Páteř ruského námořnictva: Fregata Admirál Gorškov ve službě

-
2. 8. 2018
-
70 komentářů
-
Jan Grohmann
V Petrohradě byla dne 28. července slavnostně zařazena do služby ruského námořnictva fregata Admirál Gorškov (Projekt 22350), první loď stejnojmenné třídy. Fregaty Admirál Gorškov jsou největší a nejpokročilejší vojenské lodě stavěné ruským loďařským průmyslem od konce Sovětského svazu.
„Toto je vlajková loď série lodí pro pobřežní námořní zónu, která byla postavena pro námořní loďstvo. Vzniknou celkově čtyři lodě,“ řekl Viktor Bursuk, zástupce velitele ruského námořnictva pro výstavbu lodí a nákup zbraní.
„Do předání lodě jsme prošli dlouhou a pohnutou cestou. Během testů loď překonala více než 70 000 mil v podmínkách severních moří a dosáhli jsme pozitivních výsledků testů. Nyní se loď přesune do své rodné základny, kde je již velmi očekávána. Děkuji za dar, který flotila dostala v předvečer svého svátku,“ dodal na předávacím ceremoniálu Bursuk.
Fregata Admirál Gorškov se stavěla v petrohradských loděnicích Severnaja Verf od roku 2006. Lodě třídy Admirál Gorškov měly nahradit sovětské raketové torpédoborce třídy Saryč (Projekt 956) a raketové fregaty třídy Burevestnik (Projekt 1135). Původně ruské námořnictvo požadovalo stavbu 20 až 30 plavidel.
Průtahy s vývojem a stavbou lodí však přiměly Moskvu k zahájení stavby šesti jednodušších fregat třídy Admirál Grigorovič (Projekt 11356Р/М), která konstrukčně vychází z třídy Burevestnik. První loď Admirál Grigorovič se do aktivní služby dostala 11. března 2016. Druhé plavidlo Admirál Essen se stalo součástí ruského námořnictva v červnu téhož roku a třetí Admirál Makarov na konci roku 2017. Poslední tři lodě námořnictvo převezme v letech 2020 až 2021.
Původně se s předáním fregaty Admirál Gorškov počítalo v roce 2011. Trup lodě však byl spuštěn na vodu až v roce 2010, první zkušební plavba proběhla v roce 2014 a námořní zkoušky začaly o rok později. Během námořních testů byla ruská fregata v prosinci 2017 zaznamenána poblíž britských teritoriálních vod v Severním moři.
Konečně 26. června byly oficiálně ukončeny námořní zkoušky a loď byla předána do rukou Severní flotily s domovským přístavem v Severomorsku. Ve zmiňovaný den 28. června byla na fregatě Admirál Gorškov vyvěšená oficiální vlajka ruského námořnictva, tedy modrý kříž Svatého Ondřeje.
Fregata Admirál Gorškov se pak hned 29. července zúčastnila přehlídky na počest Dne námořnictva v Kronštadtu nedaleko Petrohradu.
Loď bude sloužit u 43. raketové divize Severního loďstva se sídlem v Sevoromorsku. V jednotce najdeme také letadlovou loď Kuzněcov (nyní několik let v opravě), jaderný raketový křižník Petr Veliký, raketový křižník Maršal Ustinov nebo torpédoborce Admiral Ušakov. Nejmladší lodi je však 20 let, ostatním 26 a více let.
Fregata Admirál Gorškov tak bude jasně nejmodernějším povrchovým plavidlem Severní flotily, ale vlastně i celého ruského námořnictva. Podle ruského ministra obrany Sergeje Šojga lodě třídy Admirál Gorškov (a další odvozené) se v budoucnu stanou stěžejním pilířem ruského námořnictva.
U Severní flotily bude loď působit především v Severním ledovém oceánu, v Barentsově a Norském moři. Hlavním úkolem fregaty se stane ochrana ruské severní hranice, hlídkování kolem námořních obchodních cest a ochrana ruských zájmů v Arktidě (ochrana ropných a plynových polí).
