Íránské lodě nemohou plout pod panamskou vlajkou a Izrael hrozí námořní blokádou

Íránské lodě nemohou plout pod panamskou vlajkou a Izrael hrozí námořní blokádou
Ropný tanker AbQaiq u iráckého pobřežního ropného terminálu MABOT (Mīnā' al-Bakr Oil Terminal) / US Navy (Zvětšit)

Obchodní lodě šíitské diktatury už se nebudou moci plavit pod panamskou vlajkou. Teherán se přesto pokouší propašovat ropu k zákazníkům. Izrael vyhrožuje nasazením svých válečných lodí.

Pod panamskou vlajkou se plaví lodě vlastněné společnostmi z celého světa. Íránské ropné tankery už k nim však patřit nebudou. Vláda malého státu na pomezí Jižní a Severní Ameriky ustoupila nátlaku USA a vyškrtla íránská plavidla ze svého lodního rejstříku. Dlouhodobé napětí mezi Íránem a Spojeným státy se vystupňovalo vloni na jaře. Americký prezident Donald Trump tehdy odstoupil od jaderné dohody světových mocností s islámskou zemí z roku 2015. Írán se v ní zavázal omezit svůj atomový program výměnou za zmírnění mezinárodních sankcí. Trumpovi se však zdálo, že dohoda neplní svůj účel.

Írán totiž pokračoval v úsilí vyrobit jadernou zbraň. „Kdo obchoduje s Íránem, nebude obchodovat se Spojenými státy,“ prohlásil Trump. Hlavním zdrojem příjmů íránské státní pokladny je vývoz ropy. Podílí se na nich sedmdesáti procenty. Írán denně vytěží 2,8 milionu barelů černého zlata. Pro srovnání: tanker velikostní kategorie Suezmax, což znamená, že se vejde do Suezského průplavu, zvládne přepravit osm set tisíc až milion barelů. V České republice se za celý rok 2017 vytěžilo 1,1 milionu barelů.

Ošklivé slovo na „Í“

Zboží je tedy dostatek, problém je dopravit ho ke kupci. Spojené státy zatím přece jen Teheránu povolily ropu dodávat do několika zemí. Jsou mezi nimi například Čína, Indie, Japonsko, Turecko nebo Itálie. Tankery plující pod íránskou vlajkou jsou však v nevýhodě. Nikdo je nechce pojistit. „Největším problémem pro pojišťovny v těchto dnech je najít banku, která by byla ochotna vyřídit platbu za zboží nebo služby,“ citovala agentura Reuters Mikea Salthouse ze sdružení International Group of P&I Clubs.

Je to organizace, která pojišťuje víc než devět desetin světové flotily ropných tankerů. „Když zmíníte slovo ‚Írán‘, dávají od toho ruce pryč,“ uvedl Salthouse. Tankery se pojišťují přibližně na miliardu dolarů. Pojištění je rozhodně třeba, poněvadž nehody tankerů nejsou nic neobvyklého. Írán naposled přišel o tanker vloni v lednu (video níže).

Jmenoval se Sanchi a potopil se poblíž čínského pobřeží po srážce s kontejnerovou lodí. Všech dvaatřicet členů posádky tankeru zemřelo. Posádka kontejnerové lodě vyvázla bez zranění. Peněžitá škoda byla vyčíslena na 110 milionů dolarů (2,5 miliardy korun). Íránská flotila ropných tankerů má asi šedesát plavidel. Část z nich už se však blíží konci své životnosti.


Zkáza íránského tankeru v Jihočínském moři, který převážel 136 000 tun ropy.

Nové lodě nejsou

Nejstarším lodím je třiadvacet let. Tankery jsou přitom skoro neustále vytížené. Když zrovna nepřeváží ropu, slouží jako její plovoucí skladiště. Teherán shání za staré lodě náhradu. Po obnovení sankcí však jeho šance na úspěšný nákup klesly. Před vypovězením jaderné dohody ze strany USA jednal Írán o nákupu deseti super tankerů s Jižní Koreou. Obracel se i na Vietnam a poptával se po lodích z druhé ruky na řeckém trhu. Ještě v roce 2016 jednali Íránci s firmou Daewoo o stavbě loděnic na vlastním území. Zdá se však, že nic z toho nevyšlo.

Nebo alespoň nejsou zprávy o opaku. „Mnoho velkých obchodníků s ropou se kvůli Trumpovi transakcí s Íránem obává,“ citovala Reuters nezávislého konzultanta pro oblast ropného průmyslu Mehdího Varziho. „Dokonce i Číňané se snaží vyhovět tomu, co Američané chtějí,“ prohlásil Varzi, který v minulosti pracoval pro Národní íránskou ropnou společnost.

