Pentagon a klimatické změny: Bílému domu navzdory

Příslušník US Navy SEAL se solární "power" bankou; ilustrační foto / Public Domain

Americký prezident Donald Trump dlouhodobě vystupuje proti myšlence globálního oteplování, proto odstoupení Spojených států z Pařížských dohod o redukci emisí CO2 nikoho příliš nepřekvapilo. Americké ministerstvo obrany však klimatické změny bere velmi vážně a považuje je za jednu z největších bezpečnostních hrozeb budoucnosti.

Pentagon na nebezpečí spojené s klimatickými změnami aktivně upozorňuje od dob prezidenta George W. Bushe - v roce 2010 byly ve „Čtyřletém přehledu situace v obraně 2010“ klimatické změny oficiálně označeny jako „násobitel hrozeb“.

V současnosti Pentagon globální oteplování bere jako fakt i navzdory politice Bílého domu. Ministr obrany James Mattis krátce po svém jmenování prohlásil: Klimatické změny mohou být řídící silou nestability a ministerstvo obrany bude věnovat pozornost potenciálně různorodým dopadům způsobeným tímto fenoménem.“

Postoj amerického ministerstva obrany vůči klimatickým změnám nemá původ v altruismu a starosti o životní prostředí, ale v pragmatickém uvažování. Změny klimatu komplikují úkol Pentagonu chránit USA a jejich národní zájmy ve třech hlavních oblastech.

Ekonomika

S táním ledu v Arktidě dojde k zpřístupnění nových námořních cest, ale především nalezišť přírodních zdrojů (ropy, zemního plynu), které má v hledáčku řada okolních států, především však Rusko. To má v Arktidě významnou vojenskou přítomnost v podobě čtyř pozemních brigád, 14 letišť a 16 přístavů pro desítky ledoborců.

Spojené státy proti tomu mají k dispozici pouze 3 ledoborce a pro budoucí boj v Arktidě (ať už přímo vojenský nebo ekonomický) jsou zcela nepřipraveny.

Rostoucí teplota vody ovlivňuje i migraci ryb v Jihočínském moři. Rybáři se pak často ocitají ve vodách cizích států, což je častou záminkou k vytvoření politického incidentu.

Vojenská infrastruktura

128 amerických základen je ve výhledu do konce tohoto století ohroženo zvedající se hladinou moře. Již dnes je největší americká námořní základna Norfolk desetkrát ročně zaplavována kvůli vysokému přílivu při úplňcích.

Dalším příkladem je radar amerického letectva na Marshallových ostrovech za jednu miliardu dolarů, který bude podle předpovědí pod vodou do dvaceti let.

Stejně tak vojenské základny a infrastrukturu ohrožuje zvýšená četnost sucha a lesních požárů.


Solární elektrárna vyrábí elektrickou energii i pro leteckou základnu Nelis v Nevadě. Solární elektrárny v jižních státech USA, jako je Nevada, vyrobí za rok průměrně dvakrát až třikrát více energie, než podobná elektrárna v České republice.

Nestabilita v regionech

Zejména v regionech se slabými vládami (Blízký východ, Afrika) mohou být klimatické změny (například v podobě sucha) zmíněným „násobitelem hrozeb“. Dlouhotrvající sucho, které od roku 2006 až do začátku války devastovalo syrské zemědělství a živočišnou výrobu, je jedním z důvodů vypuknutí dodnes trvajícího konfliktu. Klimatické změny lze vidět i v pozadí konfliktu v Dárfúru.

V budoucích letech se bude teplota v Africe a na Blízkém východě nadále zvyšovat a sucha budou stále častější, což podle Pentagonu jen umocní regionální nestabilitu. V důsledku sucha hrozí vypuknutí humanitární katastrofy nedozírných rozměrů, stejně tak se za vodou a příhodnějším počasím mohou vydat desítky milionů lidí ze zasažených oblastí.

Americké ministerstvo obrany není ve svých snahách jediné. Britské ministerstvo obrany v roce 2015 vydalo studii „ MoD Future Operating Environement 2035 “. V té je změna klimatu označena za klíčový faktor pro formování bezpečnostního prostředí do roku 2035.

Ani česká státní správa není vůči změnám klimatu slepá. Ministerstvo životního prostředí vypracovalo „Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR“ a ministerstvo zemědělství se připravuje na budoucí období sucha.

