Otázka dělostřeleckých raketometů: ráže 122 mm má stále co nabídnout

Otázka dělostřeleckých raketometů: ráže 122 mm má stále co nabídnout
RM-70 / archiv redakce (Zvětšit)

Na podzim 2019 byla schválena Koncepce výstavby Armády České republiky 2030. Přestože tento dokument celkově nepochybně směřuje správnou cestou, tzn. k obnovování vševojskové armády pro efektivní obranu území, vyvolal také diskuse týkající se některých formulací nebo naopak toho, co v něm chybí. Do druhé kategorie náleží mj. naprostá absence dělostřeleckých raketometů, protože se zdá, že Armáda ČR s touto schopností nepočítá, ačkoliv se v minulosti naznačovalo něco jiného. Tento text má nabídnout krátké odhlédnutí za historií této kategorie zbraní v československé a české armádě, vystihnout současný potenciál a význam raketometů a také nastínit možná budoucí řešení pro Armádu ČR.

Historické ohlédnutí

Vývoj raketometů začal v Československu již krátce po druhé světové válce a v roce 1951 byl oficiálně přijat do služby raketomet vz. 51. Disponoval svazkem 32 hlavní ráže 130 mm, jeho dostřel činil něco přes 8 km a jako podvozek sloužil proslavený nákladní vůz Praga V3S. V té době ovšem již probíhala unifikace se sovětskou výzbrojí, takže ačkoli byl vz. 51 ponechán ve službě až do 90. let, na přelomu 60. a 70. let dorazila novinka v sovětské ráži 122 mm, jelikož ozbrojené síly SSSR zařadily na počátku 60. let do služby systém BM-21 Grad tohoto kalibru. Základní verze užívala šestikolový podvozek Ural a byla přijata i do výzbroje některých zemí Varšavské smlouvy, ovšem některé (jako Polsko nebo Rumunsko) se rozhodly usadit 122mm raketomet na šasi domácí výroby. Obdobnou cestu sledovalo též Československo, kde se však provedl ještě další významný krok. Jako podvozek byl totiž vybrán osmikolový vůz Tatra T 813 Kolos, který kromě výtečné pohyblivosti v terénu nabízel i velkou nosnost. Bylo proto možno opatřit komplet jednak lehce pancéřovanou kabinou a jednak náhradním svazkem raket, takže palebná síla této nové zbraně se fakticky zdvojnásobila.

Výsledný raketomet dostal označení RM vz. 70 (později pouze RM-70) a sériová produkce se rozběhla roku 1971. Na ložné ploše vozidla je montováno otáčivé odpalovací zařízení, které je víceméně shodné se sovětským vzorem a čítá 40 hlavní ráže 122 mm. Mezi tímto zařízením a lehce pancéřovanou kabinou pro čtyřčlennou osádku se nachází prostor pro uložení dalších 40 kusů raket. Většinou se užívají tříštivo-trhavé rakety 122-JROF s hlavicí o hmotnosti 11,4 kg, které nabízejí maximální dostřel něco přes 20 km. Vypuštění celé salvy 40 raket trvá okolo 20 sekund a tato salva pokryje plochu zhruba tří hektarů. Nabíjecí zařízení potom dokáže za dobu přibližně půl minuty zasunout nový svazek 40 raket. Součástí vybavení vozidla je také radlice, která slouží pro hloubení okopů. Celý raketomet vz. 70 má bojovou hmotnost okolo 24 tun, na silnici dosahuje rychlostí až 85 km/h a maximální silniční dojezd činí zhruba 1100 km. Ve své době nepochybně patřil mezi nejlepší dělostřelecké komplexy světa a dosud kupodivu existuje poměrně málo typů dělostřeleckých raketometů, které podobným způsobem kombinují funkci palebného a nabíjecího vozidla na jednom podvozku.


BM-21 MT 4x4; větší foto / Excalibur Army

Z výrobní linky v Dubnici nad Váhom sjelo do roku 1989 celkem 830 raketometů, které vedle základní podoby RM vz. 70 zahrnovaly také systémy provedení RM vz. 70/85, které obdržely novější podvozek Tatra T 815 a postrádaly pancéřovanou kabinu. Z onoho celkového počtu byla zhruba polovina zavedena do výzbroje ČSLA a zbývající exempláře zamířily do Polska, NDR a Libye. Po rozdělení Československa byly raketomety rozděleny mezi armády nástupnických republik a počet uživatelů výrazně narostl i díky vývozu. RM-70 a RM-70/85 získalo nejméně patnáct různých států, a to Angola, Demokratické Kongo, Ekvádor, Finsko, Gruzie, Indonésie, Kambodža, Myanmar, Nigérie, Rwanda, Řecko, Srí Lanka, Uganda, Uruguay a Zimbabwe. Je známo, že cosi jako RM-70 se vyskytuje též v Severní Koreji, ovšem původ tohoto systému je záhadou (pravděpodobně půjde o lokální nelicenční kopii). Minimálně ve třech případech byl čs. raketomet nasazen i v boji, a sice armádou Gruzie v konfliktu o Jižní Osetii, dále armádou Nigérie proti islamistům z Boko Haram a konečně armádou Srí Lanky proti organizaci LTTE, k jejíž porážce tyto zbraně údajně významně přispěly.


BM-21 MT 4x4; větší foto / Excalibur Army

Potenciál raketometů

Armáda ČR si snížený počet raketometů RM-70 nechala až do roku 2010, kdy tento zbraňový systém absolvoval poslední cvičné střelby a posléze byl vyřazen ze služby. Je třeba zdůraznit, že se jednalo o dobu velkých škrtů, kdy se hovořilo o tom, že si vševojskovou armádu zkrátka nemůžeme dovolit, ovšem i tak bylo vyřazení této zbraně bez náhrady hlasitě kritizováno jako fatálně chybný krok. Poukazovalo se např. na důležitost raketometů v moderních armádách či na fakt, že konstrukce RM-70 dodnes nabízí značný potenciál. Pro příklad se nemuselo chodit nijak daleko, neboť sousední Slovensko provedlo modernizaci svých RM-70/85 na provedení RM-70/85M MORAK s novým systémem řízení palby a potom zařadilo do služby kompletně přepracovaný raketomet RM-70 MODULAR, na jehož vývoji se podílela německá zbrojovka Diehl BGT Defence. V tomto případě se již jedná o modulární kontejnerový komplex, protože místo 40 raket ráže 122 mm je možno použít šest raket kalibru 227 mm z amerického systému MLRS. Nevýhodu sice reprezentuje ztráta schopnosti přepravovat záložní zásobu munice, ale i tak jde o demonstraci evolučního potenciálu RM-70.

Možnosti základní konstrukce RM-70 svérázně demonstroval také program, který byl zahájen ještě v éře ČSSR, ačkoliv jeho výsledek byl prezentován až počátkem 90. let. Jeho cílem bylo vytvořit prostředek pro pokládání min. Systém nazvaný „velkokapacitní mobilní zatarasovač“ neboli VMZ vz. 92 Križan představoval ve své době velmi pokrokově řešenou zbraň. Jednalo se o speciální modulární derivát RM-70/85, jenž mohl nést buď dvě odpalovací zařízení po 40 trubicích pro rakety ráže 122 mm, nebo dvě mechanická zařízení k pokládání protipěchotních nebo protitankových min. popř. též kombinaci obou. Do raketového zařízení se daly zasouvat speciální rakety Kuš a Križna-R, které sloužily k dálkovému kladení min. Kromě toho stojí za zmínku, že ještě v časech Československa byly pro komplex RM-70 vyvinuty zkrácené rakety JROF-K se zhruba polovičním dostřelem (11 km) nebo kontejnerové rakety Trnovník, z nichž každá přepravovala 63 kusů výbušné submunice. Vývoj munice běžel též po roce 1989 a jasně demonstruje, že ráže 122 mm má nadále co nabídnout.


RM-70 MODULAR / Wikimedia Commons

Schopnosti ráže 122 mm

Jedná se současně o účinnou odpověď na argument, který se sporadicky používal pro podporu vyřazení RM-70 z české armády, a sice na tvrzení, že raketová ráže 122 mm je již „zastaralá“. Jestliže odhlédneme od faktu, že i v případě pravdivosti by to byl spíše argument pro zavedení výkonnějších raketometů (nikoli pro úplné zrušení této kategorie), pak je třeba jasně prohlásit, že tvrzení o „zastaralosti“ kalibru 122 mm je přinejmenším silně zavádějící, ne-li nepravdivé. V řadě vyspělých států dosud běží vývoj a výroba raket tohoto osvědčeného standardu a nové typy nabízejí oproti těm dřívějším dramaticky vyšší výkony. Tak např. slovenská firma MSM Group vyrábí raketu Grad Extended Range s dostřelem přes 40 km, zatímco firma Konštrukta Defence dodává kontejnerovou raketu Agát, jež přepravuje 56 exemplářů výbušné submunice. Široké spektrum nových 122 mm raket samozřejmě nabízí ruské zbrojovky a své výrobky této kategorie má rovněž např. Polsko. Zajímavá je také skutečnost, že mezi významné dodavatele 122 mm raket dnes patří i Izrael, jenž provedl modernizaci kořistních systémů BM-21 Grad na verzi GradLAR a potom zahájil jejich produkci a export.


