Pěchota proti tankům: Terénní čtyřkolky s protitankovými zbraněmi

Pěchota proti tankům: Terénní čtyřkolky s protitankovými zbraněmi
Tým USMC pro boj s obrněnou technikou CAAT (Combined Anti-Armor Team) / USMC (Zvětšit)

Na webu Modern War Institute vyšel článek pojednávající o problému nasazení pěších praporů americké námořní pěchoty (USMC) proti obrněným jednotkám. Autor článku, poručík Walker Mills, doporučuje zvážit nasazení vysoce mobilních týmů s protitankovými raketovými komplety (PTRK). Stojí jistě za diskuzi, zda je koncept vhodný i pro Armádu ČR.

USMC se v minulých 30 letech mohla spoléhat na luxus absolutní vzdušné převahy, kterou ji zajišťovaly jak vlastní letecké síly, tak letecké síly námořnictva (US Navy) a letectva (USAF). S masovým šířením prostředků protivzdušné obrany (PVO), od z ramene odpalovaných protileteckých střel kategorie MANPADS (MAN-Portable Air-Defense Systems) až po výkonné systémy PVO středního a dlouhého dosahu, se však mariňáci nemohou již déle na podporu vlastního letectva spoléhat.

Bez letecké podpory však současné pěší prapory USMC (a ostatně ani výsadkové jednotky armády) nemají šanci přežít útok nepřátelských mechanizovaných, motorizovaných nebo obrněných jednotek. Mills varuje, že mariňáci na takový střet nejsou vyzbrojení ani vybaveni. V možném boji s rovnocenným protivníkem přitom bude letecká podpora ta vojenská schopnost, o kterou mariňáci (potažmo všechny západní armády) přijdou jako první.

Mills v článku připomíná neslavnou korejskou bitvu u Osanu v roce 1950, kdy byly americké jednotky Task Force Smith o síle 400 pěšáků (s dělostřeleckou podporou) převálcovány severokorejskými jednotkami s tanky T-34. Americké jednotky byly na útok nepřipravené, měly zastaralé protitankové vybavení a horší výcvik než severokorejští vojáci. Podle Millse je bitva u Osanu v amerických ozbrojených silách synonymem pro vojenskou nepřipravenost. Autor navíc upozorňuje, že Task Force Smith hrály tehdy stejnou roli, jakou současné jednotky USMC ‒ roli rychle nasaditelných sil v případě mimořádných událostí.

Možní protivníci z Ruska a Číny mohou do boje nasadit tisíce hlavních bojových tanků. V případě Ruska tankové jednotky tvoří jádro pozemních sil a jejich pěší jednotky podporuje tisíce pásových bojových vozidel pěchoty (BMP) a obrněných transportérů (BTR). Podle Millse jsou sice některé tanky obou zemí zastaralé, ale jiné se naopak plně vyrovnají mariňáckým tankům M1A1 Abrams.

„Musíme pochopit, že návrat ke konvenčním konfliktům nebo konfliktům vysoké intenzity nevyžaduje pouze vylepšení bojových sil ve smyslu kybernetiky, stealth a jiných špičkových schopností. Znamená to také, že naše pozemní jednotky budou čelit obrněným jednotkám ‒ spoustě,“ píše Mills.

Posilování schopností boje proti obrněným jednotkám se děje masově v celých Ozbrojených silách Spojených států. Například výsadkové jednotky americké armády (US Army) v příštím desetiletí získají lehké tanky MPF (Mobile Protected Firepower). 82. výsadková divize (82nd Airborne Division) však již nyní zavedla ex-mariňácké kolová bojová vozidla LAV-25 (Light Armored Vehicle 25) o hmotnosti 25 tun, které lze vysadit na padácích. 82. divize zavedením LAV-25 po 20 letech reaktivovala svůj jediný obrněný prapor (4th Battalion, 68th Armor Regiment).


Protitanková jednotka CAAT s vozidly Humvee. Zajímavé je, že součástí této jednotky CAAT jsou také v roce 2017 zavedené čtyřkolky Polaris MRZR D4, o kterých budeme mluvit dále v článku.

Současný pěší prapor USMC může do boje proti obrněným jednotkám nasadit pouze osm PTRK Javelin a stejný počet PTRK Saber (TOW). USMC postupně nahrazuje osm systémů Saber za čtyři Javeliny ‒ v praporu tak zůstane jeden PTRK Javelin na 70 mariňáků. 

Mills soudí, že v praporu by mělo být alespoň 24 PTRK Javelin, šest kompletů pro každou rotu s tím, že v případě potřeby bude možně vždy dva komplety Javelin přiřadit do každé čety. Takový počet PTRK umožní provádět hromadné útoky a vypořádat se tak s aktivními systémy ochrany (APS) obrněných vozidel nepřítele. 

Autor varuje, že mariňácké pancéřovky MK 153 SMAW (Shoulder-Launched Multipurpose Assault Weapon) mají dostřel jen několik stovek metrů, vyžadují přesné cílení a mají jen omezený účinek proti moderním obrněným vozidlům. USMC v příštích letech masově zavede pancéřovky Carl Gustav s tím, že každé družstvo (12 mariňáků) získá jednu pancéřovku. Mills však varuje, že nové pancéřovky problém boje s obrněnými jednotkami nevyřeší, a to především kvůli svému omezenému dostřelu. Ostatně i Javelin s dostřelem 2500 metrů se nemůže v účinném dostřelu rovnat s moderním tankem, který má schopnost vést palbu na vzdálenost 5000 metrů a více.

V pěších praporech USMC o boj s obrněnými jednotkami řeší tankoborníci organizování v četách CAAT (Combined Anti-Armor Teams). CAAT je vybavená obrněnými vozidly Humvee, těžkými kulomety M2 ráže 12,7 mm, 40mm granátomety Mk19 a PTRK Javelin a Saber.


Americká armáda i námořní pěchota nakupují tisíce pancéřovek Carl Gustaf.

Podle Millse je však technika a výzbroj jednotek CAAT zastaralá. Podvozek velkého a neohrabeného obrněného Humvee trpí pod přídavným pancířem a vozidlo se tak může často pohybovat pouze po silnici. Navíc pancíř Humvee neodolá silnější munici něž 7,62×39 mm, a už vůbec ne všudypřítomným RPG. Vozidla Humvee jsou také často méně pohyblivá a pomalejší než obrněná vozidla protivníků, které má lovit.

Stejně tak je sporné nasazení kulometů a granátometů, které mají svou palbou „uzemnit“ protivníka a poskytnout tankoborníkům CAAT čas a prostor pro použití PTRK Javelin a Saber. Je však jasné, že kulomety M2 a granátomety Mk19 mají jen minimální účinnost proti obrněným vozidlům protivníka.

„Když přidáme velkou hlasitost, tepelnou stopu a velikost, je zřejmé, že nosič zbraní [Humvee] v četách CAAT, i když vyzbrojený systémy Saber, je téměř v každém ohledu podřadný vozidlům, které má zničit. V kombinaci se zastaralou protitankovou doktrínou je výsledkem vzrůstající mezera ve schopnostech pěšího praporu námořní pěchoty,“ varuje Mills.


Polaris MRZR-D4

Autor dále varuje, že tři divize americké námořní pěchoty jsou podporovány pouze dvěma aktivními prapory tanků M1A1 Abrams a současná obojživelná vozidla AAV (Assault Amphibious Vehicle) nemají lepší pancéřování nebo výzbroj než pěchotní Humvee.

Mills proto doporučuje využít v roce 2017 zavedené terénní čtyřkolky UTV (Utility Task Vehicles; viz videa výše), což je mariňácké označení pro terénní buginy Polaris MRZR D4 (objednáno 144 kusů). Autor navrhuje tato malá, rychlá a vysoce pohyblivá vozidla využít k přepravě čtyř mariňáků, PTRK Javelin a malého průzkumného dronu (SUAS).

Tento koncept vlastně není nijak nový ‒ v zjednodušené formě ho použila teroristická organizace Hizballáh v boji proti izraelským tankům během války v Libanonu v roce 2006. V té době vysoce mobilní jednotky Hizballáhu na motorkách a terénních čtyřkolkách prováděly útoky pomocí protitankových zbraní na izraelské obrněné jednotky. Výsledkem bylo (různé zdroje ale uvádějí různá čísla) pět zničených izraelských tanků (resp. tanků, které se nevyplatilo opravit), 22 tanků mělo penetrovaný pancíř a 52 tanků utrpělo poškození. Hizballáh tuto schopnost dále rozvíjí, protože na vojenské přehlídce v roce 2016 ukázal terénní motorky a čtyřkolky vyzbrojené ruskými protitankovými komplety Kornet.

Mills soudí, že vysoce pohyblivé týmy nabídnou výrazné zlepšení oproti klasické těžkopádné četě CAAT. V každé čtyřkolce se má nacházet řidič, dvojčlenná obsluha kompletu Javelin a jeden mariňák obsluhující SUAS, a to RQ-11 Raven nebo RQ-20 Puma. Drony umožní jednotce včas odhalit nepřátelské obrněné formace (a také odhadnout směr jejich pohybu) a tím získat čas a prostor se přesunout do vhodného místa pro útok.


Čtyřkolky Hizballáhu s protitankovými komplety Kornet. / autor neznámý

„Tým bude pracovat samostatně před vlastním praporem jako pokročilá strážní jednotka nebo průzkumná formace. Když objeví nepřátelské obrněné jednotky, preferovanou metodou napadení je útok z maximální vzdálenosti, přitom díky mimořádné mobilitě se může tým přesunout do ideální pozice pro útok na nepřátelské jednotky. Tým by neměl provádět masovou palbu, pokud to není nezbytně nutné a pracovat ve spolupráci s jiným týmy k narušení, zadržení a nakonec ke zničení nepřátelských obrněných jednotek v celé hloubi napadaného prostoru,“ píše Mills s tím, že tým na čtyřkolkách má pracovat hlavně jako nízkonákladová krycí síla a poskytovat veliteli pěšího praporu čas a prostor k reakci.

Dále Mills navrhuje, aby v případě potřeby byly týmy doplněny (například na jiné čtyřkolce) dělostřeleckými návodčími, pokud lze použít vlastní dělostřelecké a minometné jednotky.

Autor na konci článku připomíná, že pěchota nesmí nikdy jít osamocena do boje proti obrněným nebo mechanizovaným jednotkám. Zároveň se ale musí pěchota na takový střet připravit, nota bane v budoucích válkách, kdy i nestátní aktéři mohou nasadit systémy MANPADS a omezit tak operace leteckých sil v nízké nadmořské výšce (zásobování, blízká letecká podpora, aeromobilní operace, atd.). Právě nasazení MANPADSů umožnilo povstalcům na východní Ukrajině potlačit ukrajinskou leteckou podporu a bez obav do boje vyslat tanky a jiné mechanizované jednotky. 

„Začleněním taktického průzkumného potenciálu již zavedených SUAS, využitím rychlosti a mobility našich nových UTV, spolu s dalším zvyšováním počtu systémů Javelin, které používají naše pěchotní jednotky, můžeme vytvořit poměrně levnou protitankovou schopnost bez nutnosti kupovat nové systémy,“ uzavírá svůj článek Mills.

Zdroj: Ynet, Modern War Institute

 
 
 
 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Nové protitankové systémy pro sesednuvší vojáky

V současně době přichází na trh nová generace „pancéřovek“ - bezzákluzové protitankové zbraně a ...

Stryker na steroidech: 30mm automatický kanón a střely Javelin

Příslušníci 2. jezdeckého pluku (2nd Cavalry Regiment), známého také jako 2. dragounský (2nd ...

Americké protitankové střely Javelin pro Ukrajinu

Americké ministerstvo zahraničí 1. března schválilo potenciální prodej protitankových řízených střel ...

Ruční protitankové zbraně Dynamit Nobel Defence pro Armádu ČR

Záměr České republiky modernizovat portfolio ručních protitankových zbraní přichází v době, kdy ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Starlight
    22:48 25.01.2019
    Oblíbený příspěvek

    Zkusím článek doplnit „pár“ informacemi, které americký autor považuje za běžné, a proto je nepopisuje, ale tady z toho pak vznikají hodně smělé nápady.

    USMC v posledních letech změnila priority a znovu se připravuje hlavně na boj s technicky vyspělým protivníkem v konfliktu velmocí. Proto příslušnici z řad USMC včetně autora článku v poslední době často publikují na téma, čím by se pěší prapory (infantry battalion) USMC s podpůrnými jednotkami mohly v DEFENZIVĚ efektivně bránit útoku mechanizovaných jednotek vojensky vyspělého protivníka.

    1) Pěší prapory USMC

    Pěší prapory USMC jsou tradičně velmi „lehké“ a to i ve srovnání s pěšími útvary US ARMY. To je pochopitelně dáno tím jejich expedičním charakterem námořní pěchoty, který vyžaduje, aby pěchota byla přepravitelná na výsadkových lodích a odtud na souš s pomoci vrtulníků nebo obojživelných obrněných vozidel. Zejména na výsadkových lodí není moc místa a logistika je mnohem komplikovanějš než u velkých a čistě pozemních sil jako je US ARMY. Proto USMC tradičně spoléhá méně na těžké zbraně a naopak má tradici postavenou na pěšákovi - střelci s puškou.

    Pěší prapor (infantry battalion) USMC dnes tabulkově tvoří 3 střelecké roty (Rifle company, se 4 se počítá v případě velkého konfliktu) a jedna rota zbraní (Weapons company) plus štáb/velitelská rota.

    a) Rota zbraní

    Rota zbraní se skládá z jedné minometné čety s 81 mm minomety a dvou kombinovaných čet CAAT (Combined Anti-Armor Teams), které jsou popsané v článku a které kombinují PTŘS (Saber/TOW a Javelin s postupným přechodem jen na Javelin) a těžkými hlavňovými zbraněmi – kulomety ráže 12,7 mm a automatickými granátomety ráže 40 mm. Protože jsou to zbraně těžké, tak primárním způsobem přepravy byla taktická vozidla 4 x 4 typu HMMWV, které začnou nahrazovat nové JLTV. JLTV řeší ztrátu mobility HMMWV při zachování pancéřování ochrany. Tyto vozidla vozí zbraně lafetované ve střelištích s možností demontáže a instalace na přenosné podstavce.

    Protože zejména při vrtulníkových výsadcích zůstávají poměrně velká a těžká pancéřována vozidla HMMWV (nebo JLTV) doma, USMC dosud prý nakoupila/objednala už okolo 250 malých vozidle UTV / Polaris MRZR D4. Vozidla jsou dostatečně malá, aby šly přepravovat uvnitř konvertoplánů MV-22 a větších těžkých vrtulníků CH-53E.

