Pátá generace bojového vozidla pěchoty CV90 MkIV

CV90 MkIV; větší foto / BAE Systems

Londýn, Velká Británie - Rychlejší, silnější, výkonnější. To jsou hlavní vlastnosti nové generace bojového vozidla pěchoty CV90, které dnes na Mezinárodní konferenci o obrněných vozidlech v Londýně představila společnost BAE Systems. CV90 MkIV je generačně již pátým členem bojem prověřené rodiny bojových vozidel pěchoty (BVP) CV90 a představuje další významný krok ve vývoji tohoto legendárního obrněnce.

Nová řada CV90 MkIV nabízí výrazné vylepšení bojových schopností, včetně zvýšeného výkonu motoru a aktivní technologie tlumení pro zlepšení rychlosti a manipulace na bojišti. Nové vozidlo je vybaveno nejmodernější elektronickou architekturou NATO, která splňuje všechny požadavky zákazníků na integraci senzorů a implementaci autonomních systémů.

 

 

Společnost BAE Systems se rozhodla, že bude novou řadu CV90 MkIV nabízet také Armádě České republiky, která bude muset v aktuálním výběrovém řízení nahradit flotilu BVP pěchoty BVP2.

 

Jsme nesmírně hrdí a nadšení, že můžeme představit další krok ve vývoji CV90, uvedl k představení Tommy Gustafsson-Rask, viceprezident a generální ředitel společnosti BAE Systems Hägglunds. MkIV bude nyní k dispozici současným i budoucím uživatelům modelu CV90, kteří budou moci naplno využívat nových vývojových vlastností tohoto legendárného a bojem prověřeného vozidla. Tento přístup poskytuje nejlepší možnou kombinaci osvědčených řešení a nejmodernější technologií BVP, která má velký potenciál i pro budoucí rozvoj, dodal Gustafsson-Rask.

 

BVP CV90 vyvíjené švédskou společností BAE Systems Hägglunds je moderní, adaptabilní a v boji prověřené vozidlo. Celkem 1280 kusů CV90 v 15 variantách již bylo prodáno do sedmi zemí, včetně čtyř spojenců NATO. Poslední generace modelu CV90, který zakoupily ozbrojené síly Norska, je jedním z nejmodernějších BVP, které se v současnosti ve světě vyrábí.

 

Model CV90 MkIV obsahuje nový motor Scania s výkonem až 1000 koní a nejnovější modernizovanou vysoko-zátěžovou převodovku X300. Hrubá hmotnost vozidla (GVW-R) se zvyšuje z 35 tun na 37 tun, což znamená, že uživatelé získávají navíc dvě tuny užitečného zatížení, a to vše při zachování manévrovacích schopností vozidla a stejného stupně ochrany (STANAG 4569) To vše zvyšuje další vývojový potenciál vozidla.
 

Nové vlastnosti MkIV umožňují také plnou implementaci systému iFighting™, který společnost BAE Systems vyvíjí jako inteligentní řešení a podporu na moderním bojišti. iFighting™ pracuje jako komplexní podpora posádky vozidla s výrazným vylepšením situačního vidění a pomoci při rozhodování. Tyto vlastnosti podporují nejen posádku, ale také zajišťují špičkový výkon celého systému.

 

Hlavními rysy nového obrněnce CV90 MkIV jsou, mimo jiné: 

• Novou řadu věží CV90MkIV D, která je vybavena modulární konstrukcí s hlavněmi 30 / 40-, 35/50 a 120 mm a přípravou pro integraci dalších zbraní, například řízených protitankových střel a kulometů. Věže jsou navrženy tak, aby podporovaly rozsáhlejší integraci senzorů a revoluční koncepci iFighting ™ společnosti BAE Systems. Generace MkIV bude také prvním západním BVP se systémem Active Protection.
• Technologie aktivního tlumení ve standardní nabídce k podvozkové části. Tato funkce propůjčuje vozidlům aktivní dynamiku pro vyšší stabilitu a rychlosti v různých typech terénů, a také výrazně snižuje náklady životního cyklu pro koncového uživatele.

• Čtvrtá elektronické architektury NGVA Standard Electronic Architecture, která zvyšuje efektivitu fúze dat ze senzorů a výrazně zvyšuje paralelní zpracování dat v reálném čase. Tato technologie bude podporovat algoritmy strojového učení, schopnosti umělé inteligence - včetně autonomní podpory posádky - a rozšířené reality a 3D mapy, které výrazně rozšíří možnosti budoucích aplikací a vývoje.

 

Řada CV90 nabízí, se svojí konstrukcí a technologiemi koncipovanými pro snadnou integraci dalších rolí díky flexibilnímu sestavení podvozku a jeho přiřazených dílčích systémů, bezkonkurenční výkon a unikátní schopnosti ve třídě 20-37 tun. Ve srovnání se současnými západními BVP bude CV90 MkIV o několik tun lehčí při zachování stejné úrovně ochrany (Stanag 4569), přičemž vyšší váha (GVW-R) 37 tun zvyšuje i potenciál dalšího vývoje.


„Model CV90 je od samého počátku vyvíjen s jasnou vizí: vytvořit vozidlo, které nabízí vysokou taktickou a strategickou mobilitu, špičkovou palebnou sílu, vysokou schopnost přežití a ochrany ve všech typech terénu nebo taktického prostředí. Chceme se neustále posouvat vpřed a díky průběžné zpětné vazbě od naší široké skupiny koncových uživatelů a jejich přísným požadavkům je CV90 v současnosti technicky nejvyspělejším a nejprověřenější platformou bojových vozidel pěchoty, kterou dnes máte možnost vidět. Tato filosofie, v kombinaci s vysokým potenciálem růstu, dává vozidlu CV90 jedinečné postavení na globálním obranném trhu,“ uvedl Dan Lindell, ředitel pro platformu CV90 společnosti BAE Systems Hägglunds.
 

BVP CV90 se dnes používá v Dánsku, Estonsku, Finsku, Norsku, Švédsku, Švýcarsku a Nizozemsku.

 

Redakčně upraveno

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Unikátní podvozek vozidla BAE Systems CV90

Pásové vozidlo pěchoty CV90, jeden z adeptů pro Armádu ČR, se pyšní novým unikátním podvozkem. Před ...

BVP Puma pro Armádu ČR - průmysl, výcvik, cena a spolehlivost

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje za nakup 210 nových bojových vozidel pěchoty (BVP) a dalších ...

BOV 8×8: Nové slovenské bojové vozidlo pěchoty

Ministerstvo obrany Slovenské republiky (MO SR) v rámci průmyslového dne předvedlo zástupcům médií ...

Francie modernizuje tanky Leclerc a vyhlíží nový tank

Francie mezi roky 2020 až 2028 modernizuje celou flotilu hlavních bojových tanků Leclerc. Informaci ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Dual
    18:49 10.02.2018

    PavolR:

    Bojový modul pro IFV Berserk G125 - by měl být konfigurovatelný jako bezposádkový nebo s jednočlennou posádkou operátora- střelce. Ve vozidle bude i prostor pro malý výsadek na rozdíl od běžných MBT.
    Bojová hmotnost bude o hodně nižší než u západních MBT, odhadem tak 48 tun.

    Protiletadlový dvojkanón ráže 23 mm by měl být využívám jednak proti nízkoletícím cílům, jednak proti pěchotě a kvůli dostatečnému náměru v boji ve městech. V bojích na východní Ukrajině se "Zuška" velmi osvědčila i když se tam letectvo nepoužívá.

  • PavolR
    14:35 10.02.2018

    Dual:
    Koncept vozidla palebnej podpory v totožnej zbraňovej konfigurácii akú má MBT na tom samom podvozku mi príde trocha samoúčelný. Jedine, že by bola tá veža bezposádková, čo zjavne nie je (tým je to celé divnejšie)
    Nie sú 23mm kanóny na protilietadlový komplet trocha málo? Dostrel je iba 2,5 km a rakety to nemá. Vcelku podzbrojený ...

  • Dual
    11:03 10.02.2018

    Pro porovnání koncept ukrajinského těžkého BVP Berserk:

    IFV Berserk AV-30:
    https://www.behance.net/galler...

    IFV Berserk G125 - vozidlo palebné podpory:
    https://www.behance.net/galler...

    IFV Berserk AU-23-2 - protiletadlový komplet
    https://www.behance.net/galler...

  • Dual
    13:21 04.02.2018

    Rase:
    Musím trochu opravit informace z mého předešlého komentáře, že to bude těžké BVP je nepravděpodobné. Na výkrese je znázorněno BVP označované jako typ "BMP-U".
    Jsou známy pouze rozměry vozidla. Jeho délka je 7626 mm, šířka 3533 mm a výška je 2907 mm s bojovým modulem. Pravděpodobně bude vážit asi 22-25 tun. BVP je také vybaveno vodním štítem, což znamená, že vozidlo bude plovoucí. Dálkově ovládaná věž bude zřejmě nový typ. Pro srovnání ruský BMP Kurganets-25 má délku 7200 mm, výšku s bojovým modulem 3020 mm a šířku 3200 mm. Bojová hmotnost "Kurganetse" je asi 25 tun. Vzhledem k rozměrům připravovaného ukrajinského BVP lze konstatovat, že je v podstatě analogické s ruským pěchotním bojovým vozidlem.
    Informací je zatím málo, takže si musíme počkat na premiéru.
    Zdroj:
    http://defence-blog.com/army/u...

  • Rase
    09:41 02.02.2018

    Dual:
    nemůžu si pomoct, ale připomíná mi polský Borsuk. Vypadá ale docela divně vyvážené a moc nechápu systém rozložení jednotlivých částí. Motor je očividně v ose, přední část vypadá prázdě (asi jen pancíř, palivo a možná elektronika), ale bojová věž je usazená nezvykle v zadu a výsadek pod ní. 3D model vypadá ještě pěkně, ale ten výkres je divný.

    ps. ona to asi bude obdoba Kurganětse, který mi ale přijde až moc velký, tohle na tom lépe nebude

    • mikojan29
      10:28 25.01.2019

      Mám ten článok : MCT-30

      • mikojan29
        10:29 25.01.2019

        Kam to mám poslať?

  • Dual
    12:45 31.01.2018

    Na ukrajinských webových stránkách byl zveřejněn náčrt ukrajinského perspektivního těžkého BVP. Náčrt pochází z Charkovské konstrukční kanceláře Morozova (zadávací podmínky tendru na model).
    Prezentace prototypu nového BVP se očekává již v první polovině letošního roku.
    Podle předchozích informací má být postaven na podvozku tanku BM-Oplot.
    Použit má být motor 6TD-2 (šestiválec, zdvihový objem 16,3 l, max. výkon 882 kW při 2800 ot/min, max. kroutící moment: 3135 Nm při 2050 ot/min).
    Zdroj:
    http://mil.in.ua/ymovirnyy-vyh...

  • Rase
    11:49 31.01.2018

    Koukám že izraelci (Rafael) představili novou věž Samson 30 APS, která je osazená systémem Trophy. Materiály firmy uvádějí, že kromě rychlopalného kanónu a spřaženého kulometu (M240) nová věž integruje dva nezávislé zaměřovací systémy (střelecký a velitelský), dvě víceúčelové řízené střely, vícenásobné odpalovací zařízení pro dýmové granáty a kompletní ochranný systém Trophy APS. Ten obsahuje čtyři radary a dvě odpalovací zařízení. vypadá to rozhodně mnohel líp než původní věž Samson osazená na ASCODu.

    https://i0.wp.com/defense-upda...

    Více zde: https://www.militarybox.cz/new...

  • RiMr71
    15:36 30.01.2018

    Díky MALI za osvětlení struktury a součinnosti osádky a výsadku v BVP.
    Jen se k tomu ještě vrátím - máme ty lidi? Nebo, budeme je mít?

  • stirling
    10:04 30.01.2018

    Popravdě mě ani nenapadlo, že má Puma dvojnásobnou spotřebu. Čekal jsem tak max třetinu navíc. K novému motoru tu bylo tuším info. Už se připravuje, ale spotřeba moc vylepšená není, že se zvedl výkon za stejnou spotřebu či tak něco, ale možná zapracovali na nějakém úsporném módu.

  • MALI
    08:22 30.01.2018

    To Clanek:
    souhlasím, ten motor Pumy, co byla u nás v ČR na zkouškách, však vůbec nebyl špatný (tedy až na tu spotřebu, ale ta u toho motoru s výkonem 1 MW asi nebude menší, spíš naopak).

  • Clanek
    08:08 30.01.2018

    Ja bych to nepodarkem hned nenazyval, charakteristika je to zvlastni, ale maloco nebo malokdo (tim spis ne MTU co ma za sebou ne zrovna kratkou historii) udela tohle omylem. Dat motoru dve charakteristiky, dve polohy v kterych exceluje pokazde v necem trochu jinem, mi u bojove techniky neprijde vubec spatny napad. Tim spis po tech udajich o spotrebe co jste napsal.
    Kazdopadne je zrejme, ze v Pume je tedy nakonec nejaka jina inkarnace toho motoru, s jinym naladenim, parametrama... tak asi nema cenu se v tom dal stourat. I tak bych se ale zajimal o to s jakym motorem planuje BW modernizovanou Pumu. Pokud by si ji vybrala CR tak by jiste taky dostala motor novy, tedy ne ten na zkouskach predvedeny.

  • MALI
    22:53 29.01.2018

    To Clanek - oprava - správně jsem měl napsat:
    Ve vašem zdroji se píše o max. Mk=2200 Nm, Já mám uváděno: 2175 Nm, ostatní hlavní parametry jsou přibližně shodné.

  • MALI
    22:51 29.01.2018

    To Clanek:
    podíval jsem se na ten váš link - ten se má týkat motoru MTU 10V 892 Ka-501, Já mám k dispozici grafy z MTU 10V 892 HPD, takže jistý rozdíl v typech tady asi je.
    Grafy jsou však úplně jiné. U těch, které mám k dispozici opravdu žádný "zub" není, rovněž průběh Mk i P je odlišný (například u vašeho odkazu je při 1500 ot/min Mk=1250Nm, u "mého" grafu je při 1500 ot/min Mk=1650Nm atd.
    Ve vašem zdroji se píše o max. Mk 200 Nm, Já mám uváděno 2175 Nm, ostatní parametry jsou shodné.
    Závěr: asi se bude jednat o různé varianty stejného motoru. Osobně se mi však nezdá, že by takový "nepodarek", jaký je v tom odkazu, byl reálně zaveden v BW.

  • Clanek
    21:41 29.01.2018

    @Mali
    Ted taky nevim jestli se bavime o stejnem motoru, viz to pdf na predesle strane, pokud se nepletu pohani pumu motor z toho linku, a tomu se Nm, kterych je cca 2100 pri 2tis ot. propadnou nekam k 1600 Nm pri 2500ot znovu rostou az k maximu... ten pokles o 25% mi jako propad prijde. Jestli ale mluvime jeden o koze a druhy o voze, pak to hodne vysvetluje.

  • Jirosi
    20:31 29.01.2018

    MALI: Tak to těch 400l/100, tu PUMA pořádně deklasuje. Ale to se asi jednalo o spotřebu v modů bojové činnosti.

    Celkem by mně zajímalo co na to číslo odvětily kluci z BW, případně zástupce firmy. Ale to sem logicky nikdo nenapíše.

  • MALI
    20:24 29.01.2018

    To PavolR:
    předpokládáte správně, naše autorizovaná zkušebna ve Vyškově má normovaný jak terénní, tak silniční okruh, sleduje se mimo jiné průměrná rychlost a spotřeba v jednotlivých režimech (k tomu X dalších parametrů). Podmínky zkoušek byly pro všechny úplně stejné.
    On ten maximální dojezd jenom po cestě je sice hezká věc, ale v reálném bojovém nasazení pásového BVP má vypovídající schopnost asi takovou, jako ten údaj o spotřebě auta, uvedený v TP. Mimochodem, tady nejde o číslo udávající spotřebu na 100 km, ale o to, kolik cisteren a jak často bude muset zásobovat nasazené jednotky.

  • PavolR
    20:10 29.01.2018

    MALI:
    Spotreba paliva (a nielen pri pozemnej doprave) závisí od rýchlosti a čiastočne aj spôsobe jazdy. Maximálny dojazd sa udáva spravidla podľa toho, ako ďaleko dôjde vozidlo na pevnej a rovnej komunikácii.
    Predpokladám, že ste ich nepúšťali po trase Praha-Bratislava a späť, sledujúc, komu skôr dôjde palivo ...

  • Flader
    20:08 29.01.2018

    Tak to už by Puma v spotrebe asi tromfla aj T- 72 :D

  • Jara
    20:05 29.01.2018

    Mali
    No myslím, že už k té spotřebě není dále co dodat (i kdyby se do toho Švédi více opřeli, tak by to těžko smazalo rozdíl 200 litrů :)) )
    Ale já beru spotřebu jako daň za perfektní mobilitu a ochranu,samozřejmě závisí na požadovaném dosahu a jestli je ho puma schopná v ňejákém klidnějšim režimu dostát.

  • MALI
    19:56 29.01.2018

    To PavolR,
    deklarace výrobců mě nezajímají (znáte to o těch houbách, které si sám nasbírám?), schválně, komu se normálně podařilo jezdit v autě podle normované spotřeby výrobce, uváděné v TP?

  • MALI
    19:52 29.01.2018

    To Jara, Jirosi:
    CV90 váží prázdné 30 t (= pohotovostní hmotnost), tímto stupněm balistické odolnosti vyhovuje požadavkům AČR.
    Puma, s balistikou místy o stupeň vyšší, váží prázdná 39,5 tuny.

    rozdíl ve spotřebě mezi CV90 Mk3 a Pumou je více, než 200 litrů na 100 km, Pumě tedy chybí nádrže zhruba na 500 l nafty, dlužno ovšem poznamenat, že chlapi z BW s tou Pumou poctivě jezdili, fakt, co to dalo, kdežto Švédi museli pořád dávat pozor na to, aby nevyzuli ty gumové pásy....