V současné době probíhá stavba dalších tří lodí třídy Admirál Gorškov. Druhé plavidlo Admirál Kasatonov vstoupí do služby v roce 2020 (námořní zkoušky začnou na konci letošního roku) a třetí plavidlo Admirál Golovko o rok později. Stavba čtvrtého plavidla Admirál Isakov začala v roce 2013, ale otázka je, kdy bude dokončeno. Pátá a šestá loď vstoupí do služby kolem roku 2026, ale půjde pravděpodobně již o modernizovaná plavidla Projekt 22350M.
Jak lodě třídy Admirál Gorškov, tak třídy Admirál Grigorovič však musí zápasit s pohonnými jednotkami. První dvě lodě třídy Admirál Gorškov mají plynové turbíny ukrajinské společnosti Zorja-Mašprojekt. Avšak vzhledem k zákazu vývozu ukrajinských vojenských technologií do Ruska po ruské anexi Krymu musel Kreml zadat výrobu nových turbín ruské společnosti NPO Saturn. Nové turbíny pro třetí stavěnou loď Admirál Golovko mají být certifikovány v roce 2020.
Ruské pohonné jednotky dostanou stavěné lodě třídy Admirál Gorškov i Admirál Grigorovič. Do budoucna je navíc velmi pravděpodobná re-motorizace současných plavidel s ukrajinskými turbínami.
Admirál Gorškov měří na délku 135 m, plný výtlak je 5400 t a loď dokáže vyvinout rychlost až 29,5 uzlů (55 km/h). Loď obsluhuje 210 námořníků a na zádi je letová paluba pro jeden vrtulník Ka-27.
Dominantní hlavňovou výzbrojí je 130mm kanon A-192M na přídi, raketovou protilodní a protizemní výzbroj představuje 16 podzvukových střel Kalibr-NK nebo stejný počet nadzvukových protilodních střel Oniks.
Hlavní výzbroj lodí třídy Admirál Gorškov jsou systémy protivzdušné obrany Polimet-Redut. Protiraketový a protiletecký prostředek vyrábí koncern Almaz-Altej na základě systému S-400, resp. S-350 Víťaz. Polimet-Redut dokáže používat celou řadu interceptorů, od malých a hbitých 9M100 s dosahem 10 km až po větší střely 9M96E2 s dosahem 120 až 150 km.
Celkově fregaty třídy Admirál Gorškov pojmou až 128 nejmenších střel 9M100 nebo 32 největších 9M96E2. Koncern Almaz-Altej ale nabízí pro Polimet-Redut celou řadu interceptorů různých výkonů a schopností. Otázkou je však připravenost Polimet-Redut, protože ještě na konci tohoto června ruská tisková agentura Interfax-AVN uvedla, že testování Polimet-Redut „bylo částečně úspěšně“ a testy musí pokračovat.
Zdroj: Interfax-AVN, TASS
Související články
Ruslan Puchov: Rozvoj ruských vojenských schopností do roku 2027
Ruský vojenský analytik Ruslan Puchov, šéf moskevského think-tanku CAST (Centre for Analysis of ...
-
03.07.2018
-
119 komentářů
-
Jan Grohmann
Ruský tisk: Stíhačka Su-57 je drahá a zbytečná hračka
Člen expertní rady Státní dumy pro letecký průmysl a vedoucí komise Státní dumy pro právní ...
-
09.07.2018
-
146 komentářů
-
Jan Grohmann
Rusko dokončilo úvodní testy jaderné rakety RS-28 Sarmat
Ruské ministerstvo obrany oznámilo ukončení úvodního testovacího bloku nejnovější ruské ...
-
19.07.2018
-
22 komentářů
-
Jan Grohmann
Ruská armáda nebude masivně kupovat tanky Armata
Podle Jurije Borisova, místopředsedy ruské vlády pro vyzbrojování, ruské ministerstvo obrany ...
-
30.07.2018
-
190 komentářů
-
Jan Grohmann
Komentáře
balm: "Když nalétávali velmi pomalé letouny Swordfish na Bismark" Uvést proč nejde o boj z WW2, z dvouplošníky, kde to i přes všechny obtíže vlastně šlo. To chce už opravdu ...Zobrazit celý příspěvek
balm: "Když nalétávali velmi pomalé letouny Swordfish na Bismark"
Uvést proč nejde o boj z WW2, z dvouplošníky, kde to i přes všechny obtíže vlastně šlo. To chce už opravdu vážný nedostatek důkazu pro skutečný argument.
