Válka dronů: Pancir-S1 na ruské základně Hmejmin v Sýrii

Pancir-S1; větší foto / A.Savin; CC BY-SA 3.0 

Pár dní po minometném útoku na základnu Hmejmin došlo ke koordinovanému útoku pomocí dronů, které byly upraveny pro shoz malých pum. Útok nebyl podle oficiálních zpráv úspěšný, protože všechny drony vyřadily systémy radioelektronického boje (REB) a prostředky protivzdušné obrany (PVO) krátkého dosahu SHORAD (Short Range Air Defense) Pancir-S1.

Útok na ruskou základnu

Nejpřesnější popis události poskytl zřejmě Alexander Novikov, vedoucí úřadu ruského generálního štábu pro vývoj bezpilotních letadel. Podle jeho zprávy měli rebelové vyslat 13 dronů, každý s deseti malými pumami. Deset dronů mířilo na základnu Hmejmin a tři na námořní základnu Tartus. Každá puma obsahovala trhavinu o hmotnosti 0,45 kg a množství ložiskových a airsoftových kuliček.

 

 

Ruským prostředkům REB se podařilo zmocnit třech dronů a bezpečně s nimi přistát na základně, další tři explodovaly při přistání. Zbývajících sedm dronů zničil komplet Pancir-S1.

 

Vynořila se řada teorií o původcích útoku. Na ruských fórech se objevují informace o tom, že všechny součástky lze koupit na čínském internetovém obchodě Alibaba.com, který běžně dodává zboží do Sýrie a Iráku. Samotný dron čínské výroby lze koupit přes internet. Navigace pak měla být možná jen na základě civilního GPS a také za pomocí běžné sítě internet.

Na druhou stranu ruská oficiální místa přišla s obviněním, že útok dronů řídil americký protiponorkový a průzkumný letoun P-8A Poseidon. Oficiální americká místa samozřejmě zapojení kategoricky odmítla. O zahraniční pomoci je přesvědčen také Novikov, ale konkrétní zemi nejmenoval. 

 

Předmětem tohoto článku není hledat viníka, ale při této příležitosti se podívat na zajímavý prostředek SHORAD Pancir-S1. Právě ten by měl ruskou armádu chránit v budoucnu před masovými a koordinovanými útoky rojů dronů, ať je vyšle kdokoliv. Ostatně útoky pomocí dronů budou čím dál častější a bude nezbytné vývoj v této oblasti sledovat.

 

Dron použitý při útoku na základnu; větší foto / ruské ministerstvo obrany

 

Improvizované pumy; větší foto / ruské ministerstvo obrany

 

Pancir-S1

Pancir-S1 je hybridní systém PVO kombinující dva 30mm automatické kanóny 2A38M (teoretická kadence až 5000 ran/min) a 12 kontejnerů nesoucí dvoustupňové střely země-vzduch 57E6E s dálkovým dosahem 20 km a výškovým 15 km. Odpal rakety, a to i v příčném směru, lze provést za jízdy do rychlosti 30 km/h.

 

Existuje několik platforem nesoucí bojový modul Pancir-S1 – nejrozšířenější verze na nákladním automobilu KamAZ-6560 je nasazena na základně Hmejmin. Bojový modul Pancir-S1 na KamAZ-6560 má pancířem chráněný prostor (podlaha je 2 m vysoko) pro trojčlennou obsluhu. Každý člen obsluhy má vlastní křeslo, ovládací pult a monitor. Za sedadly je jedno místo na spaní. Pancir-S1 funguje v automatickém nebo ručním režimu.
 

Samotný nákladní automobil KamAZ-6560 je 3,5 m vysoký, 11 m dlouhý a má hmotnost 23 t. Bojový modul Pancir-S1 má sám o sobě hmotnost 13 tun. Automobil pohání motor V8 740.35 o výkonu 294 kW (400 koní) schopny vyvinout točivý moment 1539 Nm. O přenos točivého momentu na nápravy se stará německá automatická převodovka ZF 16 S1822.