  • PavolR
    19:46 29.01.2018

    Mali: Nemajú snáď Puma aj CV90 deklarovaný porovnateľný dojazd? Tým pádom by mala mať Puma asi dostatočnú kapacitu palivových nádrží.

  • Jara
    19:30 29.01.2018

    Mali
    Puma má nejlepší balistickou ochranu, nejvyšší výkon, skvělou mobilitu.... tak vyšší spotřeba se mi zdá celkem logická ....

  • Jirosi
    19:22 29.01.2018

    Mali: Ty údaje o spotřebě byli měřeny pro stejnou balistickou úroveň ochrany?
    Tedy jestli "puma" nejezdila ověšená a CV90 na lehko. To by pak by potom dost vysvětlovalo.

  • MALI
    19:09 29.01.2018

    To Clanek:
    no, Já nevím, kde vidíte u průběhu Mk motoru MTU 10V 892 HPD u 2500 ot/min propad, teď se na něj dívám a žádný propad tam nevidím, jenom je zhruba od 900 do 2700 otáček vcelku normálně prohnutý, ale pak je až po 3300 ot/min krásně plochý, u 3500 ot/min už klesá dolů. Takže, žádný problém zde nevidím, píšeme o stejném motoru?
    Mě na něm spíš vadí to jeho posazení do vyšších otáček a z toho plynoucí menší provozní hospodárnost (Puma totiž má v průměru přibližně 2x větší spotřebu, než CV90Mk3, proto jsem se zde také v jiných diskuzích zastánců Pumy ptal, kam dají v Pumě další nádrže na naftu).

  • Jara
    17:27 29.01.2018

    Clanek, kolt
    Tak k té účinnosti, ta se u motoru skládá z termodynamické (p-v, T-s diagramy) a mechanické. Mechanická účinnost je závislá na tření a celkové konstrukci klikového mechanismu a samozřejmě závisí na otáčkách s rostoucími otáčkami rostou i ztráty, ale nemá to co dělat s tím jaké palivo motor spaluje.
    Termodynamická účinnost na kterou asi naražite, když je řeč o spotřebě ta je závislá pouze na teplotě spalování a zase nezáleží na tom jestli spalujete benzin nebo naftu, byť obecně lze říci, že diesely mají vyšší teploty spalování a tím lepší účinnost( není to však pravidlo).

    A ty diagramy výkonu a momentu u MTU motorů jsou zajímavé, ale ten propad kolem 2500 otáček nemá co dělat s turbem( žádný problém s nim není ) to mohu říci se vší určitostí.
    O tom co se uvnitř motoru děje mohu jen spekulovat bez dalších dat, jen nastínim jednu možnost... třeba v těchto otáčkách dochází v saní nebo výfuku k nějakým nežádoucím rezonancím a to snížilo plnicí účinnost a tedy výkonové parametry to dál zapříčiní vzrůst měrné spotřeby (absolutní spotřeba samozřejmě neroste! Měrná spotřeba je vztažena k výkonu ) u nové jednotky jsou třeba optimalizovány sací,výfukové kanály nebo je pozměněno časování a tento efekt byl odstraněn.

  • KOLT
    14:59 29.01.2018

    Clanek, nevím, jestli jste si všiml, ale ta stávající verse MTU 890 má v místě onoho propadu krouťáku i výkonu také zvýšenou spotřebu. Čili to vypadá spíš na problém než úmysl. Že to bude souviset s turbem, bych také považoval za pravděpodobné.

    Mmchd, Liebherr u D956 A7 uvádí pouze 400 kW. To má standardní verse jenom jedno turbo (nebo dokonce žádné)? Hlavně by mě zajímalo, co zač má být ten 800 kW, protože nic přibližně odpovídajícího jsem v nabídce Liebehrru nenašel.

  • stirling
    12:43 29.01.2018

    A má někdo porovnání té spotřeby jednotlivých vozidel a jaký vliv má samotná hmotnost vozidla? Opravdu by mě zajímalo kolik si bere hladová puma nebo naopak kdo je nejúspornější jestli se to tak dá vůbec říct.
    Případně jaký je servisní interval motorů a co vše se musí měnit?

  • Jara
    12:25 29.01.2018

    Článek
    Jsem v praci odpovím vám odpoledne, ale jen jednu poznámku tepelná účinnost motoru nezávisí na otáčkách

  • Clanek
    12:08 29.01.2018

    Spotreba ani tak nezavisi od objemu jako od ucinnosti. Dieslove motory maji idealni ucinnost posazenou obycejne hodne dole pokud se bavime o otackach, ty nejucinejsi dokonce hluboko pod 1000ot. Videt tu pak Pumu kde to "idealni rozpeti" je posazeno vysoko nad uroven toho, kde motory zbytku komparsu z toho vyctu uz konci, minimalne zvedne oboci.
    Tady jsou grafy prubehu Nm i udaje toho chystaneho derivatu tohoto powerpacku: https://mtu-online-shop.com/pr...

    Podle toho grafu ma Puma silu i dole, ale pak v 2500ot najednou "umre", aby se kolem 3000ot zase nadechla a dala ze sebe to nejlepsi. Az to vypada jakoby se motoru snazili dat dve tvare: kolem tech 1700-2000ot se bude nejspis nejlepe citit pokud pujde o spotrebu a presuny ustalenou rychlosti a tim i o ekonomiku, a to patro od 3000ot nahoru je tam pak ciste pro tu "trosku navic" kdy ridic potrebuje vsech tech slibovanych 800kw. Proc ne, fungovat to muze, jen mi do teto teorie nesedi jednak to, ze upravena verze toho powerpacku se ma chovat uz konvencneji, a za druhe to ze tu uspornost Pumy zatim nikdo nepotvrdil... nebo?

    Tohle by bylo zajimave probrat s
    1) ridicem, pokud (by) mela jedna posadka / ridic moznost sedet ve vsech predvadenych strojich, jak se to nekonvencni naladeni pumy projevuje v ruznych rezimech, a
    2) s konstrukterem turb tohoto powerpacku. Ma-li ten motor do V jen dve jak pise Mali, pak kazde dotuje jednu 5v stranu, tak zeby VTG po nejakych skocich? Nebo vic komor?
    Blbustky, ale zajimave :)

  • Jara
    11:42 29.01.2018

    Článek
    Ano máte absolutní pravdu, puma hned praští do oči. Ale koukněte i na zdvihové objemy těch motorů ... puma s tou spotřebou nemusí být až tak špatně je to totiž také nejmenší motor a to byl záměr ( to je výhodné vzhledem k hmotnosti powerpacku a jeho velikosti).
    Dostat takové otáčky ( běží ve stejném rozsahu jako diesel v osobaku) je velice obtížné. Materiály uvnitř motoru musí být sakra pevné aby při své velikosti a váze motor v takových otáčkách neroztrhly. Samozřejmě i konstrukce musí být zcela jiná hlavně poměr zdvihu a vrtání musí být blízko čtverce jinak by to nebylo možné

  • KOLT
    11:39 29.01.2018

    Jj, Puma má výjimečné nejen odpružení ale i motor (a tuším i spotřebu :-) ). Lynx má docela pěkný rozsah těch otáček, přitom má malý objem – buď je ten motor o tolik lepší než v CV90 a ASCODu, nebo mají mnohem lépe pořešená turba. A má být (u Lynxe) k dispozici i větší a silnější motor (tuším kolem 800 kW, MALI bude vědět víc).

  • Clanek
    11:22 29.01.2018

    Tipoval jsem "Minimalni kroutak" kdyz pisete rozpeti.

    Jinak z tech udaju hned prasti do oci Puma. Na velkoobjemovy diesel hodne vysoko polozene max Nm i kW. Docela by me zajimalo jak se toto projevuje na spotrebe, bylo mereni spotreby soucast zkousek a pokud ano jak si Puma vedla?

    Dalsi vec jsou ty udavane vykony, jasne ze na zkouskach byla puma soucasna, ale CR pokud vim bude nejspis nabizeny az "facelift" a tam pokud vim se zamysli i s upravenym powerpackem. Ty parametry co pisete plati pro aktualni MT 892 Ka-501, u nove Pumy je ale furt ve hre revidovana verze toho motoru, oznaceni MT 892 Xa-50. Pokud bude vyvoj ukoncen hodne bych se divil kdyby nemcu zustali u stareho motoru. Hlavni zmeny maji byt Max vykon az 1000kW a max Nm az 2800Nm a predevsim hodne propracovana krivka podani Nm a tim i vykonu. Aktualni motor ma az nehezky propad Nm kolem 2500ot, az tak nehezky az me to vede k otazce zda to byl zamer (ale nenapada me duvod), nebo soudruzi z NDR udelali nekde chybu... ? :) Vsadil bych na to druhe kdyz nova jednotka toto resi a uz ma mit prubeh Nm ukazkovy (na preplnovany diesel).

  • Jara
    11:14 29.01.2018

    Mali
    Děkuji za pěkné shrnutí, věděl co je použito za motory ovšem parametry těch motorů jsou občas udávány rozdílně ( záleží i na aplikaci) takže ještě jednou děkuji když jste to takhle pěkně sepsal.

    Článek
    Mk Je kroutící moment a u motoru se běžně uvádí použitelný Mk o nějakém rozsahu, bývá to 80 %max a je to kvůli tomu že hodnota max krouticiho momentu je dosazena jen na určitých otáčkách, důležitý je ale také průběh té křivky v celém rozsahu otáček a proto se udává tato “střední” hodnota a žádoucí je v co nejširším otáčkovém rozsahu.

  • MALI
    11:08 29.01.2018

    To Clanek: Mk = kroutící moment

  • Clanek
    10:58 29.01.2018

    Mali:"přičemž Mk= 2170 Nm.."

    Co je "Mk"?

  • MALI
    10:09 29.01.2018

    To Dušan, Rase:
    tuším, že to BVP musí mít minimálně ukončený vývoj...

    To Jara:
    několik základních informací k motorům BVP:
    1. CV 90 má nyní motor SCANIA DI16 48A (osmiválec se dvěma turby):
    zdvihový objem: 15,8 l
    max. výkon: 596 kW / 2150 ot/min
    max. kroutící moment: 2725 Nm při 2000 ot/min
    přičemž Mk= 2200 Nm je k dispozici od 1400 do 2300 ot/min,
    optimální průběh Mk je přibližně od 1500 do 2200 ot/min.

    2. ASCOD má nyní motor MTU MT 199 V8 (osmiválec se dvěma turby):
    zdvihový objem: 15,9 l
    max. výkon: 530 kW / 2300 ot/min
    max. kroutící moment: 2700 Nm při 2300 ot/min
    přičemž Mk= 2200 Nm je k dispozici od 1000 do 2300 ot/min,
    optimální průběh Mk je přibližně od 1200 do 1900 ot/min.

    3. Lynx má nyní motor Liebherr D956 (šestiválec se dvěma turby):
    zdvihový objem: 11,95 l
    max. výkon: 560 kW / 2300 ot/min, s možností krátkodobého zvýšení na 600 kW
    max. kroutící moment: 2710 Nm při 1300 ot/min
    přičemž Mk= 2200 Nm je k dispozici od 950 do 2350 ot/min,
    optimální průběh Mk je přibližně od 1200 do 2200 ot/min.

    4. Puma má nyní motor MTU 10V 892 (desetiválec se dvěma turby):
    zdvihový objem: 11,1 l
    max. výkon: 800 kW / 3800 ot/min,
    max. kroutící moment: 2175 Nm při 3000 ot/min
    přičemž Mk= 2170 Nm je k dispozici od 2700 do 3300 ot/min,
    optimální průběh Mk je přibližně od 2600 do 3500 ot/min

  • Dušan
    08:50 29.01.2018

    To RASE: nač ty chmury? AČR má myslím ve svých požadavcích, že to nové BVP musí být již někde zavedené nebo alespoň existovat aby se z toho tendru na BVP nestala pro naše vojáky noční můra. A to Wolfdog není a hoooodně dlouho nebude.

    To bychom si pak také mohli v Čechách vyrábět vlastní radary, vrtulníky a nebo dokonce tanky:-) Takový MBT Wofdog-2A1 by byl skutečným volebním trhákem, ne? :-)

  • MALI
    08:13 29.01.2018

    To Rase:
    ...tak to buďte bez obav, takovým způsobem, jak je citujete, nic reálně nepostaví, nebo aspoň nic reálně funkčního - tak to totiž v praxi nefunguje. Subdodavatelé komponent nejsou schopni realizovat integraci celku - od toho je systémový integrátor - a tím by měl být Zetor. Jedině, že by si takového integrátora nasmlouvali, nebo by museli mít dodavatele celého pohonného systému (motor, převodovka, transmise, což je ale dál spojeno s podvozkem, ten zase s celou platformou) - nevím, kde takového dodavatele chtějí sehnat - tím je jen výrobce OT/BVP. Nebo představa, že dejme tomu vyhlásí, že chtějí dodat datovou kabeláž vozidla, a on se jim někdo přihlásí, aniž ví, co bude ve vozidle za motor, převodovka, věž a další systémy a pak to celé pospojuje tak, aby to bylo funkční, je úplně mimo realitu.

  • daniel78
    07:15 29.01.2018

    ohledně Zetor Engineering s.r.o. a jejich vývoje jsem poměrně skeptický, protože

    společnost existuje od roku 2009

    v červenci 2016 byl představen wolfdog

    závěrka za rok 2016 obsahuje údaje o mzdových výdajích za rok 2016 ve výši 680 000 Kč a za rok 2015 ve výši 364 000 Kč, náklady za služby v roce 2016 ve výši 467 000 Kč a za rok 2015 ve výši 0 Kč viz https://or.justice.cz/ias/ui/v...

    to nevypadá, že by nějak zásadně utráceli na vývoji něčeho tak rozsáhlého a komplikovaného jako je IFV

  • Luky
    23:25 28.01.2018

    mají i vídejko:

    https://www.youtube.com/watch?...
    -------------
    Jirosi
    že by zácpa?

    Zatímco v Evropě Zetor bojuje s novými emisními limity a nemožností čerpat dotace na zemědělskou techniku, Rusáci se těší na traktory. To je přece dobře a memorandum je důležitý krok, nikoli lež.

  • Rase
    23:16 28.01.2018

    ...rizika s případnými komplikace co se týče integrace, by padla na bedra dodavatele jednotlivých celků (pohon, pásy, věž atd.). Oni sami budou v podstatě jen prostředník a ideálně pokud si zákazník sežene výrobní kapacity - případně jim blahosklonně nabídnou výrobní kapacity v traktorce Zetor.

    Tohle není můj názor, vycházím z toho co zatím bylo zveřejněno - pokud něco nesedí nebo se pletu, tak pardon, ale zatím to tak vypadá. Rozhodně ale neberte loby Zetoru na lehkou váhu - docela se toho bojím.

  • Rase
    23:12 28.01.2018

    MALI:
    zákazník... naivní zákazník. Vždyť ještě loni (nebo dál) mluvčí tvrdila, že postaví prototyp (maketu) až jim na to někdo dá peníze. Očividně se někdo našel tak tak chtějí představit (něco), ale osobně jsem hodně skeptický i k té pojízdné maketě. On i ten šakal vyšel na 5.mil euro (usd?) nebo kolik to bylo v té zprávě (s reálnou hodnotou). Má Zetor stovky milionů na to poskládat maketu ? asi ne. Osobně pochybuju i o tom, že by měl stát hodně miliard a 5-10 let na dovývoj. Zkrátka když to zjednoduším, čekají že dovývoj a všechno kolem zacvaká ČR (!)

  • MALI
    22:55 28.01.2018

    To Rase:
    tak jestli je to tak, jak píšete (ten jejich přístup ke konstrukci), tak takovým způsobem mohou úspěšně stavět vlaštovky hnízdo, ale ne Zetor BVP. To by jim to trvalo skutečně deset a více let, jak píše Jara a kdo jim bude ten vývoj po celou tu dobu platit - to už také vědí? Už během těch optimistických pěti let totiž podle mého názoru nebudou mít to své BVP komu prodat (protože všichni v okolí už nějaké nové BVP budou mít) a do třetího světa se budou přeprodávat ty staré z Evropy.

  • Jara
    22:46 28.01.2018

    Rase
    Věřte mi, že velice dobře vím co to znamená”dořešit” vývojáři mají hrubý koncept případně rozpracováno pár celků .... neříkám že to není možné jen zavedení by bylo nejdřív za 10 let min...

  • Rase
    22:39 28.01.2018

    skelet:
    rozhodně souhlas, vidím to podobně (lynx na úrovni CV90).

    Jara:
    co jsem pochopil, tak chtějí udělat základní korbu - inspirace u Pumy (protiminové dno a kola), ale s tím, že pásy, motor, převodovka a další věci, budou dodavatelé integrovat dodatečně. Tedy nikdo nezaručí kdy to bude (to je hlavní průšvih) a kdo to zaplatí, případně jak budou řešeny penále v případě nedodání. Zkrátka oni vývojáři to mají určitě zmáklé, ale integrace všech těch věcí bude kámen úrazu - tohle trvá roky a někdy je to i neúspěšné (!)
    Oplácání pancířem (AMAP) není problém, to se dělá na míru ke všemu možnému

  • Jara
    22:37 28.01.2018

    Rase
    Nebojte se zetoru....
    Jestli vytáhnou tenhle rok funkční wolfdog a projedou se s nim po polynomu,tak vám koupím 12 letou skotskou a pošlu vám ji, to přísahám :)))

  • Flader
    22:28 28.01.2018

    Rase, nebude IDET až v roku 2018? Tento rok je pre zmenu zase IDEB.

