Tchajwanské souostroví Ťin-men u čínského pobřeží: Příliš lákavé sousto pro Peking?

Souostroví Ťin-men (viz mapa níže) dříve sloužilo jako základna pro kontrolu námořních tras podél jihovýchodního pobřeží Číny. Skládá se z několika ostrovů, přičemž stejnojmenný největší ostrov se táhne v délce asi 18 kilometrů a je široký přibližně 14 kilometrů. Celková rozloha souostroví dosahuje 150 kilometrů čtverečních, počet obyvatel pak v prosinci 2017 činil 140 000 jedinců.

Zatímco v průběhu druhé světové války hrál Ťin-men pouze marginální roli, v letech 1949, 1950 a 1958 souostroví stálo ve středu soupeření nacionalistického Kuomintangu (KMT) proti čínským komunistům. Po stažení KMT z území kontinentální Číny na Tchaj-wan (konec roku 1949) čelil Ťin-men pokusu o vylodění komunistických jednotek, útok se ale nacionalistické vládě podařilo odrazit. Další pokus o invazi na ostrov na konci července 1950 Tchaj-wan rovněž úspěšně odrazil. Dva následující konflikty o pobřežní ostrovy (1954 a 1958) potvrdily ochotu Pekingu zahájit vojenský konflikt za účelem sjednocení Číny. Až tzv. „Dopis tchajwanským krajanům“ z roku 1979, který následoval normalizaci diplomatických vztahů mezi Pekingem a Spojenými státy, formálně ukončil násilné pokusy o obsazení Ťin-menu a dalších ostrovů. Novým přístupem čínské politiky vůči Tchaj-wanu se stala koncepce „jedna země, dva systémy“, na jejímž základě se s Říší středu spojil Hong-Kong a Macao.

Polovina z téměř osmi desetiletí napětí mezi Tchaj-wanem a Čínou se na Ťin-menu nesla v duchu intenzivní militarizace. Na malé ploše ostrova se v době největších krizí nacházelo až sto tisíc vojáků. Na 253 metrů vysoké hoře Taiwu bývalo velitelství všech radarů a odposlouchávacích zařízení na Ťin-menu. Dnes se počet vojáků na ostrově odhaduje na sedm až deset tisíc, včetně amerických speciálních jednotek, jak uvádí Washington Post.

Ťin-men představuje tradiční baštu KMT a v letošních prezidentských volbách tam kandidáta Kuomintangu podpořilo 61 % obyvatel ostrova. K hlavním konkurentům KMT patří Demokratická pokroková strana prosazující vyhlášení nezávislosti de facto nezávislého Tchaj-wanu. Kuomintang naopak usiluje o sbližování s Pekingem, kterého nechce tématem nezávislosti „provokovat“, a v současné době ho lze označit za více pročínskou stranu. Relativně pročínsky orientované obyvatelstvo, řada smíšených tchajwansko-čínských manželství a tříkilometrová vzdálenost od pobřeží komunistické Číny proto jistě lákají Peking k anexi Ťin-menu.

Tchajwanské souostroví Ťin-men u pobřeží Číny