Během předchozího kola sankcí používal Írán různé triky, jak ropu propašovat ke kupcům. Byly to například časté změny jmen tankerů, vypínání automatického identifikačního systému AIC, nebo přečerpávání ropy na širém moři. Metody sledování polohy lodí se ale rok od roku zpřesňují. Dostat ropu nepozorovaně k zákazníkovi je tak čím dál tím těžší. Do pašování ropy by mohl zasáhnout i Izrael.

Izraelské výhružky

Podle serveru Maritime Executive to naznačil izraelský premiér Benjamin Netanjahu během slavnostní promoce na izraelské Námořní akademii. „Írán se snaží obejít sankce pašováním ropy po moři,“ prohlásil.  „Jak těchto pokusů přibývá, námořnictvo bude mít významnější úlohu při snahách o jejich blokování.“ Netanjahu neuvedl, jakým způsobem mají izraelské válečné lodě Íránu v pašování ropy bránit. Pokud by však plavidla židovského státu měla kontrolovat v mezinárodních vodách lodě plující pod íránskou nebo jinou vlajkou, bylo by to na pováženou.

Volné moře nepodléhá podle Úmluvy OSN o mořském právu suverenitě žádného státu. Všichni mají stejné právo ho využívat. Válečné plavidlo může zastavit loď plující pod cizí vlajkou jen kvůli podezření z pirátství nebo obchodu s otroky. Pokud ovšem loď vlajku nemá, nebo jich má víc, právní ochrana se na ni nevztahuje.

Jedna taková příhoda s lodí bez státní příslušnosti se udála v roce 2013. Skupina libyjských rebelů ukořistila tanker MV Morning Glory. Povstalci patřili do gangu revolucionáře Ibrahima Jadhrana, který tehdy ovládal přístav Sidra. Naložili tanker 234 tisíci barely ropy a vypluli na moře. Povedlo se jim proplout slabou a neúčinnou blokádu libijského námořnictva.


Život na íránském tankeru (persky)

Případ Morning Glory

Prodat ropu se jim však nepodařilo. Jihovýchodně od Kypru zadržel Morning Glory americký torpédoborec USS Roosevelt. Američané vyslali na palubu tankeru jednotku speciálních sil SEAL, která loď obsadila. Pak s lodí odpluli do vládou kontrolovaného přístavu Závíja. Tanker původně patřil libijské Národní ropné společnosti a plul pod libijskou vlajkou. Když ho rebelové ukradli, zaregistrovali ho v Severní Koreji. Ta však ještě před incidentem tanker ze svého námořního rejstříku vyškrtla.

V době, kdy Američané tanker obsadili, neměl oficiálně žádnou vlajku. Příhoda s Morning Glory je ovšem velmi neobvyklá. Za běžných okolností je zastavovaní lodí plujících v mezinárodních vodách nepřípustné. Zato registrace lodí ve třetích zemích je běžná záležitost.

Pod vlajkou jiného státu, než ve kterém stojí sídlo jejich majitele, plují víc než asi tři čtvrtiny obchodních lodí na světě. Mezi rejdaři je nejoblíbenějším státem už zmíněná Panama. Nemusí v ní totiž platit daň z příjmu a registrace lodi je velmi snadná. Panama také umožňuje zaměstnávat levnou pracovní sílu z ciziny a nepřehání to s předpisy, včetně bezpečnostních.

Kam s nimi?

Námořní rejstřík přináší do panamské státní pokladny ročně půl miliardy dolarů (11,3 miliard korun). Pro zemi s 3,4 milionu obyvatel je to slušný příjem. V roce 2017 bylo v Panamě zaregistrováno 8052 plavidel o celkové tonáži 213 milionů tun. Na konci roku 2018 byla celková tonáž o milion tun nižší, (počet lodí se nepodařilo dohledat). Pro srovnání: Spojené státy registrovaly v roce 2017 dohromady 3611 lodí o celkové tonáži deset milionů tun.  S registrací v Panamě začali ve dvacátých letech minulého století americké lodní společnosti.

V USA tehdy platila prohibice. Na parnících plujících pod panamskou vlajkou se však směl podávat alkohol. V současnosti má otevřené rejstříky podobné panamskému víc států, například Liberie nebo Marshallovy ostrovy. Íránu v jeho současné situaci ale státy konkurující Panamě příliš nepomohou. Musí totiž udržovat dobré vztahy s USA, aby jejich byznys kvetl. V minulosti zkoušel Írán štěstí naopak v zemích, jejichž vlajka je ve světových přístavech neokoukaná.

