Jak proběhne válka Velké Británie a Španělska o Gibraltar?

Na Gibraltaru žije téměž 28 000 lidí. /  Steve; CC BY-SA 2.0

Již několik století se Španělsko a Velká Británie sváří o necelých 7 km2 na jihu Iberského poloostrova. Nic na tom nezměnilo ani jejich členství v NATO a  EU. Je to přitom Brexit, díky kterému by Union Jack mohl nadobro zmizet z Gibraltaru. 

Alespoň to tak ukázalo letošní jaro. Především čtenáře britského bulváru tehdy rozvášnila jedna z navržených podmínek odchodu ostrovního království z EU, podle které by se bez španělského souhlasu nemusely na Gibraltar vztahovat smlouvy dojednané mezi Bruselem a Londýnem. Tím by Španělsko získalo velmi lacino možnost ovlivňovat tamní dění.

Bývalý vůdce britských konzervativců Michael Howard reagoval paralelou k válce o Falklandy a vládu jejího veličenstva vyzval rázně zakročit. Britský ministr obrany Michael Fallon se omezil na verbální podporu tamních poddaných britské královny; premiérka Therese Mayová se nejprve v zákulisí Howardovým slovům vysmála, poté se od nich oficiálně distancovala, odmítla navýšit britské vojenské kapacity na Gibraltaru a zdůraznila nezbytnost řešit vše diplomaticky.

Další kolo bitvy o Gibraltar, doposud gradující nanejvýš v odstrašení španělských rybářů světlicemi, tak skončilo dříve, než začalo. Stranou však zůstalo, jak by vypadal španělsko-britský konflikt o Gibraltar, kdyby skutečně vypukl? Připusťme, že následně.

Britové mají 227 tanků, Španělé téměř o 104 víc. Proti 10 britským ponorkám stojí tři španělské. Bojových letadel má Spojené království 266, Španělsko 164. Britské ozbrojené síly mají 154 000 příslušníků (na samotném Gibraltaru pouze 410), španělské 122 000.

Británie má více lidí ve zbrani, Španělsko zase výhodu domácího prostředí – Španělé budou bránit své území, zatímco Britové jsou rozmístěni na řadě míst ve světě – Falklandy, Kypr, Pobaltí, Rumunsko – museli by tudíž nejdříve shromáždit jednotky z celého světa. Silnější ozbrojené síly nedávají Britům žádnou reálnou výhodu; Španělé naopak povedou boj na domácím hřišti.

Válka odstartuje ve vzduchu a na moři. Než se "červenokabátníci" dostanou na Gibraltar, Španělé je jistě pěkně potrápí. Španělé jsou vyzbrojeni stíhačkami Eurofighter, F-18 Hornet a (na rozdíl od Britů) také lodí Juan Carlos I, z níž mohou startovat stroje Harrier.

Royal Navy žádnou ozbrojenou letadlovou loď doposud nemá, přesouvající se britské jednotky tak nemohou počítat s leteckou podporou. To způsobí Britům jisté nepříjemnosti – pomohou jedině torpédoborce třídy Daring s prostředky protivzdušné obrany; fregaty třídy Duke se zase postarají o španělské ponorky.

Stejně jako v minulosti, podobu rozhodující námořní bitvy určí rozdíly v loďstvu obou stran. Oproti časům královny Alžběty I. mají Španělé paradoxně mnoho malých lodí. Britové naopak velkých. Ty jsou, jak ukázala zkáza „Armady Invencible“,  zranitelnější.                   

O úloze dvojice hlídkových člunů královského námořnictva umístěných na Gibraltaru není třeba spekulovat. Proti britským jaderným ponorkám mají Španělé tři dieselové, zato ale vhodnější k operacím v pobřežních vodách.

Nedostatečnou leteckou podporu Velká Británie vyváží střelami s plochou dráhou letu, které však  má i Španělsko. Kdyby se jim podařilo zlikvidovat nástupní místa španělských vojsk a komunikační uzly, nic nebrání útoku po zemi.

Pozemní útok začne zřejmě z Gibraltaru, pokud tam Británie dokáže přesunout jednotky. Běžně se útočí na hlavní město; protože je Španělsko hornaté, nedá se očekávat, že "Tommy´s" dojdou až do Madridu. Spíše obsadí některý ze španělských přístavů.

