Pancir-SM: Nová generace ruského ničitele letadel a raket

Pancir-SM využije podvozek nových ruských obrněných automobilů KamAZ Tajfun 8×8 (KamAZ 6398). / KBP

Podle Vladimíra Popova, šéfa výrobního komplexu Ščeglovskij Val, dceřiné firmy Tulské konstrukční kanceláře jemné mechaniky(KBP), začne v roce 2018 výroba nového kompletu protivzdušné obrany (PVO) Pancir-SM. Ten dalece převýší schopnosti současného kompletu Pancir-S1.

Současný protiletadlový a protiraketový systém Pancir-S1 ničí vzdušné cíle pomocí dvojice automatických kanónů 2A38M ráže 30 mm a dvanácti raket 57E6-E s povelovým navedením - cíl je neustále ozařován radarem na vozidle a letící raketa dostává přes radiové spojení údaje o aktuální poloze cíle.

Radar s elektrooptickými senzory dokáže odhalit velmi obratné cíle pohybující se v nízkých výškách. Pancir-S1 ničí také techniku a živou sílu protivníka na zemi nebo vodní hladině.

Raketa 57E6-E má kontaktní a bezkontaktní rozbušku - v případně bezkontaktní iniciace raketa exploduje do 9 m od cíle. Leteckou techniku protivníka ničí 5,5 kg trhaviny, která vymete proti cíli cca 2000 kovových fragmentů o celkové hmotnosti 14,5 kg.

V současné době v ruské armádě slouží přes 60 kompletů Pancir-S1 (SA-22 Greyhound v kódu NATO). Výrobcem zbraně je zmiňovaná tulská Konstrukční kanceláře jemné mechaniky KBP.

Pancir-S1 dokáže na vzdálenost 30 km objevit cíle s čelním radarovým průřezem 2 až 3 m2 (lehká stíhačka) a na vzdálenost 24 km cíle "zamknout". Střelecký software Pancir-S1 umí navádět až čtyři rakety najednou, ale obvykle se navádějí dvě rakety na jeden cíl. Všech 12 raket lze vyslat během jediné minuty.

Pancir-S1 je určen k ochraně proti letadlům, vrtulníkům, řízeným střelám, přesným zbraním vzduch-země a bezpilotním prostředkům. Cíle (až do rychlosti Mach 3) ničí dvojice kanónů s kadencí 5000 ran/min (zásoba 2x700 nábojů) s dostřelem 4 km a rakety 57E6-E s doletem/dostupem 20 km/8 km. Rychlost odezvy je 4 až 6 sekund pro řízené střely a 1 až 2 sekundy pro dvojici rychlopalných kanónů.

Mimo Rusko Pancir-S1 nakoupilo 9 zemí. Syrskému kompletu Pancir-S1 se například přičítá sestřel turecké průzkumné stíhačky RF-4B v roce 2012. 

Pancir-SM je unikátní systém mobilního kompletu PVO krátkého a středního dosahu. / KBP

„Z dostupných záběrů, které se objevily na internetu, je možné soudit, že turecký Phantom byl pravděpodobně sestřelen protiletadlovou palbou. Z těch zbraní, které syrská protivzdušná obrana má, to mohl být Pancir," řekl tehdy ruský vojenský expert penzionovaný generálplukovník Leonid Sažin.

Konstrukční kancelář KBP nyní vyvíjí výrazně pokročilejší verzi Pancir-SM. Podle Aleksandra Chomjakova, šéfkonstruktéra a zástupce výkonného ředitele KBP, dostřel nové verze Pancir-SM se zvýší na 40 km.

Detekční vzdálenost Pancir-SM se posune na vzdálenost 75 km - zdroje však mlčí, jaké cíle na tuto vzdálenost půjde zachytit.

Není jisté, zda půjde "pouze" o cíle s velkou čelní radarovou plochou RCS (Radar Cross-Section), jako jsou bombardéry (RCS B-52 cca 100m2), nebo letadla střední velikosti (RCS F-15 cca 25 m2), případně lehké jednomotorové stroje (RCS F-16 cca 5 m2).

"Vývojová fáze byla dokončena. Tento rok nebo začátkem příštího roku začneme s výrobou testovacích kompletů (Pancir-SM - pozn. red.)," komentuje současný stav vývoje a chystané testy Pancir-SM Popov.

Pancir-SM bude využívat novou kolovou platformu KamAZ Tajfun 8×8 (KamAZ 6398). Firma KamAZ pro ruskou armádu vyvinula celou rodinu vozidel Tajfun s uspořádáním 4×4 (KamAZ 5388), 6×6 (KamAZ 6396) a 8×8.

Vozidla Tajfun chrání posádku před výbuchem miny o ekvivalentu 8 kg TNT. Korbu lze vybavit keramickými pláty, které v nejsilnější verzi odolají střelám ráže 14,5 mm. Kromě pancéřové korby mají stejnou balistickou odolnost i všechna skla.

Zdroj: TASS

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Ruské robotické vozidlo Tigr s 30mm kanónem

Na výstavě Armáda 2016 ruská firma VPK představila robotickou verzi známého obrněného vozidla Tigr ...

Gremlin: Cesta ke zničení ruské protivzdušné obrany

Americká agentura DARPA na začátku roku spustila vývojový program Gremlin. Cílem je osvojit si ...

Ruský voják budoucnosti Ratnik 3

Ruský Centrální vědecko-výzkumný institut přesného strojírenství (CNIITočMaš) představil na ...

Ruský útok zničí obranu Pobaltí do 60 hodin

Prestižní americká výzkumná instituce RAND Corporation vydala studii Reinforcing Deterrence on ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 3
  • APACHE / HAVOK
    13:03 19.10.2016

    Rusaky moc nemusim ale sleduji jejich vyrobu a reknu vam pvo pilujou opravdu poradne kdyz se tu obevil prvni pancir s1 rekl jsem si tak to je opravdu super kompakt a ta nova verze je jen dalsi uspech...

  • logik
    14:44 18.10.2016

    Ano, jsou důvody, proč se u země X-band radary používaj málo. Ale S1 prostě střelecký X band radar používá. A to X band radar, který má slabší parametry, než
    a) dnes dostupné X band radary podobné velikosti
    b) kratší dosah, než střelecké radary jiných systémů s podobným dostřelem

    Přitom a) dokazuje, že by tam mohl být lepší střelecký radar a b) dokazuje, že má smysl montovat střelecký radar s větším výkonem - tedy že výkon střeleckého radaru S1 limituje.

    ==

    Charlie - přečtěte si znovu, co jsem napsal, fakt mě nebaví dokolečka opakovat to co trvdím, jestli si myslíš, že volám po přehledovém radaru a chci nahradit střeleckej, tak jsi prostě nepochopil, co píšu. Např. na zaměření a sestřelení VLO střely fakt neslouží přehledovej radar.

  • Civil
    10:55 18.10.2016

    podivi23:
    On se do stihacky vejde i L-band
    http://forum.valka.cz/attachme...

    Podle nekterych informaci bude mit L-band i cinska J-20.

  • Charlie
    10:04 18.10.2016

    pajo, podivi: díky klucí, škoda že ste tohle info nehodili o chlup dřív, ušetřili bychom si dlouhý dohadování :D

    Voilá, důvod proč se Xkový letecký radary a Xko obecně nepoužívá u pozemáků tolik je hnedka jasnější.

