Ozbrojené síly Běloruska a běloruské koketování se Západem

Ozbrojené síly Běloruska a běloruské koketování se Západem
T-72B3 běloruské armády / Běloruské ministerstvo obrany (Zvětšit)

V posledních týdnech a měsících lze spatřit obrat v zahraničně-politické orientaci Běloruska. Příklady za všechny: americký ministr zahraničí Mike Pompeo navštíví Bělorusko a běloruská armáda chystá společné cvičení s NATO. Co se vlastně děje v Bělorusku a jak kvalitní a početná je běloruská armáda?

Bělorusko jako křižovatka zájmů

Současná zahraničně-politická situace v Bělorusku zasluhuje celý článek. V kontextu popisu běloruských ozbrojených sil je ale dobré připomenout pozici Běloruska na geopolitické mapě.

Bělorusko opouští výhradně proruský (nebo pročínský) směr a snaží se o zlepšení vztahu se Západem. To je pro Rusko nepřijatelné, protože považuje Bělorusko za svou nárazníkovou zónu a také operační prostor, přes který lze posílat vojenské jednotky do Kaliningradu nebo do Polska. Pravděpodobnost takové situace neřešíme, Rusové ale nepochybně o tuto možnost (nátlakovou páku) nechtějí přijít. Na druhou stranu od běloruských hranic k Moskvě to je jen 400 km.

Novou kapitolu americko-běloruských vztahů se chystal otevřít americký ministr zahraničí Mike Pompeo, který během lednového turné plánoval navštívit Bělorusko, Ukrajinu, Kazachstán, Uzbekistán a Kypr. Vzhledem k situaci v Íránu ale došlo k odložení návštěvy.

Zajímavý posun ve vnímání zahraničně-politické pozice Běloruska nastal před pár dny, když běloruský prezident Alexandr Lukašenko nepřímo varoval Rusko před narušováním běloruské suverenity.

„Klasické hrozby svrchovanosti vždy existují, dokonce i pro Rusko. Nemám ale pocit, že by hrozba pro běloruskou suverenitu rostla. Pokud se tato hrozba z Ruska, jak někteří lidé říkají, objeví, a najednou se [Rusové] pokusí narušit naši suverenitu, vy víte, jaká bude reakce nejen globálního společenství – budou vtažení do války. Země NATO to nebudou tolerovat, protože to budou považovat za hrozbu pro ně [problém Pobaltí a Polska]. V tomto ohledu budou mít v určitém ohledu pravdu,“ uvedl Lukašenko v rozhovoru pro Echo Moskvy. Zároveň však dodal, že Rusko takové „bolesti hlavy“ nepotřebuje.

„Nejsme kolosálně rozsáhlá země s obrovskými zdroji, ale jsme uprostřed kotle. Dnes se zde protínají všechny zájmy od západu na východ, ne jen ruské, a také od jihu na sever. Taková je zde situace. A když jste v tomto kotli, musíte jednat přesně, jemně a pečlivě, abyste se v tomto kotlíku neuvařili,“ dodal běloruský prezident.

Dříve (březen 2019) Lukašenko uvedl, že ruská reakce na sbližování Běloruska k Západu je často „hysterická.“ „Otázka je, proč jste tak hysteričtí,“ ptal se Lukašenko v březnu 2019 pro běloruskou tiskovou agenturu BelTA.

Jen na okraj uveďme, že v Bělorusku ve velkém investuje Čína. Čína a Bělorusko založily společný průmyslový park, do kterého Čína hodlá investovat 5,5 miliardy dolarů.


Reportáž o obřím rusko-běloruském cvičení Zapad-2017

Dříve běloruský náčelník generálního štábu Oleg Belokonev uvedl, že Minsk a NATO diskutují možnost společných cvičení. Avšak podmínkou je, aby si NATO uvědomilo, že Bělorusko a Rusko jsou strategičtí spojenci. Podobně s NATO cvičí i Srbsko, ale Rusko a Srbsko jsou rovněž strategičtí spojenci. 

Abychom pochopili citlivost pozice Běloruska, je třeba si uvědomit, že tato země není nárazníkovou zónou jen pro Rusko, ale také pro Polsko a je také klíčovým státem k zajištění bezpečnosti Pobaltí. Pokud se Bělorusko více přikloní k Západu, značně se tím zvýší bezpečnost Polska a Pobaltí.

Ostatně polský odborník na geopolitiku Jacek Bartosiak, definoval jasný postoj Polska k této otázce. Zejména upozornil na současné snahy Francie a Ruska o vytvoření jakéhosi postamerického evropského ekonomicko-bezpečnostního paktu (viz jednání Putin a Macron) a o rozdělení sfér vlivu v Evropě (tedy Jalta 2.0).

„V naší východní politice jsme byli umírnění. Na východě jsme byli vždy aktivní prostřednictvím Evropské unie nebo NATO. Pro udržení soudržnosti [Západu]. Dokonce jsme se omezili během kampaně na Donbase a byli jsme velmi konzervativní. I když historicky jsou Ukrajina a Běloruska našími narazníkovými zónami. Stejně jako severní Irák a Sýrie pro Turecko. Není a tedy ani nebude žádná dohoda mezi Ruskem a Francií, pokud se přestaneme [Polsko] mírnit. Pokud tedy státy střední a východní Evropy pochopí, že Západ již déle není soudržný a že každý hraje vlastní hry a najednou se Rusko stane součástí těchto her, a nejsme v oblasti mezinárodního pořádku, Polsko začne hrát jinou hru,“ uvedl před týdnem Bartosiak na konferenci “A new Bipolar Order?“. „Novou hrou“ se myslí aktivní polské ovlivňování vnitřní (politické, bezpečnostní) situace v Bělorusku a Ukrajině.


Běloruská Su-30SM; větší foto / Běloruské ministerstvo obrany

Běloruská armáda

Následující údaje vycházejí z polského článku z roku 2016, který vyšel na webu Militarium.net. Dosud se ale jedná o nejucelenější a nejkomplexnější popis běloruské armády.

Ozbrojené síly Běloruské republiky (Vooružjonnye Sily Respubliki Belarus) vznikly v roce 1992. Běloruské ozbrojené síly (údaj z roku 2016) mají zhruba 65 000 vojáků a civilních pracovníků. Z toho počtu je 14 000 důstojníků, 25 000 důstojníků a vojáků, 7000 praporčíků, 3000 kadetů a studentů vojenských škol a asi 16 000 civilních pracovníků.

Na Bělorusku platí branná povinnost. Všichni muži mezi 18 a 27 rokem musí projít 12 měsíců dlouhým (studenti vysokých škol) nebo 18 měsíců dlouhým (ostatni branci) vojenským výcvikem. Odvedenci tvoří asi 40 % vojáků ozbrojených sil. Náhradní civilní služba byla zavedena v roce 2016.

