CZ 805 BREN: Otázky a odpovědi

CZ 805 BREN
Foto: CZ 805 BREN v Armádě ČR / Armáda ČR

Armáda České republiky již "nějaký ten pátek" používá nové útočné pušky CZ 805 BREN. A jak to u nových zbraní bývá,  i "breny" se dočkaly kritiky vojáků a odborné veřejnosti. Pokusili jsme se shromáždit ty nejdůležitější výtky a současně jsme požádali o vyjádření Tiskové oddělení AČR, jež naleznete v následujícím rozhovoru.

AN: Při střelbě se pohybuje táhlo závěru. Lze tomu zabránit jednoduchým konstrukčním zásahem. Proč se tento nedostatek neřešil během vojskových zkoušek?

TO: Předpokládáme, že uživatel má na mysli napínací, tj. ovládací páku. Stávající řešení, kdy je páka pevně spojena s nosičem závorníku, je z hlediska funkce nejspolehlivější. V případě nedovření nosiče, ať již ze kterýchkoliv důvodů (vysoké znečištění, nižší prachová náplň nebo jiná disfunkce munice…), lze velmi jednoduše závadu odstranit dorazem na páku. U autonomní  napínací páky (nezávislé na pohybu nosiče závorníku) je nutné řešit možnost dorážení nosiče závorníku do přední polohy (velký počet dílů, možná náchylnost na prach, písek, …) dalším mechanismem.



AN: Proč chybí u CZ 805 tlačítko pro vypouštění závěru? Vždyť vypouštění pomocí táhla závěru je zdlouhavější, pohybově náročnější a je k tomu potřebná druhá ruka.

TO: Stávající řešení je při použití ovládací páky, která je pevně spojena s nosičem závorníku, dostatečné. Vypouštění závěru je nezbytné jedině při použití "autonomní" ovládací páky.

Video: Reportáž o CZ 805 BREN / Armádní noviny



AN: Proč nelze natáhnou zbraň v zajištěném stavu?

TO: Jde o vyšší prvek bezpečnosti u zajištěné zbraně. Na druhé straně existují zbraně, které není možné zajistit, pokud nejsou natažené.



AN: Z jakého důvodu zde existuje možnost dvojitého výstřelu? Pro potřeby profesionální armády se zda být zbytečná. Toto řešení je ve světě výjimečné.

TO: Názor na "dvouránu" je dvojí. Jsou tu zastánci i odpůrci této funkce. V době vývoje šlo o většinový požadavek uživatelů. Pokud to střelec nevyžaduje, nemusí funkci spoušťového mechanismu využívat. V případě bližšího perimetru zasazení, CQB a v kombinaci s kompenzátorem zdvihu je tato funkce účinná. Rovněž zajišťuje, aby voják v zátěžové situaci nevystřelil (bez velkého efektu více ran, anebo i celý zásobník – zkušenosti U.S. armády z Vietnamu).



AN: Páka přeřaďovače palby je natolik rozměrná, že překáží ukazováku (kromě polohy "zajištěno") položeném podélně nad spoušti. Proč se také tento problém neřešil při armádních zkouškách?

TO: Jde o univerzální řešení pravák – levák. Dostupnost je řešena dvěma velikostmi výměnných hřbetů, které jsou součástí zbraně. Tvar a velikost byly v rámci vojskových zkoušek hodnoceny a diskutovány. Zkrácení páky přeřaďovače působilo některým uživatelů problémy s dostupností. Výrobce připravil modifikované provedení, které je řešeno sadou krátké a dlouhé páky přeřaďovače s upraveným tvarem (úhlem). Finální verze je v současnosti podrobována uživatelskému testu.

CZ 805 BREN Foto: Schéma CZ 805 BREN (KLIKNI PRO VĚTŠÍ OBRÁZEK). / CZUB



AN: Pojistku zásobníku nelze ovládat rukou, která drží pistolovou rukojeť. Proč nebylo použito osvědčené řešení ze zbraní AR-15 nebo SCAR? U obou zbraní lze pojistku ovládat prstem ruky, která drží zbraň. Proč se neřešila tato záležitost během zkoušek?

TO: V rámci vojskových zkoušek byla diskutována i varianta tzv. kolébkového vypouštění zásobníku, které má výrobce standardně u PDW Scorpion EO3A1. Z hlediska ovládání záchytu zásobníku bylo použito osvědčené řešení Sa vz. 58. Výrobce disponuje také variantou výměnné šachty MC (magazine comaptible) se zmiňovaným řešením v oboustranném provedení.



AN: Z jakého důvodu jsou plastové zásobníky (5,56 x 45 mm) pro CZ 805 větší než ty původní pro větší náboje 7,62 x 39 mm? Jsou sice "průhledné", ale vzhledem k velké zásobníkové šachtě není v něm nic vidět již po vystřílení 17 nábojů.

TO: Ze strany uživatelů byl při tvorbě transparentních zásobníků kladen důraz na mechanickou odolnost a spolehlivost i za cenu větších rozměrů. Zásobníky jsou technologickou obdobou zásobníků pro zbraň G-36. Oproti standardním hliníkovým, plechovým nebo plastovým zásobníkům jej odolnost těchto vyšší, a to jak samostatných, tak i ve zbrani.

Primární funkcí transparentního zásobníku NENÍ kontrola počtu nábojů ve zbrani, ale je to přehled o stavu munice v jednotce bezprostředně po kontaktu s protivníkem, následně pak při redistribuci munice mezi příslušníky a dozásobení jednotky. Zásobníky s mechanickým počitadlem na hraně dna nebo zadní straně zásobníku jsou náchylné na nečistoty a snižují odolnost zásobníku.



AN: Zásobníková šachta není kompatibilní se zásobníky STANAG, a proto není možné v CZ 805 používat zásobníky spojeneckých armád. Proč jste tedy nezakoupili zavedené, menší, lehčí, levnější a kompatibilní standardní zásobníky STANAG?

TO: Zásobníková šachta byla konstruována na základě odzkoušených zásobníků CZUB. Další část je uvedena v odpovědi č. 7. Hmotnostní rozdíly vycházejí z větší odolnosti zásobníku. Názor tazatele stran ceny nelze posoudit. Pro potřeby AČR jsou zásobníky pořizovány za cenu v čase a místě obvyklou a nepřekračují cenu zásobníků této ráže.

CZ 805 BREN  Foto: Modifikace CZ 805 BREN podle Armádních novin  / Autor: Radek Bartoníček



AN: Je pravda, že nejsou tzv. Picatinny lišty (montážní lišty) certifikovány?

TO: Na zbraních jsou Weaver lišty dle MIL STD 1913. Tato skutečnost byla prověřována v rámci kontrolních zkoušek a průběžně je ověřována v rámci výroby zástupci Státního ověřování jakosti.



AN: Proč se k verzi BREN A2 kupovaly bodáky, když na ni nejdou nasadit?

TO: Požadavek zadavatele (výběrového řízení) byl, aby měl každý uživatel k dispozici útočný nůž. K útočnému noži jsou dodávány výměnná záštita a výměnná patice nože. Uživatelskou výměnou těchto komponentů lze modifikovat útočný nůž na zbraň, na standardní osobní útočný nůž.



AN: Proč se kupovaly nevyzkoušené výrobky Meopta, když na trhu existují prověřené výrobky? Zaměřovač Meopty je o 1/3 větší a těžší než například obdobné zaměřovače firmy Aimpoint. Při naprosto stejné funkci však zaměřovač Meopty funguje až 100x kratší dobu než zaměřovače Aimpointu.

TO: Příslušenství bylo pořizováno v rámci výběrového řízení, kde byly stanoveny minimální požadované parametry (hmotnost, operační nasazení – výdrž, rektifikace, teplotní a rázová odolnost a řada dalších parametrů). Podmínkou bylo úspěšné absolvování kontrolních a vojskových zkoušek. Výrobky Meopty stanovené parametry a zkoušky splnily. Kritérii výběrového řízení byly při dodržení základních parametrů rovněž cena a hmotnost celého systému zbraně.

CZ 805 BREN  Foto: Modifikace CZ 805 BREN podle Armádních novin  / Autor: Radek Bartoníček



AN: Proč není ke zbrani dodávána i svítilna?

TO: Svítilna nebyla součástí výběrového řízení jako plošný doplněk zbraně. Pro určené funkce se o jejím pořízení a zavedení uvažuje v závislosti na finančních prostředcích.



AN: Kvůli dlouhému kloubu je i při zcela zasunuté ramenní opěrce pažba stále příliš dlouhá. Při sklopení není pažba pevně fixována a je stále pohyblivá.

TO: Délka ramenní opěry byla upravována dle požadavku uživatelů v rámci vojskových zkoušek. Taktéž zvolená fixace sklopené ramenní opěry byla ve vojskových zkouškách shledána dostatečnou a vyhovující danému účelu. Fixace pažby ve sklopené poloze je zajištěna tuhostí ramenního kloubu. Tato poloha slouží především k přepravě zbraně.



AN: Na závěr, prosím, položím obecnou otázku: "Existují nějaké plány na modernizaci nebo změny v konstrukci zavedených pušek CZ 805 BREN A1/A2?"

TO: Na polovinu května 2013 jsou naplánovány spojené kontrolní a vojskové zkoušky pro ÚP CZ 805 BREN se zásobníkovou šachtou MC (magazine compatible) a některé variantní doplňky.

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Útočná puška CZ 805 BREN pro indickou armádu?

Indická armáda chce v rámci svého projektu vojáka budoucnosti F-INSAS (Future Infantry Soldier as a ...