RM-70 M1; větší foto / archiv redakce

Právě Izrael patří mezi státy, které pozvedly 122mm rakety na vyšší úroveň tím, že je opatřily naváděcím systémem. Izraelská značka IMI nabízí raketu AccuLAR, jež přepravuje výbušnou hlavici o váze 20 kg do vzdálenosti 40 km a na cíl se navádí za pomoci kombinace inerciální a družicové navigace, a sice s přesností dopadu v jednotkách metrů. Pod hebrejským označením Romach byl tento typ rakety zaveden přímo do výzbroje izraelské armády a vedle toho byl též exportován, např. do Vietnamu. Další izraelská zbrojní firma Rafael vyvinula velice zajímavý produkt jménem EPIK (Electro-optical Precision Integration Kit), což je souprava, která se dá připojit k běžné 122 mm raketě, která se tak mění v řízenou. Kromě inerciálního a družicového navádění obsahuje i infračervený senzor a laserový přijímač, takže je možno napadat dokonce pohyblivé cíle. Naváděné rakety ráže 122 mm však nabízejí i další výrobci, mj. výše zmíněná německá firma Diehl BGT Defence či turecká zbrojovka Roketsan. Obecně se dá konstatovat, že 122mm rakety (ačkoli samozřejmě mají také svá fyzikálně daná omezení) jsou jednoduché, levné, spolehlivé, osvědčené a ve světě velmi rozšířené, a proto lze očekávat, že se budou dále vyrábět a používat, a to zřejmě i v mnoha vyspělých zemích.


RM-70 Vampire; větší foto / archiv redakce

Možnosti pro Armádu ČR

Obecně je pak samozřejmě třeba zdůraznit, že dělostřelecké raketomety mají stále své důležité místo ve výzbroji moderních armád. Konflikty v posledních letech jasně potvrdily, že se jedná o mimořádně efektivní kategorii zbraní. Např. z analýz bojů na východní Ukrajině vyplývá, že zřejmě až 80 % všech lidských ztrát na bojišti (!) způsobuje dělostřelectvo, a to zejména právě raketomety. Ohromnou účinnost těchto zbraní demonstrovaly též tvrdé boje proti Islámskému státu v Sýrii a Iráku, kde měly salvy jejich raket leckdy opravdu zničující materiální i morální účinky. Kromě toho je vhodné zmínit i fakt, že do boje promluvily i řízené rakety odpalované z modulárních raketometů, protože Izrael zřejmě použil proti íránským cílům v Sýrii své nové střely Predator Hawk (a)nebo LORA, které už také exportoval. V této souvislosti lze uvést, že izraelská firma IMI dodává modulární raketomet Lynx, který může vypouštět široké spektrum střel ráží 122, 160, 227 a 300 mm. Sousední Polsko si objednalo americké 227 mm raketomety M142 HIMARS, které mohou odpalovat také řízené rakety GMLRS či 610 mm taktické rakety ATACMS, a stejnou zbraň zavede také Rumunsko.


RM-70 Vampire; větší foto / archiv redakce

Jaké možnosti se tedy nabízejí pro Armádu ČR? Samozřejmě se dá jít i cestou prosté akvizice zahraničního systému, např. zmíněných typů Lynx nebo HIMARS, ale neměly by se opomíjet ani možnosti domácího původu. Společnost Excalibur Army v roce 2017 představila komplex BM-21 MT, v zásadě instalaci klasického raketometu Grad se 40 trubicemi na podvozek Tatra Force se čtyřmi koly, a ještě v témže roce ukázala i komplex RM-70 Vampire, který navazuje na schopnosti RM-70 tím, že opět převáží 40 náhradních raket. Jako podvozek byl zvolen vůz Tatra Force s osmi koly a celé vozidlo včetně zásoby raket váží něco okolo 24 tun. V základní podobě má běžnou kabinu, která je však uzpůsobena k montáži balistické ochrany. Posléze se dostavil i exportní úspěch v podobě zakázky pro Indonésii, která si objednala také už zmíněné rakety typu Križna a Agát. Zatím poslední modernizaci reprezentuje typ RM-70 Vampire 4D, který opět využívá osmikolový podvozek Tatra Force, má ovšem novou čtyřdveřovou kabinu, na niž lze opět nainstalovat soupravu pancéřování. Ještě důležitější změnu ovšem přináší nový systém řízení palby, jenž zahrnuje mj. balistický počítač, integrovanou inerciální a družicovou navigaci a pokročilé komunikační a velitelské prostředky.


IMI Lynx; větší foto / Wikimedia Commons

Výrobce navrhnul také organizační schéma oddílu, který by měl zahrnovat tři baterie, každou se šesti raketomety, šesti muničními vozidly, jedním dílenským vozidlem, jedním velitelským vozidlem (vše na šasi Tatra Force) a případně lehkým terénním vozidlem pro dělostřeleckého pozorovatele. Čtvrté velitelské vozidlo by pak mělo zajišťovat velení celému oddílu, který by mohl mít k dispozici rovněž prvek dělostřeleckého průzkumu s radiolokátorem (pro sledování drah nepřátelských střel, resp. pro možnost vedení odvetné palby) a prvek logistické podpory, do kterého by patřilo vyprošťovací vozidlo a opravárenské vozidlo. Úplný oddíl by tak tvořilo celkově 45 těžkých vozidel na šasi Tatra Force a čtyři lehká terénní vozidla. Šlo by o bojově i cenově vysoce efektivní jednotku pro zabezpečení palebné podpory, jejíž sílu by pochopitelně mohlo ještě značně zvýšit zavedení nových typů 122 mm raket, které by nabídly delší dostřel a vyšší ničivou sílu (to platí zejména pro kontejnerové rakety), případně také koncové navádění. Výhledově lze uvažovat o další modernizaci, resp. o přestavbě do modulární podoby, která by znamenala možnost používat i rakety větších kalibrů.

Český, resp. československý průmysl se může pochlubit dlouhou a úspěšnou historií vývoje a produkce raketometů. Typ RM-70 ve své době patřil na světovou špičku a dočkal se i velkých exportních úspěchů, ovšem arzenál české armády v roce 2010 bez náhrady opustil. Koncepce výstavby AČR 2025, jež byla schválena v roce 2015, v tomto smyslu vzbudila naděje, jelikož hovořila o možném pořízení raketometů po roce 2020, ale v aktuální Koncepci výstavby AČR 2030 tato kategorie zbraní zcela chybí, což je nutno vnímat jako nedostatek. Raketomety tvoří důležitou součást výzbroje moderních armád, opakovaně prokazují svoji obrovskou efektivitu a stále se rozvíjejí, jak ukazují mj. rakety s koncovým naváděním. Tento pokrok také dovoluje udržovat a účinně nasazovat též rakety ráže 122 mm. Armáda ČR by proto měla svoje záměry přehodnotit a útvary raketometů obnovit. Jako rychlé řešení se nabízí typ RM-70 Vampire 4D, jenž vznikl jako modernizace RM-70, a výhledově přichází do úvahy i konverze na modulární komplex pro více ráží, na čemž se dá spolupracovat s Izraelem. Oddíl takových raketometů by nesporně reprezentoval vysoce efektivní nástroj dělostřelecké podpory českých vojáků a tím i významný příspěvek k obranyschopnosti České republiky.

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Polsko: Raketomety jako ofenzivní nástroj protiraketové obrany

Polsko v rámci programu Homar plánuje pro svou armádu nakoupit moderní raketové systémy. Jedním z ...

Vilha: Ukrajinský raketomet zastaví postup mechanizované brigády

Páteří raketového vojska Ukrajiny se stává hluboce modernizovaný raketový komplex 9K58 Smerč ráže ...

Raketomety HIMARS: Polsko buduje nové raketové vojsko

Americké ministerstvo zahraničí, resp. Agentura pro obrannou a bezpečnostní spolupráci DSCA (Defense ...

Mission Master: Robotický raketomet pěchoty

Kanadská divize společnosti Rheinmetall (Rheinmetall Canada) zveřejnila video z testů pozemního ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Lukas
    22:02 20.02.2020
  • Lukas
    08:17 18.02.2020

    Jeśli chcecie GMLRS to zapomnijcie o wyrzutni na Tatrze... (RM-70 Modular to inny temat - nam nie ma GMLRS tylko zwykłe 227mm )


    LM daje takie "warunki" że jest to nieopłacalne...

    My też chcieliśmy M-142 na Jelczu - a mamy na Oshkosh FMTV.

    Jeśli chcecie coś uniwersalnego to ciekawy wydaje się ASTROS - ale tutaj jest kilka detali technicznych o których nie ma informacji.

    • Gibon
      10:18 18.02.2020

      Navzdory predstave v Polsku, USA a LM nie je jediny, kto dokaze dodať navadzane rakety do MLRS.
      Dokazu to ako Izraelci, tak Korejcania a myslim, ze aj Ukrajinci a Nemci. V spolocnom podniku by dokazalo nieco vyprodukovať aj Leonardo. Kedze maju na rodinu striel Vulcano.
      Ale zvolili ste si inu cestu.

      Mimochodom, po zakaze kazetovej municie, mi obstaravanie 227mm rakiet pride ako trochu zbytocne. Este mozno pri pouziti mikrovlnych ziaricov na nicenie elektroniky nepriatela.

      • Lukas
        12:11 18.02.2020

        Ale wyrzutnie to kto dostarczy?
        Oraz moduły GPS do rakiet?