    Nejsou to bojová vozidla, nemají lafetované žádné zbraně jako větší vozidla pro SOCOM, ale slouží k dopravě matriálu, munice, raněných a těžkých zbraní s obsluhou jako jsou PTŘS nebo velkorážné kulomety. Zbraně se před použitím musí složit, přenést do palebného postavení a umístit na přenosné podstavce. UTV je prostě takové vojenské terénní verze golfového vozíku. To je ostatně vidět na konci prvního videa v článku.

    Z budoucích změn je velmi pravděpodobné, že čety CAAT dostanou vlastní UAS. Hovoří se o přáních Mariňáků zavést protitankový raketový systém s dostřelem minimálně 4-5 km se schopností střelby za kopec/horizont. V kombinaci s průzkumnými UAS, které by tvořili oči na obloze, by tak pěší roty získaly zřejmě revoluční možnost protitankového boje z odstupu, aniž by se dostaly do přímé palby obrněných sil protivníka.

    b) Střelecká rota

    Střelecká rota (Rifle company) se dnes tabulkově skládá ze třech střeleckých čet (Rifle platoon), jedné zbraňové čety (Weapons platoon) a velitelského štábu.

    Na rozdíl od zažitých představ se skutečně jedná o nefalšované pěší jednotky. Kromě velitelského vozidla a zásobovacího vozidla nejsou tyto střelecké roty a ani vlastní pěší prapor vybaveni organickými vozidly pro přepravu svých pěšáků. Nákladní automobily, obrněná obojživelná vozidla, transportní vrtulníky, atd. poskytuje i s posádkami podle operační potřeby praporu/rotám nadřízený stupeň jako je MEU (praporní úkolové uskupení), MEB (brigádní úkolové uskupení), atd.

    Zbraňovou četu tvoří kulometná sekce se středními kulomety M240 ráže 7,62 mm, minometná sekce s minomety ráže 60 mm a útočná sekce, které má v popisu práce demoliční prorážení překážek výbušninami a boj s obrněnými vozidly s pomocí starších vícenásobných pancéřovek Mk153 SMAW ráže 83 mm.

    Střelecké čety (Rifle platoon), každou se třemi střeleckými družstvy po 13 mariňácích (dnes platný stav, začne asi přechod na družstva s 12 mariňáky), čeká přezbrojení z útočných pušek/karabin M4 a lehkých kulometů M249 na nové pušky M27. Vše ráže 5,56 mm. Podvěsné granátomety M230 nahradí nové v ruce držené M320 ve verzi s pažbou. Protipancéřovou výzbroj USMC na úrovni družstva dnes tvoří jednorázové pancéřovky M136 (AT4) ráže 84 mm, ale také méně výkonné, ale levnější a lehčí (protibunkrové) pancéřovky M72A7 LAW ráže 66 mm.

    USMC plánovala modernizovat celkem 1200+ kusů Mk153 Mod 0 na nejmodernější verzi Mk153 Mod2 SMAW, První se dostaly k řadovým útvarům USMC v roce 2018 ( https://www.marinecorpstimes.c... ). Přesto s největší pravděpodobností dojde v rámci postupné reorganizace USMC na zavedené nových pancéřovek Carl Gustaf ráže 84 mm (asi verze kterou US ARMY označuje jako M3E1 a výrobce jako M4). Hlavním důvodem je obrovské množství existujících variant munice s větší účinností.

    Tak jak se píše v článku, měla by ji dostat každá střelecká rota. A naopak útočná sekce v zbraňové četě bude zrušena a demoliční práce převezmou k rotě přiřazení ženisti. USMC také přezkoumává budoucí jednorázové pancéřovky a prý se ji hodně líbí se nejnovější verze M72 LAW nejen pro jejich lehkost, kdy je může nést každý střelec, ale i pro snadnost jejich použití v budovách.

    USMC v rámci polních experimentů zkouší řadu scénářů a nových věcí. Možná nakonec dojde i na volání, aby se Javeliny po vzoru kolegů z US ARMY dostaly přímo ke střeleckým rotám/četám.

    • Starlight
      22:49 25.01.2019
      Oblíbený příspěvek

      2) Pěší prapory US ARMY

      Trochu překvapivě jsou pěší prapory (infantry battalion) v rámci brigád IBCT (pěší, horské, výsadkové – aeromobilní a výsadkové-padákové) o něco lépe vybaveny na protitankový boj než jejich kolegové od USMC.

      Pěší prapor (Infantry battalion) US ARMY dnes tabulkově tvoří také 3 střelecké roty (Rifle company) a jedna rota zbraní (Weapons company) plus štáb/velitelská rota. Vůči USMC je tu ale pár rozdílů.

      Prapor má vlastní minomety ráže 120 mm a má celkem 8 odpalovacích zařízení PTŘS ITAS/TOW a 24 odpalovacích zařízení PTŘS Javelin (které jsou už na úrovni střelecké čety).

      a) Velitelská rota

      V rámci velitelské roty je minometná četa se 4 taženými minomety ráže 120 mm. Průzkumná četa se 6 vozidly HMMWV (JLTV) má k dispozici 6 odpalovacích zařízení PTŘS Javelin.

      b) Rota zbraní

      Rota zbraní tvořená 4 útočnými četami (Assault platoon) a štábem. Je plně motorizovaná!

      Hlavní výzbroj tvoří 16 nosičů zbraní – pancéřovaných taktických vozidle 4x4 (HMMWV nebo novějších JLTV), které ve stropních střelištích nesou demontovatelné (přenosné podstavce si také vezou) velkorážné kulomety ráže 12,7 mm, automatické granátomety ráže 40 mm a PTŘS ITAS/TOW (doplněné kulomety M240 ráže 7,62 mm stejně jako na vozidlech USMC). Každá útočná četa má 4 vozidla/nosiče zbraní – typicky jedno s velkorážným kulometem, jedno s automatickým granátometem a dvě s PTŘS ITAS/TOW (+ kulomet M240).

      Pro výsadkové jednotky je podstatné, že tato vozidla jsou schopná padákového shozu z letounu C-130 a větších. Podobně jako USMC, pěší prapory zejména výsadkových IBCT si pořídly malé terénní buginy ATV, aby jim usnadnily převoz těžkých zbraní, munice a zraněných. Jejich hlavní použití je pro ty scénáře, kdy vrtulníková nebo letecké přeprava nebude mít kapacitu pro převoz vozidel HMMWV nebo JLTV. https://www.armadninoviny.cz/8...

      To je ale jen přechodné řešení. Více v kapitole o Ground Mobility Vehicle (GMV).

      c) Střelecká rota

      Střelecká rota (Rifle company) se dnes tabulkově skládá ze třech střeleckých čet (Rifle platoon), minometné sekce a velitelského štábu.

      Opět se jedná o nefalšované pěší jednotky. Kromě velitelského vozidla M-ATV nebo JLTV a zásobovacího náklaďáku tyto roty a ani prapor dosud nebyly vybaveny organickými vozidly pro přepravu svých pěšáků. Nákladní automobily případně MRAPy poskytuje i posádkami podle operační potřeby praporu/rotám nadřízený stupeň – brigáda IBCT. To se částečně začne měnit. Viz kapitole o Ground Mobility Vehicle (GMV).

      Minometná sekce střelecké roty je vyzbrojena dvěma minomety ráže 60 mm.

      Střeleckou četu (Rifle platoon), každá se třemi střeleckými družstvy, jedním družstvem zbraní a velením čety. Družstvo zbraní o 9 vojácích tvoří dva kulometné týmy se střednímu kulomety M240 ráže 7,62 mm a dva protitankové týmy, každý s jedním odpalovacím zařízením PLŘS Javelin. Celkem má tedy střelecká rota 6 odpalovacích zařízení PTŘS Javelin. Odpalovací zařízení díky systému FLIR slouží často samostatně jako průzkumný FLIR čety.

      Střelecká družstva ve střelecké rotě mají po 9 vojácích vyzbrojených útočnými puškami/karabinami M4, lehkými kulomety M249 a podvěsnými granátomety M203/M320. Protipancéřovou výzbroje na úrovni družstva dnes tvoří jednorázové pancéřovky M136 (AT4) ráže 84 mm, případně M72Ax LAW ráže 66 mm.

      Jednorázové pancéřovky M136 (AT4) v střeleckých družstvech budou ale postupně doplněny a nahrazeny víceúčelovými pancéřovkami Carl Gustav M3E1 (M4): https://www.armadninoviny.cz/a...

      Poznámka k padákovým výsadkovým jednotkám. Všechny zbraně střeleckých rot včetně dlouhých kulometů M240, odstřelovačích pušek, minometů ráže 60 mm a pancéřovek Carl Gustaf mají výsadkáři u sobe při seskoku ve zbraňovém pouzdru. Dokonce i PTŘS Javelin jsou vysazovány společně s výsadkáři. Odpalovací zařízení má u sebe ve vaku výsadkář. Dvojice vlastních střel je vysazena s proudem výsadkářů jako lehký náklad na starém osobním výsadkovém padáku. Tahání střel na zádech je ale vyčerpávající. Proto se zavedly lehké výsadkové buginy. Další náhradní PTŘS jsou vysazovány jako náklad. Maximální výsadkové balení je velká paleta s 36 střelami Javelin nebo TOW.

    • Starlight
      22:49 25.01.2019
      Oblíbený příspěvek

      3) Pěší prapory 75. pluku Rangers (USASOC)

      Protože tento útvar amerických armádních speciálních sil (USASOC) je často uváděn, jako vzor pro náš 43. vpr, tak se ho pokusím popsat také. Protože ale informace o aktuálním složení a vybavení této jednotky nejsou publikovány stejně jako o řadových jednotkách USMC A US SRMY je potřeba to brát trochu s nadhledem.

      75. pluk Rangers tvoří 4 bojové prapory – 3 „pěší/výsadkové“ prapory Rangers (Rangers Battalion) a 1 prapor speciálních jednotek (Regimental Special Troops Battalion) plus štáb/velitelská rota. Prapor Rangers (Rangers battalion) tabulkově tvoří hned 4 střelecké roty Rangerů (Rangers company (rifle)) a jedna logistická rota podpory (Support company) plus štáb/velitelská rota.

      a) Střelecká rota

      Střelecká rota Rangers (Rangers rifle company) se dnes tabulkově skládá ze třech střeleckých čet (Rifle platoon), jedné zbraňové čety (Weapons platoon) a velitelského štábu.

      Zbraňovou četu tvoří minometná sekce se 3 minomety ráže 60 mm, protitanková sekce se třemi protitankovými zbraněmi, sekce odstřelovačů a velení. Výzbroj protitankové sekce tvoří 3 pancéřovky Carl Gustav M3 (Rangers byly prvními uživateli této zbraně v US ARMY) nebo 3 odpalovací zařízení s PTŘS Javelin.

      Střeleckou četu (Rifle platoon) tvoří tři střelecká družstva po 9 vojácích (velitel + 2 čtyřčlenné palebné týmy každý s útočnými puškami, lehkým kulometem M249 nebo M46 ráže 5,56 mm nebo středním Mk48 ráže 7,62 mm a útočnou puškou s granátometem) a kulometné družstvo (7 vojáků se 3 středními kulomety M240/Mk48 ráže 7,62 mm). Výzbroj mohou doplnit jednorázové pancéřovky.

      b) Vozidla Rangers

      Případně mě někdo opraví, ale tyto střelecké roty nemají vlastní organické dopravní prostředky s výjimkou první roty (Alpha Company). První rota každého praporu Rangers je vybavena lehkými taktickými útočnými vozidly, které lze přepravovat uvnitř vrtulníku MH/CH-47, a dvojící terénních motocyklů. Vozidel by mělo být 12 na rotu. Mají vlastní posádku (velitel vozidla, řidič, střelec v horním střelišti) a přepravní kapacitu pro převoz čtyřčlenného palebného týmu.

      Už cca v roce 1993 bylo zavedeno vozidlo Ranger Special Operational Vehicle (RSOV) na bázi komerčních modelů vozidla Land Rover Defender 110. Toto vozidlo se zřejmě později stalo vzorem pro podobné úpravy vozidel LR Defender v ČR pro speciální síly a výsadkáře. Tady je pěkné video z roku 2001, kde je vidět, jak se vozidlo po vyjetí z vrtulníku MH-47 musí ještě smontovat do plně bojeschopné bojové podoby. https://www.youtube.com/watch?...

      Kromě útočné verze, existovala i verze pro převoz MORTSOV pro převoz minometů až do praporních minometů ráže 120 mm a zdravotnická evakuační verze MEDSOV.

      Pro operace na větší vzdálenosti Rangers a ostatní americké speciální jednotky zavedly větší vozidla označované jako Ground Mobility Vehicle (GMV). Jedná se o upravené vozidlo HMMWV. Rangers mají svoji verzi GMV-R. Postupně jak vzniklo několik generací vozidel HMMWV, tak se vylepšovaly i odvozená vozidla GMV.

      Poslední model GMV je založen na podvozku verze M1165 HMMWV, který má v základu určitou protiminovou odolnost a nedemontovatelné pancéřování Kit-A. Vozidlo lze v polních podmínkách ověsit dalším přídavným Kitem-B. Vozidla GMV tak mohou být přizpůsobena ohrožení přepokládanému v prostoru operací. Vozidla GMV se velmi těsně vejdou dovnitř vrtulníku MH/CH-47. Mají úpravu, která drží tlumiče stlačené na dolní doraz. Případně se ještě odpouští kola.

      RSOV asi už dávno nahradily GMV-R a ty zřejmě nahradí nová vozidla M1288 GMV 1.1 Viz další kapitola. Rangers se ale neomezují jen na tyto vozidla. Podle typu úkolů a hrozeb si půjčují si na operace i jiná vozidla v inventáři SOCOM nebo řadových jednotek US ARMY. Například M-ATV (terénní MRAP), dříve pásové obrněné transportéry M113 a aktuálně při operacích v Sýrii obrněné transportéry 8x8 Stryker v různých verzích.

    • Starlight
      22:50 25.01.2019
      Oblíbený příspěvek

      4) Další příklady řešení problémů mobility lehkých jednotek US ARMY a USMC

      a) Ground Mobility Vehicle (GMV), Infantry Squad Vehicle (ISV) a MPF

      US ARMY budoucí mobilitu pěších jednotek řeší ve velkém a postupně začne vybavovat všechny své pěší jednotky v brigádách IBCT novou generací lehkých vozidel opět označovaných jako Ground Mobility Vehicle (GMV).