Modifikace CZ 805 BREN podle Armádních novin

Již nějaký ten pátek je v Armádě České republiky zavedena útočná puška CZ 805 BREN z produkce České ...

Modifikace CZ 805 BREN podle Armádních novin

Článek, kde jsme graficky upravili uherskobrodskou pušku CZ 805 BREN, měl mezi čtenáři obrovský ...

Dokument: Česká útočná puška CZ 805 BREN

S potěšením vám dnes představujeme náš vlastní mini dokument o české útočné pušce CZ 805 BREN. ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:6h12h24h
Stránka 1 z 3
  • KOUMES123
    12:21 11.08.2014

    Na rozdíl od nového Scorpionu je Bren 805 technologicky zaostalý(železný rám). Americká M4 má lehký hliníkový rám a HK 416 zas polymerový. Bren váží oproti vz. 58 asi o jeden kilogram více. Nevím přesně o kolik je to proti M4 a HK 416 ale bude to nejmíň 1/2 kila. Co si říkají vojáci v když s Brenem lezou po afgánských horách? Kterej trouba nás tímto těžkým krámem vyzbrojil? S lehčí puškou jsem mohl mít 1kg střeliva navíc, nebo třeba litr vody.

  • Serža
    12:00 22.07.2013

    hehe, tak KONEČNĚ někomu docvaklo to, co mělo být už v primárním zadání:
    http://zpravy.e15.cz/byznys/pr...

  • Lukáš Karlík
    20:25 01.07.2013

    To: Vyslouzil Petr

    Vážně jste mě svým příspěvkem pobavil. Opravdu jsem se upřímně zasmál! :) Sdílím s vámi zklamání z této zbraně. Očekával jsem úplně něco jiného. Jedinou útěchou pro mě je, že aktivním zálohám se prozatím těchto zbraní nedostává... Tedy o důvod víc, proč si ještě na čas užít starou dobrou kosu.

    Popravdě, kdyby mělo přijít na věc, a já si mohl vybrat. Raději sáhnu po odzkoušené kvalitě, jednoduchosti, spolehlivosti - 58, než po BRENu. Oduvodnění: Raději nést méně munice, která je ale účinná a ničit nepřítele na velkou vzdálenost, mnohdy i z úkrytu, než se ověsit desítkami zásobníků s 5,56 a po americku sypat jeden za druhým neznámo kam. Raději dávkou z kosy zeď prostřílím, než bych sledoval, jak se 5,56 zakusují do omítky a k cihlám se dostane sem tam nějaká, aby se neřeklo.

    Tento názor ovšem nevztahuji například ke speciálním jednotkám, kdy platí úplně jiná pravidla.
    Obecně však vidím jako degradaci bojeschopnosti vojáka, když ho vybaví něčím, co ani zdaleka neodpovídá vojákovým potřebám...

  • Vyslouzil Petr
    21:19 28.06.2013

    Pušce BREN se zřejmě podaří odstranit jeden nešvar pušky vz.58 a to, že ji znehodnocenou dokáží různí "kutilové" úvest opět do funkčního stavu. Bren nefunguje už rovnou. Samozřejmě trochu přeháním. Jestli jí mám jako záložák ohodnotit jedním slovem, pak je to ZKLAMÁNÍ.

  • Fulcrum
    11:05 22.06.2013

    OT: Jsou známy nějaké nové informace o tendru na pušku pro přesnou střelbu? Jaké firmy se do něho přihlásily?

  • KOLT
    22:04 21.06.2013

    Nějak jsem si nevšiml, že je vlákno ještě živé. Zpětně tedy děkuji Josefovi za odpověď!

  • Zbrojir
    19:41 19.06.2013

    Již v minulosti měly členské země EU při nákupu výzbroje využívat princip soutěživosti. V oblasti obrana a bezpečnost zde však existovaly tak rozsáhlé výjimky, že toho některé země, k nimž nepochybně náleží i ČR, zneužívaly a zbrojní zakázky za naprosto netransparentních podmínek doslova přidělovaly (viz např. přezbrojení Policie ČR pistolemi CZ 75 D Compact, aktuálně i MO útočnými puškami CZ 805, samopaly CZ Scorpion EVO 3A1 a pistolemi CZ 75 SP-01 Phantom). Proto byla na popud Bruselu iniciována, členskými zeměmi projednána a schválena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES, která stávající výjimky zásadně omezuje, tzn., že soutěžit se ve většině případů musí. Principy soutěživosti v oblasti obrana a bezpečnost zapracovala ČR do legislativy v tzv. „malé“ novele zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (již jsem zde záležitost popisoval v dřívějších komentářích).

    „Strategie obranného a bezpečnostního průmyslu v ČR“, kterou prolobovala Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR, MO ukládá, aby maximálním možným způsobem využívalo výjimky z unijní legislativy ve prospěch zachování domácího průmyslového potenciálu. V praxi se tedy v ČR příslušná legislativa nadále porušuje, zpravidla tak, že exekutiva přijme usnesení na samé hraně a loajální funkcionáři MO jej svými příkazy dotáhnou až do naprosto diskriminačního modelu, který je již zcela nezákonný. Zde lze upozornit na velmi podivné aktivity státního úředníka gen. Pavla Bulanta (mj. předsedu komise pro výběr útočné pušky), který např. usnesení vlády č. 908/2012 – dokončení přezbrojení MO, vykládá jako generální zákaz nákupu obdobných druhů ručních palných zbraní zahraniční provenience, a to i v případech, kde podmínka stanovená vládou pro přímý nákup zbraní z produkce CZUB, naplněna není.

    Nekonkurenční prostředí dříve či později vede k degeneraci, což mj. vidíme i na dlouholetých zcela nepřesvědčivých výkonech CZUB. V globalizovaném světě jsou v delší perspektivě ochranářská opatření jen těžko udržitelná, navíc taková politika exekutivy stojí obvykle státní pokladnu, resp. daňové poplatníky nemalé prostředky. V ČR se na drancování státního rozpočtu nejvíce podílí Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR, která, ačkoli se deklaruje jako nevládní, nezávislá, nepolitická a nezisková, zásadně ovlivňuje rozhodování exekutivy, samozřejmě výhradně ku prospěchu svých vybraných členů, k nimž mj. náleží především CZUB.

    Stát nedokáže objektivně analyzovat schopnosti domácího zbrojního průmyslu, jelikož ryze odborná hlediska budou vždy konfrontována s reálnou politikou. Místní loby vždy přesvědčí politiky, že se odborníci případně mýlí, popř. budou vydírat přes ztrátu pracovních míst. Navíc státní správa ČR je již natolik rozvrácená, že není schopna nátlaku zvenčí prakticky čelit. Důkazem jsou mj. i nákupy ručních palných zbraní druhořadé kategorie pro MO, a to i s vadami ohrožujícími životy uživatele! Nechci zde dále vyjmenovávat desítky kontroverzních projektů za mnoho miliard Kč. Buďte si však jisti, že lidem ovlivňujícím zbrojní zakázky, nejde o blaho českých občanů, vojáků, policistů, ale primárně o svůj byznys. Mj. ruční palné zbraně mají pro ČR nesrovnatelně menší strategický a ekonomický význam, než celá řada komodit každodenní spotřeby.

    V novém tisíciletí byly zdejšími vládami CZUB přímo přiděleny zejména tyto veřejné zakázky:

    • Usnesení vlády č. 338/2000 – přezbrojení PČR pistolemi (46000 pistolí CZ 75D Compact).
    • Usnesení vlády č. 1443/2009 – pistole 9x19 s příslušenstvím (5500 CZ 75 SP-01 Phantom) a osobní obranné zbraně (600 CZ Scorpion EVO 3A1) pro MO.
    • Usnesení vlády č. 908/2012 – dokončení přezbrojení MO (9600 útočných pušek CZ 805, 7000 pistolí CZ 75 SP-01 Phantom a stovky samopalů CZ Scorpion EVO 3A1).

    Přidáme-li k seznamu zmanipulované „výběrové řízení“ na dodavatele 8000 útočných pušek z přelomu let 2009/2010, pak rozhodující kontrakty byly vždy realizovány s absolutní ignorancí k principům transparentnosti a nediskriminace.

  • Dip
    00:13 19.06.2013

    Tak u výzbroje armád je klasický výběrový řízení zhovadilostí. Stát by si měl nejdříve analyzovat, zda je v silách jeho a tuzemských firem danou výzbroj vyvinout. A zda to má strategický a ekonomický význam. Pokud dospěje k tomu, že ano, neměl by do výběrového mechanismu zahraniční firmy vůbec vpustit. Pak odpadá ono šití na míru pro tuzemské firmy. Ty pak mohou v klidu pracovat na zbrani, která splní reálné požadavky armády aniž by něco šily horkou jehlou.
    Mám takovej dojem, že v případě výzbroje armád je i ohledně výběrových řízení výjimka v rámci diktátorských regulí EU.

  • Michael Manolevski
    23:01 18.06.2013

    Pan Zbrojíř evidentně ví o čem mluví:-) Osobně jsem se bavil se zástupcem firmy Hk, (setkáváme se s nimi při zkouškách nových zbraní) a řekl mi v podstatě to samé. Po zhodnocení požadavků výběrového řízení jim bylo jasnél, že je ušito na míru CZUB a i kdyby nabídli pušku z hvězdných válek, tak by prohráli. Proto se firma Hk vůbec do výběrového řízení nepřihlásila. Průběh výběrového řízení byl stejný jako při výběrovém řízení na pistoli PČR. Politické tlaky České zbrojovky, vyhrožování atd. člověk by zvracel...