Nejvyšším orgánem ozbrojených sil je Generální štáb. Ozbrojené síly se dělí na letectvo a protivzdušna obrana (PVO) a pozemní síly. Generálnímu štábu také podléhá velitelství speciálních sil a další specializované jednotky, včetně jednotek elektronického boje a jednotek týlového zabepzečení.


Tor-M2E; větší foto / Běloruské ministerstvo obrany

Vzdušné síly a PVO (stav k roku 2016)

Běloruská PVO se spoléhá především na komplexy středního dosahu S-300V, S-300PT a S-300PS, krátkého dosahu 9K33M3 Osa-AKM a také nejnovější Tor-M2E. Bělorusko systémy Osa-AKM a S-300PM získalo od Ruska zdarma, ale S-300PM vyžaduje repasní práce. Za zmínku stojí, že běloruské a ruské systémy velení a řízení PVO jsou propojené (což jistě stalo značné náklady).

Jednotky letectva a PVO:

  • 61. Základna stíhacího letectva, dříve MiGy-29, od roku 2019 Su-30SM;
  • 116. Základna bitevního letectva, Su-25 a cvičně-bojové Jak-130 a L-39;
  • 50. Základna smíšeného letectva; transportní Il-76MD, An-26 a vrtulníky Mi-8 a Mi-24, zřejmě také nejnovější Mi-8MTV-5;
  • 120. Protiletadlová brigáda, oddíl Tor-M2E, oddíl Buk-M1 a oddíl samohybných kanonových prostředků ZSU-23-4;
  • 15. Protiletadlová brigáda, oddíl S-300PT, oddíl S-300PS, oddíl ZSU-23-2 a raketové prostředky krátkého dosahu Igla;
  • 147. Protiletadlová brigáda, oddíl S-300V, oddíl ZSU-23-2 a Igla;
  • 740. Protiletadlová brigáda, dva oddíly OSA-AKM, oddíl ZSU-23-2 a Igla.
  • 1. Protiletadlový pluk; dva oddíly OSA-AKM;
  • 77. Protiletadlový pluk; dva oddíly Buk-M1;
  • 115. Protiletadlový pluk; oddíl OSA-AKM;
  • 8. Radiotechnická brigáda;
  • 56. Spojovací pluk;
  • 49. Radiotechnický pluk;
  • 83. Samostatný pluk technického zabezpečení (leteckých základen);
  • 276. Prapor ochrany a obsluhy leteckých základen;


Moderní bělorusko-čínský raketový systém Polonez; větší foto / Běloruské ministerstvo obrany

Pozemní síly (stav k roku 2016)

Běloruské pozemní síly jsou rozděleny do severozápadního operačního velitelství v Barysaŭ a západního operačního velitelství v Grodno. 

Typická běloruská nezávislá mechanizovaná brigáda (tabulkově obsahuje tedy PVO, dělostřelectvo a další zabezpečovací jednotky) má 5000 vojáků a je složená z početných, ale malých praporů. Vše podporují početné logistické jednotky a silná dělostřelecká jednotka (na úrovni dělostřeleckého pluku / brigády). Běloruské mechanizované brigády jsou však na různém stupni rozvinutí, takže výpis jednotek zahrnuje jen aktivní jednotky.

Nějvětší a nejlépe vyzbrojenou jednotkou běloruských ozbrojených sil je 120. Mechanizovaná (minská) brigáda ze severozápadního okruhu. Minská brigáda má 152mm houfnice 2S19 Msta-S, samohybné 120mm minomety 2S9 Nona a PVO zajišťují komplety 2S6 Tunguska. 120. brigáda není jen ukázkovou běloruskou jednotkou (výcvik, naplněnost materiálem a personálem), ale je také součástí sil rychlé reakce „postvaršavské“ Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB).

Další ukázkovou jednotkou je v roce 2015 založený 77. Samostatný oddíl raketového dělostřelectva (na základě 336. Raketové brigády). Jednotka je vybavena novými taktickými raketovými systémy Polonez (výsledek vývoje s Čínou) s dosahem 200 km (výhledově 300 km). Jde o ekvivalent ruského raketometu BM-30 Smerč. Dřívější rozhovory o možných dodávkách ruských raketových systémů 9K720 Iskander-E ale nikam nevedly. 

Co se týče jednotek rychlé reakce, ty zastupují především 38. Samostatná úderně-výsadková brigáda a 103. Samostatná výsadková brigáda. Obě brigády se ale čím dál méně podobojí výsadkovým útvarům a organizačně se prapory obou brigád blíží spíše mechanizovaným praporům běloruské armády. 

103. brigáda například přišla o výsadková vozidla BMD-1 a houfnice 2S9. Základní výzbroj brigády tvoří jen obrněné transportéry BTR-80 a tažené houfnice D-30.


BMP-2; větší foto / Běloruské ministerstvo obrany

Západní operační velitelství (Grodno)

  • 250. Samostatný zabezpečovací a obslužný prapor;
  • 6. Mechanizovaná brigáda – 202. mechanizovaný prapor (BMP-2) a 350. dělostřelecká skupina;
  • 11. Mechanizovaná brigáda – 40. mechanizovaný prapor (BMP-2), 7. tankový prapor (T-72, v roce 2016 byla aktivní jen jedna rota) a 841. dělostřelecká skupina (dvě baterie houfnic, jedna baterie BM-21 a jedna baterie pro boj s obrněnými cíli);
  • 111. Dělostřelecká brigáda, oddíl 2S3, oddíl 2S5 a oddíl 2A65;
  • 119. Smíšený dělostřelecký pluk, oddíl BM-30, oddíl BM-27 a oddíl 2A65;
  • 557. Brigáda technického zabezpečení;
  • 74. Spojovací pluk;
  • 48. Samostatný prapor elektronického boje;
  • 255. Samostatný radiotechnický pluk speciálního určení;
  • 91. Velitelství vojsk protivzdušné obrany; 
  • 591. Velitelské stanoviště protiletadlové obrany, ve výbavě je automatizovaný systém velení 9S52M1 Poljana-D4M1 pro brigády PVO;
  • 17. Oddíl navigace a topografie;
  • 40. Samostatný prapor ochrany před zbraněmi hromadného ničení;
  • 118. Zabezpečovací pluk;
  • 815. Zabezpečovací středisko;


2S5 Hyacint; větší foto / Běloruské ministerstvo obrany

Severozápadní operační velitelství (Barysaŭ)

