Památník tří odbojů v Lošanech byl konečně otevřen

V tento velmi horký srpnový den se slavnostního aktu zúčastnili dva z nejvyšších představitelů státu – premiér a předseda Senátu ČR. Premiér české vlády Petr Fiala ve svém projevu ocenil Josefa Mašína staršího, kterého označil za mimořádně statečného muže. Připomněl zejména, že tento legionář, významný bojovník proti nacismu, člen legendární odbojové skupiny Tři králové si až do své popravy v roce 1942 dokázal udržet svou hrdost a vzdor vůči okupantům. Předseda Senátu Miloš Vystrčil ve svém proslovu zmínil, že památník je hrůznou připomínkou našich dějin. „Když jsem si statek procházel, měl jsem chvílemi deprese, nemohl jsem pochopit, jak můžou lidi ničit v sobě to, co je v nich nejlepší, touhu po svobodě, moudrost, touhu po spravedlnosti, odvahu,“ uvedl kromě jiného předseda horní komory parlamentu.

V jedné z místností otevřeného Památníku je vzkaz, který Josef Mašín napsal svým dětem z vězení krátce před svou popravou. Premiér Fiala z něj ocitoval následující část: „Nechtěl jsem připustit, abyste jednou i Vy byli porobenými otroky, nýbrž abyste zůstali svobodnými a volnými občany. Pamatujte si, že hájit svobodu své vlasti a národa jest první povinností každého uvědomělého Čecha. I Vy jednou musíte takto postupovat.“

 Fotka č.1: Dcera Josefa Mašína Barbara společně se svou tetou Zdenou Mašínovou při autogramiádě knihy Odkaz, kterou napsala Barbara. Fotka č.2: Součástí expozice byla i výstavka knih věnovaných rodině generála Mašína. Mezi nimi je knížka Markéty Chalupové Nebojovali švestkovými knedlíky, která vyšla v roce 2011 v nakladatelství Computer Press. Jedná se o první knihu věnovanou problematice bratří Mašínů, která je dílem profesionálního historika; větší foto, větší foto / Eva Chalupová

Ctirad a Josef Mašínové si tato jeho slova vzali k srdci a po osvobození Československa v roce 1945 převzali z rukou prezidenta Edvarda Beneše medaili Za chrabrost. Svou mimořádnou odvahu v době nacistické okupace projevili mimo jiné také tím, že v rodinném domě v Poděbradech ukrývali uprchlého sovětského válečného zajatce Stěpana Sannikova. Po převzetí moci komunisty v únoru roku 1948 bratři Mašínové neváhali ani chvilku a rozhodli se bojovat proti nové, stejně kruté diktatuře, jako byl nacismus-komunistické diktatuře. Legendární je příběh útěku jejich pětičlenné skupiny do Západního Berlína v roce 1953.

Dramatický přechod přes tehdejší NDR se tehdy zdařil jen oběma bratrům a Milanu Paumerovi, který se do západního Berlína dostal s těžkým průstřelem břicha. Život mu pak zachránila jen okamžitá operace v americké vojenské nemocnici. Zbylí dva členové protikomunistické odbojové skupiny – Václav Švéda a Zbyněk Janata – byli však během útěku dopadeni a později v Československu popraveni. Pronásledování či spíše honu na pětici mladých mužů se zúčastnily tisíce příslušníků východoněmecké Volkspolizei a také vojáků Sovětské armády.

Po úspěšném útěku do svobodného světa se vládnoucí českoslovenští komunisté mimořádně krutým způsobem pomstili matce bratrů Mašínů, kterou i s těžkým nádorovým onemocněním nechali umírat na betonové podlaze ve vězení. Jejím jediným proviněním bylo pouze to, že tato vzdělaná žena byla matkou Ctirada a Josefa. Žádost o milost jí zamítl udělit tehdejší prezident Antonín Zápotocký, s jehož manželkou byla inženýrka Zdena Mašínová za protektorátu nacisty vězněna ve stejném koncentračním táboře. Ve zdůvodnění stálo, že paní Mašínová je „nepřevychovatelná“.

 Fotka č.3: Část expozice výstavy v prostorách statku, jehož slavnostního otevření se kromě premiéra Fialy zúčastnili také zástupci Senátu Miloš Vystrčil a Miroslava Němcová. Fotka č.4: Oblíbený strom Josefa Mašína, který zasadila jeho sestra Zdena; větší foto, větší foto / Eva Chalupová

Sestra Zdena se zúčastnila, Josef chyběl

Přes určité spekulace se v pátek Josef Mašín mladší v Lošanech bohužel nakonec neobjevil. Velká škoda. Určitě by se dočkal bouřlivého přivítání od přibližně tří stovek účastníků slavnosti. Otevření Památníku tří odbojů v Lošanech se zúčastnil také bývalý premiér Mirek Topolánek, což se dalo logicky předvídat. Topolánek se jako první z předních představitelů státu po roce 1989 odvážil vyznamenat bratry Ctirada a Josefa Mašíny a rovněž Milana Paumera osobním oceněním předsedy vlády. Udělil jim v roce 2008 čestnou medaili za to, že se dokázali postavit komunistickému režimu se zbraní v ruce. Topolánek tak učinil v době, kdy KSČM jako přímá pokračovatelka strany, jež měla na svědomí zničené životy a osudy lidí, byla stále ještě v našem státě parlamentní stranou. Mirek Topolánek vyjádřil jednoznačně svůj postoj k věci, která dodnes názorově rozděluje naši společnost. Medaili tehdy převzal Josef od premiéra ve Washingtonu.