  • podivi23
    00:19 18.10.2016

    X - band radary se v pozemních aplikacích nepoužívají hlavně z důvodů špatného šíření radiového signálu o takto vysokých frekvencích. Jednak rostou ztráty volným prostorem (free space loss: 20*log(4*pi*d/lambda) ) a hlavně roste atmosférický útlum. Dominantně se na tom podílí vodní pára, první rezonance (a tím velký nárůst útlumu) iontů OH- nastává na 12GHz. Koncetrace vodních par rychle klesá s přibývající výškou - v 1,5km je poloviční než při povrchu (samozřejmě přibližně, je rozdíl oceán/kontinent, závislost na teplotě...). Zavádí se proto tzv. standartní atmosféra, kde se do výšky 6km považují ztráty na kilometr za konstantní, nad touto výškou je to pak beze ztrát. Další pak útlum deštěm, který také roste se zvyšující se frekvencí a to drasticky - klidně do desítek dB/km při velmi silném dešti.
    Dále pak problémy řekněme technologické, generování mikrovlnného výkonu je drahé (při těchto kmitočtech klesá účinnost, víc se projevují parazitní vlastnosti), rostou nároky technologii (všechno je malé) a u AESA je vůbec probém tam ty T/R moduly nahustit - roste pak mezielementová vzdálennost -> zvětšuje se anténa a/nebo se zhoršují její vlastnosti (klesá zisk, zužuje se rozsah možného vychylování, vylézají postranní laloky)

    Použití X-band radarů u letadel je jednak nutnost (nižší pásmo se tam prostě nevejde nebo by mělo špatné vlastnosti - malý zisk, velké postranní laloky...) a jednak ho až tak netrápí atmosférické ztráty - prostě vyletí nad mraky :)

  • pajo
    23:33 17.10.2016

    Charlie, logik:
    Jeden z dovodov, preco sa vacsinou nepouziva X band na pozemnych radaroch je pocasie. V tejto publikacii http://msi.nga.mil/MSISiteCont... na strane 13 o namorncyh radaroch sa pise:
    "The effect of precipitation starts to become of practical significance at wavelengths shorter than 10cm. In any given set of precipitation conditions, the (S-band) or 10cm will suffer less attenuation than the (X-band) or 3cm."
    Druhy zdroj, https://mostlymissiledefense.c... , sa zmienuje o radaroch od Raytheonu a ma problem v malom elektronicky skenovanom okne (11-12 stupnov):
    "A drawback of the larger X-band radars is that they use a much larger module spacing than the TPY-2 radars, resulting in very electronic limited scan angles (11-12 degrees, compared to about 60 degrees for the TPY-2s). For target separations greater than this, these radars would need to mechanically rotate and/or tilt, a relatively very slow process compared to electronic beam positioning. These larger radars are specialized for precision tracking and discrimination. "

  • Charlie
    21:26 17.10.2016

    Logik: chápu že delší detekční vzdálenost je super, jenže detekci cílů zajišťuje Skovej přehleďák, Xkovej střeleckej radar zajišťuje sledování cíle a jeho ozařování (případně ještě předávání povelů na raketu). Já když si to tak zpětně přebírám, tak vy celou dobu voláte po delším dosahu přehledovýho radaru, ale mluvíte o Xkovým pásmu, což je střeleckej.

    Ono pokud jde o konstrukci radarů a co z čeo vychází - oni si jistě ve firmě půjčujou technický řešení (kupříkaldu vysílací/přijímací prvky, elektronky u PESA radarů taky můžou bejt shodný nebo podobný, ale i tak - pozemák je prostě pozemák. Možná by bylo zajímavý zvědět, proč u pozemáků Xko zas není tolik populární.

  • logik
    21:03 17.10.2016

    Charlie - evidentně delší detekční vzdálenost k něčemu je, když se takové radary používají. X důvodů jsem X krát opakoval tady v diskusi, prosím, přečti si znovu mé příspěvky, myslím, že nemá smysl, abych to detailně rozepisoval furt dokola, takže jen heslovitě (vyšší pravděpodobnost detekce, součinnost s ostatními prvky PVO a zastupitelnost jejich radarů, schopnost včasného zásahu proti stealth střelám. atd...

    Co se týče "nepoužívání" leteckých radarů, tak důvod je ten, že se většinou používají delší vlnové délky. X band pozemních radarů těchto výkonů je pouze minimum. A zrovna linkovaný Sentinel je od Raytheonu, kterej vyrábí většinu leteckejch radarů USA, takže tvrzení, že Sentinel z těchto radarů přinejmenším nevychází by bylo dosti odvážné.

  • Charlie
    20:48 17.10.2016

    Logik: chápu, že větší dosah u přehledového radaru není na škodu, ale k čemu by mi byl střeleckej/ozařovací radar o řekněme dvojnásobným dosahu než je dostřel raket? Když začnu ozařovat moc brzo, tak mi to akorát cíl vyplaší, takže dle mýho se musí začít svítit "tak akorát" abych zaměřil raketu a přitom enemákovi nedal moc času na nějakou protiakci.

    Pokud jde o X-kový letecký radary - tady jsme se myslím shodli, že z nějakých důvodů se letecké radary na pozemní technice nepoužívaj. Proč přesně nevíme, ale Amíci to zkusili a valně to nedopadlo, tak pro to asi nějakej důvod bude.

  • logik
    15:43 17.10.2016

    asdf: Někde jsem narazil (teď se mi to hledat nechce), že sentinel jde provozovat ve dvou konfiguracích, trošku zjednodušeně se dvěma nebo čtyřma zdrojema pro zářiče. Tomu možná odpovídají ty dva údaje o vzdálenosti.
    Pokud není udaná vzdálenost, tak bývá standardem RCS 1m^2. Ale samozřejmě, s jistotou to tvrdit nemohu.

    flanker:
    - Žádná detekce radarem není stoprocentní. Pravděpodobnost je tím menší, čím se vrací slabší signál (v poměru k minimálnímu signálu, který jsem schopen detekovat). Tedy prodloužením dosahu radaru ZÁROVEŇ snižuji možnost selhání detekce pro bližší vzdálenosti. To, že tu pravděpodobnost zvyšuje i zvýšení počtu pokusů o detekci s tím není jinak ve sporu.

    - Já vím, co myslíte tím zahušťování svazku. Ale tato schopnost radaru bývá vždy do "maximálního dosahu" radaru započítaná.

    charlie:
    Neprotestuju proti tomu, že má S1 slabej S-band přehledovej radar. Tam opravdu je limitace místem a pokud bych chtěl silnější, tak potřebuji více místa, anebo bych musel použít X-band, což má také své nedostatky.
    To, co "kritizuji" je to, že existují lepší (a přitom cenově pořád "rozumné") střelecké X-band radary než je ten, který je použit na S1 - a že s lepším radarem by S1 měla větší bojovou hodnotu. Píšu to asi po desáté, už nevím, jak to napsat polopatičteji.

    Spyder jsem zmiňoval proto, že eividentně je dobré mít u systému s dostřelem 35km dosah radaru daleko větší, než jen těch 70km, co má S1. Argument, že takový radar existuje je pak např. ten Sentinel.
    Parametry toho sentinelu (rozměry, váha) pak jsou zcela v relacích toho, co S1 uveze.

    Samozřejmě - je možné, že takový radar (s podobným poměrem výkon/váha) rusové nemají a nechtějí dát peníze např. na konverzi stíhačkového Irbise. O tom se "nehádám". To, co celou dobu tvrdím, je, že S1 je sice špička v oblasti střelecké, ale že její radar je na to, co "se dneska za srovnatelné peníze umí", ke špičce nepatří a bojovou hodnotu S1 tím snižuje (ale abyste mě nebrali za slovo, snižuje rozhodně neznamená, že je proto nízká....).

  • psouk do pitle
    19:47 16.10.2016

    Amíci pošlou avendžersy a rusáci mají po pantzírech!A to mají jěště divutvornou pětku v záloze!

  • flanker.jirka
    17:58 16.10.2016

    Charlie: u Spyderu a použitých radarech jste krapet mimo, jak 2106 v L-band, tak 2084 v S-band jsou hlavně přehledové radary, jde o to, že původní Spyder je jen na krátký dosah, kde postačuje radar 2106 s dosahem sotva 40 km. u Spyderu s prodlouženým dosahem (rakety mají první urychlovací stupně) je zapotřebí vidět dále, tak tam používají radar ze systému Iron dome.
    Obecně pak střely Python a Derby nepotřebují mít střelecké radary pro stálé ozařování cílů, dnes se to řeší datalinkem s přenosem dat na střelu a koncovým samonavedením IR nebo ARH. Takových systémů dnes najdete jako hub po dešti, IRIST, CAMM, SAMPT, ASTER, MICA, korejský KM SAM, ruský S 350.