  • 258. Samostatný zabezpečovací a zajišťovací prapor;
  • 120. Mechanizovaná brigáda – 46. průzkumný prapor (BMP-2), 339. mechanizovaný prapor (BMP-2), 355. tankový prapor (T-72), 310. dělostřelecká skupina, 1045. protiletadlový oddíl, 126. ženijní prapor, 149. spojovací prapor, 82. prapor oprav, 1626. zabezpečovací prapor a 121. rota zdravotního zabezpečení;
  • 19. Mechanizovaná brigáda – 1. mechanizovaný prapor (BMP-2), 9. tankový prapor (T-72, v roce 2016 byla aktivní jen jedna rota) a 191. dělostřelecká skupina;
  • 231. Smíšená dělostřelecká brigáda, oddíl BM-27, oddíl BM-21, oddíl 2S3, oddíl 2S5 a oddíl pro boj s obrněnými cíli (protitankové řízené střely [PTŘS]  Konkurs, Šturm). 
  • 336. Raketová dělostřelecká brigáda, tři oddíly BM-30 (v roce 2016 jen jeden aktivní);
  • 465. Raketová brigáda, dva oddíly 9K79M Točka-U;
  • 427. Raketový dělostřelecký pluk, tři oddíly BM-27 (v roce 2016 jen jeden aktivní);
  • 51. Smíšená dělostřelecká skupina, oddíl 2S5 a oddíl 2A65;
  • 7. Pluk technického zabezpečení;
  • 60. Spojovací pluk;
  • 1019. Středisko velení a řízení;
  • 244. Středisko elektronického zpravodajství;
  • 10. Prapor elektronického boje; 
  • 527. Samostatná rota speciálního určení;
  • 80. Samostatný prapor ochrany před zbraněmi hromadného ničení;
  • 110. Samostatný zabezpečovací pluk;
  • 815. Zabezpečovací středisko.


BM-27 Uragan; větší foto / Běloruské ministerstvo obrany

Síly speciálních operací

  • 38. Samostatná úderně-výsadková brigáda – průzkumná rota, 381. prapor rychlého nasazení, 382. prapor rychlého nasazení, 383. prapor rychlého nasazení, smíšený dělostřelecký oddíl (D-30, BM-37 a PTŘS), rota ženistů, spojovací prapor, rota ochrany a údržby, opravárenská rota a zdravotnická rota;
  • 103. samostatná výsadková brigáda – průzkumná rota, 317. prapor rychlého nasazení, 350. prapor rychlého nasazení, 357. prapor rychlého nasazení, smíšený dělostřelecký oddíl (D-30, BM-37 a PTŘS), rota ženistů, spojovací prapor, rota ochrany a údržby, opravárenská rota a zdravotnická rota;
  • 5. Samostatná brigáda speciálního určení – rota velení, 334. samostatný oddíl speciálního určení, podpůrné a zabezpečovací družstvo;
  • Vojenská jednotka 97020.

V struktuře běloruských pozemních sil se pak nacházejí jednotky, které nespadají pod velení žádného ze dvou vojenských okruhů:

  • 62. Centrální komunikační uzel Ministerstva obrany;
  • 297. Centrální uzel polní pošty;
  • 153. Radiotechnická brigáda;
  • Radiotechnické středisko speciálního určení;
  • 387. Středisko informační kontroly a zabezpečení; 
  • 85. Spojovací brigáda;
  • 86. Spojovací brigáda;
  • 127. Spojovací brigáda;
  • 354. Radionavigační oddíl;
  • 36. Silniční a mostní brigáda;
  • 30. Železniční brigáda;
  • 2. Pluk technického zabezpečení;
  • 8. Pluk ochrany před zbraněmi hromadného ničení;
  • Středisko pro výpočty a analýzy vojsk ochrany před zbraněmi hromadného ničení;
  • Středisko meteorologické podpory.

Autor na Militarium.net také zdůraznil význam základen a středisek pro skladování techniky, zbraní a vybavení. Tyto střediska a sklady jsou nejen zdrojem vojenského materiálu pro případ krize, ale také zdrojem vojenského materiálu pro prodej do zahraničí. Bělorusko například (před rokem 2016) prodalo 93 tanků T-72B do Arménie a tanky T-80 do Jemenu. 


969. Skladovací základna tanků / militarium.net, autor neznámý

Skladovací základny a střediska:

  • 25. Sklad;
  • 46. Sklad zbraní a munice;
  • 37. Skladovací zařízení (pro 37. mechanizovanou brigádu);
  • 50. Skladovací zařízení (pro 50. mechanizovanou brigádu);
  • 391. Skladovací základna dělostřelecké munice;
  • 1393. Skladovací základna dělostřelecké munice;
  • 1405. Skladovací základna dělostřelecké munice;
  • 3609. Skladovací základna dělostřelecké munice;
  • 1533. Skladovací základna dělostřelectva;
  • 1868. Skladovací základna dělostřelectva;
  • 3611. Skladovací základna dělostřelectva;
  • 3620. Skladovací základna dělostřelectva;
  • 1562. Technická základna protivzdušných raket;
  • 969. Skladovací základna tanků;
  • 2783. Skladovací a recyklační základna obrněné techniky;
  • 188. Skladovací základna ženijní munice (trhaviny); 
  • 1371. Skladovací základna ženijní munice (trhaviny); 
  • 2271. Skladovací základna ženijní munice (trhaviny); 
  • 4970. Skladovací základna ženijní munice (trhaviny); 
  • 263. Skladovací základna, opravy a recyklace komunikačních prostředků;
  • 3656. Skladovací základna, opravy a recyklace komunikačních prostředků;
  • 2631. Skladovací základna raketové munice vzdušných sil a vojsk protivzdušné obrany;
  • 2060. Skladovací a opravárenská základna vzdušných sil a protivzdušné obrany.
  • 602. Skladovací a opravárenská základna chemického vybavení.

Běloruská teritoriální obrana 

V roce 2001 došlo k založení vojsk teritoriální obrany, tedy domobrany. V čase míru vojska teritoriální obrany nemají stálou struktura, ale existuje jen sedm regionálních velitelství, šest pro každý z běloruských regionů plus jeden v hlavním městě Minsk. Každé z velitelství vede guvernér kraje, který má zároveň hodnost generálmajora. Všechny záležitosti týkající se evidence, plánování a zabezpečení leží na guvernérovi oblasti a místní civilní správě. 

V rámci územní obrany se plánuje mobilizace samostatných pěchotních praporů a samostatných rot, které spolu s vybranými jednotkami ministerstva vnitra a dalšími složkami budou během války podléhat řízení militarizované státní správě. Po rozvinutí se odhaduje, že vojska teritoriální obrany mohou mít 120 000 vojáků. 

Vojska teritoriální obrany mají za úkol ochranu běloruského území, objektů a hranice, dále bojovat proti nepřátelským jednotkám a záškodnickým nepravidelným jednotkám působícím v týlu. Stejně tak budou pomáhat s odstraňováním nepřátelských útoků, ale rovněž bojovat s pravidelnými jednotkami a bojovat v oblastech „dočasně obsazených nepřítelem“.