"To samé zkuste u P-8 .... zase najdete propastný rozdíl - zejmena na vypouštěcí závěsník a stabilizační vyhazovací padák, který torpédho vyhodí za letoun a vlastně i typ torpéda a síly, které na něj působí v časech vlastního letu. Nevím jak Vy, ale já pozoruji jisté drobné rozdíly v letounech, podmínkách a vlastně i torpédech . "
Klidně se můžete upínat, k problému z pumovnicí. Ale F-35 má i vnější závěsník, a rozdíl mezi odhozem z křídla 737 a křídla F-35..... Možná to bude muset místo pilota vznít na chvíli PC, možná u toho bude muset udělat pár "G". Ale to zdaleka neznamená, že by bojový letoun nezvládal to samé co dokáže v podstatě civilní dopravní letadlo.
To neexistující torpédo se vyrábí od roku 2003, Mark 54 MAKO Lightweight Torpedo.Skrýt celý příspěvekMarthy: Ponorky jsou co se co se týká povědomí nad hladinou značně omezeny. A i ta nejrychlejší ponorka ti daleko neuteče. Řešená úloha byla o tom, že ponorka střílí. Jistě, že ...Zobrazit celý příspěvek
Marthy: Ponorky jsou co se co se týká povědomí nad hladinou značně omezeny. A i ta nejrychlejší ponorka ti daleko neuteče.
Řešená úloha byla o tom, že ponorka střílí. Jistě, že nejednoduší je říct, že ponorka o tobě ví a zůstává ukrytá, ale pak si splnil úlohu a nedošlo k útoku. F-35 Win!Skrýt celý příspěvek@Jirosi Viděl, což neplatí o Vás, protože jinak byste takovou kravinu nikdy nenapsal. Nevidíte a nechápete rozdíl mezi výškou, rychlostí a přímým "doutníkem", ze kterého se ...Zobrazit celý příspěvek
@Jirosi
Viděl, což neplatí o Vás, protože jinak byste takovou kravinu nikdy nenapsal. Nevidíte a nechápete rozdíl mezi výškou, rychlostí a přímým "doutníkem", ze kterého se neodmotává drát? Jen tak mimochodem, kolik % torpéd zasáhlo cíl a kolik % bylo po nárazu funkční? Vysoká % to rozhodně nebyla. Když nalétávali velmi pomalé letouny Swordfish na Bismark, musela jejich posádka načasovat odhoz mezi dvě vlny a stejně si drtivá většina svůj cíl nenašla (1. torpédo dosáhlo štastného zásahu do kormidla) a piloti museli nalétavat ve vyrovanném "vodorovném" letu s rychlosti okolo 120km/h maximálně 10 metrů nad zemí. Sklon vypouštěcího zámku vůči letounu v okamžiku vypuštění musel být 17°, jinak by torpédo narazilo do ocasních ploch trupu a museli přesně dodržet letové podmínky pro vypuštění. To samé zkuste u P-8 .... zase najdete propastný rozdíl - zejmena na vypouštěcí závěsník a stabilizační vyhazovací padák, který torpédho vyhodí za letoun a vlastně i typ torpéda a síly, které na něj působí v časech vlastního letu. Nevím jak Vy, ale já pozoruji jisté drobné rozdíly v letounech, podmínkách a vlastně i torpédech .
Na malou chvilku se zamyslete nad rozdíly, než začnete sepisovat odpověď.Skrýt celý příspěvekJirosi-další důležitá otázka je jaké bude mít ponorka chystající se k útoku na pozemní cíle situační povědomí-pokud bude vědět o nebezpečí ve svém okolí (letoun?) tak určitě svůj ...Zobrazit celý příspěvek
Jirosi-další důležitá otázka je jaké bude mít ponorka chystající se k útoku na pozemní cíle situační povědomí-pokud bude vědět o nebezpečí ve svém okolí (letoun?) tak určitě svůj útok odloží,a až svůj útok provede tak se bude snažit co nejdřív opustit oblast za které střílela nebo se ukrýt,třeba do velké hloubky.Takže ani po vypálení protizemních střel z ponorky nebude vůbec snadné ji nalézt.Skrýt celý příspěvek
balm: Viděl si někdy torpéda z WW2? Ty se normálně vypouštěly z letadel. Dnes není problém ho vybavit dobrždovacím padákem. Dnes používané letadlo pro námořní hlídkový boj Boeing ...Zobrazit celý příspěvek
balm: Viděl si někdy torpéda z WW2? Ty se normálně vypouštěly z letadel. Dnes není problém ho vybavit dobrždovacím padákem. Dnes používané letadlo pro námořní hlídkový boj Boeing P-8 Poseidon(Boeing 737-800) je také vybaveno torpédy!
