Páteř ruského námořnictva: Fregata Admirál Gorškov ve službě

Fregata Admirál Gorškov; větší foto / Public domain

V Petrohradě byla dne 28. července slavnostně zařazena do služby ruského námořnictva fregata Admirál Gorškov (Projekt 22350), první loď stejnojmenné třídy. Fregaty Admirál Gorškov jsou největší a nejpokročilejší vojenské lodě stavěné ruským loďařským průmyslem od konce Sovětského svazu.

„Toto je vlajková loď série lodí pro pobřežní námořní zónu, která byla postavena pro námořní loďstvo. Vzniknou celkově čtyři lodě,“ řekl Viktor Bursuk, zástupce velitele ruského námořnictva pro výstavbu lodí a nákup zbraní.

 

 

„Do předání lodě jsme prošli dlouhou a pohnutou cestou. Během testů loď překonala více než 70 000 mil v podmínkách severních moří a dosáhli jsme pozitivních výsledků testů. Nyní se loď přesune do své rodné základny, kde je již velmi očekávána. Děkuji za dar, který flotila dostala v předvečer svého svátku,“ dodal na předávacím ceremoniálu Bursuk.

 

Fregata Admirál Gorškov se stavěla v petrohradských loděnicích Severnaja Verf od roku 2006. Lodě třídy Admirál Gorškov měly nahradit sovětské raketové torpédoborce třídy Saryč (Projekt 956) a raketové fregaty třídy Burevestnik (Projekt 1135). Původně ruské námořnictvo požadovalo stavbu 20 až 30 plavidel.
 

Průtahy s vývojem a stavbou lodí však přiměly Moskvu k zahájení stavby šesti jednodušších fregat třídy Admirál Grigorovič (Projekt 11356Р/М), která konstrukčně vychází z třídy Burevestnik. První loď Admirál Grigorovič se do aktivní služby dostala 11. března 2016. Druhé plavidlo Admirál Essen se stalo součástí ruského námořnictva v červnu téhož roku a třetí Admirál Makarov na konci roku 2017. Poslední tři lodě námořnictvo převezme v letech 2020 až 2021.  

 

Původně se s předáním fregaty Admirál Gorškov počítalo v roce 2011. Trup lodě však byl spuštěn na vodu až v roce 2010, první zkušební plavba proběhla v roce 2014 a námořní zkoušky začaly o rok později. Během námořních testů byla ruská fregata v prosinci 2017 zaznamenána poblíž britských teritoriálních vod v Severním moři.
 

Konečně 26. června byly oficiálně ukončeny námořní zkoušky a loď byla předána do rukou Severní flotily s domovským přístavem v Severomorsku. Ve zmiňovaný den 28. června byla na fregatě Admirál Gorškov vyvěšená oficiální vlajka ruského námořnictva, tedy modrý kříž Svatého Ondřeje.

 

Fregata Admirál Gorškov se pak hned 29. července zúčastnila přehlídky na počest Dne námořnictva v Kronštadtu nedaleko Petrohradu.

 

Loď bude sloužit u 43. raketové divize Severního loďstva se sídlem v Sevoromorsku. V jednotce najdeme také letadlovou loď Kuzněcov (nyní několik let v opravě), jaderný raketový křižník Petr Veliký, raketový křižník Maršal Ustinov nebo torpédoborce Admiral Ušakov. Nejmladší lodi je však 20 let, ostatním 26 a více let.

 

Námořní přehlídka v Kronštadtu

 

Fregata Admirál Gorškov tak bude jasně nejmodernějším povrchovým plavidlem Severní flotily, ale vlastně i celého ruského námořnictva. Podle ruského ministra obrany Sergeje Šojga lodě třídy Admirál Gorškov (a další odvozené) se v budoucnu stanou stěžejním pilířem ruského námořnictva.

 

U Severní flotily bude loď působit především v Severním ledovém oceánu, v Barentsově a Norském moři. Hlavním úkolem fregaty se stane ochrana ruské severní hranice, hlídkování kolem námořních obchodních cest a ochrana ruských zájmů v Arktidě (ochrana ropných a plynových polí).

 

V současné době probíhá stavba dalších tří lodí třídy Admirál Gorškov. Druhé plavidlo Admirál Kasatonov vstoupí do služby v roce 2020 (námořní zkoušky začnou na konci letošního roku) a třetí plavidlo Admirál Golovko o rok později. Stavba čtvrtého plavidla Admirál Isakov začala v roce 2013, ale otázka je, kdy bude dokončeno. Pátá a šestá loď vstoupí do služby kolem roku 2026, ale půjde pravděpodobně již o modernizovaná plavidla Projekt 22350M.

 

Jak lodě třídy Admirál Gorškov, tak třídy Admirál Grigorovič však musí zápasit s pohonnými jednotkami. První dvě lodě třídy Admirál Gorškov mají plynové turbíny ukrajinské společnosti Zorja-Mašprojekt. Avšak vzhledem k zákazu vývozu ukrajinských vojenských technologií do Ruska po ruské anexi Krymu musel Kreml zadat výrobu nových turbín ruské společnosti NPO Saturn. Nové turbíny pro třetí stavěnou loď Admirál Golovko mají být certifikovány v roce 2020.

 

Reportáž ruské televize o zařazení fregaty Admirál Gorškov do služby.

 

Ruské pohonné jednotky dostanou stavěné lodě třídy Admirál Gorškov i Admirál Grigorovič. Do budoucna je navíc velmi pravděpodobná re-motorizace současných plavidel s ukrajinskými turbínami.

 

Admirál Gorškov měří na délku 135 m, plný výtlak je 5400 t a loď dokáže vyvinout rychlost až 29,5 uzlů (55 km/h). Loď obsluhuje 210 námořníků a na zádi je letová paluba pro jeden vrtulník Ka-27.
 

Dominantní hlavňovou výzbrojí je 130mm kanon A-192M na přídi, raketovou protilodní a protizemní výzbroj představuje 16 podzvukových střel Kalibr-NK nebo stejný počet nadzvukových protilodních střel Oniks.