  • Hyena
    14:48 17.02.2020

    Este k vyhodam Modularu.
    - prepravitelnost C-130
    - 227mm rakety. Ked uz nemozeme pouzivat rakety so submuniciou, stale pripadaju do uvahy M31:
    GMLRS naloz 90kg, dosah 70km
    GMLRS ER to iste len dosah 150km

    • tryskac
      15:43 17.02.2020

      Modular je ani nie zaujímavý, ako skôr racionálny spôsob ako sa dostať k modernému raketometu za naozaj malé peniaze. Bolo by zaujímavé vedieť, ako modulárny je SRP Diehl, lebo od toho záleží použitie v podstate akýchkoľvek rakiet (nepredpokladám náročnosť návrhu a výroby raketnic). Keďže ale disponujeme výrobou 122mm striel a spojenci používajú 227mm,pride táto variabilita ako dostatočná. Nič menej, mať 6ks RM70 Modular upravených na použitie striel ATA MS, resp jej nasledovníkov, to by bol na pomery SR (a určite aj ČR) uz prostriedok strategického odstrasenia.

      Preprava akejkolvek Tatry 8x8 v c130 mi príde ako ilúzia..

      • Gibon
        15:52 17.02.2020

        "Preprava akejkolvek Tatry 8x8 v c130 mi príde ako ilúzia.."
        Preto bola uravovana kabina. Max vyska modularu je 2655mm, ciže do C-130 vojde.
        Aj panoba upravovala hydraulicku ruku tak aby netrčala.

        • tryskac
          16:50 17.02.2020

          Ad preprava v c130: Iste, ja nerozporujem, zeby to nešlo, teoreticky by to určite šlo, ale tak nejako postradam racionálny zmysel.

      • PavolR
        17:36 17.02.2020
        Oblíbený příspěvek

        Hlavné mestá susedných štátov sú buď natoľko blízko, alebo naopak natoľko vzdialené, že by som nejaké strategické odstrašenie hádam ani neriešil a úplne by stačila lacná mutácia v podobe kórejskej KTSSM, špeciálne navrhnutej ako "zabijaka delostrelectva" s dostrelom 120 km. To považujem za praktickejšie.

        • liberal shark
          08:16 18.02.2020

          Tak nějak. "Velké" raketomety s drahými raketami se vyplatí používat jen proti důležitým cílům daleko za frontou - velitelství, logistické základny, shromaždiště vojsk, pozice PVO a dělostřelectva. Názorný příklad předvedli Rusové svým raketovým útokem přes hranice na soustředění ukrajinské armády.

  • tryskac
    22:51 14.02.2020
    Oblíbený příspěvek

    Aká je presnosť raketometu s neriadenou muníciu povedzme raze 122mm s moderným SRP? Je ta presnosť dostatočná pri streľbe salvou povedzme 5 rakiet? Akýkoľvek raketomet ma výhodu dopraviť muníciu na značnú vzdialenosť vo veľmi rýchlom čase, preto si myslím, že miesto v moderných armádach rozhodne ma. O to viac pri uvazeni ceny a jednoduchej dostupnosti a vyrobitelnosti, aspoň pre SR.

    • flanker.jirka
      10:46 15.02.2020

      To je zajímavá otázka, na přesnost, u houfnic je toho dost napsané. Našel jsem odkaz, kde tvrdí, že v dálce 40 km mají přesnot 90 m.
      http://www.military-today.com/...

      • ARES
        11:06 15.02.2020

        Těch 90 m je hodnota CEP (Circular Error Probability - pravděpodobná kruhová odchylka). To znamená, že do kruhu o průměru 180 m (2 * 90 m) dopadne 50 % vystřelených raket.

        • Trener
          14:04 15.02.2020

          A jak to teda funguje v praxi? Mám raketomet s raketami s CEP 90 m, tak se snažím najít střed cílové oblasti a vypálím? (Ideálně soustředění vojsk a nějaké plošné cíle) Tak se dá už něco zasáhnout? To je metodika/výpočet, že jen 50% vystřelených raket dopadne do CEP90? Je větší stranová, nebo dálková odchylka, nebo je to stejné? Tedy jak mířit. Předpokládám, že jak u děl munice, tam bude ten střepinový trychtýř po dopadu střely. Pak tam budou samozřejmě další vlivy: vítr atd.

        • flanker.jirka
          14:18 15.02.2020

          Asi to nebude tak jednoduché jako práce s buzolou :-) viz. Pelíšky. V praxi se musí počítat i s tím, že palebný úkol plní sestava raketometů vzdálená od sebe pár desítek metrů. Už jen představa, že musím mít nějak rektifikovaný vícehlavňový systém, kde po odpalu první střely dochází ke chvění, vibracím, kvalita a přesnost vyrobených raket, aktuálnost meteorologické situace v prostoru od místa odpalu až po místo dopadu. No, práce pro SŘP, který AČR postrádá stále i u houfnic a minometů.

    • flanker.jirka
      10:51 15.02.2020

      Zde uvádí v maximální dálce přesnost 0,96% což je skoro 400 metrů. Což je velký rozdíl oproti tomu ukrajinskému raketometu.
      https://www.yugoimport.com/en/...

  • ARES
    19:49 14.02.2020

    Uplatnění 122 mm RM vz.70 (a odvozeniny) je třeba rovněž zvažovat z hlediska jejich organizačního začlenění do bojové sestavy vojsk a jejich úlohu v plnění úlohy palebné podpory bojovým uskupením.

    Pokud se předpokládá vedení boje na otevřeném terénu v principu 2.svět. války či izraelsko-arabských válek, pak zde RM mají své místo. Tento způsob vedení boje na evropském válčišti nebude rozhodně převažující. Navíc je charakteristický pro masové armády, na což armády v evropském teritoriu nejsou stavěny. Ty jsou koncipovány jako malopočetná bojová uskupení, ovšem o vysoké bojové efektivitě. Proto jejich charakterem bude především boj o ovládnutí komunikačních a administrativních center. To znamená vedení boje v městských aglomeracích, kde každý objekt zástavby je odolným krytem. Palebná podpora bude především spočívat v ničení objektů koncentrovanou dělostřeleckou palbou a leteckým bombardováním. Boje v Sýrii jsou toho příkladem.

    Pro boj v městských aglomeracích uplatnění 122 mm RM nemá místo pro jeho jen plošný ničivý účinek bez schopnosti vyvinout bořivý účinek. Proto vyřazení 122 mm RM vz.70 z výzbroje AČR nelze považovat za chybné rozhodnutí.

    • tomas.kotnour
      21:28 14.02.2020

      Co vyvodit závěry z konfliktu na východní Ukrajině?

      • analytic
        22:32 14.02.2020

        Co chcete vyvozovat z konfliktu na východní Ukrajině pro AČR? Hrozí nám něco podobného?

        My potřebujeme armádu, která má schopnosti přispět našim spojencům k odstrašení, tak aby se nic podobného jako na východní Ukrajině nemohlo stát. Protože tam už armáda nic nezachrání.

        • tomas.kotnour
          23:20 14.02.2020

          ARES správně popsal několik možných případů konfliktů a zapojení jednotlivých sil do nich. Konflikt na východní Ukrajině je právě jedním z těch, kde uplatnění našla i plošné ničení palbou z BM-21.
          Pokud nám bude konflikt vnucen, tak bude probíhat takovým způsobem, který bude vyhovovat našemu nepříteli, tedy takový, na který jsme nejméně připraveni.
          V případě raketového dělostřelectva se bavíme o tom, zda má mít schopnost působit proti plošným cílům, což je možné vzhledem k platným mezinárodním smlouvám pro Česko pouze pomocí palby raketami menší ráže.
          Bohužel šetření pří vývoji raketometu MODULAR vedlo k tomu, že se vycházelo z původní lafety RM vz. 70/85, která unese pouze jeden kontejner. Pokud by byl iniciován vývoj nové lafety, rázem by bylo možné mít raketomet pro 56x 122mm raket, 12x 227mm atd., což by byl konečně důstojný náklad pro podvozek 8x8.

          • PavolR
            21:32 15.02.2020

            Aká je vôbec nosnosť tej lafety, resp. akú má hmotnostnú rezervu? Ak by sa kontajner na 122mm prerobil na 4x6, jeho váha by klesla o niečo cez 400 kg. Dva také kontajnery vedľa seba by mali 4x12 rakiet, čo by reálne znamenalo asi tak 900kg nárast váhy oproti 4x10. Dvojica nabitých MLRS kontajnerov váži možno iba asi o 100-200kg viac, než či niesla tá lafeta pôvodne.

          • Jura99
            08:49 16.02.2020

            PavolR: vymyšlené na nesení dvou kontejnerů to mají třeba Číňani (Norinco SR5) nebo Turci (T-122 Sakarya) a na autě 6x6. Ale podle toho, co píšete dole, je Modular špičkový stroj, takže není co řešit :-).

          • PavolR
            09:23 16.02.2020

            PavolR: Vždy je čo riešiť, lebo konkurencia zjavne nespí. ;-)
            Turci aj Číňania neurobili viac, než rozdelili jeden blok 4x10 na dva bloky 4x5. Takýto blok je výrazne užší, než štandardizovaný blok 227mm rakiet, čiže Turci mimo kontajnerového riešenia nič iné nezískali, na rozdiel od Číňanov, ktorí tam 6 kusov 220mm rakiet ako tak natlačiť dokážu.

          • tomas.kotnour
            20:23 16.02.2020

            Ten rozdíl mezi hmotností původních 40 122mm raketnic a dvou nabitých kontejnerů s 227 bude vyšší. Podle manuálu k M20´70 má jeden kontejner s M26 hmotnost 2270 kg. pokud budeme počítat 66 kg na 122mm raketu a 34 kg na raketnici, dostaneme cca 4 000 kg vs 4 540 kg pro kontejnery, které navíc musíme nějakým způsobem udržet pohromadě s možností jejich přebití. To tu nesenou hmotnost dále zvýší, takže se můžeme dostat k 5 500 kg i více. Parametry nejvíce odpovídající dvoukontejnerovému Modularu (včetně systému přebíjení) má srbský systém Tamnava, který používá kontejnery 4x6 pro 122 mm rakety, bohužel Jugoslávie nepřevzala původní lafetu ze systému BM-21, takže si vyvinuli vlastní. Bylo by zajímavé zjistit, jaký průměr má mechanismus odměru, resp. o kolik je větší, než ten na Modularu.