Tedy většina vašich fyzice odporujících jevů, je překvapivě vyřešena.
"I kdyby se povedlo nějakým zázrakem vypustit torpédo, aniž by došlo ke kolilzi rozměrného a nevyváženéhé tělěsa (torpáda)"
Vzhledem k tomu, že to torpédo se musí pohybovat ve vodě. Tedy v něčem co klade podstatně větší odpor než vzduch. Tak o hydrodynamika bude dotažěnější, než potřebná aerodynamika pro požadovaný pohyb vzduchem. Pokud by bylo nevyvážené, muselo by plýtvat drahocenou energii pro pohyb na udržení se v požadovaném kurzu.Skrýt celý příspěvekBalm: Jen jednu technickou. Debata byla o útočící ponorce, ne o ponorce v 300m pod vodou, mající čas na hru kočky z myší. Tedy místo kde je dost naznačí ty vylétající střely. Ty ...Zobrazit celý příspěvek
Balm: Jen jednu technickou. Debata byla o útočící ponorce, ne o ponorce v 300m pod vodou, mající čas na hru kočky z myší.
Tedy místo kde je dost naznačí ty vylétající střely. Ty už jdou poměrně snadno identifikovat z hora. Jakou hloubku má vůbec "Jasen" pro vypuštění protipozemních střel?Skrýt celý příspěvek@Shania Kam na takové hlouposti chodíte? I kdyby se torpédo do pumovnice vešlo, znamenalo by jeho vypuštění ztrátu letadla a pilota. Nemluvě o tom, že by pravděpodobně bylo ...Zobrazit celý příspěvek
@Shania
Kam na takové hlouposti chodíte? I kdyby se torpédo do pumovnice vešlo, znamenalo by jeho vypuštění ztrátu letadla a pilota. Nemluvě o tom, že by pravděpodobně bylo poškozeno ještě dříve, než by došlo k jeho vypuštění z prostoru pumovnice a vypuštění by znamenalo velkou ohnivou show na obloze, protože každá letecká munice musí být navržena (včetně vypouštěcích zámků a nosníků) s ohledem na aerodynamické vlastnosti a to ještě v předepsaných letových parametrech (rychlost, úhel apod.).
I kdyby se povedlo nějakým zázrakem vypustit torpédo, aniž by došlo ke kolilzi rozměrného a nevyváženéhé tělěsa (torpáda) s trupem letounu, došlo by k odtržení šroubu a ovládacích ploch torpéda, který by pravděpodobně skončili v motoru , popř. v ocasních plochách (záleželo by na úhlu a rychlosti). Řekněme, že se nějakým zázrakem nezničí letoun, .... tak se torpédo rozmázne o hladinu a bude nefunkční.
Ale to jsou jen drobné postřehy, které není třeba rozpitvávat a vypočítavat, protože Váš jalový nápad naprosto odporuje fyzikálním jevům. Věnujte se raději něčemu, kde máte alespoň základní přehled.Skrýt celý příspěvekS použitím F-35 jako nosiče protiponorkových zbraní lze konstatovat, že se jedná o jalový nápad a jeho realizace by znamenala vývoj nového letounu a nové třídy zmenšených torpéd s ...Zobrazit celý příspěvek
S použitím F-35 jako nosiče protiponorkových zbraní lze konstatovat, že se jedná o jalový nápad a jeho realizace by znamenala vývoj nového letounu a nové třídy zmenšených torpéd s mnohem nižší účinností. Enormní náklady s vyhlídkou zoufale nízké účinnosti a efektivity. Otázkou zůstává, zda-li nepřeceňujete schopnosti a možnosti Projekt 885 - třída Jaseň.