 

Hlavní výzbroj lodí třídy Admirál Gorškov jsou systémy protivzdušné obrany Polimet-Redut. Protiraketový a protiletecký prostředek vyrábí koncern Almaz-Altej na základě systému S-400, resp. S-350 Víťaz. Polimet-Redut dokáže používat celou řadu interceptorů, od malých a hbitých 9M100 s dosahem 10 km až po větší střely 9M96E2 s dosahem 120 až 150 km.

 

Celkově fregaty třídy Admirál Gorškov pojmou až 128 nejmenších střel 9M100 nebo 32 největších 9M96E2. Koncern Almaz-Altej ale nabízí pro Polimet-Redut celou řadu interceptorů různých výkonů a schopností. Otázkou je však připravenost Polimet-Redut, protože ještě na konci tohoto června ruská tisková agentura Interfax-AVN uvedla, že testování Polimet-Redut „bylo částečně úspěšně“ a testy musí pokračovat.


 

Zdroj: Interfax-AVNTASS

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Ruslan Puchov: Rozvoj ruských vojenských schopností do roku 2027

Ruský vojenský analytik Ruslan Puchov, šéf moskevského think-tanku CAST (Centre for Analysis of ...

Ruský tisk: Stíhačka Su-57 je drahá a zbytečná hračka

Člen expertní rady Státní dumy pro letecký průmysl a vedoucí komise Státní dumy pro právní ...

Rusko dokončilo úvodní testy jaderné rakety RS-28 Sarmat

Ruské ministerstvo obrany oznámilo ukončení úvodního testovacího bloku nejnovější ruské ...

Ruská armáda nebude masivně kupovat tanky Armata

Podle Jurije Borisova, místopředsedy ruské vlády pro vyzbrojování, ruské ministerstvo obrany ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 2
  • Starlight
    03:55 06.08.2018
    Oblíbený příspěvek

    Doplním off-topicové téma.

    1)

    Doplním příspěvky od Shania. US NAVY začne s operačním testováním okřídlených torpéd pro shoz z velké výšky MK 54 Lightweight Torpedo and High-Altitude Anti-Submarine Warfare Capability (HAAWC) na letounech P-8A Poseidon už v roce FY2019. Pro US NAVY je to jedna z priorit pro program P-8. Letové zkoušky separací z pumovnice by už měly být podle plánu dokončeny.

    Trochu málo dat o HAAWC pro torpédo MK 54 je zde: http://www.navyrecognition.com...

    2)

    Na F-35 to nikdo dávat nebude. Boj s vlastní ponořenou ponorkou nebude úkol pro F-35, ale s vypuštěnými střelami ano. U F-35C/B US NAVY/USMC se běžně počítá jako s obránci lodního svazu proti různým střelám s plochou dráhou letu – jak díky vlastním radarovým a IR senzorům (zážeh startovacích motorů ponorkových střel může být vidět daleko), tak díky schopnosti přenášet a přijímat velká objemy dat různými datalinky, tak díky schopnosti tyto střely ničit. Nicméně F-35 na to nebudou sami, budou pracovat jako součást systému systémů, který mimo jiné zahrnuje systémy včasného varování (kosmické, letecké).

    A protože některé americké zahorizonotální systémy včasného varování jsou zřejmě napojeny i do izraelských systémů protiraketové obrany, nelze vyloučit, že by podobný koncept šel aplikovat i pro obranu Izraele, kdyby střely s plochou dráhou letu představovaly vážnou hrozbu.

    3)

    Velké oceánské jaderné ponorky ze Severomořské nebo Tichooceánské floty v uzavřeném Černém moři jsou sen každého admirála zemí NATO. Proto je tam SSSR/Rusko nemělo a ani být nebude.

    Nicméně jsou tu ruské diesel-elektrické ponorky a malá hladinová plavidla, které už dnes střely s plochou dráhou letu mají a Ruské námořnictvo s nimi navíc rádo operuje i ve Středozemním moři. Odtud je dokonce na cíle v Sýrii odpalovalo. Přeci jen teoretická střelba z Černého moře na cíle v Sýrii by vyžadovala, aby střely prolétaly vzdušným prostorem států, které mají s Ruskem komplikované vztahy.

  • Shania
    22:25 05.08.2018
    Oblíbený příspěvek

    Balm: napsal jsi mimo jiné tohle: "... protože každá letecká munice musí být navržena (včetně vypouštěcích zámků a nosníků) s ohledem na aerodynamické vlastnosti a to ještě v předepsaných letových parametrech (rychlost, úhel apod.).

    I kdyby se povedlo nějakým zázrakem vypustit torpédo, aniž by došlo ke kolilzi rozměrného a nevyváženéhé tělěsa (torpáda) s trupem letounu, došlo by k odtržení šroubu a ovládacích ploch torpéda, který by pravděpodobně skončili v motoru , popř. v ocasních plochách (záleželo by na úhlu a rychlosti). Řekněme, že se nějakým zázrakem nezničí letoun, .... tak se torpédo rozmázne o hladinu a bude nefunkční. "

    Je tu celá řada torpéd jako mk 46,50 a 54 a další, které jsou navržené pro shoz. Samozřejmě, že podle typu shozu mají různé stabilizační kity... Např. zde je popis (je to na několik stran) http://navyaviation.tpub.com/1...

    Např. P-3 shazuje Mk 50 a 46 při rychlosti větší jak 400km..

    Mk54 stabilní dost na to, aby mohla být použita s HAAWC

    Celá řada lehkých torped je schopná nasazení s raketovým boosterem, některé i z ponorek.

    https://www.flickr.com/photos/...

    Tak si můžeš spočítat jak rychle a vysoko musel booster torpedo urychlit, aby doletělo např. 40km...

    pak se moc nediv, že nejsi moc vysoko v řebříčku pro mě spolehlivých zdrojů...

  • Jirosi
    21:18 05.08.2018

    Balm: Jako příklad dobrý, ale letadla většinou nemají boční vyhazovací sloty. Ale to už jsme řešily asi o 10 příspěvků níže. Tedy použitím závěsníku na křídle, případně vhodném natočení letadla.