  • Charlie
    20:42 15.10.2016

    logik: spyder používá jako primární L band radar EL/M-2106 a jako přehleďák Skový EL/M-2084. Oba jsou relativně velké a je otázka, jestli by si jejich instalace na Pancir nevynutila nějakou zásadní změnu konstrukce.

    I tak, ačkoliv radary má Spyder špičkové, je to na druhou stranu proti Panciru pěknej krám, protože to co Rusové zhustili na jeden auťák se Izraelcům nepovedlo nacpat na 2. Nebo je to o jiném určení a konstrukčních prioritách?

    Pokud jde o AN/MPQ-64 Sentinel, tak tam sem teda našel uváděný dosahy od 75 do 150 km, jenže nevíme na jak velký cíle a další věc - nejedná se o střelecký, ale o přehledový radar.

    Navíc - to že se Američanům povedlo vyvinout vyseoce výkonný radar v Xkovém pásmu neznamená, že v době zavádění Panciru takový radar měli Rusové: taky je klidně možné, že jim v instalaci výkonnějšího systému zabránilo něco jiného (váha+rozměry, rozpočet, poruchovost).

    I tak si myslím, že pokud radar doákže zamknout cíl na 24km poři dostřelu vlastních střel 20km je docela dostačující a nic, co by mi výrazně omezovalo použitelnost.

  • flanker.jirka
    18:02 15.10.2016

    logik: "nezahušťuj" tady svazky :-D to je jen příměr, reálně to vypadá tak, že výkon není rozptýlen do širšího prostoru, ale do úzkého, no a jseš tam kde si chtěl být, zase u intenzity, tím zvýší dosah a tím, že může do jisté míry v závislosti na rozměru antény svazek vyrobit užší spřesní polohu cíle.

  • flanker.jirka
    17:57 15.10.2016

    logik: všechny radary, které mají něco zaměřit a umožňují vést palbu mají vždy delší dosah než je dosah použitých střel.
    To že má radar nastaven dosah dále ještě neznamená, že zvětší pravděpodobnost detekce, ta se zvyšuje s počtem ozáření/detekcí určených k vyhodnocení. Čím více jich máte, tím je větší pravděpodobnost, že cíl bude detekován.

    Když píšete o vtřícnem kurzu, tak přesně proto má radar plánovanou schopnost vést cíle až na 75 km, tak aby k němu na 40. km dolétla raketa.

    Pokud máte kanony, tak musíte počítat s tím, že nějaký čas natočení bude trvat, ale nevšimnul jsem si jinde ve světě, že by armády s kanony nebyly spokojené :-D

    VLO střely, pokud se nemýlím, jsou podzvukové, tak že kilometr ulétnou za 3 a více sekund, při reakční době systému 4-6 sekund to půjde zvládnout i kdyby je detekovali pouze na 8 km.

  • asdf
    12:00 15.10.2016

    logik > Tu mame druhy material zase od vyrobcu priamo o tom radare od vyrobcu.

    http://www.thalesraytheon.com/...

    Tam hovori, ze ciele dokaze detekovat vo vzdialenosti od 75 km. V tom tvojom odkaze hovori do vzdialenosti 120 km. Ale vziadnom pripade nehovori o tom, ake velke su tie ciele.

  • Shania
    11:40 15.10.2016

    flanker.jirka: dík za popsaní, tak nějak si představuji míru propojení ruských systémů.

    NASAM: špatně si to pochopil, tohle např , umožňuje mít síť baterii nejrúznějších PVO systému (klidně uplně bez radaru, jen odpalovací stanoviště) a odstřelovat cile v cela pasivním režimu v max NEZ raket.

    ---
    Právě pasivně navedené rakety způsobovali největší ztráty... Protože o nich pilot nevěděl nebo až příliš pozdě. Je to něco co umí velká část PVO systémů, ale je to omezeno např. počasím, max dosah je velmi omezen proti střelbě v aktivním režimu atd.
    ---
    Baterie pak vubec nemusí mít LOS na cil. Navíc to zvýší šanci baterie na přežití.


    NIFC-CA je v první fazi hlavně o tom umožnit AEGIS střílet na cíle za horizontem.

  • logik
    11:19 15.10.2016

    flanker.jirka: radar s větším dosahem (popř. prodloužení dosahu F35 či jiným radarem) nemá výhodu jen v tom, že mohu střílet dál. Naopak bych řekl, že je nutné vidět o dost dál, než kam mohu střílet.

    - dosah radaru je udáván s nějakou pravděpodobností detekce (tuším zpravidla 50%). Radar s větším dosahem pak zvyšuje pravděpodobnost detekce.

    - na střelbu na cíl ve vstřícném kurzu musím vypálit dříve, než se letadlo dostane na dostřel, abych ho sejmul na hranici dostřelu (na druhou stranu, na manévrující cíle je lepší nepálit na hranici dostřelu)

    - na střelbu je často třeba natočit hlavně správným směrem. Opět to stojí čas.

    - již zmiňované VLO střely, které primární radar může vidět, až když je pozdě.

    - hlavně však dnes zpravidla útok nebude veden jedním prostředkem z jedné strany. Radar s větším dosahem popř. předsunuté radary umožňují si udělat obrázek o celkovém "vzorci útoku" a správně alokovat jednotlié komplexy PVO na ničení cílů tak, aby nedošlo k lokálnímu vyčerpání obrany.

    Takže rozhodně stojí za to vidět "dál", než jen tam kam dostřelím.....

  • logik
    11:10 15.10.2016

    Včera mi to sežralo dlouhej příspěvek, tak nemám chuť to opisovat znovu, tak hodně stručně:

    - "zahuštění" paprsku je vždy počítáno do maximálního dosahu radaru
    - při ustálené jízdě 50km/h jsou jízdní odpory oktávie 6kW, spotřeba auta tedy bude kolem 10kW se ztrátami. (Viz např. trabant: měl výkon motoru 16kW a maximálku 90kmh....). Při jízdě autem po rovině využíváš pouze velmi malou část výkonu motoru. To chceš Fenri tvrdit, že motor oktávky odrovnám souvislou jízdou 50km/h? Že podle tebe vadí odběr takový z motoru????

    - ohledně dosahu radaru, tak fenri opravdu nemusí být několik stran rovnic. Stačí jedna rovnice: "radarová rovnice" (pohledejte na netu) a jeden údaj o maximálním dosahu vzhledem k RCS. V mnou linkovaném materiálu bylo těch údajů citováno X a evidentně konzistentních. O (přibližném) dosahu radaru na S1 tedy IMHO nemůže být pochyb.

    charlie:
    Dokolečka opakuju, že tam nechci dávát velkej S-band radar a už nevím jak to napsat, aby to bylo jasné. To by opravdu si vynutilo větší vozidlo či dvouvozidlovou konfiguraci (byť radar ze spideru by se na náklaďák vešel, to by dražší asi opravdu bylo) To, co tvrdím je, že střelecký X band radar systému nedosahuje výkonů, který by si zasloužila výtečná střelecká část systému.
    Tedy že by tam měl být lepší střelecký X-Band radar.


    flanker: s tím poklesem intenzity jsem to myslel přesně tak, jak si to napsal. Myslel jsem, že to je z toho jasné.... :-) Prostě cizí radar uvidím na daleko větší dálku, než odraz svého radaru.

    obecně:
    Koukal jsem se, jakou techniku v srovnatelné třídě dělá někdo jiný. Moc toho není,
    západní armády mají zpravidla systémy o třídu níž (avenger), nebo výš (patriot). Našel jsem akorát dvě trochu srovnatelné platformy.
    1) radar AN/MPQ-64F1 - radar na malym přívěsu se zabudovanou elektrocentrálou. Váha dvě tuny i s elektrocentrálou a vším okolo. Psanej dosah na tracking cílů 120km.
    http://www.thalesraytheon.com/...
    Pro potřeby PVO se dodává s kompletem SL-AMRAAM(ER), který odpovídá dostřelům systému S1.

