Plukovník Vávra: Zjišťujeme, co 15 000 veteránů trápí, a chystáme změny

Vyslání československé protichemické jednotky do Perského zálivu v roce 1990 zahájilo novou kapitolu armádních misí. Kolik válečných veteránů z této mise je?
Do operace Pouštní bouře bylo v roce 1990 vysláno dvě stě československých vojáků. V současné době evidujeme sedmdesát osm válečných veteránů z této operace, kteří si požádali o vydání Osvědčení válečného veterána. Nemáme přehled o tom, kolik válečných veteránů z této operace je držitelem Osvědčení válečného veterána Slovenské republiky. I když bychom rádi, náš odbor nemůže být z kapacitních důvodů v kontaktu s každým válečným veteránem, ale spolupracujeme se spolky, jež je sdružují. Takovými spolky jsou Československá obec legionářská a Sdružení válečných veteránů ČR.  

Jak je obecně o novodobé válečné veterány postaráno? Připomenete, na co mají aktuálně nárok?
Novodobé válečné veterány je nutné rozlišovat na ty, kteří jsou stále v činné službě, a na ty, kteří již činnou službu ukončili. Náš odbor pečuje především o válečné veterány mimo činnou službu. Pro ty je připravena řada benefitů, jsou to například různé slevy a zboží od soukromých firem nebo příspěvkových organizací. Váleční veteráni mimo činnou službu, kteří nepobírají dávky důchodového pojištění, mohou využívat přednostního vyšetření ve vojenských nemocnicích v rámci „Zelené cesty“ nebo slevu volně prodejného zboží v lékárnách ve vojenských zdravotnických zařízeních i zvýhodněné rekreační pobyty s ozdravným programem ve vojenských zařízeních. Na našich webových stránkách také zveřejňujeme postupy při hledání zaměstnání a máme databázi firem nabízejících zaměstnání válečným veteránům.

Jak pečujete o veterány, kteří už důchod pobírají?
Ti mohou čerpat obdobné výhody jako váleční veteráni druhé světové války. Mezi nejdůležitější benefity pro ty dříve narozené patří Domov Vlčí mák a Domovy péče o válečné veterány v Praze a Karlových Varech, které nabízí dlouhodobé ubytování s pečovatelskou službou.

Zmínil jste i spolupráci se spolky. Jak probíhá?
Spolkům poskytujeme například bezplatný pronájem prostor k pořádání kulturních, vzdělávacích a společenských akcí určených pro veterány. Máme radost i z nedávno vybudovaných komunitních center pro válečné veterány v Brně a Olomouci. Připravuje se i centrum v Praze, jež bude sloužit k zabezpečení volnočasových aktivit a k poskytování informací a poradenství ve zdravotnické, právní, psychologické nebo finanční oblasti.  

Válečné mise bývají často náročné, vojáci mohou po návratu trpět traumaty. Jak je o ně v tomto směru o postaráno?
Naši vojáci jsou na náročné situace připravováni systematicky. Proto v průběhu celé své kariéry prochází psychologickou průpravou, která je připravuje na zvládnutí stresu a zátěže, na bojové nasazení i odloučení. Speciální psychologická příprava pak probíhá u všech jednotek, které se chystají na nasazení. Nedílnou součástí celého procesu je i příprava a podpora rodinných příslušníků a blízkých. Po návratu z misí vojáci prochází takzvaným více etapovým mapováním psychické kondice.

Získávají i psychologickou pomoc, pokud je to nutné?
Ano, psychologická podpora je v armádě běžnou součástí péče o duševní zdraví. Psychologové působí ve všech vojenských posádkách po celé České republice. Jejich služby jsou určené pro všechny vojáky i civilní zaměstnance resortu obrany, pro válečné veterány v činné službě i mimo ni a v neposlední řádě i pro jejich rodinné příslušníky.

Jaké překážky musí váleční veteráni po návratu do běžného života překonávat?
Ze zkušeností víme, že se váleční veteráni, stejně jako vojáci z povolání, kteří ukončí činnou službu a přechází do civilního života, potýkají s různými problémy. Mezi ty nejčastější patří špatná orientace na trhu práce a finanční gramotnost. Z tohoto důvodu se ve spolupráci s jinými útvary ministerstva obrany snažíme zlepšit připravenost vojáků na přechod do civilního života ještě v době jejich činné služby.