  • balm
    20:51 05.08.2018

    @Shania

    Protože máte problém pochopit elementární základy. Určitě znáte někoho, kdo má obyčejný osobní automobil. Neni nic snažšího, než si vyrobit model torpéda, např.: 1:100 a volně ho vypustit okénkém spolujezdce při rychlosti 130km/h. V lepším případě jen odřete lak, v horším případě proletí zadním okénkem. Tak či onak, bude nepoužitelné a dojde k oboustrannému poškození. Poté udělejte to samé, ale vyhodťe ho vší silou a s padákem prostorem po vymontovaném zadním skle ... obávám se, že jedině tak pochopíte rozdíl. Nebo prostě můžete zkusit se svézt na valníkové korbě nákladního automobilu a plivnout kolmo nahoru tak, aby plivanec vyletěl nad kabinu, kde ho zachytí proudění a schytá to ten, co sedí za vámi.

  • Jirosi
    20:43 05.08.2018

    Balm: Tak napřed si určíme základní věci.

    Torpédu se žádná tryska po odhozu zapalovat nebude. Problém vyřešen.
    To že jedno někde raketa narazila po odpalu zpět do letadla se prostě stát může, ale opět jednou z kolika pokusů. Tedy opět není to na pořadu dne.
    Pokud závěsník vyhazuje 1t bombu 50G, opět kde je problém z vyhzením 300kg torpéda tou samou silou?
    atd...

    Prostě hledáte problémy, kde nejsou na základě promilových problémů z praxe. Které mohli být klidně závadami na zařízení, nikoliv fyzikálním řešením.

  • balm
    20:27 05.08.2018

    Czertik:

    Vtipné je, že přesně to jsem napsal, jenže pánové jako Jirosi si toho nevšimli, nebo takticky přehlíželi a nyní se topí a chytají se každého stébla. Problém není technologie, ale konstrukce a ta by se musel celá předělat, což by znamenalo další enormní náklady pro projekt F-35. Nepsal jsem, že je to nemožné, ale že to se současnou konstrukcí prostě nejde.


    @Jirosi

    Protože bomba je aerodynamicky uzpůsobená a vypoštěcí závěz musí být schopen bezpečně odhodit - respektive vymrštit ze závěsu bombu tak, aby nezasáhla vlastní letoun. I když je navržená konstrukce zbraně i nosníku pro letoun, zdaleka né za každé situace (např.: rychlost, úhel klesání, okamžité přetížení, rozrušené - usměrnění proudění, směr a síla větru ... ) můžete bombu odhodit. Čím větší těleso, tím větší omezení. Každá zbraň může být použita v předem stanoveném režimu a to platí pro všechny zbraně, včetně hlavňových zbraní. Představte si, že byste letoun zastavil ve vzduchu a spadl do nekontrolovatelné vývrtky a zřítil se. Přesně to by stalo, pokud byste neměl motory (2x 40,3kN) letounu A-10 Thunderbolt II v okamžiku střelby na minimálně 55% tahu, protože v okamžiku střelby 30mm GA-8 Avenger vyprodukuje zpětný ráz 40kN. Torpédo je velmi rozměrné těleso s zcela odlišným těžištěm, navržené s ohledem na jeho hydrodynamické vlastnosti. Ve stručnosti to znamená, že se vlivem proudění vzduchu bude přetáčet a narazí do vztlakového trupu. I o tom jsem už psal a jedinou možností, jak by to v současné situaci šlo vyřešit, by byl aerodynamický obal, ze kterého by musel být vypuštěno a který by se po odhozu z letounu oddělil. Vy prostě obžížně chápete aerodynamiku a aeromechaniku. Vzduch u F-35 se vztlakovým trupem vytvarovaným přesně podle požadavků obtéká trup zcela odlišně (navíc usměrněně proudění se zrychlením, protože energii proudění potřebují dostat za výtokové trysky motorů), než u toho nesmyslu s P8. Podívejte se na tvar trupu a jakým způsobem je vytaženo ... ten pádák slouží k zajištění vytažení, které se zachytí o proudění a dojde k bezpečnému vypuštění za skosenou zádí. Některé bomby za určité rychlosti po uvolnění zámků padají samovolně, ale většinu vyhodí nosník, stejně jako rakety. I rakety co zapalují motory až po opuštění závěsníku se mohou při nedokonale navrženém závěsníku s nízkou energii (akcelerací) vzpříčit a narazit do křídla letounu. Už se to stalo. Proto se akceleruje odhoz do prostoru pod letoun s časovou prodlevou pro zápálení motoru, aby nedošlo k zážehu a vzpříčení, které by zničilo vlastní letoun. Musíte si uvědomit, že okamžité přetížení při akceleraci může dosahovat velmi vysoké hodnoty (i 50G+). Už jsem to tu psal, že to prostě nejde (stačí se podívat o pár komentářů dolů) a nevím proč, to nechcete pochopit. Nikoliv proto, že je to nemožné, nebo chybí technologie, ale proto, že byste musel přepracovat celý letoun a vyřešit obal, nebo modifikovat torpédo, což stojí enormní prostředky a čas, navíc efektivita nulová. Navíc proč něco takového dělat, když současné ponorky může lovit autonomní dron s mnohem vyšší účinností.

  • fenri
    20:09 05.08.2018

    Jirosi: jaké konkrétní dezinformace?

  • Shania
    20:05 05.08.2018

    jen pro jistotu, do debaty jsme se zapojil jen kvuli čistě teoretickým možnostem shozu torpeda z F-35 a v podstatě z jiné stíhačky ( a ne kvuli blbostem o 100% izraelské PVO). Prakticky tu integraci nikdo platit nebude... ale prakticky neexistuje dnes důvod, proč by to nešlo v četně navedení. Stíhačka bude prostě jen nosič a data o poloze ponorky půjdou z jiných zdrojů.

    balm: tak prvně je torpedo moc těžké, velké, nemá závěsníky, rozpadlo by se atd...

    Pak když zjistíš, že existují specializovaná lehká torpeda pro letadla, tak si zas vymyslíš nějakou jinou blbost...

    P-8 je stoj operující ve středních výškách při dost vyšších rychlostech než například P-3... A shazovat torpeda moc nemá. Dokonce ani nejsou na drátě, torpedum shozeným ze vzduchu se jen řekne kde má hledat.

    Dokonce se pro ně existuje kit pro shoz z 30k stop...
    http://www.thedrive.com/the-wa...