 

Samotná převodovka je velmi zajímavá. Převodovku vyrábí firma ZF KAMA se sídlem v přístavním městě Naberežnyje Čelny v Tatarstánu. ZF KAMA je společným podnikem německé ZF Friedrichshafen a KAMAZ. Podnik ZF KAMA montuje německé převodovky série ZF EcoTronic a  ZF-Trakson z Německa dovezených komponentů. KAMAZ převodky využívá jak pro civilní, tak vojenská vozidla. Řídící jednotku motoru dodává zase německá firma Bosch. Toliko k evropským sankcím proti Rusku.

 

Prostor obsluhy:

 

KamAZ-6560 má první čtyři kola natáčecí a poloměr otočení o 180° je 16 m. Na silnici lze 36t vozidlo rozpohybovat na rychlost nejméně 80 km/h. Dvě nádrže o objemu 350 l jsou dostatečné na 600 km dlouhou jízdu. V nouzi a při opatrné jízdě na pevné cestě lze údajně i jen na jednu nádrž ujet 500 km. 

 

Těžiště celého kompletu je 1,5 m vysoko, což si klade zvýšené nároky na řidiče například při průjezdu zatáček. Podvozek je nastaven velmi tvrdě – to je vhodné pro stabilizaci při palbě kanónů i raket (vozidlo má ale také čtyři hydraulické podpory), méně vhodné při přesunech na dlouhé vzdálenosti, kdy je jízda velmi únavná.

 

Celková výška kompletu je 4,374 m, což činí problém nejen při letecké přepravě – platforma KamAZ-6560 i bojový modul je nutno letecky přepravovat odděleně. Zároveň výška omezuje podjezd pod některými železničními mosty. V palebné pozici se vztyčeným radarem je výška kompletu dokonce 5,65 m. 
 

Navíc výška 4,374 m neumožňuje komplet přepravovat po železnici, protože ruská norma povoluje přepravu nákladu (kvůli mostům, tunelům, atd.) pouze 3,6 m vysokých nákladů. Sundání bojového modulu z kolové platformy a její usazení na vagón trvá tři hodiny. Pro demontáž je třeba speciálního jeřábu a vybavení.

 

Pancir-S1 proti malé kvadrokoptéře letící ve výšce 130 m.
 

O zachycení cíle se stará přehledový radar s pokrytím 360°. Pod ním se nalézal blok optoelektronických přístrojů a anténa ve tvaru plochého kuželu, jež patřila radiolokátoru ke sledování cílů a navádění střel 1L36-01 Roman od podniku NIIR-Fazotron.

 

Přehledový radiolokátor 2RL80, který kombinuje mechanické otáčení a elektronické směrování pomocí plošné sfázované antény. Cíl o velikosti stíhacího letounu (s radarovou odraznou plochou 2 m2) dokáže zjistit na vzdálenost až 38 km, za normálních podmínek 32-36 km. 

 

Armádní kritika Pancir-S1

Co se týče samotných výkonů Pancir-S1, existuje oficiální zpráva (2012) z veřejné konference ruského ministerstva obrany a Ruské akademie raketových a dělostřeleckých věd (RARAN), která v 15 bodech upozorňuje na některé vlastnosti Pancir-S1. Uvedené nedostatky bylo jistě možné do určité míry odstranit – samozřejmě zda se to podařilo, je tajné.
 

Podle Milana Vašíčka, plukovníka v záloze, který vyučoval na Vojenské akademii v Brně, jsou všechny popsané problémy systémové nedostatky, kterými trpí západní i východní výzbroj. „Rozdíl je jen v tom, že západní firmy a armády uvedené skutečnosti naprosto tají. V podstatě jde o významná firemní tajemství, která se dají vhodně použít proti konkurentům,“ soudí Vašíček.

 

„Míra potlačení či připuštění jejich nedostatků závisí především na zvolené metodě navádění raket v souvislosti s cenou kompletů a raket a optimalizací vztahu cena – výkon,“ vysvětluje Vašíček. „Odhaduji, že komplet typu Pancir-S1 v našich podmínkách by nešel pod systémovou cenu 300 milionů (včetně zahrnutí podílu podpůrných prostředků a trenažérů) a k tomu protiletadlová řízená střela tak na 0,8 až 1 milion za kus. “

 

Pancir-S1 je mohutné vozidlo:

 

Nyní k samotné zprávě – střelecké testy Pancir-S1 (před rokem 2012) ukázaly nízkou účinnost kanónů na cíle, které manévrují a pohybují se ve vzdálenost 2000 až 3000 m daleko. Efektivní maximální dostřel Pancir-S1 je přitom udáván až 4000 m. 