České ministerstvo obrany bere globální oteplování také na vědomí. Hrozba klimatických změn se objevuje v „Bezpečnostní strategii ČR 2015“ i v „Dlouhodobém výhledu pro obrany 2030“ z roku 2015.

Zdroj: War on the Rocks

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Bojové roje dronů Gremlins: DARPA vybrala dva uchazeče

Program Gremlins vyvíjí novou generaci dronů, které lze v rojích vypouštět z mateřských letadel. Gremlins mají revolučním způsobem změnit vedení boje vzduch-země. Předběžný koncept dronů pro agenturu ...

TAROS a NIMR na logistickém cvičení FOURLOG 2017

Mezinárodní cvičení logistiky FOURLOG pro studenty vojenských škol má dlouholetou tradici a ve druhé polovině března proběhlo již potřinácté. Teorie se probírá ve školách v Rakousku, Maďarsku a Česku, ...

Vojenský raketoplán X-37B zpět na Zemi

V neděli po 718 dnech strávených na oběžné dráze Země přistál v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě vojenský raketoplán X-37B. Mise raketoplánu je, stejně jako u třech předešlých misí, utajována.

Vojenský raketoplán XS-1: Rychle a levně do vesmíru

Americká firma Boeing pro americkou agenturu DARPA postaví experimentální raketoplán XS-1. Půjde o prvního člena nové třídy hypersonických dopravních prostředků, které dramaticky zjednoduší, zlevní a ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

  • KOLT
    23:12 14.06.2017

    K tématu – o probíhající klimatické změně netřeba spekulovat, ta rozhodně běží, protože tak je tomu od té doby, co se na Zemi vyvinula atmosféra. Otázkou je, nakolik ji ovlivňuje člověk. On ji pravděpodobně ovlivňuje dlouhodobě (aridisace mnoha území vlivem odlesnění, popílek v atmosféře naopak usnadňující kondenzaci vodní páry...). Do jaké míry na situaci má vliv produkce oxidu uhličitého je pak ta hlavní sporná otázka. Pravdou je, že za posledních 150 let jsme do atmosféry vypustili množství CO2, které se ukládalo do podzemních depozit nějakých 150 milionů let. Nějaký vliv to asi mít bude....

  • KOLT
    23:07 14.06.2017

    KOUMES123, jsme totálně OT, ale co už, nějaká zásadní diskuse se tu stejně nevede. Měl by to být SIG Sauer P320, P230 už je přecijen drobet za zenitem ;-) SIG měl získat zakázku na standardní i kompaktní versi. Základem je 9mm verse, ale měla by být k dispozici i konverse na .40 S&W a .357 SIG. Nicméně Glock se odvolal a Steyer snad dokonce podal nějakou žalobu přímo na SIG. Holt jde o pěkné penízky a ještě hezčí referenci. V jakém stádiu je řízení v tuto chvíli, to netuším.

  • KOUMES123
    15:02 10.06.2017

    V Střelecké revue 3/2017 by měl být zveřejněn výsledek tendru XM17 na novou zbraň (pistoli) pro americkou armádu. Vyhrál SIG Sauer P230 ?!? Četl jste to někdo a znáte podrobnosti?

  • Kruan
    23:53 08.06.2017

    Podle posledních výzkumů nejsou klimatické změny nic neobvyklého, ale co je překvapující je jejich razance. Například v případě území dnešní ČR se jedna odehrála na přelomu doby bronzové a železné v průběhu pouhé jedné generace.

    Zatímco v době bronzové, to znamená v době pozdní Knovízské nebo Štítarské kultury byla tehdejší populace schopna sklidit i 2 sklizně za rok, tak v průběhu jedné generace se klima našeho teritoria velice proměnilo. Zimy byly najednou suché a mrazivé a léto prakticky nebylo. Existují indicie, že tehdejší obyvatelé tzv. České kotliny prchali hromadně na jih. Té době odpovídá invaze Dorú do prostoru dnešního severního Řecka.

    A jak píše Bodie - země na písku těžko uživí ty jejich populační přírůstky.

  • Bodie
    12:13 08.06.2017

    Problémem Afriky a Blízkého východu je to, že je tam vysoká porodnost, která společně s vývozem moderní mediciny způsobuje populační boom. Někomu to může znít drsně, ale podívejte se na jejich populační statistiky. Dlouhodobě zcela neudržitelné.