Žádné politické změny

V roce 2012 to byla Tanzánie. Když se to provalilo, Africká země íránské tankery vyškrtla a ukončila spolupráci s dubajskou společností, která zápis lodí do tanzanského rejstříku zařizovala. Stejně dopadl i pokus zaregistrovat tankery v ostrovním státě Tuvalu. Shrnuto: problém s tankery je z íránského pohledu opravdu zapeklitý. Sankce na bývalou Persii těžce dopadají. Podle jednoho staršího odhadu zrušení sankcí a liberalizace trhu zvýší HDP země o dvaatřicet procent. Cena surové ropy by mohla klesnout o desetinu.

Vyšší cena ropy hraje do karet Rusku. Na druhou stranu americký think-tank Bipartisan Policy Center před časem odhadl, že pokud se Íránu podaří postavit jadernou zbraň, cena ropy se zdvojnásobí. Ať už je to pravda nebo ne, jedno je jisté: v samotném Íránu měly sankce dosud spíše ekonomické než politické následky. Uvolnění, nebo dokonce změny režimu, se jim nepodařilo dosáhnout. Nevypadá to ani, že k tomu v blízké budoucnosti dojde.

Zdroje: E15, Martime Executive, BBC, CIA, gov.uk, FOX News, Reuters

 
 
 
 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Uzavře Írán Hormuzský průliv pro ropné tankery?

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln opět demonstrovala americkou vojenskou přítomnost v ...

Rusko nabídne Íránu protiletadlové systémy S-300

Írán se možná dočká svého vysněného zbraňového systému. Podle ruského deníku Kommersant Rusové ...

Hizballáh dostal z Íránu balistické rakety Fateh 110

Íránské a libanonské zdroje informovaly o dodávce íránských balistických raket Fateh 110 ...

Írán vyhlíží špičkové ruské protivzdušné systémy S-300

Írán s Ruskem vyjednává o dodávkách protileteckých a protiraketových systémů S-300. Dodávka takto ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • danny
    10:15 22.03.2019

    Myslím si, že ve světle současného vývoje si ajatoláhové rvou vlasy, že přistoupili na jadernou dohodu. Otázka, jak daleko s vývojem byli, ale příklad Severní Koreje ukazuje, že se jedná asi o jedinou možnost, jak se dostat z pozice světového otloukánka.
    Obávám se však, že brutální politicko-ekonomický tlak a nerespektování žádných pravidel povede pouze ke zvyšování napětí a tomu, že si každý, kdo bude mít obavy, bude chtít pořídit dostatečně odstrašující prostředky.

    • J.Vraja
      21:12 04.04.2019

      Izrael - je to jediná skutečně stabilní demokracie v dané lokalitě, ve které paradoxně i muslimští arabové mají reálně přiznaných víc lidských a politických práv než kolik se dostává jejich vlastním souvěrcům v okolních islámských státech.

  • givicz
    15:01 21.03.2019

    Írán rozšířil těžbu na obřím poli s plynem South Pars
    https://oenergetice.cz/plyn/ir...
    " Írán dokončil rozšíření těžby na poli South Pars, které je největším polem se zemním plynem na světě. Investice v hodnotě 11 miliard USD (248,6 miliardy Kč) má Íránu umožnit překonat v produkci zemního plynu Katar"

  • Miroslav
    14:40 21.03.2019

    Irán ktorý je bytostne závislý od predaja uhľovodíkov a svet okolo neho má len 2 možnosti...

    1/ Irán ustúpi aby sa v plnej sile mohol vrátiť na svetové trhy a zachránil tak svoju ekonomiku

    2/ Irán neustúpi a dostane sa do špirály ekonomického úpadku ktorý vyústi buď do zmeny politického režimu alebo ako zviera zahnané do kúta zaútočí aj za cenu vlastného sebazničenia.

    Irán totiž svetu okrem ropy nemá čo ponúknuť. A bez predaja ropy nezíska valuty ktoré nutne potrebuje na nákup západných technológií. USA a ich spojenci Iránu už z princípu nič nepredajú. Rusko nemá prečo mať záujem o Iránsku ropu a nemá ani záujem o to, aby sa s Iránom delili o trh s ropou a plynom . Možno Čína. Avšak tam sa angažuje Rusko a to zrejme nedovolí aby stratili tak významný trh.