  • Zbrojir
    21:38 17.06.2013

    Nemohu souhlasit s tvrzením, že většina nedostatků CZ 805 je snadno řešitelná.

    • CZ 805 je zbraň konstrukčně velmi komplikovaná, což se mj. negativně projevuje i při údržbě a opravách, na trhu patří k nejsložitějším. Doporučuji prohlédnout si příslušné rozpady, porovnejte např. s úspěšnými AR15 (M16/M4) či HaK G36.
    • CZ 805 je zbraň výrobně nadmíru pracná a tudíž i drahá. Na dnešní dobu se vyrábí s neobvykle vysokým podílem málo produktivního třískového obrábění. Nejen „polymerová“ HaK G36, ale např. i „slitinové“ AR15 (M16/M4) či dokonce „plechové“ StG 44, G3 a AKM/AK74 jsou zbraně vyráběné za použití mnohem produktivnějších, pro hromadnou výrobu výrazně vhodnějších technologií.
    • CZ 805 je zbraň notně rozměrná, z hlediska prostorové rozvahy k ní lze mít podstatné výhrady. Skutečnost, že je prý multirážová, běžné uživatele nikterak nezajímá, jelikož v praxi tuto „výhodu“ nikdy nevyužijí. Doporučuji seznámit se s počtem, rozměry, hmotností, potřebnými úkony, nářadím a cenou součástí, které je třeba pro přechod na jinou ráži vyměnit, navíc transformovaná zbraň se musí před bojovým nasazením též nastřelit. O problémech s „nesenou“ zásobou munice jiné ráže ani nemluvě. V praxi je tudíž „přidaná hodnota“ multirážové koncepce ve vojsku nevyužitelná.
    • CZ 805 je zbraň velmi hmotná, navíc nevhodně vyvážená a proto se střelcům jeví jako těžkopádná. Hmotnost a její rozložení souvisí jak s konstrukcí, tak i s použitými materiály a výrobními technologiemi (např. při obrábění rozměrného pouzdra z bloku existují určité limity). CZUB se před „soutěží“ pro MO snažila útočnou pušku ještě odlehčit, patrná je zde např. aplikace „lehké“ hlavně s poměrně malým průměrem.
    • CZ 805, ačkoli se jedná o jednu z konstrukčně nejmladších útočných pušek na trhu, je osazena zcela zastaralou koncepcí ovládacích prvků, které se navíc po ergonomické stránce příliš nepovedly. Odpovědi na dotazy zformulované AN nasvědčují, že si to věcně příslušní důstojníci MO snad ani neuvědomují… V této oblasti existuje největší šance, jak s přiměřenými náklady ovládání CZ 805 ještě zdokonalit.

    Přidáme-li k výše uvedenému nevhodné řešení několika uzlů, problémy se spolehlivostí, se zpracováním, s nedokonalým příslušenstvím, pak má CZUB opravdu co dělat, aby nebyla CZ 805 všeobecně dávána za příklad toho, jak by neměla moderní útočná puška vypadat.

    Je nasnadě, že ani po vychytání nejpalčivějších nedostatků nebude CZ 805 patřit mezi uživatelsky přívětivé konstrukce. Neočekávám, že by ve stávající podobě, dodávané AČR, mohla být na světovém trhu příliš úspěšná, a to samozřejmě kalkuluji s podstatně nižší prodejní cenou, než za kterou ji nakoupilo MO. Tvrzení, že se jedná o ceny v čase a místě obvyklé by si měli zástupci z Národního úřadu pro vyzbrojování MO ponechat pro vyšetřovatele. Nelze samozřejmě vyloučit některé dodávky spřáteleným režimům, ovšem zde o nákupu zpravidla rozhodují jiná kritéria, než poměr ceny a kvality. Že CZ 805 není deklarovaný hit, vědí i progresivní lidé v CZUB, a proto zde realizují tak zásadní přepracování útočné pušky, že „nová“ zbraň prý bude mít i odlišné modelové označení. Nelze proto vyloučit, že jediným uživatelem hromadně provozujícím problematické a předražené CZ 805 tak bude výhradně resort MO ČR!

  • Zbrojir
    17:36 16.06.2013

    Otázka, proč se více než miliardové zakázky účastnily pouze dvě firmy, když v Evropě a zejména na světě existuje řada výrobců, je naprosto logická. Odpověď není nikterak složitá. Důvodem bylo naprosto diskriminační a netransparentní „výběrové řízení“ ušité na míru. Nejprve na FN SCAR (MPI vazba na Bartáka), později znásilněné ve prospěch CZ 805 (CZUB vazba na všechny relevantní politické strany). Uvedu několik limitů:

    • Již samotné kvalifikační požadavky zadavatele kladené na dodavatele zásadně omezily počet firem, které se vůbec mohly přihlásit. V praxi se mohla přihlásit pouze česká firma s příslušnými povoleními (zahraniční výrobce se tehdy nemohl účastnit přímo), s obratem min. 50 mil. Kč a minimální zbrojní zakázkou v posledních třech letech v objemu min. 25 mil. Kč. Vezmeme-li v úvahu, že většina českých firem na zdejším malém trhu zastupuje velké zahraniční výrobce a MO se mj. netransparentními nákupy poměrně důsledně „staralo“ o to, že velké zakázky dostávali pouze vyvolení, většina českých zástupců výše uvedené parametry finančních objemů logicky nesplňovala, ačkoli často zastupovali velké a renomované zahraniční zbrojovky, které zcela běžně realizují srovnatelné a mnohem větší zbrojní kontrakty (většina uchazečů nesplňovala stanovené kvalifikační požadavky).

    • Požadavky MO byly neobvykle rozsáhlé, zejména v naprostém nepoměru ke krátké lhůtě stanovené pro předložení nabídek. Uchazeč musel nabídnout zbraně včetně veškerého příslušenství (optika a optoelektronika) a munici (malorážovou i do granátometů), a to dle striktně stanované konfigurace a požadovaných technických řešení. Tak široký sortiment vojenského materiálu není v portfoliu žádného světového výrobce. Potenciální uchazeč by proto musel uskutečnit řadu jednání s mnoha výrobci a často i ověřovací zkoušky více komponentů, aby mohl tak komplexní nabídku vůbec podat. Je veřejným tajemstvím, že obě firmy, které nabídku podaly, měly díky nadstandardním kontaktům na politiky a vedení MO informace o podmínkách „soutěže“ s předstihem mnoha měsíců….

    Pokud by se jednalo o nabídku výzbroje ze zahraničí, což byla prakticky jediná reálná možnost pro ostatní dodavatele, musel by uchazeč dále splnit podmínky kompenzačního programu (offsety) pro domácí průmysl ve výši 100% ceny zakázky, z toho 20% offsety přímé. tzn., že v případě miliardové vítězné nabídky by musel dát zakázky za jednu miliardu Kč českému průmyslu, z toho za min. 200 milionů Kč vyrobit komponenty ke zbraňovému kompletu přímo v ČR. Splnění takové podmínky je velmi náročné, vyžaduje řadu jednání a mnoho času na přípravu.

    Takto koncentrované požadavky prostě nešlo v čase vymezeném lhůtou pro předložení nabídek reálně splnit do té míry, aby zodpovědný uchazeč mohl nabídku vůbec podat, a to mj. šlo – odstranit nepohodlné konkurenty. Zejména se obě české firmy bály případné nabídky německé Heckler a Koch, která mohla prostřednictvím českého zástupce nabídnout G36 i 416, přičemž G36 byla již tehdy osvědčená, vyrábí se na moderních automatizovaných linkách, má vysoký podíl polymerů a je proto citelně levnější než FN SCAR a zejména CZ 805, která je vyráběna na dnešní poměry s neobyčejně vysokým podílem málo produktivního třískového obrábění.

    Připomínám jen, že „soutěž“ byla vyhlášena koncem roku, před vánocemi, kdy mají firmy jiné starosti, zaměstnanci si během vánoc vybírají dovolené atd. Lhůta pro podání nabídek zde byla kratší, než u jakéhokoli výběrového řízení na úklid kasáren!

    • Program vojskových a kontrolních zkoušek nebyl v zadávací dokumentaci nikterak specifikován s tím, že bude vypracován v určené lhůtě až dodatečně, před předložením požadovaného vzorku zbraní ke zkouškám. Uchazeč tak byl odkázán na libovůli zadavatele, jak náročným zkouškám jeho zbraňový komplet vlastně podrobí (nejsou-li dopředu jasně stanovené podmínky, není problém kohokoli, i s nejlepší zbraní na světě, potopit).

    • Stanovené termíny pro dodávky, zejména v prvním roce, byly vzhledem k předpokládanému termínu ukončení vojskových a kontrolních zkoušek naprosto šibeniční, jelikož dodávané zbraně, a to i vzorky ke zkouškám, musely projít přejímkou orgánů NATO, což je proces vyžadující určitý čas (objednání přejímky a její provedení, přičemž GQAR má svůj plán práce). Rovněž splnění dalších podmínek vyžadovalo neobyčejnou vstřícnost zadavatele.

    Podmínky českého „tendru“ byly nastaveny tak tvrdě, že v případě vítězství nepreferované firmy mohl zadavatel (MO) dogmatickým a nevstřícným přístupem dotlačit uchazeče až k neplnění podmínek uzavřené kupní smlouvy s následkem mezinárodní ostudy a nemalých finančních sankcí. Naopak, vůči spřátelené firmě mohl být velmi vstřícný a podmínky podle potřeby pozměnit, což také v případě CZUB činil.