  • skelet
    22:27 28.01.2018

    Rase: ony traktory vytáhly ovšem v rámci antikampaně, pokud se nepletu.
    Na existenci Vlčáka pro AČR nevěřím.. tedy pokud se Borsuk nepřejmenuje na Vlčáka a nevznikne akt přátelství s Polskem.
    Zpět k realitě.. CV90 Mk4 se mi líbí více než Puma a dal bych ho s Lynxem na stjenou pozici. Nechť politici rozhodnou :)

  • Jara
    22:27 28.01.2018

    Co o wolfdogu od zetoru víme? Zetor engineering je jen kancelář s pár CADdesignery a o wolfdogu se často mluví, jako že je nereálné zaplatit další vývoj. Další vývoj čeho? Vždyť se ani neví s jakým powerpackem v Zetoru počítaly a to z jednoduchého důvodu ona totiž není hotova ani ta technická dokumentace nejsou dopracovány jednotlivé konstrukční uzly. ( jinak by muselo být všechno jasné a věděli by jsme například,že se počítá s europowerpackem) To co zetor prezentoval nakreslí každý CADař za dopoledne. Rozhodnout se pro wolfdog na základě jedné vizualizace je šílenství.
    A pět let by podle mého názoru zabralo dořešit konstrukci a dopracovat úplnou tech. dokumentaci......ovšem to by nebyla práce pro pár CADařú, ale celou armádu lidi různých tech. profesi...

  • Jirosi
    22:26 28.01.2018

    Rase: Ty traktory to byla klasická lež. Podepsalo se memorandu o tom "že by snad třeba mohlo". Ve výsledku celá výroba pokud vůbec bude, bude v Rusku. Takže CR zase akorát naletěla.

  • Rase
    22:20 28.01.2018

    MALI:
    za sebe samozřejmě jsem hlavně pro německé mašiny (byť Lynx moc nemusím, ale to sme řešili X-krát). Jsem ale skeptický z politického pohledu. Snažím se na to koukat z jiného pohledu. Pokud vytáhnou funkční Wolfdog na IDET 2018, tak se z něj většina společnosti sesype, jako z neskutečné novinky a úspěchu tuzemského průmyslu (ještě víc než před lety z obrázku). I nefunkční maketa by mohla mít dozvuk jako Borsuk v Polsku (ten se taky bere jako samozřejmost pro polskou armádu - byť zatím nejezdí).

  • MALI
    22:08 28.01.2018

    To Rase.
    na rozdíl od toho Wolfdogu ty traktory skutečně existují, resp. stačí je vyrobit. Jde o také o to, že ty traktory jsou čistý vývoz, BVP ne. Wolfdog zatím vůbec neexistuje, musí se "jen": vyvinout, odzkoušet, zavést sériová výroba (za 5 let se to skoro nestihne).
    Trochu moc činností na to, že by se nové BVP pro AČR mělo vybrat už letos a dodávat od roku 2020. Na druhou stranu, TTP na nová BVP už jsou podepsané, takže kdo si troufne z nich polovinu parametrů snížit, nebo vyškrtat?
    Pokud by to vyhrál jeden z německých strojů, tak zapojení českého průmyslu do výroby by zde bylo rovněž a to nejen pro AČR (dokonce zapojení státního podniku VOP CZ, ne privátního podniku s vlastníkem mimo ČR).

  • Rase
    21:50 28.01.2018

    ps. vypadlo mi, že mluvím o Wolfdogu od Zetoru (Zetor Engineering)

    http://www.palba.cz/album/disp...

  • Rase
    21:49 28.01.2018

    MALI:
    čím dál víc jsem přesvědčený o Wolfdogu. když vidím jak ve volbách vytáhli oněch 6000 traktorů pro Rusko, tak stejně snadno se dá vytáhnout cca 200 mašin pro AČR. To že budou dražší než Puma a bojeschopností jako Šakal (s hlavními díly stejně z Německa), je druhotné, jelikož to bude mašina s nálepkou "vyrobeno v Czechii". Pochybuju o tom, že nějaký ministr obrany, nebo vláda, si lajznou jít do rizika, že na ně někdo vtáhne, že nedali přednost českému výrobku, ale vyhodili X desítek miliard za stroj z USA (General Dynamics a BAE) nebo zlého Německa (Puma i Lynx), tedy zemí co nám různě škodí. Na reálný pohled každý kašle, tady se jede o nálepku.

    ps. ve výsledku půjde jen o to, kdo dodá věž a pohon. Tedy snad alespoň toto klapne němcům. pokud někoho napadne že Slováci dělají vlastní věž, tak to bude Turra 30...
    tohle píšu jako fanda Pumy, bral bych i CV90, ale reálně jsem opravdu znepokojený.

  • Jara
    20:40 28.01.2018

    Nechci působit jako umanutý kritik, jen se snažím trochu zmírnit nadšeni z modernizace CV 90. Nehodlám komentovat zbraňové systémy nebo novou elektroinstalaci(v tom se až tak nevyznám ) ale modernizaci podvozku je třeba brát s velkou rezervou,z toho co jsem zatím zjistil. Ten “nový”výkonný motor s převodovkou je na tom dost podobně. Je to ten samý agregát jen museli pro vyšší výkon zvednout plnicí tlak tím se vám změní rozsah využitelných otáček ... na to navazuje nutnost změny odstupňování převodových stupňů. Takže celkově vzato je to stále Cv90 se všemi svými nedostatky jen jsou trochu otupené....

  • Jara
    20:20 28.01.2018

    Kolt
    Ano no právě... hydropneumatika citroenu je dobrý příklad, ale to je právě ten rozdíl mezi hydropneumatickém odpružením a tlumiči( zkuste třeba na stařičkém Citroenu XM , Xantia najít pružiny ) a věřte mi že klasický tlumič by po vypuštění kapaliny ztratil svoji funkci. Hydropneumatická jednotka a tlumič se prostě nedáji srovnávat jsou to dva úplně jiné “světy”.
    A k cv 90, aktivní tlumení vlastnosti podvozku zlepší ale systém pumy nepřekoná a ani se mu ve vlastnostech nepřiblíží. Je to jen levná možnost drobného zlepšení (nemusí se sahat do konstrukce korby a ani pojezdových kol).

  • KOLT
    19:44 28.01.2018

    Jara, ale tak ono hydropneumatické odpružení také pracuje na tom, že čerpáte olej ;-) Nebo tedy hydraulickou kapalinu, nevím přesně, jakou versi hydropneumatiky používá Puma. Citroeny svého času používaly minerální olej místo hydraulické kapaliny (protože ta "saje" vodu). Dneska používají hydrofóbní hydraulickou kapalinu.

    Každopádně mi šlo spíš o to, že o aktivním podvozku CV90 se ví už několik let. Myslel jsem si, že nám ho nenabídli kvůli ceně, ale spíš to vypadá, že ho teprve odlaďují. A když viděli, o kolik jsou za konkurencí, tak prostě vyšli s Mk. IV, protože jim je jasné, že se na Němce nechytají.

  • Jara
    18:57 28.01.2018

    Kolt
    Ano o tom článku vím, ale není moc dobrý....
    Dost pochybuji například o nezávislém nastavení komprese a odskok... a pak když někdo napíše o reg. tlumiče tím, že se napusti nebo vypustí olejem, tak je lepší ho dále nečíst.

  • KOLT
    18:29 28.01.2018

    MALI, díky za odpovědi.

  • KOLT
    18:28 28.01.2018
  • Jara
    16:59 28.01.2018

    Mali
    Ano máte pravdu, to o tom srovnávání nepatřilo vám, příště to lépe upřesním. Byla to odpověď na starý koment kde jste reagoval na můj popis možné podoby modernizace cv 90.

    Za odkaz diky

  • MALI
    16:50 28.01.2018

    To Jara:
    upozorňuji Vás, že Já jsem podvozek CV90 Mk4 s podvozkem Puma nesrovnával...
    Níže je odkaz na minimálně dva roky staré video s ukázkou jízdy CV90 bez/s aktivním tlumením:
    https://www.youtube.com/watch?...

  • Jara
    16:20 28.01.2018

    Mali
    Našel jsem pár zajímavosti ohledně aktivního podvozku CV 90, už v roce 2015 BAE zkoušelo systém aktivního tlumení ( není to nikde potvrzené, ale měl by to být předchůdce systemu nyní použitým u mk4) a jedná se opravdu pouze o tlumení. To znamená, stávající torzni tyče podvozku musí zůstat zachovány, pouze jsou zesíleny pro vyšší zátěž( tuhost pružiny se zvýší buď zkrácením délky nebo zvětšením průměru drátu, tipuji zvětšení průměru, délka musí být zachována z konstrukčních důvodů ) takže u cv 90 se tedy mění pouze tlumící síly a z toho dále odhaduji, že se tak bude dít změnou tlaku nad kapalinou v jednotlivých tlumičích nějakým centrálním systémem ( něco ve stylu dohušťování pneumatik) , měnit totiž tlumící síly přestavováním vnitřního mechanismu tlumičů by bylo velice komplikované a drahé ( ne nemožné ) . Toto řešení se však ani zdaleka nemůže vyrovnat svými vlastnostmi kompletnímu hydropneumatickému odpružení, takovému jaké má například PUMA s kterým tady bylo srovnáváno.

  • petres
    13:41 28.01.2018

    Odkaz na přehled u nás používaných mostních provizorií.

    http://www.vojenskerozhledy.cz...

  • MALI
    13:30 28.01.2018

    To PavolR:
    Izraelci sice kopou především sami za sebe (při jejich situaci jim ani nic moc jiného nezbývá), ale politická orientace ČR jim "na háku" není. Zcela určitě nás nepovažují za sféru německého vlivu a z politického hlediska má s námi Izrael naopak lepší vztahy, než s Německem. Z politického hlediska nemáme vzájemný problém. A to platí i ohledně sdílení technologií (poznatky z vlastní zkušenosti).

    Ale faktem zůstává, že Izraelci jsou tvrdí obchodníci (v podstatě už od starověku), takže politika je jedna věc, ale byznys je byznys. To jim nikdo nemůže mít za zlé.

  • MALI
    13:17 28.01.2018

    To KOLT:
    omlouvám se, ale nejsem ani stavební inženýr, ani ženista, takže bych tady nerad někoho zbytečně mystifikoval. Můj osobní názor je následující:

    Mosty mají určitě větší únosnost, než je na nich dopravní značkou deklarováno, je i rozdíl, zda po nich projede vozilo rychle, nebo pomalu, ale selským rozumem: určitě jim ta větší zátěž nesvědčí a když bychom chtěl přes most s nižší nosností dostat třeba celý tpr, tak by to už ke konci nemusel vydržet.
    Je všeobecně známo, že AČR má v mobilizačních rezervách "skládací" mosty, ale ty jsou, tuším, konstruovány do 50-ti tun, jako ostatně i všechny mobilní mosty určené pro menší přemostění; pro AČR byl sice před pár lety vyvinut mostní automobil AM-70 s nosností mostovky až 70 tun, ale ten se zatím nevyrábí.
    Takže nejlepší bude asi to, co zde navrhuje Jirosi: ženijně připravené brody poblíž mostů, ale i jinde, protože životnost jakéhokoliv mostu, v dnešní době, kdy je již běžná dle údajů ze satelitů naváděná letecká (i dělostřelecká) munice bude velmi, velmi krátká.

  • Jirosi
    09:07 28.01.2018

    Většina mostu je přes toky, kde by neměla mít pásová technika žádný problém to přejet i po dně. Jen stačí menší úprava břehu, aby byl snažší nájezd/výjezd.

  • PavolR
    08:35 28.01.2018

    KOLT:
    Tu je materiál o výpočte zaťažiteľnosti mostov:
    http://www.ssc.sk/files/docume...
    Úplne na konci je tabuľka, na základe ktorej uvidíte, že pre normálnu zaťaženosť sú príliš ťažké aj "východné" tanky, zatiaľ čo výhradnú zaťaženosť by s prehľadom dal aj ktorýkoľvek západný.

    Izraelci kopú iba za seba, im nejaká orientácia Česka môže byť na háku, ak sa len nechystáte paktovať s Iránom. ;-) Možno vás proste pokladajú za nemeckú sféru vplyvu, do ktorej nebudú liezť alebo iba nie sú ochotní prenášať akékoľvek know-how, ktovie.

  • KOLT
    23:56 27.01.2018

    MALI, mohl byste prosím napsat něco k těm mostům? Docela by mě to zajímalo, přičemž budete mít v tomto směru asi podstatně lepší znalosti a informace než většina z nás. Pokud to tedy není tajné. A o tom, proč to Izraelci ani nezkusili něco nevíte?

  • KOLT
    23:52 27.01.2018

    S těmi mosty je to asi trochu složitější. Jasně, velké mosty by šly z většiny do kytek, ale ono jde i o ty malé na okreskách ap. A s těmi je nutno počítat při posuzování taktické, nejen strategické a operační stránky věci. Kolikrát mají nosnost "jedno vozidlo 30 t" (teda ty u nás v obci mezi kopci 8 t ;-) ). Vezmeme-li do úvahy nějakou reservu, je jasné, že do 50 t by asi zvládly, ale 65? Možná, jedno dvě přejetí, nebo taky ne a během operace bychom přišli o drahocenný stroj.

    Nevím, proč Izraelci s Namery to ani nezkusili. Buď si jsou vědomi toho, že jsou jejich stroje příliš drahé (ať už na pořízení, provoz či obojí), nebo nevěřili, že by se v našem korupčistánu dokázali prosadit proti ostříleným borcům (což se ale, zdá se, Němcům zatím docela daří, možná se s tou korupcí blýská na lepší časy), nebo nám nevěří zdaleka tolik, jak se tváří (ono zahraniční směřování ČR v nejbližších letech je... dosti nejisté :-/ ).

  • MALI
    20:45 27.01.2018

    To Mattauch:
    ad1)
    Ano, má to být sladěno. Proč - to je otázka taktiků, mimo jiné proto, že pokud ve VK BVP zůstane plná (a sehraná) osádka (= střelec s velitelem), dá se očekávat jeho 100% palebná účinnost a podstatně lepší palebná podpora sesednutým vojákům, než kdyby tam byl jen střelec sám. Dále: u poloviny vozidel z čety tam stejně budou velitelé (VČ/ZVČ), kteří budou spíš velet z těchto vozidel.
    Velitel družstva by měl mít pomocí své ruční taktické rdst a svého terminálu systému BVIS díky systémové architektuře C4ISTAR na svém terminálu stejný přehled, jako kdyby seděl ve vozidle (uvidíme, jak to bude prakticky fungovat, ale na krátké vzdálenosti by neměl být žádný problém).

    ad2)
    De facto hitem všech nových bojových vozidel je televizní systém nezávislého celokruhového pozorování okolí vozidla. Ten má třeba Lynx, ve zdokonalené verzi by ho měla mít i verze CV90Mk4. Mají jej zavedený například Izraelci, ale dělají na tom v podstatě všechny firmy. Do toho zobrazení se navíc mixují taktické informace z BMS, takže velitel nemusí jen zírat na mapu s taktickými značkami ve svém terminálu BMS, ale podívá se na monitory All view přehledového systému a má hned jasno. Moderní řídící systémy BVP s otevřenou architekturou umožňují dále zobrazit kdekoliv ve vozidle obraz, který vidí panoramatický pozorovací přístroj velitele, opět včetně toho mixování taktických značek do obrazu. VČ má tedy k dispozici komfortní obraz bojiště. Některá bojová vozidla si už vozí vlastní pozorovací drony - například Boxer v australském tendru, takže (když ovšem bude vše správně fungovat) všichni ve vozidle a zprostředkovaně i velitel družstva, který je právě venku, mohou mít na displeji obraz z kamery toho dronu. K tomu by ale bylo dobré, kdyby byl ve vozidle operátor toho UAV.

    ad 3) VČ/ZVČ asi v boji sesedat nebudou (podle mého názoru, praxe ale může být nakonec odlišná, pokud ano, tak by museli být rovněž vybaveni ruční taktickou rdst).
    Moderní taktické rdst Vám zvládnou klidně i tři sítě naráz (komutují), záleží však na požadavcích na přenos dat (hlas je v pohodě), ale i tomu se umí pružně přizpůsobit. Nicméně dual band už tyto nové, perspektivní rdst, také mají.

  • PavolR
    20:16 27.01.2018

    Na dôvažok to s nosnosťou mostov je iba urban legend namierený proti západným tankom. Bežný most by mal pri regulovanej premávke zvládnuť aj 80t. Čo znamená, že keby prechádzali v 50 - 100m rozostupoch, tak je to v pohode. Na prepravníku by síce mal tank ešte o nejakých 20t viac, no tá váha bude rozložená ako keby za sebou išli dve vozidlá o takmer polovičnej hmotnosti.
    Nakoniec, Poliaci v pohode prevádzkujú Leopardy s takými istými mostami, ako naše.

  • MALI
    20:11 27.01.2018

    To Starlight:
    ad1) - souhlasím s vámi, jak jsem zde ostatně již dříve napsal : "BAE zatím nemají z Mk4 ani fotku". Mají jenom počítačový model a TTD na papíře, asi už mají hotové i některé komponenty. Otázkou je však, za jak dlouho by takové vozidlo (Mk4) stihli postavit do praktických zkoušek - pokud to nebude tak do půl až 3/4 roku a u nás půjde vše podle schváleného časového plánu (což ovšem skoro nikdy nejde) - tak odhaduji, že už jej AČR ani nemusí nabízet. Ani v tom případě by to však neměli jisté...
    Tu jejich vizi je třeba vidět v rovině technické = výborně (proč ne, jdou správným směrem, výborná cesta pro ty armády, které mají CV90 různých verzí ve výzbroji a byl by to zcela určitě nepoměrně technicky rovnocennější kandidát, než starší Mk3, i když některých nedostatků, daných starší koncepcí podvozku, se už nezbaví, věž by ještě mohli vyměnit - ta je až tak nebolí - zakládají si hlavně na podvozku).
    Druhá rovina, je rovina praktická, časová (pokud už teď nejezdí, tak AČR jej už asi nestihnou nabídnout), i ekonomická - cenu Mk4 asi ještě ani nezveřejnili.

    ad 2) No, Já osobně bych situaci v BW nepředjímal, ale díky za vaši úvahu.