 

Není potvrzena účinnost raket na cíle letící rychlostí více než 400 m/s, i když výrobce udává možnost ničit cíle pohybující se až 1000 m/s. Maximální dostřel 20 km lze uplatnit proti vzdušným cílům letící maximálně rychlostí 80 m/s (testováno na leteckém terči E-95).

 

Problém raket (konkretní typ je ve zprávě „vyhvězdičkován“) je, že mají málo energie ve střední fázi letu, takže se pohybují s negativním zrychlením 30 až 50 m/s2. To vnáší chyby při kontrole polohy rakety proti aktivně manévrujícímu cíli. Omezené možnosti cílení střely způsobují potíže při ničení cílů ve ztížených podmínkách (rušení, manévrující cíl, vrtulník ve visu, nízkoletící cíle, malé drony, atd.)

 

Když je bojová hlavice odpalována dálkově signálem (z kompletu PAncir-S1) v závislosti na vzdálenosti mezi cílem a raketou, tak to může být účinné, jen když se použije navádění rakety metodou třech bodů s „plným nadběhem“ (před střetem s cílem raketa letí rovnoběžně s dráhou cíle).

 

Pancir-S1

 

Když se použije metoda třech bodů s „polovičním nadběhem“ (raketa se pohybuje vstříc k cíli pod předepsaným úhlem k jeho dráze podle metody navedení), tak jedině v případě, že cíl přímo útočí na komplet Pancir-S1. Bojová hlavice rakety se dá rovněž iniciovat bezkontaktním zapalovačem na radiovém či optickém principu, závisí na nastavení.   

 

S uvážením předešlých bodů může být efektivita zničení cíle nízká z důvodu odražení střepiny od povrchu cíle pro malý úhel dopadu. Poblémy také činní palba na nízko letící cíle (falešné odrazy).

 

Déšť a mlha mohou 10x až 50x zkrátit dálku detekce cíle milimetrovýho radiolokátoru než centimetrového radiolokátoru. Uvedený nedostatek nemůže být kompenzován užitím opticko-elektronického kanálu ke sledování vzdušného cíle. Dále vojenské testy potvrdily, že přechod z cestovní pozice do palebné trvá reálně osm až devět minut, místo deklarovaných pěti minut. Dlouhá je také doba nakládky munice – 25 až 30 minut.

 

Vzdušná nadvláda - základní předpoklad úspěchu v boji

„Při střetu dvou vojsk na stejné technologické úrovni, komplet SHORAD nemá šanci bez úhony přežít ani první den nasazení, protože v sestavě brigádního a praporního bojového uskupení bude pro protivníka cílem prioritního významu (SHORAD komplet, dlouho nic, pak ‚tři kupky hnoje‘ a potom ostatní bojová technika a součástí uskupení),“ dodává Vašíček obecně k důležitosti SHORAD.
 

Zdroje a fotky: HodorBMPDHodorThe Washington Post

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Spěje situace na východní Ukrajině k „zamrznutí”?

Dlouhá frontová linie na východní Ukrajině se po uzavření Druhé minské dohody stabilizovala a Kyjev nadále nemá kontrolu nad územím v okolí měst Doněck a Luhansk. Obě znepřátelené strany ovšem čelí ...

Ruská vojenská politika v roce 2018

Ruský politolog Pavel Luzin v článku Limity výkonnostních schopností představil svou prognózu ruské vojenské politiky pro rok 2018. Luzin ve svém silně kritickém článku mimo jiné popisuje, jakým ...

Ruský Rostech – současnost a plány zbrojního giganta

Ruský státní technologický holding Rostech je obří společnost sdružující nejvýznamnější ruské podniky se strategickou zbrojní výrobou. Díky rozhovoru Sergeje Čamezova, šéfa Rostechu, pro ruský deník ...

Rozbor útoku na ruskou základnu Hmímín v Sýrii

Dne 31. prosince byl proveden minometný útok na ruskou leteckou základnu Hmímín. Podle ruské tiskové agentury TASS, která cituje oficiální prohlášení ruského ministerstva obrany, byli při útoku zabiti ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Stránka 1 z 5
  • Arianus
    12:20 19.01.2018

    Mi35 je vyvozni verze. Mi24 jsou produkce pro VVS

  • Nadík1805
    19:00 18.01.2018

    Prosím vás, vrtulníky Mi-24, přesněji typu Mi-24V a Mi-24P jsou pořád ve výrobě nebo už jsou nahrazovány výrobou verzí Mi-35M?