Klíčové faktory zůstávají přísně tajné, jinými slovy o vlastnostech, složení a technologii tlakového trupu se nedozvíte zhola nic, ještě přísněji se utajuje konstrukce lodního šroubu. Hydrodynamická kavitace trápí všechny konstruktéry šroubů ponorek, protože dochází k poklesu tlaku (voda vře) a výsledkem se stává táhnoucí se stopa impolodujících bublin doprovázená rázovými vlnami, které moderní protiponorkové systémy dokáží detekovat na velmi dlouhou vzdálenost. Čím vyšší otáčky, tím větší bude zvuková stopa za šroubem. Velikost, tvar a materiály šroubů jsou klíčové a nemá smysl hledat informace, protože ty se nikdy nedozvíte. Jsou-li odhadovaná měřítka na základě fotografií správná (se zakrtytým šroubem), Jaseň může být těžko rychlejší, tišší a obratnější, než např.: nová generace francouzkých ponorek Barracuda. Narazí-li na sebe ponorky, musí být provedeno několik měření pro určení polohy a to v různých hloubkách. Ponorka je tak donucena měnit kurz a hloubku ponoru, aby byla schopna zaměřit nepřátelskou ponorku (v podstatě jde o princi zvaný triangulace). Bohužel při současné tichosti ponorek nestačí provéct tři měření, musíte mít dokonalý pasivní systém, knihovny zvuků, digitální zpracování .... a velmi zkušené operátory, kteří budou schopni najít a sledovat nepřítele. Samozřejmě, že ponorky pro skrývání používají různé techniky (závislost na mnoha faktorech např.: proudy, hloubka, slanost vody, rozhranní, terénní překážky, .... až po schopnost posádky plout v oblastech mimo dosah sonarových vln vysílaných a odražených v tzv hluchých úhlech), ale vlastní technické řešení asi nebude úplně špičkové, protože projekty takového rozsahu vyžadují značné finance, kterých se posledních 25 let Rusku nedostává. Zejména na poli automatizace a informačních technologií.
Každou novou zbraň je potřeba respektovat (bojovka pro zpravodajce), ale není nezbytně nutné démonizovat schopnosti.Skrýt celý příspěvekmk50 torpedo vazi pod 400kg a melo by se vlezt i do pumovnice f35 (zadna takova integrace neni planovana). F35 ma nejake protiponorkove schopnosti, pokud bude ponorka v ...Zobrazit celý příspěvek
mk50 torpedo vazi pod 400kg a melo by se vlezt i do pumovnice f35 (zadna takova integrace neni planovana).
F35 ma nejake protiponorkove schopnosti, pokud bude ponorka v blizkosti hladiny, tak bude viditelna pres DAS, kde se napr. uvadeli schopnost detekovat miny.Skrýt celý příspěvekUnion Pacific: Tak se o data podělte experte. Co takhle celkový počet cílů, na který by mohla izraelská PVO najednou střílet? I kdybych započítal 100% účinnost, což je ...Zobrazit celý příspěvek
Union Pacific:
Tak se o data podělte experte. Co takhle celkový počet cílů, na který by mohla izraelská PVO najednou střílet? I kdybych započítal 100% účinnost, což je pochopitelně nesmysl, kteérmu věří jen čobol na drogách. Na Izrael někdy útočily manévrující rakety, hypersonické střely, nízkoletící střely? A to v počtech stovek kusů najednou? Už vám sem Jára házel příklady, kde Izrael nedosáhl sestřelu a já vám jich klidně stovky přidám. Navíc se nebavíme o leteckých úderech, ale raketových. Chápu, že pro pro vás to rozdíl není, ale pro zbytek planety ano.
I to je důkaz, že melete neuvěřitelné hovadiny a jste táral.
I s tou F-35: můžete mi vysvětlit, jak by izraelský F-35 zlikvidoval Jaseň útočící na Izrael třeba od Krymu? A proč do toho taháte F-35? Ten nemá žádné senzory ani zbraně proti ponorkám. Vzhledem k tomu, že Jaseň je celkem problém i pro USN, která je v oblasti protiponorkového boje zcela jinde, než Izraelci, jsou vaše řeči hloupým plácáním. Izrael nemá protiponorkové síly, kterými by pokryl miliony kilometrů čtverečních a našel tam jednu z nejlepších ponorek světa. A už vůbec tím prostředkem nejsou F-35, jejichž protiponorkové schopnosti jsou rovny NULE.