    Mimochodem, jak zde někteří jiní diskutující (ne Vy) píší, že BAE = Švédsko, případně UK, tak majoritní vlastník BAE sídlí za oceánem = v USA (i když ono to zase není až tak podstatné), vozidla jsou z BAE Hägglunds (to je ze Švédska).

  • fenri
    17:56 27.01.2018

    Mimochodem velkou hmotnost (třeba Nameru, i když je mimo nabídku) bych jako omezení pouze ve smyslu spotřeby (ale holt obrněná technik není Prius), ale méně kvůli mostům. Proč? první, co v případě války "zařve" jsou stejně mosty. Ať už činností vlastních ženistů při ústupu, nebo letectva a dělostřelectva (včetně raketového) při útoku. V oblastech frontových bojů se zpravidla žádné mosty nenalézají. Jen jejich trosky. A v míru je potřeba tahat tanky a BVP jen z kasáren do VVP.
    Proto bych kladl důraz na brodění (plavbyschopnost u BVP asi nemá smysl řešit) a na to, aby na řekách byly stavěny a udržovány "brody". Ty se odhalují a likvidují mnohem hůře, než mosty a jsou levnější...

  • Mattauch
    15:43 27.01.2018

    MALI:
    1) takže se předpokládá sladění lehké a težké mechny z hlediska struktury družstev. Na BVP VD nesededá (je součástí osádky) a družstvu velí z vozidla - sesedá jemu podřízený velitel roje. Koncept sesedajícího VD chápu u pandurů kde se předpokládá že vozidla budou podporovat pěchotu z "bezpečné" vzdálenosti, ale jaké výhody to má mít u těžké mechny? VD tím přijde o plné možnosti spojení a o průzkumné prostředky vozidla, což bude obzvlášť za snížené viditelnosti hodně bolet.

    2) Doufám že se počítá s tím, že VČ / ZVČ musí také vidět ven. Možná jsem zpátečník ale nemumím si představit velet jen podle toho co uvidím na monitoru BMS - když nic jiného, měli by sedět tak aby viděli na monitory velitele vozidla (což u osádkových věží nejspíš nepůjde). Nicméně pokud bude VČ / ZVČ jen neustále vyžadovat "podívej se mi doprava,podívej se mi do leva", tak to bude omezovat bojové fungování vozidla.

    3) VČ / ZVČ má také sesedat s malou radiostanicí a nechat se retranskovat IFV? Takže ta malá radiostanice bude dual band? Nebo se nadále počítá že celá rota pojede na jedné freq? Omlouvám se pokud se ptám hloupě, mám zkušenost pouze s R-123 a RF-13. Má znalost moderních RDST je velice malá.

    Děkuji za případnou odpověď.

  • Starlight
    15:32 27.01.2018

    1)
    Jedna tisková zpráva BAE Systems a hned je veselo.

    Je sice pěkné, že nové nabídnou do tendru MO ČR až někdy skutečně bude vypsán (tato tisková zpráva potvrzuje, že není). Realita je ale taková, že zatím představily jen počítačový obrázek. Celé vozidlo verze MkIV asi ještě ani neexistuje. Zejména položky jako nový motor, nová převodovka, nové zavěšení podvozku nebo nová generace palubní elektroniky, jsou naprosto klíčové součásti bojového vozidla.

    Bez bližších informací kolik už najezdily technologické demonstrátory (i dílčí) nových systémů a jakou to má funkčnost a spolehlivost je to ale 100% zajíc pytli. Pro srovnání – IFV Puma má za sebou léta zkoušek (a hodně předělávali), pak vzniklo 5 kusů ověřovací série a běžném v provozu u Bundeswehru je už cca 100 sériových vozidel. Vozidla Puma už najezdila hodně moc desetisíců kilometrů a nastřílely hodně moc tisíců ran. Provozovali je už v zimních podmínkách za polárními kruhem nebo v rozpálených pouštích Perského zálivu. Výrobní linka vozidel a součástek běží a je odladěná. Existuje a je ověřené logistické a výcvikové zázemí.

    MO AČR si bude muset do výběrového řízení pečlivě formulovat požadavky na to, jak moc mají být nabízená vozidla provozně ověřená (nebo dokonce zavedená v dané verzi) versus ochota jít do neznáma za posledními technickými novinkami. Ovšem s obrovským rizikem dodatečného skrytého vývoje (BREN budiž příkladem) s dramatickými odpady na cenu a hlavně termín dovedení platformy do bojově použitelné a dlouhodobě udržitelné podoby.

    2)

    Počty BVP (Schützenpanzer) Puma u Bundeswhru. Stávající kontrakt je na 350 vozidel (včetně velitelské podverze a verze pro výcvik řidičů) a plánuje se, že poslední vozidlo by mělo být dodáno v roce 2020. Bundeswehr ale původně požadoval až 410 operačních vozidel, z toho 352 BVP pro 8 těžkých mechanizovaných praporů (Panzergrenadierbataillon), 37 pro týmy dělostřeleckých a leteckých návodčí a 31 pro výcvikové středisko a provozní zálohy.

    Bundeswehr má ve své stávající struktuře (2017) celkem 13 těžkých mechanizovaných praporů (Panzergrenadierbataillon). 9 aktivních sil, 2 rezervní a 2 holandské s vozidly CV9035NL. Německé těžké mechanizované prapory mají tabulkově po 44 bojových vozidlech pěchoty. 2 BVP velení prapory + 3 mech. roty každá po 14 BVP (2 velení roty + 3 družstva po 4 BVP).

    Celkem to je "teoretický" požadavek na 396 vozidel pro aktivní prapory a 88 vozidel pro rezervní. Již zmíněných 31 vozidel je pro výcvikové středisko a provozní zálohu a minimálně 27 vozidel (včetně zálohy) pro týmy dělostřelecké a letecké podpory (Joint Fire Suppoort team). Bundeswehr by tedy celkem potřeboval až 454 vozidel pro aktivní sily nebo 542 pokud by plně přezbrojil i reservní prapory. Lze tedy spekulativně odhadovat, že Bundeswehr si možná ještě doobjedná cca 100 až 200 dalších bojových vozidel Puma pro výše popsané úkoly. Pokud vzniknou další specializované verze, tak jich může být ještě více.

  • KOLT
    13:00 27.01.2018

    Flader, ale našel, už jsme to tu kdysi zmiňovali ;-)

    Merkavu s Namerem bych bral také, ale nutno říci, že a) Namer je skutečně drahá sranda na koupi i provoz; b) nám ho Izraelci ani nenabídli (asi si správně vyhodnotili, že 60+ tunovou potvoru by u nás neprosadili).

    S ohledem na to, že německé nabídky byly nejvýhodnější i z hlediska průmyslové spolupráce a transferu technologií (nemám důvod MALImu nevěřit), nemám s německou technikou problém. Mmchd, pokud by Němci chtěli něco zkoušet, tak při vhodné spolupráci V4 (nebo alespoň V3) jsme schopni na ně mít poměrně silné ekonomické páky i my! Mají s námi suverénně největší zahraniční obchod, větší než s Francií... Kdyby skutečně nastal zásadní problém, můžeme zajít za Izraelci a Kočky bohemizovat ještě víc pomocí izraelské techniky. Mezi námi, spoustu součástí té techniky jsme v případě průseru schopni vyrábět i u nás (na licence v tu chvíli bude defekovat Canis lupus) případně ji nahradit ekvivalentem, který třeba nebude tak dobrý, ale bude plnit svoji funkci. Bude to stát něco navíc, ale.... no, to už tu někdo psal ;-)


    p. Grohmann, díky!

  • Flader
    12:28 27.01.2018

    Sa čudujem, že sa tu nenašiel ešte žiaden konšpirátor:

    ANO = Babiš = Agrofert = poľnohospodárstvo = traktory = Zetor = Wolfdog :D

  • PavolR
    11:56 27.01.2018

    ... a možno k nemu neskôr dokúpiť plnohodnotné MBT na totožnom podvozku, lenže ...
    ... vybarať sa bude nakoniec aj tak ib z ponúk firiem, ktoré boli o zaslanie ponuky požiadané a ešte aj spomedzi nich z tých, čo boli ochotné ponuku vôbec poslať (Izraelci a Taliani ponuku neposlali). Mimo to je Berserk ešte stále v rovnakej papierovej fáze ako Wolfdog (ktorý tiež mnohým príde "lepší") - do začiatku výberovky by ani nemusel byť hotový funkčný prototyp.

  • Dual
    10:47 27.01.2018

    Mě přijde lepší projekt ukrajinského těžkého BVP s pracovním názvem Berserk, hlavně protože je prostornější než Puma nebo CV90. Posádka Beskerku je 3+8(10) osob.Také má mít lepší ERA+APC. Předpokládaná systémová cena BVP má být asi 4 mil. $.

  • Dušan
    09:46 27.01.2018

    CV-90 můžou upravovat jak chtějí třeba na verzi Mk-V, ale nemá šanci vydržet IED jako PUMA, popř. LYNX. Můžete doplňovat a modernizovat obranu proti PTŘS a Micro UAV, ale ten hardware má CV-90 na stropě, naopak u LYNXU to tak určitě není. Proč nám Němci nenabídli MARDER nebo modernizovaný M-113? Protože nás berou seriózně a nabídli nám to nejlepší. A GDELS? Ten se přišel s béčkovou kategorií a má nás za voly, že to tady zase přes někoho prosadí. Já se pohybuji v průmyslu docela dlouho a podle toho co je "k mání" a jak vycházejí periody vývoje a zavádění nových BVP Vám můžu sdělit, že BAe (a určitě nejenom ono) pracuje na nové generaci BVP. Klidně bych se s Vámi i vsadil, že až tady bude končit výroba našich BVP, tj. kolem roku 2025, tak již vyjedou s novým BVP (jehož některé prvky můžete vidět i na této verzi CV-90 Mk IV která je vhodná testovací platforma). Výsledek pak bude, že Švédům přispějeme na vývoj nového vozidla. Následně Švédští vojáci pojedou v novém BVP a naši vojáci se povezou "do mlejna" ve staré hajtře. Jak jsem již zmiňoval, CV-90 Mk IV je opravdu jen pro ty státy, které mají starší verze tohoto BVP, ale ne pro ČR, která chce pořizovat BVP na dalších 40-50 let.

  • Jan Grohmann
    09:38 27.01.2018

    Pánové, diskuze promazána. Držte se tématu. Chcete od MALIho informace o projektu, nebo řešit druhou světovou válku? Děkuji.

  • MALI
    23:39 26.01.2018
    Oblíbený příspěvek

    Pánové,
    nemíním se míchat do vaší "hvězdné filozoficko-historicko-politické debaty", jen jednu poznámku: faktem zůstává, že zdaleka nejlepší podmínky zapojení našeho průmyslu do dodávek nových BVP nám reálně nabídly německé firmy.... Závěry si udělejte každý sám podle své libosti.

  • fenri
    22:43 26.01.2018

    Kozlus:
    -soudím, že Švédi se do nás montovat nebudou. Přecijenom, od 17. století tu nebyli.
    Jinak souhlas. Namer a Merkava, toť duo strojů mému srdci milé...

    Dušan:
    -ne, jasně píši, že když už německá nabídka není technicky o level výše, než ostatní, je třeba brát v zřetel i to, že prostě není chytré brát si hlavní zbraně od někoho, kdo už teď k nám má celkem drsné požadavky a nepochybně je hodlá stupňovat. Vám to přijde chytré?
    -jaké plynovody?
    Proč se nebojí Poláci? Třeba proto, že jich je skoro 40 milionů a přitom s nimi mají bezmála poloviční hranici? Mimochodem vzali od nich jen ta Lea za hubičku, jinak těžce jedou v kombinaci USA, Finsko, Korea, vlastní... Pro ně ty jeté Leo nebyla největší zakázka za čtvrtstoletí. To je ten rozdíl.
    -Německo je spolehlivý partner? Někteři tady pláčí, že od nich nemáme žádné zbraně a najednou jsou spolehlivý partner? Třeba jsou, ale třeba ne. Nevíme to. Nic tu v oboru ještě nedělali.
    -mimochodem: s BAE i USA desítky let spolupracují desítky zemí a nestěžují si. To docela vyvrací váš argument o zlých Švédech, zlých Američanech a hodných Němcích. On problém bude spíš v Dejvicích, než v proradných Vikinzích a vrazích z Vólstrýtu...

  • Dušan
    22:19 26.01.2018

    To fenri: já si myslím, že když od Němců mohou kupovat zbraně Poláci a další sousedé Německa (se kterými se Německo, Prusko atd. v minulosti také vůbec nemazlilo), tak proč by se měli bát už jen Češi? Vy si myslíte, že Němci čekají jen na to, až od nich Češi nakoupí zásadní bojový prostředek pozemního vojska, že pak tady s námi v budoucnu zametou? A proč se tedy toho nebojí ostatní jejich sousedi? Psal jste tu, že záleží na tom, jak se sebou necháme orat. A nebude to náhodou tak, že když oni do Čech převedou i část výroby pro Bundeswehr jak uvádějí, že by si uškodili ještě víc kdyby tedy začali něco zkoušet? Vždyť by stačilo jednoduše otočit kohouty u plynovodu a nemusejí vůbec dělat nějaké divoké kousky s vojenskou technikou. Ale já se tady nechci do nekonečna hádat v filosofických debatách jak přijde zkáza světa zase kvůli Němcům. Když se podíváte do Jihočínského moře nebo na korejský poloostrov, tak si myslím, že jestli se nás za našeho života bude něco takového týkat, tak to bude odtud.

    Každý tady ví, že naše armáda je v dost špatném stavu a nejlepší způsob jak to dát spolehlivě do pořádku je se spolehlivými partnery, tj. i s Německem. Myslím si to také proto, že je nejvýhodnější mít nejtěsnější spolupráci s našimi sousedy - tak nějak je to přirozené, nejen kvůli společné obraně. A když se to v uplynulých ca 25 letech (a to je hodně dlouhá doba, aby se něco prokázalo jestli to bude fungovat nebo nebude) ani s V4 ani pak se Švédy, Brity nebo Američany nepovedlo (i když souhlasím, na vině nejsou jen oni, ale i my) tak tu "zbyli" akorát ti "obávaní" Němci (kteří ale už se všemi ostatními desítky let spolupracují a nikdo si nestěžuje). Já nechci tvrdit, že všechny projekty musí být s Německem, berme od nich jen, to co je pro nás výhodné nebo nejlepší. A když už se tady na testech ve Vyškově očividně prokázalo, že nás Němci nemají jako ti ostatní za nýmandy (kteří nám sem poslali výběhová BVP), ale poslali nám to nejlepší (PUMA, LYNX) co mají, tak proč k nám zase dodávat nějaká 30 let stará, byť faceliftovaná CV-90, která jsou konstrukčně jen o ca 10 let mladší než BVP-2 které chceme nahradit? Vždyť to by byl ekonomicky, technicky i vojensky naprostý nesmysl. CV-90 jsou vozidla morálně zastaralá, byla by škoda je nyní kupovat, když si můžou naši vojáci konečně sáhnout na něco lepšího.

  • Kozlus
    22:18 26.01.2018

    fenri: Musis pripustit, ze pokud vezmeme do uvahy moznost islamskolevycackeho pruseru v Nemecku, tak Svedi v tomhle maji poradnej naskok. Z tohohle hlediska je jedinej pruchozi Namer.

  • Jirosi
    22:16 26.01.2018

    Fenri: Mohl by jste nám prosím vás jen pro doplnění uvést, kdy naposledy jsme se tomu "zlému Německu" ubránili vlastními silami na našem území. Případně jakými zbraněmi. Jen ať ten výčet historie máme kompletní.

  • fenri
    22:10 26.01.2018

    Jara - a mimochodem vaše čeština je opravdu strašlivá, negramotská. Něco s tím udělejte, posloužíte tím své zemi více, než prosazováním kšeftů PSM a halucinováním o totožných vojenských doktrínách Bundeswehru a AČR. Tvrzení, že doktrína Bundeswehru není ideál pro AČR jaksi není nenávist, chápeme? Podívejte se, co znamená slovo doktrína. A pak se podívejte, jaký je rozdíl mezi skepsí a nenávistí.
    Například si myslím, že doktrína AFGSC není použitelná pro letectvo AČR. Nenávidím tedy proto Američany?

    http://zivotopisyonline.cz/ema...

  • fenri
    22:00 26.01.2018

    Jara:
    -skepse vůči realizaci strategické obranné zakázky zemí, která k nám měla a má požadavky a skepse k přejímání doktríny Bundeswehru není nenávistí.
    -neznat osobu Emanuela Moravce je v kruzích AN poněkud handicap.
    -jakou konkrétní urážku jsem napsal?
    -nebavil jsem o žádném překlepu (sám jich páchám více než dost). Dostal mě termín "nejideálnější"
    -všimněte si, že zatímco já řeším vaše teze, vy řešíte mojí osobu
    -nemáte menstruaci?

  • Jara
    21:47 26.01.2018

    Fenri
    Ano, vy dokážete posoudit mé znalosti ze třech komentů.....
    Za to vaše znalosti ty jsou excelentní, to ano to jste dokázal (ironie) vaše nenávist k Němcům vychází z toho, že čtrnáctkrát vyslíchali vašeho dědečka, jak hluboké.
    Úrážky, to je to co jste tady předvedl vy inteligente, tímto se s vámi loučím, žijte si dál ve svém nenávistém světě a babrejte se křivdami minulosti.
    A nezapomeňte najít nějaký překlep, aby jste mne mohl zase urazit. ( nebo možná nějaká čárka )

  • MALI
    21:28 26.01.2018

    To RiMr71, Čas: 13:28
    K Vaší otázce: nové BVP by mělo mít následující složení "pasažérů":

    1.Osádka BVP
    to jsou ty osoby, které v boji stále zůstávají ve vozidle: velitel osádky, střelec a řidič (velitel osádky přímo velí střelci a řidiči).