    Jediný problém s integrací do pumovnice (natož pod křídla) by byla samozřejmě separace. Ale stejně jako u P-8 jsou bomby a rakety vystřeleny pneumaticky pod stoj , síla lze nastavit. a nevidím důvod proč by se torpedo mělo chovat výrazně jinak než u P-8.

  • Jirosi
    19:05 05.08.2018

    Můžete mi někdo prosím osvětlil proč by mělo dojít k utržení "závěsníku" na bombu. Když ten je dimenzovaný na 1 000kg vážící (BGU-31) při 9g, při odhozu 300kg vážícího torpéda?

    Fenri: "fenri Datum: 04.08.2018 Čas: 19:49"

    Nás se neptej zdroj dezinformací si ty.

  • Marthy
    18:57 05.08.2018

    Skelet-tak už je to jasné,že oni do té f-35 zabudovali technologii od rasy 8472,proto je tak skvělá :D

  • fenri
    18:56 05.08.2018

    To je debata.
    Samozřejmě lze za příslušný peníz uzpůsobit F-35 ke shozu protiponorkových torpéd. Úplně stejně dobře lze rozvážet várnice s menáží vojákům je stráži Rolls-Roycem. Jen mně trochu uniká, jaký to má smysl, výhodu a efektivnost.

    Dále: proč by Jaseň útočil na Izrael (teď neřeším politiku a fakt, že Rusové s Izraelci vychází velmi dobře) v dosahu Izraelských F-35 a přímo v jejich operačním prostoru?
    To dává smysl zhruba stejně, jako kdyby Jaseň přijel na rejdu Haifského přístavu a posádka zasypala molo kameny, nedejbože granáty.
    Pokud vezmu útok Kalibrem a jeho přiznaný dolet aktuální verze, tak je potřeba kotrolovat kruh o ploše cca přes 12 000 000 km^2. Samozřejmě v reálu asi méně než polovin, spíš třetinu, prtože ne všude je moře. Pořád jde o miliony km^2. Kolik mají Izraelci F-35? Kolik jich mohou mít ve vzduchu 24/7 (shodneme se, že imaginárně útočící Rusové nebudou předem volat: "zaútočíme 17:26")? A jaké má F-35 výhody v protiponorkovém boji oproti protiponorkovým letadlům?
    Takže znovu . Jaseň třeba od Krymu vypálí salvu Kalibrů na Tel Aviv. Než Izraelci zjistí, že je odpálil, že jdou na ně, odkud přesně jdou, než pošlou do vzduchu imaginární protiponorkový F-35, ten v klídku proletí přes Syrii, Turecko, Černé moře a nerušen ruskou PVO se dostane do operačního prostoru Jaseně... bude tam Jaseň pořád čekat? Nebude už náhodou o pár desítek km dál a někde 300-500m pod hladinou? Ale hlavně, Kalibry už budou ve vzduchu, takže jeho "rozstřílení" F-35, jak tu halucinoval s. Union nic nezmění...

    Za další proč by útočili Jaseněm? Sice to umí, ale nemá to v popisu práce. To je úkol Akuly či Boreje. Ten mimochodem ani nemá šroub, takže odpadají Balmovy starosti s kavitací...

  • Czertik
    18:38 05.08.2018

    balm
    vase argumenty proc to z f-35 nejde sou celkem logicke, ale maji par problemu.
    vzhledem k tomu ze se torpeda celkem bezne shazuji i z letadel na padacich (poseidon), tak to z ledla jde, jen by f-35 muselo dostatecne zpomalit .
    to aby nebl letoun poskozen odletavajicimi kusy zavesniku apod....to by slo zajistit upravou zavesniku tak aby se proste neutrhl a krytu topreda tak, aby se netrefil do letounu.
    byt se priznam, pokud je z poseidonu torpedo navadeno po dratu, tak to by byl u f-35 celkem problem, ktery by mozna, ale skutecne jen mozna sel vyresit bezdratove.
    byt ano, nabizi se logicka otazka - pokud je k dispozici poseidon, proc vubec montovaqt protiponorkovy boj na f-35 :).

  • skelet
    18:11 05.08.2018

    jednou ta F-35 zničí i borgskou krychli. já v to věřím!

  • Czertik
    17:50 05.08.2018

    rasto123
    ano, skutecne, rusko ted nic vetsiho nez fregaty nepotrebuje, ale to nerikej me, ale putinovi :)
    protoze to od putina ci jeho kamaradicku slysime ze rusko za par let postavi novou letadlovku - projekt 23000e shtorm ci jine podobne velke lodi, ci ze zmodernizuji tech par krizniku co jim z doby sssr stale plavou.. a realita - modernizace se odklada, nejsou penize.
    a je skutecne mozne ze az za par (desitek) let budpou potrebovat nove a velke lode, ale moje otazka stale trva - budou je vubec schopni vyrobit ? po tak dlouhe dobe bez jejich stavby ?

  • Xander
    16:56 05.08.2018

    Zbytocne sa hadate. Najprv by ta F35 musela vediet kde ta ponorka presne je alebo sa pohybuje. Po odpaleni rakiet sa asi ponorka ponory na maximum a upaluje prec. Dokedy tam stihacka doleti je prec. I ked nahoda blbec moze sa tam akurat nejaka motat. Takze potrebuje pomoc pri hladani a tou je Posseidon alebo podobne specializovane lietadlo. Takze ci F35 zvladne to torpedo alebo nie je viac menej irelevantne. Aspon podla mna. Ps. More som vydel poslednykrat v 88 roku takze berte z rezevou :)

  • Slavoslav
    16:27 05.08.2018

    pointa mily petris je, ze dnes US navy zvladne zhodit do mora bez toho aby bolo znicene torpedo z rakety letiacej rychlostou 1 MACH

    to je ta ina uroven poznania oproti Swordfish-y letiacom rychlostou 120 km ktorym argumentuje Balm

    Inak, nieze by jeho rpispevok nemal hlavu a patu, ale Swordfish bol zastarany uz v dobe ktorou argumentuje a zhod torped bol uz vtedy vyrieseny na lepsej urovni

  • petris
    15:08 05.08.2018

    Jirosi:
    No rozširuje ich tak, že RUM-139 VL-ASROC umožňuje zhodenie torpéda zo vzduchu, ale len v relatívne malom dosahu. Tvoja posledná veta v príspevku: "Tedy problém schozu ze vzduchu mají zvládnutý na trošku jiné úrovni poznání, než vy si představujete(WW2)" implicitne naznačuje že RUM-139 je nejak ultimátne lepší ako torpédové bombardéry z II. svetovej. Ja sa to len snažím uviesť na pravú mieru v tom že RUM-139 je nepochybne praktickejší (netreba lietadlo a lietadlovú loď), ale za cenu rádovo menšieho dosahu ako mali torpédové bombardéry. To je celé.