    Po podpisu kupní smlouvy, kdy zkoušky zbraňového kompletu CZ 805 dopadly krajně nepříznivě, přičemž vojsko komplet neobyčejně silně kritizovalo a všem zainteresovaným bylo jasné, že CZ 805 není komplet s ukončeným vývojem (mj. striktní podmínka zadání). Zadavatel, místo aby uzavřenou kupní smlouvu pro nesplnění podmínek vypověděl a vyzval druhého uchazeče v pořadí, zahájil potají urychlený dovývoj zcela nepoužitelného zbraňového kompletu CZ 805 do akceptovatelné podoby. Bez jakýchkoli sankcí vůči CZUB tak došlo k výraznému posunutí dodacích lhůt, mj. změnil se i obsah předmětu plnění…

    Renomované zahraniční zbrojovky mají o českém prostředí poměrně dobré informace. Poté, co si prostudovaly podmínky, vyhodnotily svoji účast v „tendru“ za zcela nežádoucí. I kdyby splnily offsety, což nebylo reálné, obávaly se zejména diskriminace ze strany zadavatele a možného poškození dobrého jména. Vysvětlujte pak po světě, že to výběrové řízení v Čechách byla v podstatě jedna velká lumpárna.

  • Nicolaj
    12:48 16.06.2013

    Co mě spíše přijde podivné na výběrovém řízení je poměrně malý počet uchazečů o tak velkou zakázku.....
    Já osobně jsem měl zbraň v ruce jen na chvilku, takže ji nehodnotím až tolik po technické stránce, avšak i přes podmínky které zde byly uvedeny ( a jistě by měli naklonit výsledek více k zahraniční produkci) je ekonomicky pořád výhodnější domácí výrobek s přihlédnutím na probíhající kryzi. Každopádně zbraně jsou již nakoupené a je otázka jak budou dotaženy do konce, aby byli skutečně co nejvíce vyhovující použití v AČR. Osobně si myslím že většina problémů se dá vyřešit poměrně snadno, tak uvidíme jestli slibovaná modernizace bude skutečná nebo jen na oko.

  • Zbrojir
    18:01 14.06.2013

    Pokud si prostudujete archivní materiály či seženete verifikované informace k tuzemským zbrojním projektům, např. za posledních 50 let, budete muset konstatovat, že většina neskončila úspěchem, některé i naprostým fiaskem. Nemalé problémy byly i s dodávkami do zahraničí, výhrady ke kvalitě českých zbraní měly i tehdy průmyslově málo vyspělé země (viz např. kritika dodávky 20000 pistolí CZ mod. 75 v Indii). Sériově produkované ruční palné zbraně tuzemské provenience, dodávané ozbrojeným složkám státu, v praxi většinou nedosahovaly parametrů výrobků renomovaných západních zbrojovek, nýbrž v mnoha případech ani standardní výzbroje ostatních států VS. Uživatelé a zejména příslušníci výzbrojní služby se s tuzemskými zbraněmi při jejich exploataci vskutku potrápili. Výjimkou nebyly ani mimořádné události či plošné zákazy používání. Kritika úrovně kvality domácí výzbroje ze strany odborných orgánů ozbrojených složek státu je v těchto pramenech vskutku nepřehlédnutelná. Jeden konkrétní příklad z roku 1974:

    „Na základě požadavků hodnotitelské komise z předchozích hodnocení pistole vz. 70 a vzhledem k negativním výsledkům trvanlivosti provedených zkušebnou a ministerstvem, bylo uloženo výrobci, aby provedl zkoušky trvanlivosti přímo v závodě. Po dohodě zástupců ministerstva, zkušebny zbraní, hodnotitelské komise a PZO Merkurie bylo výrobci povoleno, aby zkouška trvanlivosti byla provedena na základě mírnějších TP na výrobek. Opakovanými zkouškami však bylo zjištěno, že pistole nevyhovují ani těmto mírnějším podmínkám. Zástupci ministerstva hodnotí tuto okolnost jako neslučitelnou se zásadou zajišťování obranyschopnosti státu a jeho vnitřního pořádku.“

    Z negativních zkušeností z provozu výzbroje pochází i hanlivá, ale velmi výstižná přezdívka tehdejšího n.p. Přesné strojírenství Uherský Brod, a to „približné strojárstvo“. Důkazem širšího problému s kvalitou české výzbroje jsou negativní zkušenosti ozbrojených složek z exploatace pistolí vz. 52, vz. 70, vz. 82, ale i CZ 75/85, zejména z produkce 90. let, kulometů vz. 59, pancéřovek P-27 atd. V tomto ohledu byl samopal vz. 58 nepochybně výjimkou, neboť jako jedna z mála tuzemských zbraní skutečně snesl srovnání s tehdejší světovou špičkou, ovšem ani zde nebylo vše bez chyb. Zejména zpracování daleko zaostává za „západní“ úrovní a u některých výrobních sérií dokonce negativně ovlivňuje funkci se střelivem s mosaznou nábojnicí. Na samopalu vz. 58 můžete věřit pouze jedinému rozměru, a to je průměr vývrtu. Jelikož nebyl samopal vz. 58 po mnoho let výroby systematicky zlepšován a ani výrazněji modernizován, ve své sériově dodávané podobě proto již před lety morálně zastaral. I když obecně jistě platí, že v boji je lepší funkční, byť již morálně zastaralý typ, než nespolehlivá novinka.

    Rovněž tak „poslední produktová ofenzíva“ CZUB kvalitní zbraně na úrovni světové špičky zdaleka nepřinesla. Se všemi produkty (PHANTOM, DUTY, BREN, EVO) mají uživatelé v ozbrojených složkách nemalé problémy, zbraně se zde hromadně opravují či vrací zpět výrobci k odstraňování vad, a to i opakovaně. Jsem přesvědčen, že zbraně s takovými vadami, z nichž některé mohou mít pro uživatele i naprosto fatální následky, se vůbec neměly dostat do sériové výroby, natož pak do ozbrojených složek státu!

  • Zbrojir
    17:52 14.06.2013

    K pravidlům volné hospodářské soutěže se nelze přihlásit jen napůl. Státní instituce členské země nemůže upřednostnit výrobek jen proto, že je český. To se mj. stalo při výběru CZ 805, jež měla v době výběru takové vady, že byla v nabízené podobě pro nasazení v ozbrojených silách zcela nepoužitelná! Proto muselo MO, aby splnilo politické zadání, potají, mimo rámec podmínek „soutěže“, realizovat urychlený dovývoj zbraňového kompletu CZ 805 do akceptovatelné podoby. Odstraňování vad neobyčejně drahého produktu probíhá i tři roky po jeho zavedení, co k tomu dále dodat…

    Vlastní zadání „soutěže“ obsahovalo velmi tvrdé požadavky na offsetový program (kompenzační program pro tuzemský průmysl ve výši 100% ceny zakázky v případě dodávek výzbroje ze zahraničí, z toho 20% tzv. offsety přímé, tzn. výroba částí kompletu přímo v ČR), tzn., pokud by byla vybrána levnější nabídka obsahující FN SCAR, český průmysl i státní pokladna by dle zadávacích podmínek nikterak netratily.

    Není pravda, že se v členských zemích EU automaticky nakupují výhradně domácí zbraně, pravda, míra protekcionismu je zde nadprůměrná, avšak právě „nová“ směrnice 2009/81/ES má tyto nežádoucí praktiky eliminovat. Rozdíly zde však existují. Zatímco u nás hromadně a draze nakoupíme české „polotovary“ a pak řadu let odstraňujeme jejich vady, ve vyspělém SRN je zvýhodnění domácích výrobců realizováno zpravidla nadstandardně náročnými technickými požadavky, které průměrný výrobek prostě nesplní. Nekonkurenční prostředí dříve či později vede k degeneraci, což mj. vidíme na dlouholetých výkonech CZUB.

    Nesmíme slučovat obchodní úspěchy firmy a kvalitu sériové produkce. I výrobce nepříliš dokonalých produktů může být po ekonomické stránce úspěšný. Nikterak nezpochybňuji, že CZUB v posledních letech opravdu úspěšná je, trvám však na tom, že technická kvalita její sériové produkce za světovou špičkou hluboko zaostává. Navíc je otázkou, jakými praktikami své hospodářské výsledky CZUB vlastně dosahuje (viz průběh „soutěže“ na přezbrojení AČR včetně akceptace zcela přemrštěné ceny ze strany MO, či různá usnesení vlády, která ji bez jakéhokoli srovnání s konkurencí postavila do pozice výhradního dodavatele).

    CZUB kdysi jednala s HaK o možnosti nákupu originálních zásobníků. HaK zásobníky dodávat konkurenci odmítl, navrhl však prý společný vývoj nové útočné pušky pro „východní trhy“. CZUB návrh na spolupráci nepřijala. Škoda, nepochybně mohla být nyní útočná puška tuzemské výroby výrazně dokonalejším produktem.

  • Jan Grohmann
    17:47 14.06.2013

    Dobrý den, komentáře jsou zobrazovány bez schválení, okamžitě. Máme ale nastavený filtr vulgárních výrazů, resp. kořenových výrazů vulgárních slov, takže tohle může dělat potíže. Zkusíme ho zkušebně vypnout.

  • Tomáš
    17:43 14.06.2013

    Asi cenzura, komentáře jsou totiž zasílány ke schválení. Tak nevím, když obsah neporušuje zákon, co je to zde za opatření.

  • Tomáš
    17:32 14.06.2013

    Tak nevím, proč se mi opakovaně nedaří zveřejnění komentáře k článku CZ 805 BREN: otázky a odpovědi?