Pokud Britové nechtějí opakovat chyby minulosti, zapomenou jistě na španělský přístav Cádiz. Při pochodu vnitrozemím ale Britové jistě pochopí, proč Španěly zavedený termín „guerilla“ se do světa rozšířil právě z Velké Británie. Útočit na sever Španělska nemá pro Brity žádný smysl, jedině, kdyby chtěli podnítit povstání Basků nebo Katalánců.

Na britský útok Španělé mohou odpovědět obsazením některého z menších britských ostrovů, třeba u Cornwallu nebo v Lamanšském průlivu. Ty leží daleko od mateřské pevniny, nejsou chráněny a nenacházejí se na nich žádná vojenská zařízení. Významově by to ale bylo srovnatelné s obdobným britských krokem na jihu Španělska.

Když spolu Britové a Španělé bojovali naposledy, rozhodovaly počasí, námořnický um a především kuráž.  Dnes jsou důležitější spíše operace v kyberprostoru; díky členství v NATO, mají obě země pravděpodobně dobrou představu o informačních systémech protivníka – moment překvapení tedy není rozhodující. Lze ale odhadovat, že vojenské trumfy v ruce drží Velká Británie.

Ať konflikt dopadne jakkoliv, žádný vítěz nebude. Na tom jistě nemá zájem ani jedna ze stran. Velká Británie si tak Gibraltar nadále udrží a Španělsku nezbude nic jiného, než se dále řídit (ne)psaným pravidlem:  „NUESTRA ROCA NO SE TOCA.“

(článek byl sestaven z českých a britských otevřených zdrojů)

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Britové budují experimentální mechanizované brigády

Britská armáda začíná letos budovat experimentální útočnou skupinu SEG (Strike Experimentation ...

Ohrožují čistky v turecké armádě její bojeschopnost?

Od červencového převratu, který se minulý rok odehrál v Turecku uběhl již téměř rok, ale čistky ...

Mezinárodní sankce proti Al-Kajdě a svévole velmocí v OSN

Sankce Rady bezpečnosti OSN jsou právně závazné pro celou mezinárodní komunitu a na Al-Kajdu byly ...

Seznam amerických zbraní pro Saúdskou Arábii

Saúdská Arábie během následující dekády plánuje nakoupit americké zbraně za 350 miliard dolarů - ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • PavolR
    10:45 12.06.2017

    Tonotime:
    Keby aj v Poľsku niekto rátal s rozpadom EU, tak takýto scenár by Poľsko vojensky nijako neohrozil (bola by to ale hospodárska rana), kým by sa Nemci znova nezbratali Rusmi. A skôr než príprava na prípadný rozpad Ukrajiny (nenechajme si diktovať témy ruskou propagandou), by som za zbrojením videl prípravu na zápas o Bielorusko ako tradičnú oblasť rusko-poľského súperenia - ak už chceme nad takýmito variantmi špekulovať a vidieť za poľským konaním nejaké skryté ciele.

    A iba tak pre zaujímavosť, Briti aj za prvej svetovej úspešne odpočúvali a dešifrovali:
    https://cs.wikipedia.org/wiki/...