      V současnosti je ve výrobě verze M1297 Army-GMV (A-GMV) 1.1 od firmy General Dynamics (Flyer 72, https://www.gd-ots.com/lightwe... ), které ve verzi M1288 GMV 1.1 už zavedli speciálové ze SOCOM. Dosud je objednáno 177 armádní verze vozidel A-GMV 1.1 pro první tři výsadkové (padákové) brigády IBCT. Ty se mají přezbrojit do konce roku 2019. Přepočtem to vychází na 59 vozidel na jednu brigádu IBCT.

      Tato modulární vozidla jsou určena k převozu až 9 vojáků. Jsou schopná převozu v podvěsu pod vrtulníky UH-60 a CH-47 a vejdou se dovnitř vrtulníku CH-47. Jsou schopná padákového shozu z letounů C-130 a větších. Nádherné reklamní video výrobce, kde je vidět řada modulárních konfigurací, je zde: https://www.youtube.com/watch?...

      V roce 2019 by na nátlak Kongresu měla proběhnout nová soutěž na finální verzi vozidla označovanou jako program Infantry Squad Vehicle (ISV). US ARMY/ANG plánuje vyzbrojit 2 065 vozidly ISV všechny své pěších brigád IBCT (celkem 33 brigád). Jak přesně budou vozidla řazena do struktury, se teprve uvidí. Odhaduji, že při počtu 59 vozidle na brigádu, na pěší prapor vyhází 33 vozidel.

      Zvýšení palebné síly IBCT si zase vezmou na starost lehké tanky programu Mobile Portected Firepower (MPF). Současné americké úvahy o lehkých tancích MPF hovoří o cca 500 kusech pro US ARMY a možná až 100 kusech pro USMC. Každá brigáda IBCT by pak mohla mít jednu jízdní švadronu (=rotu) o 14 vozidlech MPF.

      b) Mobilita průzkumných jednotek US ARMY (IBCT) a USMC

      Poznámka k mobilitě IBCT. V rámci IBCT jsou nejmobilnějšími bojovými jednotkami jízdní průzkumné jednotky. Průzkumná korouhve (Cavalry squadron, prapor) brigády IBCT má kromě jedné průzkumné pěší švadrony (Dismounted cavalry troop, rota) také dvě průzkumné motorizované švadrony (Motorized cavalry troop, rota). Ty pokračují ve staletých tradicích lehké jízdy a plní jak průzkumnou, tak i specifickou bojovou roli.

      Motorizované průzkumné čety jsou vybaveny šesti pancéřovanými taktickými vozidly 4x4 HMMVW nebo JLTV, které převážejí všechny průzkumné kavaleristy (po 4) a mají ve střelištích lafetovány těžké zbraně (velkorážný kulomet, automatický granátomet, PTŘS ITAS/TOW) a průzkumné EO senzory pro pozorování bojiště. Průzkumná družstva mají 8 vojáků.

      V budoucnu by kavaleristi rádi přešli na sestavu šesti nových šestimístných průzkumných vozidel Light Reconnaissance Vehicle (LRV) s automatickými 30 mm kanóny. Cílem je dostat na jedno vozidlo více průzkumníků, kteří mohou sesednout. Budoucí průzkumná družstva by tak měly mít jen 6 vojáků. Průzkumné družstvo, které může sesedat z vozidel, se pro převoz rozdělí do dvou vozidel. Zbylé tři pozice v každém průzkumném vozidle pak obsadí kmenová posádka vozidla (veitel, řidič, střelec).

      c) Mobilita průzkumných jednotek US ARMY (IBCT) a USMC

      USMC, které na rozdíl od US ARMY nemá různě těžké brigády (pěší, střední, obrněné), má v každé divizi jak „klasický“ pěší průzkumný prapor (mají obojživelné, potápěčské, padákové a aeromobilní schopnosti), tak i lehký obrněný průzkumný prapor.

      V rámci pěšího průzkumného praporu je jednou ze čtyřech průzkumných rot tzv. silová průzkumná rota (Force Reconnaissance Company), která je organicky vybavena lehkými terénními vozidly M1161 Growler (Internally Transportable Light Strike Vehicle / ITV-LSV), které se vejdou dovnitř konvertoplánu MV-22 Osprey. https://www.youtube.com/watch?...

      Lehký obrněný průzkumný prapor je zase vyzbrojen obojživelnými průzkumnými bojovými vozidly 8x8 LAV-25. Tento prapor s vozidly řady LAV má ve výzbroji i protitankové stíhače tanků LAV-ATWS se střelami TOW. Příslušně velké jednotky z těchto praporů pak podporují pěší prapory v rámci expedičních úkolových uskupení jako MEU, MEB.

    • Starlight
      22:51 25.01.2019
      Oblíbený příspěvek

      5) 43. výsadkový prapor a budoucí výsadkový pluk AČR

      a) 43. výsadkový prapor

      Stávající chrudimský 43. výsadkový prapor AČR vezmu jen stručně. Kdo bude chtít tak mě může doplnit. Prapor tvoří 3 výsadkové roty, rota zbraní, a další (rota logistiky, štáb praporu/velitelská rota a četa praporního obvaziště).

      Rota zbraní má čtyři čety – minometnou četu s minomety ráže 81 mm, protitankovou četu se starými přenosnými PTŘK 9K113 Konkurs ( https://www.facebook.com/43.vp... ) a další menší jednotky (skupina velitele, skupina odstřelovačů, rekognoskační družstvo)

      Výsadková rotu tvoří tři výsadkové čety družstva s podporou týmu Carl Gustav a četa zbraní.
      Četa zbraní má dvě družstva automatických granátometů (AGS-17 ráže 30 mm), 2 minometná družstva s 60 mm minomety ANTOS-LR, 2 protitanková družstva s ručními protitankovými zbraněmi. Co se týče pancéřovek Carl Gustav M3, pokud se nic nezměnilo, tak MO ĆR zakoupilo v roce 2005 jen 30 kusů pancéřovek Carl Gustav verze M3. O ty se dělí speciální síly a 43.vpr. https://www.armadninoviny.cz/z...

      Výsadkovou četu tvoří tři výsadková družstva po 6 výsadkářích (= 2 sekce, nebo 3 palebné týmy vyzbrojené principiálně zejména útočnými puškami, podvěsným granátometem, jedním lehkým kulometem FN Minimi (Mk48) ráže 7,62 mm, jednou puškou pro přesnou střelbu).

      Družstvo je schopné padákového a vrtulníkové výsadku. Má také vlastní organická lehká útočná vozidla Land Rover Defender 130 Kajman (Armoured 4) přesně pro 6 výsadkářů. Výsadkové družstvo současně tvoří obsluhu (řidič, střelec z horního střeliště, velitel střelec z předního lehkého kulometu) i výsadek. Celkem MO ČR obdrželo cca v letech 2010-2011 78 sériových vozidel LRD-130. Kromě 43. vpr je minimálně 12 kusů ve výzbroji jedné 1. průzkumné roty 102. průzkumného praporu.

      Vzhledem k rozměrům nákladových prostorů letounů CASA C-295M (kam se vejde jen posklápěný LRD-110ST) a Mi-171Š/SM je 43. VPR vybaven i šestikolkami Polaris s omezenou přepravní kapacitou. http://czechairforce.com/news/...

      Je otázkou, zda v článku popisované terénní buginy 4x4 Polaris USMC by se do této letecké techniky AČR vešly, kdyby je chtěl někdo pořídit.

      Moje kritické postřehy:

      1. Pokud to srovnám s výše popsanými americkými jednotkami včetně Rangerů, tak mám osobní pocit, že naše výsadkové roty jsou málo početné. Výsadkové družstvo AČR má 6 vojáků, střelecké družstvo v pěším/výsadkovém IBCT a praporu Rangers US ARMY má 8 vojáků, střelecké družstvo USMC má dnes 13 vojáků. Počty vojáků ve střeleckých četách jsou ještě více rozdílné – výsadková četa AČR má (bez velitelského prvku) jen 18 vojáků, střelecká četa v IBCT má 36 vojáků, u Rangerů 34 vojáků, a u USMC dnes 39 vojáků.

      Tyto obrovské (okolo 100%) rozdíly v síle čety či roty se musí projevit jak na palebné síle, schopnosti vytvořit lokálního přečíslení, přetížení úkoly vs. možnosti střídání a odpočinku a v neposlední řadě i (ne)schopnost absorbovat ztráty.

      2. S malými počty střelců souvisí i málo kulometů v případě absence lehkých útočných vozidel. Výsadková četa AČR má celkem 3 lehké kulomety, ale střelecká četa Rangers má 6 lehké kulomety a 3 střední kulomety. Výsadkáři z IBCT US ARMY mají ve střelecké četě také 6 kulometů a k tomu 2 střední kulomety. Je vidět, že v AČR absentují výkonnější střední kulomety s těžšími a delšími hlavněmi, dvoučlennou obsluhou, která dokáže nést více munice, náhradní hlavně, podstavec. To vše udělá ze středního kulometu výkonnou pěchotní podpůrnou zbraň. Velkorážné kulomety montované na vozidla LRD-130 nebudou vždy k dispozici. Viz další bod.

      3. Organická vozidla LRD-130 Kajman pro každé výsadkové družstvo vypadají na první pohled skvěle akčně. Vzhledem k nemožnosti jejich přepravy transportními letouny a vrtulníky AČR (CASA-295M, Mi-171Š/SM) je v podstatě asi vždy jistota určitě zůstanou v garáži, pokud dojde na leteckou přepravu výsadkářů leteckou technikou ve výzbroji AČR. Pomoc spojenců je tomto případě hodně limitovaná – LRD-130 Kajman se do vrtulníku CH-47 nevejde a na padáku z C-130 ho shodit nikdo nezkoušel. Lze ho tedy přepravit jen přistávacím výsadkem ve spojeneckém letounu C-130 a větším. Nic moc.

      Když tato vozidla při výsadkových a aeromobilních operací zůstanou doma, má pak význam mít tolik lehkých útočných vozidel s minimální protiminovou a balistickou ochranou? Ty spadají do kategorie, jež ve světě vnikla jen a právě kvůli přepravitelnosti vrtulníky (zejména CH-47). Organická vozidla ke každému výsadkovému družstvu AČR také znamenají, že vozidlo v boji bude vázat minimálně řidiče i po sesednutí výsadku a tím oslabí vlastní výsadkové družstvo.

    • Starlight
      22:52 25.01.2019

      b) Budoucí výsadkový pluk AČR

      AČR postupně vytvoří na základě 43. vpr celý výsadkový pluk: https://www.armadninoviny.cz/c...

      Slovo pluk je samozřejmě třeba brát s rezervou. Bojovým jádrem nového výsadkového pluku budou 4 posílené výsadkové roty (rotní úkolová uskupení) nazývaná jako komando. Pro srovnání u US ARMY (například 75. pluk Rangers) nebo USMC (pěší pluky Infantry Regiment) mají v pluku ne 4 roty, ale 4 prapory! I vzorový 75. pluk Rangers má pak v každém svém pěším praporu Rangers 4 roty. V kombinaci s malou velikostí družstev tak jednotky AČR disponují jen zlomkem síly, kterou mají stejně pojmenované americké jednotky. Náš pluk odpovídá velikostí jejich praporu. To musí být pro plánovače společných NATO operací dost matoucí.

      c) Nové protitankové zbraně AČR pro výsadkový pluk

      AČR plánuje pořídit „Ruční protitankové zbraňě nové generace“. (https://www.armadninoviny.cz/d... ). Z výše uvedených příkladů amerických ozbrojených sil je doufám nejen mně zřejmé, že protitankové/protibunkrové zbraně pěších/výsadkových jednotek, pokud má mít lehká pěchota palebnou sílu proti odolným cílům, musí být v několika výkonnostních hmotnostních úrovních – v podstatě to mohou být až 3 (ideálně až 4 úrovně) – (ideálně těžké vozidlové PTŘS s velkým dosahem) – přenosné/padákového výsadku schopné PTŘS – vícenásobně použitelné pancéřovky - jednorázové pancéřovky. Časem snad uvidíme, jak AČR nakonec vyřeší náhrady starých protitankových zbraní jako je RPG-7, RPG-75 a PTŘS Konkurs.

      V případě českých výsadkových sil by bylo logické, kdyby se při akvizici protitankových zbrani zohlednila i nutnost tyto zbraně dostat s výsadkáři na zem při padákovém výsadku. Vypadá to jako logický požadavek, ale v podmínkách MO ČR/ČR tomu tak často spíše není.

      Jen od zavedení letounů CASA-295M v roce 2010 se téměř celé toto desetiletí řeší schopnost výsadkářů AČR mít nové moderní padáky OVP-12SL-1, pak mít výsadkové vaky NSV-12, pak pouzdra na všechny typy zbraní roty, pak úpravy záložních padáků, pak nákladní padáky NPS-85 (vzor 1985!). A nakonec se přišlo na to, že velmi často výsadek AČR ve skutečnosti zabezpečují letouny C-130 našich spojenců (hlavně USAF) a že by bylo potřeba naše výsadkové vybavení také certifikovat s těmito zahraničními letouny :-)

      https://www.youtube.com/watch?...
      https://www.armadninoviny.cz/c...
      https://www.armadninoviny.cz/s...
      http://czechairforce.com/news/...
      http://4brn.army.cz/?p=3121...
      https://www.youtube.com/watch?...

      d) Nová lehká útočná vozidla AČR pro výsadkový pluk

      Další oznámeným akvizičním záměrem pro výsadkový pluk je pořízení okolo 100 kusů lehkých útočných vozidel. Pokud pominu, že podle vysokých počtů bude mít každé družstvo opět své organické útočné vozidlo, tak doufám, že tentokráte se bude řešit skutečná přepravitelnost leteckou technikou.

      Z výše uvedených amerických příkladů je vidět, že pro vozidla, která jsou určená pro výsadkové a speciální síly, je zlatým standardem schopnost přepravy uvnitř vrtulníku řady CH-47. Při nákupu vozidel PERUN pro speciální síly se to našemu MO očividně nepovedlo. Budou stejnou chybu opakovat i výsadkáři?

      Pokud bude u nových vozidel výsadkového pluku požadována schopnost přepravy vrtulníkem CH-47, tak doufám, že logicky v budoucnu Vzdušné síly AČR konečně sjednotí své záměry a koncepce s pozemními silami. Tedy, že stávající Mi-171Š/SM až nastane jejich čas, nahradí právě a pouze jedině větším typem CH-47. Jinak to celé v podstatě nebude dávat smysl. A to nejen pořízení nových lehkých útočných vozidla (mohla by místo lehkých být lepé balisticky odolná), ale vlastně celý smysl budování a udržování výsadkového pluku.