  • Nicolaj
    13:45 14.06.2013

    Mimochodem, někdo tu psal, že český zbrojní průmysl je jen nadhodnocován našimi medii.
    http://ipaper.ipapercms.dk/AGP...

    Článek o CZUB ve světovém prestižním magazínu (musíte trochu hledat, je to celí internetový "výtisk")

  • Nicolaj
    12:20 14.06.2013

    Jistě, protože je daleko výhodnější nakupovat domácí produkty. Je to z důvodů které jsem již uvedl.
    Netvrdím že bylo vše při uzavírání zakázky v pořádku, ani že cz805 je nejlepší. Mě osobně by přišlo nejlepší kdyby CZUB(či jiná česká firma) koupila licenci na nějakou již odzkoušenou zahraniční zbraň(mimochodem běžná praxe u vojenských zakázek - M9,416, SCAR atd v USA ale třeba také např. švédské AK). Taková nabídka však nepřišla, proto považuji výběr cz805 za správný ( možná stačilo malinko jiné zadání, přívětivější k jiným zbraním, ale to je jen spekulace). To, že je ČR součástí EU a musí plnit směrnice je pravda, přesto je běžná praxe zvolit výrobek tuzemský a to ve všech státech EU.

  • Zbrojir
    22:33 13.06.2013

    Nicolaj zde poněkud zapomíná, že ČR je již řadu let součástí mezinárodního společenství (EU), kde platí určitá pravidla (viz např. směrnice Evropského parlamentu a Rady pro oblast zadávání veřejných zakázek, a to i v odvětví obrana a bezpečnost). Kdyby všechny členské země začaly nekriticky pořizovat výhradně domácí výrobky, byla by to především velmi otevřená a proexportně zaměřená česká ekonomika, která by se díky diskriminaci dováženého zboží rychle zhroutila.

    Nelze vyvrátit skutečnost, že pořizovací cena CZ 805 je vzhledem celkovému objemu veřejné zakázky neúměrně vysoká, podstatně vyšší, než u renomovaných konkurentů. Částka, kterou MO za neodzkoušený a naprosto nevyzrálý zbraňový komplet CZ 805 s celou řadou podstatných vad zaplatilo, je racionálními argumenty neobhajitelná. Tak vysokou cenu, mj. za opravdu velmi nedokonalý produkt, si může účtovat pouze dodavatel, který si je jist skutečností, že věcně příslušní úředníci MO nebudou náležitě hájit zájmy státu. Mimochodem předsedou inkriminované komise byl Pavel Bulant, který následně udělal rychlou kariéru, byl jmenován generálem a ředitelem Národního úřadu pro vyzbrojování…

    S ohledem na dosavadní tuzemskou praxi lze tedy předpokládat, že vysoká pořizovací cena zahrnuje i odměnu pro politiky (politické strany), kteří přidělení zakázky domácímu výrobci, jehož zbraňový komplet by v regulérním mezinárodním tendru nepochybně neobstál, zařídili. Však to vše zaplatí daňoví poplatníci.

    Nicolaj je zjevně příznivcem nákupu domácích výrobků. Zajímalo by mě, zda by jím zůstal i jako řadový voják či policista, kterého nedostatky nedokonalé výzbroje neustále obtěžují a v kritických situacích jej mohou i zabít.

  • nicolaj
    21:51 13.06.2013

    Pozor, zbraně o kterých píšete jsou vyráběny v naprosté většině v USA, jako licenční kopie či přímo závody evropské zbrojovky ležícímy v USA.

  • nicolaj
    19:24 13.06.2013

    SEALs jsou určení zejména pro obojživelníků operace, proto taková obliba 416 - nevadí ji voda. Naopak u jiných speciálních jednotek zdaleka tak oblíbená není, protože tuto vlastnost tolik nepotřebují a ocení spíše jiné.
    A vy Josefem překračuje, vůbec nejde o to na co voják myslí ale co potřebuje. Ano, koordinace pálené podpory nebývá jeho záležitostí, ale pálenou podporu potřebuje. A že je koupě 805 ekonomický nevhodná je nesmysl, protože se vyrábí u nás, je vysoká návratnost peněz do státní kasy. Čeští zaměstnanci dostanou výplatu, ta je zdaněna, utratí vydělané peníze, zaplatí DPH a navíc jsou zaměstnání, takže za ně nemusí platit zdrav a soc. A je toho mnohem více.

  • Jakub
    11:48 13.06.2013

    Inak co sa tyka SOCOM tak nakupuju okolo 25tisic MK.17

  • Cupes
    08:19 13.06.2013

    To Josef : Seals su v amerike velmi specificka jednotka konkretne DEVGRU popripade ak chceme seal team 6 je uplne odelena od spolocneho rozpoctu sledoval som jeden dokument a seals neviem ci aj ostatne specialne jednotky maju vlastny rozpocet a to dost neobmedzeny...

    konkretne DEVGRU na stopercent pouzivaju HK416, MP7, a MK18 mod 1

    co sa tyka beznych jednotiek seals vacsinou som videl M4, HK416, MP7

    Peniaze u specialou nehraju ziadnu ulohu staci si precitat knihu od marka owena no easy day, popripade pozriet dokument (aj ked si ani zanic nespomeniem na jeho nazov) bolo tam potvrdene od niektorych byvalich prislusnikou SEALS a DEVGRU ze proste financovanie takychto jednotiek je mimo armady maju vlastny rozpocet, vzdy im davaju tie najnovsie veci ktore testuju su to proste spicka v US military

    Paradoxom je ze spicka US military sa spolieha na nemecke zbrane myslim ze je to ale podnietene tym ze kazdy kto si prejde realnou vojnou si radsej zoberie nieco co vie ze funguje ze sa mu to nerozpadne po 3 zasobnikoch a s cim uz ma skusenosti

    Rad by som ale videl jednu vec torture test na CZ 805 BREN videl som jeden test na AR15 od deniel defense a obstala na vybornu (http://www.youtube.com/watch?v... ) rad by som vedel co by sa s brenom stalo keby som bol napr vojak v poli cely den by mi nanho prsalo potom by som s nim musel prebrodit rieku na konci by som sa vykupal v blate ktore by sa dostalo do kazdeho zahybu zbrane ci by ta zbran proste na konci vystrelila alebo by mi buchla do tvare

  • Josef
    06:13 13.06.2013

    To nicolaj: pokud vam takto muj prispevek vyznel, zkuste si jej precist jeste jednou. Nenapsal jsem, ze palebna podpora neni pro standardniho vojaka konvencnich sil dulezita. Napsal jsem, ze tento standardni vojak ji neresi. Za jeji koordinaci, request & control je vzdy zodpovedny nekdo nad nim v retezci veleni. Proto mu nezabira misto v hlave, namisto toho muze premyslet, proc nemuze rychle prebit. Pokud pojedete v konvoji 12 hodin pod palbou, hlad moc pocitovat nebudete. Budete se zaobirat myslenkou, jak jen tu velkou nekompaktni zbran "vyprostim" z auta, abych se mohl branit, kdyz budu nucen vysednout. Jediny, kdo zde haji nejdrazsi zbran, jste pravdepodobne vy. Maloktera jiz osvedcena zbran by vysla stejne ci draz jako CZ 805. Ja se zde neohanim zkusenostmi, osobne se povazuji za cloveka lehce obeznameneho. Poukazal jsem jen na nedostatek zkusenosti vasi.

    Jsem vzdy ochoten nejakym zpusobem respektovat vas nazor, ale moc vas prosim, nepodsouvejte mi veci, ktere jsem nikdy nerekl ci nenapsal. Timto bychom mohli ukoncit nase nesmyslne handrkovani a vratit se zpet k jadru pudla.

    Mala poznamka na zaver, US Special forces pouzivaji v drtive vetsine kratkou verzi karabiny M4A3 Colt (stejne jako 601) a bushmaster je povazovan za velice nekvalitniho a druhoradeho vyrobce. Se situaci u SEALs nejsem obeznamen. Uvazovalo se o prechodu na 416, nicmene v poctech potrebnych pro US specialni sily se jedna o financne velice nakladnou operaci.

  • Zbrojir
    23:31 12.06.2013

    V ozbrojených silách USA je zavedena celá řada zbraní zahraniční konstrukce. Např. v oblasti ručních palných zbraní to jsou pistole Beretta 92 (M9), Heckler a Koch USP (Mk 23 SOCOM), samopaly Heckler a Koch MP5, útočné pušky Heckler a Koch 416 včetně 416 IAR (M27), kulomety FN MAG (M240), FN MINIMI (M249), granátomety Heckler a Koch AG (M320) atd.

    To v ČR se na nátlak tuzemské zbrojní lobby neustále nekriticky upřednostňuje domácí výzbroj, ačkoli je drahá, složitá, nespolehlivá, uživatelsky nevstřícná a v době hromadného nákupu obvykle ještě ve vývoji. Za argumenty o podpoře domácího zbrojního průmyslu a potřebě zachování jeho potenciálu se většinou skrývají jen partikulární zájmy vlastníků, manažerů a zkorumpovaných politiků.

    Tuzemský výrobce je častý argument, ovšem vlastnické struktury inkriminovaných zbrojařských firem jsou nezřídka natolik neprůhledné, že není vůbec jisté, zda nemalé zisky z prodeje výzbroje českému státu nakonec přinesou prospěch především českým občanům.