V posledních letech v souvislosti s událostmi na Ukrajině orgány v Minsku zintenzivnily práce kolem vojsk teritoriální obrany jako odpověď na riziko „hybridní války“. Autor na Militarium.net také zdůranil, že díky běloruskému právnímu systému, faktu, že většina zaměstnanců pracuje pro stát, a také díky udržování povinné základní služby, lze provádět účinnou organizaci a výcvik běloruské domobrany.

Výzvy a perspektivy

Běloruská armáda stále vychází ze sovětského modelu a všechny změny, které byly provedeny, spíše vycházely ze špatné ekonomické situace. Autor článku na Militarium.net uvádí, že běloruská armáda je dlouhodobě podfinancovaná a Minsk raději investuje do početných složek ministerstva vnitra.   

V případě tankového vojska běloruská armáda provozuje od roku 2017 prvních 24 modernizovaných tanků T-72B3 (verze 2016) a objednala dalších 11 modernizačních kitů (přestavba 11 běloruských T-72B proběhne do konce roku 2020 v Bělorusku). Rychlejší modernizace běloruských tankových vojsk není kvůli špatné finanční situaci možná. 


Mi-8MTV-5; větší foto / Běloruské ministerstvo obrany

Klíčovým projektem je ale nákup 12 ruských stíhaček Su-30SM. V minulém roce první čtyři Su-30SM přistály na 61. Základně stíhacího letectva. Letouny nahradí problematické MiGy-29. V roce 2016 mělo z 37 (z 24 podle Military Balance 2016) MiGů-29 létat pouze 14 modernizovaných MiGů-29BM. Stejně tak bylo v provozu pouze 12 úderných Su-25. O stavu letectva vypovídá fakt, že mezi roky 2009 a 2016 letectvo ztratilo sedm letadel a osm pilotů.

Podle běloruského vojenského blogu Belarus Security Blog je zajímavé, že Rusové původně nabízeli zřízení vlastní letecké základny v Bělorusku, jako řešení ochrany běloruského vzdušného prostoru. Bělorusové se ale rozhodli řešit náhradu MiGů-29 vlastními silami. Nákup akvizičně a provozně drahých Su-30SM je v ale v Bělorusku terčem kritiky

V případě vrtulníkového letectva nejnovějším modernizačním projektem je nákup 12 ruských vrtulníků Mi-8MTV-5 ‒ všechny tyto stroje byly dodány v roce 2017. 

Běloruský blog v poslední souhrnné zprávě z listopadu 2019 o stavu běloruských ozbrojených také zmínil personální problematiku. V roce 2019 údajně 25 % řadových vojáků (do hodnosti četař) mělo s armádou uzavřený smluvní kontrakt. Avšak v minulém roce bylo je 34 % odvedenců zdravotně způsobilých pro vojenskou službu, zatímco v roce 2016 to bylo 51 %.

Zdroj: Mil.by, Uawire,2, Euracitv, Militarium.net, BSBlog,2

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Cvičení Rusko-Běloruského svazu Západ 2017

Rusko-běloruské cvičení Západ 2017 začíná 14. září – stále je ale poměrně tajemné. Existují dohady o ...

Rusko-běloruské cvičení Zapad-2017: Úhly pohledu

Včera skončilo obří rusko-běloruské cvičení Zapad-2017. Západ v reakci na cvičení vyjádřil obavy, že ...

Su-30SM v ceně F-35 Lightning II? Běloruská média kritizují nákup ruských stíhaček

Běloruské letectvo získalo první čtyři ruské víceúčelové stíhačky Su-30SM. Některá běloruská média ...

NATO vojensky nepomůže Pobaltí bez dobytí ruského Kaliningradu

Doktor Jacek Bartosiak je v Polsku veřejně velmi aktivní a je vlivným „mentorem“ polského veřejného ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • cejkis
    10:09 07.01.2020

    Aktální opatření vůči Bělorusku platí do 28. února 2020.

    Tato opatření zahrnují embargo na zbraně a vybavení, které by mohlo být použito k vnitřní represi, a zmrazení majetku a zákaz vstupu na území EU týkající se čtyř označených osob v souvislosti s neobjasněným zmizením dvou opozičních politiků, jednoho podnikatele a jednoho novináře v letech 1999 a 2000.

    A Pompeo přijede v době hlasování o prodloužení evropských sankcí.....

    To jen, aby jste diskutovali v souvislostech.

  • SofF
    23:18 06.01.2020

    co se týče srovnání Běloruska a ČR tak lze říci že ve vojenské oblasti si počínali mnohem chytřeji než naše polistopadové vlády, i tak zmenšená armáda je stále plně akceschopná, nejedná se jen o "vykousnutí" odborností pro potřeby spojence.
    Sice jsou pod silným politickým tlakem spojence, podobně jako my silným vlivem USA z Německa, ale přesto mají sílu nějak kormidlovat bez přílišného hrbení se - a to se počítá.
    A národnostně, možná to byli Rusové s rozpadem SSSR, ale za tu dobu uplynulo hodně vody a jsou nové generace co se už opravdu identifikují jako Bělorusové, byť zpočátku to bylo hodně vlažné a spíš to brali jako regionální než národnostní označení. Podobný trend lze pozorovat i třeba v Koreji kde ač šlo o jeden národ, nyní jsou dost odlišní jak kulturně tak jazykově, stačí si přečíst osudy severokorejských přeběhlíků jak byli rozčarování a zklamáni a cítili se u sousedů cize. I v Německu je něco podobného, 40 let rozdělení už tvoří jinou identitu mladí co se narodili v novém systému už se necítí být součástí jednoho společenství jako jejich rodiče.
    Co je zajímavé i v BL případě že vlastnictví moderních letounů znamená pro menší desetimilionový stát už značnou finanční zátěž. SU-30SM se dá přirovnat k americké F-15tce a to také není levný stroj pro malé státy. Pro Bělorusy by byl ideální nějaký jednomotorák typu Gripen.

  • PetrTechnik
    21:37 06.01.2020

    Já jsem docela překvapený co je tu znalců Běloruska a Lukašenka. Já jsem přes tenhle močál jel vlakem jen jednou a jediný zážitek mám, když mi kousek před Borisovem přišli zabavit foťák a vrátili mi ho až na hranicích , bez paměťové karty a za 100Eur - poplatek za výstupní razítko. Spolucestující mi prozradil, že mám být rád, že mi ho vůbec vrátili, prý se cestou jede okolo nějakého vojenského prostoru... :-)

    • lorgarius
      09:20 07.01.2020

      klasika, bumazkuju este ako za Lenina a za tazke devizy.

  • Argonaut.CZ
    20:02 06.01.2020

    Lukašenko akorát dumá, jak se dále udržet a něco vyždímat z faktu, že je Bělorusko tranzitní země, kudy z/do Ruska může téci zboží pod nějakými sankcemi, přičemž to nemusí být zrovna vojenské technologie. Přilepí marži a easy money.