    • flanker.jirka
      08:16 15.02.2020

      ARES
      Vyřazení raketometů chybou bylo, pořá mají svůj díl úkolu, který jsou schopny plnit. V oblastech bojů stále existují typy a místa, které svým charakterem odpovídají použítí i těchto raket.
      To už by jste mohl začít rušit i houfnice, pokud budete uvažovat pouze válečnou činnost v městské aglomeraci, žádnou řízenou munici AČR nemá, aby mohla houfnice být účinná pouze na vybraný cíl.
      Vyřazení raketometů je o to horší, když víme, že daná zbraň je jednodušší konstrukce a lze pro ni snadno produkovat vlastní munici.

    • flanker.jirka
      08:35 15.02.2020

      ARES
      nebo je nedostatečné mít možnost použití střel s bojovou náplní 20 kg, CEP 10m na 40 km dálky?
      http://www.imisystems.com/wp-c...

  • flanker.jirka
    17:56 14.02.2020

    Bohužel, AČR se díky všem "zodpovědným a uvědomělým" politikům dostala do situace, kdy jakákoliv ráže raketometu bude lepší než stav, který máme nyní.
    Možná by stálo za úvahu zjistit jak na tom CSG se svými investicemi v Srbsku, tam umí raketomety i houfnice.
    Rozhodně bychom měli mít ambice na výrobu i vlastní munice, včetně leteckých neřízených střel.

    • Gibon
      18:45 14.02.2020

      Oktobar kupila MSM.
      A myslis, ze kupou podniku ziskavas moznost vyviest si technologicke know-how vojenskych zariadeni?
      To je usmevne a celkom naivne. Tieto záležitosti si kazdy stat v zmluvách postráži.

      Všetky DANA co Strnad predal do tretieho sveta boli opravene a modernizovane v Dubnici. (Ak sa bavime o kanonoch, nie podvozkoch) a inu moznost ani nema.

      • Jura99
        20:36 14.02.2020

        Rozumím pointě příspěvku, tj. zdůraznění slovenské stopy v podnikatelské činnosti pánů Strnadů, ale jinak je to celkem nesmysl. Pochopitelně, že pokud by na produkci Oktobaru bylo cosi koupitelného resp. užitečného a politicky přijatelného pro AČR, problém s realizací by žádný nebyl.

      • flanker.jirka
        20:36 14.02.2020

        Gibon, stále taková investice může otevřít té srbské firmě zakázky i pro AČR.
        Pokud koupíte podnik, který je přímo majitelem kniha how, tak můžete toto know how použít dle své vůle.

        • Gibon
          10:52 15.02.2020

          To určite. Pochopil som prispevok, ze si vyrobu prenesiete do ČR.
          Samozrejme vyrabat v Srbsku pre AČR nebude problem.
          Ale to by nebol ani keby MSM Oktobar nekupilo.
          (Strnad nie je jedinym vlastnikom MSM :)

  • Lodestar
    15:42 14.02.2020

    Celkem mě zarazila hned první věta v úvodu článku:

    "Na podzim 2019 byla schválena Koncepce výstavby Armády České republiky 2030. Přestože tento dokument celkově nepochybně směřuje správnou cestou, tzn. k obnovování vševojskové armády pro efektivní obranu území."

    Poslední teritoriální vševojsková armáda zde existovala v letech cca. 1934-1938. Předtím operační plány, rozmístění vojsk atd. počítaly pouze s rychlým přechodem Dunaje a pochodem na Budapešť, kde se naše armády setkají se spojeneckými vojsky Malé Dohody.

    Ještě předtím za R-U rukovali moji předkové do Landwehru, který byl sice původně zamýšlen k plnění role teritoriální armády, ale stejně můj praděda jako jeho příslušník rukoval v 1.výzvě do Haliče.

    V dobách Varšavské smlouvy žádná teritoriální armáda neexistovala, i když o ní stáli jak někteří politici, tak i např. část Generálního štábu. Možná ČSLA byla vševojsková, ale to je asi tak vše.

    Například gen. por. Ing. Václav Vitanovský, CSc. na téma role ČSLA jako teritoriální armády řekl:

    „Podívejte se, my samozřejmě, když začne válka, odrazíme hrdinně první
    úder, přejdeme do protiofenzívy, válku vítězně skončíme, na Rýně nebo na kanále La Manche
    a s československým praporem přijde dvacet lidí na horu Říp, tam budou stát, budou všichni
    provolávat 'vyhráli jsme válku' a kromě těch dvaceti už tam nikdo nebude v tom státě. Takhle
    já si nepředstavuji vítězství.“ Já to spojuji s tím, poněvadž tady chci říct jednu věc: když jsem si
    dovolil tehdy říct taky jednu doktrinální záležitost, kterou dneska realizujeme v té naší doktríně
    nynější, že totiž bychom měli také, kromě toho, že vydělujeme vojska pro Spojené ozbrojené
    síly, také nějakou jednu, možná dvě divize mít na teritoriu, aby bránily teritorium, poněvadž
    každá válka totiž spočívá v tom vyhrát, ale přežít také. To jsou dvě věci, které jsou nezbytné.
    A já jsem tehdy říkal jednu divizi, oni nám totiž brali všechno, do Spojených ozbrojených sil šlo
    všechno, říkal jsem taky musíme mít nějaká teritoriální vojska, přece, proti výsadkům, proti
    diverzím, proti tomuhle tomu a tak dál, co se bude v týlu odehrávat. Já nemůže tahat potom
    vojska z fronty, když se něco bude dít. No, tohle to samozřejmě stroze odmítli, řekli, že to není
    správné a dokonce při těhle těch mých projevech tam mě jednou nazval maršál Zacharov, že
    jsem revizionista".

    • Lodestar
      16:11 14.02.2020

      Na co tedy "Koncepce výstavby Armády České republiky 2030" chce navázat resp. co chce obnovit? Jaké má mít vševojsková obranná armáda poslání? Jaká bude definice možného nepřítele a tedy Jaké budou operační plány, rozmístění vojsk, výzbroj, početní stavy atd.?

      Z jedné logiky věci vyplývá, že teritoriální armáda slouží k obraně daného státu nebo jeho části. To by znamenalo být napaden naším nebo našimi sousedy. Což by znamenalo Německem, Polskem, Slovenskem nebo Rakouskem.

      V případě přípravy na obranu před Německem nebo Polskem bychom museli sakra zatlačit na pilu a zatnout zuby a jít třeba na 10 procent HDP, abychom měli alespoň nějakou šanci. A Slovensku nebo Rakousku bychom se snad ubránili i s tím, co máme dnes.

      V případě zapojení do většího konvenčního konfliktu, např. NATO vs. Rusko by se rozhodovalo na Evropské pláni, asi někde v Polsku. V tom případě by teritoriální armáda znamenala spíš zátěž, ne´ž cokoli jiného. Spojencům v NATO by nepomohla a pokud by Rusko (z)vítězilo, tak by se stejně rozhodovalo mimo naše teritorium, Rusko by nás obešlo a následně by stejně nějaké teritoriální vojsko bylo k smíchu.

      Tak tedy pouze doufám, že tento nápad jménem "Koncepce výstavby Armády České republiky 2030" vedoucí "K obnovování vševojskové armády pro efektivní obranu území" je pouze něco z kategorie např. Národního Investičního plánu, jak o něm často hovořil předseda vlády nebo něco podobného jako běžné volební sliby.

      • Scotty
        18:49 14.02.2020

        Lodestar
        Co si takhle nejdřív KVAČR 2030 přečíst, než tu o ní začnete planě filozofovat.
        http://www.mocr.army.cz/images...

        • Lodestar
          19:31 14.02.2020

          Scotty: právě, že jsem ji četl a odpovědi jsem nenašel. A nefilozofuji, pouze se v rámci diskuse ptám, nic víc.

          • Scotty
            20:40 14.02.2020

            Na co jste konkrétně nenašel odpověď? protože KVAČR popisuje celem přesně jak má ideálně vypadat armáda v roce 2030.
            Ti co jste tady napsal je jen filozofování, nebo hrubé nepochopení co se myslí vševojskovou armádou. To neznamená že má být uvázaná na území ČR, ale to že bude obsahovat všechny obvyklé druhy vojska. Pokud se podaří naplnit KVAČR bude armáda akceschopná síla schopná podpořit společnou obranu NATO. Kdekoli v Evropě a omezeně i mimo Evropu.

          • Lodestar
            21:48 14.02.2020

            Scotty: Bohužel, nerozumíme si. Neptám se jak má armáda ideálně vypadat, ale proč má tak vypadat. A to mi v té koncepci chybí. Obecné proklamace připraví každý druhý absolvent základní školy.

            "Záměr použití AČR determinuje minimální
            vojenské požadavky na potřebné schopnosti.
            Reaguje komplexně na hrozby, rizika, trendy
            a jejich vývoj v budoucnosti s cílem minimalizovat strategický šok. Formuluje způsoby
            použití AČR přispívající k budování stabilního bezpečnostního prostředí, vytváření
            odstrašujícího potenciálu v rámci kolektivní
            obrany a řešení krizových situací v celém
            spektru operací.
            Požadované schopnosti směřují zejména
            k zabezpečení obrany, suverenity, územní
            celistvosti, bezpečnosti a stability ČR, včetně zabezpečení spojeneckých závazků ve
            společném operačním prostoru podle čl. 5
            Severoatlantické smlouvy i mimo něj, a taktéž k plnění opatření proti překvapení a pro
            odstrašení protivníka."