Rodinu při letošní významné události v Lošanech v den 126. výročí narození podplukovníka Mašína reprezentovala kromě dcery Zdeny Mašínové (nar. 1933) i Josefova dcera Barbara Masin, která četným zájemcům podepisovala svou knihu Odkaz – Pravdivý příběh bratří Mašínů (Mladá fronta, 2008). Součástí slavnosti byla i beseda s hudebním doprovodem. Návštěvníci si mohli prohlédnout Mašínův rodný dům, část hospodářské budovy se stálou expozicí s velkoplošnou projekcí i dokumentací historie tří odbojů, Mašínova rodu a statku. Památník bude provozovat Regionální muzeum v Kolíně. „Pro muzeum je to zajímavá příležitost, jak prezentovat dějiny 20. století, žádnou takovou expozici zatím nemáme,“ uvedl ředitel muzea Vladimír Rišlink. Veřejnosti bude od jara do podzimu otevřeno šest dní v týdnu, v zimních měsících třikrát týdně. Zdena Mašínová zasadila vedle monumentální části Památníku tří odbojů moruši, která má symbolizovat, že to, co Mašínovi udělali, nebylo „nadarmo“, ale zároveň „život jde dál“.

Sestra Ctirada a Josefa Zdena při příležitosti otevření památníku doslova řekla: „Slova jsou málo, abych vyjádřila svůj obrovský vděk všem, co s tím pomohli. Udělali velký kus práce pro další generace.“ Rod Mašínů je podle jejích slov historií Československé republiky. V krátkém rozhovoru pro Armádní noviny potvrdila, že cítí vděčnost, když mohla z posledních sil na konci svého života tuto historii uzavřít.

Květinové dary u pamětní desky od organizací i občanů; větší foto / Eva Chalupová

Zřízení památníku je velmi záslužný čin

Mašínův statek zabavili v 50. letech komunisté. Děti generála Mašína tento majetek získaly od státu zpět teprve v roce 2018. Vznik památníku, který iniciovala Zdena Mašínová, byl hrazen ze sbírky, v níž se dosud vybralo přibližně devět milionů korun. Téměř třetinu financí darovala Zdena. Podle historika Petra Blažka sbírka dál pokračuje a v jeho areálu se do budoucnosti počítá například s pořádáním letních škol. Slavnosti v Lošanech se zúčastnil rovněž bývalý důstojník BIS Vladimír Hučín, který je části veřejnosti znám tím, že za komunismu statečně prováděl sabotáže. Za tuto činnost mu byl v roce 2014 přiznán status válečného veterána. Rovněž on označil zřízení Památníku tří odbojů v Lošanech za velmi záslužný čin, který určitě napomůže mladé generaci lépe se orientovat v novodobých dějinách našeho státu.

O hrdinovi protinacistického odboje Josefu Mašínovi starším a jeho synech jsem se díky svému otci poprvé dozvěděl již jako školák někdy počátkem 60. let minulého století. S Josefem, který dlouhodobě žije s rodinou v Kalifornii, jsem delší dobu prostřednictvím telefonu a internetu v kontaktu a vážím si toho. Letos 8. března se Josef dožil 90 let. Když jsem mu tehdy připomněl, že jeho kulaté jubileum připadá na někdejší komunistický svátek s názvem Mezinárodní den žen, pobaveně se zasmál. „Škoda, že jsem na tento svátek nebyl upozorněn již dříve! Bývalo by se nám všem slavilo zábavněji.“ V této souvislosti Josef Mašín zároveň tehdy s mírnou nadsázkou dodal, že „ta devadesátka je pouze číslo“. Vzhledem k tomu, že přes svůj pokročilý věk je stále aktivní, doufal jsem, že přijme pozvání organizátorů Památníku tří odbojů a konečně se setkáme. Čtyřem členům jeho odbojové skupiny vydalo ministerstvo obrany v červnu letošního roku osvědčení pro účastníky odboje a odporu proti komunismu (in memoriam: Ctirad Mašín, Milan Paumer, Václav Švéda a Zbyněk Janata). Josef Mašín zatím ocenění nemá a jak uvedl k tomuto tématu historik Blažek v červencových Událostech, komentářích, „on sám (Josef Mašín) říká, že nepotřebuje žádné potvrzení toho, co dělal. Říká, že ví moc dobře, jaké byly jeho motivy.“