    2. Výsadek
    sestává se z velitele dr, který velí celému družstvu, tj. pokud nemá ve vozidle nadřízeného (VČ/ZVČ), tak velí i celému vozidlu, je nadřízený osádce BVP, ale při boji většinou sesedá s výsadkem, výsadek se pak může rozdělit na dva bojové týmy, z nichž jednomu velí velitel dr, druhému jím určený vedoucí bojového týmu. Výsadek je uvažován celkem šestičlenný (i s velitelem dr).

    3. VČ/ZVČ
    jsou každý v jednom samostatném vozidle čety (ne společně v jednom), ve vozidle by měli mít k dispozici svůj terminál BMS (Battle Management System) - většinou vojenský notebook, datové a audio připojení na datovou/audio vozidlovou radiostanici (tj. pracoviště) což jim umožní řídit bojovou činnost čety přímo z vozidla, případně mohou také sesednout.
    Tato organizace umožní plnohodnotné vedení bojové činnosti jak vozidlem (velitel osádky nesesedá, takže věžový komplet vozidla může bojovat na 100%), tak dvěma sesednutými bojovými týmy - velitel družstva bude vybaven tabletem a ruční taktickou radiostanicí, takže by měl mít s vozidlem plnohodnotné spojení a vozidlo mu bude sloužit jako retranslační stanice (úplně 100% to ale nebude, protože ruční rdst z hlediska datového provozu zatím zdaleka nemá parametry vozidlových rdst, ale funguje dost pomaleji).

    Optimální by pak bylo, kdyby bylo ve vozidle ještě jedno přepravní místo - například pro specialistu ISR, FO , FAC, příp. budoucího operátora bezosádkového bojového prostředku atd.

    Ve vozidle je dále nutné vést záložní munici pro věžový komplet BVP (jedno obložení pro kanón = 200 ran + jednu až dvě záložní schrány munice pro kulomet (podle jejich velikosti) + minimálně dvě záložní PTŘS), dále ruční granáty (1 bal), ruční PT zbraň družstva s municí, munici pro výsadek + jídlo a pití pro přepravované osoby na tři dny boje. Osobní výstroj přepravovaných osob se většinou dává zvenku vozidla, protože dovnitř se už nevejde.

  • fenri
    21:26 26.01.2018

    Jara:
    -jasně, čeština na chabé úrovni, absentující znalosti dějin starých 70 let... nelze se pak divit vašim názorům.

    -sousední země mají mít stejnou doktrínu, protože mají stejně hrozby?
    -ale Německo čelí jiným hrozbám než my a má úplně jiné vnitro- i zahraničně politické cíle, než ČR.

    -vy znáte Něměckou doktrínu? A podle jaké analýzi víte, že je vhodná pro nás? Že jsou sousedi? Aha... Ti sousedi nás chtěli 99% dějin zlikvidovat a aktuálně se velmi snaží změnit etnické složení naší země. Opravdu máme stejné hrozby?

    -proti mně jste nic neobrátl, protože jste zjevně nepochopil, o čem píšu. Viz ten Moravec třeba.

  • Jara
    21:21 26.01.2018

    Fenri
    Nevím jakého Moravce to za prvé a vaše útočná argumentace se mi moc nelíbí.
    Napsal jsem doktrínu vyspělé armády NATO ... a proč ne USA ale Německa ? ( o boji jsem vůbec nemluvil )Tak kde začít : 1, obojí evropské země navíc sousedé, tak by ta obranná doktrína měla být asi dost podobná ( stejne hrozby ) nemyslíte?
    2, Američané nám nenabizeji žádnou zajímavou spolupráci
    3, Amerika není nás největší ekonomicky partner
    Mám pokračovat ? Víte s těmihle vašimi jednoduchými útočnými argumenty je jedna potíž, je jednoduché je obrátit proti vám ....

  • fenri
    21:13 26.01.2018

    Pardon překlep: JE odděleno Německem

  • fenri
    21:05 26.01.2018

    Jirosi:
    konkrétně?
    Zatím jste jen lhal, že jsem psal o Leopardech v Turecku (ne, fakt nepsal) a jaksi jste zapomněl, že Švédsko od nás není odděleno Německem.
    Takže shrnu-li váš výkon:
    - jedna lež
    -fatální neodostatky ve znalosti geografie Evropy

    Ale já překrucuji.

  • fenri
    21:02 26.01.2018

    Jára - OK, vyv věštíte jak se MkIV nepovede, já konstatuji, co se 1200 let děje. Suďte sám.

    Ta Říše byla ironie, protože prostě z vás toho E. Moravce cítím každým slovem.

    Jak je doktrína Bundeswehru prověřená v boji a jak je doktrína Bundeswehru použitelná pro ČR? Nejste trochu naivní? Proč nepřevzít rovnou doktrínu USA: Je to určitě silnější a v boji mnohem ověřenější a ostřílenejší armáda, než BW.
    Doktrína BW je založena na obraně a prosazování zájmů Německa, pokud vám to nedošlo.

  • Jirosi
    21:02 26.01.2018

    Fenri: Libí se mi jak si vždy upravíte svoje tvrzení, tak aby vám to vycházelo.

  • Jara
    20:54 26.01.2018

    Mk4 stáhla náskok jak moc? Už jsem tady popsal jak ta modernizace bude pravděpodobně vypadat,MALI mě pak označil za “génia” ale rád si počkám až se moje slova potvrdí ( si ho pak vychutnám :) ). A teď jenom k tomu přimknuti, už když napíšete “k říši” tak je jasné, že argumentovat nemá smysl ( to jen tak na okraj), ale nevidím nic špatného na další spolupráci s Němci když z toho budou těžit oba národy a také nevidím důvod proč nepřevzít doktrínu vyspělé armády NATO a pak je samozřejmě výhodné používat i stejnou techniku,kór kdyby jsme se na její výrobě a ideálně vývoji podíleli. A ne opravdu nechci mluvit německy.... také totiž miluji svoji zemi a také českou řec ale nejsem bláznivý nacionalista ....

  • fenri
    20:54 26.01.2018

    Mimochodem Jirosi - v minulosti nám Němci udělali už horší věci, než 20% clo (zas tak snadné by jeho zavedení mimo válku nebylo). A víte co? nebylo tolik Jirosi v Čechách a tka jsme to ustáli. Můj děda prodělal 14 výslechů na Pečkárně u Fleischera (ne Fučík to nebyl). Vaše noční můra z 20% cla by ho rozesmála.

  • fenri
    20:50 26.01.2018

    Jirosi:
    -eee...něco mi uniklo? Další dělení Polska? Zrušeny Pobaltské státu Bělorusko, Ukrajina? Uzavřen vzdušný prostor?
    -myslím, že ze Švédska by těch dílů zas tak moc nebylo...

  • Jirosi
    20:46 26.01.2018

    Fenri: Jim stačí zavést clo ve výši 20% na výrobky z CR, a nás to položí. Takže ty díly si stejně nebudeme mít za co koupit.

    Jinak by mně zajímalo kudy ty zbraně z "Švédska" hodláte dopravovat. Tedy pokud pokládáte Německo za nepřítele? Přes Rusko, protože žádná další alternativa, mimo není!

  • fenri
    20:37 26.01.2018

    Jara: ano, ale také dál píši, že MkIV ten náskok Pumy stáhl. A pokud se chcet více přimknout k říši, tak proč ne stejná řeč? plně to dodržuje vaši logiku a je to nepochybně racionální.

  • fenri
    20:36 26.01.2018

    Jirosi:
    - jsem si poměrně jistý, že jsem neuváděl, co píšete. Můžete doložit své tvrzení?
    -za další, jste si jistý, že i za 20-30 let bude Německo striktně dodržovat přístup, že zbraně (díly) neprodá pouze státu, který vede útočnou válku? Garance?
    -už nyní Německo odmítalo dodávat Maďarsku žiletkový drát, k tomu, aby seí jím chránilo své hranice (například https://echo24.cz/a/w7xLC/mely... A to šlo o ochranu Schengenské hranice v souldu s tehdy platným Dublinem.
    -opravdu si myslíte, že například koalice Zelených- SPD-Die Linke-Doutche islamische partai... bude dodávat díly ČR v situaci, kdy nebude chtít zavést ve školách povinné hodiny islámské výchovy a přijímat další a další uprchlíky? To jako fakt?
    -prostě nákupem BVP z Německa se opět sníží naše volnost jednání a svoboda rozhodování.

  • Jara
    20:31 26.01.2018

    Fenri
    Co to má jako být za odpověď ? Vy v komentu píšete “jakkoliv jsou parametry pumy excelentní nevázal bych se na Němce “ a pak dodáváte nějaké bláboly o ovládání Německa muslimskými stranami.....
    a pak mi tady nařknete že chci snad Čechy poněmčit.
    Ubohé .....

  • Jirosi
    20:28 26.01.2018

    Fenri: Uváděl jste zde příklady, kdy německo začalo diskuzi o pozdržení dílu/uprage zbraní. Ty příklady měli jeden společný jmenovatel. Ten stát v té válce byl útočník.

  • fenri
    20:19 26.01.2018

    Jára:
    -ano, nejideálnější (co to znamená?) by bylo převzít jejich zbraně, doktrínu, řeč (jednodušší komunikace), měnu, připrchlíky, začlenit AČR jako podpůrnou jednotku Bundeswehru...
    -ne, Járo, to z mého komentu nevyplývá ani náhodou. Pokud byste v nejideálnějším případě uměl česky, jistě byste to zaregistroval

    Jirosi:
    -jakože v obraně se technika nesype a není poškozována, zatímco v útoku ano?

    Dušan:
    -jak s námi kdo vytře, záleží jen na nás. Trochu sebevědomí.
    -ano, co bylo včera, není dnes. To se říkalo v historii tolikrát, až z toho vzniklo: "historie se stále opakuje". Pokud si myslíte, že rokem 1945 skončily ambice Německa uplatňovat svůj vliv (na celé škále formy vlivů - viz Clausewitzova dokrína), tak vám gratuluji k dojemně naivnímu pohledu na svět. Jsme prostě klín, vražený do německého prostoru. Holt jsme bývávali vzteklejší, podezíravější, fenriovatější...než Obodriti, Ránové, Veleti, Lužičtí Srbové... A dříve nebo později to někomu začne vadit, vsaďte se.

  • Jara
    20:11 26.01.2018

    No to ano ale Němcům s tím zapojením zbrojního průmyslu věřím oni totiž moc dobre vědí že to bude výhodné i pro ně vědí že mi dokážeme vyrábět a dodávat prvotřídní výrobky a navíc nám nabízejí to nejlepší co mají a to pumu druhé výrobní série a jasné řekli že naše firmy se pak budou podílet i na dodávkách pro bw plus zapojeni i do jiných jejich projektu. Přijde mi to fér a ne jako bae nebo gdels prodat nějaký krumpl nechají nás to svarit a vypálit par plech a táhněte do pr.... od Švédů ( bae ) mame gripeny i když je to pronájem a rbs a co jsme z toho měly? To samé s pandury co z toho??? Je čas zkusit Němce v civilním průmyslu to funguje tak proč by to nemohlo jít ve zbrojním ??

  • Clanek
    20:04 26.01.2018

    To si mysli vsichni zapadaci. Uz navzdy pro ne budeme vychodni evropa....
    ... na druhou stranu ani vychodoevropske penize nesmrdi a to nikomu.

  • Jara
    19:50 26.01.2018

    Ještě bych dodal ze Bae systems jsme úplně u zadku anglani si stejně myslí,že za Německém už není Evropa ......

  • Dušan
    19:47 26.01.2018

    To fenri: Když se podíváte do minulosti předchozích zbrojních zakázek, tak si s námi Švédové nebo Američané pěkně vytírali ...něco. Když se podíváte na německou vojenskou techniku, tak slouží v mnoha státech NATO a nikdo s tím problém nemá (v rámci ochrany území NATO, neřeším nyní problémy Turecka v Sýrii, kdy to vypadá, že Turci mohou jít i proti USA).
    Proč mají Poláci, Norové, Holanďané, Dánové a pod. Leopardy-2 apod. Oni byli také 1200 let v hledáčku rozpínavosti Germánů, ale jaksi co bylo včera není dnes a všichni pragmaticky pochopili, že s nimi průmyslově a vojensky spolupracovat je nejvýhodnější. To co dnes nabízejí Němci se opakovat nebude a to nám Švédi nebo Britové nenabídnou. jak už zde bylo uvedeno, až skončí výroba BVP, tak se Švédové sbalí a co se stávající výrobní kapacitou? Pošlete lidi zase domů? Němci nabízí práci i na ostatních projektech, tak jako v automotive nebo energetickém průmyslu.

    Dále jen vezměte vzdálenost z ČR do Švédska/Británie (dodávky ND, společný výcvik apod). Kdo zaručí výcvik na CV-90 Mk IV, když toto BVP ani jejich vlastní armády nemají ve výzbroji? Piloti našich Gripenů létají na výcvik a školení do Švédska, ale těch je max. 20. Chcete posílat do Švédska nebo Británie rotace desítek- stovek vojáků, navíc na verzi CV-90, kterou ani jeden stát nemá ve výzbroji? Kdo myslíte, že to zaplatí?
    Když se budou transferovat technologie, převážet komponenty, agregáty, ND - víte, že si Poláci (v tomto případě do Švédska) i Němci (-...do Velké Británie) vynucují transitní licence? A že jim to někdy trvá než to udělí. A pak hned máte skluzy ve výrobě, dodávkách ND, nebetyčnou byrokracii apod.
    Co se týče těch možných blokací ND ze strany Německa - a víte kolik let např. trvalo prodat naše L-159? A že to bylo dost i o tom, že nám Británie nebo USA blokovaly prodej kvůli jejich RWR, radarům apod.
    Připomínáte muslimy a jejich možnou vládu v Německu - a podíval se někdo jak to vypadá dnes ve Švédku nebo Británii? Jestli v nějakém státě Evropy přečíslí muslimská populace tu původní, tak jsou v tom Švédové kvůli jejich politice velkými favority.
    I proto si myslím, že nejlepší volba pro naši armádu do budoucna je PUMA nebo LYNX - tedy nejen proto, že technicky dalece převyšují Švédsko-britská nebo "americké" BVP, ale i pro možnost na tom něco vydělat, když už se s tou výhodnou spoluprací Švédové dvakrát nepředvedli.

  • Jara
    19:46 26.01.2018

    Fenri
    Z vašeho komentu plyne že by jsme měli koupit cv 90 jen kvůli tomu že není německé ikdyz sám přiznáváte nejlepší výkony německých vozidel i nabízenou nejlepší spolupráci a zapojeni průmyslu. Je to logické ? Někteří proste budou strašit Němci jiní zase Rusy .....

  • PavolR
    19:40 26.01.2018

    Jejda, vyťahovať pri tomto výbere, čo robili Nemci za Druhej svetovej alebo Švédi počas Tridsaťročnej, no tak to tu chýba už iba Biela hora a poprava českých pánov na Staromestskom námestí. To potom ostane len Tulpar, lebo Turci sa až ku vám neprebojovali. :-D Aby sa nakoniec nemodernizovali terajšie BVP. :-p

  • Jara
    19:37 26.01.2018

    Pravda je že Němci jsou našim největším strategickým partnerem už hodně dlouho nevidím důvod proč to nepotvrdil spoluprací zbrojních průmyslu a našich armád nejidealnejsi by bylo převzít od nich taktickou doktrínu a vybavit mechanizované jednotky po vzoru bw ....

  • Jirosi
    19:24 26.01.2018

    Fenri: Jasně, pokud se chystáte na ofenzivní válku... Já doufám, že té se tady nedožiji. Při obraně žádný problém s díly není.

  • fenri
    19:21 26.01.2018

    stirling:
    -já myslím, že není žádný racionální důvod mít zbraně z Německa. Nikdy jsme je (až na výjimky, třeba po válce) neměli. Naopak Němci je měli celkem významně od nás (pravda, nezaplatili, ale většina z nich měla v Německu velmi dobré renomé).
    -toto je největší zakázka, cca na 40-50 let. A obávám se, že Německo za 40-50 let bude o hodně jiné, než dnes a že to nebude pohodový soused. Pokud se mýlím, tím lépe.
    -od Švédů toho moc nakoupeno nemáme, nejvýznamnější je pronájem Gripenů, který (ve srovnání s časovým horizontem provozu nových BVP) končí "za pár"
    -BAE moc švédské není, neznám přesně kapitálové pozadí (tipnul bych si, že to přes různé nastrčené fondy a dceřinky budou nakonec držet Číňani, Arabáši a Rusové :-)), takže bych to tak neprožíval. Pravda, Codex Giganticus by na oplátku vrátit, šmejdi :-)

    KOLT:
    -já jsem psal, zapojení našeho průmyslu u německých nabídek vypadá lépe (ale víceméně víme prd, realita by možná byla jiná), ale to je to, co shazuji do šuplíku: "svoboda je drahá". Kruciální obranou tehchniku bych bral od zem, se kterou je (byť politicko-názorový) střet silně nepravděpodobný

  • stirling
    14:02 26.01.2018

    Samozřejmě ať vyberou to nejvýhodnější/nejvhodnější pro AČR, ale nesouhlasím, že by jsme se neměli vázat na německo, zbraně nemáme německé skoro žádné. Takže za mě lepší než nakoupit zase něco od švédů a být závislý na jednom státu.
    Každopádně když jsem koukal minulý víkend na partii tak jsem si říkal jestli stropnický je opravdu tak neschopný nebo to dělal schválně, bohužel oboje vyjde nastejno.
    U radarů se to snad nějak udělá a to zapojení projde (tuším, že nebudem první NATO uživatel těchto radarů) a u těch vrtulníků sice máme ostudu, ale lepší opravdu specifikovat reálné požadavky a případně soutěž zaříznout než kupovat nějakou blbost za x desítek miliard. Zatím to vypadá, že zlatá šlechtová... a to bych nevěřil, že někdy můžu napsat.
    Možná právě díky pohledu reality dojde i ke změně požadavků na nové BVP.
    CV90 MkIV vypadá jako krok správným směrem, ale neodkážu posoudit jak moc velké omezení je přeci jen už letitá základní konstrukce tady bude zajímavé porovnat ochranu podvozku např proti pumě.