            Spíš mi to přijde jako by tuto strategii formuloval nějaký absolvent Vysoké ˇškoly ˇŽivota, fakulta Lobotomie, nebo ještě hůř - někdo si opět namastí kapsu na eráru bez koncepce, ladu a skladu.

          • Scotty
            23:53 14.02.2020

            Lodestar
            /Požadované schopnosti směřují zejména k zabezpečení obrany, suverenity, územní celistvosti, bezpečnosti a stability ČR/
            To požaduje po armádě zákon.

            /včetně zabezpečení spojeneckých závazků ve společném operačním prostoru podle čl. 5 Severoatlantické smlouvy i mimo něj, a taktéž k plnění opatření proti překvapení a pro odstrašení protivníka./
            Tohle zase vyplývá z našeho členství v NATO.

            Koncepce reaguje na to jaké jsou možnosti (finanční, personální....) a podle toho navrhuje podobu armády tak aby byla schopná co nejlépe plnit úkoly ke kterým jsme se zavázali v NATO. A v případě potřeby hájit území ČR.
            Mohu vám jen doporučit znovu si přečíst KVAČR zejména strany 1-9. Pokud tomu nerozumíte tak se obávám že to vy jste na úrovni absolventa vysoké školy života.

          • Lodestar
            00:09 15.02.2020

            Scotty: myslím, že je načase ukončit naši rozmluvu. Loučím se tedy a buďte s pozdravem "ANO, bude líp" i s novou teritoriální armádou.

    • Tesil
      18:01 14.02.2020

      Lodestar
      To povídání o ČSLA jsi opsal hezky.Snad ti neunikla nadsázka,kterou gen.Vitanovský místy použil.Jinak právě tento generál si kdysi stěžoval,že některé rozhovory, které poskytl byly nepřesně interpretovány.
      Pochopitelně jednotky pro boj proti výsadkům,diverzantům byly vytvořeny.Stejně tak vytipována místa výsadků např. v oblasti Moravské brány atd.Vše se měnilo v průběhu let.
      Rýn a přístavy ve Francii byly logické cíle.

      • Lodestar
        19:34 14.02.2020

        Tesil: asi ne, viz. záhlaví rozhovoru:

        Generál Vitanovský (1916 – 1996) provedl ke 14. prosinci 1990 autorizaci
        tohoto rozhovoru a v krátké glose poznamenal: „Věcně je to po mých opravách v pořádku.
        Stylisticky by člověk nevěřil, jak to může vypadat, když se přepíše z magneťáku.“ S ohledem
        na to a na skutečnost, že přepis rozhovor zřejmě nebyl primárně určen pro publikaci, byly
        v textu provedeny drobné stylistické změny v souladu s úpravou ostatních zařazených
        rozhovorů.]

        • Tesil
          20:26 14.02.2020

          Vitanovský poskytoval rozhovory nejen pro PHP,proto jsem to tak napsal.

          • Lodestar
            21:11 14.02.2020

            Tesil: Kde se to dá přečíst?

          • Lodestar
            23:23 14.02.2020

            Takže jiné rozhovory s gen. Vitanovským nejsou zaznamenány. Díky Tesile.

  • SofF
    12:08 14.02.2020

    ono se RM-70 lehce odsuzuje jako staré, ale pořád je mít lepší starší kousky se kterými se budou nováčci zaučovat než nic a budovat raketometné dělostřelectvo na zelené louce.
    Ten nápad vzít aspoň jeden oddíl této nejnovější verze rozhodně není zcestný, nestálo by to tolik a tradice která dosud úplně nevymizela by se mohla oživit a nějak udržovat, než pak za 10-20 let to řešit kdy už nebudou žádní vojáci kteří by službu s r. děl. pamatovali.

    • SofF
      12:18 14.02.2020

      P.S: a ta salva proti tankům z RM 70, sice by je nezničila ale určitě dost "očesala", tedy snížení bojových schopností. Rozhodně to není tak bezzubé jak někteří mají tendenci prezentovat.

    • Scotty
      14:54 14.02.2020

      Priorita by měla být přezbrojení houfnic a pořízení samohybných minometů. Až potom se může začít uvažovat o nákupu raketometů.

  • analytic
    19:46 13.02.2020

    Podle KVAČR je prioritou dělostřelectva pořízení nových děl a minometů. Koncepce je o prioritách v prostředí omezených finančních a lidských zdrojů.

    Až budou děla a minomety, tak můžou přijít na řadu raketomety, ale určitě ne v ráži 122mm.

    Chápu, že CSG je firma, která stojí a padá s “modernizaci” výzbroje z dob Varšavském smlouvy. Ale nemyslím si, že by ten jejich “modernizačni” byznys, měl financovat český daňový poplatník. Chudáků, co si nic lepšího nemůžou dovolit, je pořád dost.

    • Lukas
      21:56 13.02.2020

      A ja myślę że nie warto "bać się' modernizować sprzęt z Układu Warszawskiego...
      Zwłaszcza taki nietypowy - nie mający analoga w NATO (Bo M270/M-142 to nie jest analog)

      Dużo zależy od odpowiedzi na pytania:
      - czy w kraju produkuje się rakiety 122mm?
      - w jakim stanie technicznym są wyrzutnie?
      - jaki jest koszt oferty modernizacyjnej?

      Moje informacje mogą być niedokładne ale w PL cena 40 pocisków do WR-40/BM-21 to ok. 4 milionów złoty
      40 rakiet to wagomiar 720 kg - czyli 6 pocisków 227mm (które kosztują 3-4 razy tyle)
      Oczywiście nie ma co porównywać efektu salwy 40 rakiet 122mm z precyzyjnymi uderzeniami GMLRS, ale...

      Właśnie - salwą z RM-70 można 'okryć" nacierający batalion (nawet klasyczne HE są niebezpieczne dla lekko opancerzonych BMP i BTR) - 6 GMLR już nie daje takiego efektu...

      To jest obecnie inna klasa sprzętu
      M-142 - jako artyleria wyższego szczebla (eliminacja ważnych i cennych obiektów - chirurgiczne uderzenia)
      RM-70 - jako artyleria brygady (wsparcie ogniowe walczących)

      Sam jestem ciekaw co z serbskim 14. Oktobar (z Kruševac) kupionym przez Czechoslovak Group
      Jak to się ma do ewentualnych planów modernizacji ACR?

      • otecko
        08:12 14.02.2020

        Mám na to stejný názor, jako Lukas.

  • Lukas
    18:27 13.02.2020

    Pozdrowienia z Moskwy
    https://www.youtube.com/watch?...
    ;)

    Jest jeszcze inna opcja - 122 mm rakiety kierowane na wiązkę lasera (jak bomby Paveway czy pociski haubic - na przykład 30F39 Krasnopol )

  • Migi
    15:32 13.02.2020

    Souhlasím s tím že raketomety jsou užitečná zbraň, která umí udělat spousty parády. V těch "hloupých" verzích vychází i velmi dobře poměr cena/výkon.
    Ale jestli si někdo myslí že se budou do armády znovu zavádět, tak je minimálně naivní. Vsadím se, že se nebude pořizovat nic nad rámec už vytyčeného plánu modernizace a vzhledem k vyjádření naší vlády za posledních pár týdnů je nanejvýš pravděpodobné, že se i z něho bude ořezávat až na dřeň. Ty plány totiž počítali s postupným navyšováním rozpočtu AČR směrem ke 2% a v současné době vláda veřejně dává najevo že tento závazek pro ni není závazný a nehodlá se jim řídit. Nakonec budeme ještě rádi jestli například po konci Gripenů vůbec uhájíme nadzvukové letectvo ap.
    Vyřazení RM-70tek byla chyba, ale jde o zbraň určenou na skutečně intenzivní válku a v té době většina politiku (a část vojáků) nevěřila že existuje šance, že se něčeho takového někdy dožijeme. Ostatně i v článku je to zmíněno - tehdy prostě převládal názor, že vševojsková armáda je drahý přežitek. Tak se zrušily....

    • Kichot
      16:53 13.02.2020

      Tak Babiš a Hamáček jasně 5.2. deklarovali, že rozpočet se navýší a zastropuje na max 1,4 %hdp.. 2% označili jako nereálné i v daleké budoucnosti a nejsou v parlamentu sami. Při 20-30% rozpočtu určených na obnovu výzbroje a výstroje si každý může spočítat jak to s modernizací bude vypadat. Muj prvotní typ je redukce počtu bvp na max 100 možná 120 ks..

      • CerVus
        18:29 13.02.2020

        Tak takhle to dopadne i ostatním materiálem. Tanky se budou ještě pár desetiletí renovovat, aby bylo co ukazovat na Bahnech, Gripeny se pronajmou na ty dva roky a pak se bez navýšení počtu odkoupi. Prehistorické Dany se za těžké peníze také nechají přetřít a ty UAZy vlastně také mohou vydržet do 2040. A nejspíše to přežijí i ty úplně zbytečné Alky i když ve 2029 budou muset projít drahou generálkou.

        • bredy
          08:28 14.02.2020

          Huráááá. Můžeme se těšit na 30 nejmodernějších BVP v Evropě. ;((((( Pořád jsem nebil snílek o mega rozpočtu a mega utratách. Ale určitě budou konečně ve skladech maskáče.