Prosím Unione, zkuste si něco přečíst o zbraních, jejich nasazení, podívat se mapu Evropy a Blízkého Východu a do té doby prosím nepište. Nebo aspoň jen na Hornouherské weby.Skrýt celý příspěvekProtože torpédo je rozměrné, hmotné, hydrodynamické těleso, které zcela odporuje aerodynamickým vlastnostem a odolnosti vůči přetížení při vlastním letu a odhozu. Stíhací letouny ...Zobrazit celý příspěvek
Protože torpédo je rozměrné, hmotné, hydrodynamické těleso, které zcela odporuje aerodynamickým vlastnostem a odolnosti vůči přetížení při vlastním letu a odhozu. Stíhací letouny jsou omezené nosností - nosným zatížením křídel, hmotnostním rozložením - těžištěm a poměru rychlosti x nosné plochy, nezbytné pro generování vztlaku.
Aby to šlo, musíte vyvinout nové odhlečené torpédo s odhoditelným aerodynamickým obalem, jednorázovými sonarovými bojémy a ještě vysílací/přijímací hladinový modul pro navádění torpéd, které odmotávají tenký vodící drát.
Když se nad tím zamyslíte, důvodů proč to nejde se najde celá řada.Skrýt celý příspěvekfenri : Dáta vravia to,že Izrael sa ubránil každej hrozbe ,ktorá prišla k jeho hraniciam letecky. K tomu Jaseňu : Možno som to trochu prehnal,ale ja si celkom dobre viem ...Zobrazit celý příspěvek
fenri : Dáta vravia to,že Izrael sa ubránil každej hrozbe ,ktorá prišla k jeho hraniciam letecky.
K tomu Jaseňu : Možno som to trochu prehnal,ale ja si celkom dobre viem predstaviť situáciu,kedy nové drony určené práve na odhaľovanie ponoriek nájdu Jaseň,pošlú dáta veleniu,avšak v blízkosti sa nebude nachádzať žiadna loď ani ponorka....preto mi celkom dáva zmysel budúce rozšírenie schopností F35 o možnosť niesť Torpéda Mark 46....pokiaľ to dokážu vrtuľníky,nevidím dôvod,prečo by to nešlo u F35.Skrýt celý příspěvekUnion, melete naprosté nesmysly. Nemá cenu se s vámi bavit. Žádná čísla, žádna data, jen nesmyslný ideologicky kolovrátek. Takové to všeznalé čobolství. Kdyby měl Izrael 100% ...Zobrazit celý příspěvek
Union, melete naprosté nesmysly. Nemá cenu se s vámi bavit. Žádná čísla, žádna data, jen nesmyslný ideologicky kolovrátek. Takové to všeznalé čobolství. Kdyby měl Izrael 100% obranu, nemusel by řešit Írán.
Jirosi: tak útok tohoto rozsahu stačí jedna velmoc a jádro to politicky posouvá jinam.Skrýt celý příspěvekFenri : Izrael by to dal. V elektronike,sotvéri,či v raketových motoroch patria Izraelci k svetovej špičke. Rusi nemajú nič,len pozostatky zo ZSSR,avšak vývojári už odišli do ...Zobrazit celý příspěvek
Fenri : Izrael by to dal. V elektronike,sotvéri,či v raketových motoroch patria Izraelci k svetovej špičke. Rusi nemajú nič,len pozostatky zo ZSSR,avšak vývojári už odišli do Izraela.Neúspech programov Armata a SU57 to jasne dokazuje.
Situácie akú ste opísal,by Izrael vyriešil inak. Jednoducho,ak by sa k jeho vodám čo i len priblížili Jaseňe či Gorškovy,okamžite by ich rozstrieľali na kusy. Na to predsa majú F35. Rusom by ostali len oči pre plač .Skrýt celý příspěvekJara: Krom to existuje něco jako horizont, a pokud poletí střela jen "par"(12-16km?) od lodi, už ji postě neuvidíte. Pokud vám něco nedá informace z hora. Fenri: "Kdybyste si ...Zobrazit celý příspěvek
Jara: Krom to existuje něco jako horizont, a pokud poletí střela jen "par"(12-16km?) od lodi, už ji postě neuvidíte. Pokud vám něco nedá informace z hora.
