Pentagon: Problémy se zbrojními projekty za 1,69 bilionu dolarů

Pentagon: Problémy se zbrojními projekty za 1,69 bilionu dolarů
USS Michael Monsoor (DDG-1001) / US Navy (Zvětšit)

Kontrolní komise amerického Kongresu GAO (Government Accountability Office) opět „zaútočila“ na Pentagon, tentokrát kvůli notorickým problémům s vyzbrojovacími projekty. Podle každoroční zprávy GAO vyzbrojovací projekty v hodnotě 1,69 bilionu dolarů trápí růst nákladů a zpoždění.

Zpráva GAO se týká 82 hlavních vyzbrojovacích projektů Ozbrojených sil Spojených států, mezi které patří všechny projekty obrněných pozemních vozidel, vrtulníků, letadel, lodí, ale i některých klíčových senzorů (radiolokátory, infračervená čidla pro F/A-18), komunikační a navigační prostředky (systém GPS) nebo zbraní (JAGM, PrSM, SDB II). Řada těchto programů již běží 20 a více let, jako například stavba torpédoborců třídy Arleigh Burke nebo program F-35, resp. program Joint Strike Fighter.

Naopak ve zprávě nejsou zohledněny systémy americké národní protiraketové obrany.

V každém případě GAO ve zprávě o 229 stránkách upozorňuje, že díky špatnému řízení řadu programů trápí nárůst pořizovacích nákladů, včetně posunutí harmonogramu dodávek. Například k dosažení počátečních operačních schopností dochází průměrně o 27 měsíců později, oproti prvním předpokladům.

V minulém roce u 60 zbrojních projektů došlo k nárůstu nákladů o 41 miliard dolarů. Zatímco u většiny došlo k nárůstu „jen“ o 5 %, u projektu letové lodě Gerald R. Ford, torpédoborců třídy Arleigh Burke (Flight III) a dělostřeleckých raket GLMRS došlo k nárůstu o 60 % (25 miliard dolarů). K nárůstu nákladů přitom u většiny programů došlo až po zahájení výroby.

Samozřejmě první na ráně je největší zbrojní projekt všech dob, nákup víceúčelových letounů F-35 Lightning II. Vývoj F-35 skončil oficiálně v dubnu minulého roku, ale Pentagon na letounu stále eviduje 900 nežádoucích odchylek. GAO zmiňuje problémy s pilotní helmou a s průhledovým displejem, jehož ostré zelené osvícení může narušit vidění pilota při přistání na letadlové lodi. Nové displeje mají být k dispozici letos.

Řada problémů je malých nebo softwarového charakteru. Avšak v loňském roce GAO uvedlo, že problémy s hlavním palivovým ventilem způsobily, že se jeden F-35 nečekaně začal pohybovat vpřed. Letoun zastavilo až vypnutí hlavního motoru. Také výrobní vada na palivovém potrubí zapříčinila ztrátu jednoho F-35B v minulém roce. Toto potrubí se musí vyměnit u 114 F-35.

Dalším významným problémem byl například velký nárůst tlaku v pilotní kabině F-35 při určitých manévrech.

Všech zmíněných 900 nedostatků má být odstraněno se spuštěním plné sériové výroby v říjnu letošního roku. Od začátku testování v roce 2006 přitom došlo k opravě 2200 nedostatků na F-35.

V případě námořnictva je problematický zejména projekt nového stealth torpédoborce třídy Zumwalt. V současné době jsou spuštěny na vodu již všechny tři plánované torpédoborce. Symbolem problémů je dvojice děl AGS (Advanced Gun System) ráže 155 mm. Zumwalt pomocí děl a přesně naváděné munice měl ničit pozemní cíle na vzdálenost až 110 km. Avšak jeden satelitem naváděný dělostřelecký granát pro AGS stojí neuvěřitelných 800 tisíc dolarů. Střela Tomahawk s doletem 1600 km přitom stojí jeden milion dolarů.


Finanční hodnota a počet hlavních zbrojních programů od roku 2008; větší foto / GAO

Pentagon nakoupil pouze 90 granátů a další nákup neplánuje. Přitom každý Zumwalt měl pojmout 600 těchto střel.

„Po vyhodnocení dalších pěti typů munice námořnictvo usoudilo, že neexistuje žádná životaschopná náhrada, ať už řízená nebo neřízená,“ píše GAO. Z toho důvodu nebudou zbraně AGS na lodích Zumwalt v nejbližší budoucnosti používané. Torpédoborce Zumwalt proto přesunou svou pozornost z pozemních na hladinové cíle. Tato změna orientace přijde americké námořnictvo na jednu miliardu dolarů.

V případě pozemního vojska je problematický projekt nového lehkého taktického terénního vozidla JLTV. V tomto případě ale bude náprava samozřejmě snadnější, než u komplexních zbraňových systémů, jako jsou torpédoborce Zumwalt nebo letouny F-35.

JLTV nebývalým způsobem kloubí ochranu posádky, užitečnou nosnost a taktickou mobilitu, ale trápí ho vysoké nároky na údržbu, nízká spolehlivost, nedostatečný výcvik posádek a technického personálu nebo výrobní vady. Z toho důvodu zatím nejsou vozidla JLTV připravena pro operační nasazení, nicméně dosažení počátečních operačních schopností se očekává až v prosinci letošního roku.

Oshkosh nyní vyrábí 11 vozidel JLTV každý den. Počet výrobních vad přitom poklesl z průměrného počtu 14,6 v záři 2016, na 1,3 v záři 2018.