    2) Izraelský SPYDER. Ten je pravda dvouvozidlový, ale s dostřelem 35km také spadá do podobné třídy. Radar má dosah 250 km.

    Tedy myslím, že jsem vcelku důvěryhodně podložil, že na to, jak dobrou střeleckou platformu S1 je, tak má radar nic moc, tedy že:
    1) existují radary podobné velikosti zabudovatelné do komplexu velikosti S1, které mají větší výkon
    2) že je střelecké systémy s dostřelem kolem 40km ostatní výrobci kompletují s výkonnějšími radary.

  • Laci
    10:54 15.10.2016

    Prostředky PVO jdou Rusku celkem dobře. Ani se jim vlastně nedivim. S těmi letouny ze 70. a 80. let by toho moc neubránili.

  • flanker.jirka
    09:01 15.10.2016

    Charlie:

    cena palubních radarů je závislá na nutné miniaturizaci a odlehčení elektroniky a roste s tím, že radary stíhaček jsou dnes ve 100% multifunkční, některé mívají až 45 módů činnosti. Ohledně zisku antén se to má tak, že anténa o průměru 60 cm pro X band radar má cca stejný zisk jako anténa o průměru 6 metrů pro S band, jde o závislost na vlnové délce. S odrazy pozadí Země se musí vypořádat i radar na zemi, jinak by neviděl nízkoletící cíle.

    fenri: elektrocentrály jsou dnes nejmenším problémem, diesel agregáty v průmyslu běžně chodí nepřetržitě systémem od údržby po údržbu, jsou motory, které mění jako první olej v motoru po 1000 hodinách provozu, což je delší doba než 1 měsíc, 200 kw centrála se v pohodě vejde i na vozík za auto
    http://www.gensets.cz/produkty...

    Shania, Charlie:
    minimálně od 80. let používaly armády Varšavské smlouvy PVO jako ucelený systém, u nás šlo útvary RTV (radiotechnické vojsko, které poskytovalo základní pokrytí pomocí radarů) PLRB (protiletadlové raketové brigády s převozitelnými systémy) a dohromady to bylo propojeno pomocí tehdejších automatizovaných systémů velení a řízení pomocí kterých se naváděli stíhači a předávaly se data pro jednotlivé protiletadlové oddíly. Byla to "jemná" sovětská elektrotechnika, tak že nebylo vyjímkou, že se takový systém převážel na návěsech za nákladními vozidly a dosahoval hmotnosti i 25 tun, ale bylo to funkční, jsou země, ktéré to stále používají. Dnes pak nejemnší problém dostat data z jedné složky k druhé. Příkladem byl systém SENEŽ E
    http://forum.valka.cz/topic/vi...

    Shania: mít letoun jako předsunuté čidlo pro navedení raket ze země je pěkné, ale ty rakety nebudou mít možná potřebný dosah, podívejte se kam dosáhne Amraam z leounu a kam z NASAMS. Ale určitě se to hodí ve spolupráci mezi stíhači, kde z jedné strany ozáříte cíl radarem, ale raketa letí odjinud.

  • Charlie
    08:18 15.10.2016

    Shania: jaké přesně informace si ta velící stanoviště předávají samozřejmě nevím, čekal bych, že starší systémy si předávaly třeba jen údaje o 2D poloze cíle a ještě starší jen ty "tam odtud něco přiletí, namiřte tam paprsek", ale u nových bych čekal alespoň základní telemetrii (3D souřadnice, vektor).

    Pokud jde o přebírání navádění, tam dost záleží na systému navedení. Nejmenší problém bych viděl u semi-aktivního navádění - vystřelíte raketu a ta se navede na energii odraženou od cíle, přičemž je jedno, co ten cíl ozařuje, pokud to má správné kódování paprsku.

    Stejně tak by mohl být (relativně) bez problému osvědčený track-via-missile, pokud raketa dostává do svého navádění nějaká "mezidata" - typicky postartovní vektor - po odpálení by letěla nějakou dobu "na automat" a až po čase by začala vyhledávat odražený signál a posílat ho zpátky - je vlastně jedno, kde ten ozařovač/přijímač stojí, jen musí mít výhled na střelu a cíl.

    Stejně relativně svhopné to je u poloaktivního navádění - u S-300 to funguje, palebné vozidlo veze rakety a ozařovač a transportní vozidlo jen rakety, které může odpálit. Přípravu k odpalu a ozařování cíle zajištuje odpalovací/ozařovací typ. Pokud vím, je tam ale nějaká maximální vzdálenost mezi jejich stanovišti a obě vozidla jsou při tomhle způsobu propojená kabelem (nebo možná i rádiem).

    Kde bych to viděl jako problematické je klasické navedení po záměrné, kde radar sleduje cíl a střelu a střele posílá data nutná k manévrování, hlavně u systémů s menším dostřelem, kde je čas mezi odpálením a zásahem malý a střela musí být naváděná už od počátku (není čas na její přebrání jiným radarem). Ale s nástupem digitálních systémů a větší integrací myslím není problém, aby i tohle bylo po čase bez problému - jeden radar raketu navede do místa, kde si jí přebere jiný, který jí navede už přímo na cíl.

    Pokud jde o naprosté sdílení schopnosti navedení, jediný problém u budoucích sítí vidím v případném limitu osazených radarů a přijímačů na střelách (musí souhlasit pásma).

    Gloton: shrnul jste to myslím přesně.

  • Gloton
    21:48 14.10.2016

    Všichni kontruktéři jsou blázni, jen logik je letadlo.
    Můj hlavní poznatek, který jsem si z této diskuse odnesl....... :)))

  • Shania
    20:59 14.10.2016

    Charlie: předávat informace umí a už hodně dlouho, ale jde o to jaké informace, kolik a jak rychle.

    Pokud by to neuměli, těžko by se dalo mluvit o IADS.

    Je rozdil mezi informaci typu, tam a tam namiřte svůj radar a přímo získat zaměřovací data atd.

    Pokud je mi ale známo, tyhle data neumožňuji příme navedení (je možné že je to jen současné omezení SARH raket a ne systému jako takového) zbraní a příslušná baterie (nebo jiná baterie stejného typu co je poblíž) je zodpovědná na navedení střel.

    Systém AEGIS (a za ty roky došlo k velkým zlepšením tohoto systému) umožňuje předávání přesných informací mezi loděmi ve svazu (a podobné schopnosti maji i rusové). Přesto je NIFC-CA považována za velký skok dopředu.

    Kde každá platforma kompatibilní s NIFC-CA (a cil je aby to uměli všechny vrtulníky, letadla i lodě atd) umí navést zbraně z jiných platforem (samozdřejmě že ne všechny, třeba SM-2 ne, SM-6 Ano atd).

  • Charlie
    19:46 14.10.2016

    Shania: pokud vím, všechna velitelská stanoviště baterií i pluků u ruských komplexů PVO umí přijímat informace o vzdušné situaci z nadřízeného stupně a řada přehledových radiolokátorů umí předávat svoje data "výš". U S-300 to byl standard už dávno a postupně se tahle schopnost přidává k radarům/velielským střediskům kompletů s nižším dosahem.

    Logik:
    předně, v provázané síti sdílí svoje radarová data valná většina systémů - na členitém terénu jsou prostě hluchá místa vždycky a hodí se je pokrýt - třebas radarem kompletu malého dosahu (Pantsir, BUK atp).