      • Scotty
        19:45 13.02.2020
        Oblíbený příspěvek

        Kichot
        To jasně deklaroval jen Hamáček. On bojuje o holé přežití ČSSD a pochopil že na 2% pro obranu si voliče nezíská.
        Babiš neřekl nic konkrétního, jak je jeho dobrým zvykem. Ovšem zvyšování obraného rozpočtu na dvě procenta bude na rozhodnutí až další vlády. Pro příští rok je plánováno 1.4% HDP, na rok 2022 je to pak 1.5% HDP.

      • Defence.Shield
        10:53 16.02.2020

        Ano, takto tento vývoj celkem pravděpodobný https://www.info.cz/nazory/kos...

    • otecko
      08:28 14.02.2020
      Oblíbený příspěvek

      Mne stále fascinuje, jak si každý myslí, že armáda je už vlastně naprd, že v Evropě zavládne věčný mír a proto na obranu dávat 1,4 % HDP je vlastně luxus. Přitom nikdo vyjma bájné Sibyly nedovede predikovat vývoj na kontinetu na více než 5 let dopředu. Dost málo na to, jak dlouho trvá pořízení kvalitní vojenské techniky a vycvičení obsluhy.
      Zdá se mi, že v Evropě jediní Poláci pochopili, starou pravdu, že: "chceš-li mír, připravuj se na válku", a svou obranu berou smrtelně vážně. V dalších státech, ČR a Slovensko nevyjímaje se plácáme po zádech, jak se máme skvěle, jak se státům daří a na obranu dáváme drobky od rozpočtového stolu, které zbydou. Což se nám může a dějiny jsou toho plné, vymstít a jednou se nám ta pštrosí politika vymstí!
      Pak za tu obranu budeme těm státům, které na obranu ty minimální 2% dávaly, platit, tedy pokud se k nám neobrátí zády se slovy "jak si usteleš, tak si lehneš!"

  • liberal shark
    14:30 13.02.2020

    Úplně nejvíc by se mi zamlouvala univerzální platforma, na kterou by šlo namontovat raketnice pro dělostřelecké rakety v ráži 122mm až po ATACMS nebo Deepstrike, eventuálně i odpalovací zařízení protiletadlových raket krátkého a středního dosahu. To by byla unifikace a efektivita !

    • alexa123
      16:14 13.02.2020

      OK az na to ze podvozok je z celej ceny najmenej zaujimava polozka

      • liberal shark
        07:32 14.02.2020

        Myslím, že na všech raketometech je vlastně nejdražší munice. Jak píše Lukas - jedna salva 122 stojí 4 miliony zlotých (!) a to mají být ty nejlevnější. Kolik asi stojí ATACMS nebo budoucí střela programu Deepstrike ?

        • SYN_
          11:59 16.02.2020

          No, ono pokud se s tou dražší municí aspoň semtam cvičí, tak jí asi nemusí být kdovíjak obrovské zásoby, s tím že zrovna tato položka lze vcelku rychle doplnit?

        • Gibon
          19:45 16.02.2020

          Ak si dobre pamatam, tak v roku 2010(2) Turecko kupilo od Konstrukty 8.000ks AGATov, ktorý je logicky drahši ako klasika, za cenu 25mil €.
          Cena za 26 modularov bola v 2009 38mil €.

    • Gibon
      09:41 14.02.2020

      Noto je prave Modular. Je to univerzalny kontajner schopny pouzivat vsetky rakety zo systemu MLRS a tiez 122mm rakety.

      Ci by bolo vyhodou aby jeden system dokazal pouzivat AG aj AA municiu, si nie som moc isty. Ako myslienkove cvicenie, preco nie. Ale realne vyhody na bojisku mi nenapadaju. Vykonnost standardnych PL systemov by nedosiahli.

      • SYN_
        12:02 16.02.2020

        Domnívám se že AA munice bude vyžadovat citelně jiné senzory... tak ještě možná jako TEL s tím že TELAR/vyšší radar/řídící centrum by bylo jiné, ale to pak řeší akorát tu nejnižší položku...

    • Proxy
      20:47 14.02.2020

      Vzhledem k nákupu EL/M-2084 to není úplně nereálné. Od Izraele se dá pořídit výše zmínění LYNX a protiletadlových nabízí také hodně. Nebyla by to "jedna plaforma", ale určitě by bylo překrytí z hlediska Tatra podvozku, Elta/RETIA radaru...

      Více mainstream řešení je prostě HIMARS pro který se snad testoval SLAMRAAM.

  • Jiří Vojáček
    14:28 13.02.2020

    Autor opět zcela nesmyslně tlačí Excalibur Army, které tento web prakticky patří. Víceméně by se dalo říci, že jde o další z tiskových zpráv koncernu Czechoslovak Group, které pan Grohmann nemá ani odvahu podepsat a opět nejsou označené reklamou (podle mých informací již SPIR řeší několik stížností na tento web).

    Proto alespoň pár postřehů:
    Ráže 122mm je opravdu neperspektivní, protože má příliš malou jednotkovou ničivost. Všechny armády, které ji dnes využívají, ji využívají překonaným plošným způsobem, kdy se na jedné straně naveze kopec munice, která se vystřílí a na straně druhé se "něco" stane. V americké armádní terminologii se tomu říká "Katyusha style". Vojenští analytici přitom dlouhodobě upozorňují, že malé armády (jako je AČR), musí sázet na systémy s co nejvyšší jednotkovou ničivostí a co nejvyšší schopností přežití na bojišti. Primitivní raketomety na kolových podvozcích, sázející na plošnou destrukci s nedostatečným dostřelem, jsou přitom přesným opakem tohoto principu.

    Stačí se poučit z toho, jakým způsobem používá americké raketomety Izrael. Velkorážné rakety obřích dostřelů s pokročilými kombinovanými systémy navedení. I na kolových podvozcích jim to dává možnost napadat cíle 50, 70, nebo i 170 kilometrů za frontou. Bohužel drtivá většina přestaveb BM-21 a jeho odvozenin neumožňují používat dělostřelecké rakety ATACMS nebo jejich moderní ekvivalenty.

    Pro Českou republiku je z toho důvodu jediným rozumným řešením buďto přímo nákup raketometů HIMARS, nebo ideálně osazení jejich kontejnerů na tankové podvozky T-72, které budou brzy vyřazované tak, jak jsem to před časem navrhoval v článku o budoucnosti T-72 v AČR v časopisu ATM.

    • otecko
      14:41 13.02.2020

      nevím co autor tlačí, ale z článku :
      Právě Izrael patří mezi státy, které pozvedly 122mm rakety na vyšší úroveň tím, že je opatřily naváděcím systémem. Izraelská značka IMI nabízí raketu AccuLAR, jež přepravuje výbušnou hlavici o váze 20 kg do vzdálenosti 40 km a na cíl se navádí za pomoci kombinace inerciální a družicové navigace, a sice s přesností dopadu v jednotkách metrů.
      Dále ale je fakt, že nám autor tlačí do hlavy, že jsme se RM-70 zbavili bez náhrady a že to byla nebetyčná hloupost, že Slováci na to šli o řád lépe.
      Jestli je to kopání za Excalibur nejsem schopen rozeznat, ale že je to oprávněné kopnutí do tehdejšího vedení MO a vlády tak s tím souhlasím na 100%.

      • Jiří Vojáček
        15:36 13.02.2020

        Všimněte si ale zároveň, že IMI má obrovský problém ty rakety prodat. Četl jsem na Defence24 rozhovor s nějakým izraelským odborníkem, který vysvětloval, že je to logické, protože ty naváděcí sady jsou pro tak malou ráži příliš drahé. Když vystřelíte šest raket M2X/M3X, tak to udělá stejnou paseku, jako 40 raket ráže 122mm. Ovšem platíte jen za šest pokročilých naváděcích sad, v případě raket ráže 122mm platíte za 40 sad.

        Samozřejmě to zjednodušuji, ale ten princip takový je, dělat z dělostřelecké rakety přesnou zbraň má smysl, pokud styl jejího použití je od počátku zamýšlen jako bodový, tedy pokud jedna raketa udělí tolik poškození, že má smysl ji kvalitně zaměřit.

        • otecko
          15:50 13.02.2020

          To máte pravdu, mne v principu nejvíce sejří, že jsme se RM 70 zbavili bez náhrady. Slováci šli cestou modernizace a dnes RM 70 Modular. A co máme my? Já viděl co se vyřazovalo, dyť i ty podvozky byly bezmála nové, přitom se prodávaly za cenu šrotu... člověk přemýšlel, že by MO jednu salvu vypustil....

          • Jura99
            17:33 13.02.2020

            Tak zrovna modular žádná sláva není, ze 40+40 raket 122mm na vozidle se smrsknul na 28ks, pro případ že zrovna používá 122mm. Ta modularita moc smyslu nedává.

          • mikojan29
            18:21 13.02.2020
            Oblíbený příspěvek

            Jura99
            Áno, zmenšil sa palebný priemer na 28 ks, ale modularita je v tom, že sa môžu používať ako druhá varianta 227 mm rakety v počte 6 ks.
            Je lepšie mať niečo ako nič.

          • Miroslav
            18:35 13.02.2020
            Oblíbený příspěvek

            Jura už tradične hejtuje všetko slovenské.

          • skelet
            19:26 13.02.2020

            to není hejt, ale prostě jen pravda. Pokud se nepoužívá 6x227mm, tak palebná síla prostě klesla ze 40x122mm na 28x122mm. Což pochopitelně pokryje menší plochu cíle atd. Myšlenka to byla pochopitelně dobrá, ale výsledek rozpačitý.