  • Jirosi
    14:48 05.08.2018

    petris: Mohl by si mi vysvětlit jakým způsobem, tvůj příspěvek rozšiřuje informace o schopnostech torpéda být schozeno ze vzduchu. Což je to k čemu sem reagoval?

  • petris
    14:11 05.08.2018

    Jirosi:
    RUM-139 VL-ASROC je systém určený skôr pre vlastnú obranu lode pred útočiacou ponorkou. Pri dosahu 22 km by zrejme ťažko pôsobil proti ponorke strieľajúcej riadené protizemné strely niekde 170 km od lode.

  • Jirosi
    12:42 05.08.2018

    Jen pro zajímavost od roku 1993, má USA vertikálně odpalovanou raketu co to torpédo dopravuje blíže k cíli. Jedná se o o systém "RUM-139 VL-ASROC".
    Tedy problém schozu ze vzduchu mají zvládnutý na trošku jiné úrovni poznání, než vy si představujete(WW2)

  • Jirosi
    12:35 05.08.2018

    balm: "Když nalétávali velmi pomalé letouny Swordfish na Bismark"

    Uvést proč nejde o boj z WW2, z dvouplošníky, kde to i přes všechny obtíže vlastně šlo. To chce už opravdu vážný nedostatek důkazu pro skutečný argument.

    "To samé zkuste u P-8 .... zase najdete propastný rozdíl - zejmena na vypouštěcí závěsník a stabilizační vyhazovací padák, který torpédho vyhodí za letoun a vlastně i typ torpéda a síly, které na něj působí v časech vlastního letu. Nevím jak Vy, ale já pozoruji jisté drobné rozdíly v letounech, podmínkách a vlastně i torpédech . "

    Klidně se můžete upínat, k problému z pumovnicí. Ale F-35 má i vnější závěsník, a rozdíl mezi odhozem z křídla 737 a křídla F-35..... Možná to bude muset místo pilota vznít na chvíli PC, možná u toho bude muset udělat pár "G". Ale to zdaleka neznamená, že by bojový letoun nezvládal to samé co dokáže v podstatě civilní dopravní letadlo.
    To neexistující torpédo se vyrábí od roku 2003, Mark 54 MAKO Lightweight Torpedo.

  • Jirosi
    12:18 05.08.2018

    Marthy: Ponorky jsou co se co se týká povědomí nad hladinou značně omezeny. A i ta nejrychlejší ponorka ti daleko neuteče.

    Řešená úloha byla o tom, že ponorka střílí. Jistě, že nejednoduší je říct, že ponorka o tobě ví a zůstává ukrytá, ale pak si splnil úlohu a nedošlo k útoku. F-35 Win!

  • balm
    12:18 05.08.2018

    @Jirosi

    Viděl, což neplatí o Vás, protože jinak byste takovou kravinu nikdy nenapsal. Nevidíte a nechápete rozdíl mezi výškou, rychlostí a přímým "doutníkem", ze kterého se neodmotává drát? Jen tak mimochodem, kolik % torpéd zasáhlo cíl a kolik % bylo po nárazu funkční? Vysoká % to rozhodně nebyla. Když nalétávali velmi pomalé letouny Swordfish na Bismark, musela jejich posádka načasovat odhoz mezi dvě vlny a stejně si drtivá většina svůj cíl nenašla (1. torpédo dosáhlo štastného zásahu do kormidla) a piloti museli nalétavat ve vyrovanném "vodorovném" letu s rychlosti okolo 120km/h maximálně 10 metrů nad zemí. Sklon vypouštěcího zámku vůči letounu v okamžiku vypuštění musel být 17°, jinak by torpédo narazilo do ocasních ploch trupu a museli přesně dodržet letové podmínky pro vypuštění. To samé zkuste u P-8 .... zase najdete propastný rozdíl - zejmena na vypouštěcí závěsník a stabilizační vyhazovací padák, který torpédho vyhodí za letoun a vlastně i typ torpéda a síly, které na něj působí v časech vlastního letu. Nevím jak Vy, ale já pozoruji jisté drobné rozdíly v letounech, podmínkách a vlastně i torpédech .


    Na malou chvilku se zamyslete nad rozdíly, než začnete sepisovat odpověď.

  • Marthy
    12:02 05.08.2018

    Jirosi-další důležitá otázka je jaké bude mít ponorka chystající se k útoku na pozemní cíle situační povědomí-pokud bude vědět o nebezpečí ve svém okolí (letoun?) tak určitě svůj útok odloží,a až svůj útok provede tak se bude snažit co nejdřív opustit oblast za které střílela nebo se ukrýt,třeba do velké hloubky.Takže ani po vypálení protizemních střel z ponorky nebude vůbec snadné ji nalézt.

  • Jirosi
    11:57 05.08.2018

    balm: Viděl si někdy torpéda z WW2? Ty se normálně vypouštěly z letadel. Dnes není problém ho vybavit dobrždovacím padákem. Dnes používané letadlo pro námořní hlídkový boj Boeing P-8 Poseidon(Boeing 737-800) je také vybaveno torpédy!

    Tedy většina vašich fyzice odporujících jevů, je překvapivě vyřešena.

    "I kdyby se povedlo nějakým zázrakem vypustit torpédo, aniž by došlo ke kolilzi rozměrného a nevyváženéhé tělěsa (torpáda)"

    Vzhledem k tomu, že to torpédo se musí pohybovat ve vodě. Tedy v něčem co klade podstatně větší odpor než vzduch. Tak o hydrodynamika bude dotažěnější, než potřebná aerodynamika pro požadovaný pohyb vzduchem. Pokud by bylo nevyvážené, muselo by plýtvat drahocenou energii pro pohyb na udržení se v požadovaném kurzu.