    Smiřte se s tím, že pořádný S-band radar se na Pantsir NEVEJDE. Můžete tam něco většího přiřadit jako vozidlo přiřazené k velitelství baterie, pro Pantsir je myslím zaveden 1RL123.

    http://militarium.net/tag/rada...

    Všimněte si: výkon 30kW max, dosah max 200km, přitom ta anténa má 3,4x2,8 metru.

    Pokud jde o radar ze stíhačky na PVO kompletu - jak sem vám psal, už to jednou zkusili a dopadlo to nevalně, ten radar se zaměřoval na všechno možné (tribuny, větrák u záchodku), jen ne na to co měl (cílový dron, na ten museli navěsit koutové odražeče).

    Nevím proč, ale moje teorie je takováhle:

    1) předně letecké radary jsou naprostá špička vývoje, tudíž jsou drahé, navíc jejich miniaturizace může být na úkor spolehlivosti a robustnosti (velké radary AWACSů, které mají vydržet dlouhý nepřetržitý provoz na velkých výkonech jsou obyčejně obří monstra).

    2) radar na stíhačce, která se nachází vysoko, nemusí řešit odrazy bočních laloků od blízké vegetace či budov (což musí brát v úvahu pozemní radar, viz problémy Sergeanta Yorka), naopak musí se vypořádat s falešnými odrazy od země, pokud sleduje cíl směrem dolů (to zase nemusí řešit pozemní radar, který svůj cíl typicky sleduje proti obloze)

    3) ve valné míře se jedná o X-band radary, což sice znamená velké rozlišení, ale zase nese jisté limity, možná někdo vysvětlí blíže.

    Obecně se dá říct, že radary stíhaček mají malé antény, což musí dohnat zase něčím jiným (typicky ziskem při zesílení, což znamená víc šumu), v tomhle nejsem kovaný odborník.

    Pokud jde o vaší narážku, že radar není schopen zachytit velmi malé cíle na maximální vzdálenost - předně to nevíme. Jedná se o PESA radar, které někdy umí "zahustit" svazek tak, aby v určitém úzkém poli dosáhl větší energetické hustoty a tím i větší citlivosti. Druhá věc je, že to nemusí tolik vadit (obecně se při návrhu počítá s nějakou typickou skladbou cílů a požadovanými vzdálenostmi, na které je chceme ničit) a za třetí pokud to komplet nějak limituje, můžete si hodit kostkou: zavedu ten systém s méně výkonným radarem, nebo budu čekat, až budu mít radar leší?

    Podle mě je lepší mít zavedený systém s možná nějakými technickými limity, než jako my jezdit z ještěrkou a čekat, až mi z nebe spadne lepší radar. Navíc - stejně jako se vyvíjí radary, tak se vyvíjí i střely a co budu dělat, když dostanu lepší radar (který ten JDAM zaměří na 40km), ale zároveň i lepší střely (které doletí ne do 40, ale do 60km)? Budu zase čekat na lepší radar?

    Musíte prostě balancovat, protože na to auto se musí vtěstnat palebný průměr nábojů (cca 700 ran), palebný průměr taket (12 střel), veškerá elektronika, APU, palivo pro apu, někam musíte vmáčknout obsluhu, střelecký radar, přehledový radar a další milion prkotin, bez kterých se neobejdete, celé se to musí vejít do rozumného rozpočtu...

  • semtam
    18:42 14.10.2016

    logik

    S-300 také nemusí mít info jen ze svého radaru. Třeba BUK má radar na odpalovacím vozidle. Používá se jen pokud je zničen hlavní radar.

    útok neútok, PVO zůstává nadále PVO nikoli PVÚ (ú jako útok)

    S1 může brát info ze svého či z jiného radaru dle potřeby.

    Moderní radary už moc nesvítí mimo svůj dosah a hlavně nestačí zjistit jen vysílání radaru, ale i místo.

  • Marthy
    18:27 14.10.2016

    Shania-tohle vím,je to vlastně moderní verze způsobu který se používal před digitalizací bojiště.Zběr informací z různých zdrojů na velitelské stanoviště,odtud se řídila PVO.Jednotlivé složky PVO (stíhací letouny,raketové PV prostředky,hlavňové PV prostředky,systémy REB) se řídily z velitelského stanoviště,tak aby spolu co nejúčinněji spolupracovali.
    Dnes je integrovaná PVO daleko efektivnější,když se používá přenos dat v reálném čase atd.Nicméně jde pořád o totéž,a to dosáhnout co nejlepší koordinace komponentů PVO.Jen v rámci digitalizovaného bojiště to lze udělat mnohem efektivněji.
    Jednotlivé systémy PVO jsou schopny boje i samostatně,byly by pořád nebezpečné,ale jejich efektivnost by byla nízká.Jak se ukázalo třeba v Iráku,kde první krok útoku byl zničit prvky velení a spojení systémů PVO,ty pak museli bojovat většinou n a vlastní pěst,s velmi omezenými nebo žádnými informacemi o vzdušné situaci.

  • Shania
    18:06 14.10.2016

    Marthy: (nereaguju na to co psal logik..) u moderní IADS (intergrovana PVO) a vůbec v ramci digitalizace bojiště je (obrovská) vyhoda když si všichni mužou poskytovat zaměřovací data mezi sebou.

    To např, odstraní tu největší slabinu ruské PVO a to je závislost na pár radarech.

    Např. něco co umožňuje NIFC-CA USN

    http://www.acq.osd.mil/se/webi...

    představ si např. Stealt F-35 v roli průzkumníka, navádějící rakety odpálené z lodí za horizontem, které tak mohou dodržovat radiový klid a neodhalit svoji pozici. Nebo využiji zamaskovaný NASAM.

    Nepřitřel nebude mít nejmenší tušení, že se po něm vůbec střílí, natož aby věděl odkud to přišlo.

    A tohle mužou dělat jak v AA tak AG modu.

    Je jen otázka času, kdy podobné schopnosti bude mít i ruské IADS.

  • fenri
    17:59 14.10.2016

    Logik:
    (to je fakt jak s postiženým dítětem)

    1.) Motor Kamazu ani jiného náklaďáku není dělaný na to, aby celé dny běžel na volnoběh a napájel generátor. Zkuste v autě zapnout klimatizaci, pustit motor a nechat ho běžet týden kousek nad volnoběhem. Uvidíte, jak dlouho vám vaše auto vydrží. Netušil jsem, že ještě nemáte ani řidičák...

    2.) O co přijdete při útoku na S-300? O radarovou část. Pokud jí zamonuji na S-1 stane se, přijdu o ní na S1. Proč je S-x00 tak rozsáhlý komplet s X náklaďáky? Kvůli velkým raketám? Vůbec ne. Kvůli velkým radarům. Nedáte parametry radarů S-x00 do ptačí budky na S-1. Teda vy samozřejmě ano, ale normální idioti z konstrukčních kanceláří Almazy, raytheonu apod. to neumí.

    3.) Chcete, aby Phalanx na malé hlídkové lodi naváděl rakety SM Standard místo AEGISu.

    4.) Pancir přeci postupuje s divizemi, které kryje. Pod deštníkem větších systémů a letectva. Jako kterýkoliv jiný CIWS.

    5.) Vy ale NIKDE žádný výpočet nemáte. Nevidím tu tabulky vlastností radaru S-1 (které reálně nikdo nezná) a stránky rovnic, které by počítaly dosahy apod. Je tu jeden grafík, z amatérského fora (třeba Shaniou schazovaného) a která navíc nenaznačuje, že by byl systém nějak nevyvážený.
    -důvodů, proč se pletete tu zazněla celá řada.

    6.) Opravdu máte tak extrémní ego, že se domníváte, že vrazit radar ze stíhačky do PVO systému krátkého dosahu napadlo jen vás a že ostatní blbce to nenapadlo? Přijde vám reálné, že jste první, koho to napadlo? Opravdu si myslíte, že konstruktéři KBP jsou výrazně hloupější než vy, že je to nenapadlo... ?
    Já miluji ty hospodské odborníky, co všemu rozumí, všechno umí nejlíp...