  • Tonotime
    10:11 12.06.2017

    Vojnám v Európe v posledných desaťročiach bránil najmä ekonomicky projekt EU.
    No EU sa už berie ako konkurent a ekonomickí rival v USA. Netreba zabúdať na vychádzajúce hviezdy geostratégov v USA ako Friedman. Napríklad na linku Místem války Europa?
    https://www.youtube.com/watch?...
    ktoré prezentoval v Chicágskej rade pre globálne záležitosti.
    Naznačoval v nej a ospevoval Britské stratégie v minulosti, ktorými v minulosti ovládli Indiu "Rozdeľ a panuj", alebo " Najlepší spôsob ako poraziť cudziu flotilu, je zabrániť aby ju vôbec postavili." Alebo jeho návrhy nejednať s EU ako celkom, ale osobitne s jednotlivými krajinami, ako Rumunsko (Protiraketový štít)
    Nuž nečudoval by som sa veľmi ani výrokom Mayovej, že naznačila diplomatickí, že by to takýmito podobnými spôsobmi aj riešiť chceli.
    S kým by mohli silne Briti ako spojencami rátať?
    Na to dávajú odpoveď aktivity a spojenectva Britských tajných.
    Briti majú najvyššie doložky výhod v prístupe k celosvetovom špehovaní u americkej NSA.
    Amnesty už tiež dokumentovala o spojenectve piatich očí na celoplošnom špehovaní sveta po anglickí hovoriacich (USA, Briti, Kanada, Austrália, Novy Zéland).
    Ušlý agent CIA Snowden sa vyjadril na Britských elektronických tajných, že sú horší ako NSA! Špehujú nám údajne aj deti a pubertiakov, pri internetových hrách.
    Z našej mládeže sa mnohí dostanú na dôležité posty v EU, a podobne. Budú ich vo veľkom množstve držať cez rozličné aktivity, vydierať, zneuživať nálady, protesty, separatistické tendencie a podobne. Veď potom načo im bolo ešte sa podriaďovať v EU takým Nemcom, Francúzom?
    Tak som sa až tak veľmi nečudoval Brexitu, ako aj pokusu spoločne s USA, pokúsiť sa rozbiť EU. Zabrániť vytvoreniu EU armády.
    NATO budú ešte veľmi dlho ovládať USA, čosi tam budú sekundovať Briti.
    EU bude líder tiež ešte veľmi dlho najmä Nemecko, ktorému už len čosi sekundujú Francúzi.
    Ukrajinská občianska vojna bola najmä o rozsobášeni vzťahov Ruska a Nemecká, alebo Ruska a EU. Napríklad šéf CIA verejne hovoril pre média....
    "Vedeli sme o obsadzovaní Krymu, nebolo to pre nás prekvapenie. Rusi však urobili chybu..."
    Tým naznačil, naschvál sme včas nepovedali Ukrajincom zavčasu o obsadzovaní Krymu, aby sme donútili, Nemecko, EU k embargam na Rusko.
    Na Ukrajinský nepokoje sa im veľmi zišlo plošne špehovanie Ukrajiny.
    Stačilo už dohodiť tým vhodným skupinám štrakujúcim, najmenej 5 miliárd $, (ktoré oficiálne priznali v médiach) .
    A potom už len hodiť zopár miliónov $ nejakej mafie, nech si zapoľujú na Majdame.
    Tým na veľmi dlho znepriatelili Ukrajincov a Rusov.
    Tým najmä strategickí zabránili k zbližovaniu sa ekonomík EU, Nemecka a Ruska. (Obrovský finančný investičný kapitál a vyspelé technológie EU a obrovská zem, ropa, plyn, energie nerasty lacná pracovná sila Ruska)
    V tom videl jedinú najväčšiu hrozbu pre USA geostratég USA Friedman.
    Takže dokiaľ sa nepodarí rozbiť EU, nevidím reálne možnosti a dôvody na konflikt medzi Britmi a Španielmi.
    Netreba zabúdať, že 2 svetovú vojnu rozhodovali aj tajné služby.
    Nemci ani Taliani a Japonci ani netušili že im Briti a USA dešifrovali kódy.
    Aj vo vojne Britov s Argentínov zďaleka nerozhodvala iba vyspelejšie letectvo a námornictvo Britov. Ale to sa možno Argetinčania dozvedia až o 50 rokov z odtajnenia archívov ako Nemci a Japonci. Japonsko sa dodnes neospravedlnilo USA za útok na Pearl Harbor. Prevládajú u nich názory, že už vtedy mali USA, prelomené kódy Japoncov. Prezident USA Roosevelt potreboval presvedčiť verejnú mienku a pacifistov o vstupe USA do vojny. Pomôcť Britom. Hlavné prioritné aktivity a vojenské údery USA boli v Európe.
    Netreba tiež zabudať, že aj Benešovci sa vzdali Zakarpatskej Rusi po druhej svetovej vojny, lebo pre naše štáty bola len príťaž a potencionálne nepokoje. A tak to asi môžu chápať aj v Španielsku.

