Pilica+: Základ integrované a vícevrstvé polské protivzdušné obrany

Historie PSR-A Pilica je neoddělitelně spjata se zahájením licenční výroby sovětských protiletadlových kanónů ZU-23-2 v polských Tarnovských strojírnách v roce 1972. V průběhu let byla zavedena řada modifikací spojená se zavedením zdokonalených zaměřovačů od polské firmy Prexer. Tyto modifikace umožnily boj proti stále náročnějším cílům, zároveň i instalaci infračerveně naváděných protiletadlových střel, zpočátku Strela-2M a později Grom (kanóny s odpalovacími lafetami pro střely Strela-2M / Grom nesou označení ZUR-23-2). Pouhé zdokonalení efektorů však postrádá smysl bez zajištění správného situačního povědomí a zapojení systémů řízení palby.

Skutečným impulsem pro práce vedoucí k vývoji a zavedení systému Pilica bylo uzavření smlouvy mezi Ministerstvem obrany Indonéské republiky a tehdejší společností Bumar na dodávku PLRDK krátkého dosahu Aster (Kobra) dne 4. července 2005.

V rámci kontraktu si Indonésané objednali za 35 milionů dolarů dvoubaterijní sadu sestávající z jednoho 3D radaru krátkého dosahu MMSR (Mobilna Małogabarytowa Stacja Radiolokacyjna), dvou velitelských vozidel baterie WD-95 BCCV (Battery Comand and Control Vehicle), čtyř (dvě na baterii) samohybných raketových kompletů (Poprad), plus 12 (šest na baterii) tažených PLRDK ZUR 23-2-KG-I (varianta s kolimátorovým zaměřovačem CKE-21).