  • asdf
    17:57 14.10.2016

    logik > kedze nie som konstrukter leteckeho radaru a ani som konstrukter samohybnych protilietadlovych systemov, takze ti nemozem povedatk kontretne problemy.

    Len viem, ze ludia ktori sa vyznaju v konstrukcii leteckych radarov a tak isto navrhli nejake protiliedalove systemy, sa nerozhodli pre letecke radary.

    By ma zaujimalo, kolko systemov si navrhol ty. Maz aspon nejake znalosti o navrhu radarov ? Mas napr informaciu, ako dlho moze letecky radar nepretrzite pracovat ? Vies ake su odbery ostatnych elektrickych zariadeni systemu S1. Vies ake boli maximalne poziadavky na hmotnost ? Vies porovnat infracervene vyzarovania beziaceho motoru s vykonom okolo 200kW s APU vykonu 30 kw. Vies porovnat narocnost zasobovania palivom, ak by napr. hlavny motor mal bezat v rezime 24/7 voci beziacej APU v rezime 24/7. Vie hlavny motor v takom rezime bezat ?

    Co z toho vies ? Ludi, ktori na toto na rozdiel od teba vedia odpovedat, sa rozhodli, ze S1 nebude mat letecky radar. Sa rozhodli, ze generator bude mat vlastne APU a nebude pohanane hlavny motorom

  • shuravi
    17:53 14.10.2016

    Rusko si musí dát také pozor na nestabilní oblast Střední Asie (bývalé sovětské republiky), která může dále odčerpat část ruských sil. (c)
    ----------------------------------------------------------------------------------------
    Ha-hahahahahaha :)))))))))) Уже давно всё под контролем, вся Центральная Азия.
    Эх, "военные эксперты"! Вам только хвосты коровам заносить.

  • flanker.jirka
    17:53 14.10.2016

    pro všechny radioamatéry:

    to že se na stíhačkách používají Xband radary je tím, že zisk antény (antenna gain) závisí na fyzických rozměrech antény a použité vlnové delce (de facto na frekvenci na které pracují) S-band radar by na stíhačce měl velmi široký svazek a byl by pro účely průzkumu a zaměřování nepoužitelný.
    Každé použité frekvenční pásmo má své výhody i nevýhody, použití nižších pásem tak znamená zvětšit antény, na druhou stranu menší útlum v atmosféře a lepší detekci oproti současným stealth technologiím, oproti tomu naváděcí a střelecké radary i na pozemní PVO používají vyšší frekvence, právě protože potřebují vyšší přesnost, to se zajistí úzkým svazkem.
    Když se podíváte na systémy pozemní PVO obecně, tak přehledové radary mívají L, S, D band a střelecké jsou X, K, Ku, a vyšší.

    logik: trochu jste to šíření vln popletl, intenzita elektromagnetických vln klesá podle druhé mocniny a to vždy, jen jde o to, že pro detekci radarem je tam ta druhá cesta směrem od letadla zpět k anténě, proto ta čtvrtá mocnina, oproti tomu RWR přijímá již tu první trasu s vyšší intenzitou, kdežto k radaru se vrací naprosté minimum zpět.

    základní způsoby použití Pantsiru S1 najdete níže na obrázku na tomto odkazu, ukazují základní 4:
    http://zebrastationpolaire.ove...

  • Marthy
    17:36 14.10.2016

    Logik-to co píšete postrádá logiku.Pokud by měl systém S1 nebo SM dodávat informace systémům S-300,mělo by to smysl jen tehdy kdyby měl sám alespoň takový dosah jako přehledový radar systému S-300.V podstatě něco takového navrhujete,jenže-v tom případě zase byla větší ztráta přijít o radar Panciře,ten by byl v případě že by měl stejné výkony jako radar S-300 zhruba stejnou cenu,jenže zničením jeho radaru zničíte celý systém.Zničením radaru s-300 zničíte radar,odpalovací jednotky zůstanou a může je řídit jiný radar...

  • logik
    17:08 14.10.2016

    semtam: první námitky nějak nechápu. To, co jsem tvrdil je, že je lepší, aby S1 poskytovala data S300, než naopak. Protože přijít o S1 je menší problém, než přijít o S300 - a ten, kdo provozuje radar, je ohrožen.
    To, že S300 má radar výrazně lepší - jasně. Ale někdy se prostě možnost "schovat se a střílet" prostě hodí.

    "Při útoku" jsem myslel při útoku - tedy když postupují vlastní síly na cizí území. Pak nemusí být možné tam mít ještě další externí radar.

    "Ale vždyť S1 je takto konstruován.... " - pokud je tak konstruován, pak neargumentujte tím, že ho budou doplňovat jiné radary.

    "Pancíř svítí míň než je dolet AGM. "
    Neee. To, že pancir nezachytí svůj odražený paprsek z větší vzdálenosti ještě neznamená, že ho nemůže v té větší vzdálenosti zachytit útočník. Radar je detekovatelný na mnohem větší vzdálenost, než sám vidí (intenzita odrazu klesá s čtvrtou mocninou vzdálenosti, zatímco intenzita paprsku s druhou).

    asfd: To jako fakt chceš tvrdit, že todle by se na podvozek nevešlo, nebo že by to podvozek neutáh?
    http://forum.valka.cz/topic/vi...
    Navíc motor náklaďák má, takže kdyby zapojili elektrocentrálu přímo na něj, tak ušetříš polovinu váhy.
    A to se bavíme o 30kW - letecké radary mají často pod 10kW
    https://forums.eagle.ru/showth...

    marthy: a to jako ty centrály palivovou nádrž nemají? A to pro náklaďák s výkony řádově 300kW je nějaký velký problém vést další palivo pro 30kW?

    fenri: Proč by na motoru o výkonu 300kW nemohl být připojen generátor na 30kW? Když běžné klimatizace v osobních autech odebírají trvale i kolem 5kW a motoru to nijak nevadí? Hydrauliky u stavebních strojů odebírají přesně řádově desítky kilovat výkonu (http://www.kohut.cz/bagry-rypa... - proč by tam měl být problém místo hydrauliky připojit generátor????

    "Není mi jasná vaše představa použití S1 při útoku."
    Normálně - obrněná divize útočí a S1 ji kryje záda. Tam, kam útočí ale těžko pošlete nějaký extra velký radar....

    "Výkon radaru a střelecké části nepochybně vyvážený je. "
    Pokud radar není schopen zaměřit útočící rakety na takovou vzdálenost, na kterou dostřelí rakety systému - a tato schopnost by šla vylepšit za zlomek ceny systému, pak evidentně vyvážený není.
    To, že dosah toho radaru proti těmto střelám je takový jaký je jsem dokládal jak výpočtem (to, že Vám Vaše ego velí nečíst mé argumenty není můj problém), tak i odkazem na údaje o radaru.

    "navrhujete, aby s sebou každý bigoš tahal radar pro řízení dělostřelecké palby. "
    Ne, navrhuji, aby ke kompletu za 13 milionů dolarů byl k dispozici co nejlepší radar tak, aby to výsledný komplet neúměrně nezdražilo nebo nezhoršilo mobilní schopnosti toho kompletu. Což podle mne současné radary montované na stíhačky splňují lépe, než montovaný radar. Možná se pletu - ale zatím tu nezazněl důvod, proč by měli být nevhodné.