  • RiMr71
    13:28 26.01.2018

    Mám dotaz k osádce a dělbě úkolů v Pumě či jiném zvažovaném BVP. Jediný kdo je mi jasný je řidič :)
    Dále je (jestli to dobře chápu) třeba ovládat prostředku průzkumu pro situační povědomí, dále je třeba ovládat zbraňovou stanici/věž s kanonem a PTRK. Dále tomu celému musí někdo velet (je velitel výsadku i velitelem celého vozidla?) a komunikovat s velením a pak je tam samozřejmě "pár bigošů" kteří jsou převáženi k bojovému úkolu.
    Jak je to organizačně a hierarchicky řešeno?
    A - bavíme se tady o stovkách pozic a to i velmi odborných - máme ty lidi? Máme řidiče, operátory i ty bigoše?
    Děkuji MALImu či někomu za osvětlení jak to v takovém moderním BVP organizačně stojí, leží a sedí... :)

  • KOLT
    12:35 26.01.2018

    fenri, na jednu stranu máte pravdu, na druhou stranu pokud by to zapojení do výroby bylo dostatečně veliké a budeme schopní si většinu zásadních věcí buď dělat sami nebo, v případě krize, s pomocí třetí strany, bude vcelku jedno, od koho koupíme. A upřímně řečeno, dostatečné zapojení prozatím nabízí spíše PMS a Rheinmetall než BAE a GDELS... Nicméně bez znalosti konkrétních parametrů zapojení se to těžko dá posoudit.

  • fenri
    10:28 26.01.2018

    Jakkoliv jsou technické parametry Pumy excelentní a modularita Lynxe působivá, nevázal bych se na Německo z několika důvodů:

    -stávající vztahy obou zemí jsou korektní a na úrovni většiny populace přátelské či neutrální. Ovšem, řekněme od Canburgu, cca 1200 let se střídají období, kdy se nás Německo (či státní útvary jemu předcházející) pokoušelo pouze ovládnout s epizodami, kdy jsme měli být vyhlazeni. A nejde o starou historii, která je passé a neopakovatelná. Vztahy budou v pořádku, dokud budeme "hodní a dělat si své domácí úkoly".
    -už teď v Německu sílí názory, že si nemáme co vyskakovat a máme držet hubu a krok (s. Schultz je vidět nejvíc, ale není sám) a tyto názory neslábnou, naopak. Za další těžko predikovat, jaký bude vztah Německa k ČR, až bude ovládáno víceméně koalicí islámských stran s extrémními levicově-zelenými partajemi. Nic dobrého bych od toho nečekal.
    -Puma a Lynx byly po technické stránce výrazně nadřazeny ostatním účastníkům tendru a tento argument byl velmi silný. MkIV tuto mezeru výrazně snižuje.
    -Puma jistě a Lynx pravděpodobně nabízejí velmi lákavý koktejl poměru cena/výkon/zapojení domácího průmyslu (jak správně naznačuje třeba Rase či JG). Není moc pravděpodobné, že tento mix bude u CV90 stejně příznivý, jako u německých kandidátů
    -ovšem nákup BVP není nákup jogurtů v akci a svoboda a nezávislost jsou obecně drahé komodity. Z krátkodobého hlediska je většinou levnější se podvolit. Ovšem je to půjčka s mamutími úroky.
    -ve prospěch CV90 hovoří dlouhodobé a četné zkušenosti z mírového i ostrého nasazení více uživatelů. Z tohoto pohledu je Puma i Lynx zajíc v pytli, byť pravděpodobně zajíc velmi dobrý. A ano, existuje pravděpodobnost, že novinky v MkIV, kterými se snaží dotáhnout německá BVP se v dlouhodobém provozu ukáží jako nespolehlivé a drahé, ale to nelze vyloučit ani u Lynxe (a částečně u Pumy) a při příliš opatrném přístupu by nezbýval než návrat k vozové hradbě.

  • Jan Grohmann
    09:51 26.01.2018
    Oblíbený příspěvek

    V příštím týdnu přineseme zajímavé články o Pumě. Jinak co se týče Pumy, podle zástupců PSM tam jedno místo pod věží lze udělat. Co se týče ceny, další Pumy bude kupovat i BW, takže lze nákup udělat s nimi společně. Integraci PTŘS (nebo dalšího vybavení, modernizace) chce i BW, takže teoreticky by to mohl zaplatit on a my se snad nějak svezli, nebo částečně zaplatili, případně dostali zdarma - záleží asi na našich vyjednávajících schopnostech.
    Pro BW peníze nejsou sutečně problém a pokud jsem to pochopil, jde také hodně o navázaní nějaké spolupráce ve vojenské oblasti mezi ČR a Německem. Samozřejmě nákup BVP není jen o technice, ale i politice. Všimněte si, že dosud jsme kupovali hlavní bojovou techniku od neutrálních zemí, jako Švédsko a Rakousko.
    Zásadní otázka je, zda se nákupem "přiklonit" k Německu nebo se snažit hrát na neutralitu. Jinak v německých médiích proběhla zpráva, že obchodní výměna mezi Německem a V4 je větší, než mezi Německem a Francií nebo Německem a Čínou. Přímo to nesouvisí s článkem, ale dokazuje to, jako jsou státy V4 s Německem provázány.

  • PavolR
    09:43 26.01.2018

    flanker.jirka: To je síce pekné, ale v praxi takéto prípady vždy vybuchnú na formulácii "v úmyslu poškodit". U nás už boli reálne prípady, kedy sa obžalovaní vyvliekli práve na nemožnosti dokázať im úmysel (napríklad odpredaj pištolí SIS pod cenu a pod...).

  • KOLT
    09:14 26.01.2018

    petres/MALI/Rase, díky. Už si vzpomínám, že se to řešilo, takže se omlouvám za zbytečný dotaz. Trochu mi přijde, že výhoda Lynxu je v tom, že bychom pro Rheinmetall byli zásadní zákazníci, takže by asi byli přístupnější k různým modifikacím ap. PMS má BW jakožto hlavního zákazníka, sice by s námi rádi něco upekli, ale přežijí i bez toho. V kombinaci s tím, že je to JV, je pochopitelně jakákoliv dohoda na úpravách ap. složitější. Pochopil-li jsem správně MALIho příspěvky, víceméně tomu odpovídá i chování jejich zástupců.

  • flanker.jirka
    23:13 25.01.2018

    RaSe: při troše dobré vůle a právnicích jde vše, co třeba paragraf 97 článek 1 a.
    Ještě jim přišít článek 2 a, protože ty politické klany na ministerstvech organizované jsou :-D A dá se říct, že pravidelně znežívají svého postavení :-D
    https://business.center.cz/bus...

    § 97 Sabotáž
    (1) Kdo v úmyslu poškodit ústavní zřízení nebo obranyschopnost republiky zneužije svého zaměstnání, povolání, postavení nebo své funkce nebo se dopustí jiného jednání k tomu, aby
    a) mařil nebo ztěžoval plnění důležitého úkolu státního orgánu, ozbrojených sil nebo bezpečnostního sboru, hospodářské organizace nebo jiné instituce, nebo
    b) způsobil v činnosti takového orgánu anebo takové organizace nebo instituce poruchu nebo jinou závažnou škodu,
    bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let.
    (2) Odnětím svobody na osm až dvanáct let bude pachatel potrestán,
    a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, nebo
    b) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.

  • MALI
    22:22 25.01.2018

    To Jirosi:
    ... no, asi tak nějak by to šlo, ještě jsem si uvědomil, že jsem dříve nenapsal, že tam mají záložní munici (200 ran pro kanón a tuším, že dvě schrány pro kulomet).

  • MALI
    22:13 25.01.2018

    To Rase, 20:20:
    sedačky v Pumě jsou zavěšené na popruzích, jsou to spíš vaky (ale musím uznat, že perfektně vymyšlené) člověk je v nich víc "naležato", než v klasických protiminových sedačkách, mě se z nich špatně vstávalo, ale to může být jen můj dojem, pro mladší ročníky to možná problém není. Mají výhodu v tom, že nezabírají ve vozidle tolik místa. Proto si myslím, že s klasickými protiminovými sedačkami by v Pumě asi byl problém s místem (výškově i stranově).
    U těch sedaček výsadku nelze dobře řešit polohování, což mi vadilo jen u těch předních dvou (kde by v jedné z nich mohl být usazen VČ), protože když jsem zapadl do té sedačky, tak jsem měl krátké ruce na ovládání toho displeje TV pozorovacího systému, na jehož místě by mohl být počítač BMS ovládaný například přes dotykový displej, (to znamená, že alespoň ta jedna sedačka aby byla polohovaná). Možná by se to dalo řešit notebookem umístěným v zásuvném šuplíku mezi radiostanicemi a vždy jej podle potřeby vytahovat a zasouvat, ale to by mu na spolehlivosti kabelového připojení časem moc nepřidalo a stejně by se musela ta sedačka polohovat.
    Pod sedačky se teď oficiálně nesmí dávat vůbec nic z důvodu zachování prostoru pro absorbci výbuchu miny pod vozidlem (samozřejmě, v reálu to bude tak, že co si tam kdo hodí, to tam bude).

  • Jirosi
    20:51 25.01.2018

    Mali/Rase: Tak dokud je tam "vež", tak se musí obcházet během pohybu ve vozidle. Pokud tam budou sedadla. Tak ty se dají pro pohyb sklopit. Takže by se prostor určitě dal lépe využít. Samozřejmě, že to místo asi nebude 100%. Ale určitě by mohlo sloužit jako nouzové, pro vybavení.

  • Rase
    20:48 25.01.2018

    MALI:
    osobně beru CT40 jako neskutečné kladivo, na druhou stranu 30 mm v kombinaci s PTŘS je taky dobrá volba - byť jen standard. Pokud jde o Type-10, tak pokud by tank splňoval normy NATO, a MO mělo zájem jen o pár desítek strojů, nebál bych se ony stroje pouze pouze nakoupit v Japonsku a v tuzemsku zajistit servis + výrobu náhradních dílů. Výhodu Type-10 vidím v tom, že Japonci se poučili z provozu Type-90, který je konstrukčně obdobou Západních MBT. Jeho nástupce je ale specializován na asymetrický konflikt. V porovnání s novovýrobou Leo 2 a Leclerc, je japonský stroj zkrátka dál. Leo 3 beru jako samostatnou a speciální kategorii, novou generaci. Obdobně pokud se MO rozhodne pro nákup ojetých tanků tak i Type-10 nezmiňuji, stejně tak Leo 3.

    Tedy pokud japonský tank splňuje normy NATO, tak jsem pro nákup přímo z Japonska, kvůli rychlosti dodání. Pokud nesplňuje, tak jsem pro přehodnocení - překonstruovávat opravdu nemá finanční smysl.

  • Rase
    20:20 25.01.2018

    Jirosi:
    mno v případě oholené verze OT, by určitě nebyl problém nacpat do Pumy 8 lidí výsadku. Vždycky ale bude hodně věcí co se někam musí odložit. V tomhle má problém i CV90, kdy elektronika a různé krabice, rovněž odkrojily dost z vnitřního prostoru a zvládá taky jen 3+6. Vždycky tedy bude hodně věcí které je nutno někam uložit. Proto píšu že by se našlo třeba jen 1 plnohodnotné místo + třeba něco nouzového. Všiml jsem si že u Pumy pod sedačky nic necpou asi z bezpečnostních důvodů, ale místa tam je dost. Podobně to asi bude s prostorem pod věží - konstruktéři asi dali přednost bezpečnosti na úkor vnitřního prostoru. To je ale jen můj dojem.

    MALI:
    jak se ti zdály ty závěsné sedačky u Pumy třeba v porovnání s naší protiminovou sedačkou BOG-AMS-V. Ty mám rád, ale ukusují z vnitřního prostoru víc místa. Případně šly by vůbec osadit do Pumy ? Počítám že u CV90 nebo jiných by problém nebyl.

  • MALI
    20:16 25.01.2018

    To Jirosi:
    K místům v Pumě:
    všechno odstranit nemůžete, ale jedno místo by se tam podle mého názoru dalo vytvořit (pokud by byl zájem ze strany PSM).

    K T-10 pro AČR - nezlobte se na mě, ale Já jsem optimista s praxí, proto se na to dívám pesimisticky, proč? - z následujících důvodů:
    1) myslím si, že se Japonců zatím ještě nikdo neptal (nejen z ČR), takže ani nevíme, zda licenci na ten tank vůbec chtějí prodat (mají tam svoje unikátní technologie),
    2) T-10 je, pokud vím, jeden z nejdražších současných tanků,
    3) Kdo by jej měl "poevropštit" (tj. vyvinout, odzkoušet)?
    4) Tank by měl splňovat normy NATO včetně vnitřního prostoru atd. (jako japonský nemusí)
    5) Když si to vezmeme z hlediska času tak: vyjednávání o prodeji licence (nikde není jisté, že bude úspěšné), transfer technologií bude také trvat určitou dobu, pak spuštění linky + rozběh sériové výroby - odhaduji to celkem na minimálně deset let + zavedení do AČR - takže reálně to vidím, že (snad) v roce 2030 by byl ten tank zaveden do AČR. V roce 2030 už se budou všichni ohlížet po L3, takže my bychom zase měli náš specifický český tank (obdobně, jako teď máme T-72M4CZ).

  • MALI
    19:58 25.01.2018

    To Rase, 13:07:
    ... aby nevznikla mýlka: Já jsem uvažoval o ceně varianty CV90 Mk3 (vztaženo ke strojům, co byly představeny loni na IDETu), cenu CV90 Mk4 neznám ani přibližně, je celkem možné, že na Mk3 dalo BAE dumpingovou = výprodejovou cenu. Na reálnou cenu Mk4, stejně tak na její skutečné výkony si zatím budeme muset počkat.
    Já osobně bych ušetřené finance (pokud by vůbec nějaké zbyly, protože těch 50 mld je čistě hypotetických) dal do zvýšení počtu podvozků (tím do snížení jejich jednotkové ceny) tak, aby bylo ještě 30 podvozků pro samohybné minomety, které v těch 210 ks vozidel opět (stejně, jako u Pandurů) nejsou. Případně na 30 mm AB munici. Ten 40 mm CTAS je pro nás reálně už teď nedostižným snem.

  • Jirosi
    17:39 25.01.2018

    Rase: Pěkná fotka. Ale pokud jsou ve vnitř sedačky 2+4, tak se odstraněním toho bloku věže dostaneš určitě na 4+4.

    liberal shark: Tak ono, ani jedno co uvádíte nemusí být přímou úměrou. Přitom se vždy bavíme o ztrátě odolnosti.
    Takže bude lepší si koupit německé komponenty z "japonska". Přitom pokud se někdo rozhodne(CR nemá volný přístup k moři), tak budeme ty komponenty pašovat?

    Zatím jsme viděli jen prospekt. Celkem by mně zajímalo, zda náhodou narust nosnosti není způsobem, narustem hmotnosti vozidla. Ve výsledku se klidně může "užitečná" hmotnost snížit.

  • Arthur
    17:06 25.01.2018

    HonzaH: "Už mne to nějak nebaví, pořád se jen kecá a skutek utek. Abychom ještě nebyli rádi za modernizaci BVP2."

    Niečo na tom bude.

  • liberal shark
    15:00 25.01.2018

    Ještě poznámku k často diskutované otázce hmotnosti. Snaha omezovat hmotnost není jen o únosnosti mostů a silnic, o požadavcích na transportní a podpůrné prostředky, ale také o spotřebě paliva a hlavně o podílu terénu, kam se s těmi tanky a BVP dostanete a tudíž o svobodě manévru bojových jednotek.

  • liberal shark
    14:56 25.01.2018

    Pokud bude k dispozici i příslušná průzkumná, velitelská, ženijní, zdravotnická, protiletadlová, minometná a dopravní verze, byl by to velmi dobrý kandidát na kompletní přezbrojení 7. mbr, nejlépe v kombinaci s japonským tankem Type 10.
    Ze strategických důvodů vidím jako optimální spolupracovat buď se státy podobné velikosti a váhy jako je ČR nebo se státy, které jsou dost daleko na to, aby mohly mít nějaké vůči nám nějaké nepřátelské úmysly (Jižní Korea, USA, Japonsko).

  • petres
    14:56 25.01.2018

    KOLT na základě miulých diskuzí jsem na nedávno ptal MALI na totéž

    petres
    je možné osadit Pumu variantou věže LANCE, jako je na Lynxu (zajímá mne technická stránka věci, v tuhle chvíli bych nechtěl řešit finanční)? Pokud ano, byly by možné úpravy, o kterých jste mluvil v případě Lynxu i u Pumy (přemístění vybavení z prostoru výsadku Pumy do té věže a tím uvolnění potřebných 1 - 2 míst v případě verze BVP)?