Stejně jako v minulých zprávách, GAO kritizuje nízkou míru konkurence ve zbrojních zakázkách. 67 % ze 183 hlavních kontraktů (spadající pod sledovaných 82 hlavních zbrojních programů) bylo zadáno přímo konkrétnímu výrobci. Navíc 47 % ze 183 zakázek si mezi sebou rozdělilo pět hlavních amerických zbrojařských korporací ‒ Lockheed Martin, Boeing, General Dynamics, Northrop Grumman a United Technologies.

Zdroj: GAO, Military.com

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Americké torpédoborce Zumwalt nemají čím střílet

Klíčovým zbraňovým systémem nových amerických torpédoborců Zumwalt je dvojice dělostřeleckých ...

Krize amerického letectva: Polovina stíhaček F-35A a F-22A není bojeschopná

Americké letectvo (USAF) trápí klesající počet operačně nasaditelných letadel ‒ v minulém roce mohlo ...

Americká Přepadová brigáda získala první taktická vozidla JLTV

Tři roky po podpisu smlouvy příslušníci 1. obrněné brigády (1st Armored Brigade Combat Team), ...

Pouze 27 % bojových letounů F-35 je plně bojeschopných

Podle nejnovější zprávy Kontrolní komise amerického Kongresu GAO (Government Accountability Office) ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • palo satko
    14:53 15.05.2019

    Je pravdou, že to, že zbrojne super programy su predražene, že vyvoj trva niekedy 2x dlhšie, že zbrane nesplnaju všetky požiadavky je mrzute. Ale však vieme ako to chodi. Aj lobisti chcu svoje peniaze, aj politici svoje honorare a akcionari svoje dividendy. A tak vyhrava najsilnejši, ktory sa nasledne stava monopolom. Len jedno ma prekvapuje, že nik nemysli na to, že všetky tieto programy, ktore zlikvidovali konkurenciu a centralizovali kapacity na zopar alebo dokonca jeden typ zbrane, v pripade vojny urobia krajinu velmi rychlo bezbrannou.
    Napr. ak sa pri prvom regulernom konflikte s vyspelym protivnikom zisti, že F-35 nefunguje tak ako ma, tak si neviem predstavit, ako dokaže Pentagon zabespečit nahradu, aby vobec mohol bojovat.

  • Poly
    14:11 15.05.2019

    Může mi někdo vysvětlit jak je to s obranou proti dělostřeleckým granátům v porovnání s Tomahawkem? Předpokládám, že pro granát hraje výhoda malé velikosti, na druhou stranu pro Tomahawk zase plochá dráha letu...

    • satai
      15:10 15.05.2019

      Pro granát hraje i rychlost a počet.

  • UnionPacific
    08:27 14.05.2019

    Nemal by prototyp stíhača 6 generácie byť už dávno hotový ? Ono,aj na AN si môžete nájsť vyhlásenia generálov Us Air Force o tom,že vývoj lietadla novej generácie začína hneď po tom,ako je dokončená predchádzajúca. No a kedže Raptor bol kompletne hotový na začiatku milénia a hromadne zavádzaný v r 2005,tak stíhač 6 generácie by tu už dávno mal byť,už sa mali vychytávať muchy. Kde teda je ? Porovnajme to s B21,ktorý je po 6 rokoch vývoja vo fázi stavby prototypu...

    • Aloha
      10:02 14.05.2019

      Můj názor je, že vzhledem k ceně Raptora a žádné reálné konkurenci po dokončení vývoje v tomhle trochu zaspali a soustředili se jen na F-35, vývoj nástupce F-22 dostal prioritu až po nárůstu vojenských schopností Číny a představení 5.gen. Navíc se vzhledem ke zvyšující se komplexnosti a složitosti těch strojů se vývojový cyklus bude prodlužovat.

    • Rase
      10:37 14.05.2019

      níže o letounu nové generace mluvil balm, bavíme se o stíhačce na rok 2050 a jde aktuálně o vývoj použitelných technologií a UI. Bombardér B-21 Raider zužitkovává předchozí vývoj a nejde o letoun 6. generace, všechno jde tedy dost rychle (taky mě to fascinuje).

      ps. V roce 2016 Ruská státní firma UAC uváděla, že prototyp ruského letounu šesté generace bude dokončen po roce 2025 a vzlétnout před rokem 2030.

    • Jirosi
      11:59 14.05.2019

      A z kterých dat si vycházel?
      F-15 = 1976-2005 (29) => optimisticky 2034, reálně déle...
      Su-27 = 1986-2025(39) => optimisticky 2064, reálně ???

  • ARES
    21:47 13.05.2019

    Symbolem problémů stealth torpédoborce třídy Zumwaltje dvojice děl AGS (Advanced Gun System) ráže 155 mm. Zumwalt pomocí děl a přesně naváděné munice LRLAP - Long Range Land Attack Projectile
    měl ničit pozemní cíle na vzdálenost až 110 km. Hmotnost výbušné nálože činí 11 kg při ceně střely 800 tisíc $ s kruhovou odchylkou CEP 50 m. To znamená:
    - jmenovitá cena výbušné nálože činí 73 tisíc $/kg,
    - ničivá efektivita v cíli nepřevýší 50%, protože výbušný účinek 11 kg nálože ve vzdálenosti 50 m je prakticky nulový.

    Střela M982 Excalibur s dostřelem 40 až 60 km s CEP 5 m, hmotnost výbušné nálože cca 6 až 8 kg má jednotkovou cenu 68 tisíc $. To znamená:
    - jmenovitá cena výbušné nálože činí 10 tisíc $/kg,
    - ničivá efektivita v cíli prakticky 100 % pro vysoký výbušný účinek 6 až 8 kg nálože ve vzdálenosti 5 m.

    Střela Tomahawk má bojovou hlavici o hmotnosti 453,6 kg. Výbušná nálož může činit nejméně 100 kg při ceně střely 1 milion $. Potom jmenovitá cena výbušné nálože činí 10 tisíc $/kg.