    • SofF
      23:27 21.03.2019

      nebo jednoduše postaví trubku k hranicím na sever, napojí se na ruskou síť která se pomalu a jistě napojuje na čínskou a bude po problémech. Nebude to hned, ale tato síť bude bezpečná jakýmkoliv západním pokusům o tzv. sankce. V Asii je místa dost pro položení dálkových vedení plynu i ropy. Navíc to pak bude nejen bezpečnější ale i levnější. Proč je třeba ruský plyn za bezkonkurenční cenu - není třeba žádných drahých tankerů a pojištění, posádek a jejích platů, jak se jednou potrubí postaví tak stačí jen tu a tam údržba a vše jede samo - surovina i peníze. To co dělají Američani jen urychluje rozpad jejich stávající moci protože pak i spojenci budou zvažovat zda posílat svoje zásilky prostorem který kontrolují protože se lehce mohou stát předmětem vydírání.

    • danny
      09:30 22.03.2019

      Miroslav: jsem přesvědčen, že to vidíš příliš jednoduše. Jak si takové ustoupení Íránu představuješ? Kam až má ustoupit? Čeho se vzdát? Území? Státnosti? Zřízení? Konvertovat? Odevzdat ropný průmysl? V době Iránsko-Irácké války, kdy celý západní (ruku v ruce s východním) světem podporoval Saddáma v boji nehrozilo riziko vývoje jaderných zbraní aní balistických střel. Pak podepsali jadernou dohodu, pustili do svých zařízení inspektory, kteří opakovaně potvrzují, že Írán dohody dodržuje. Stačí to někomu? Zjevně ne.

  • Dozvuky Chazarské říše
    14:30 21.03.2019

    Doopravdy tak moc popletený článek napsal onen kdysi slavný Radek John? Nebo je to jeho syn či jmenovec?

    Představte si, že v r. 1937 hitlerovské Německo vyhlásí sankce na československé rohlíky. Jako že je nesmí vyvážet. Sankce nevyhlásilo Společenství národů ani tehdy neexistující OSN, vyhlásilo by je hitlerovské Německo.

    Sankce proti Íránu vyhlásily USA, ne OSN. Takže často opakovaná slova p. Johna jako "pašuje", "pašují", "pašovat" jsou ubohý blábol. Írán nemusí nic pašovat. Írán řádně vyváží své zboží a kupci se bojí zaplatit Íránským exportním společnostem prostřednictvím mezinárodního bankovního systému v obavě z trestu od jedné velmoci. To je vše.

    Až se celý svět dozví o etnických čistkách páchaných na původním Semitském obyvatelstvu v Palestině, až se dozví o válečných zločinech, potom jiné slovo na "I" bude největší ostudou na světě p. Johne.

    Nesouhlasíte? Potom napište srozumitelné argumenty a ne bláboly o "pašování". A vůbec, není to něco jako hanobení národa? Trestný čin zde v ČR?

    Střílet do neozbrojených protestujících je nebo není zločin proti lidskosti?

    Pan John a zde křiklouni chtějí popírat nebo zamlčovat zločiny proti lidskosti? Řeč je o střelbě do Semitských tj. do palestinských protestujících, do zdravotnického personálu ošetřujícího zraněné osoby, o střelbě do žen a dětí.

    Minule mne zde tepali příznivci Chazarského etnika. Prosím napište zde konkrétní argumenty. ne nějaké ubohé výkřiky. Máte na to napsat srozumitelné argumenty nebo ne?

    • Miroslav
      14:50 21.03.2019

      Otázka na zamyslenie:

      Nie je tvoja úvaha postavená na hanobení národa? Alebo máš dvojitý meter a poukazuješ na hanobenie iným hanobením?

      • petris
        15:49 21.03.2019

        V čom konkrétne je jeho úvaha postavená na hanobení národa? Čiste objektívne:
        Sankcie proti Iránu zaviedli USA a hrubým nátlakom nútia svet ich dodržiavať, pritom Irán jadrovú dohodu dodržoval a dodržuje. Je to zo strany USA ďalšia špinavosť a totálna ignorácia zmyslu pre ktorý vznikla OSN? Je. Kto je teda darebácky štát, Irán či USA?

        Dopúšťal sa Izrael etnických čistiek na obyvateľstve v Palestíne? Áno, dopúšťal.
        Vraždí Izrael neozbrojených Palestíncov? Áno, vraždí
        Správa sa Izrael ako demokratický štát? Nie, nespráva.

        Nerobím si ilúzie že Arabi by sa k Židom chovali lepšie, ale proste momentálna situácia je taká že Izrael prevádzkuje apartheid voči Palestínčanom.