    MALI
    technicky je samozřejmě možné všechno, co neodporuje zákonům fyziky (pokud je na to dostatek času a peněz). Když jsem se na záměnu věže u vozidla Puma ptal PSM bylo mi odpovězeno, že to není třeba, protože věž Pumy není třeba měnit....
    Když se nad tím osobně zamyslím, tak: do stávající korby asi ne: věž RCT-30, nyní osazená na Pumě je asymetrická a proto je také asymetrická i korba (důvodem je klasický optický přístroj velitele (PERI), který jde středem věže RCT-30 vozidla PUMA.
    Pokud bychom ale dali na korbu Pumy symetrický strop (se symetricky umístěným uložením věže) tak asi ano, přiznávám se, že po tom vyjádření PSM jsem nad tím už dál nebádal. Puma by se však musela celá znovu hmotnostně vyvážit a provést s ní zaváděcí zkoušky. Je ovšem fakt, že ty radiostanice, které jsou u Pumy pod věží by se mohly dát do věže LANCE (je tam pro ně místo), zmizela by také celá spodní část přístroje PERI a v korbě by hned bylo víc místa (máte vcelku dobrý nápad).

    viz nedávná diskuze:
    http://www.armadninoviny.cz/ce...

  • Clanek
    14:34 25.01.2018

    @MALI
    Opravdu diky za spoustu zajimavych informaci z prvni ruky.

  • Rase
    13:42 25.01.2018

    KOLT:
    dvě místa pod bezosádkovou věží Pumy zabírá různá elektronika a spousta dalších věcí, co má věž Lance uvnitř (pokud jsem pochopil maliho). Jedno místo pro dalšího člověka by tak určitě vzniklo - možná i něco víc. tady je fotka:

    http://www.rommelkiste.de/Fahr...

  • KOLT
    13:32 25.01.2018

    Kolik místa by vzniklo uvnitř Pumy, pokud by se osadila bezosádkovou věží Lance? Bylo by to alespoň a pracoviště (Z)VČ?

  • Rase
    13:07 25.01.2018

    MALI:
    pokud by tedy bylo CV90 Mk.IV s bezosádkovou věží Lance významně levnější než Puma, tak se mi ta představa docela líbí. Ušetřené finance by mohly jít třeba na příplatek za osazení kanónem CT40. Ty jsou totiž za pěknou pálku: Britové za 515 kanónů zaplatí celkem 256 mil.dolarů, tedy necelého půl milionu usd za kus (!) Pokud by to byl problém (cenový) tak se alespoň zamyslet nad klasickou ráží 35 mm. Nějak bych ty němce zapojil i v případě vítězství CV90. Takhle by BAE alespoň neslízlo všechnu smetanu.

    HonzaH:
    Pokud se do roku 2020 nepodepíše pěkná hromada nákupů a MO bude do rozpočtu vracet kus rozpočtu, tak doufám že nám NATO nakope zádel. Škada že není nějaký trest pro "maření obranyschopnosti země". Aktuální "ministryně" odkryla spoustu špíny, tak snad i něco vyřeší. Jinak ale absolutní souhlas

  • HonzaH
    12:40 25.01.2018

    Chlapci, představy jsou to krásné. Ale realita je taková, že:
    Radary MADR jsou u ledu, protože NÚKIB nedovolí jejich připojení do systémů NATO. Jak se to vyvine dál? Kdo ví.
    Víceúčelové vrtulníky už měly být pomalu vybrané. Šlechtová to hodila GŠ na hlavu a chce nové specifikace. Jak to bude dál? Kdo ví.
    Mluvilo se o nákupu nových houfnic, nakonec je z toho modernizace starých a k tomu pár nových, a kdy se ty budou řešit? Kdo ví.
    Už máme těch 20 Pandurů, o kterých se mluví už dlouho? Už máme ty Titusy? Už máme ty Liteningy? Už jsou neprůstřelné vesty? ...
    Zatím se nakoupilo plno Tatrovek. Můžeme v klidu přejmenovat AČR na ČSAAD - Česká státní armádní automobilová doprava.
    Už mne to nějak nebaví, pořád se jen kecá a skutek utek. Abychom ještě nebyli rádi za modernizaci BVP2.

  • MALI
    12:22 25.01.2018

    To Dušan:
    Já bych se zase té kombinace CV90 Mk4 s věží Lance nebál. Ono je něco jiného exponát určený na "rozšířený průmyslový den" (teda spíš "průmyslový měsíc") a něco jiného pak BVP na objednávku.
    Nesrovnával bych určitě BAE/Hägglunds s GDELS. U GDELS mi to tak připadá, že jsme pro ně "nýmandi", kterým stačí ke štěstí "Potěmkinova vesnice" určená na statickou ukázku na veletrhu a zbytek, že "okecají" (proč by si to také nemysleli, když se jim to s Pandury už jednou takto povedlo, že...., asi počítají, že zase někoho uplatí...). BAE šlo do ukázky s Kongsbergem - to je úplně jiná firma, a tam problémy s integrací věže na podvozek nebyly (až na to, že Švédi jim dali k dispozici podvozek z OT, které bylo určeno do soutěže pro Dánsko, takže výsledek vypadal z profilu jak dromedár a paradoxně byl stejně těžký, přitom MCT-30 váží 2,5 tuny oproti 4,6 tuny u E30CZ). BAE přitom oficiálně nabízí, že jedna z variant dodávky jejich vozidel je dodání pouze podvozku a zákazník si na ten podvozek může integrovat věž podle libosti. Rheinmetall je zase schopný tu svoji věž integrovat na jakýkoli technicky vhodný podvozek.

    Obecně: pokud bude integrace věže na podvozek mechanicky možná a pokud budou mít oba systémy otevřenou systémovou architekturu, není integrace věže na podvozek systémový problém. Samozřejmě, je zde třeba vidět, že by to bylo ve výsledku o něco málo dražší (o cenu integrace a zkoušek), ale ty zkoušky by se v ČR dělaly stejně, jen by musely být rozsáhlejší.

  • Thanos
    10:36 25.01.2018

    Nemáte někdo nějaký odkaz na stránky, kde se porovnávají kvality jednotlivých věží na IFV?

  • Dušan
    10:36 25.01.2018

    To RASE: já osobně bych moc nešel do kombinace věží a podvozků od zcela různých různých výrobců, protože pak vznikají velké problémy, viz. PANDUR a Izraelci. Byť je věž LANCE super, tak jí nechat Rheinemtallu na LYNX, BOXER, příp. PUMU. Kongsberg nebo SAAB zase pracuje s BAe...

    To MALI: k té věži na ASCOD díky za info. Už na IDETu 2017 ta věž na ASCODU silně připomínala nějaký nefunkční polotovar. Na MSPO už to bylo o poznání lepší, vozidlo tam mělo jinou věž. Je fakt škoda, že GDELS nás má pořád za zákazníka druhé kategorie, kterému nabízí jen "odpad". ASCOD 2 byl můj původní favorit na naše nové BVP a to nejen kvůli propojení s CSG, ale protože jej nyní vylepšují Britové, škoda.

  • Rase
    10:23 25.01.2018

    MALI:
    k ceně. Tak to jsem netušil, že jsou mezi vozidly až takový (výrazný) rozdíl. Pozoruhodné. Jinak předpokládám, že tak jak nám BAE nabízí CV90 Mk.IV, tak i PSM nám nabízí už modernizovanou verzi Pumy (ne tu co má teď BW). Rheinmetall KF31 a KF41. Existuje šance že nám třeba BAE osadí věž Lance na jejich podvozek ? Přeci jen španělské Piranha IIIC ji taky mají (viz foto). Mezi GDELS a Rheinmetallem by tak neměl být problém.

    http://3.bp.blogspot.com/-M1TG...

  • Rase
    10:15 25.01.2018

    MALI:
    E30 jsem zmiňoval spíš kvůli tomu, že je osádková a tedy spoustu problémů může osádka řešit přímo (tedy ta sázka na jistotu). U bezosádkových je to někdy problém, ale nic hlubšího jsem tím nemyslel. Čekal jsem že E30 má alespoň víc místa - taky to ale není zrovna super. Jinak CV90 zvládá reálně 6 lidí, tak myslím jezdí na mise. Prostor tedy není zrovna super a kupříkladu švýcaři si svoje CV90 prodloužili o jedno kolo (byť tendr vyhrálo klasické). právě prodloužené vozidlo bylo v Německu (před vývojem Pumy) a totálně pohořelo - bylo poslední z hodnocených. Nic bych tedy neprodlužoval (!)
    Čím dál víc jsem tedy přesvědčen že AČR si bude muset zvyknout na 3+6 ať už vybereme cokoliv. Ona místa na víc leda v případě že bude věž bezosádková a všechny ty krabice s elektronikou budou v ní (kvůli úspoře místa). Tohle splňuje snad jen bezosádková věž Lance, kterou bych tedy nacpal na všechna vozidla. Pokud jsem to pochopil dobře, tak by vyšetřili nějaké to místo i u Pumy.

    díky za komentář k Ascodu - netušil jsem že na tom byl až tak, tak moc mizerně

  • MALI
    09:43 25.01.2018

    To Rase:
    K ceně vozidel:
    nezapomeňte, že Puma některé dost drahé subsystémy momentálně nemá (tj. nejsou započítány v ceně) - např. PTRK, některé bude na ní nutné modernizovat (například SŘP rychle zastarává) - takže pořizovací cena Pumy dále vzroste.
    Nemyslete si, že ty ceny už někde nejsou spočítané, včetně ceny nutné k zabezpečení životního cyklu na 30 let, a "mám takový dojem", že nejsou ani přibližně stejné.

  • MALI
    09:16 25.01.2018

    To Rase:
    Proč myslíte, že osádková věž E30 je sázka na jistotu a v čem?

    Můj názor:
    E30 je stará pomalu jako ten podvozek (ve verzi MK1), nemá integrovaný PTRK; střelecký přístroj je sice součástí výborného SŘP UTAAS, ale ten je starý také už přes 20 let, velitelský přístroj - zatím nic moc, ale pravdou je, že se tam dá dát cokoliv, co si zákazník zaplatí. Ergonomie ve věži nic moc - ale o něco lepší, než v BVP-2. Na nějaké solidní informační displeje pro velitele ve věži není místo. Navíc, věž E30 je dost těžká (4,6 t) - beru to však oproti věži Lance (která má při stejné balistické odolnosti o 1,3 t méně, lehčí je i věž Pumy - cca o 1,2 t - to znamená, že vozidlo bude pohyblivější a bude zde záloha na další zvyšování balistické odolnosti). Největší nevýhodou je však to, že když dáte do CV90 osádkovou E30, tak s obtížemi tam jenom převezete těch 8 lidí, to ano, ale nemáte šanci vytvořit tam pracoviště VČ/ZVČ a ti dva, co budou sedět první ve směru jízdy (tj pod věží) musí mít výšku tak do 170 cm (samozřejmě jde jen o odhad) a nesmí být moc širocí v ramenou. Proto Já jsem za bezosádkovou věž, která i v CV90 umožní vytvořit to pracoviště a víc místa pro převoz materiálu (CV90 není z hlediska přepravních schopností uvnitř korby nic moc - jedině, když by ho prodloužili).
    K účasti Pumy v českém tendru:
    dát nový nátěr nestačí - museli by minimálně modernizovat přístroje SŘP (už dříve jsem na AN psal, že vyměnit čb displeje za barevné jaksi nestačí, doplnit PTRK - ne jen o něm mluvit, vyměnit kulomet (to je to nejmenší) ale hlavně dovnitř dostat víc lidí (alespoň o jednoho) a někam dát větší nádrže na naftu (kam?).
    K účasti ASCOD:
    No, Já když vidím ty problémy, které máme v AČR s provozem Pandurů které jsou od stejné firmy, tak bych ASCOD nechtěl, ani kdyby byl technicky na úrovni Pumy.
    A to ASCOD není. A víte proč má ASCOD Samson-2? Protože ta věž váží jen 2 t. Dát na něho věž z Pumy, nebo nějakou jinou, stejně těžkou bezosádkovou věž, tak by se také mohl na AČR požadovaném příčném svahu převrátit. Osádková věž by navíc zabrala moc místa v korbě, takže by byli rádi, kdyby převezli těch šest lidí výsadku, ale s hmotností a s těžištěm by byl stejný problém. Pokud by měl ASCOD plnit dynamické požadavky a náklony, tak by pravděpodobně by nesplnil AČR požadovanou balistickou odolnost. ASCOD by byl pro nás zajímavý jedině v případě, kdyby nám GD UK nabídlo svůj ASCOD 42 - to je totiž zcela jiné vozidlo.

    K plnění plánu - mám za to, že termín první dodávky vozidel 2020 zatím není ohrožen, pokud půjde vše dle plánu a pokud se nezasekne tendr, nebo vůbec jeho vyhlášení. Podle mého názoru by se to mohlo udělat i bez tendru - přímým oslovením vlády vládou - například jak teď pořizují kolová vozidla na Slovensku, nebo dříve u nás Gripeny.

    To Dušan:
    Naše požadavky na nová pásová vozidla už jsou dávno napsány a schváleny a jsou technicky splnitelné více vozidly. Nemyslím si, že by byly nafouknuté a už vůbec ne do neuchopitelných rozměrů (i když snahy by tu byly - stačí si přečíst některé z diskuzních příspěvků zde na AN). Diskutabilní jsou spíš všechny ty požadované verze, jejich omezení by nám hodně zjednodušilo nákup.

  • Rase
    09:02 25.01.2018

    Dušan:
    no jo, ale současný projekt NGCV je v podstatě jen hledání konceptu a výroba pár ukázkových technologických demonstrátorů - co dál se teprv uvidí. Podle projektového manažera Chrise Ostrowskieho, armáda nepodala přesné specifikace, jelikož chce získat představu, co je vůbec realizovatelné. Základním požadavkem je, aby vozidlo mělo dvojčlennou posádku a v zadní části prostor pro šestičlenný výsadek. Prototypy mají získat automatické kanóny ráže 50 mm usazené v dálkově ovládané věži. Není zcela jasné, zda vozidlo bude na kolovém nebo pasovém podvozku.

    Ještě k té ceně vozidel. Doporučuju všem, smířit se s tím, že ani jedno z vozidel nebude natolik levnější, aby se to výrazně projevilo ve výsledné ceně. Zkrátka když nacpeme elektronikou a moderními systémy Ascod nebo CV90, tak cena bude hodně podobná Pumě - určitě né poloviční nebo třetinová .))

  • Dušan
    08:01 25.01.2018

    To RASE: podvozek LYNXU je asi jeho největší slabina, na druhou stranu si myslím, že když u CV-90 se takto pohnuli vpřed (CV-90 je ale obecně podmotorované BVP se slabší únosností podvozku a divím se, že s tím přišlo BAe až teď), tak u Rheinmetallu nebude techologicky problém vybavit v budoucnu LYNX aktivním odpružením. To by z něj udělalo docela jinou kategorii BVP. Otázka druhá je, zda to nebude ve výsledku dražší než BVP PUMA.
    Je tu ale obecně spousta neznámých jak má takové BVP které má sloužit dalších 40-50 let vypadat. Z tohoto důvodu bych se při tvorbě požadavků na naše BVP pro AČR orientoval na detaily z amerického projektu BVP budoucnosti NGCV od SAIC. Myslím si, že Američané vědí co chtějí a my nemusíme vymýšlet nic nového nebo tvořit nějaké vzdušné zámky a nafukovat problém BVP do v praxi neuchopitelných rozměrů.

  • Rase
    22:37 24.01.2018

    Pořád jsem primárně pro Pumu, technicky, politicky atd. Teď jsem jen klidnější, pokud politici vyberou CV90. Osádková věž E30 je sázka na jistotu (podobně se rozhodli britové u Ajaxe), pokud ale chceme bezosádkovou věž, tak MALI zajímavě nakousl osazení věží Lance. Vypadá to poněkud toporně, ale za mě proč ne, za sebe bych překousl i Ascod, pokud by měl tuto věž - jinak ne. Pokud by bylo reálně možné osadit věž Lance na tato vozidla, tak nevidím důvod pro Lynx (podvozek mě neoslnil). Možností je zkrátka spousta a ještě jednou zmíním, že záleží na tom co AČR chce a politici schválí. Doufám že do tendru přijde PSM s pořádně vymazlenou Pumou, nátěr a trochu jiný facelift, tak jako BAE s novým Mk.IV, Lynx KF41, ASCOD s pořádnou věží atd. zkrátka pořádný posun. Jen to chce vybrat mašinu co nejdřív - už teď se nestíhá původní plán...

  • MALI
    22:23 24.01.2018

    To Jara, To flanker.jirka:
    Ano, zatím z toho víme jen to, co bylo v tiskové zprávě a co vidíme z jednoho obrázku (a to ještě nezveřejnili ani fotku), co ale víme, tak to, že se snažili od základu tu svou CV-90 modernizovat. Tohle by měl být výsledek, jak se jim to povedlo, to se časem ukáže. V případě zdárného pokračování programu nových pásových vozidel pro AČR by to asi stejně chtělo další srovnávací (už konkrétnější) zkoušky u nás.

    To Jara:
    pokud máte nějaké bližší technické informace, jak si v BAE "zfušovali" svoji generální modernizaci CV90, tak se o ně zkuste podělit...., protože podle toho, co píšete, tak jste buď génius, nebo někdo úplně z druhé strany stupnice...

    To flanker.jirka:
    Jak to mají v CV90 Mk4 se časem ukáže, otevřené řídící systémy bojových vozidel jsou obecně nyní už standardním požadavkem pro novou techniku (tak snad už ano).

  • flanker.jirka
    21:14 24.01.2018

    Pozor přátelé, přijde kontrolní otázka. Mají něco více než ten obrázek?

    RaSe: se švédy se spolupracuje relativně dobře, tak bych se toho nebál, pokud dokáží překousnout přenos větší části výroby k nám. Proč preferujete věž s osádkou?

    MALI: počítá se už s otevřeným systémem pro integraci aktivní obrany typu hardkill proti PTŘS, RPG, ...???