  • Jirosi
    11:45 05.08.2018

    Balm: Jen jednu technickou. Debata byla o útočící ponorce, ne o ponorce v 300m pod vodou, mající čas na hru kočky z myší.

    Tedy místo kde je dost naznačí ty vylétající střely. Ty už jdou poměrně snadno identifikovat z hora. Jakou hloubku má vůbec "Jasen" pro vypuštění protipozemních střel?

  • balm
    11:45 05.08.2018

    @Shania

    Kam na takové hlouposti chodíte? I kdyby se torpédo do pumovnice vešlo, znamenalo by jeho vypuštění ztrátu letadla a pilota. Nemluvě o tom, že by pravděpodobně bylo poškozeno ještě dříve, než by došlo k jeho vypuštění z prostoru pumovnice a vypuštění by znamenalo velkou ohnivou show na obloze, protože každá letecká munice musí být navržena (včetně vypouštěcích zámků a nosníků) s ohledem na aerodynamické vlastnosti a to ještě v předepsaných letových parametrech (rychlost, úhel apod.).

    I kdyby se povedlo nějakým zázrakem vypustit torpédo, aniž by došlo ke kolilzi rozměrného a nevyváženéhé tělěsa (torpáda) s trupem letounu, došlo by k odtržení šroubu a ovládacích ploch torpéda, který by pravděpodobně skončili v motoru , popř. v ocasních plochách (záleželo by na úhlu a rychlosti). Řekněme, že se nějakým zázrakem nezničí letoun, .... tak se torpédo rozmázne o hladinu a bude nefunkční.

    Ale to jsou jen drobné postřehy, které není třeba rozpitvávat a vypočítavat, protože Váš jalový nápad naprosto odporuje fyzikálním jevům. Věnujte se raději něčemu, kde máte alespoň základní přehled.

  • balm
    11:30 05.08.2018

    S použitím F-35 jako nosiče protiponorkových zbraní lze konstatovat, že se jedná o jalový nápad a jeho realizace by znamenala vývoj nového letounu a nové třídy zmenšených torpéd s mnohem nižší účinností. Enormní náklady s vyhlídkou zoufale nízké účinnosti a efektivity. Otázkou zůstává, zda-li nepřeceňujete schopnosti a možnosti Projekt 885 - třída Jaseň.

    Klíčové faktory zůstávají přísně tajné, jinými slovy o vlastnostech, složení a technologii tlakového trupu se nedozvíte zhola nic, ještě přísněji se utajuje konstrukce lodního šroubu. Hydrodynamická kavitace trápí všechny konstruktéry šroubů ponorek, protože dochází k poklesu tlaku (voda vře) a výsledkem se stává táhnoucí se stopa impolodujících bublin doprovázená rázovými vlnami, které moderní protiponorkové systémy dokáží detekovat na velmi dlouhou vzdálenost. Čím vyšší otáčky, tím větší bude zvuková stopa za šroubem. Velikost, tvar a materiály šroubů jsou klíčové a nemá smysl hledat informace, protože ty se nikdy nedozvíte. Jsou-li odhadovaná měřítka na základě fotografií správná (se zakrtytým šroubem), Jaseň může být těžko rychlejší, tišší a obratnější, než např.: nová generace francouzkých ponorek Barracuda. Narazí-li na sebe ponorky, musí být provedeno několik měření pro určení polohy a to v různých hloubkách. Ponorka je tak donucena měnit kurz a hloubku ponoru, aby byla schopna zaměřit nepřátelskou ponorku (v podstatě jde o princi zvaný triangulace). Bohužel při současné tichosti ponorek nestačí provéct tři měření, musíte mít dokonalý pasivní systém, knihovny zvuků, digitální zpracování .... a velmi zkušené operátory, kteří budou schopni najít a sledovat nepřítele. Samozřejmě, že ponorky pro skrývání používají různé techniky (závislost na mnoha faktorech např.: proudy, hloubka, slanost vody, rozhranní, terénní překážky, .... až po schopnost posádky plout v oblastech mimo dosah sonarových vln vysílaných a odražených v tzv hluchých úhlech), ale vlastní technické řešení asi nebude úplně špičkové, protože projekty takového rozsahu vyžadují značné finance, kterých se posledních 25 let Rusku nedostává. Zejména na poli automatizace a informačních technologií.

    Každou novou zbraň je potřeba respektovat (bojovka pro zpravodajce), ale není nezbytně nutné démonizovat schopnosti.

  • Shania
    11:06 05.08.2018

    mk50 torpedo vazi pod 400kg a melo by se vlezt i do pumovnice f35 (zadna takova integrace neni planovana).

    F35 ma nejake protiponorkove schopnosti, pokud bude ponorka v blizkosti hladiny, tak bude viditelna pres DAS, kde se napr. uvadeli schopnost detekovat miny.

  • Jara
    20:56 04.08.2018

    Fenri
    To byl Kolt;) já v tomhle moc přehled nemám, vzdělávám se tady například z Balmových příspěvků

  • fenri
    19:49 04.08.2018

    Union Pacific:
    Tak se o data podělte experte. Co takhle celkový počet cílů, na který by mohla izraelská PVO najednou střílet? I kdybych započítal 100% účinnost, což je pochopitelně nesmysl, kteérmu věří jen čobol na drogách. Na Izrael někdy útočily manévrující rakety, hypersonické střely, nízkoletící střely? A to v počtech stovek kusů najednou? Už vám sem Jára házel příklady, kde Izrael nedosáhl sestřelu a já vám jich klidně stovky přidám. Navíc se nebavíme o leteckých úderech, ale raketových. Chápu, že pro pro vás to rozdíl není, ale pro zbytek planety ano.
    I to je důkaz, že melete neuvěřitelné hovadiny a jste táral.

    I s tou F-35: můžete mi vysvětlit, jak by izraelský F-35 zlikvidoval Jaseň útočící na Izrael třeba od Krymu? A proč do toho taháte F-35? Ten nemá žádné senzory ani zbraně proti ponorkám. Vzhledem k tomu, že Jaseň je celkem problém i pro USN, která je v oblasti protiponorkového boje zcela jinde, než Izraelci, jsou vaše řeči hloupým plácáním. Izrael nemá protiponorkové síly, kterými by pokryl miliony kilometrů čtverečních a našel tam jednu z nejlepších ponorek světa. A už vůbec tím prostředkem nejsou F-35, jejichž protiponorkové schopnosti jsou rovny NULE.
    Prosím Unione, zkuste si něco přečíst o zbraních, jejich nasazení, podívat se mapu Evropy a Blízkého Východu a do té doby prosím nepište. Nebo aspoň jen na Hornouherské weby.