        • Miroslav
          16:36 21.03.2019

          Dozvuky Chazarské říše vo svojom príspevku píše resp. pokladá otázku, či nejde o hanobenie národa keď autor článku píše o pašovaní. Ak mu toto vadí a pokladá to za hanobenie, tak ja sa pýtam či on nerobí to isté. Jeho príspevok je silne účelový a ako aj sám uznáš, tak mimo tému . Mimochodom, už jeho nickname naznačuje veľa. Chazari sú nesprávne spájaní so židmi avšak toto pomenovanie je dnes obľúbeným synonymom ako posmešné pomenovanie židov.

          Čo sa arabsko-izraelského konfliktu týka, tak tento má oveľa hlbšie korene ako len vznik Izraela po II. svetovej vojne. Ani vznik samostatnej Palestíny by tento konflikt nezastavil. A ver, že ja Palestíncom kľudne vlastný štát doprajem. Tento argument je síce často spojovaný s vyriešením konfliktu avšak vznik samostatnej Palestíny nič nerieši. Problémom je samotné mesto Jeruzalem a chrámová hora ktorá je posvätným miestom ako pre židov, tak aj pre moslimov. Ani jedna strana sa tohto miesta nechce vzdať. Je to pätová situácia ktorá je dlhodobo neriešiteľná.

        • Magister_Peditum
          20:03 21.03.2019

          K těm 3 otázkám uprostřed.
          No, horké hlavy jsou na obou stranách, ale Izraelci nejsou ti, co chtěli hned z první nahnat všechny Palestince do moře a dodnes neházejí volební hlasy těm, kteří to veřejně hlásají.
          V asymetrickém konfliktu, kde tě chce vykuchat ženská v prostěradle, rakety na tebe lítají ze základní školy nebo na pohraniční stráž střílejí prakem kameny "aktivisté", se dost blbě dokazuje, který civilista je ještě neozbrojený, nebo který jo.
          A na základě čeho soudíš, že Izrael není demokratický stát?

          • Tesil
            23:00 21.03.2019

            Magister...
            Z pohledu Evropana má demokracie v Izraeli trhliny.Jde o vliv rabínů a vynucování halachy například v rodinném právu.Jde o neexistenci civilních sňatků,znevýhodnění žen při rozvodech,problematický je i Zákon o návratu a samozřejmě rabínské soudy.Atd,atd...

          • Miroslav
            23:27 21.03.2019

            Tesil: Na Slovensku sa 85% ľudí hlási k náboženstvu. Cirkev otvorene vstupuje do prezidentských volieb a bez problémov otvorene podporuje vojnového zločinca Tisa a tzv. prvú republiku. Civilné sobáše sú u nás narozdiel od ČR skôr výnimkou. Sme teda aj my nedemokraticky štát? To by som netvrdil. Ide skôr o akési špecifikum národa

          • petris
            23:30 21.03.2019

            To chápem a neobhajujem to čo Palestínci robia, ale zase keď sa na to pozrieš objektívne, tak to čo s nimi Židia spravili je zločin. To že niekto prežije holokaust mu nedáva právo urobiť si svoj miniholokaust inde. Ak budeme akceptovať to čo robila Hagana, Irgun, Palmach alebo Stern s Palestíncami v 1948 ako normálny spôsob ako si niekto vydobije štát, tak potom v čom je iné to čo robia dnes Palestínci, alebo Hamas? Oni tiež majú právo na svoj národný štát a na to konkrétne územie, kde spolu so Židmi žili viac než 2000 rokov.

            "A na základě čeho soudíš, že Izrael není demokratický stát?"...tak ako som už písal, v demokratických krajinách nie je bežné aby armáda zabíjala civilistov, i keď sú medzi nimi aj agresívni civilisti. Tiež nie je obvyklé aby si demokratický štát presadil dodatok ústavy definujúci ho ako národný štát jedného etnika prisudzujúc mu práva na základe etnicity. Mne to pripadá ako soft apartheid pre 21% populácie a keď tak občas čítam vyjadrenia Netanjahua, tak mám pocit že by nemal žiadne morálne zábrany spraviť z toho apartheid skutočný.

          • Tesil
            00:21 22.03.2019

            Miroslav
            Sám jistě cítíš rozdíl mezi tím mít či nemít možností volby.V Izraeli je omezeno právo na osvojení,rabíni mají monopol na pohřební služby,jsou omezena práva izraelských Arabů.Je toho dost co Izrael přibližuje k teokracii.
            Proti demokracii na Slovensku nic nemám,vždy jsem se tam cítil lépe než v Čechách.