      Pokud bude AČR u nových vozidel pro výsadkáře také požadovat schopnost padákového shozu z letounu C-130 (a větších), pak by se podle mě mělo vybírat jen mezi takovými vozidly, která toto už umí a jsou k tomu certifikována. Zní to na první pohled logicky. V praxi se počet řešení ale velmi rychle zúží. Nejčastějším partnerem českých výsadkářů jsou útvary 173. výsadkové brigády (ICBT) US ARMY v Evropě a leteckou techniky nejčastěji poskytuje USAF (C-130, C-17). Proto by pro budoucí interoperabilitu s tímto spojencem měla být pořízena jen taková vozidla, která má US ARMY/USAF odzkoušenu a certifikovánu pro padákový shoz. Nevěřím, že by MO ČR/AČR toto dokázalo dodatečně dořešit s Američany na nějakém našem unikátním „národním“ vozidle.

      • Ivo80
        12:57 26.01.2019
        Oblíbený příspěvek

        Výborný článek od autora a zasvěcené komentáře od Vás. Je vidět, že nejste insider, ale že máte přehled a schopnost zanalyzovat vhodná řešení. Pár poznámek:

        1. Navyšování počtů, bojové síly resp. schopnosti absorbovat ztráty můžete dosáhnout několika způsoby - zvyšováním počtů vojáků na nejnižším taktickém stupni (družstvu) anebo přechodem z pyramidální struktury čtvercovou. My jsme se ohledně výsadkového pluku rozhodli pro druhou variantu, bude tedy odspoda až nahoru důsledně čtvercovou strukturou (jako jediný útvar v AČR). Nenechte se tedy zmýlit tím, že Výsadkový pluk bude mít "jen" 4 komanda - nejsou to ekvivalenty výsadkových rot.

        2. CG-M3 má 43. vpr již více než dekádu - tehdejší velení praporu naprosto vizionářsky předběhlo dobu (nejenom v tomto). PTŘS Konkurs pochopitelně budu nahrazeny, a to již v krátkodobém horizontu. Jednorázové pancéřovky, z mého pohledu ta nejméně důležitá část protitankové skládanky, jsou teprve v řešení.

        3. Co se padákové techniky týče tak myslím, že bylo zcela logické postupovat odspoda nahoru. Teď zbývá dořešit již jen ty nejtěžší nákladní padáky a máme hotovo. Mimochodem jsme právě v poslední fázi řešení kompatibility OVP-12SL-1 s C-130 Hercules a C-17 Globemaster.

        4. S vozidly pro Výsadkový pluk je to komplexnější otázka, než by se mohlo zdát. Musíte totiž řešit dost protichůdné požadavky - mobilitu, palebnou sílu, balistickou ochranu a přepravitelnost. A manévrovací prostor pro to, vyřešit to jedním vozidlem, máme v AČR dramaticky užší než v US Army. Proč? Díky nesrovnatelně nižším schopnostem dopravního letectva (výška nákladového prostoru C-295M CASA společně s nájezdovým úhlem rampy je primární limitující faktor).

        Proto vámi postulované požadavky, jak je vlastně nádherně vidět i u vozidla LR 130 Arm4 Kajman, není možné jedním vozidlem splnit...

        Aniž bych chtěl prozrazovat, kam míří naše akvizice, tak si dovolím odcitovat z návrhu předpisu "Výs-1-1 Bojové použití výsadkového vojska", strany 102 a 103, oddíl "Termíny a pojmy".

        a. Lehké útočné vozidlo
        Hlavní bojové vozidlo výsadkového pluku určené pro přepravu a vedení bojové činnosti výsadkového družstva v některých typech operací. Vzhledem ke svým rozměrům, hmotnosti a lafetované výzbroji není schopné vzdušné přepravy lehkými dopravními letouny či středními vrtulníky. Je však způsobilé pro taktickou přepravu středními dopravními letouny. Bojová hmotnost nad 3500 kg.

        b. Lehké výsadkové vozidlo
        Vozidlo specificky určené k taktické vzdušné přepravě, a to jak dopravními letouny, tak vrtulníky (i ve visu). Po přípravě schopné shození na nákladním padáku. Určené zejména k podpoře výsadkových operací. Bojová hmotnost do 3500 kg.

        c. Ultralehké výsadkové vozidlo
        Na rozdíl od lehkého výsadkového vozidla není primárně určené pro přepravu větší skupiny vojáků nebo množství materiálu, ale k zasazení jednotlivých výsadkářů či dvojic (nejčastěji odstřelovačů či průzkumníků) do cílové oblasti a pro následné působení. Schopné taktické vzdušné přepravy, a to jak lehkými dopravními letouny, tak i většinou lehkých vrtulníků (v nákladovém prostoru i ve visu). Bojová hmotnost do 1000 kg.

        Sečteno a podtrženo - díky za zpětnou vazbu, jsem rád, že někdo zcela nezávisle na nás měl podobnou linii uvažování v daném problému. Na článek jsem byl upozorněn až dnes, jinak bych reagoval dříve.

        pplk. Ivo Zelinka
        koordinátor výstavby Výsadkového pluku

        • Scotty
          19:00 26.01.2019

          Je skvělé že je někdo z velení AČR ochoten komunikovat takhle "neoficiálně".
          Mám pocit že pokud by armáda lépe prezentovala svoje potřeby a záměry směrem k veřejnosti byla by podpora rozvoje armády u běžných lidí rozhodně větší.
          Za sebe tedy děkuji za informace pane podplukovníku.

        • tomas.kotnour
          03:15 28.01.2019

          Předpokládám správně, že Váš pesimistický názor na možnost letecké přepravy lehkého útočného vozidla letounem CASA pramení z toho, že AČR bude chtít pořídit už existující vozidlo?

          • Ivo80
            21:49 28.01.2019

            Samozřejmě, že AČR bude pořizovat již existující vozidlo. V našich sériích se vývoj prostě nezaplatí. Maximálně modifikace již existujícího.

            Ale o to nejde. C-295M CASA je dobrý letoun pro vzdušnou přepravu / výsadky osob, ucházející na přepravu materiálu, ale slabší na přepravu kolové techniky. Je to dáno nevysokým nákladovým prostorem letounu v kombinaci s nájezdovým úhlem rampy. Čím je vozidlo delší, tím musí být i nižší.

            Praktické rozměry vozidla mohou být maximálně rozměrů LR 110 ST, který se ale na vzdušnou přepravu musel složitě připravovat (odmontovat vše nad úrovní kapoty). Na okamžité bojové použití po výsadku byste potřeboval něco nižšího, užšího i kratšího. Reálně větší buginu. A tu těžko využijete na jiné než specifické operace.

            Jedno vozidlo pro výsadkáře je kvadratura kruhu, i kdyby bylo vyvíjeno specificky pro nás...

          • tomas.kotnour
            23:08 28.01.2019

            Děkuji za odpověď. Spíše než vývoj zcela nového vozidla jsem uvažoval o přestavbě jednoho existujícího. Ale ještě zpět k letounům CASA. Jestli si správně pamatuji na záběry z cvičení výsadkového praporu v prostoru MImoně, tak pro nakládání a vykládání šestikolek Polaris jste používali krátké nájezdy na rampu, které kompenzují výšku samotné rampy. Avšak našel jsem fotografii CN-235, která má nájezdy mnohem delší a na první pohled i masivnější http://www.palba.cz/album/albu...

            Protože si ve Kbelích na nakládání koňů při jejich transportu do Mongolska postavili dřevěné rampy, které se těm z CN-235 funkčností blíží, usuzuji, že toto provedení nájezdových ramp k transportním letounům nakoupeno nebylo. Pokud by se dodatečně pořídily tyto rampy dostatečně dlouhé, domnívám se, že by to mohlo vyřešit problém s velikostí přejezdového úhlu.

          • Starlight
            01:20 29.01.2019

            @ tomas.kotnour

            Foto z nakládání LRD-110ST najdeš na straně 4 tohoto A-reportu http://www.army.cz/assets/mult... .

            Pro vozidla mají nájezdové (prodlužovací) rampy běžný povrch. Není na nich válečková dráha. Proto si vyrobily ty provizorní nástavce s válečkovou dáhou co nejblíže osy symetrie trupu, kde je největší výška.

            Tady je foto z asi zatím posledního (celkově osmého) nákladní koní v červnu 2018: http://www.acr.army.cz/informa...

            Dělají to pořád stejně. Je vidět, že bedna s koněm je téměř u stropu. Dokonce bedna nemá ani sokl pro ližiny vysokozdvižných vozíků. Záměr kvůli výšce nebo ZOO řeší logistiku převozu jinak. V každém případě bedna se tešně před naložením ještě podkládá plechovou záchytnou vanou, která polapí koníkovy tělní kapaliny. http://www.acr.army.cz/informa...

            Nevím proč, ale opakovaně nepoužili základní způsob nákladní beden do letounů s válečkovou dráhou. Rampa se nakládá horizontálně ze speciálních nakladačů. Možná, že takto jsou připraveny i na nulové vybavení cílového letiště, nebo jim tam někdo pár centimetrů přečnívalo (sklopná kryt nákladové rmapy u stropu nad nakládacím prostorem).

            Za prvé - s letouny se koupili i nakládací paletové nakladače řady PAE-3 s nosností 3 000 kg, Fotky jsou v A-reportu na straně 7 a 9. Letoun si ji může odvést sebou na nakládací rampě. Při převozu koní museli zůstat doma, protože na rampu umístili náhradní díly pro letadlo.

            Za druhé - v době poslední nakládky už byl ve Kbelích k dispozici i velkokapacitní plošinový nakladač západních transportních a dopravních letounů tzv. K-loader s nosností 25 000 liber (11 340 kg), Hurá, cca 8 let po zavedení C-295M a 19 let po vstupu do NATO. Sice se to podle fotek nezdá, ale podle zadání by z toho mělo jít nakládat na rampu C-295M ve výšce 102-120 cm (+5 cm válečková dráha). Foto je zde: http://www.glomex-ms.com/cz/o-... V dodané soupravě byly mimo jiné ještě tři letištní vysokozdvižné vozíky s nízkou kabinou.

          • tomas.kotnour
            03:28 29.01.2019

            @Starlight

            Tahle rampa mi přišla úplně stejná jako ta, o které mluvím u Polarisů
            https://www.armadninoviny.cz/d...
            Když se podívám na tu fotku s VBLkem, tak mi přijde, že by se na tu rampu vešla obě kola, to by znamenalo délku kolem 2,5 metru.

            Když jste tady uvedl výšku kolečkové dráhy, nenarazil jste někde i na výšku TYPE V AIR DROP PLATFORM? Google se mnou nějak nechce spolupracovat. V materiálu k C-235 jsem nalezl údaj o maximálním zatížení nápravy přepravovaného automobilu 2 100 kg, což by mělo platit i pro 295.
            https://www.nifc.gov/aviation/...

          • liberal shark
            07:46 29.01.2019

            Nevím, školy nemám, ale mně osobně vychází jediné řešení této rovnice. Pokud mají mít naše výsadkové jednotky dostatečnou mobilitu a palebnou sílu, potřebují větší a odolnější vozidla, více zásob pro zajištění delší autonomie, těžké pěchotní zbraně, pokročilé průzkumné a komunikační vybavení pro zajištění účinné podpory. Takže se musí zvýšit přepravní schopnosti letectva. To by asi znamenalo: 1) zastropovat počet C-295 na 6 kusech, 2 pořídit 3-4 letouny třídy KC-390, 3) k plánovaným 12 UH nakoupit i těžší dopravní vrtulníky nebo konvertoplány, pokud už budou na trhu. Jinak se to dilema asi nevyřeší.

          • Starlight
            17:33 29.01.2019

            @ tomas.kotnour 03:28 29.01.2019

            1)
            Ano máš pravdu. V té brožuře Airbusu je fotka ze supertěsného nakládání vozidla obrněného vozidla Panhard VLB do letounu CASA CN-235 (?) se španělskými výsostnými znaky Prodloužení nájezdová rampy jsou očividně delší, než co se běžně vidí u různých uživatelů CN-235/C-295.

            Jestli je to tvořivost uživatele nebo originál od CASA netuším. CASA (Airbus Military) ke svým letounů nabízí velkou řadu systémů na přání, takže je možné všechno.

            2)
            Type V Airdrop Platform má výšku 5 ½ palce (cca 140 mm).

            3)
            Jen pro porovnání. U letounu C-130 USAF uvádí typickou maximální možnou výšku naložené palety ke shozu 100 palců (2540 mm) od podlahy. Pro C-17 je to typicky 118 palců (2997 mm).

            100 placů na výšku má například sanitní vůz M996 HMMWV zabalený na 20 stopé platformě, Může být shazován z C-130 a C-17. Novější verze ambulance M997 HMMWV má zabalenou výšku 115 palců a může být chozena jen z C-17.

            Protože jsme v článku o protitankovém boji lehkých jednotek, tak jsem vyhledal data pro vysazování armádního nosiče systému ITAS/TOW – vozidla M1167 HMMWV. Vozidla se poutá/balí na 20 stopou platformu Type V. Ochranný štít střeliště se musí sundat a zabalit do bedny, které se umístí na platformu. Zbraně - střely TOW (palebný průměr) a kulomet M240 jsou uloženy uvnitř vozidla. Celá vysazovací sestava má výšku 97 placů (cca 2,46 m) a délku x šířku 270 x 108 placů (6,86 x 2,74 m). Sestava je to těžká – téměř 17 000 liber (7 700 kg) a musí se vysazovat jen s pomocí výtažného padáku a přistává pak na 4 nákladních padácích G-11B.

          • Starlight
            17:47 29.01.2019

            @ tomas.kotnour

            Ještě upřesnění k Type V Airdrop Platform. Výška 5 ½ palce (cca 140 mm) je celková výška včetně kování pro připojení lan.

            Pro výpočet výšky, kolik platforma přidá nad válečkovou dráhu, je lepší vzít hodnotu tloušťky vlastních podlahových panelů z vytlačovaného duralového profilu. Podlahové panely platformy jsou vysoké 2 ½ palce (63, 5 mm).

          • Scotty
            20:57 29.01.2019

            V případě pořízení pro výsadkový pluk dvou hmotnostních kategorií vozidel je tu ještě "český" projekt Gepard LPRV a RDV. Kdy těžší LRPV splňuje oznámené podmínky pro vozidlo výsadkového pluku. Zajímavější pro leteckou přepravu v Letounu CASA je ovšem varianta RDV která má mít hmotnost 3 490 kg a místo kabiny jen trubkový rám. https://www.dajbych.cz/rdv-che...
            Zeptám se tedy znalejších bylo by možné toto vozidlo přepravit v C-295?