    Jako dikrátor působí od roku 94 a takže stav ekonomiky jde za ním. Statisticky na tom ale zase není Bělorusko nijak extra špatně, protože HDP na hlavu mají kolem 20.000 USD, my nějakých 33.000 a Ukrajina kolem 9.000.

    Podle statistik je to také země s největší spotřebou alkoholu na hlavu a tu statistiku asi nebudou vychylovat turisté, ale bude to hlavně domácí spotřeba...

    Ale také mu musí být jasné, že podpora západu diktátorům je vrtkavá - takový Kaddáfí, nebo Mubarak by mohl mluvit:)

    Takže uvidíme, jak se to vyvrbí:)

    • dusan
      21:44 06.01.2020

      Pozor, pozor ... Bielerusko je síce pomerne zaostalé, ale ako v "správnej" diktatúre je tam poriadok a napríklad i džusy tam majú kolok !!!! Preto tam chodia radi nakupovať hlavne Rusi, lebo zas kvalitu v obchode si Lukašenko vie postrážiť, takže ak chce niekto naozaj kvalitu a nie nejakú "akože" značku tak v Bielorusku je na dobrej adrese. Štatistiky som síce nevidel, ale verím tomu, že toho alkoholu sa tam predá veľké množstvo zahraničným zákazníkom, samozrejme hlavne tým Rusom.

      Domáci pijú hlavne svoju samohonku, ktorú si robia samozrejme sami
      https://www.tyden.cz/rubriky/r...
      a teda to je riadny dunihlav. Ja som to našťastie nepil, ale kamoš bol po jednej akcii na srč .y : )

  • PavolR
    13:39 06.01.2020

    Možno by bolo zaujímavé nájsť nejaký zdroj informácií aj o jednotkách ministerstva vnútra, ktorým zjavne prisudzuje Lukašenko väčšiu dôležitosť pri riešení možnej krízy s Ruskom v prípade, že by sa Putinovy nepáčili jeho snahy vyťažiť čo najviac z oboch strán.
    Čo sa geopolitickej orientácie Bieloruska týka, Lukašenko proste v značnej miere kopíruje niekdajšiu rumunskú politiku Nicolaa Ceaușesca, nič viac, nič menej.

    • StandaBlabol
      19:25 06.01.2020

      A proč myslíš, že Lukašenko investuje do jednotek ministerstva vnitra kvůli Rusku a ne kvůli domácí opozici?

      • Rase
        19:47 06.01.2020

        protože běloruská armáda je tradičně Proruská.

        • dusan
          21:54 06.01.2020

          No ... o tom by sa dalo pochybovať.

          V Bielorusku Lukašenko pestuje síce svoj kult osobnosti, ale popri tom tam presadzuje vlastný nacionalizmus. A Bielorusi ho fakt rešpektujú .... je tam naozaj niečo ako Stalin v tridsiatich rokoch v RUsku a majú ho v naozaj úcte. Samozrejme nie všetci, ale zväčša nazývajú ho familiárne "baťka" i v bežnej komunikácii.

          Je to i prepracovanou propagondou, kedy pre priemerného Bielorusa je Lukašenko naozaj symbolom zachovania ich životnej úrovni. Síce takej nižšej, ale v porovnaní s Ukrajinou či Moldavskom sú na tom relatívne dobre. Že tam nie sú asfaltové cesty mimo hlavných ťahov domáci neriešia ... tak to tam bolo odjakživa ....

          A hlavne ak tam pôjde niekto autom, tak to je tam naozaj "divoké". Domáci sa "neserú" a obiehať po pripájacích pruhoch je národný šport, jazda bez svetiel v noci nič výnimočné, i hlavné ťahy, mimochodom veľmi kvalitné, sú plné babiek čo predávajú kadečo, čerpačky tankujú len keď človek dopredu zaplatí (domáci majú benzín na prídel), ceny za palivo sú však nízke (cca 50 % našich cien). A "bankomat" je teta za okienkom, ktorej sa podá karta ....

      • PavolR
        07:31 07.01.2020

        To je predsa to isté. Štandardná prodemokratická opozícia je na pr*l a Rusko by si pred priamou, či nepriamou intervenciou v rámci pravidiel asymetrického konfliktu najskôr sformovalo vlastnú proruskú opozíciu, ktorej rýchle a rázne potlačenie je základným predpokladom k úspešnej obrane.

  • Jiří Vojáček
    12:56 06.01.2020

    Byl jsem v Bělorusku poměrně nedávno a stejně jako každý, kdo alespoň trochu zná běloruské reálie vám potvrdím, že nepravidelné běloruské koketování se Západem je jen vyjednávací taktika vůči Rusku. Bělorusko nebude součástí západní sféry vlivu, dokud v něm povládne Alexandr Lukašenko.

    • liberal shark
      13:27 06.01.2020

      Jak se zdá, tak nechce být ani součástí ruské sféry vlivu. Prostě se snaží diverzifikovat zahraniční vztahy a uhájit jakous-takous běloruskou suverenitu. To asi není nic proti ničemu. Teď jde v první řadě o to, aby Putin nedostal další záchvat paniky a nezopakoval ukrajinský scénář. Záleží v první řadě na Lukašenkovi, jak se mu to podaří s Putinem vykomunikovat.

      • Qaxi
        16:13 06.01.2020

        Ano, je to tak.

        Bohužel se zdá, že je to takové balancování s ho.... Nechce se stát součástí Ruska, protože kromě plynu, nemá co nabídnout. Ale součástí západu se taky stát nemůže, neb by ho jako diktátora zavřeli za činnost tajné policie ...

        Má to holt těžké a obávám se, že zemi synovi nepředá.

  • Miroslav
    12:29 06.01.2020

    Pekný článok. Jediné čo chýba ku šťastiu je len presný typ techniky a jej početné stavy v rámci celej Bieloruskej armády

    • HEKTOR
      19:52 06.01.2020

      Miroslav - celkom zaujímavé sú ale počty osôb - 14000 dôstojníkov a 25000 poddôstojníkov/mužstva...neviem aký je presne pomer napr. v ossr/ačr,ale zdá sa mi že trápi stará choroba varšavského paktu -veľa náčelníkov a málo indiánov...

      • Lukas
        20:19 06.01.2020

        To jest armia poborowa - i to w dodatku o niskim stopniu gotowości.
        Oni zakładają powszechną mobilizacje rezerwistów.

        I to ćwiczą - na "Zapad" zawsze mobilizują jakiś odział.