    Děkuju za odpověď :-)

  • pjek
    10:23 17.01.2018

    ->Rase: Motory do dronů nevyrábíme pouze u nás a navíc jde o podobné, navíc indivizuatelné konstrukce. Sankce nesankce, žádané zboží si cestu ke svému cíli vždy našlo a najde i dnes. Trpí "pouze" běžná populace vyhlašovatele sankcí - collateral demage?

  • pjek
    10:17 17.01.2018

    Musím ocenit koncepci článku, který pracuje s relevantními zdroji a s argumentací obecnou i odbornou. Na základě vlastních informací mohu pouze dodat, že od roku 2012 se událo mnohé včetně vývoje a implementace nových prvků systému Pancir-S1. To znamená, že aktuální systémy v Sýrii, která je oficiálně přiznaným testovacím prostředím pro nové a modernizované zbraně RF, jsou bez jakýchkoli bližších informací bezesporu v těch nejaktuálnějších verzích. To se týká u Panciru především naváděcího systému včetně elektroniky a munice. Právě přítomnost systémů REB v Sýrii vysvětluje nejen zefektivnění PVO, ale také detekci Poseidonu, resp. jeho telemetrických emisí. Ty mohly znamenat pouze dvojí - monitoring a navádění. Každý si může dle libosti vybrat.
     
    Děkuji. Ale mi se vůbec nelíbí, jak diskutujete. Vypadá to, že vše víte, všude jste byl a vše viděl. Ty vaše soudy nejsou nic jiného než jen vaše domněnky, tak budťe te lásky a nevydávejte je za fakta. Ne na AN. Děkuji. Admin

  • Jara
    23:32 16.01.2018

    Vipe
    No tak programovatelné munice posouvá možnosti kánonu zas o kus dál takže je to směr kterým se to bude ubírat to znamená ze výroba programovatelnych projektilu poroste a tudíž cena půjde rapidně dolu takže starosti s cenou mužem pustit z hlavy

  • vipe
    22:32 16.01.2018

    co si tak vzpomínám tak použitým kanónům byla byčítána příliš malá úsťová rychlost a snad i malá kadence při použití proti vzdušným cílům (přece jenom je to letitá technika vyvinutá jako výzbroj bvp)
    ad programovatelná munice pro malorážové kanóny - ehm ehm co s tím furt máte ? na videích to vypadá pěkně (hlavně na těch firemních) ale má jednu obrovskou a zásadní nevýhodu - je svinsky drahá a to tak že fakt hodně
    obávám se že pro "běžné" použití bude hodně dlouho nedostupná

  • petris
    22:27 16.01.2018

    Branislav Didak: V súčasnosti pravdepodobne nijaký plán neexistuje, resp. ak tak len v teoretickej rovine. Na druhej strane, napr. kontajnment reaktorov v Mochovciach by konštrukčne mal byť schopný vydržať priamy náraz malého lietadla do strojovne nad ním, takže elektráreň samotná by bola vyradená, ale teoreticky by nemalo dôjsť k vážnemu úniku radiácie. Dronmi by bol oveľa efektívnejší rozprestrený útok na prenosovú sústavu, proti ktorému sa prakticky nedá ubrániť, ale to tu neriešme...

  • flanker.jirka
    20:05 16.01.2018

    RaSe: potíž je stále s účinností laserů, na drony ano, jako C RAM je to stále omezené.

  • Rase
    19:41 16.01.2018

    Larry:
    ideální bude použití laseru jak proti malým dronům, tak i jako C-RAM. Přeci jen je to jediná šance jak být levnější než protivník. Ona i ta programovatelná munice větší ráže je dost drahá a může se jí vyplýtvat docela dost. I Izraelci už vědí, že zaměřit a sestřelit malý dron není vůbec snadné.
    ps. ani bych se nedivil, pokud by ty motory co pohánějí i ty ukořistěné drony, pocházely z ČR. Přeci jen dodáváme je kde komu - i rusům atd.

Stránka 1 z 5