    Existují zde značné rozdíly v přístupu ke srovnatelným výrobcům. Zatímco CZUB jsou bez ohledu na kvalitu a cenu nabízené výzbroje státní zakázky doslova přidělovány, Sellier & Bellot musí armádní zakázky vybojovat přes tendry specializované agentury NATO, což je proces mnohem náročnější a i v případě úspěchu mnohem méně ziskovější. Že by byly rozdíly ovlivněny zejména tím, jak který výrobce přimazává politická soukolí?

    Podpora zpravidla není zaměřena perspektivně, tj. na konkurenceschopnost (vývoj a výroba výzbroje vysoké technické kvality za přiměřené ceny), nýbrž primárně směřuje k rychlému zisku privilegovaných dodavatelů, tedy k hromadnému nákupu mnohdy naprosto nedokonalé techniky. MO, resp. vojsko pak řadu let zápasí s konstrukčními a výrobními vadami tuzemské výzbroje, kterou by v dodávané podobě neakceptovaly ani mnohem méně vyspělé země.

    Monopolizace postavení a politické pozadí kontraktů vedou ke zcela nehorázným cenovým požadavkům. I při nákupech ve velkých objemech se na MO neuplatňuje množstevní sleva, nýbrž paradoxně množstevní přirážka. Typickým příkladem je cena CZ 805. Moderní ozbrojené síly pořizují podstatně dokonalejší zbraně renomovaných výrobců o desítky procent levněji, některé armády NATO za cenu BRENu nakoupí i dvě standardní útočné pušky ráže 5,56x45!

  • Márty
    23:13 12.06.2013

    Plně souhlasím s tímto komentářem Autor: Lukáš Karlík | Přidán: 12.06.2013 20:55 ( z pohledu uživatele)

  • Cupes
    23:07 12.06.2013

    @nicolaj

    V opzbrojenych silach USA sa minimalne u specialnych jednotirk pouzivaju ine ako americke zbrane ku prikladu HK416, Sigy, glocky ci scar a kopec dalsich

    Americania su velky patrioti ale niesu to idioti seals presli na hk416 pretoze im viac vyhovuje radovy vojak si sice nevybera ale za to ma pusku ktora je aj cez svoj relativne stary koncept stale moderna a konkurencie schopna, nieco ako vz58

    Nejde mi do hlavy jedna vec rusi mali ako zaklad svojich utocnych pusiek AK47 az na par obmien sa tohto systemu stale drzia, americania to iste.

    Preco ACR ked ma uz velmi dobre skusenosti s vz58 jednoducho nepozadovala modernizaciu prechod na lahsie materialy, ris listy moznost pridat kolimatory optiky sklopne pazby popripade ine mozne vylepsenia atd +celkovy facelift ale s puzitim uz znameho a pre bezneho vojaka osvedceneho systemu. Myslim ze by sa to dalo spravit urcite jednoduchsie a zo s. vz58 by mohla byt moderna puska

    Je to moj nazor snad nekecam bludy :)

  • Jjjj
    22:32 12.06.2013

    Carl Gustav,...

  • nicolaj
    22:12 12.06.2013

    Mimochodem, například v americké armádě snad není zavedena zbraň cizí výroby. Je totiž prostě nedohodne nakupovat jinde i když levněji. Nebo o nějaké víte?

  • nicolaj
    22:01 12.06.2013

    Promiňte Josefem ale váš příspěvek vyzněl jako že vojákům nemusíme dát najíst, nepotřebuješ mít co na sebe, nepotřebují dostatek munice a pohonných hmot, lékařskou péči, protivzdušnou obranu, leteckou a dělostřeleckou podporu atd.. Stačí jim dát do ruky nejdražší zbraň a nasměrovat je na nepřítele. Promiňte ale ohánět se tu zkušenostmi, ale zjevně nejste v tomto oboru zkušený, když prohlásíte že plebná podpora není věc vojáka konvenčních sil. Vždyť právě jemu je určena a může mu zachránit život.

  • Lukáš Karlík
    20:55 12.06.2013

    Tak nevím, zda můj příspěvek podlehl tvrdé cenzuře, nebo došlo k nějaké chybě a nebyl načten, každopádně bych se s vámi chtěl podělit o své zkušenosti s CZ 805, kterou jsem si konečně mohl vzít do rukou...

    První dojmy
    Když jsem jí vzal do ruky, tak mě překvapila váha, je vážně hodně těžká, na to, že má mít odlehčené duralové tělo...
    Zbraň byla bez nábojů, pouze s kolimátorem a předním gripem. Pokud mohu porovnat s modernizovanou verzí Sa 58 od Gunexpertu kdy je také osazena duralovými prvky, tak 58 je proti BRENu znatelně lehčí.
    Co na mě vůbec neudělalo dojem, byl zásobník, který je sice transparentní ale zaručeně rozměrnější než zásobník do 58, dokonce mi jeden z vojáků říkal, že snad ani G36 nemá tak velké zásobníky a to jsou také z plastu... Osobně bych to raději řešil šachtou pro STANAG, rozhodně by to bylo rozumnější a univerzálnější...

    Při natahování má závěr lehký chod vzad a to díky pouze jedné pružině, ale záchyt závěru je řešen docela divně, vysoko pro palec, takže jsem měl co dělat, když jsem vše obsluhoval levou rukou. Stejnou rukou je třeba držet nabíjecí páku a navíc mačkat to stiskátko. Tolik složitostí jen kvůli tomu, abych si zablokoval závěr v zadní poloze... Pojistka zásobníku mi nepřijde šťastně řešena, měl jsem pocit, že první verze Sa 58 měly pojistku zásobníku bez ochranného lučíku, který se přidal na novější verze a to z důvodu, že se vojákům stávalo, že jim tu a tam při zachycení o pojistku vypadl zásobník, no nevím, to samé jsem četl i o AK, ale těžko soudit.

    Neodolal jsem a musel jsem si zbraň rozebrat.
    Domníval jsem se, že vše zvládnu jednou rukou, jako to lze provést u Sa 58, bohužel jsem se mýlil. Během cca 5 minutové rozborky jsem musel zbran několikrát obrátit do ruzných poloh a nechat si ukazovat všemožné "grify" abych věděl, jak na to.
    Jediné co jsem udělal jednou rukou, bylo vyndání zásobníku.

    Pak jsem musel zbraň položit a oběmi palci vymáčknout dva čepy, následovalo další otočení a teprve poté jsem čepy celé vyndal. A tak to bylo po celou rozborku, při každém kroku bylo nutné manipulovat s celou zbraní. Přirovnal bych to k opravě slovenského Lakatoše, kdy se musí rozebrat všechno, než se dostanete tam, kam potřebujete...
    Myslel jsem, že se bicí ústrojí vyklápí na předním kloubu u zásobnníkové šachty, ale bohužel to takhle nelze. Další zklamání přišlo záhy, když jsem se konečně dorozebíral k závěru, jehož součástí je i vyjímatelná napínací páka. V momentě, kdy jsem páku vyjímal, bych potřeboval tři ruce, abych držel tělo zbraně, závěr uvnitř a při tom vysouval páku. Co se mi líbilo, bylo rozebírání plynového ústrojí, které šlo velice pěkně, bohužel mi vše pokazila zpětná zborka, při které je potřeba se přesně trefit pístem do správné díry, no na třetí pokus se to povedlo.
    Jediné, co mě poněkud zaráželo, byl počet dílů, které najednou ležely na stole předemnou, popravdě si neumím představit, že bych si v polních podmínkách čistil zbraň, to bych vážně neriskoval, spousta malých částí a v případě nechtěného překvapení od nepřítele bych pušku nestihl ani složit...

    Také mě poněkud zarazil fakt, že se zbraní nelze spolehlivě střílet v případě, že je sklopená pažba. Tím nechci říct, že by na tom stál svět, nicméně v nečekané situaci, kdy je zbraň přepravována může být snažší stisknout spoušť, než nastavovat pažbu. Ale bylo mi vysvětleno, že sklopená pažba je pouze, když je zbraň ve skladu. To mi trochu uniká smysl a výhoda sklopné pažby, ale budiž...
    Také poněkud zamrzí, že bicí mechanismus poněkud připomíná AK, čekal jsem něco jiného...
    Připadalo mi, že je to málo muziky za hodně peněz, určitě bychom bývali nalezli lepší alternativy.

  • Zbrojir
    16:49 12.06.2013

    Ačkoli se ČR oficiálně přihlásila k volné hospodářské soutěži taktéž v oblasti obrany a bezpečnosti (viz směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES a zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách), v praxi se však v některých komoditách, k nimž mj. náleží i ruční palné zbraně, exekutiva deklarovanými pravidly u všech finančně lukrativnějších zakázek doposud evidentně neřídila.

    „Strategie obranného a bezpečnostního průmyslu v ČR“ MO ukládá, aby maximálním možným způsobem využívalo výjimky z unijní legislativy ve prospěch zachování domácího průmyslového potenciálu. Z uvedeného je zřejmé, že dlouholetá tuzemská praxe protekcionismu se v dohledné době nezmění.

    Nehledě na dlouholeté negativní zkušenosti ozbrojených složek s dodávkami nekvalitní výzbroje, udržují opatření exekutivy CZUB na tuzemském trhu v postavení monopolního dodavatele. Ozbrojené složky státu jsou tak dlouhodobě postaveny do situace, kdy jsou často nuceny odebírat produkty, které by svojí kvalitou a často i cenou v regulérních výběrových řízeních neuspěly.