    • Lukas
      20:46 06.01.2020

      Tego nie da się dokładnie opisać.
      Mińsk często nie informuje o transacjach (handluje uzbrojeniem z państwami objętymi międzynarodowym embargiem)

      Na pewno nie mają T-80
      ale być może mają jeszcze sporo T-55 (A/AD)
      T-72 mają coś około 750 - różnych bo i T-72A też. (Najwięcej niesprawnych ;-) )
      ok 1200 BMP-2 - spadek po ZSRR, sporo BMP-1 (generalnie używają BRDM - oprócz )

      31 zmodernizowany BTR-70 (wariant MB1)
      31 BTR-82A (od Rosjan)
      ok. 120 standardowych BTR-80 (jest w użyciu)

      śmigłowce - nowe Mi-8 są sprawne - reszta już nie...
      Jak 4 Mi 24 lata to max
      Samoloty - jak w artykule - Su25 zastąpią JAK-130

      Artyleria
      MSTA-S mają tylko 12 sztuk
      ale holowanych MSTA-B - kilkaset (teoretycznie)
      36 BM-30 z 48 BM-27
      i 8 Polonezów...
      Podstawową artylerią (prócz MSTA-B) jest 2S5 - tego mają ok 200 sztuk
      Bo i brygada OTR-21 Toczka-U

      • Miroslav
        08:51 07.01.2020

        Ďakujem. To je teda slušná sila čo sa počtov týka. S kvalitou to predpokladám bude horšie.

      • MaDi
        16:26 07.01.2020

        To je strašný, jak je ta polština odlišná a totálně nesrozumitelná! Kromě číslovek nerozumím vůbec ničemu. Neměl by tu být standardem Český jazyk + jazyk světový (angličtina)?

        • Miroslav
          18:07 07.01.2020

          A nám slovákom dovolíš? Alebo len v štandardnej češtine môžeme písať?

          Priznávam, nie každý tomu musí rozumieť tej poľštine. Ja celý život žijem v poľskom pohraničí a hovorím poľsky obstojne ale mal by si byť rád, že máš možnosť poznať názor aj v širšom spektre

          • MaDi
            06:23 08.01.2020

            Proč? Můj otec byl původem z Kysúc a jako plukovník velel chemickým vojskům Východního vojenského okruhu z Trenčína. Moje žena je Slovenka.

            Vy máte něco proti Slovákům nebo jenom malé sebevědomí?

            Prostě já těm příspěvkům v Polštině nerozumím ani slovo. Ale to bych nerozuměl ani v Arabštině a ani v jazyce kmene Xosa ...

        • Badysak
          18:39 07.01.2020

          To nelze přesně popsat.
          Minsk často neinformuje o transakcích (obchoduje se zbraněmi se zeměmi, na které se vztahuje mezinárodní embargo)

          Určitě nemají T-80
          ale možná stále mají hodně T-55 (A / AD)
          T-72 mají něco kolem 750 - různé bo a T-72A. (Nejvíce vadné ;-))
          kolem 1200 BMP-2 - odkaz SSSR, poměrně málo BMP-1 (obecně se používá BRDM - kromě)

          31 modernizovaný BTR-70 (varianta MB1)
          31 BTR-82A (od Rusů)
          cca 120 standardních BTR-80 (v provozu)

          vrtulníky - nové Mi-8 jsou v dobrém stavu - ostatní nejsou ...
          Jako 4 a 24 let je max
          Letadla - stejně jako v článku - Su25 nahradí JAK-130

          dělostřelectvo
          MSTA-S má pouze 12 kusů
          ale tažený MSTA-B - několik set (teoreticky)
          36 BM-30 s 48 BM-27
          a 8 Polonaises ...
          Základní dělostřelectvo (kromě MSTA-B) je 2S5 - má asi 200 kusů
          Bo a brigáda OTR-21 Toczka-U

          Strýček google je fajn a rychlý akorát to chce mluvit spisovně

  • palo satko
    12:23 06.01.2020
    • (17)

    Humorna je predstava Bartosiaka že citujem "Polsko začne hrát jinou hru,“. Bielorusi sa poučili na Ukrajine kam vedie pridruženie sa k EU za "pomoci" Polska - priamo do chudobinca. Poliaci sami o sebe nemaju žiadnu vojensku, politicku ani hospodarsku vahu oproti Rusom a už vôbec nie voči Čine.

    • Miroslav
      12:35 06.01.2020
      • (4)
      Oblíbený příspěvek

      No minimálne v Bielorusku vidia kde vedie politika Ruska a Lukašenko o tom otvorene hovorí, že sa obáva toho, že Rusko bude chcieť pohltiť Bielorusko. Mimochodom, sleduješ správy a informácie o tom, že Rusko tlačí na Bielorusko skrz dodávok ropy?

      • palo satko
        12:56 06.01.2020

        Netlači na dodavky rupy. Nevedeli sa dohodnut na cene ropy ale už sa dohodli. Ta predstava: V Rusku lacno nakupime a na Zapade draho predame, nie je vlastna len Lukašenkovi, ale mali ju aj Ukrajinci a Slovaci za Mečiara a temer všetci podnikavi Rusi. No a ked bol v Rusku bordel sa aj tak veselo podnikalo. Len teraz tak "ferovo podnikaju" len Rusi-oligarchovia.

        • Miroslav
          13:44 06.01.2020

          Takže Rusko nemá záujem o Bielorusko?

          Tomu vážne veríš, že je to všetko len náhoda? Tak dlhý čas sa nevedia dohodnúť a potom sa dohodnú za pár hodín? Veríš aj tomu, že Lukašenko nemá výstupy z tajných služieb o čo sa snažia ruské tajné služby?

          Lukašenko je síce samoľúby narcis a egoista ale nie je to blázon. Sám povedal, že bez Ukrajiny a Bieloruska nový ZSSR nevznikne. Veľmi dobre vie prečo to hovorí.

          Lukašenko sa má priveľmi rád na to aby mohol veriť Moskve, preto sa snaží obrátiť na západ. Bojí sa aby Bielorusko neskončilo ako Ukrajina. Lukašenko sa síce hraje na malom piesočku ale zato na vlastnom. A aj sa bude snažiť aby to tak ostalo čo najdlhšie.

          • palo satko
            14:18 06.01.2020

            Miroslav, už opät sa hadaš sam zo sebou pod mojim prispevkom? Kde som preboha živeho jeruzalemskeho napisal niečo o Rusku a jeho zaujmoch v Bielorusku? Pisal som o Bartosiakovej fantasmagorii.

          • SeaWolf
            15:20 06.01.2020

            palo satko
            Ježíš byl z Nazaretu a ne z Jeruzaléma ty kopyto :-D

          • palo satko
            17:41 06.01.2020

            Seawolf, dobre som to napisal. Boh prebyva v Jeruzaleme, do Nazaretu si len odskocil na , ako to slusne, no na zalety.