          • tomas.kotnour
            02:04 30.01.2019

            @Scotty

            Při 1 850 mm šířky může být vozidlo maximálně vysoké necelých 1 450mm. Takže stejný problém jako u současných LR. Nicméně pan Rovenský v ATM 11/2018 píše, že by nové výsadkové vozidlo, dle terminologie, co zde napsal pan podplukovník, lehké útočné vozidlo, mělo mít odolnost boků a podvozku na Level 2 s možností převážet těžký kulomet, aut. granátomet, PTRK a 81 mm minomet. Pokud čerpá z dobře informovaných zdrojů, tak toto vozidlo bude spadat vzhledem k odolnosti a nutnosti přepravit 6 vojáků nejspíše do hmotností kategorie jako JLTV, LMV 2 atd. Takže to vypadá, že ani LÚV nebude vycházet z OAT. I když se firmy snaží.

            @liberal shark
            Transportních letadel je vždycky málo a mají nedostatečnou kapacitu, ať už jste česká nebo americká armáda. Díky tomu, jak roste hmotnost obrněné techniky, tak C-130 dokáže rozumně přepravit už jenom vozidla 4x4 a logistiku.

            V našem případě by všechnu techniku kromě čtyřkolek a šestikolek musela odtahat střední transportní letadla, která by se nezastavila kdo ví jak dlouho, zatímco CASY by odvezli lidi + paletované zásoby a měly by hotovo. Což sice není málo, ale bylo by vhodné těm středním transportním co nejvíce ulehčit, když se může pořídit nová technika.

            @Starlight

            Děkuji. Takže to znamená, že se na platformu nevejde ani Flyer 60. Válečková dráha + platforma + jedna vrstva kartonu + Flyer 60 + krycí vrstva kartonu. To se dostáváme skoro na 1 900 mm, ale při šířce 1 530 mm bude k dispozici jenom 1 600 mm vysoký prostor pro náklad. Ale aspoň by se nechal letecky přepravit.

            Pak mě docela překvapilo a inspirovalo, co všechno se může nechat shodit na padáku. http://www.palba.cz/album/albu...
            https://www.youtube.com/watch?...
            Ten dopad vypadá přímo z vozidla docela tvrdě, ale možná by tudy mohla vést cesta.

          • Scotty
            15:53 30.01.2019

            tomas.kotnour
            Do kategorie lehké útočné vozidlo by spadal Gepard LPRV který alespoň papírově splňuje všechny požadavky na takové vozidlo. Tedy balistická ochrana L2 pro podlahu a boky. Dále přeprava šesti vojáků a možnost lafetace různých zbraní. https://www.dajbych.cz/lrpv-ch...
            Předpokládám že výsadkáři budou upřednostňovat znovu otevřené vozidlo.

            Výška Gepardu RDV je z větší části tvořená trubkovým rámem. Pokud by se dal na přepravu jednoduše sejmout mohl by výškově vyhovět. Bohužel detailní výkres s jednotlivými výškami se nejspíš nedá dohledat. Jinak by dobře vyhověl popsané kategorii lehké výsadkové vozidlo.

            Je vidět že Dajbych chce dostat obě své vozidla do armády. Proto u LPRV se uvádí jako nástupce Kajmanu a u RDV se odkazuje na vozidlo Kovboj. Smysl by to dávalo pokud se armáda rozhodne zavést Toyotu jako nástupce UAZ a Land Roveru.
            Chápu že pan podplukovník nám nemůže o probíhajícím výběrovém řízení přímo nic říct, ale mohl by alespoň naznačit.

          • tomas.kotnour
            21:24 30.01.2019

            @Scotty
            Kajman má udávanou prázdnou hmotnost 2 100 kg a bojovou 4 100 kg. To znamená 2 000 kg vybavení, obdobnou hodnotu chtěli i speciálové po Perunu. Gepard LPRV má prázdnou hmotnost 4 100 kg a maximální 6 000 kg. To by tak nějak odpovídalo stávajícímu stavu. Pokud je ovšem dostatečný. Teď to horší, vozidlo je prezentováno na pneumatikách 285/75 R16, To znamená 1, 58 kg/cm2, pro porovnání JLTV 0,9, LMV 1,26, Kajman 1,35, Pandur 1,58... Navíc zaznamenal jsem stížnosti na vnitřní prostor LR při transportu vojáků v balistice a je otázkou, zda by LPRV přineslo dostatečné zlepšení. Proto než hledat největší přestavěné OAT, tak zabrousit do LOVček. Jenže LOV pro 6 je problém. Jak dokládá i problém amerických průzkumných praporů, kteří také? řeší problém 36 v šesti autech. https://www.military.com/daily... Původně měla být v rámci programu JLTV vyvinuta i šestimístná varianta, jenže byla při obdobné balistické ochraně příliš těžká a proto byla vyřazena a o to lepší mohou být dvou a čtyřdvéřových verzí. Protože se výrobcům moc nechce přepancéřovávat blatník a ložnou plochu pro 6 vojáků, tak na trhu takových soft-topů moc není.

          • Starlight
            01:18 31.01.2019

            @tomas.kotnour 02:04 30.01.2019

            1)

            Jen pro zajímavost. Na tom odkazu na Palbu je fotka z balícího manuálu pro soft-top verze HMMWV s plátěnou střechou M998, M1037, M1038, M1042, M1097 a jejich varianty. Umisťují se na 16 stopou platformu Type V a stačí dva nákladní padáky G-11B. Hmotnost sestavy je od 9750 až do 11 500 liber (5 220 kg) i s nákladem, výška je 86 palců (2,18 m) a délka 215 placů (5,64 m).

            Speciální silami SOCOM používané vozidlo GMV na bázi M1025 HMMWV se při shozu hodně liší. Hmotnost vzroste na 12 420 až 14 750 liber (6 690 kg), výška je 94 palců (2,39 m) a jsou potřeba tři nákladní padáky G-11.

            Našel jsem i data pro shoz čtyřkolky Yamaha (350 ccm). Umisťuje se na lepší dřevěnou paletu ze stavebního dříví, honosně zvanou Combat expendable platform (CEP). Ke shozu stačí jeden nákladní padák G-11E. Sestava má rozměry délka x šířka x výška – 87 x 48 x 68 palců (2,21 x 1,22 x 1,73 m). Hmotnost sestavy je 9 60 až 1 200 liber (545 kg) podle přidruženého nákladu.

            2) Pro ostatní:

            Pokud bude chtít výsadkový pluk automobily schopné přepravy uvnitř vrtulníku CH-47, tak lze využití jednoduchý filtr - šířka nákladového prostoru CH-47 u podlahy je maximálně 90 placů (2,29 m) a výška strupu je 78 palců (1,98 m).

            To je téměř stejně jako u C -295M (šířka podlahy 2,36 m a maximální výška stropu 1,90 m). CH-47 má ale obdélníkový průřez oproti kruhovému u C-295M. A to rozhoduje. Také nájezdové úhly u výrazně nižšího CH-47 jsou výhodou. Podlaha a nájezdová rampa a její prodloužení jsou u CH-47D dimenzovány na zatížení od jednoho kola 2 500 liber (1 134 kg).

          • tomas.kotnour
            16:11 31.01.2019

            Loni proběhly první testovací shozy Flyerů a z tohoto článku https://www.army.mil/article/2...
            se mi podařilo vydolovat velké fotky
            https://www.army.mil/e2/c/imag...
            https://www.army.mil/e2/c/imag...

            Tím jsem si odpověděl na otázku, v jaké poloze musí být odpružení podvozku, aby absorbovalo dopadovou energii. Takže i těch mých 1 900 mm sestavy s Flyerem je mimo. Co když by se ale systém na zachycení dopadové energie objevil až když bude náklad na padáku?

            https://www.youtube.com/watch?...

            Bohužel používají jenom 108 palců širokou plaformu kvůli vyhazování z C-130, zatímco do CASY bychom potřebovali 88. Ale třeba se ještě nikdo nezeptal.

            https://www.irvingq.com/irving...
            https://www.irvingq.com/irving...

    • Starlight
      23:26 28.01.2019

      Oprava překlepů:

      V bodě 5 a) 1. … střelecké družstvo v pěším/výsadkovém IBCT a praporu Rangers US ARMY má 9 vojáků …

      V bodě 4 a) … při počtu 59 vozidle na brigádu, na pěší prapor vychází do 19 vozidel.

    • Starlight
      23:27 28.01.2019

      Dám to do této úrovně, protože je to hodně textu, který potřebuje široký sloupec.

      @Ivo80 (pana podplukovníka a vykání přeskočím)

      Ještě jednou díky za příspěvek. Bez tvých prezentačních a mediálních aktivit, bych kapitoly o AČR napsat nemohl. Takže v tom směle pokračuj. Viz bod 2.

      1)

      Jestli dobře chápu tvůj bod 1, tak budoucí výsadkový pluk bude mít v četě 4 družstva (dnes 3, všechna identická nebo přibude něco jako družstvo podpůrných zbraní?), v komandu (rotě+) 4 čety (stejně jako dnes 3 výsadkové a jednu zbraní?). Ale počet vojáků ve výsadkovém/střeleckém družstvu zůstane stejný jako dnes (6) ?

      2)

      Až bude certifikace OVP-12SL-1 s letouny C-130 Hercules a C-17 Globemaster II hotová, tak skrytě doufám, že si to MO/AČR nenechá pro sebe a rozepíše se přes oficiální mediální kanály nebo přes alternativy jako jsou Armádní noviny.

      K tomu mám pár čistě technických dotazů. Už jste narazily na hmotnostní limit padáku OVP-12SL-1? Ten je 160 kg včetně vlastního padáku. Ten má i se záložním padákem 20 kg, takže na výsadkáře se vším zůstává 140 kg. Může se to zdát hodně, jenže padáky T-11 US ARMY, které vám půjčují pro seskoky z letadel USAF, mají limit zvýšený na 400 lb (181 kg). To nutí k zamyšlení, jestli skáčou s větší zátěži nebo jsou o tolik mohutnější než naši :-).

      3)

      Koukal jsme na návrh kategorií vozidel v návrhu předpisu. Kdybych do toho mohl mluvit, jako že nemůžu, tak bych se asi zbavil označení bojová hmotnost. Pokud do předpisu nedáte vlastní definic, tak je to matoucí. Běžnější pojmy jako prázdná hmotnost, pohotovostní hmotnost a hlavně maximálně dovolená hmotnost jsou čísla, která budou mít vozidla spíše v dokumentaci a je na ně nastavená legislativa (zákon 361/2000 Sb.)

      Je tento předpis navrhnut podle současných typů vozidel a letecké techniky ve výzbroji AČR? Nebo už počítá s budoucími vozidly pro výsadkový pluk, které jsou dnes na trhu, a leteckou technikou našich spojenců? Vypadá to jako neškodná otázka, ale není. Mnohem více o hmotnostech vozidel v dlouhém bodě 5.

      • Starlight
        23:28 28.01.2019

        4)

        Budou se vznikem výsadkového pluku nějak upraveny i priority vzdušných sil ohledně provozované techniky?

        Teď nemám ani na mysli vrtulníky, ale kbelské transportní letectvo. MO ČR veřejně deklarovala zámysl pořídit ještě dva Airbusy C-295W. To sice navýší kapacitu, ale z hlediska výsadkových sil to nemusí samo o sobě zvýšit schopnosti.

        Bude snaha skutečně z C-295M/W vymáčknout konstrukční maximum a rozšířit dnešní omezené schopnosti vysazování nákladů u AČR?

        a) V rámci typu C-295M

        Jestli jsem se dobře rozhlížel, tak na našich C-295M jsou používané jen tuzemské nákladní padákové soupravy NPS-85-1 .Ty koncepčně pochází z 80. let, ještě z doby éry An-26 (v čase 0:46, https://youtu.be/Fvj5lgtci7Y?t... ). Mají nosnost jen 200 kg (včetně padáku), respektive maximálně 300 kg při spojení dvojice NPS-85 do svazku.

        Pro srovnání. Polské letectvo na letounech C-295M zavedlo západní padákové vybavení, které plně využívá modernější válečkové podlahy. Používají jak nákladní systém CDS (Conteiner Delivery System) s otevřením padáku pomocí výtažného lana. Hmotnost palety pro C-295M je až do 500 kg / maximálně 4 palety na jeden shoz. https://www.youtube.com/watch?... Na začátku videa je systém CDS, na konci pak PDS.

        Druhý používaný systém se označuje PDS (Platform Delivery System). Má vlastní výtažný padák a největší naložená paleta pro polské C-295M má hmotnost až 1500 kg/ maximálně dvě palety na jeden shoz. https://www.youtube.com/watch?...

        Balící centrum (podléhá výsadkářům - konkrétně logistickému praporu 6. výsadkové brigády, nikoliv letectvu) je společné pro polské C-295M a C-130H. Baliči byli školeni na letecké základně Aviano 173. výsadkovou brigádou (IBCT).

        b) V rámci typu C-17 :-)))

        Teď si více než trochu zafantazíruji. Dotlačí výsadkáři MO/vzdušné síly AČR jít ještě dál? Třeba k pravidelnému výcviku ve shozu vozidel/těžkých nákladů.

        Šlo by si za tímto účelem pronajmout skutečně pořádné vojenské transportní letadlo, které by dokázalo vysazovat taktická vozidla a těžké náklady výsadkářů ve velkém? A co například letoun C-17 Globemaster III, který už čeští výsadkáři také znají, může během jednoho shozu vysypat až 8 taktických vozidel velikosti HMMWV: https://www.youtube.com/watch?...

        Jak tohoto dosáhnout? Na to bude sice potřeba více peněz než dnes, ale ne zas o tolik. Málo známou skutečností je, že nedaleko od ČR jsou na maďarské letecké základně Pápa trvale rozmístěny hned 3 letouny C-17 jako hlavní technika tzv. Heavy Airlift Wing (HAW) společného projektu NATO Strategic Airlift Capability (SAC). Počáteční bojovou připravenost IOC dosáhl v roce 2011 a plnou FOC pak v roce 2012.

        Česká republika, přestože v roce 2008 podepsala memorandum o porozumění, na poslední chvíli změnila názor a v roce 2009 k tomuto projektu nepřipojila (a bylo ještě pár dalších zemí, hlavně Itálie). To způsobilo roztrpčení hlavně maďarské strany (ostatní spolusignatáři si museli zvýšit příspěvky). ČR se tehdy spokojila se jen s účastí v „dočasném“ programu SALIS (Strategic Airlift Interim Solution), který měl sloužit jen do doby, než budou k dispozici letouny A400M hlavních evropských velmocí.