          • Jura99
            19:49 13.02.2020

            Miroslav už tradičně slyší trávu růst. BTW co je prosím zásadně slovenského na stroji s českým podvozkem, sovětským raketometem, případně americkým kontejnerem ? Asi tak myšlenka ten původní RM-70 zmršit ? :-) Podvozek je poměrně levná část stroje, ale modularitou se paradoxně počet podvozků vůbec neušetří, stačí si přepočítat 28raket vs. 40raket a k tomu náležitou logistickou podporu muničních aut. Je to vlastně celé nesmysl, z jednoho auta vystřelíte 28raket místo 40 popř. 80, což použití 122mm v modularu výrazně deklasuje.

          • PavolR
            21:35 13.02.2020

            Jura99: Ten výpočet je trocha vytrhnutý z kontextu, keďže v reálnych situáciách nikdy nestrieľa iba jedno vozidlo. Keď počet zdvojnásobíme na dve vozidlá - napr. 2x RM70 vs. 1x Modular a nabíjacie vozidlo - tak môžeme dostať pomer rakiet vystreliteľných bez manuálneho ládovania trubiek 160 vs. 140. Keby sme takto išli ďalej, zistíme, že nepomer sa priamo úmerne s počtom nasadených vozidiel nielen znižuje, ale dokonca prevažuje v prospech Modularu pri rovnakom počte vozidiel.

            6 Modularov so 6 muničnými vozmi dokáže bez manuálneho dobíjania v rýchlom slede vypáliť 840 rakiet, zatiaľ čo 6 Vampirov so 6 muničnými vozidlami (tie sú v tomto príklade iba do počtu) iba 480 rakiet. ;-p

          • Karlos73
            23:00 13.02.2020

            Presne ako píše PavolR. Modular rieši hlavne reakčný čas paľby a prebitia, s minimom možnosti odhalenia palebnej pozície. Ide o zaujatie palebnej pozície-paľba-odchod k muničnému vozu (ktoré je mimo paľby), rýchle prebitie nového modulárneho kontejnerového komplexu buď 40 rakiet ráže 122 mm, alebo 6x 227 mm MLRS... To je podstatné u RM-70 MODULAR, vystreliť viac s minimom odhalenia, aj za pomoci delostreleckého systému velenia a riadenia streľby DELOSYS. To čo tu píše Jura99, skelet, je nepochopenia tejto modernizácie , nechcem písať že zase hejtovanie...

          • Karlos73
            00:11 14.02.2020

            Oprava: samozrejme tam malo byť 28 rakiet ráže 122 mm !
            Dopĺňam - "Pre použitie sú pripravené dva typy kontajnerov. Prvý s 28 kusmi 122mm rakiet typu JROF, alebo druhý s 6 kusmi 227mm rakiet typu M26 so submuníciou M77 (DPICM). Účinný dostrel je v prípade rakiet JROF 20,3 km a v prípade rakiet M26 30 km. Spoločnosť MSM ponúka na použitie aj rakety typu JROF-M s predĺženým dostrelom na 40,2 km. Palebné postavenie zaujme RM 70/85 MODULAR do 60 sekúnd a do rovnakého času ho aj opúšťa. Vystrelenie celej salvy trvá v prípade použitia 227 mm rakiet do 120 sekúnd a v prípade 122 mm rakiet 12-18 sekúnd. Celý palebný prepad tak trvá od 2 do 4 minút. Pre výmenu streleckého kontajneru je vozidlo vybavené hydraulickou rukou s diaľkovým ovládaním. Tou je vybavené aj muničné vozidlo." zdoj wiki. https://www.valka.cz/SVK-DEU-R... https://www.vojsko.net/pozemni...

          • Jura99
            06:58 14.02.2020

            Pavol: municni vozidlo nese dva kontejnery, takze pocet raket u 6modular+6mv je trochu jinak. Celkove odvezou 504raket. Proti tomu 12 Vampiru odveze temer dvojnasobek 960 raket.
            Karol: ano stale nechapu vyhodu takove modernizace a zrejme ji nechapou i zakaznici, kdyz RM-70 se tak nejak stale prodava a modernizuje, ale modular asi nekoupil nikdo.

          • PavolR
            08:10 14.02.2020

            Jura99: Ten príklad kríva z dvoch dôvodov
            1.- Muničné vozidlo Modularu v praxi nemá problém viesť 4 kontajnery - tu sú na x záberoch zachytené vozidlá s naloženými 4 kontajnermi: https://www.valka.cz/topic/vie...
            2.- V praxi je v batérii či delostreleckom oddiely pevne daný počet delostreleckých prostriedkov a k tomu počet muničných vozidiel. Nikto nebude vyraďovať muničné vozidlá, aby namiesto nich prevádzkoval viac raketometov, len nech má Jura99 pravdu. Čiže sa na to radím dívať aj z tohoto pohľadu.

          • Migi
            09:07 14.02.2020

            Hele a k čemu je Slovákům schopnost střílet 227mm rakety typu M26 se submunicí M77 když je nesmí použít protože jsou signatáři smlouvy o zákazu kazetové munice (stejně jako Češi)?

          • Gibon
            09:34 14.02.2020

            Skelet:
            rozpacite? akoze oproti comu? Oproti vysledkom reaktivneho delostrelectva AČR?

            Z tvojej strany je to celkom nepochopenie modernizacie a neznalost systemu ako takeho.
            Modular nebol len o výmene raketnice a prechod na univerzálne kontajnery. Mimochodom tie iste kontajnery, ktoré použiva ATACMS.
            Palebný priemer mohol by znizeny, lebo modular bol prepojeny do delostreleckeho systemu, ma navigacny a pozicny system, na zaklade presnej pozicie a meteorologickych dat system vypocita a aj nasimuluje palbu a urobi korecie. Povely prichadzaju v automatickom rezime.
            Samozrejmosťou je strategicka mobilita a prepraviteľnosť C-130.
            Presnost strelby je tak vyssia a tak sa mohlo upustit od sovietskeho systemu prist, vypalit co najviac rakiet a odist.

            Okrem toho, znizeny palebny priemer je len zdanlivy. Hned ako si uvedomis, ze RM70 po vypaleni svojich 80 rakiet sa vracia na zhromazdisko a manualne nabíja dalsi palebny priemer, modular moze palit 4, 5, 6 kontajner (112, 140, 168 rakiet...)
            Zachovanie moznosti strielat 122mm rakiet bola z dovodu plnych skladov a schopnosti domacej vyroby a vyvoja vybornym krokom.

            Bohuzial Modular tiez postihli skrty. Planovane boli aj 227mm rakety s inercialnym a druzicovym navadzanim, rakety s unitárnou prieraznou hlavicou proti odolným pozemným objektom, rakety so samostatne navádzanou submuníciou proti obrneným vozidlám nepriateľa alebo výkonné mikrovlnné žiariče pôsobiace proti nepriateľskej elektronike. Tie dvierka su vsak stale otvorene.

          • Jura99
            09:42 14.02.2020

            PavolR:
            ad1) s tím bych si nebyl jistý, podle valka.cz má muniční vozidlo se dvěma kontejnery celkovou hmotonost 25.507kg a hmotnost jednoho nabitého kontejneru je 3,1t. Tyto T815 8x8 mají obvykle celkovou hmotnost kolem 27t, takže 4 nabité kontejnery by neodvezla. Na fotce mohou být třeba dva prázdné kontejnery nebo kdovíco.
            ad 2) jak sestavíš jednotku je irelevantní, šlo mi o počet podvozků vs. počet odpálených raket, protože už v prvním příspěvku jsem tvrdil, že modular nešetří počet podvozků, což jste zatím nikdo (Karlos, Miroslav, Pavol) nevyvrátil.
            Rovněž tipuju, že je účinnější odpálit naráz 40raket než 28 a pak změnit pozici a přebít. Prostě modular nevidím výhodně, když už vůbec sovětské rakety 122mm, tak mít co největší počet na autě k odpalu jednou salvou bez přebíjení a bez nutnosti být závislý na muničním autě, které se může ztratit, mít poruchu, dostat zásah, více aut = větší cíl, více problémů najít prostornější místo k odpalu atd.

          • PavolR
            10:12 14.02.2020

            Migi: Schopnosť strieľať ten konkrétny typ rakiet absolútne k ničomu, lenže vďaka štandardizovaným kontajnerom je otázka použitia iných druhov munície a možnosti súbežného používania iba otázka aktualizácie softwaru.

          • Jura99
            10:20 14.02.2020

            Gibon: a rakety se do těch kontejnerů nabíjejí samy ? :-) Nabít vystřílený Vampir novými raketami asi nebude složitější než nabít prázdné kontejnery, u kterých je navíc otázka, jestli je muniční vozidlo naloží a odveze k přebití do týlu zpět (např. vystřelený "horký" kontejner naložit na korbu k nevystřelenému bude mít svá pravidla). Nevidím žádnou výhodu, aby rozměrově a hmotnostně vzhledem k Vapiru obdobné muniční vozidlo, jezdilo mezi modularem a týlem s municí. To už může takto jezdit celý Vampir tam a zpět (střídat se vystřílený s nevystříleným) a vždy vezme 80raket, zatímco muniční vozidlo 56 a tyto musí teprve hodit na raketomet.

          • Gibon
            10:45 14.02.2020

            Ach Jura. Skus pouzit hlavu a porozmyslat aky je rozdiel nabit RM70 a pripravovat si 200 kontajnerov niekde v zazemi a tocit ich.

            Modular nemusí byt zasobovany len vlastnym MV. Z tohto dovodu ma rameno ako raketomet, tak aj MV.

          • mikojan29
            11:36 14.02.2020

            Jura99 to nepochopí, lebo to nechce pochopiť.