          • Miroslav
            18:14 06.01.2020

            Paľo: Nemáš v tom trochu ako sa hovorí bordel? Boh prebýva v Jeruzaleme? To len vytesať do najtvrdšej žuly čiernej ako odkaz budúcim generáciám

          • palo satko
            18:30 06.01.2020

            Miroslav, my co to mame nastudovane z povodneho zdroja a novy zakon a koran povazujeme za plagiaty vieme kde bol Chram a je Svate mesto.

    • Janko Paliga
      14:17 06.01.2020
      • (3)
      Oblíbený příspěvek

      " Bielorusi sa poučili na Ukrajine kam vedie pridruženie sa k EU za "pomoci" Polska - priamo do chudobinca."

      Ako keby bolo pridruženie sa ku Kremľu kľúčom ku bohatstvu ... :-D Za vyše 40 rokov, čo sme ku nemu boli pridružení, sme to nejako nepostrehli....

      • Qaxi
        16:18 06.01.2020
        • (2)
        Oblíbený příspěvek

        Dokáže někdo najít zemi která se přimkla k Rusku a dokázala to "přežít"?

      • palo satko
        17:48 06.01.2020

        Ked odratas zo slovenskeho majetku zahranicne majetky, tovarne, banky a dlhy statny aj osobne porovnas to so stavom v roku 1989, neboli to prave Slovaci co vdaka spojenectvu NATO zbohatli. Ved si porovnaj len armadu.

        • Miroslav
          18:20 06.01.2020
          Oblíbený příspěvek

          Za armádu sme si zodpovední len my. Za socializmu sa dávalo na obranu 5-6 percent HDP. Dnes dávame 1,5. Keby sme držali výdavky ako spred roka 1989 tak by to bolo koľko? 5-7 miliárd? To by sa už z toho dala postaviť slušná armáda. 100 tisíc chlapov, stíhačky, vrtuľníky, tanky, BVP... A to všetko v stovkách kusov. Len či by to národ bol ochotný akceptovať. Čo ty na to?

          • palo satko
            18:32 06.01.2020

            Keby to co na dividendach a podvodnych fakturach zmizne zo Slovenska sme dali do armady .....

          • Miroslav
            19:13 06.01.2020

            Paľo: Stavím sa, že ty sám volíš zločineckú organizáciu SMER alebo ich prisluhovačov z SNS. Práve títo ľudia najradšej rozprávajú o rozkrádaní

          • palo satko
            19:33 06.01.2020

            Nechodim volit. Naposledu som volil Fernetlady - Radicovu. Ale co to ten Smer predal do zahranicia? Nemozem si spomenut. Skus napisat.

          • Miroslav
            20:43 06.01.2020

            Horšie. Všetko predali sami sebe. Ale je to mimo tému a našich českých priateľov ti asi ani nezaujíma. Aj tak by neverili, že je možné tak vyrabovať krajinu ako sa to stalo u nás počas vlády Ficopluka

        • Janko Paliga
          23:41 06.01.2020

          "Ked odratas zo slovenskeho majetku zahranicne majetky, tovarne, banky a dlhy statny aj osobne porovnas to so stavom v roku 1989, neboli to prave Slovaci co vdaka spojenectvu NATO zbohatli. Ved si porovnaj len armadu."

          No prečo nezbohatli? Lebo si to tu rozparcelovali za Mečiara nomenklatúrne kádre a bývalí Štbáci pod heslom "cudzie nechceme, svoje si nedáme...".

          Paradoxne, čo dostalo solídneho majiteľa zo zahraničia, to väčšinou prežilo. ˇČo dostala svojstojná domáca "kapitálotvorná vrstva", to väčšinou skrachovalo....

          Za Mečiara sa to tu poriadne vytunelovalo. Samozrejme, prešľapy boli aj neskôr. Ficinove Cargo dodnes futrujeme balíkmi peňazí.... to už mohli šlapať pod zodpovedným investorom.... A Ficinko ani v chudobných oblastiach neobnovil osobné vlaky a to ho tí ľudia tam volili ako mesiáša....

          Sergej Kozlík si chodil po igelitky peňazí do ZPA Prešov ako na klavír.... Vtedy sa stavalo Branisko... Podobných prípadov bolo omnoho viac, naposledy s alobalom v hnedouhoľných baniach....

          "Ved si porovnaj len armadu."
          Občania Slovenska si nevážia svojich vojakov, na rozdiel od takých Poliakov. A ľudmi volení politici len populisticky holili armádu, ako sa dá.... To čo zostalo, je bieda. porovnaj si len stav budov, techniky, ľudských zdrojov....

    • major
      17:01 06.01.2020

      Od roku 2011 je životná úroveň na Ukrajine každý rok stabilne na úrovni 33-34 % tej ruskej (parita kúpnej sily na hlavu) - na to, kam ich ruský brat od roku 2014 dotlačil, to zvládajú dosť slušne.

  • dusan
    12:04 06.01.2020

    Bielorusko je veľmi ekonomicky závislé od Ruska:

    https://oec.worl... d/en/profile/country/blr/

    Je evidentné, že značná časť príjmov Bieloruska je postavená na reexporte ropných produktov, kde profituje z nízkych cien ropy dodávaných z Ruska a exportom za cca svetové ceny. To je dôvod momentálneho "naťahovania" sa Ruska s Bieloruskom.

    Bielorusko je totálne zaostalé krajina, ale istou výhodou je, že je to diktatúra a nie "anarchia" ako v Ukrajine pred rokom 2014, kedy do značnej miery vládli oligarchovia (čo len v menšej miere platí dodnes).

    Lukašenko sa snaží o kvadratúru kruhu, kedy by rád robil vlastnú politiku, ale má doslova "holý zadok" a je odkázaný na ruskú podporu, hoci sa tvári, že ju pomaly nepotrebuje.

    Lukašenko teraz ťažko dumá, či ostane pri Putinovi, ktorý da značnej miery sanuje jeho ekonomiku, ale zas žiada poslušnoť ... alebo sa otvoriť západu, kde sa musí politicky liberalizovať a očakávať ruskú odvetu .... stačí Bielorusku predávať suroviny za svetové ceny a režim ťažko zaplače .... nehovoriac o nejakých "hygienických" obmedzeniach exportu do Ruska ....

    Či by potom Putin spustil "ukrajinský scenár" neviem posúdiť, ale zrejme by to nebolo možné, lebo Lukašenko má doma situáciu pevne v rukách a neviem si predstaviť nejakú veľkú proruskú "revolúciu".

    • liberal shark
      13:31 06.01.2020

      Když bude šikovný, může hrát hru s Ruskem, Čínou i Západem bez nějakého většího rizika.