    "prostě ho NIKDO nepoužívá"
    Kdo jiný dělá podobné systémy s X band radary? Patriot má C band radar, S300 používá S-band atd...
    AA komplet odpovídající pancíři - existuje vůbec dnes takový, aby šlo takto argumentovat. Avenger je evidentně o třídu níž, ADATS také, Patrioty o třídu vejš...


    charlie:
    - špinavý vzduch radaru narozdíl od turbíny nevadí. A otřesy - ty jsou u letadla také.
    - S1 má ty radary dva, ne jeden dvoukanálovej. Takže klidně mohli ten Skovej nechat a dát tam jinej Xkovej
    - jinak to s tím síťování atd. atd. jo. A? Mění to něco na tom, že pokud jde zamontovat do toho kompletu radar ze stíhačky, tak by prostě za malé peníze navíc byl podstatně výkonnější komplet?
    - zatímco pozemní radary jedou spíš na robustnost: vzhledem k tomu, že letecké radary jsou v kryté špičce, která musí něco vydržet, tak jistě není problém je podobně zakapotovat i při montáži na vozidle.

    "Navíc - proč cpát na komplet s max. dostřelem 40km radar s dosahem 170"
    Protože výkon toho radaru na některé typi cílů by ani tak nedosáhl na hranice maximálního dostřelu svých raket. Přitom je potřeba umět hledět dál, aby šlo sestřelovat na hranici svého dostřelu (vystřelit je třeba s předstihem, aby se rakety potkaly).


    Víte, co mi přijde vtipné a typické - kdybyste napsali, myslíme, že pro montáž leteckého radaru je nějaký problém, ale nevíme jaký, tak by to šlo brát. Pokud ale vemýšlíte hromady pseudoargumentů, jako že obrovskej náklďák neuveze blbou třicetiwatovou elektrocentrálu, tak je prostě vidět, že prostě nehledíte na věc objektivně. Že prostě nejste ochotni připustit možnost, že by to možné bylo....

  • shuravi
    16:31 14.10.2016

    Marthy:
    Я сейчас в командировке, на новой военной базе ... радиоэлектронной разведки в Киргизии, город Ош ( в горах :-)) в Ферганской долине.
    Это стратегический выход на Памир в сторону Китая, Индии и Пакистана с Афганистаном. Это, так называемая "точка контроля" под названием "Памирские горы": под тотальным наблюдением все транзитные пути.
    p.s. Американцев мы отсюда выдавили (авиабаза "Ганси"). Предлог - американский солдат убил выстрелом в сердце таксиста.

  • shuravi
    16:16 14.10.2016

    Nesher :))))
    Obama a jeho generálové vedou v Pentagonu diskuzi a nemůžou se shodnout, jaká je nejvhodnější doba pro přepadení Ruska. Nakonec se rozhodnou zeptat Francouzů:
    - Kdy je nejlepší přepadnout Rusko?
    Francouzi odpovídají:
    - Nevíme, ale rozhodně ne v zimě, to špatně dopadne.
    Bude tedy asi lepší zeptat se Němců:
    - Kdy je nejlepší přepadnout Rusko?
    Němci odpovídají:
    - Nevíme, ale rozhodně by to nemělo být v létě. To už jsme zkusili...
    Co s tím? Někdo navrhuje zeptat se Číny, ta je progresivní a vždy přijde s nějakým novým nápadem. Zeptají se tedy Číňanů, kdy je nejlepší přepadnout Rusko? Číňané odpoví:
    - Hned teď!! Rusko začalo stavět ‚Sílu Sibiře‘, ‚Turecký potok‘, kosmodrom ‚Vostočný‘, most na Krym, v nejbližší době chtějí modernizovat Bajkalsko-amurskou magistrálu, staví nové sportovní komplexy pro mistrovství světa ve fotbale a v atletice, plánují těžbu v Arktidě... Zrovna teď by se jim hodilo hodně zajatců!
    ------------------------------------------------------------------------------------
    "Rozděl a panuj". Bohužel, nemluvím česky
    Запомните: воюют люди, солдаты, а не техника. Если нет боевого духа, если нет патриотизма, жертвенности - нет никакой армии, и никакие танки, самолёты, ракеты не помогут. Поэтому в России мы и говорим "матушка Россия, мама".
    А у вас забрали флаг, национальную валюту, поставили военные базы США... Вас оккупировали под дружные крики "свобода демократия". Чехия -- Словакия
    "Разделяй и властвуй".
    Měte se hezky. Na shledanou.

  • Marthy
    16:10 14.10.2016

    Shuravi-tahat tady politiku,z toho nekouká nic dobrého.Už tak tady je dost op,spamu a hádek.
    Jinak o tom Systému pancir,to že je nízký dosah radaru jeho slabinou nevěřím,se systémy PVO mají Rusové bohaté zkušenosti a inženýři kteří systém Pancir navrhli určitě dobře ví jaký radar je pro něj nejvhodnější.Taky lidé kteří rozhodují o zavedení tohohle systému do Ruské armády vědí dobře co potřebují,systém s vážnou slabinou by nezavedli,nechali by ho přepracovat.
    P.s-jaký výškový dosah bude mít ten Pancir SM ?Předešlý systém měl do 8 000 m,z toho údaje bylo dost jasné pro jaké úkoly byl prvořadě určen.

  • Civil
    15:57 14.10.2016

    Tak kecam, je to kombinovane..
    The X-band component of the SSTsR is used for target tracking, and uplink of missile steering commands., the Ku-band component for target and missile beacon tracking. The system typically guides one or two missile rounds against a single target.

  • Civil
    15:54 14.10.2016

    Charlie:
    1RS2-1 je Ku-band (‎12 – 18 GHz), ne X-band (8.0 – 12.0 GHz)

  • Nesher
    15:50 14.10.2016

    semtam
    Prosím, nekrmte toho ruské trolla. Je mi jasné, že s ním budete v něčem souhlasit (byť nechápu co na Rusku vidíte), ale pokud nechcete, aby se diskuze zvrhla ještě více, tak ho prosím ignorujte.

  • shuravi
    15:42 14.10.2016

    semtam
    V diskuzi je pár jedinců co si musí u každého tématu kopnout do Ruska. (с)
    ----------------------------------------------------------------------------------
    hahahaha :))) podmíněný reflex
    Kdy přepadnout Rusko? Generál Blaško pověděl ....

  • Charlie
    15:40 14.10.2016

    1) rozdíl mezi leteckou a pozemní turbínou je taky třeba ten, že ta pozemní musí vydržet mnohem špinavější vzduch a jiné průběhy zatížení, stejně jako jiné otřesy. Takže prostě nejde vzít turbíénu z vrtulníku a prdnout jí do tanku. Teda ono to jde, ale výsledky budou nevalné.

    2) Stejně tak nejde vzít radar ze stíhačky (který má úplně jinak optimalizované módy i hardware) a prsknout ho do pozemního kompletu. Teda ono to jde, ale moc to nefunguje, už to zkoušeli.

    Pointa je v tom, že letecké radary jsou optimalizovány pro maximální výkon při minimální hmotnosti, zatímco pozemní radary jedou spíš na robustnost (nezapomeňte, že při jízdě v terénu sebou ty komplety hází, technika to dostává od větví, prachu a kamení a vůbec ty podmínky jsou úplně jiné).

    Pokud je mi známo, přehleďák Pancíře jede v Sku a zaměřovací/naváděcí v Xku, takže prostě narvat na Pancíř Skovej radar s dosahem 140km fakt nejde - nevejde se (viz AN/MPQ-53, taky skovej radar s dosahem cca 170km).

    Navíc - proč cpát na komplet s max. dostřelem 40km radar s dosahem 170 - to je prostě příšerně drahé monstrum jak na pořízení, tak na provoz, který malej, levnej, mobilní komplet pro divizní stupeň PVO není vůbec potřeba. je dobrý si uvědomit, že % zásahu na 40 kiláků může být klidně jen 60%, nebo i míň, navíc na tuhle vzdálenost nemusím být ani schopnej cíl postřelovat protože rušení. Větší dosah rakety neznamená nutně větší postřelovací vzdálenost, ale taky větší šanci na zásah v případě, že cíl začne manévrovat.