          • Jura99
            11:51 14.02.2020

            Gibon, mikojan: uz vidim, jak mate na celou zasobu raket z dob sociku odpovidajici pocet kontejneru. S navratem vystrilenych kontejneru z fronty kamsi do zazemi k prebiti moc nepocitejte.
            O me chapani vubec nejde, ja si zadny modular nekoupim, pochopit vas musi predevsim zakaznik a pokud se nepletu, tak za 20let existence modularu ty udajne vyhody modularu jeste zadny zakaznik "nepochopil".

          • Gibon
            18:55 14.02.2020

            Jura99: na co by nam boli kontajnery na celu zasobu JROFov? Staci ti ich tolko, aby si dokázal kontinualne nabijat a pomocou raketometov kryt ustup alebo zabezpecit postup vlastnych mechanizovanych praporov.
            A nie po vystreleni 80 rakiet, ked potrebujes dalej sypat na nepriateľa municiu, niekde hodinu nabijat 80 rakiet a vracat sa na palebne pozicie.

            A v dobach delostreleckych radarov, je neustali posun palebneho postavenia delostrelectva nutnost.

          • HEKTOR
            19:31 14.02.2020
            Oblíbený příspěvek

            "BTW co je prosím zásadně slovenského na stroji s českým podvozkem, sovětským raketometem, případně americkým kontejnerem ?"
            no myslím že v dobe vzniku to bol československý podvozok...a je to podobné ako by som povedal že alca nie je česká lebo má napr. americký motor a elektroniku a používa západnú muníciu...
            stále to píšem,odosobniť sa a treba trošku objektivity...

          • Karlos73
            00:39 17.02.2020
            Oblíbený příspěvek

            Jura99 troška to odľahčím a vysvetlím ti to na príklade. Jura99 veď kludne presvedč AČR , že vaši vojaci vyfasujú dva zásobníky na zbraň , a slobodník alebo desiatník vyfasuje krabicu s nábojmi... :) Nechcem si ani predstaviť ako by to vyzeralo s vašimi vojakmi v horúcej zóne niekde v Afganistane...

        • Jura99
          08:31 17.02.2020

          Karlos73: raději neobhajuj neobhajitelné :-). Raději krabici, než dva zásobníky s 2/3 nábojů. Diskusi na toto téma bych spíš končil s tím, že jiní výrobci dva raketometné kontejnery 122mm na auto dávají, dokonce jim stačí podvozek 6x6. Modular má hendikep v tom, že je to nepromyšlený repas starého stroje a nenašel se zákazník, zatímco o repas RM-70 v půdovním provedení sem tam zájem je.

          • Gibon
            09:50 17.02.2020
            Oblíbený příspěvek

            RM70 kupuju krajiny, pre ktoré nie je dolezita zamenitelnost municie a vyuzitia zasob spojencov z NATO. Zase spajas nespojitelne.
            Keby bol Modular cesky, tak uz by si tu trikrat vytiekol a predpovedal mu este ziarivu buducnost. A to je na tebe najvtipnejsie.

    • Charlie
      09:11 14.02.2020

      Já bych to tak černobíle s tou 122mm neviděl.

      Předně - sady navedení se využívají i u mnohem menších ráží (70mm Hydry), takže mít v "záloze" možnost opatřit nějakými laserovými sadami 122mm není od věci, ale primárně bych viděl použití týhle ráže přesně takový, ajký bylo počítaný na začátku, tj. napadení splošnýho cíle alvou. V případě použití submunice nemusíme vystřílet všech 40 raket, ale bude stačit třebas polovina, a pokud opravdu chceme napadnout nějaké shromaždiště nebo výchozí prostor, tak nám beztak nic jiného než plošný útok nezbyde. A pro ten jsou relativně levné 122mm rakety pořád dobré.

      Druhou věcí je, že se jedná o domácí výrobek. Přes všechny animozity vůči CSG se jedná o domácího výrobce, další komponenty umí na Slovensku a rovněž v Polsku je produkce dělostřeleckýách raket, což je prostě z hlediska případného válečného konfliktu mnohem lepší situace než tahat rakety přes oceán (nehledě k tomu že výroba v Polsku nebo na slovensku vyjde mnohem lacinějš). Rovněž politické benefity v rámci spolupráce uvnitř V4 bych úplně nezavrhoval.

      Na druhou stranu je pravdou, že schopnosti větších ráží taky nejsou úplně zanedbatelné, takže kdybychom se drželi navržené struktury oddílu, viděl bych to na dvě baterie s nějakou variantou RM-70, které by nám poskytly dostatečnou "hrubou sílu" a v případě použití naváděných raket i precizi zásahu s dnes preferovanými malými vedlejšími účinky (díky relativně malým hlavicím), a třetí baterie by mohla nést raketnice pro 227mm rakety s možnou konverzí na větší taktické střely (dnes používané ATACMS budou v budoucnosti nahrazeny menší raketou, takže do kontejneru se místo jedné 610mm velerakety vejdou dvě střely, dnes se pro ně používá zkratka LRPF).

    • SofF
      12:16 14.02.2020

      možná je to reklama ale Strnadovu podniku se nedá upřít snaha o zachování a rozvoj zbylého vojenského průmyslu v českém vlastnictví.
      A k použití raketometů k bodovému ostřelování, to je víceméně naroubovaná taktika protože původní a hlavní cíl raketometů je právě styl kaťuša, tedy obsáhnutí velké oblasti palebnou silou která spolehlivě ničí pěchotu a lehce obrněná vozidla.

    • SYN_
      12:14 16.02.2020

      Uh, osazovábí na podvozky T72? Oni jsou v pořádku? Protože pokud jo nechápu proč by se z nich nemohly udělat aspoň těžké transportéry stylu Namer... a pokud v pořádku nejsou (jako že jsem přesvědčen že by napřed potřebovaly těžkou renovaci, a i potom drahou průběžnou údržbu) tak je to lití peněz nevhodným směrem...

  • Miroslav
    14:06 13.02.2020
    • (2)
    Oblíbený příspěvek

    Len by som doplnil, že raketomet VZ. 51 na podvozku P-V3S sa nemohol zaradiť v roku 1951, nakoľko P-V3S sa začal vyrábať až v roku 1953.

    A teraz k téme... Trochu nechápem prečo AČR sa tak bojí a prehliada reaktívne delostrelectvo. Je to lacný a pomerne efektívny spôsob ako ničiť živé ciele, techniku či stavby nepriateľa.

    • liberal shark
      14:26 13.02.2020

      Máme strach, aby se nás Němci nezačali bát :-). Proto jsme přeci kdysi vyřadili SS-21 a SS-23.

      • Miroslav
        14:55 13.02.2020

        Točky a Oky boli vyradené na základe odzbrojovacej zmluvy o raketách stredného doletu

        • KóĎA
          15:12 13.02.2020

          Točka s tou smlouvou nemá vůbec nic společného. Ostatně Oka technicky také ne, byla to jen úlitba Gorbačova svému protivníkovi.

        • liberal shark
          07:35 14.02.2020

          Do kteréžto kategorie paradoxně nepatří.

    • otecko
      14:29 13.02.2020

      Tak ono to nechápe více lidí, ale v článku je podstata- v roce 2010 se na MO rozhodlo, že vlastně armádu nepotřebujeme, bohužel. Teď se nám to vrací i s úroky...

    • ARES
      14:54 13.02.2020

      Raketomety byly v ČSR po druhé světové válce vyvíjeny na několika místech od roku 1947. Úspěšný byl projekt RK-2 ze Škodových závodů. Prototyp raketometu ráže 130 mm byl odzkoušený začátkem roku 1950. Dalšímu vývoji hrozilo zastavení, protože jeho ráže 130 mm nebyla kompatibilní se sovětskou technikou. Na základě vyjádřeni sovětských odborných poradců se nakonec ve vývoji raketometu pokračovalo.
      Nevyjasněná zůstávala otázka platformy raketometu. Zkoušelo se umístnění na dvoukolovém podvozku, umístnění na polopásovém obrněném transportéru OT-810 (tzv. Hackel HKL 6p), jako nejlepší se osvědčilo americké nákladní vozidlo Studebaker US-6 z dodávek UNRRA. Těch však nebylo k dispozici potřebné množství (údajně cca 40), rovněž tak chyběly náhradní díly. Takže volba tak nakonec padla na Pragu V3S i v rámci unifikace vozidel. Sériovou výrobu raketometů zajistily Závod 9. mája Trenčín-Kubrá (od 1951 - Studebaker) a poté Závody K. J. Vorošilova v Dubnici nad Váhom. Proto ten rozpor mezi vz. 51 (1951) a rokem zahájení výroby Praga V3S (1953).

    • Jura99
      19:56 13.02.2020

      RM-70 jako součást valící se armády sovětského typu, kde přesnost a krátký dosah nahrazuje kvantita, asi ano. Budoucnost AČR je ale jinde, nebudou prostě k dispozici stovky raketometů, musí se koupit něco s dlouhým dosahem a moderním navedením na cíl.

      • liberal shark
        07:39 14.02.2020
        Oblíbený příspěvek

        To je otázka. Velké rakety s koncovým navedením jsou proklatě drahé, bude jich málo a protivník je může cestou sestřelit. Na některé aplikace je pořád lepší hodně malých, hloupých a (relativně) levných raket.

        • Jura99
          10:30 14.02.2020

          Tak třeba kde se na UA vyskytla odpálená Točka, obvykle vymazala z mapy povrch cíle i s okolím. Na ty malé aplikace by nejspíš mohly nastoupit přesné kamikaze drony a různá vyčkávací munice.