  • balm
    19:38 04.08.2018

    Protože torpédo je rozměrné, hmotné, hydrodynamické těleso, které zcela odporuje aerodynamickým vlastnostem a odolnosti vůči přetížení při vlastním letu a odhozu. Stíhací letouny jsou omezené nosností - nosným zatížením křídel, hmotnostním rozložením - těžištěm a poměru rychlosti x nosné plochy, nezbytné pro generování vztlaku.

    Aby to šlo, musíte vyvinout nové odhlečené torpédo s odhoditelným aerodynamickým obalem, jednorázovými sonarovými bojémy a ještě vysílací/přijímací hladinový modul pro navádění torpéd, které odmotávají tenký vodící drát.

    Když se nad tím zamyslíte, důvodů proč to nejde se najde celá řada.

  • UnionPacific
    17:32 04.08.2018

    fenri : Dáta vravia to,že Izrael sa ubránil každej hrozbe ,ktorá prišla k jeho hraniciam letecky.
    K tomu Jaseňu : Možno som to trochu prehnal,ale ja si celkom dobre viem predstaviť situáciu,kedy nové drony určené práve na odhaľovanie ponoriek nájdu Jaseň,pošlú dáta veleniu,avšak v blízkosti sa nebude nachádzať žiadna loď ani ponorka....preto mi celkom dáva zmysel budúce rozšírenie schopností F35 o možnosť niesť Torpéda Mark 46....pokiaľ to dokážu vrtuľníky,nevidím dôvod,prečo by to nešlo u F35.

  • fenri
    16:05 04.08.2018
    Oblíbený příspěvek

    Mimochodem představa F-35, která rozstřílí Jaseň... Jak to říct slušně... Jste si jistý, že jste na správném webu?

  • fenri
    15:47 04.08.2018

    Union, melete naprosté nesmysly. Nemá cenu se s vámi bavit. Žádná čísla, žádna data, jen nesmyslný ideologicky kolovrátek. Takové to všeznalé čobolství. Kdyby měl Izrael 100% obranu, nemusel by řešit Írán.
    Jirosi: tak útok tohoto rozsahu stačí jedna velmoc a jádro to politicky posouvá jinam.

  • UnionPacific
    14:49 04.08.2018

    Fenri : Izrael by to dal. V elektronike,sotvéri,či v raketových motoroch patria Izraelci k svetovej špičke. Rusi nemajú nič,len pozostatky zo ZSSR,avšak vývojári už odišli do Izraela.Neúspech programov Armata a SU57 to jasne dokazuje.
    Situácie akú ste opísal,by Izrael vyriešil inak. Jednoducho,ak by sa k jeho vodám čo i len priblížili Jaseňe či Gorškovy,okamžite by ich rozstrieľali na kusy. Na to predsa majú F35. Rusom by ostali len oči pre plač .

  • Jirosi
    14:28 04.08.2018

    Jara: Krom to existuje něco jako horizont, a pokud poletí střela jen "par"(12-16km?) od lodi, už ji postě neuvidíte. Pokud vám něco nedá informace z hora.

    Fenri: "Kdybyste si vybral nějaké místo v Izraeli, odpálil na něj X set Tomahawků či Kalibrů naráz, k tomu nějaké hypersonické střely, celé to zarušil, šoupl tam pár balistických raket a hromadu falešných cílů, ono by také prošlo dost. "

    Pokud by se schodlo na společném útoku tolik velmocí, nebylo by lepší tam šoupnou rovnou atom?

  • balm
    11:34 04.08.2018

    @Jara ... jestě jsem zapomněl dodat další časovou prodelu vyplývající z VLS, které musí střelu dostat kolmo vzhůru do bezpečné výšky a střela musí provéct opravu trajektorie - korekce vlastní pozice vůči lodi a vlastnímu cíli, což zabere minimálně další 2 sekundy.

    Proti takovým mrškám bude rychlejší a efektivnější HE-Frag munice pro hlaňové systémy, ať už vlastní CIWS, nebo lodní dělo (např.: Oto Melara se střeleckým systémem Selex a programovatelnou 6P municí BAE).

  • balm
    11:22 04.08.2018

    @Jara

    Samozřejmě nemůže prolétat skrytá v horských údolích, nebo koryty řek, ale mořské podmínky umožňují střele snížit svou výšku na úroveň mořské hladiny (5 - 10m) v terminální fázi a stát se pro raketové prostředky prakticky nedosažitelnou. Almaz-Antey výrobce S-400 uvádí minimální výšku 30m pro aerodynamické manévrující cíle. Minimální výška, na kterou je modernizovaná raketa 9M96E/9M100 schopna teoreticky zaútočit, činí 5 metrů (respektive 15stop, tedy 4.572m), ale už se neuvádí, s jakou pravděpodobností bude schopna zničit cíl. Teoretické údaje za ideálních podmínek nelze považovat s bernou minci. Dále uvádí minimální reakční čas komplexu 6.7 sekundy (střela každou sekundu se vzdálenost zkracuje o 250 - 260m) ... já bych to zase tak růžově neviděl.

    Minimálně Norsko své NSM střely navrhlo tak, aby při jejich rychlosti ve výšce 5m nad hladinou, překonaly PVO obranu protivníka. Dostat velmi rychlou rakektou, malý rychlý a manévrujících u hladiny, je prakticky nemožné, nebo extrémně obtížné.