      • otecko
        15:09 06.01.2020

        Pokud chce Lukašenko a jeho klan žít z marží mezi nákupem/prodejem levné ropy z Ruska, tak má Putin Bělorusko sakra dobře ošéfované. A nebojím se, že by si Lukašenkova mafie řekla, "ok, chlapi, už máme nahrabáno dost, jdeme na Západ". To by také mohli příjít v nějaké te barevné revoluci o krk. Takže celý ten humbuk je o tom, za kolik Rus běloruské vládní mafii tu ropu prodá. Takové ty tanečky okolo jsou jen pro obecenstvo.

        • Janko Paliga
          23:31 06.01.2020

          "Takže celý ten humbuk je o tom, za kolik Rus běloruské vládní mafii tu ropu prodá. Takové ty tanečky okolo jsou jen pro obecenstvo." Ale veď preto si Kremeľ LUkašenka kupuje, aby sa neobzeral inam .... Ceny pre Kremľu poslušných sú nižšie ako pre Kremľu neposlušných ....

          Rusko má jedinú možnosť - nedotovať a nepredať im ani kvapku. No ale predstava veľkého ZSSR 2.0 je pre nich lákavejšia .... :-D "Komu není zhůry dáno..."

          • otecko
            09:17 07.01.2020

            Samozřejmě, ale tím si Rusko vytváří nárazníkové pásmo, o které mu jde. A to celkem lacine, nemyslíte? Takže Rus ví, co dělá a také vá, že Lukačenkovo dupání botkou je jen kolorit pro místní obecenstvo.
            A kecy komu není shůry dáno...víte, pane, já mám v oblibě jak Kissingera tak Brzezinského a jejich reálpolitiku, o SSSR 2,0 už tady vůbec nejde, to je jen další propaganda pro masy, které chtějí být oblbovány.

          • Janko Paliga
            14:46 07.01.2020

            " Takže Rus ví, co dělá a také vá, že Lukačenkovo dupání botkou je jen kolorit pro místní obecenstvo. " Veď píšem, že Lukašenkovi nemusia dodávať nič. Nech sa stará sám o seba, ako len vie. To "Komu není zhůry dáno..." patrilo k tomu....

            Tie "nárazníkové pásma" sú obyčajné skazky už od doby boľševika..... Aj Poľsko malo byť nárazníkové pásmo a ZSSR ho naopak okupoval a zbavil sa nárazníkového pásma. Uprednostnil hranicu s nacistami. Ak by to pásmo chcel aj reálne, pomáha Poľsku v boji proti nacistom...

  • Poly
    11:13 06.01.2020

    Není to jen o vojenské politice. Investice jsou zajímavé i pro firmy a to jak americké tak evropské.

    Bělorusko je více než zajímavé pro velké společnosti. Výstavby linky v Bělorusku/investice do běloruské společnosti umožní vstup na ЕЕU trh, jedná se o geograficky výhodné místo pro distribuci, nízký průměrný plat, dostatečná infrastruktura, daňová politika,... Jen tak pro zajímavost, v Bělorusku je čím dál více angažovaná EIB.

    Lukašenko se nechce nějak zásadně přiklonit k Západu. Chce pouze ukázat Kremlu, že pravidla v Bělorusku určuje 100% Minsk. Navíc z Ruska už nic zajímavého nepřijde. Pokud chce pozvednout ekonomiku země, tak vazby na EU a USA prostě potřebuje. Ekonomika vykopat - prodat funguje v Rusku, ale ne v Bělorusku.

    • Tecka
      11:36 06.01.2020

      Zapominasz o Chinach, które tam już są od lat..i nie przeszkadza im to żeby blokować botoksowego cara i dawać Baćce kasę na ratowanie gospodarki. „Integracja” Białorusi z Rosją nie jest w interesie Chin, dla których Białoruś jest bramą do Europy. Dwa dni temu dotarł pierwszy transport z Chin do kolejnego terminala, tym razem na Śląsku do którego można dojechać szerokimi torami i dostarczyć kontenery dwa razy szybciej niż statkiem..

      • otecko
        15:17 06.01.2020

        Také si myslím, že s Čínou buou mít rozvoj mnohem jedndušší. Ta dělá hlavně obchod, ne politické tanečky s genders, zelenou politikou, či neziskovkama. A navíc, kdomě toho vyjma ropy a plynu může Bělorusku nabídnout perspektivně více, než EU s USA dohromady, podíváme-li se optikou příštích 50 let.

        • Poly
          18:04 06.01.2020

          Tak to asi těžko. Ten jejich monstr areál kousek od Minsku a snad největší svého druhu v Bělorusku - Great Stone, dopadl tak jak všechny skvělé a výhodné čínské investice. Nakonec to místo čínských fabrik zaplnily společnosti z celého světa a ne čínské. Čína potřebuje zaměstnávat především tu svoji miliardu, aby měli práci. Když chce vliv, tak si společnost prostě koupí i s lidma. Stavit fabriky je obvykle mimo jejich zájem. Ostatně v tom parku je z Číny asi jen CHMK a Huawei. Mobily je levnější vyrobit v Číně a ne v Bělorusku. A dost by mě zajímalo, co tam vyrábí CHMK - lodě asi těžko. Čili kancl a nějaká malá továrnička "kompletárna", aby pronikla na trh a vyhla se clu. Lukašenko umí počítat a ví, že exportuje do Ruska na Ukrajinu, VB, Německa a Holandska. Export do Číny je zanedbatelný. Naopak import je značný. Byl by tupý, kdyby se s Čínou jakkoli kamarádíčkoval a nebo se je snažil víc pouštět do země.

          • otecko
            19:01 06.01.2020

            Jak vidno, vůbec netušíte, co je to developerský projekt, to je totiž přesně to, co vzniklo- výrobní areály pronajaté soukromým firmám. Tak to funguje v celém západním světě, i v ČR, jen vy si myslíte, že firmy v ČR jsou ve vlastních areálech, nejsou! Všechno patří třem čtyřem firmám a ty to pouštějí formou nájmu dále. Něco si o tom zjistětě.

          • Poly
            19:50 07.01.2020

            otecko
            Jak vidno, vůbec netušíte o čem projekt Great Stone je, co?
            PS: na wiki toho moc nenajdete.

            Great Stone měl Bělorusku přinést pracovní místa v pokročilé technice a farmakologii. Měly tam stát výrobní haly čínských firem. Jenže k tomu nikdy nedošlo a z Číny jsou tam výše zmínění. Lukašenko byl rád, že nakonec sehnal společnosti z Evropy, USA a Austrálie.

            což je docela v kontrast k cituji
            "ne politické tanečky s genders, zelenou politikou, či neziskovkama."

            Developerský projekt nebyl pro Čínu nijak zvlášť zajímavý. Veškeré firmy stejně měla jako subdodávky z Běloruska a okolních států. Navíc ten park z části vlastní Bělorusko.

            Účel parku je z pohledu Číny jaksi zcela evidentní...

      • Tecka
        11:12 09.01.2020