    Prodlužování dostřelů dělostřeleckých systémů 155 mm nad 40 km je tak zcela neefektivní. Zde svoji roli podstatně lépe plní raketové systémy.

  • xstandis
    21:32 13.05.2019
    • (1)
    Oblíbený příspěvek

    No i kdyz trapi F-35 rada potizi, tak je to bez diskuze jediny letoun pro 21. stoleti, ktery je staveny ve velkych seriich a s potrebnym zazemim. Vychytani much a logistiky jeste chvili potrva, ale da se to zvladnout. Verim, ze tyhle masiny budou letat jeste na konci tohoto stoleti. Az se letectva NATO s tim nauci pracovat a vyuziji vsechny jeho moznosti, tak nebude mit konkurenci co do kvality a kvantity. V Evrope by se mi libila verze F-35B. Jedinou konvencni cestou, jak by mohl Rus znemoznit letecke operace predstavuji raketove udery na letiste, coz v tomto pripade by bylo tezko splnitelne.

    • petris
      08:22 14.05.2019

      Vzhľadom na cenu za letovú hodinu F-35B je otázne ako dlho by tie stíhačky boli schopné fungovať niekde v lese, obzvlášť po raketových úderoch na infraštruktúru krajiny.

      • Clanek
        09:17 14.05.2019
        Oblíbený příspěvek

        Sveho casu byl vykrik nejmodernejsi zapadni techniky Sea harrier, a ten kdyz si sel v '82 zalitat do jizniho atlantiku tak zvladal v improvizovanych podminkach operace v nepretrzitem tempu s 90%+ nasaditelnosti, a pro poruchu byl za celou operaci ze vsech harrieru na dvou letadlovych lodi odstaven jeden jediny kus. Ostatni se darilo mechanikum drzet / vracet do vzduchu nekolikrat denne.
        Dnes je jina doba, jsme o 4 dekady dal, ale nevidim duvod proc kdyz to zvladl tehdejsi high tech, proc by dnesni high tech mnel nejak zasadne pokulhavat. Ano, zvysila se komplexnost stroje, ale taky se posunula nase schopnost problemy diagnostikovat, predvidat, v materialech jsme taky nekde jinde atd. atd. atd.

        • petris
          12:16 14.05.2019

          Nie som si istý nakoľko sa dá porovnávať plánované cvičenie Sea harrierov z LL v riadených podmienkach, s prevádzkou F-35B mimo ich bázu v podmienkach vojny s Ruskom. Pri ich prevádzkových nákladoch si dovolím pochybovať že by bolo možné udržať ich letuschopné dlhšiu dobu mimo ich bázu.

          • satai
            12:23 14.05.2019

            Plánované cvičení? A jinak v pořádku?

          • Horny
            12:25 14.05.2019

            Clanek zjevně myslel válku o Falkladny...

          • petris
            12:32 14.05.2019

            Áno satai, inak v pořádku a ty? :)

          • satai
            12:34 14.05.2019

            Ale jinak samozřejmě tohle vyžaduje ne jen koupit 35B ale i další přípravy...

            Zajímavé je podívat se na Rapid Raptor a další Rapid X programy...

          • petris
            12:36 14.05.2019

            Horny: To ale nič nemení na tom že prevádzkovať rádovo jednoduchšie lietadlo prispôsobené na prevádzku z LL na LL, aj keď v bojových podmienkach (i keď Argentína ťažko mohla nejakým spôsobom obmedzovať Britov v operáciách LL, tých obmedzovali skôr vlastné schopnosti RN), je trochu rozdiel oproti prevádzke tak komplexného lietadla ako F-35B niekde v lese počas skutočnej vojny.

          • Clanek
            12:59 14.05.2019

            petris:
            To ale nič nemení na tom že prevádzkovať rádovo jednoduchšie lietadlo prispôsobené na prevádzku z LL na LL, aj keď v bojových podmienkach (i keď Argentína ťažko mohla nejakým spôsobom obmedzovať Britov v operáciách LL, tých obmedzovali skôr vlastné schopnosti RN), je trochu rozdiel oproti prevádzke tak komplexného lietadla ako F-35B niekde v lese počas skutočnej vojny.

            To klidne rozepiste, v cem konkretne je ten zasadni rozdil? Zacnete treba tim "radovo jednoduchsim" letadlem, co bylo na herieru V KONTEXTU DOBY tak radove jednoduche ze je proti tomu F-35B v kontextu dneska superkomplikovana? Herrier se muze zdat jednoduchym pouze z dnesniho pohledu, jiste ne z pohledu soudobeho (a tim spise ne z pohledu pilotu co s tim letaly, nakonec, vlastne jedine zasadni ztraty ktere britsky svaz utrpel byly nasledky nehod, casto pri pristani).
            Dal muzete pokracovat s tim nakolik bylo pusobeni letadel, ktere v tehle verzi mela RAF jen par mesicu / let, a kde aby doplnila pocty posunula na lode i stroje z cvicne letky, kterych ony LL bezne nesli 6-8ks max, ale do konfliktu slis s 10+ kusy kazda, provadejic desitky sorties denne, chranic svaz, vybojovajic vzdusnou nadvladu a jeste predvest par pokusu o utoky na pozemni cile... a tohle vsechno zvladat delat s zasobovanim napnutym na desitky tisic km a v tak kratkem casovem okne, ze fakticky britanie sla vyhrat nebo prohrat valku s tim co tam jeji narychlo poskladany svaz sebou privezl, tak nakolik tohle jsou normalni podminky?
            A nakonec nam prosim osvetlite tu nejvetsi jobovku, onu "skutecnou vojnu", protoze valka o falklandy byla asi jen hospodska strkanice... ? Phobuh...