    Grull tu navrhol analýzu konfliktu AČR vs Polsko...
    Tiež som sa už čudoval nad radioaktívnym zbrojením Poľska. Chcú vytvoriť protiraketový štít, niečo ako železná kupola. Dokonca nakúpia aj rakety Tomahawk a podobne. Načo to všetko, kto ich ohrozuje až tak veľmi?
    Voči Rusku im aj tých pár desiatok Tomahawkov s konvenčnými náložami asi ťažko stačiť bude. Tie ani riadne Rusko nepoštípu ako komáre. To tam v Poľsku takmer každý rozumnejší vedieť musí. Z V4 ich ťažko niekto ohrozí v dohľadnej dobe. Iba ak by sami Poliaci žiadali nejaké Tešínsko, nejaké dediny od SR. Ukrajinci, pobaltské miništátiky, či Bielorusko asi tiež ťažko ohrozí Poľsko.
    Ale čo ak Poliaci rátajú s rozpadom EU !? Alebo z rozpadom Ukrajiny!?
    Potom by už to premrštené zbrojenie dávalo väčší zmysel.

  • Iris-T
    14:22 10.06.2017

    Grull: to bude něco tímhle způsobem.
    https://www.youtube.com/watch?...

  • Grull
    00:38 10.06.2017

    Rase - Jsem pro analýzu konfliktu AČR vs Polsko, když už se nám tu množí fantastické příběhy :-D

  • KOLT
    18:33 09.06.2017

    Rase, neblázněte. Pokud by stejným způsobem řešil nákup BVP, máme tu na dalších dvacet let Šakala!

  • Rase
    15:01 09.06.2017

    JirkaM:
    podle přehledu kandidátů do komunálních voleb 2014, tak je autorovi dnes cca 40, povolání úředník za ČSSD a je z Prahy. Tedy tohle bych na Stropnického neházel, je to člověk od koaliční strany (tedy pokud za těch pár let nezměnil kabát a nedal se k ANO :D )... kdyby radši řešili nákupy techniky.
    Tak nějak teď čekám podobnou vizi, jak se bude odehrávat konvenční válka mezi ČR a Rakouskem o Temelín a Mikulovský zámek .)

  • Iris-T
    13:49 09.06.2017

    Přijde mi to jak upoutávka na film. Nezahraje někdo Wargame?

  • JirkaM
    07:30 09.06.2017

    Chápu že je léto a že si pan Grohmann musí vybrat dovolenou, tenhle článek už je příliš velký blábol. Nejvíc mě dostalo to, že autor je ministerský rada. Zjevně si tam Stropnický tahá naprostou elitu ;-)

  • Pavel1
    22:01 08.06.2017

    "Má autor vůbec ponětí o globálních finančních hráčích a jak se ovládají státy přes dluhy ?"
    Tenhle výrok je srandovnější více než původní článek. Zřejmě jeho autorovi uniká základní skutečnost, že když si někdo vlastní rozežraností zhuntuje ekonomiku a rozpočet natolik, že výběr daní už nepokrývá běžné výdaje a žádný komerční subjekt už nepučí (nekoupí dluhopisy) tak holt nezbývá než se s prosíkem připlazit za mezinárodními finančními organizacemi, které si holt kladou podmínky. A je samozřejmě dobře, že si kladou podmínky.

  • Muhaha
    21:18 08.06.2017

    No to je ale konina ...
    Pokud by v budoucnu došlo k nějakému vyostření, tak první útok (nejen) Britů bude směřovat proti španělskému bankovnímu systému.
    Nebude se útočit na Cádiz, ale na Santander :)
    Zlatá Mgr. Hana Zelená.

  • KOLT
    21:15 08.06.2017

    leviathan, trochu to rozepsat a máte článek o dvě třídy lepší, než ten aktuální :-) O kolik tříd realističtější, raději nebudu ani zkoušet odhadnout...

  • ssbs
    20:54 08.06.2017

    A jestli má autor s mým názorem nějaký problém, můžeme si promluvit mimo tuto diskuzi. Jestli to na MO vypadá takhle.....zlatě u nás......

  • ssbs
    20:52 08.06.2017

    Pokud Mgr. Ondřej Vlk, Ph.D. opravdu zastává pozici Ministerský rada; OZS OOP SOPS MO /Defence Policy and Strategy Division, MoD Czech Republic a tohle je jeho práce, měl by se zamyslet a raději skončit...... Takovou ubohost bych se neodvážil poslat ani do Blesku ....