    Stejně tak proti Stand-off zbraním nemusím po JDAMu střílet superdrahou raketou S-300V, na to mi stačí jí sejmout pár kilometrů od cíle levným hlavňovým/raketovým PVO kompletem krátkého dosahu.

    Je tu jistá prioritizace cílů - strategické a armádní komplety PVO (S-200/S-300, Patriot) pálí po důležitých strategických cílech (Bombardéry, ŘSPDL, AWACS, JSTARS, tankery, případně po pronikajících úderných strojích), divizní komplety a komplety středního dosahu typicky chrání konkrétní cíle (shromaždiště techniky, letiště, továrny) před hrozbami, které jim určí velení, a malé PVO krátkého dosahu chrání sobě přidělené území před různými vrtulníky, CAS letouny, taktickými raketami a stand-off municí. MANPADSy pak znepříjemňují život všemu, co se odváží sletět dost nízko a blízko a vykrývají nejnižší vrstvu, tkeré je zhusta relativně v bezpečí před vyššími komplety (díky radarovému krytí terénem).

    ŽÁDNÁ PVO NEMŮŽE FUNGOVAT JAKO SKUPINA SAMOSTATNĚ PŮSOBÍCÍCH KOMPETŮ. Všechny prostředky jsou sesíťované do sítě velení a řízení, která spojuje data z různých senzorů (přehledové radary PVOS, pasivní senzory, radary jednotlivých kompletů). Přehledové radary jednotlivých kompletů jsou až sekundární zdroj informace a složí k vykrývání hluchých míst, zahuštění sítě radarového pokrytí a k jisté samostatnosti jednotek v příapdě výpadku spojení s nadřízenými celky. Nemá smysl každého Gophera nebo Shilku vybavovat long rande radary, ajko mají palebné systémy dlouhého dosahu - nikdo by to neufinancoval a daň za ztrátu mobility by byla naprosto neúměrná získanému efektu, nehledě na zjistitelnost takových radarů.

  • shuravi
    15:38 14.10.2016

    Ptám se, protože mám neodbytnou představu, že kdyby nyní nastala konvenční válka s Ruskem, mohlo by nastat to, co v první světové. Tedy mnoho zběhů, založení takzvaných legií a tak dále. Anebo se mýlím a v profesionální armádě nejde o ideje, názory, kritické myšlení, svobodomyslnost, ale jde o plat? :))

  • semtam
    15:34 14.10.2016

    shuravi

    Jo, v něčem máš pravdu. V diskuzi je pár jedinců co si musí u každého tématu kopnout do Ruska. Je to takový folklór. Sice z 90-100% píší blbosti, ale co už.

  • shuravi
    15:31 14.10.2016

    Profesionální vojensk? Tam je? Ne?

  • fenri
    15:27 14.10.2016

    Logiku, vy dnes perlíte ještě víc, než s tvorbou alternativních historií.

    Sice jste neobyčejně bystrý, že víte, že Pancir má motor náklaďáku, ale - na tom motoru nebude viset generátor o výkonu desítek kW. Za další nechte motor náklaďáku běžet několik dní (v podstatě) na volnoběh. Jaká bude životnost? Jaké budou jeho tepelné emise, hlučnost? Motor náklaďáku ani nemá otáčkové optimum v rozsahu otáček vhodných pro generátory (tam se používají dost pomaluběžné kousky).

    Znáte slovo APU? Proč myslíte, že se dává na techniku? Aby neklepal po dny, týdny... motor. Jasně, APU opět vymysleli blbci, kteří se nezeptali óó velkého Logika...
    Proud Pantsiru dodává ta velká bedna za druhou nápravou. Už takhle to není drobek.

    Ano, S1 by dával data S-300. Proč? Protože S-300 je nadřazený systém o několika vozidlech s velkým stožárem, to vše po rozvinutí zasíťované a v ceně "trochu" vyšší" než Pancir. Mrkněte se, jak velká je radarová část S-300/400/500...A věřte, že je dražší, i když si odmyslíme drahé interceptory. Ale je možné, že vývojáři PLO systémů jen z plezíru vyvíjejí obrovské radarové systému pro své komplety dlouhého dosahu, místo aby tam prskli arad ze stíhačky, k motoru náklaďáku dali velký generátor a přes dvě čokolády to spojili s tím radarem.

    Jinak: navrhujete, aby s sebou každý bigoš tahal radar pro řízení dělostřelecké palby. Je to přeci výhodnější, když každý bigoš ví, že na něj letí granát a zároveň mohou ti bigoši předávat data pro řízení palby na štáb. Si to vemte těch radarů - bude to dokonalé. Navrhujete chujovinu...

    Není mi jasná vaše představa použití S1 při útoku. S1 na co dosáhne a co má sestřelit tak sestřelí, nebo to zkusí. Ten útok by probíhal jak? Jezdil by zemi za letadly ve stylu "Rychle a zběsile"?

    Ne, neprotiřečím si. Z textu je snad zřejmé, že sestřelováním letadel(stíhaček) jsem myslel ta, na které stačí jeho kanony či interceptory. Na ta, která jsou daleko, slouží (adekvátně větší, dražší a méně mobilní) jiné systémy. Bavíme se o letadlech se zbraněmi pro útok z odstupu. Ne, Pancir fakt není určen pro sundavání B1B s JASSM dřív, než tu JASSM odpálí.Myslím, že to pochopil úplně každý, ale OK. Budu pro vás psát jak pro malé dítě.
    Žádné vaše výpočty jsem neviděl a pochybuji, že jste jich schopen. To byste se netrávil čas plkáním blbostí na AN a spíš si užíval vydělaných peněz. Lidí, co to umí moc na světě není a už vůbec své výpočty nedávají do diskuzí na populárních webech.

    Výkon radaru a střelecké části nepochybně vyvážený je. Alespoň o tom jasné hovoří dostupné údaje o schopnostech systému, názory odborníků i renomé autorů systému. S veškerou úctou, vaše renomé je poněkud nulové a váš názor trošku směšný - co jste zkonstruoval, že se považujete za chytřejšího?

    Radar ze stíhačky se použití v PVO zcela zjevně nehodí. Proč? Kromě toho, co už tu zaznělo a což jsou dost dobré důvody, je tu jeden absolutní důkaz - prostě ho NIKDO nepoužívá. Ty, co to napadlo tuto cestu velmi rychle opustili.

    Když "vynález" amatéra nikdo nepoužívá ani potom, co to odborníci třicet let před tím amatérem i reálně vyzkoušeli, znamená to dvojí:
    -buď je to blbý nápad
    -nebo je ten amatér netušený genius, který jen z vrozené schopnosti odmítá za svojí genialitu inkasovat zatraceně dlouhé peníze.

  • asdf
    15:26 14.10.2016

    K veci to az tak nebolo.

  • shuravi
    15:23 14.10.2016

    :)) Я почитал "ваши темы".. Смешно: "пьяная нищая Россия,.. ржавые ракеты, надувные подводные лодки, ржавые самолёты"... )) И это "военный форум"??
    Я - военный, смотрю сайты на такие темы. К вам заглянул в гости... .. OMG!
    детский сад и завистливая русофобия.
    p.s. Кстати, заметил: и поляки, и чехи, и украинцы ... и т.д. - все сравнивают русское оружие и Армию не со своими армиями, а США. :-)))) За своего хозяина переживаете?
    ( Только без обид: никого не хотел обидеть, но это так смешно)

  • semtam
    15:10 14.10.2016

    shuravi

    Piš k tématu!

    Jinak píší sem i Poláci, Slováci. Polsky to přelouskáme.

    Pokud máš co napsat, tak klidně rusky, ale k tématu! Ty letopočte :)

  • shuravi
    15:04 14.10.2016

    Jak se stalo:
    1812 (první EU) -- Rus v Paříži.
    1945 (druhá EU) - Rus v Berlíně.
    2017 (třetí EU) --- ........ :-)

Stránka 1 z 3