          • Jirosi
            12:59 14.05.2019

            Petris: A v čem, logistice je ve výsledku jedno zda vám nový díl dodá do lesa nebo na letiště. Prostě ˇho máte, nebo nemáte / poletíte, nepoletíte.

          • GlobeElement
            13:02 14.05.2019

            petris - někde v lese bys dneska nejspíš nedokázal provozovat ani tank. Všude jsou čidla, počítače, tipl bych si, že to bez čipové karty ani nenastartuješ. Ukazuje na to i fakt, že ISIS, přestože ukořistil Abramsy irácké armády, nebyl schopen žádný použít.

          • petris
            14:03 14.05.2019

            Jirosi:
            No rozdiel je už len v tom že TOP si so sebou do lesa proste nezoberieš, zatiaľčo lietadlová loď je priamo by design prispôsobená na prevádzku lietadiel, preto má prívlastok lietadlová. Letisko detto. Kľudne sa môžem mýliť, ale mne to proste nepripadá veľmi realistické operovať s F-35B v poľných podmienkach mimo leteckú základňu s potrebnou infraštruktúrou. Možno by to fungovalo pár dní, ale dlhšiu dobu, pochybujem.

          • Jirosi
            14:11 14.05.2019

            Letadlová loď je slupka. Všechno vybavení je do ni možno nainstalovat, stejně jako je ho možné vzít do "lesa". Pokud ho nevezmeš ani na LL ho mít nebudeš.

          • satai
            16:31 14.05.2019

            @petris - koukni na to, jak vypadá doktrína USMC pro nasazení F35 z předsunutých základen, ostrovů...

      • Jirosi
        11:41 14.05.2019

        Clanek: A Další 4 dekády před tím v UK do 6h, prostě zasypali díry po bombách a byli zase operační.

      • xstandis
        20:49 14.05.2019

        Ono nejde o to ani tak v lese. Predstavuju si to spise jako dobre vycvicenou jednotku s treba stovkou nakladaku, ktera by se dokazala presouvat a starat napr. o deset letadel. Dokazala by obden zmenit stanoviste o nekolik km ci desitek km. Co se tyce raketovych utoku na infrastrukturu krajiny - v pripade odvetnych utoku na infrastrukturu krajiny nepritele + letiste, ze kterych mohou jedine operovat velke masiny (napr. rodiny Su) by byl potencionalni nepritel na tom podstatne hure.

        • petris
          14:15 15.05.2019

          Vzhľadom na to že ruská PVO je výrazne výkonnejšia ako PVO krajín NATO sa domnievam že značnú časť z tých striel by zlikvidovala. Okrem toho Rusko má hĺbku územia ktorú západná Európa nemá.
          Klasické stíhače tiež dokážu operovať z ciest a pod., takže v princípe by v tom až taký rozdiel nebol. Su-25 nemá problém operovať aj z nespevnených plôch a zožere v prípade núdze aj motorovú naftu.
          Nebudem sa opakovať, ale jednoducho tá predstava prevádzkovať lietadlo 5. gen. niekde v poľných podmienkach a ešte s ním aj kočovať...neviem no.. Už len to prístrojové vybavenie na kalibráciu prístrojov F-35 musí stáť majland a byť citlivé na okolité podmienky a pod. Ja robím v metrológii s prístrojmi určite podstatne lacnejšími ako sú tie na F-35 alebo tie čo ich kalibrujú (no to je trochu otázne) a je to ťažké sci fi že by som teraz zobral nejaké prístrojové vybavenie, ktoré neznáša otrasy, nemôže byť ochladené pod 16°C ani ohriate nad 27°C, nemôže byť v prostredí so vzdušnou vlhkosťou vyššou ako 70%, počas činnosti musí byť klimatizované, po premiestnení sa musí 12 hodín temperovať a prednastaviť a išiel s ním robiť výkony kdesi v nákladiaku alebo v stane za Hornou Maríkovou. Nejakú dobu by to asi fungovalo, ale veľmi dlho asi nie.

          • balm
            21:23 15.05.2019

            Na základě čeho posuzujete vyspělost systémů protivzdušné obrany, té či oné strany?

            Pilířem každé protivzdušné obranu zůstává vlastní letectvo schopné udržet pod kontrolou vlastní vzdušný prostor. I nejvyspělejší pozemní systémy jsou odsouzeny k zániku od okamžiku, kdy vlastní letectvo ztratí kontrolu nad vzdušným prostorem.

          • Jirosi
            07:30 16.05.2019

            Už si někdy letěl letadlem?
            Stojíš na zemi kde ti na trup paří slunce(30C+), za pár minut po letíš v 10km(-30-50C). Bojový letoun provede manévr z násobky přetížení 7-8G(9 vyjmečně), kde ti vzroste zatížení konstrukce násobně. Potom si ho zamíříš do mraku 100% vlhkost, atd.

            Bojové letouny, jsou právě tak drahé. Protože, systémy co používají nemohou být, tak citlivé na vnější podmínky.

          • petris
            08:16 16.05.2019

            balm:
            Posudzujem to na základe prostého porovnania TTD systémov PVO Ruska a západných krajín. Pravda ale je, že mnoho ruských systémov PVO ani nemá na západe analógiu (čiastočne s výnimkou Izraela).
            Pilierom PVO je samozrejme vlastné letectvo, to je pravda, ale tu bola reč o zachytení sálv útočiacich RSPDL a to je predovšetkým práca pre systémy PVO. Pokiaľ na západe také systémy prakticky ani nie sú resp. sú niekde na úrovni priemerných ruských Bukov a ešte k tomu len sporadicky, tak potom kto je na tom v tejto oblasti lepšie, ten kto má tie systémy a letectvo alebo ten kto má letectvo ale systémy PVO takmer nemá? Mne to pre oblasť PVO resp. schopnosti zničiť čo najviac útočiacich RSPDL, myslím v celku logicky, vychádza v prospech RF.