  • leviathan
    11:13 08.06.2017

    Jiste pane ministre - salamova taktika:
    - na popbrezi GIB, ale aj na vedlajsom pobrezi ESP sa vylodia tisice migrantov, vznika chaoticka situacia v celom pobreznom pasme
    - den 1: na GIB vypuknu poulicne nepokoje, mnozia sa poziare, miestna policia sa stahuje k vojenskym objektom
    - den 2: cez hranicu prechadzaju spanielski hasici a zachranne oddiely
    - den 3 : za hasicmi nasleduju spanielski policajti - pod zamienkou stabilizacie situacie
    - Britania prostestuje na pode NATO, ale FRA+POR presadia uznesenie, ze ide iba o mierovu a humanitarnu misiu Spanielska - k uzneseniu sa prida 20 statov NATO , ktore su zaroven clenmi EU
    - den 4 : za hasicmi a cetnikmi vstupuje na GIB spanielska armada - pod zamienkou ochrany humanitarnych konvojov
    - den 5: Britska utocna flotila priplava ku GIB, cela EU ako jeden muz pohrozi sankciami, zo statov EU su vypovedani britski velvyslanci a na pode BR OSN navrhne FRA rezoluciu odsudzujucu agresivitu Britanie
    - den 6 : rezoluciu podpori Rusko a Cina, USA su pod tlakom EU, Kanada napriek personalnej unii s Britaniou strani EU a navrhne mierovu konferenciu
    - den 7 : krizove rokovanie v Bruseli: EU tlaci na Britaniu , aby prijala spolocnu spravu GIB
    ....
    ....
    ....
    Sci-fi moze pokracovat dalej

  • karloscz
    21:14 07.06.2017

    Zrovna včera jsme s kamarádem, co se právě vrátil z Bagramu, diskutovali o průměrných morálních, inteligenčních a odborných požadavcích na lidi na MO a GŠT. To, na čem jsme se shodli, není pro zmíněné příliš lichotivé. Pan
    Mgr. Ondřej Vlk, Ph.D. Ministerský rada; OZS OOP SOPS MO /Defence Policy and Strategy Division, MoD Czech Republic,
    tomu ale právě dal úplně nový rozměr. S takovými dobytky v nejvyšších strukturách jsme prostě v prdeli. Pan Grohman promine, ale některé věci vyžadují adekvátní pojmenování.

  • cejkis
    21:04 07.06.2017

    Má autor vůbec ponětí o globálních finančních hráčích a jak se ovládají státy přes dluhy ?

  • liberal shark
    19:46 07.06.2017

    To je ten nesilenejsi amatersky blabol, jaky jsem kdy cetl. Je-li ten autoruv job- title pravy, pak jsme vsichni ztraceni.

  • Trener
    17:36 07.06.2017

    Myslím, že Španělé by měli výhodu nepotopitelné letadlové lodě. Pokud by Portugalsko spolupracovalo s VB, tak by už šlo do tuhého.

  • ozzy
    15:15 07.06.2017

    tohle je přesně ten důvod proč angláni blokují snahu o vytvoření společné evropské armády

  • Jirosi
    14:48 07.06.2017

    Mně spíše napadá či by po prohrané válce měla vláda v Madridu dost politické/ekonomické síly udržet Španělsko pohromadě ? Podle mně by to byl poslední hřebíček do Španělské jednoty a oddělení separastických částí už by nic nebránilo.

  • marfolodej
    14:43 07.06.2017

    tak to je hypotéze jak hrom... :D
    tak tomu přidáme třešničku...bude Španěl zlobit? Pošleme tam atomek! :D

  • Clanek
    14:05 07.06.2017

    Falklandy bych sem netahal, Argentina s vypetim sil svedla neco co se ji uz nikdy nepovede, tim spis ne ted, kdyz ani ty sily uz nejsou. O bezpeci falkland se postara jedna britska lod / jedna ponorka.

    A k clanku: Tohle cviceni je za me promarnena prilezitost, mohla by to byt skvela zaminka na cviceni v duchu:"do ostreho stretu se na 100% nepujde, ale co jine, moderni postupy?", treba zde zminovana hybridni valka, kyber utoky, snaha destabilizovat atd., tady se mohl autor vyradit a predvest nejakou invenci. Naproti tomu je to klasicke cviceni v duchu "priprava na minule valky" a zabrednuti v pomerovani poctu tanku, letadel, lodi, coz v tomhle pripade a kvuli par kilometrove skale nedava nejmensi smysl.