    V členské zemi, jež dobrovolně přijala principy transparentnosti a nediskriminace, nelze podporovat domácí zbrojní průmysl praktikami, jako jsou pokoutné vynášení informací k připravovaným výběrovým řízením, diskriminační zadávací podmínky, účelově nastavená kritéria pro hodnocení nabídek, přehlížení nedodržování požadavků zadávací dokumentace, neuplatňování sankcí, či přijímání usnesení vlády, která privilegované domácí výrobce staví do pozice výhradních dodavatelů (338/2000, 1443/2009, 908/2012).

    Máme-li národní zájmy, pak je máme hájit a uplatňovat otevřeně, a to zejména v době přípravy a tvorby společné evropské legislativy. Nyní je již pozdě. Při formulování pozice ČR pro vyjednávání o zmiňované směrnici 2009/81/ES (veřejné zakázky v oblasti obrany a bezpečnosti) přeložila tuzemská AOBP, k jejímž nejvýznamnějším členům náleží právě CZUB, místo rozumných a prosaditelných návrhů na určitou míru ochrany domácího průmyslového potenciálu malých zemí, velmi sebevědomé stanovisko ve stylu: chceme volnou hospodářskou soutěž, máme potenciál vyhrávat zbrojní tendry i v zahraničí. Když však přijde na regulérní souboj se zahraniční konkurencí, jako např. FN, Glock či HaK, je ihned po sebevědomí a „vítězství‘ CZUB v „tendrech“ musí zajišťovat nekalé praktiky a politická rozhodnutí.

    Rovněž jiné členské země podporují vlastní zbrojní průmysl, ovšem „český způsob“, kdy jsou za použití pochybných praktik upřednostňováni pouze vyvolení, je netransparentní, diskriminační, nezákonný a v každém případě nevýhodný, a to jak pro daňového poplatníka, tak i pro resort MO. Existuje zde mnoho signálů, že za „politickými“ rozhodnutími je především korupce.

    Inkriminované „výběrové řízení“ na dodávku útočných pušek pro AČR je vskutku oprávněně předmětem kritiky a ironických poznámek nejen v tuzemsku, ale i v zahraničí. Vlastní zadání bylo od počátku koncipováno tak, aby se „soutěže“ mohli reálně zúčastnit pouze dodavatelé se silnou místní politickou podporou (ti měli důležité informace již dávno před jejím vyhlášením). Požadavky na offsetový program (kompenzační program pro tuzemský průmysl ve výši 100% ceny zakázky v případě dodávek výzbroje ze zahraničí, z toho 20% tzv. offsety přímé, tzn. výroba částí kompletu přímo v ČR), šibeniční lhůty pro předložení nabídek i první dodávky zbraní, navíc při nejasném obsahu dodatečných zkoušek včetně jejich termínů a některé další technické a obchodní požadavky zahraniční výrobce odradily, a o to mj. šlo. Pomyslnou třešničkou na dortu je anomálie, kdy byl výběr dodavatele zbraňového kompletu proveden bez komparačních zkoušek nabízených zbraní, a to pouze na základě obecných, výrobci deklarovaných parametrů s tím, že nabídka vítězného uchazeče bude ověřena ve zkouškách dodatečně. Kdo celý kontrakt podrobněji sleduje, tak zaregistroval, že mnohé z požadovaného nakonec nebylo dodrženo.

    Členové výběrové komise si museli být plně vědomi skutečnosti, že produkt, (resp. produkty: puška, hlavní zaměřovač atd.), který k přezbrojení AČR doporučují, není ani ve fázi výrobku s ukončeným vývojem, jak bylo mj. v zadávací dokumentaci striktně požadováno, jelikož tento fakt byl již tehdy veřejným tajemstvím. Problémy spojené s plněním požadavků zadání a samozřejmě i při nasazení útočné pušky CZ 805 pro plnění bojových úkolů proto odborníci očekávali. Otázkou bylo pouze, jak budou problémy závažné, v jaké míře se je podaří odstranit a jak dlouho bude celý proces dovývoje zbraňového kompletu trvat (proces odstraňování vad probíhá již několik let)…

    V „tendru“ na výběr útočné pušky pro AČR, tak logicky vyhrál dodavatel s nejsilnější politickou podporou, a to nehledě na cenu a kvalitu nabízeného zboží. Samozřejmě, že pro uživatele znalé výzbrojní problematiky je nepochopitelné, jak mohla výběrová komise doporučit zbraňový komplet sestávající se v převážné míře z „polotovarů“, často s parametry výrobků druhořadé kategorie (např. rozměrný a hmotný hlavní zaměřovač, nedosahující úrovně ani „prehistorických“ Aimpointů), a to za pořizovací cenu, která zjevně převyšuje i ceny nejrenomovanějších německých, švýcarských či amerických zbrojovek. Při nákupech tuzemské výzbroje ve velkých objemech se na MO neuplatňuje množstevní sleva, nýbrž paradoxně množstevní přirážka. Přezbrojení na CZ 805 BREN bude stát daňového poplatníka o stovky milionů Kč více, než kdyby proběhlo za regulérních podmínek. Existuje zde tedy reálné podezření, že ti, co takový nákup doporučili a schválili, porušili povinnosti při správě cizího majetku.

    Uživatelé z ozbrojených složek jsou často udiveni, že jim světoznámá CZUB dodává zbraně tak problematické kvality. Zde je však žádoucí upozornit, že v tuzemsku uveřejňované informace, a to i v odborném tisku, reálné úspěchy domácího zbrojního průmyslu značně nadsazují, či veřejným míněním doslova manipulují. Takto zmanipulovanou veřejnost lze pak velmi lehce přesvědčit, že obcházení regulérních zbrojních tendrů je vlastně rozumná politika exekutivy.

  • Jjjj
    23:07 11.06.2013

    Tak se zkusme podívat, v čem se liší 805 od vychvalovaného SCARu z kterého zcela jistě vychází. Tady jsou rozkresy obou zbraní:

    http://www.czub.cz/zbrojovka/c...

    http://images5.fanpop.com/imag...

    CZ805 nekopíruje SCAR zcela ve všem, dle mého názoru, kvůli odlišnému přístupu ke konstrukci zbraní na západě a východě. Díky použití dlouhého pístu má BREN uzavřený prostor závěru, který se otvírá jen při střelbě. Natroti tomu se nosič závorníku SCARu pohybuje za větracími otvory pouzdra a nic nebrání znečištění funkčních ploch při manipulaci se zbraní. Kvůli uložení pístu je u 805ky kolem nábojové komory víc železa což zlepšuje odvod tepla z této oblasti...na jiném foru byla fotka připečeného pístu k plynové trubici po intenzivním použití. Jak asi bude voják u SCARu hnípat ven píst, když se mu něco takového stane???

    Řešit ergonomii nemá moc smysl. BREN má zkrátka ovládání alá G36 a ne alá M16. To může změnit nová šachta (kdyby měla vypouštění závěru, což bohužel nemá) Odkaz jak to sluší brenu s novou šachtou a novým kompenzátorem jsem sem už dával:

    http://www.czub.cz/cz/news/nap... (třetí a čtvrtá fotka)

  • Josef
    21:56 11.06.2013

    Můj příspěvek byl zjevně nepochopen. Já jsem vyzkoušel několik (ne všechny) pístovek a neměl jsem jediný problém s municí. Tato munice pocházela z více jak deseti národů. Proto jsem napsal, že je 416 stejně mlsná jako ostatní pístovky. V několika svých příspěvcích jsem označil hmotnost či vyvážení zbraně za méně podstatné (ne nepodstatné). CZ 805 má několik hrubých nedostatků, za které by se měl autor projektu stydět.
    Příslušníku konvenčních sil je množství dostupné munice ukradené, pokud nemá spolehlivou zbraň, ze které by ji vystřílel.
    Pravda, nedostatek vody ho trápit může, ale bez jídla se dá vydržet podstatně déle než bez kvalitní zbraně.
    O palebné podpoře toho běžný příslušník konvenčních sil mnoho neví a není za ni odpovědný.
    O tragické ekonomické nevýhodnosti už toho byla napsána spousta. Mnoho lidí se domýšlí zasvěcení ví.
    Při vší úctě k Vám, nicolaji, vaše příspěvky poukazují na totální nezkušenost v této oblasti. Rád bych hájil Vaše národní postoje, v tomto případě však nemohu. Omlouvat závažné nedostatky zbraně starostmi o vodu a jídlo, to je zcela mimo mísu. Z celkem slušné diskuse se vyklubalo handrkování o nesmyslech. A jak jsem již psal dříve, z Vašimi názory nesouhlasím, považuji je za scestné, ale udělám všechno proto, aby jste je i nadále mohl publikovat. Mějte se.

  • nicolaj
    17:42 11.06.2013

    A že jsou všechny Pístový mlsné je nesmysl, koukni se třeba na sig.

  • nicolaj
    17:40 11.06.2013

    Pro vojáka konvenčních sil je daleko důležitější dostatek munice, těžkých zbraní, jídla, vody, pálená podpora atd... Než aby nebyla zbraň trochu těžší na předek. A to všechno se dá koupit za peníze získané díky ekonomické výhodnosti nákupu cz805

  • Josef
    13:10 11.06.2013

    Uprimne by mne zamijalo, ktera vec je pro vojaka konvencnich sil dulezitejsi, nez jeho zbran. Pri vsi ucte k pisateli, tohle je fakt huste tvrzeni.

    416 je na munici stejne mlsna, jako kterakoliv pistova zbran. Pro mne osobne je to velmi jednoznacne a ano: CZ805 je otresny provaz nerespektujici zasadni potreby strelce.

  • hurvo
    08:15 11.06.2013

    trochu Off topic, CZ 805 si zahrala v trailere na battlefield 4 http://youtu.be/3nJY7n8KaOY...