            Jirosi:
            Neuveríš ale letel. Dokonca som sa v pár lietadlách aj "šprtal" :) a práve preto čo opisuješ býva elektronika v lietadle klimatizovaná a otrasuvzdorne uložená.

          • balm
            18:08 16.05.2019

            @petris 08:16 16.05.2019

            Zopakuji znovu svou nekorektní otázku a doufám v odpověď. Na základě čeho posuzujete vyspělost systémů protivzdušné obrany, té či oné strany?

            Nechápu, čemu rozdílnost zbraňových systému vadí a proč jsou podle Vás lepší či horší. Západní svět vyvíjí a vlastní takové zbraně, které potřebuje k zajištění vlastní ochrany. Od postřelování vrtulníků na úrovni tankových praporů, po likvidaci satelitů na oběžné dráze ... a že nemá létající kombajn s kulometem? To přece nevadí. Klíčovým faktorem zůstává schopnost systémů reagovat na možné scénáře.

            Dobře naplánovaný útok provedený pomocí střel s plochou dráhou letu nezastavíte, protože střely neodhalíte a v okamžiku kdy "se ukážou", nemáte čas reagovat. Moderní generace střel, včetně modernizovaných střel, se mnohem hůře detekují, efektivněji využívají nízké letové hladiny s využitím terénu, o to hůře se zastavují a historie nasazení např.: střel Tomahawk vždy skončila v neprospěch systémů obrany Sovětské a Ruské produkce. Můžete chránit komplexní bojové systémy jako S-400 chránit třeba Pantsir-S2, předsunutými výstražnými systémy, ale tak jako tak bude neutralizován. Střelbu na střední nebo delší vzdálenost nezrealizujete, protože ten Tomahawk si klidně poletí pár desítek metrů nad zemí (verze Block IV létá v režimu kopírování ve výšce 30 metrů). Zbývá střela 9M96E vybavená TVC pro střelbu na blízkou vzdálenost ... za ideálních podmínek teoreticky zvládne S-400 detekovat cíl s odrazivou plochou 0.6m² ve výšce 3m nad zemí. Nevím jakou efektivní odraznou plochu mají nové generace střel, nebo modernizované střely, ale 0.6m² to asi nebude. Dejme tomu, že ano. Podle údajů MKV Fakel (Almaz-Antey Concern), ze kterých čerpám, činí reakční čas detekce 6 sekund, k tomu si připočtěte čas potřebný pro předání informací střele, opuštění pouzdra s "výstřelem" do minimální výšky 30m nad zemí, kde provede prvotní opravu trajektorie a srovná se na vstřícný kurz. Ať to počítám jak to počítám, odhadovaný reakční čas od prvotní detekce činí veřejně odhadovaných 12 sekund ... a minimální vzdálenost činí 1km. Ani Patsir-S2 není o mnoho rychlejší a je pravděpodobné, že Pantsir-S2 to schytá první střelou, aby druhá a třetí zničila strategický cíl. Bude-li se jednat o kombinovaný útok, ve kterém střely s plochou dráhou letu podpoří roj dronů, návnady (decoy) , tak efektivita PVO systému ještě klesne.

            Jde o dohady sebrané z údajů MKV Fakel, který systémy a střely vyrábí. Vzhledem k faktu, že všechny informace jsou nad, nebo podhodnocené a skutečné údaje se tají (bez ohledu na výrobce), nelze o účinnosti Ruských systémů vyvozovat nic. Všechno je to o dohadech a víře v existenci zázračného systému.

            Kombinovaná Izraelská PVO se osvědčila, nejvíce Iron Dome, který zkoušení slimáci neustále, ale nevím o žádném větším příkladu, ve kterém Sovětské/Ruské systémy zabránily útoku a škodám. Na středním východě Sověti a Rusové budovali systémy PVO a stejně střely své cíle našly.

    • Kichot
      11:06 14.05.2019

      Ještě bychom k těm F35B měli objednat LL nebo aspoň výsadkovou, ať to má smysl :-)

  • Rase
    19:48 13.05.2019

    Jsem zvědavý, zda se nějak pozitivně projevuje / projeví nový koncept rychlejších nákupů. Přijde mi, že u nových BVP (program NGCV) Američané docela šlapou, to samé s novými vrtulníky a ručními zbraněmi. Tady jde ale o prioritní programy. Osobně jsem zvědavý i na pořizování nových lodí, zda opravdu vyberou již zavedenou platformu a nebudou experimentovat.
    ps. výhledově jsem velmi zvědavý i na letouny nové generace F/A-XX a PCA (Penetrating Counter Air), tedy jak moc budou chtít experimentovat a zda se nebudou radši víc držet při zemi.

    • balm
      22:33 13.05.2019

      Prozatím se všichni výrobci ohlíží k laboratořím, ve kterých probíhají výzkumu materiálů a technologii potřebných pro výrobu, autonomních řídících systémů pro snímání a generování řídících povelů (korekcí) zajišťující schopnost letu. Už nemluvíme o 1000 - 2000 řídících povelů za vteřinu, ale přesouváme se k číslům 10 - 15 000. Prozatím se situace vyvíjí tak, že ani jeden z výrobců nebude schopen ufinancovat požadované předsériové prototypy a dochází k utváření smluvního pavouka, kde se napakují zejména právníci. Při dnešních cenách se odhaduje cena za stavbu požadovaných 2 prototypů na 7 - 10 miliard, reálně asi o dost více. Zajímavé ovšem je, že se mluví čím dál více o společném prototypu B+LM, nikoliv jen standardním porcování peněz a objemu práce, ale o skutečném společném projektu.