Fenri: "Kdybyste si vybral nějaké místo v Izraeli, odpálil na něj X set Tomahawků či Kalibrů naráz, k tomu nějaké hypersonické střely, celé to zarušil, šoupl tam pár balistických raket a hromadu falešných cílů, ono by také prošlo dost. "
Pokud by se schodlo na společném útoku tolik velmocí, nebylo by lepší tam šoupnou rovnou atom?Skrýt celý příspěvek@Jara ... jestě jsem zapomněl dodat další časovou prodelu vyplývající z VLS, které musí střelu dostat kolmo vzhůru do bezpečné výšky a střela musí provéct opravu trajektorie - ...Zobrazit celý příspěvek
@Jara ... jestě jsem zapomněl dodat další časovou prodelu vyplývající z VLS, které musí střelu dostat kolmo vzhůru do bezpečné výšky a střela musí provéct opravu trajektorie - korekce vlastní pozice vůči lodi a vlastnímu cíli, což zabere minimálně další 2 sekundy.
Proti takovým mrškám bude rychlejší a efektivnější HE-Frag munice pro hlaňové systémy, ať už vlastní CIWS, nebo lodní dělo (např.: Oto Melara se střeleckým systémem Selex a programovatelnou 6P municí BAE).Skrýt celý příspěvek@Jara Samozřejmě nemůže prolétat skrytá v horských údolích, nebo koryty řek, ale mořské podmínky umožňují střele snížit svou výšku na úroveň mořské hladiny (5 - 10m) v ...Zobrazit celý příspěvek
@Jara
Samozřejmě nemůže prolétat skrytá v horských údolích, nebo koryty řek, ale mořské podmínky umožňují střele snížit svou výšku na úroveň mořské hladiny (5 - 10m) v terminální fázi a stát se pro raketové prostředky prakticky nedosažitelnou. Almaz-Antey výrobce S-400 uvádí minimální výšku 30m pro aerodynamické manévrující cíle. Minimální výška, na kterou je modernizovaná raketa 9M96E/9M100 schopna teoreticky zaútočit, činí 5 metrů (respektive 15stop, tedy 4.572m), ale už se neuvádí, s jakou pravděpodobností bude schopna zničit cíl. Teoretické údaje za ideálních podmínek nelze považovat s bernou minci. Dále uvádí minimální reakční čas komplexu 6.7 sekundy (střela každou sekundu se vzdálenost zkracuje o 250 - 260m) ... já bych to zase tak růžově neviděl.
Minimálně Norsko své NSM střely navrhlo tak, aby při jejich rychlosti ve výšce 5m nad hladinou, překonaly PVO obranu protivníka. Dostat velmi rychlou rakektou, malý rychlý a manévrujících u hladiny, je prakticky nemožné, nebo extrémně obtížné.Skrýt celý příspěvekUnione, by jste fakt mimo. Izrael někdy čelil HROMADNÉMU útoku NÍZKOLETÍCÍCH či HYPERSONICKÝCH střel? Všechno, co na ně lítá, letí buď po balistické křivce a tudíž je snadné to ...Zobrazit celý příspěvek
Unione, by jste fakt mimo. Izrael někdy čelil HROMADNÉMU útoku NÍZKOLETÍCÍCH či HYPERSONICKÝCH střel? Všechno, co na ně lítá, letí buď po balistické křivce a tudíž je snadné to sestřelit (ty různé Kassamy apod.), nebo se jim tam placatí vrtulové drony. Takové, jakých se nad Hjemimem sundá X do týdne.
Kdybyste si vybral nějaké místo v Izraeli, odpálil na něj X set Tomahawků či Kalibrů naráz, k tomu nějaké hypersonické střely, celé to zarušil, šoupl tam pár balistických raket a hromadu falešných cílů, ono by také prošlo dost.
Za další je rozdíl pokrýt hustou a vícevrtvou obranou území o rozloze zhruba Moravy (ani ne) a je rozdíl pokrýt půlku Severního ledového oceánu.
Takže ne, ani Izrael, ani kdokoliv jiný na planetě nemá 100% PVO.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...