        Program SALIS využívá starých zprivatizovaných ruských a ukrajinských letounů An-124-100 v čistě civilním komerčním provozu s ruskými a ukrajinskými posádkami. Je to pochopitelně o hodně levnější než program pořízení a provozování 3 nových vojenských letounů C-17A (konfigurace, postupy, atd. jsou shodné s USAF) v čistokrevném vojenském provozu jen s vojáky a pro vojáky NATO a partnerských zemí (velký přispívatel je Švédsko). A An-124 nám na padáku nic neshodí, neb tuto schopnost nikdy nedostaly. Aktuálně už Rusové v tomto NATO programu pokračovat nebudou z vojensko-politických důvodů a zůstane to jen na mnohem menší ukrajinské flotile.

        Nastal v roce 2019 a dále čas na změnu? Maďarská základna Pápa je v podstatě kousek od výcvikových prostorů v ĆR. Nejsou potřeba žádné dlouhé přelety jako při logistických misí z Papy do Asie. Jedno vysazení v ĆR tak zabere méně času než vlastní příprava nákladu. Ta se dá dělat na základně, která je v rozumné dojezdové vzdálenosti od ČR (80 km jižně od Bratislavy vzdušnou čarou).

        Nejsou tak potřeba přelety C-17 USAF z Ameriky, protože USAF tyto stroje v Evropě nemá trvale rozmístěny. Mimochodem USAF sama tento program využívá (USA jsou největším přispěvatelem). To byl i případ letounu C-17, který se v roce 2016 zapojil do padákového výsadku na letiště Hradčany https://www.youtube.com/watch?... . Takže HAW to v ČR už zná.

        • Starlight
          01:20 31.01.2019

          1)

          Přidám pár konkrétních čísel k odvolané účasti české republiky na programu NATO Strategic Airlift Capability (SAC).

          V roce 2008 byla definovány požadavky jednotlivých členských států na celkem 3 500 letových hodin ročně na flotilu tří letounů C-17A. Česká republika chtěla pro sebe podíl 40 letových hodin ročně (nejméně ze všech zájemců). Byl stanoveno, že to odpovídá 1,07% podílu na pořizovacích nákladech a 1,14% podílu na ročních provozních nákladech HAW.

          Náklady byly pro FY2007 stanoveny následujícím způsobem: počáteční pořizovací náklady 1,2 až 1,32 miliardy USD a roční provozní náklady 146 až 177 miliónů USD ročně. To by pro ČR znamenalo počáteční investici 11,2 až 14,1 mil USD a roční náklady 1,66 až 2,01 mil USD. Přepočtem 42 až 50 tisíc USD za letovou hodinu C-17A. Vše v cenách FY 2007.

          Více o programu Strategic Airlift Capability (SAC) je zde: https://www.sacprogram.org/en/...

          2)

          Česká republika se nakonec účastnila jen programu SALIS, kde se původně zavázala odebírat 60 letových hodin na An-124 ročně. To odpovídalo podílu 1,655% na celkových nákladech programu SALIS. Hodnota letových hodin se každý rok upravuje. Například v rámci tohoto programu ČR v roce 2012 využila 74 letových hodin.

          Podle tohoto článku https://www.e15.cz/byznys/dopr... se cena letové hodiny podle poskytovatele pohybovala mezi 23,3 až 37 tisíci EUR (28,4 až 45 tisíc USD).

      • Starlight
        23:29 28.01.2019

        5)

        a) Tabulkové hmotnosti vozidel

        Chápu sice důvod proč mít dělicí čáru na 3 500 kg, ale podle mě to není nejlepší nápad.

        Šestikolka Polaris Sportsman 800 EFI 6x6 AČR má pohotovostní hmotnost/maximální hmotnost cca 480/ 965 kg. To je těch 1000 kg v návrhu předpisu?

        Pro srovnání bugina 4x4 Polaris MRZR (D4), které dnes používají výsadkové IBCT a USMC má pohotovostní/maximální hmotnost až 950 kg /1630 kg. To by je vyřazovalo z navrhované předpisové kategorie „Ultralehké výsadkové vozidlo“. Trochu škoda, ne?

        LRD-130 Kajman má pohotovostní hmotnost/maximální hmotnost asi 2 200 kg / prý 4 100 kg (? Nebo oficiálně zůstala hodnota 3 500 kg ze standardního LRD-130 kvůli papírům?). IVECO LOV B má pak 6 200 kg / 7 100 kg. Z amerických „lehkých“ vozidel má Flyer 72 (USSOCOM M1288 GMV1.1) pohotovostní hmotnost/maximální hmotnost od 2 500 kg (nejlehčí otevřená verze) / 5 080 kg! To je zajímavé číslo pro srovnání s nejmodernějšími variantami HMMWV, které vypadají na první pohled mohutněji.

        Dvoumístný pick-up M1152(A1) který například tahá lehké 105 mm houfnice M119, má pohotovostní/maximální hmotnost 2 900 (3 200) kg / 5 200 (5 400) kg. Čtyřmístná verze M1165A1 má pohotovostní/maximální hmotnost 3 300 kg/4 500 kg. Verze M1167 (nosič ITAS/TOW) má pak 4 900 kg/5 950 kg. Nové JLTV jdou na pohotovostní/ maximální hmotnost od 6 350 kg (pancéřování kit A) / 9 980 kg (pancéřování kit B) až 10 900 kg (verze Close Combat Weapons Carrier Vehicle se střelištěm ITAS/TOW). Jak těžké dokáží přepravovat v podvěsu pod vrtulníkem, popíšu dále.

        Všechny výše uvedená těžká americká vozidla jsou určena k padákovému shozu z C-130 a větších nebo přepravě vrtulníkem MH/CH-47 v podvěsu. Vozidla M1288 GMV 1.1 a M1165A1 ve variantě GMV (SOCOM) pak i uvnitř MH/CH-47.

        Pár dalších příkladů. V Evropě jsou aktuálně do výzbroje speciálních a výsadkových/aeromobilních jednotek zaváděná nová lehká útočná vozidla určená k převozu vrtulníky CH-47. Například u belgických speciálních sil jsou to britská vozidla Jankel Fox Rapid Reaction Vehicle (RRV) (http://www.jankel.com/fox-rapi... a https://www.youtube.com/watch?... ) postavená na podvozku 4x4 Toyota LandCruiser 79. Maximální přípustná hmotnost bude okolo 4 500 kg.

        Holandské armádní speciální síly zase zavedly vozidlo VECTOR (Versatile Expeditionary Commando Tactical Off Road) 4x4 (https://www.bssholland.com/pro... a https://www.armyrecognition.co... ). Maximální přípustná hmotnost je opět okolo 4 500 kg.

        Holandské aeromobilních jednotky si pro změnu vybraly novou generaci vozidel od Mercedes-Benz. Lehké útočné vozidlo "12kN AASLT" je postavené na podvozku Mercedes-Benz G-Class 300 CDI. Při nosnosti 1 200 kg bude maximální hmotnost vozidla opět okolo 4 500 kg jako u některých neevropských užitkových verzí civilního podovzku. ( https://www.armyrecognition.co... ).

      • Starlight
        23:30 28.01.2019

        b) Nosnosti vrtulníku v podvěsu

        Vozidla v podvěsu? Mi-171Š/ŠM má podvěsné háky dimenzované na 4 000 kg. Stejné ou hodnotu jako UH-60M. Ve skutečnosti to je spíše teoretická hodnota, kdy vrtulníky budou mít minimum paliva (minimální dolet s nákladem). O vysokohorských podmínkách za vysokých teplot, které významně sníží nosnost vrtulníku ani nemluvě. To platí hlavně o našich Mi-171Š, které mají prázdnou hmotnost 8 400-8 600 kg (podle zdroje) při maximální vzletové hmotnosti 13 000 kg v MSA podmínkách.

        Protože naše Mi-171 s tělesem v podvěsu trénují, ale pravidelně těžké náklady a vozidla v podvěsu zatím moc nepřepravovaly (http://czechairforce.com/news/... tak se soustředím na americké typy. U UH-60L/M je typická hmotnost v podvěsu asi do 2 300-2 500 kg, Jako například houfnice M119 ráže 105mm amerických brigád IBCT. Maximum je pak okolo 2900 kg pro HMMWV dělostřelců. Pěkné video je zde: https://www.youtube.com/watch?...

        A co CH-47? Pro jednoduchost vezmu jen verzi CH-47F Block 1. Centrální hák má sice teoretickou nosnost 26 000 lb (11 795 kg). To je opět spíše teoretická hodnota z mizivým doletem. Program JLTV to definuje poměrně přesně. Při přepravu JLTV v podvěsu pod CH-47F Block 1 je transportní hmotnost omezena na cca 7 400+ kg (bez nákladu a posádky). Vrtulník má pak v podmínkách Hot&High (u US ARMY je to definováno jako nadmořská výška 4 000 ft / 1 200 m při +35°C) s tímto nákladem dolet jen 50 NM (93 km).

      • Starlight
        23:31 28.01.2019

        c) Padákové shozy

        Opět záleží na chybějících definicích, co je vlastně lehký, střední a těžký transportní letoun.

        Řekněme, že lehké jsou typy Airbus C-295M/W) a C-27J Spartan. Airbus daty zrovna nehýří, ale podlaha C-295M má nosnost 1000-1300 kg/m. Během zkoušek dokázali z C-295M shodit naráz náklad 8 000 kg (to už omezuje hodně dolet) ve třech spojených kontejnerech (cca 2650 kg na kus). Polské letectvo pak v praxi provozuje shoz dvou palet systému PDS, kde každá paleta má až 1 500 kg.

        To už dá teoreticky buginu 4x4 Polaris MRZR (D4). Problém je ale nízký strop letounu C-295M. Viz foto polského vozidla Tarpan Honker naloženého v C-295M: https://upload.wikimedia.org/w... ).

        To prakticky omezuje shoz jakéhokoliv vozidla z C-295M, včetně bugin 4x4 Polarisu. Shoz čtyřmístné verze MRZR D4 z C-130 vypadá takto: https://www.youtube.com/watch?... a https://www.youtube.com/watch?... . Moc místa u stropu už tam není. Toto je opravdu slabá stránka C-295M.

        C-27J má výhodu jak ve větším průřezu trupu, včetně vysokého průřezu trupu), který dovoluje padákový shoz bugin Polaris (video ze shozu dvoumístná verze: https://www.youtube.com/watch?... ) Dále má silnější podlahu s nosností až 5 000 kg/m. Proto může shazovat palety o hmotnosti až 6 000 kg, nebo celkem 9 000 kg ve dvou až třech paletách. Opět takto těžký náklad jde hodně na úkor doletu. Pro AČR má tento letoun význam jen v případě užší vojenské spolupráce například se Slovenskem nebo Litvou.

        Co se týče středních a velkých transportních letounů C-130, C-17 a C-5, tak všechny tyto letouny jsou u USAF kvalifikovány pro standardní padákový shoz nákladu do hmotnosti až 42 000 lb (19 000 kg, včetně palety, padáku, popruhů, atd.).

        Pro AČR to jsou velká čísla, ale stačí vědět, že z letounu C-130 šlo na standartním padáku vysadit takové náklady, jako byl lehký tank M8. Z C-17 se zase vysazoval kanónový Stryker MGS a nejnověji se C-17 v roce 2018 kvalifikovali pro shoz průzkumných vozidel 8x8 LAV-25A2, které dostal výsadkový IBCT z 82. výsadkové divize do doby, než budou k dispozici nové lehké tanky MFP.

        Letouny C-17 jsou dokonce schváleny na shoz nákladů na paletách až do hmotnosti 60 000 lb (27 200 kg). Zajímavost C-17 umí shodit i obří pumy o hmotnosti 85 000 lb (38 500 kg). Pro AČR tato obrovská čísla nebudou mít praktický význam. Obtížné triky s vysazováním těžkých nákladů na paletě těsně nad zemí metodou LAPES (tu umí i C-295M) je také možné, ale na rozdílech mezi vysazovací kapacitou jednotlivých letounů to nic nemění.

      • Starlight
        23:33 28.01.2019

        d) Závěr k výsadkům vozidel

        Z výše uvedených skutečností mně vyšly dva závěry ohledně výsadků vozidel.

        1. Naše letouny C-295M jsou v tomto ohledu prakticky nepoužitelné, pochopitelně mimo čtyřkolky a šestikolky. Ovšem jen pokud se zavedou výsadkové systémy jako CDS a PLS nebo podobné.

        2. Pokud se použijí letouny spojenců, jako jsou C-130 nebo C-17, tak vysazovací hmotnost vozidel může být hodně vysoká (i těžký Perun ST by to dal). Spíše už jde o rozměry/průřez nákladu, počet vozidel v letounu (oboje je určitý limit hlavně C-130) a dolet s takovým nákladem.

        Je tu jedno velké ALE – každé vozidlo musí někdo takto odzkoušet (padákový výsadek, v podvěsu pod vrtulníkem), zpracovat balící, vysazovací/podvěšovací procedury – to jsou stovky stran dokumentace. Pak pořídit spotřební a nespotřební výsadkový materiál. A hlavně to pravidelně cvičit. Na tom se dají ztratit léta, zejména pokud s tím vůbec nejsou žádné skutečnosti. Nebo MO ČR může jít cestou akvizice takových vozidel, u kterých tuto problematiku už někdo úspěšně vyřešil a know-how si nenechá pro sebe.

        V každém případě z hlediska budoucího předpisu lze vozidla dělit na „vysaditelné“ z C-295M jako jsou šestikolky. „Přepravitelný“ v C-295M jako už dosluhující LRD-110ST (posklápěný jako ten polský Honker na obrázku).
        Cokoliv většího je stejně naložitelného jen do spojeneckého letounu C-130 a většího. A pak vozildo může být opět „vysaditelné“.

        A legislativní hranice v podobě maximální přípustné hmotnosti 3 500 kg je do budoucna dobrá už jen pro civilní vozidla přetřená nazeleno, protože současná moderní vojenská taktická vozidla jdou jednoznačně přes tuto hranici. To se týká i těch „lehkých“ vozidel pro speciální jednotky. Což pochopitelně ještě zvýší tlak na armádní autoškolu. Částečně tomu může pomoci neřešit kompletní skupinu C (CE) a zabývat se jen omezenou kategorii vozidel skupiny C1 (do 7 500 kg) nebo C1E.