      Co vím, tak doposud nejsou konečné požadavky stanoveny. Neustále se rozšiřuji a nabalují. Tak či onak, půjde o nejdražší revoluci v dosavadních dějinách letectví. Zbývá tak 25 - 30 let :-)

      • Aloha
        09:59 14.05.2019

        V čem má ta revoluce spočívat? opravdu se dočkáme křídel, které budou měnit svůj tvar podle aktuální potřeby? nic jiného tak revolučního mě nenapadá

        • GlobeElement
          10:23 14.05.2019

          Vždycky se dá něco vymyslet.
          Schopnost hypersonického letu ve velké výšce, to znamená zcela novou koncepci motorů. Autonomní řízení a rozhodování. Nějaké nové zbraňové systémy - lasery a kdo ví co ještě.
          Kdo ví, co se jim honí v hlavách.

          • Jirosi
            11:31 14.05.2019

            Hypersonický let, kdy IR čidlem díky "teplu" opravdu budeš svítit jako žárovka nebude tou cestou.

        • Rase
          10:27 14.05.2019

          Nejde ani tak o samotný tvar letounu, ale spíš "chytrou kůží" - sestavu miniaturních senzorů přímo na povrchu trupu, někdy se zmiňuje i samo opravný povrch, pokročilý stealth, výkonný systém pro elektronický boj, sofistikovaný hardware a software, včetně specializovaných umělých inteligencí, zvýšenou autonomií řízení atd. Letoun zkrátka dokáže fungovat s pilotem, nebo i bez (autonomně, nebo dálkově řízen). Pohon zajistí motory s proměnným cyklem - program ADVENT (Adaptive Versatile Engine Technology). Výhodami jsou i vyšší tah, nízká spotřeba a podobně. Pokud jde o výzbroj, tak se zmiňují nové hypersonické střely a k sebeobraně laser (ten je v plánu ale i na starší stroje - F-35 a podobně).

        • balm
          16:27 14.05.2019

          Nevím a ani nemohu vědět, čeho se v budoucnu dočkáme v sériové výrobě, protože bude záležet především na ceně. Obávám se, že neexistuje člověk, který by dokázal na otázku odpovědět. Můžete považovat za jisté, že vertikálním a horizontálním stabilizátorům odzvonilo, stejně tak se do sériové výroby dostane elastická a digitálně řízená vztlaková mechanizace. Koneckonců na řízení programovatelné vztlakové mechanizace pracuji a pracujeme v rámci vývoje bitevníku T-X (z původní cvičné verze Boeing/Saab). S úspěchem bylo zalétán první prototyp nových profilů křídel s programovatelnými ovládacími plochami (jen analýza získaných dat zabere minimálně půl roku, dalšího půl roku potrvá metalurgům analyzovat materiály), ale to jsme stále u 2100 korekcí za vteřinu s 26 možnými režimy nastavení. K dokončení chybí minimálně 3 - 4 roky vývoje, včetně materiálů. K požadavkům na 6. generaci je pořád hodně daleko a faktem zůstává, že před námi to ještě nikdo nezkoušel. Z toho vyplývají i problémy s praskáním a silným opotřebením vnitřních struktur, problémy s elektromotory, servy, ... i když máme navržené, otestované a zalétané základní křídlo (profil), od skutečné proměnlivé mechanizace a programovatelných profilů nás dělí minimálně 4 roky vývoje. Vlastně nevíme, jak to celé dopadne, protože prozatím se počítá a kalkuluje v sérii 130ks. I když splníme nadefinované požadavky, může dojít k seškrtání z důvodu vysoké ceny.

          Dej si to dohromady s požadavkem na 6. generaci, ve které se objevují požadavky na anténní soustavy v potahu, senzory, programovatelné matrice, autonomně programovatelné struktury absorbérů elmag. záření (RAM), odolnost proti elektromagnetickému záření, přeměna nežádoucí tepelné energie, nahrazení křemíkových polovodičů, výkonné procesory pro zpracováni dat v reálném čase ... k dnešnímu dni nemáme nic, jen nápady a to nestačí. V současnosti není možné požadavky realizovat, protože prostě nemáme technologie, materiály, algoritmy umělé inteligence, motory, elektrické systémy, optické matrice apod. I kdyby akceptovali cenu $5 000 000 000,00/kus (to se nestane, ale pro příklad postačí), stejně zatím nikdo na světě v příštích 5 - 10 letech nedokáže postavit takové letadlo.

          • Rase
            19:59 14.05.2019

            vaše komentáře jsou opravdu velmi zajímavé a fascinující - díky.

            Jsem zvědavý, zda se námořnictvo u svého F/A-XX vydá jednodušší cestou. Zrovna dneska jsem četl zprávu Čínského vedoucího designera z institutu Chengdu Aircraft Research Design Institute, že Čína může mít k dispozici první letoun 6. generace do roku 2035, ale i možná dříve. Francie a Německo pracují společně na letounu 6. generace, stroj by měl být provozuschopný v roce 2040. Na vlastním letounu pracuje rovněž Rusko a Británie. U všech těchto států osobně očekávám, že se vydají méně náročnou cestou a použijí jen některé prvky, které hodlá získat americké letectvo.
            V případě Číny má jejich stroj pracovat s pokročilou umělou inteligencí, bude umět řídit a velet roji dronů, jeho schopnost stealth bude na ještě vyšší úrovni než předešlé generace letounů. Také předpokládá, že součástí výzbroje letounu bude laser a hypersonické zbraně. Tohle budou mít ale společné asi všechny zmíněné konstrukce.