  • nicolaj
    20:03 10.06.2013

    Michael: v tom případě se naprosto shodneme, já také netvrdím že je to nějak extra dobrá zbraň, jen že to není zase takoví provar.
    Kubec: on to právě zase takoví k šunt není, a upřímně, pro vojáka konvenčních sil jsou daleko důležitější věci než zbraň jednotlivce. Mimochodem, je to právě vámi vychvalovaná 416 která je poměrně mlsná na munici a nemá manuální seřizování odběru plynů. Takže to není zdaleka tak jednoznačné.

  • Kubec
    22:27 09.06.2013

    to Nicolaj: Tvrdíte, že obdobné zbraně jako M16 a AK47 byly ve své době také nedotažené. To ano. Rozdíl je ale v tom, že tyto zbraně byly průlomové a v podstatě k nim v té době nebyl žádný ekvivalent. Dnes je situace naprosto jiná, na trhu je spousta lepších a levnějších zbraní, které by stačilo koupit a odpadly by náklady na vývoj nové, ještě k tomu nekvalitní zbraně (které pokud vím zaplatí zcela zbytečně AČR, potažmo danoví poplatníci). Asi nikdy nepochopím co může, krom peněz, vézt člověka k nákupu takového šuntu, když se daly koupit takové kousky jako SCAR, Bushmaster/Remington ACR, HK 416 a podobné. Navíc jsou vyzkoušené v boji.

  • Michael Manolevski
    20:54 09.06.2013

    Úspěšnost víceranné serie závisí na mnoha hodnotách, Vzdálenosti od cíle, kadenci zbraně atd. Jak už jsem psal níže, zkušenější střelci tento režim nepoužívají a nepotřebují. navíc použití dvouranné dávky zároveň znamená například i dvojnásobnou spotřebu munice, což může být průser. K zavedení ráže 5.56 došlo především z důvodů možnosti nižší hmotnosti munice, což umožňovalo téměř dvojnásobné zvýšení palebného průměru neseného vojákem. Aniž bych chtěl srovnávat moderní bojové operace například s Vietnamskou válkou, příliš rychlé vyčerpání munice v boji může mít katastrofální důsledky.
    Pro Nikolaje. Zbraň bude v budoucnu určitě vylepšena a bude spolehlivější, ale já mluvím o vlastnostech které patrně příliš upravovat nepůjde, jako jsou ostré hrany, špatné rozložení váhy, mohutný píst, díky kterému se zbraň chová daleko neklidněji než další srovnatelné zbraně. Toto je prostě fakt, který docvakne každému zkušenému střelci, který zbraň vezme do rukou. Dají se ale zjistit jen tak, že ze zbraně střílíme a máme dostatečné množství zkušeností, aby jsme ji mohli relevantně posoudit. Pokud jde o Fantomy, dostali jsme dva na testování. U jednoho se po dvaceti ranách uvolnil plátek hledí a u obou se projevovala velmi vtipná vlastnost, pokud jste pevněji sevřeli grip, (to je úchopová část rámu), ze zbraně nevypadávaly zásobníky. Plast byl natolik měkký, že zásobníky zůstávaly ve zbrani. není to k posrání? :-)
    Na závěr, opravdu věřím, že se Bren nakonec podaří rozchodit, ale osobně jsem moc rád, že PČR nakoupila G 36, které fungují bez jakéhokoliv dolaďování. ( Jenže my zase bojujeme s compactama) :-)

  • nicolaj
    18:59 09.06.2013

    Ale komponenty po pouzder byly dodatečně vyměněny, to je běžná praxe. Některé chyby výrobků se prostě ukážou až v průběhu používání. Myslím že je to lepší než to ještě půl roku, možná rok, testovat. To by ty věci armáda nedostala nikdy.

  • psovod
    10:17 08.06.2013

    o tom jak se nové zbraně a příslušenství testuje před nákupem do ačr svědčí třeba to,že u pistolí vypadávaly zásobníky a tento týden se u všech pouzder na pistolové zásobníky a svítilny měnily plastové chlopně za jakési gumové a u všech pouzder na pistole se měnil jeden díl,protože docházelo k praskání a samovolnému rozkladu,přesto asi tyhle výrobky prošli testováním v ačr-ovšem pouze na papíře,když k tomu přidáme zakázku na pouštní goretexové oblečení-opět dodány šmejdy -ovšem zjistilo se to až po přejímce a zaplacení-tak jsme tam kde jsme

  • zap
    20:51 07.06.2013

    Nazdar panove

    Chtel bych kdyby mi nekdo rekl z vlastni zkusenosti (uzivatele, ne teoretici) zda 'dvourana' ma dopad na pravdepodobnost zasahu, specificky u teto nove zbrane. U extremnich konstrukci jako je AN94 to bylo uz s tim zamerem vymysleno, ale u prakticke pusky s kadenci do 800RPM, ma to nejaky positivni dopad? Dekuji.

  • Nicolaj
    18:26 07.06.2013

    Když byla zaváděna do výzbroje US army M16, byla daleko nedotaženější než cz805, stejně tak AK-47, L85 atd... Zbraň prostě nemůže být dokonalá dokud není používána, čímž se zjistí nedostatky. Zbrojovka na dotažení pracuje. Mimochodem, to že tu někdo řekne, že zásobník je těžší než do Vz.58 je velmi zavádějící. Platí to totiž pro prázdný zásobník, ale většinu váhy zásobníku tvoří munice, takže v praxi požadavek na snížení váhy oproti střelivu pro Vz58 splňuje.

  • Michael Manolevski
    20:08 05.06.2013

    Nevím, ale myslím že taková taktika je nesmysl, dobře vycvičený střelec je schopen pracovat se spouští tak, že dvourannou dávku nepotřebuje. Chce to jen něco vědět o resetu spouště a umět alespoň slušně střílet. Dvoustřel je rychlý a navíc kontrolovaný. Proto třeba na MP 5 vůbec režim dvouranných dávek nepoužíváme ač je spoušť strašná. Pokud jde o 601 skupinu, potkáváme se s nimi čas od času společném cvičení a 805 skutečně nemají a trnou při představě, že by je měli dostat.Pokud se jich zeptáš kdy dostanou Breny, tak se jen zašklebí a ukousnou kus žvýkacího tabáku. Při cvičení vždy používají M4...
    Pokud jde o Brena, možná by se to chtělo občas zvednout od počítače a vylézt na střelnici. Kdo má nějaké zkušenosti a vezme tu zbraň do rukou, hned ví kolik uhodilo... :-)
    PS. Pokud jde o vlastenectví a hrdost, budu ji mít, když mi nebudou cpát předražené a nedotažené šunty. ( Bren, Fantom)

  • Josef
    13:44 04.06.2013

    Spravne Koumaku. Uz ve svem predeslem prispevku jsem volal po navratu k tematu :-). Uprimne receno, pokud je ponechana moznost jedne rany, tak me zbytek netrapi. Mrzi mne jen, ze jsme byli schopni respektovat novou studii US Army, ale metodiku streleckeho vycviku starou dva az tri roky nerespektujeme. No co uz.

  • Koumák
    11:10 04.06.2013

    Fuj! Fuj! Panové, používat taková sprostá slova jako Bushmaster, Colt, M4 nebo M4A3, když tu mate clanek o naší cz805. Trošku hrdosti by to chtelo. Nicméně chápu, že některé vlastnosti této zbraně jsou nepochopeny, protože k nim nebyl dodán návod.

    Příkladem je použití dvouranného režimu, který na starších zbraních (M4,G36,HK416 atd.) chybí. Použití dvouranného režimu vychází z nové, dosud nezveřejněné, doktríny US ARMY, která definitivně řeší problém malého zastavovacího účinku střeliva 5,56x45. Vzhledem k obrovským zásobám této munice a globální ekonomické krizi nebyl schválen přechod na novou ráži, ale bylo rozhodnuto postupně u stávajících zbraní nahradit jednoranný režim dvoujránou a to pomocí jednoduchého konverzního kitu. Všechny zbraně US ARMY budou tedy v budoucnu mít jen režim: zajištěno, dvojrána a případně fullauto. V současnosti nedostatečná kapacita zásobníků na 15 dvojran je řešena velkou objednávkou zásobníků na 30dvojran (60ran) u firmy Surefire.

    U cz805 byl jednoranný režim ponechán na žádost AČR a to z ekonomického hlediska, aby bylo možné šetřit munici při výcviku a nastřelování zbraně. Zákaz použití jednoranného režimu mimo střelnici bude řešen dodatečným nařízením náčelníka generálního štábu. Současně byly dodány sumky pro zásobníky na 30dvojran. Dále byly provizorně dodány zásobníky na 15dvojran s upravenými vnějšími rozměry pro použití v sumkách pro zásobníky na 30dvojran. Jejich náhrada je ale, vzhledem k vytíženosti firmy Surefire objednávkou US ARMY, bohužel v nedohlednu.

  • Josef
    03:47 04.06.2013

    Nevím nic o tom, že by byly první dodávky organizovány pro SOG, nicméně vyloučit to nemohu. Osobně si myslím, že k Bushmasterum se CR dostala až díky podpoře USA v misi 2004 (601), proto moje pochybnosti. První dodávka byla od Bushmasteru, avšak byla problémová. Dnes komplet Colt u bojových jednotek, pár kusů Bushmaster kvůli schopnosti montáže podvěsného granátometu. Zbytek opravených Bushmasterů pro nebojové jednotky.

    Jinak myslím, že tohle vlákno je především o CZ805. :-).

Stránka 1 z 3