  • CerVus
    13:06 07.06.2017

    Rase: Já mám takový dojem, že i to málo co Britové na Falklandách mají bohatě stačí na zlomení jakéhokoli případného útoku. Ty 4 Typhony jsou asi nejmocnější letectvo široko daleko. A i kdyby Britové odvolali jednu z lodí, tak ta druhá si zrovna tak poradí s tím co zůstalo z Argentinského námořnictva.

  • Rase
    12:45 07.06.2017

    PavolR:
    tak jsem se upsal no...

  • PavolR
    12:24 07.06.2017

    Rase:
    ehm ... kubánski piloti chytení v Kórei Vietkongom??? ;-)

    Zelení mužíčkovia sú právne vzato teroristi, čiže aj keď pre nich neplatí Ženeva, vzťahuje sa na nich normálne civilné trestné právo krajiny, v ktorej sú chytení.

  • Rase
    12:15 07.06.2017

    však říkám symbolicky, i to by ale stačilo, aby musela Británie vyslat k Flaklandám víc vojáků (schválně si najdi, kolik tam mají čeho teď - to bych si možná vsadil i na ten Barbados :D ). Přeci jen, to co tam mají teď je dost málo. Ekonomická situace není vždycky to nejdůležitější. Před válkou o Falklandy, na tom Británie taky nebyla zrovna dobře a nikdo nečekal, že se tahle rozhýbou.

    leviathan:
    samozřejmě válka mezi Španělskem a GB o Gibraltar je jen cvičení a reálně blbost. I pokud by zelení mužíčci mluvili španělsky tak to nic neznamená, ale když nebudou označení, tak oficiálně to nejsou ani vojáci. Vzatovaly by se na ně vůbec ženevské konvence, když to nejsou vojáci žádného státu ? :D ...asi jako sestřelení kubánští piloti v Koreji, když je chytil Vietkong - většinou je mlátili tak dlouho, dokud z nich nevypadlo něco s rudou hvězdou .)

  • Boleslav
    12:12 07.06.2017

    Upřímně doufám, že článek je produktem volnočasových aktivit pana ministerského rady, nikoliv výsledkem jeho práce pro Ministerstvo obrany ČR. Ale i tak je to plané.

  • Maximus
    11:44 07.06.2017

    To Rase: Argentina je v takové ekonomické situaci, že by momentálně měla problém vést válku i s Barbadosem :-))).

  • leviathan
    11:39 07.06.2017

    Zasadny by bol postoj Francuzska. Dovolim si tvrdit, ze takato sci-fi vojna by mohla prebehnut len s dovolenim Pariza.

    Rase: zeleni muzickovia na Gibraltare? akoze, ze by po spanielsky hovoriaci ozbrojenci obsadili anglofonny a protispanielsky naladeny poloostrov? to nedava zmysel

  • Rase
    11:27 07.06.2017

    Spíš se obě země můžou pokusit o destabilizaci protivníka - Katalánsko, Baskicko, na druhé straně pak Skotsko. Do toho kyberůtoky a později třeba zelení mužíčci - zkrátka moderní hybridní válka. Mě výsledek nepřijde zrovna jistý, ale očekávám, že by se jednalo o hodně krátký (týden ?), intenzivní konflikt, klidně i bez výstřelu, načež by byly obě strany nuceny přijmout nějakou dohodu
    Otázkou je, zda by se Argentina nepokusila alespoň symbolicky o obsazení Falkland. Britské síly by se tak musely dost tříštit. Přeci jen na Falklandech sice je základna, ale nevím, zda tam mají britové dostatek protilodních střel.

  • PavolR
    10:32 07.06.2017

    Obsadenie a udržanie nejakých britských ostrovčekov po vzore Nemecka za 2.sv. vojny, by mohlo naraziť na problém so zásobovaním jednotiek.
    Naproti tomu by Britom iste stálo za to obsadiť Barcelónu - pokiaľ by dokázali dostatočne rýchlo sústrediť v Stredomorí dostatočné kapacity. ;-)
    A zvyšok by bol o vyjednávaní "ak sa vy stiahnete, tak sa my stiahneme".

    Ešte jedna vec - aký postoj by zaujalo Portugalsko, ako historický spojenec Británie v oblasti? Nemohlo by slúžiť britom prinajmenšom ako "nepotopiteľná lietadlová loď"?