          • balm
            23:01 14.05.2019

            @Rase 19:59 14.05.2019

            Samozřejmě jsem prohlášení zaregistroval Číny, ale nemohu se zbavit pocitu, že byla myšlena spíše 5.5 generace, nikoliv 6. generace v včele s nejpokročilejšími letouny PCA. Nelze si nevšimnout, že každá strana si vlastnosti 6. generace vykládá po svém, nebo jsme zůstali zakonzervováni definováním PCA jako nejpokročilejšího a nejnebezpečnějšího letounu ve vzdušném prostoru. Musíme si pokládat otázku, nakolik jsou nároky realizovatelné v rozumném časovém horizontu a samozřejmě finanční situace, která může značně omezit nyní definované vlastnosti, protože projekt PCA musí reagovat na potencionální protivníky a být minimálně o krok napřed. Děje se tak, protože s každým dalším oznámením se přidávají vlastnosti ... mnohdy jako z komiksu.

            Minimálně z finančních důvodů budou muset, ani USA nejsou schopni ufinancovat takto pokročilé a enormně nákladné projekty. Teoreticky lze vycházet ze základů a postavit námořní verzi na posílené konstrukci, podvozku a odlišných materiálů, které budou snášet tvrdá přistání na letadlových lodích.

          • Jirosi
            07:41 15.05.2019

            Ono je možné, že opět vyvinou technologickou super konstrukci doby jako byla Valkýra. Ale v praxi se díky ekonomickým nákladům bude používat úplně něco jiného. Jediné co jim zůstane bude schopnost vyrábět pokročilou technologii. Což jim dá opět obrovský náskok.

          • balm
            19:00 15.05.2019

            @Jirosi 07:41 15.05.2019

            I to se může stát, ale protože Čína vyvíjí vlastní "6. generaci", tlak na revoluční a dominantní stroj se zvyšuje. Tak či onak, technologie se využijí.

          • Jirosi
            07:32 16.05.2019

            Balm: Jistě, ono to moc jinak nejde. A pak to pověstně "zase jsou krok před námi"

      • Rase
        10:20 14.05.2019

        Tak to je opravdu velmi zajímavé, ony ty technologické mantinely jsou rozhodně nemalé a technologický vývoj běž tak rychle dopředu, že je asi dost komplikované cokoliv plánovat v horizontu několika desítek let. Společný prototyp je velmi rozumný krok, vždycky mi bylo líto letounu, který nebyl vybrán - a´t již YF-23 nebo X-32. ještě jednou díky za zajímavé detaily

        • GlobeElement
          10:33 14.05.2019
          Oblíbený příspěvek

          Rychlý pokrok v technologiích vede k tomu, že v okamžiku zahájení výroby je použité řešení vlastně zastaralé. Markantní je to u kosmických sond, které se vyrábějí několik let a proto se použité technologie musí "zakonzervovat" ve stavu, ve kterém byly, když se stavět začalo. A když je sonda hotová, je to skoro muzejní kousek.
          Ale jinak to udělat nelze, to by nikdy nic nedokončili.

          • Jirosi
            12:56 14.05.2019

            Tohle není o rychlosti pokroku! Ale o tom, že vývoj jde kontinuálně dál.
            I pokud by jste chtěl dostat ten "aktuální" stav do techniky. Pak by to zase trvalo cca 5 let, a opět už by byl zastaralí.

          • GlobeElement
            13:05 14.05.2019

            Já vím, tak jsem to myslel.

  • ruleta
    18:07 13.05.2019

    Tady jsou zase rady....prej osobni zodpovednost do vyse rocniho platu/mzdy. Ridil nekdy nekdo nejaky podobny projekt anebo o par radu mene komplexni projekt, ktery kombinuje hardarowou a softwarovou dodavku v radu milionu korun/dollaru? Vetsina projektu je ve vysledku drahsi, nestihne se na cas pripadne se oseka co bylo puvodne slibeno.

  • drohh
    16:01 13.05.2019

    Pamatuju si dobře, že výrazně vyšší spolehlivost než měli ostatní stroje, byl důvod proč byl vybrán Oshkosh?
    Ironie, že zrovna s tím jsou teď problémy :D
    Jinak mě vlastně zarazilo, že pět nejvěších korporací si rozdělilo "jen" 47% zakázek.
    Máte tušení kdo dodává zbytek? Přeci jen mít kapacitu dodávat americkým ozbrojeným složkám není jen tak..

  • GlobeElement
    14:21 13.05.2019

    Každý státní úředník, ty z Pentagonu nevyjímaje, by měl dostat každé ráno hned po příchodu do práce jednu po tlamě, aby si uvědomil, že je zaměstnancem daňových poplatníků a ne hradním pánem rozhazujícím své vlastní zlaťáky.

    • Lukash
      14:44 13.05.2019

      Presne to tvrdim, v štátnom hospodárení nebude poriadok pokial štátny úradnící nebudú plne trestnoprávne zodpovední za svoje rozhodnutia. Dáš pod zmluvu podpis, ukáže sa ako nevýhodná = súd a prísny trest.

      • GlobeElement
        14:51 13.05.2019
        Oblíbený příspěvek

        Jenomže to vede k opačnému extrému - nepodepíší nic.
        Není to jednoduchý problém...

        • Lukash
          14:57 13.05.2019

          To nie len si dáš sakra pozor čo podpíšeš.

          • satai
            16:08 13.05.2019
            Oblíbený příspěvek

            Tak určitě.