  • fenri
    11:10 04.08.2018

    Unione, by jste fakt mimo. Izrael někdy čelil HROMADNÉMU útoku NÍZKOLETÍCÍCH či HYPERSONICKÝCH střel? Všechno, co na ně lítá, letí buď po balistické křivce a tudíž je snadné to sestřelit (ty různé Kassamy apod.), nebo se jim tam placatí vrtulové drony. Takové, jakých se nad Hjemimem sundá X do týdne.
    Kdybyste si vybral nějaké místo v Izraeli, odpálil na něj X set Tomahawků či Kalibrů naráz, k tomu nějaké hypersonické střely, celé to zarušil, šoupl tam pár balistických raket a hromadu falešných cílů, ono by také prošlo dost.
    Za další je rozdíl pokrýt hustou a vícevrtvou obranou území o rozloze zhruba Moravy (ani ne) a je rozdíl pokrýt půlku Severního ledového oceánu.
    Takže ne, ani Izrael, ani kdokoliv jiný na planetě nemá 100% PVO.

  • KOLT
    10:05 04.08.2018
    Oblíbený příspěvek

    Ospalá Evropa dávající na obranu stále méně najednou začíná zbrojit. Ale důvodem rozhodně není Ruskem zvyšované napětí... ah, počkat...!

  • KOLT
    10:03 04.08.2018
    Oblíbený příspěvek

    UnionPacific, ty ruské a íránské drony, které se Izraelcům nepodařilo sestřelit ani pomocí Patriotů ani pomocí AIM-120 (aspoň tuším, že těmi po nich stříleli z F-16), jste nezaznamenal? K jedné z posledních eskalací, při níž IAF přišla o F-16, došlo poté, co Írán poslal do Izraele dron a IAF, poučena předchozími nezdary, ho sestřelila pomocí Apache a střely krátkého dosahu (ví se vlastně, jaké?). Žádná PVO není 100% :-)

  • logik
    09:55 04.08.2018

    rasto: Jistě, ty jsi vůbec nepsal:
    " A jeden z prostriedkov je, že nezvyšuje vojenské napätie navyšovaním počtov napr. výkonných lodí. ", že...
    Anebo chceš tvrdit, že útok na Ukrajinu či vojenská cvičení o statisících vojáků zvyšuje napětí méně než stavba vojenských lodí???

  • Jara
    09:14 04.08.2018

    Balm
    Tak nemůže využívat terénu, tak už je to lepší?;) jinak velice zajímavý koment díky!

  • Jara
    09:13 04.08.2018

    UnionPacific
    100%ní není nikdy nic, ani izraelská PVO jakkoliv je dobrá.

  • UnionPacific
    09:09 04.08.2018

    Febri : Áno,taká PVO existuje,má ju totiž Izrael. Za posledných niekoľko rokov sa Palestínci,Iránci a Sýrčania pokúšali preletieť do Izraela lietadlami,dronmi,alebo rovno strieľali rakety,či už svoje,ruské alebo Iránske...a Izrael to všetko zostrelil. Takže tak.

  • balm
    07:09 04.08.2018

    @Jara
    "Ono na vodě se vám ty tomahawky, ale nikam neschovají.....to jen taková technická"

    S tím bych si dovolil nesouhlasit, protože střel označovaných "Tomahawk" existuje více generací, které se odlišují svými vlastnostmi. Bude-li použita verze A/BGM-109 Blok III s koncovým přiblížením ve výšce 100m, budete mít vyšší sanči detekovat přilétající střelu(y) a podniknout protiopatření. S verzí A/GBM-109 Blok IV se letová výška snižuje o dalších 50m a současně střela mění svou sníženou radarovou singaturu (vůči Blok III) a tepelnou stopu, včetně už tak efektivního sea skimming režimu Snížená kouřivost, snížená odrazivost i pokročilejší avionika dovoluje střele agresivně měnit výšku a směr během letu. Bude-li útočit více střel současně (standardní taktika), bude nesmírně obtížné reagovat na více střel současně, protože budou přílétat z různých směrů.

    Zásáhnout Blok IV na střední vzdálenost by teoreticky mohla zvládnout modernizovaná střela 9M96E (1 - 40km) , jenže ta už je na hranici svých udávaných parametrů (reálné schopnosti budou spíše horší) a o 9M100, což by měla být modernizovaná varianta se sníženým doletem, vektorováním tahu a doplěnená o IR navádění, ale ta zase potřebuje delší čas pro úspěšné zaměření cíle a zvyšuje se doba reakce. Otázkou zůstává, jak daleko pokročilo Rusko v oblasti IR detekce a schopnosti vyrábět takové systémy, protože většinu IR systému musí nakupovat. Mnohem pravděpodobnější se jeví použití CIWS systémů proti střelám s omezeným radarovým a tepelným obrazem, letících těsně nad hladinou.

  • rasto123
    01:05 04.08.2018

    rasto: jistě, rusko nezvyšuje vojenské napětí. Proto pořádá u svých západních hranic pravidelná vojenská cvičení jednotek o dost větší síle, než jaké dělají na druhé straně hranic. Proto zaútočil na ukrajinu. Proto dislokoval další Iskandery v Kaliningradu.

    S odpuštěním, to, že Rusko má obzvláště po sankcích a pádu ceny ropy omezené zdroje jsem slyše okecávat různě, ale s odpuštěním takhle hloupě ještě ne.

    Neviem čo si čítal, ale ja som nič z toho nepísal

  • logik
    00:43 04.08.2018

    rasto: jistě, rusko nezvyšuje vojenské napětí. Proto pořádá u svých západních hranic pravidelná vojenská cvičení jednotek o dost větší síle, než jaké dělají na druhé straně hranic. Proto zaútočil na ukrajinu. Proto dislokoval další Iskandery v Kaliningradu.

    S odpuštěním, to, že Rusko má obzvláště po sankcích a pádu ceny ropy omezené zdroje jsem slyše okecávat různě, ale s odpuštěním takhle hloupě ještě ne.

  • rasto123
    00:40 04.08.2018

    otazka je jestli vubec nekdy rusove postavi jakekoliv plavidlo vetsi nez fregatu, no na torpedoborec by si mozna troufly, ale na kriznik uz urcite ne, a na letadlovku ?
    blahovy sen.
    no mozna za par let, az budou rusove kupovat letadlovku co budou vyrazovat cinani :).

    Ja si myslím , že v najbližších pár rokov nepotrebujú nič veľké. Načo ? Provokovať ? Budujú si lode so slušným a čo je podstatné rešpektovaným účinkom.

    Rusko bude stavať väčšie lode , ale zatiaľ nemusí.

Stránka 1 z 2