  • semtam
    16:58 22.01.2019

    Rase

    Ohledně jízdních kol v armádě si z toho děláš prdel, ale kolo (horské) má v armádě dost velké využití a za válečného stavu nejen v armádě. Abych to upřesnil, než mě někdo napadne za to, že chci vytvářet celé brigády na horácích, tak kola mohou sloužit (a v řadě armád slouží) jako taktický prvek pro jednotky, které potřebují rychlý a skrytý přesun většinou v hloubce protivníkova území či působení.

    Dokážu si představit, že skupiny vojáků na kolech dokáží provádět nečekané údery za pomoci lehkých ATGM či pancéřovek na techniku či zázemí protivníka.

    Docela zajímavé video od člověka, který se ve vojenském oboru pohybuje celý život. Pro naše téma je podstatné od 6:29 minuty.
    https://www.youtube.com/watch?...

  • apache
    11:17 20.01.2019

    Já si vždy představoval pro naše lehké motorizované prapory jako hlavní protitankový prostředek Iveco LMV s věží se střelami Spike LR, jejichž dostřel 4 km (u LR II 5,5 km) je dostatečný.

  • Rase
    13:34 18.01.2019

    Čtyřkolka má ale problém v potřebě doplňovat palivo, úplně nejvíc nejlepší nápad je tak posadit vojáka s PTŘS na koníka. Koník si doplní palivo v přestávce během boje a tak stačí jen doplňovat munici. Zdolá komplikovanější terén než čtyřkolka a manévrovací schopnost je rovněž slušná. Navíc koníky používal i Wehrmacht, tak jsou kompatibilní s konceptem bleskové války. Nedávno byl o vojácích na konících natočený film 12 Strong (viz obrázek):

    https://maccabeesociety.com/wp...

    ps. myslím že je to ideální volba jak pro USMC tak i pro AČR. Konečně bysme na polích místo řepky začali pěstovat trávu na seno. Mikov by určitě dokázal vytvořit nějakou moderní jezdeckou šavli pro kontaktní boj ve městě. Výhod jde vyjmenovat ještě mnohem víc :-)

    • GlobeElement
      14:25 18.01.2019

      V poušti nepoužitelné, v zimě závislé na dostatku krmelců. Možná by mohli jezdit na horském kole, v zimě na saních.

      • Rase
        14:45 18.01.2019

        je fakt že kola do pouště existují, v zimě přidají lyžinu nebo hřeby a pro mariňáky by bylo ideální tohle obojživelné kolo (viz obrázek). myslím že už se nám tady něco rýsuje :-D

        https://thumbs-prod.si-cdn.com...

      • PavolR
        17:47 19.01.2019

        Raz darmo, treba si obstarať Chucka Norrisa a razom nebudú problémy ani s ochranou, ani s palivom, ani muníciou. ;-) https://www.youtube.com/watch?...

        • andrejvendig
          22:38 19.01.2019

          zima
          hold teplé oblečení a na čtyřkolkách budou pásy
          palivo,proviant
          jednoduše přidat vleky but palivové či jenom na proviant, mužou bejt stejné široké ale budou delší nebo se udělá další typ čtyřkolky ale hodně podobné kvuli opravě, které budou tahat proviant..

  • mu7705
    11:09 18.01.2019

    V tomto jsme před Amíky, protože 43. vpr z Chrudimi je už řadu šestikolkami Polaris a pro boj s tanky mají výsadkáři zbraně Carl Gustaf. Ty šestikolky si pořídili právě z toho důvodu, aby mohli snáze přepravovat těžší výzbroj. Pokud by se mělo toto vybavení rozšířit i do jiných částí armády, tak není problém, protože je to už zavedeno.

    • mu7705
      11:11 18.01.2019

      Omlouvám se, vypadla tam dvě slova - je už řadu let vybavena

    • mu7705
      11:14 18.01.2019

      Ještě doplním, že SOG měl čtyřkolky vybaveny automatickým granátometem AGS-17, který byl velice účinnou podpůrnou zbraní (samozřejmě ne proti tankům) a fungovalo to skvěle. To, že se to pak nepoužívalo dále v AČR je jiný příběh.

    • honzase
      22:31 19.01.2019

      K těm šestikolkám. Můžete prosím uvést zdroj, či máte osobní zkušenost? Pač nikde jsem to neviděl a neslyšel. Jestli je to pravda, tak je to skvělé.

    • honzase
      22:35 19.01.2019

      Aha, už vidím fotku, pardˇón. Ale tím jsme tedy USMC nepředběhli, pač jim jde spíš o MRZR. Které by myslím AČR také uvítala.

  • liberal shark
    07:35 18.01.2019

    Efektivní ochranu proti mechanizovaným formacím by mohlo poskytnout moderní (raketové) dělostřelectvo s kazetovou municí, obsahující PT miny a kumulativní submunici.

    • alexa123
      08:18 18.01.2019

      To by ich výsadkári museli mať. U výsadkárov je problém mať všetko, musia si vybrať čo je pre nich najdôležitejšie.

      • liberal shark
        10:28 18.01.2019

        Dnešní dělostřelecké rakety dopraví stovky kusů submunice stovky kilometrů daleko ...

  • jj284b
    06:35 18.01.2019

    tak ono je dost podstatny rozdiel pouzivat klasicke PTRS, a fire-and-forget PTRS ako Javelin... tie prve musi operator drzat na cieli celu dobu letu na ciel, co dava tankom sancu palbou do miest kde sa nachadza operator strelu "utrhnut"... no pri Javelinoch, tam sa navadza strela sama a operator sa po odpaleni moze presunut inam...

  • Tesil
    20:30 17.01.2019

    Každá zbraň může uspět pokud se vypracuje správná taktika.
    Např. TRADOC takovou taktiku určenou pro boj proti T-62 vypracoval na základě testování těchto tanků,která získali Američani od Izraele.
    Jednalo se o nasazení PTŘS Tow a Law.
    Takže správná taktika a znalost slabin nepřítele je klíčem k úspěchu.
    Což ovšem platí obecně.

  • Eiffelos
    19:50 17.01.2019

    Pro boj v zástavbě a poblíž měst je takový lehký vozítko asi dobrý, neumím si představit, ale takto. Bojovat nekda na ruské stepi s dohledem desítky kilometrů. Zase na boj v horách. Lesích to by taky mohlo fungovat... Těžko říct..

  • Eiffelos
    19:50 17.01.2019

    Pro boj v zástavbě a poblíž měst je takový lehký vozítko asi dobrý, neumím si představit, ale takto. Bojovat nekda na ruské stepi s dohledem desítky kilometrů. Zase na boj v horách. Lesích to by taky mohlo fungovat... Těžko říct..

  • Jara
    18:32 17.01.2019

    Tak nevím čím by se měla inspirovat AČR?

    • Rase
      19:29 17.01.2019
      Oblíbený příspěvek

      Myslím že už teď máme armádu mnohem lehčí než je vhodné. Jediné čím se můžeme inspirovat je nakoupit větší množství protitankových prostředků pro pěchotu (PTŘS není nikdy dost) a malé lehké drony pro širší přehled o bojišti

      • Jara
        19:46 17.01.2019

        Lépe bych to nenapsal, mi potřebujeme heavy armour

      • Jara
        19:54 17.01.2019
        Oblíbený příspěvek

        Mimochodem výběr PTŘS se zcela v duchu dobrých tradic našeho MO uspal, udělá se prezentace s chlebíčky naši vypasení uředníci MO a zoufalci vydávající se za důstojníky sežerou chlebíčky a vylemtají šáňo a je hotovo na dalších 10 let, to se zas uspořádá žranice.....

        • Rase
          20:21 17.01.2019

          ...o pár týdnů později si uspořádají prezentaci aut 4x4, jindy BVP, pak máme IDET, Dny NATO a další akce. Člověk se pak nemůže divit že jsou řádně vypasení - "naši vepři boubelatí".

          ps. kdyby za nimi byly vidět alespoň nějaké výsledky, ale žádné nejsou už moc let. Kolikrát si říkám, jestli fakt není lepší tu armádu zrušit

          • Jara
            11:31 18.01.2019

            Ano bohužel, mám na to takový názor, ono MO je takové odkladiště nepotřebných lidí, kdy nemusí nic dělat, taková místa za odměnu pro protekční budižničemy. K tomu jim sekunduje GŠ plné vykleštěných generálů bez vizí, čekající na výsluhy pěstující si hemoroidy v jejich velkých kožených křeslech a pak to vypadá jak to vypadá,
            Vrcholem všeho vyjde na AN článek o čtyřkololce s Javelin a máme tady směr inspirace pro AČR, tak to je lepší armádu zrušit a vybudovat domobranu s pozuby vyzbrojenými pěšáky, kterými budeme mi všichni zůčastnujicí se pravidelných cvičení dvakrát do roka..... to by pak ale ti generálové nepotřebovali mastičky na řitě a přišli by o své výsluhy o vyžírkách na MO a nastalému problému kam ty retardy uklidit nemluvě, takže tu budem dále pěstovat tenhle cirkus

          • Jara
            11:43 18.01.2019

            Možná je pro některé můj příspěvek buřící,
            Neodpouštím neschopnost a protekcionismus, lidé bez vizí a fantazie jsou pro mne jen přežranými, kálejcími opicemi

          • Rase
            13:23 18.01.2019

            Jara:
            do mozaiky krásně zapadá, že MO nakoupilo 14 polních kuchyní od Variel (očividně velké kontejnerové), nedávno tři menší na vozíku od Agados. S masivní obměnou polních kuchyní se patrně začne po roce 2021

            ps. jak jde o jídlo tak armádní tendry najednou nejsou problém...

          • Jara
            13:49 18.01.2019

            Aby bylo co žrát při okružních jízdách po tom co zbylo z našich útvarů
            “Na vašu počest aj svině jsme pobily” ;))

      • semtam
        16:44 22.01.2019

        Rase

        Mohl bys prosím rozvést to, že máme armádu mnohem lehčí než je vhodné? Popravdě v tomto problém nevidím a lehké jednotky (což už i vzniká) by se v rámci naší armády určitě hodily. Asi si spíš myslel celkové počty techniky, než to, že naše armáda je "lehká".

  • Lukas
    15:45 17.01.2019

    To jest o USMC
    Piechocie morskiej - bardzo specyficznej formacji...

  • Rase
    14:28 17.01.2019

    Nejdřív řeknu, že na vzdálenost těch 2-5 km budou chlapíci s PTŘS tahat za kratší konec, jelikož raketa je poměrně pomalá a má smysl ji použít akorát tak za teréním krytem (ten ale není vždy) - s čímž počítá vzhledem k vezenému dronu. Kanón dokáže cíl zničit rychlej a asi i levněji než sebelepší raketa. Mrštná bugina je fajn, ale osádka je zcela odkrytá a nechaná na pospas ZHN a střepinám / flešetám. V podstatě se tak dostáváme do doby před Studenou válkou, kdy vojáci jezdili v otevřených kolopásácích. Malé rychlé vozidlo je pro USMC určitě lepší jak MBT, ale radi bych viděl něco jiného. Konkrétně můj oblíbený, starý dobrý tančík Wiesel.

    Wiesel je už dost děda, ale Bundeswehr je oplácává novým přídavným pancířem od společností Morgan a CAMAC, který zvedá odolnost z Levelu 2 na 5 dle STANAG. Nový materiál je o 50% lehčí než klasické pancéřování. V letech 1989 až 1992 získal Bundeswehr 345 vozidel Wiesel 1 a 179 Wiesel 2. Existuje verze raketového stíhače tanků, což je myslím ideální i pro USMC. Je i verze osazená rychlopalným kanónem, minometem a podobně (zavedené nebo v prototypu). Obdobné nástavby se sice plánují i na JLTV, ale Wiesel mi přijde tak nějak vojáčtější

    • Rase
      14:29 17.01.2019

      obrázek Wiesel 1 TOW:

      https://besthqwallpapers.com/U...

    • dusan
      15:13 17.01.2019

      No v Sýrii to však dopadlo naopak : )

      V Idlibe povstalci doslova "vystrielali" sýrsku armádu, keď zničili desiatky obrnených vozidiel a armáda sa musela stiahnuť ...
      Práve sýrsky konflikt ukázal, že pohyblivé organizované tímy PT rakiet dokážu dosť skomplikovať život i omnoho vyspelejšiemu protivníkovi. Vzhľadom na dosah PTRS nie je problém nájsť nejak vhodný úkryt ... i v odkrytejšom teréne.

      Dá sa namietať, že sýrska armáda mala pomerne zastaralú výzbroj a hlavne málo účinné senzory s malým dosahom ... ale dnešné moderné PTRS majú iné schopnosti ..... a obsluhy majú lepší výcvik.

      Samozrejme, že vojnu rozhodnúť účinné protitankové tímy nerozhodnú, ale môžu dosť skomplikovať život i vyspelému protivníkovi - hlavne pri nečakanom prieniku, kde je nedostatok vlastných ťažkých síl.

      Ono teoreticky je vhodnejšie opancierované vozidlo, ale obyčajné SÚV je nie len omnoho pohyblivejšie, lacnejšie ... ale i nenápadnejšie ...

      • Rase
        15:42 17.01.2019

        Obávám se aby to nedopadlo jako v 50 letech, kdy se na Jeepy taky montovaly bezzákluzová děla (což byly takové tehdejší "PTŘS"). Pořád v tom vidím jen nouzové / provizorní řešení, jak řešit problém s nedostatečnou těžkou výzbrojí USMC. Sice řeší palebnou sílu, pokud budou mít s sebou dostatek raket a klid na práci, ale už ne ochranu. Zkrátka by to chtělo, aby se USMC mohli opřít o nějaký lehký tank - myšleno k těm buginám a čtyřkolkám s PTŘS. Samotný myšlenka mě přijde v pohodě, jen řeším provedení

    • honzase
      16:39 17.01.2019

      Mám rád vaše podněty v diskuzích, i mnohdy unešené vaším myšlenkovým pochodem. V tomto jste, ale totálně propadl :))) Ideu rychlých čtyřkolek vyměnit tančíkama??? WTF

      • Rase
        19:37 17.01.2019

        Nj. asi jsem se nechal unést :-))
        asi to je ale mým vrozeným odporem k čemukoliv co připomíná technical. Přeci jen je to zbraň spíš pro povstalce a civilizovaná armáda by měla mít něco komplexnějšího. Už kvůli tomu že bysme si měli víc váži životů vojáků a poskytnout jim nějakou tu ochranu (alespoň proti střepinám). Mě ta čtyřkolka s protitankovým kompletem přijde zkrátka moc "looserovská" na to, aby se jí armády inspirovaly. Vojáci taky nejezdí na skůtrech - byť by to taky fungovalo. Je mi ale jasné, že USMC jsou ve specifické situaci a peněz moc nemají.

        ps. nemíním nějak obhajovat "tančík vs čtyřkolka", berte to co píšu jen jako věc na zamyšlení - trochu jiný pohled na celou věc .)