            Navíc chyby ke každému jen trochu komplexnímu rozhodování prostě patří. Nutně. Jen se zamysli, kolik chyb jsi udělal i když jsi šel se svou kůží na trh "sám za sebe" (nešťastně zvolené zaměstnání, partnerka, co se ukázala být husou, nechat školy kvůli blbosti nebo se naopak leta tvrdohlavě pokoušet o něco, co nemá smysl - kdo z nás může říct, že to nikdy neudělal?).

    • RiMr71
      15:45 13.05.2019
      Oblíbený příspěvek

      ...takové hmmm hmmm v zemi, která celá patří a slouží k výdělku svému Agromajiteli...

      • PetrTechnik
        17:41 13.05.2019

        Někdy si říkám, jak je možné přesvědčit tolik lidí ,že Babiš je tím samojediným zlem v ČR. Co se zamyslet třeba nad tím, kolik peněz si odnese z ČR rakouská Erste nebo majitel Komerční banky. Nebo ,že by měl ten Zeman pravdu o té hloupé třetině lidí...

        • Jirosi
          18:40 13.05.2019

          Odnese si peněz tolik kolik si vydělá, vy si snad neodnášíte z práce výplatu?
          Případně když někomu půjčíte, investujete, atd. tak očekáváte zisk...

          • PetrTechnik
            00:23 14.05.2019

            Já mám na mysli různé finanční transfery třeba za IT služby , například k sanování ztrát mateřské společnosti. A to za nesmyslné částky, které snižují daňový základ. Moje výplata je zdaněná a nemohu ji nijak optimalizovat. Nebo jiný příklad, když vodárenská společnost vlastněná zahraničním vlastníkem , má od něho převedená kvanta techniky u kterých uplatní odpisy, čímž sníží daňový základ. Pokud si pak majitel vyplatí dividendy , zdaní je maximálně 15% procenty. Peníze zmizí z republiky, ne nadarmo je ČR nazývána krmelcem Evropy. Mimochodem stejně se za dob vlády Jelcina, pakovaly penězi v Rusku americké firmy, nástup Putina tomu udělal konec, to byl také jeden z důvodů dnešní studené války mezi Západem a Ruskem.

          • GlobeElement
            07:59 14.05.2019

            PetrTechnik - jenomže je zatracený rozdíl mezi tím, když si někdo sníží daňový základ, tedy ve výsledku odvede méně daní (což samozřejmě dělá i Babiš - jeho slavné korunové dluhopisy jsou co?) a když někdo ze státního rozpočtu přímo čerpá peníze těch ostatních.
            V případě Agrofertu hovoříme o miliardách. Takové číslo si většina lidí vůbec nedovede představit.

          • Jirosi
            10:50 14.05.2019

            PetrTechnik: "A to za nesmyslné částky, které snižují daňový základ. Moje výplata je zdaněná a nemohu ji nijak optimalizovat. "

            Takže vy neuplatňujete slevu na poplatníka, slevu na dítě, atd.
            15% = daň z dividendy = rozdělení zisku mezi majitele, kolik vlastníte firem, asi žádnou. Jinak by jste takové hlouposti neplácal.

          • GlobeElement
            11:05 14.05.2019

            Výplatu optimalizovat nelze, ale třeba odvod DPH již ano. DPH totiž jde přímo státu, podnikatel z ní nic nemá a když si zákazník vybere platbu "bez papírku" - bez odvodu DPH, je to sleva jen a pouze pro zákazníka.
            Tak co, nikdy to pán nepoužil?

          • Jirosi
            12:36 14.05.2019

            GlobeElement:"Výplatu optimalizovat nelze" - i na výplatu existují daňové odpočty. A využívají je všichni, proto si myslíte, že nejsou.

            https://www.finance.cz/dane-a-...

          • GlobeElement
            13:06 14.05.2019

            Jirosi - ano, odpočty existují samozřejmě i pro zaměstnance, ale já debatu chápal jako to, co udělá daňový poplatník sám, jaksi nad rámec běžných odečtů.

          • Jirosi
            13:12 14.05.2019

            Ale ani ty firmy nedělají nic co by jiné nedělali...
            Hold, ve světě korporaci se tak normálně funguje. Jen tady se všichni tváří, že naše firmy v zahraničí se chovají jinak :)))

          • Jirosi
            13:14 14.05.2019

            Viz. Sportovci v CR, většinově napsaní na daňové ráje, co se na jejich peníze národ skládá.
            Zahraniční nákupy "čez", tak neměli za cíl nic jiného než zvýšení ziskovosti.

    • PetrTechnik
      17:45 13.05.2019

      Ona by stačila osobní zodpovědnost třeba do výše ročního platu, okamžitý vyhazov a zákaz (třeba i doživotní) práce ve státních úřadech a firmách , kde má účast stát. Byl by to nejjednodušší způsob redukce byrokracie.

      • Jirosi
        18:45 13.05.2019

        Je zajímavé, kolik lidí na internetu je neomylných. Proč je tedy republika v rukou tolika lemplů?

        • PetrTechnik
          00:06 14.05.2019

          Proč střední a malé obce hospodaří nejlépe ze všech kde úrovní státní správy. Je to proto, že se tam nelze schovat za byrokratický personál, který je prakticky nepostižitelný , pokud jim nedokáží úmysl. Zastupitel na malé obci ručí za svoje rozhodnutí celým svým majetkem. Pokud způsobíte škodu, i neúmyslně čeká Vás náhrada škody, třeba i částečná a ta může být lehce v řádu stovek tisíc korun a více.

          • GlobeElement
            08:01 14.05.2019

            Na to jsi přišel jak? Malé a střední obce hospodaří úplně stejně blbě, kolikrát i hůř, už máme pár obcí v exekuci. Zastupitel na malé obci neručí za svá rozhodnutí vůbec ničím. Jelikož já sám jsem zastupitel, vím to spolehlivě.