  • Jara
    21:10 24.01.2018

    To Mali
    Ano rozhodující jaké bude zapojeni průmyslu uvidime a ted k těm vylepšením nebudu komentovat hard kill a tak dále to jsou věci které se nechají posadit do čehokoli ....
    Jiný motor,převodovka ? Stále je to scania V8,že ano takže stejný powerpack jen tu V8 přifoukli a tím ji snížili rozsah použitelných otáček,tak asi upravily odstupňovaní převodů a zvýšení nosnosti,no to tam jen šoupli tužší torzky to znamená jen větší průměr,no a aktivní jsou akorát tlumiče, takže nějaká jednoduchá hydropneumatika, protože dost pochybuji ze cele vozidlo prekopali pro použití kompletního hydropneumatickeho odpružení tak jak to má například puma....u pumy supluje hydropneumatika i pružiny a to podvozku dává ty skvele vlastnosti

  • Dušan
    20:57 24.01.2018
    Oblíbený příspěvek

    To faraonamumu: osobně nemám rád, když se otázky spojené s Německem - když se někomu nehodí do krámu - srovnávají neustále se II. světovou válkou a nikomu nevadí, že jezdí ve škodovce kterou Němci dali dohromady, má doma věci od Boshe nebo od Siemense, nakupuje v Lidlu ... To je ta nejlacinější argumentace přerůstající v demagogii.
    Co se týče náhradních dílů, tak jak se dočtete tady v některém z článků na AN, Němci nabídli takový přenos technologií a několikanásobně vyšší investice do Česka překračující rámce projektu BVP samotného, že BAe ani GDELS dohromady toto nenabízejí. Co nám přinesla spolupráce s nimi od roku 2004 kdy tady byly zavedeny Gripeny, Arthury...? Víte co nacpalo Švédsko všechno do offsetů, aby je "splnilo"? To bylo fakt na férovku k tehdejší východní Evropě. Myslíte, že když jim dáme další projekt, že se to změní? Ale tohle nemá cenu tady rozebírat pokud používáte argumenty s II. světovou válkou.

    Za mě: CV-90 Mk IV patří pouze těm státům, které již CV-90 mají x let ve výzbroji, aby své stávající starší verze CV-90 mohly modernizovat na tuto moderní variantu a ještě ca 10-20 let udrželi svá BVP na úrovni stávajících požadavků. Pro ty státy, které chtějí kompletně přezbrojit svou flotilu BVP na úplně nový typ a používat jej dalších 40-50 let, tj. dnes Česká republika, tak je to vozidlo nevhodné. Pokud se tady zvolí CV-90 v jakékoliv verzi, uděláme chybu, kterou za 10 let budeme tady v Čechách litovat.

  • MALI
    20:53 24.01.2018

    To Jara:
    ... ona ta "vylepšení" podvozku CV90 jsou dost zásadní (nemělo by jít jen o nějaký facelift, balistická odolnost byla už u Mk3 na K5, tím, že (asi) zvedli nosnost umožní další zvýšení, montáž Hard Kill Systémů (nabízejí Iron Fist), dali nové aktivní pérování, vyměnili motor a převodovku, vyměnili kompletní elektriku - to vypadá na zcela zásadní změny - technicky tím ta mašina jde hodně nahoru. Ano, nic jiného jim nezbývalo, ale to je druhá věc, důležité pro nás je, že se nám to teď chystají nabídnout a mají snahu se domluvit s naším průmyslem (VOP CZ), důležité bude, aby to nebylo za roční výrobu nábytku do IKEA, ale rovnocenně. Politické důvody nehodnotím, to nechám na politicích.

    To faraonamumu, 19:20:
    souhlasím s Vaším ekonomicko/provozním názorem;
    z hlediska věže:
    bezosádková věž umožní větší přepravní kapacitu podvozku, lepší ochranu osádky a lepší ergonomii pracovišť; za současné úrovně technologie obrazových senzorů SŘP je to z hlediska rozlišovací schopnosti úplně jedno, zda se díváte do optického přístroje, nebo na Full HD monitor, s tím, že dívat se na ten monitor je pro Vás dlouhodobě pohodlnější. Rovněž je snazší integrace věžového kompletu do vyšších systémů, propojení se systémem rozšířené reality, perspektivně pak jednodušší modernizace.
    Osádková věž je zase taková "tradiční".

  • Jirosi
    20:01 24.01.2018

    faraonamumu: To si trochu pleteš. Sankce byli závazné, my jsme to věděli. Takže ten kdo nedodržuje smlouvu jsme mi, ne Němci. To, že jsme nedokázali zvrátit hlasovaní je opět naše chybal, ne Německa. A v poslední řadě, to že jsme si nevyjednali něco na oplátku je opět jen a jen naše chyba.

  • Jirosi
    19:58 24.01.2018

    Dušan: Spíše 40.let, protože už na přelomu 80/90. prováděli testování.

    Faraonamumu: Tohle nikdo doma nevyrábí, a je jedno jak velkou licenci získáte. Vždy bude potřeba spousta sub. dodávek. Bez kterých to prostě nepojede, Třeba "čipy" do základních desek.

  • faraonamumu
    19:55 24.01.2018

    To Dušan
    A kdo vám zaručí, že nám Německo dodá díly, že na nich nebudeme závislí. Je zajímavé, jak někteří zapomněli na 2 světové války, na migrační krizi vyvolanou Německem atd... Německo nás bere, jako levnou pracovní sílu, nic víc, když je naštveme, tak si prostě výrobu přesunou někam jinam, bude jim to jedno, protože dodávají i pro BW. Už nám hrozí např. sankce za nepřijmání migrantů Dublin4 atd....

  • Dušan
    19:50 24.01.2018

    Myslím si, že Bae asi nic jiného nezbývalo, když zůstalo s CV-90 po testech ve Vyškově dalece na chvostu za Pumou a Lynxem. Je dobře, že konečně nás Švédové neberou jako banánovou republiku a nabídli nám to, co mají nejlepší. Za mě však to stále nemá na Němce. Všiml si někdo jak to má vyřešeno PTŘS? Švédsko-britská škola standardně do BVP systémy PTŘS nedodává, proto bych byl v tomto ohledu dost pozorný. Lance je skutečně někde jinde. S podvozkem to asi nebude taky to pravé ořechové. Přeci jen 30 let stará konstrukce má svá omezení, můžete to pěchovat elektronikou horem dolem (a šroubovat cenu), ale původní konstrukci již moc nezměníte. Dovede si někdo představit, že to bude sloužit ještě dalších 40 let když konstrukce korby má už 30 let za sebou? Změnili hmotnost, ale balistická odolnost STANAG zůstala na stejné úrovni? Zde fandím Lynxu - Pumě - tam je nejen jistota, že se nezavře během tak dlouhé doby výrobní linka a dodávky ND poběží další dekády, ale také to, že integrace našeho průmyslu s Němci bude mnohem větší a dlouhodobější než se Švédy (Brity?).

  • Flader
    19:21 24.01.2018

    Jara teraz si nám to všetkým vysvetlil. Jednoducho existuje Puma, ta je úplne najsamlepšia na celom svete a teraz uži žiaden iný výrobca BVP nemá šancu. Tak jednoducho zastavia všetok vývoj zatvoria linky a odídu ...
    Práve predstavením ďalšej generácie BAE ukazuje, že to s CV90 myslí ešte vážne. Pre jej terajších používateľov ale aj prípadných budúcich je to signál, že sa nestane to isté, čo s T72M4CZ - že sa prestanú vyrábať náhradné diely.

  • faraonamumu
    19:20 24.01.2018

    Pánové, nejdůležitější ze všeho je to, aby se to vyrábělo u nás, nebo alespoň abychom si dokázali zajistit servis. Pokud CV90, nebo někdo jiný, např. Lynx nám prodá licenci na co největší část BVP, potom by měl být upřednostněn. navíc zastávám názor, že by neměl mít výrobu CSG, ale VOP. 1. udržení kapacit ve VOP, 2. CSG už má dneska dost ,,pák" na MO, nic proti Strnadovi, ale jeden monopol by neměl mít takovou moc. Proto je podle mě nejlepší vyrábět ve VOP cv90, nebo Lynxe. Protože i ten nejlepší stroj je bez ND, jen hromada železa :-) Ještě jedna věc: Preferujete věž s osádkou, nebo bezosádkovou?

  • Jara
    19:12 24.01.2018

    Taky by se to nechalo napsat takhle: byly jsme si vědomi že naše “lety prověřená” ( stará ) konstrukce už není konkurence schopná, proto jsme udělali řadu dílčích vylepšení tak aby jsme náš stroj ještě mohli v nějakém brzkém tendru nabídnout a něco vydělat než zavrem linku.... ovšem to už by neznělo tak dobře

  • MALI
    18:41 24.01.2018

    To PavolR:
    Menší upřesnění: český tendr zatím nebyl vyhlášen, to co bylo vloni byl jenom takový "rozšířený průmyslový den" a na něm mělo CV90 věže E30 (Hägglunds), nebo MCT-30 (Kongsberg), toho Samsona-2 měl ASCOD.

  • MALI
    18:25 24.01.2018

    To Matesaax:
    částečně Vám již odpověděl Rase (souhlasím s ním), jen bych dodal, že mezi platformou MK III a Mk IV by měl být generačně dost velký rozdíl, věděli jsme, že BAE chystá něco dost nového (lepší podvozek, Vectronika, All wiev system), ale loni nám to (ČR) nenabídli - asi to ještě neměli hotové. K tomu je dobře, že zvedli nosnost užitečného zatížení (až budemem mít prázdnou hmotnost, uvidíme o kolik) a výkon motoru.
    Takže: CV90 Mk3 je skutečně zastaralý podvozek (což dokazuje i tato Mk4) a MK4 je oproti němu hodně, papírově opravdu hodně velký krok dopředu - nevím, co se Vám na tom nezdá.

    To Rase:
    ještě loni to tak platilo, ale byli přístupní k jednání o podílu českého průmyslu. Mají smlouvu VOP, ale já jsem ji nečetl. No, za mě bych si na tom podvozku Mk4 dovedl představit věž Lance v bezosádkové verzi (asi by však musel být rovný strop korby) a výsledné BVP by pro AČR nemělo chybu (pokud by se to z různých jiných, než technických důvodů povedlo). Horší by to bylo s těmi spc. verzemi, ale některé by se daly řešit i jinak - třeba jinými vozidly, musela by se ale překopat stávající koncepce složení vozového parku 7.mb (možná by pak vyšly i podvozky pro ty samohybné minomety, o kterých jsme se tady kdysi přeli)

  • Karlos73
    18:20 24.01.2018

    PavolR - veža rovnakej ochrany ako vozidlo - min. stupňa 5 podľa normy STANAG 4569... a to Turra30 neponúka...

  • Jara
    18:09 24.01.2018

    Stále je to cv 90 mimochodem zajímalo by mě jak řeší ten podvozek .... zůstali torzky a osadili to akorát aktivními tlumiči a ten výkon 1000 koni? Z motoru scania? No tak motor scania s 1000 koňmi jsem ještě neviděl proto tam je asi “ až “ já myslím že bae jen snížila velký náskok pumy nic vic ....

  • Rase
    17:35 24.01.2018

    MALI:
    pořád platí že zákazník si jen vyrobí věž ale BAE doveze podvozek ze švédska ? nebo je zde šance BAE přesvědčit že si chceme svařit i korbu ? Přeci jen bych byl osobně rád, pokud by se v tuzemsku dala korba upravovat kvůli specializovaným verzím.

    Matesaax:
    Mk.II a III jsou krumpl. Tohle je už konkurenceschopné. Stejně si ale nemyslím, že se bude chtít MO vázat na švédy jak s Gripeny, tak i novými bojovými vozidly. Nedej bože aby se i jako radar vybral jejich Girafe, houfnici Archer atd. ... aby to pak nedopadlo tak, jak píše lukus a "nechcete jíst naše masové koule z IKEA tak vám nepošleme náhradní díly a vaše armáda bude komplet kaput" :D

  • PavolR
    17:28 24.01.2018

    Je dobre, že sa "tlačovo" prebúdzajú aj iní účastníci súťaže, ale má podľa vás nejakú marketingovú logiku posielať na testy vozidlá, o ktorých vedia, že aj tak ponúknu iné. Viete o prípadoch, kedy sa takéto ťahy robili pri iných tendroch? Aký by bol účel? Zaviesť súpera? Zaviesť zákazníka? Pri tej námahe sa nemuseli účastniť testu vôbec.

    Karlos73: U nás by si ešte aj Puma musela nasadiť Turru-30, aby mala šancu. ;-) Čo znamená "ťažká veža vhodná pre tento typ vozidiel"? Akurát v českom tendri ponúkajú CV90 aj s vežou Samson II. A vôbec, tieto vozidlá môžu byť aj vo forme APC.

  • Tesil
    16:59 24.01.2018

    lukus
    A to je přesně ten důvod proč mít domácí zbrojní výrobu.Chápu ten argument,že nemůžeme vyrábět vše.Opačný extrém je nevyrábět nic.
    Dnes nakoupíme granáty,zítra tkaničky do bot a pozítří odznáčky na barety.Pokud už je nekupujeme.

  • Jirosi
    16:55 24.01.2018

    Lukus: Srovnávat vojenskou operaci proti sousednímu státu a dodávky zboží je trošku nemístná manipulace.

    Pokud by se CR rozhodla udeřit vojensky na Slovensko a tam zavádět protektorát, vůbec bych se nedivil. že by nám někdo zatrh modernizace.

  • Matesaax
    16:52 24.01.2018
    Oblíbený příspěvek

    Donedávna tady všichni brali CV90 jako beznadějně zastaralý vrak na který je skoro škoda se jen podivat natož o něm uvažovat a stačí jeden reklamní článek a najednou je CV90 nejlepší mašina

  • lukus
    16:39 24.01.2018

    sice jsem to tu už psal, nicméně se dnes ráno se moje slova opět potvrdily. Nákup armádní techniky by měl ovlivňovat i fakt, jak moc země producenta využívá svůj vliv k ovlivnění země odběratele techniky.
    Sotva se Turci rozhodli jít na YPG, byla zveřejněna hrozba od Německa, že budou bez modernizace Leo2.
    Nebezpečí za dob míru je v tom, že se ten nátlak mohl uskutečnit např. AHA vy Češi chcete dodávat do Alžíru, to ne, jinak jste bez náhradních dílů na Leo2 a Pumu. (mi to tam dodáme potichu, kšeft je kšeft).
    Kvůli tomu jsem zastáncem tanku Type10 -JAP nebo IVF K21 - KOREA. Ti se nám do stántích zájmů angažovat nebudou...

  • Karlos73
    16:38 24.01.2018

    Súhlasím Flader, ale pri CV90 MkIV by už MO SR nemohlo hrať rozprávky s Turra 30 ("veda a výskum"), žiaden slovenský výrobca v súčastnosti neponúka ťažkú vežu vhodnú pre tento typ vozidiel.... bolo by to super,ale mám obavu ako by to dopadlo pri mantre čo najviac výroby na Slovensku, bez transparentnej súťaže...
    Mne sa CV90 MkIV s ťažkou vežou páči...

  • faraonamumu
    16:10 24.01.2018

    Špičkový kus techniky, navíc se zapojením domácí produkce- Meopta zaměřovače, VOP pásy a ,,Železné kusy" atd... .Snad MO vybere CV 90. Daly by se osadit 30 nebo 40mm kanonem, nebo 120 mm, jako IFV..Rozhodně nejlepší volba :-)

  • MALI
    15:50 24.01.2018

    Touto novou verzí CV90 Mk IV by mohlo být BAE skutečně zpátky ve hře o nové české BVP. Na zkouškách byla nabídnuta verze Mk III, která toho z hlediska podvozku a motoru opravdu moc nenabídla. Taktéž z hlediska IT architektury nebyla úplně na výši.
    BAE v podstatě udělala tu zásadní modernizaci podvozkové platformy, která by nás v případě že bychom se rozhodli pro Mk III čekala, jen škoda, že o ní nemluvili tak, jak například mluví PSM o budoucí modernizaci Pumy, která asi ještě bude ve srovnání s CV90 Mk IV ještě hudbou budoucnosti. Kladem je rovněž zvýšená nosnost užitečného nákladu, která u Mk III už byla na hranici (pokud ovšem zůstala prázdná hmotnost vozidla stejná - to však zatím z dostupných informací nelze zjistit.
    Na věži však ještě chybí integrovaný PTRK 3. generace a ten velitelský přístroj vypadá na první pohled nějak "provizorně", ale to je jen otázka dalšího vývoje - solidní základ, na kterém se dá stavět už mají.

  • KOLT
    15:31 24.01.2018

    A na onom "přezkoušení" tedy byla verse Mk.III nebo IV? Mně totiž bylo divné, proč jízdní vlastnosti CV90 nevycházely lépe než u konkurence (s výjimkou Pumy, tam je jasné, proč jezdí dobře). Myslel jsem, že to bylo tím, že nám nabídli klasickou versi podvozku místo aktivního (kvůli ceně). Nebylo ono to nakonec tím, že tam jela verse III? Tedy samozřejmě s klasickým podvozkem místo aktivního.

  • Rase
    15:23 24.01.2018

    Za mě se tímto vrací CV90 zpátky do hry, čekal jsem že nám nabízejí jen facelift verze Mk.III. Netvrdím, že je to dokonalé, uvidíme jaká bude cena, ale takhle by to mohlo být docela zajímavé a mumím si ho představit u AČR. Osobně verze s osádkovou bojovou věží. Teď ještě aby Rheinmetall představil Lynx KF 41, GDELS přišlo s něbušenou verzí Ascodu s pořádnou věží a bude to ještě zajímavý boj.

  • Flader
    15:08 24.01.2018

    Neurazil by som sa, keby toto bola náhrada aj za naše BVP. S Patriami by to bola pekná severská kombinácia :D