        • honzase
          09:50 18.01.2019

          Polaris=technical? Tak tomu mám rozumět? Cituji - titulek "Pěchota proti tankům" .."Mills soudí, že vysoce pohyblivé týmy nabídnou výrazné zlepšení oproti klasické těžkopádné četě CAAT." .."Tým bude pracovat samostatně před vlastním praporem jako pokročilá strážní jednotka nebo průzkumná formace." Článek je o protitankových jednotkách USMC. Její výhody i ve větší verzi jsou přeci zmíněny. Radši bych jezdil v něčem rychlejším a méně zasažitelnějším. Ten Hummer jim vlastně poskytuje jen samé nevýhody. Ty čtyřkolky a hl. větší verze vypadají přeci vojensky se vším všudy. Defense verze už přeci nejsou hračky pro děti. Myslím, že ta úvaha článku je skvělá. Jsem rád za jiný pohled, ale asi jsem nepochopil výhodu těch malejch tančíků.
          A k AČR- Polaris (různé verze) bych přál našim výsadkářům, průzkumákům a speciálům.

        • Czertik
          14:27 19.01.2019

          A v cem by onen tancik nabidl vyhodu marinakum ? krome jiste pancerove ochrany absolutne nic, jen same nevyhody.
          +- stejnou pruchodivost terenem.
          A ted nevyhody :
          mensi rychlost
          vetsi naklady (nakup, servis)
          vetsi spotreba paliva a naroky na logistiku (coz jde proti logice marinaku, kdy musi byt co nejvic nezavisly, hur sou na tom jen vysadkari).

    • GlobeElement
      11:21 18.01.2019

      Ona je to taková sínusovka. Na začátku je lehké vozidlo, rychlé, levné, operativní, ale s malou nosností a malou odolností. Tak na něj začnou přidávat pancéřování a silnější zbraně a větší motor a za nějakou dobu zjistí, že výsledkem je velká těžká obluda.
      No a tak se vyvine nové vozidlo. Lehké, rychlé, operativní. Jenomže se ukáže, že má malou nosnost a malou odolnost. Takže se začne přidávat pancíř,...

      Tu taktiku rychlých 4x4 s pancéřovkami používali už před desítkami let na blízkém východě a v Africe místní povstalci. Neměli tanky, ale dokázali v Toyotách s namontovanou RPG rychle manévrovat mezi obrněnými vozidly a střílet po nich. Běda když je někdo trefil byť jen z kulometu - ale zase přišli maximálně o jednu Toyotu a čtyři muže.

      Dostřel děla vs dosah RPG nebude v reálu problém, nebudou na sebe střílet z velké vzdálenosti, většinou to bude v členitém terénu a ne na pláni a kdyby tank střelil z několikakilometrové vzdálenosti po čtyřkolce, ta se pohybuje tak rychle a tak kličkuje, že je zásah dílem náhody. Nepřítelem budou spíše ruční zbraně nebo miny.

  • alexa123
    13:54 17.01.2019

    Sorry, nemá to absolútne nič spoločné s touto témou ale musel som to tu dať

    https://www.idnes.cz/zpravy/za...

    • Czertik
      14:14 19.01.2019

      Ano ciny, ne ruska. Kde je ono silne a technologicky vyspele rusko o ktereum tu jisti lidi basni ?
      Kde sou ruske railguny ? Amici je otevrene ukazuji, o cinskych se spekuluje a ukazuji nahodne/tajne fotky.
      Jen u rusu vubec nic. Ani powerpointova prezentace.

  • alexa123
    12:24 17.01.2019

    Mňa zaujalo to, že článok napísala "obyčajná nula" t.j. obyčajný poručík . Možno práve preto má na problematiku iný názor, ako "starí mazáci" od plukovníkov vyššie.

  • zdeno
    12:15 17.01.2019

    V první válce v zálivu pálily humwee s TOW na prapor Sadámových 55tek a ono nic, museli ustoupit téměř o 30 km a poslat A10ky s uranovou municí, pak zjistili že šlo o téměř nefunkční potvory obalené betonem s nedobrovolníky - tím chci říct - ten kanón prostě potřebují, jinak když nelze letecky musíš mít dělostřelectvo a pokud možno moderní a chytré a pohyblivé

  • Czertik
    11:38 17.01.2019

    Pekny a levny koncept, dle me rozhodne lepsi nez to co maji dnes.

    • alexa123
      13:11 17.01.2019

      Absolútny súhlas. Ich jediným šťastím doteraz bolo to, že sa nemuseli stretnúť s rovnocenným súperom typu Sovietska resp. Ruská armáda.

      • RiMr71
        13:37 17.01.2019

        ...nojistěéééé!!!!

        • alexa123
          13:40 17.01.2019

          Mohol by si to viac konkretizovať okrem ...nojistěéééé!!!!

          • liberal shark
            10:31 18.01.2019

            Vždycky, když armády postavené podle sovětské / ruské doktríny, a vybavené ruskou technikou dostanou na pr.. zadek, tak se užívá argument o nerovnocenném soupeři :-).

          • HonzaH
            11:28 18.01.2019

            Na začátku první války v zálivu byla irácká armáda 4. největší na světě. Byla vybavena sovětskou technikou, postavena na sovětské doktríně a byla plná veteránů z 8 let trvající války s Íránem, která skončila v roce 1988. Proti ní stáli spojenci vedení americkou armádou, která se do oblasti zálivu musela přepravit přes půl zeměkoule. Jak tento střet dopadl asi všichni víme.
            Mimochodem, pamětníci si jistě vzpomenou na prosakující informace o zděšení ruského velení armády nad tristním výsledkem jejich techniky a doktríny. Na základě toho se jistě dnešní ruská armáda posunula o notný kus cesty dále a její technika také. Ale tvrdit, že americká armáda má štěstí, že se nemusela střetnout s rovnocenným soupeřem je poněkud mimo.

          • alexa123
            12:55 18.01.2019

            liberal shark

            ... a vybavené ruskou technikou dostanou na pr.. zadek, tak se užívá argument o nerovnocenném soupeři :-).
            Kto dostal na prdel vo Vietname? Kto dnes dostáva na prdel v Afghanistane?

            HonzaH
            OK, bola štvrtou najpočetnejšou armádou ale ako vycvičenou? Väčšina armády mala iba priemerný výcvik – hlavné armády koalície mali na rozdiel od nich výcvik vynikajúci.
            Aj vtedajšia sovietska technika bola povedzme dobrá, ale nie vynikajúca na rozdiel od techniky koalície.
            Koalícia mala v niektorých oblastiach drvivú prevahu – prieskum, REB, ...
            Koalícia mala techniku, ktorá sa Saddamovi ani nesnívala – GPS, F-117, prieskumné satelity, nočné videnie, ...
            Suma-sumárum – Saddam nemal šancu nech by použil akúkoľvek doktrínu.

          • GlobeElement
            14:38 18.01.2019
            Oblíbený příspěvek

            Ve Vietnamu US army neprohrála ani jednu větší bitvu. Válka skončila uzavřením příměřím, stejně jako ta v Koreji. Na rozdíl od Koreje se ovšem USA z Vietnamu stáhly a nechaly Saigon proti severnímu Vietnamu samotný - pak teprve sever zaútočil na jih a nakonec vyhrál.

            V Afghánistánu USA válku vyhrály. Že nejsou schopny, nebo spíše ochotny použít dostatečně tvrdý postup k likvidaci Talibanu je jiná věc. Taliban je ovšem v situaci, že sice může kousat, ale nemůže vyhrát, na to už sílu nemá.

            Irácká armáda měla za sebou válku s Iránem, výcvik jí nechyběl a ani morálka nebyla špatná. Techniku měla podobně moderní, jako protisaddámovská koalice. Ale ukázalo se, že ta západní technika a zejména západní taktika je účinnější. A ano, některé technologie Irák k dispozici neměl.

          • Czertik
            14:19 19.01.2019

            Alexa sadam prave ze dojel na ruskou taktiku - kdy sou dulezitejsi pocty nez technika a vycvik.
            Oproti iranu, v 80-88 ktery byl podobne orientovany, to mohlo fungovat.
            Cili rusky/sovetsky vzor.
            Ale proti armade ktera na to jde malymy pocty vysoce trenovanych a nejlepe vyzbrojenych lidi, nemohla obstat.
            Cili proti zapadnimu vzoru.
            Holt to, ze britove v 19. stol s malou, ale vysoce profesionalni armadou porazeli ostatni evropske, mnohem pocetnejsi branecke armady skutecne nebyla nahoda.
            Stejne jako nebyla nahoda persky zaliv.

          • crusader
            15:55 19.01.2019

            Vzhledem, že se nedá reagovat k příspěvkům níže píšu to sem.

            czertik
            "Ale proti armade ktera na to jde malymy pocty vysoce trenovanych a nejlepe vyzbrojenych lidi, nemohla obstat.
            Cili proti zapadnimu vzoru."
            Invaze do Iráku 2003 - síly protivníků
            Irák přibližně 375 000, protisadámovská koalice (hlavně US a GB) přibližně 300 000, k tomu přibližně 50 000 Kurdů. Opravdu malá západní profesionální armáda proti přesile Iráčanů. K tomu naprostá vzdušná převaha koalice.

            A ještě by mě zajímaly ty evropské branecké armády bojující proti "malé" profesionální armádě GB v 19 století.
            Pokud vím účastnili se Britové v 19 století v Evropě napoleonských válek (a to jen Waterloo, tam měli Angláni se spojenci 68 000 mužů (Frantíci 69 000) a Napoleona porazili, až za pomoci Prusů (dalších 50 000 mužů). Takže "skvělí" Britové porazili Napolena a měli přitom převahu 2:1 v počtu vojáků. To se to vítězí.
            Další evropskou válkou za účasti Britů je krymská válka. Na jedné straně Rusko 700 000 (+ Bulhaři a Řekové 8000) proti koalici (Francie 400 000, Turecko 300 000, Británie 250 000 a Sardínie 25 000), kterou později podporovalo R-U a Prusko. Poměr 1:1.5. Rusové sice prohráli ale ve výsledku museli vzdát dvou malých území ve prospěch Turecka a Černé moře se stalo neutrální (nepatřilo ani Turkům ani Rusům). Ztráty Rusové 143 000, koalice 374 000. Další "skvělé vítězství" britských zbraní.
            Kde máte tu malou profesionální britskou armádu. A proti kterým dalším evropským státům dosáhla Británie skvělých vítězství?

          • Czertik
            16:29 19.01.2019

            crusader

            mozna sis poplet roky - ja sem psal o 1991 ne o 2003, a z textu sem pochopil ze alexa taky psal o 91.
            Byt jo, i tady meli pocetni prevahu, ale nezapominej ze znacna cast amiku si v tehle valce nikdy nevystrelila proti nepritely.

            A ano skutecne, za napoleonskych valek britove nasadili hodne velke pocty muzu, ale vis, ono 19 stoleti nebylo jen o napoleonskych valkach, zvlast kdyz ty se staly na jeho zacatku.

            A k te tvoji krymske valce - ta se nekonala jen na krymu, byt se valcilo hlavne tam a proto je tak pojmenovana :).
            A k tem poctum co si napsal - jak jasne vypliva, tak britove mely zdaleka nejmensi armadu a to vyrazne.
            A svete div, presto dokazaly postupovat tam, kde frantici predtim selhaly.

          • crusader
            18:42 19.01.2019

            czertik
            Aha tak 1. válka v zálivu 1991
            Irák 360 000 mužů, koalice 880 000, z toho US skoro 700 000. Skoro 2,5:1 pro koalici (samotní US 2:1 k iráckým silám). K tomu drtivá letecká nadvláda (opravdu někteří amíci nemuseli vůbec vystřelit, vše prakticky vyřešilo letectvo během 43 dnů bombardování). Zase to není případ boje elitně vycvičených západních vojáků proti početně silnějšímu nepříteli (přesně naopak).

            No a to 19. století.
            Vím, že krymská válka nebyla jen na Krymu. Tak ji právě nazvali britští historici aby ukázali slávu britských zbraní. I když slávu? Kromě dobytí Sevastopolu po ročním obléhání byli odraženi od Oděsy a Taganrogu a od Petrotropavlovsku na Kamčatce. No a u toho Sevastopolu (tedy spíš u Balaklavy) ukázali jak umí britská lehká jízda hrdinně umírat. Konec války byl spíš důsledkem ztrát všech zúčastněných. Anglie a Francie nic nezískaly a Rusko zase až tak moc neztratilo.

            Ale mě spíš zajímaly ty evropské armády plné branců, co bojovaly proti menší profesionálně vycvičené britské armádě. Nějak si na boje Britů v Evropě kromě těch co jsem uvedl nevybavuji.
            No a jestli tím bojem myslíte rozhánění Mahdího armády v Súdánu kulomety, tak to spíš bude boj moderní armády vyzbrojené nejmodernější technikou proti bandě domorodců s výzbrojí jako ze středověku.

          • GlobeElement
            10:32 21.01.2019

            V roce 1991 měla irácká armáda asi jeden milion vojáků.
            https://www.globalsecurity.org...
            4500 tanků, 28000 obrněných transportérů, 3 300 děl, 500-700 letadel (zdroje se liší), z toho 41 Mig-29, asi 140 Mig-23, přes 230 Mig-21, nějaké Mig-31.
            Početně měla navrch. Ale kvalitativně a takticky na tom byla hůř.

          • crusader
            08:14 22.01.2019

            GlobeElement
            Děkuji, že jste potvrdil moje údaje i ze západní strany. Pokud se na něco odvoláváte, přečtěte si to prosím kompletně.
            Předposlední věta "Although CENTCOM and the DIA prudently assumed a minimum of 500,000, even before Desert Storm began, the total Iraqi force probably numbered less than 400,000.". Navíc i to je možná přehnané, protože nevěřím dezercím ve výši 30-50%, kterými gloalsecurity.com zdůvodňuje konečné nízké počty Iráčanů v poslední větě (total Iraqi force probably fell below 300,000 troops, and possibly below 200,000 troops?).
            Pokud tedy uvádíte na jedné straně kompletní počty irácké armády (včetně záložáku a dobrovolnických jednotek) musíte na druhé straně udávat i počty kompletních armád koalice.
            Irák v Zálivu rozhodně neměl převahu v počtu vojáků.