Jak konkrétně vojákům při návratu a zapojení do běžného života pomáháte? A na jaké další organizace se mohou obrátit?
Poskytujeme jim třeba individuální poradenství, pořádáme semináře, zajišťujeme rekvalifikace. Například na seminářích se dozvídají o svých právech a povinnostech vojáka z povolání, o zdravotní péči, dostávají informace k hledání práce. Velmi přínosný je dotační program Péče o válečné veterány, z něhož mohou čerpat podporu neziskové organizace, například Československá obec legionářská, která o válečné veterány pečuje od roku 2011. Z počátku pečovali terénní pracovníci obce především o druhoválečné veterány, v současné době je do projektu zařazeno všech 299 žijících druhoválečných veteránů a 1 160 novodobých válečných veteránů starších 60 let. Do projektu jsou zařazeni i mladší novodobí váleční veteráni, na které upozornili jejich kamarádi nebo spolky, že mají zdravotní, sociální a jiné problémy.  

Od roku 1990 padlo při výkonu služby v zahraničních misích 29 vojáků Armády ČR. Jak pečujete o jejich památku? A jste v kontaktu s jejich rodinami?
Zranění a smrt jsou bohužel součástí vojenských konfliktů a nelze jim zcela předejít. Resort ministerstva obrany si váží odvahy vojáků bránit svobodu a nezapomíná ani na ty, kteří padli při plnění služebních povinností. Každý voják, který zahynul v zahraniční misi, je připomínán pamětní deskou v kolumbáriu Národního památníku na Vítkově. Tato deska je umístěna u hrobu neznámého vojína, tedy pro vojáka na místě nejčestnějším. Památku všech válečných veteránů si připomínáme na pietním aktu každý rok 11. listopadu v Národním památníku na Vítkově, kam jsou zváni váleční veteráni i pozůstalí. Obdobné pietní akty každoročně probíhají i u příležitosti Dne ozbrojených sil nebo u příležitosti Dne české státnosti. Své padlé kamarády si připomínají při výročích jejich úmrtí i členové spolků sdružujících válečné veterány na místech, kde jsou pohřbeni, nebo v místech, kde jsou umístěny pamětní desky. Podpora poskytovaná pozůstalým je nejintenzivnější přímo po incidentu, a to formou psychologické a duchovní služby. Následný kontakt a pomoc rodinám probíhají na úrovni mateřských útvarů.

Existuje v rámci NATO nějaká koordinovaná aktivita nebo projekty péče o válečné veterány?
V současné době NATO nezastřešuje veterány členských zemí. Každý členský stát má vlastní systém a formu péče o válečné veterány. Sdružování probíhá spíše spontánně na úrovni spolků, které válečné veterány sdružují. Příkladem v naší republice může být Asociace spolků válečných veteránů založená v srpnu 2019, jejíž rada zasedala v lednu 2020 a řešila společné plány. V zahraničním měřítku je příkladem AISP – SPIA, která byla založena v roce 1988 jako asociace modrých baretů a jako nevládní organizace působí od roku 1995 při Hospodářské a sociální radě OSN s obecným statutem poradního orgánu. Členem obou asociací u nás je spolek Československý legionář SPIA Czech, který má s ministerstvem obrany podepsané Memorandum o spolupráci.

Co je aktuálně nejpalčivějším problémem péče o válečné veterány?
Je to připravenost veterána na přechod do civilního života a uplatnitelnost na trhu práce. Ze zkušeností víme, že pokud válečný veterán odcházející z činné služby přejde hned nebo v co nejkratší době do jiného zaměstnání, je velká šance, že nebude řešit existenční problémy, s tím spojené rodinné problémy a že je nezačne řešit útěkem od reality, například alkoholem. S nárůstem počtu novodobých veteránů a se specifičností jejich potřeb, které se významně liší od potřeb druhoválečných veteránů, bude nezbytné pružně reagovat, a to nejen co do počtu, ale i co do druhu zařízení poskytujících sociální a zdravotní asistenci či jinou pomoc. S tím budou spojené nutné změny v oblasti zabezpečení. Abychom mohli pružně reagovat na tyto potřeby, je nezbytné o nich vědět. V současnosti proto resort obrany dokončuje přípravu průzkumu mezi válečnými veterány, který by měl pomoci zacílit podporu vhodným směrem.

Na jakých dalších projektech nebo novinkách pracujete?
Pozornost věnujeme především přípravě novelizace zákona 170/2002 Sb., o válečných veteránech, která by měla reagovat na překonané paragrafy, dále by měla zjednodušit a zpružnit komunikaci s veterány při péči o ně a ujednotit přístup k válečným veteránům bez ohledu na to, jakým resortem byli do zahraniční mise vysláni. Čeká nás ještě řada jednání, která jsou s přípravou novely spojena. Novinkou je i postupná příprava na zpracování koncepce péče o válečné veterány na období let 2022 až 2026, ve které se chceme komplexněji soustředit právě na problematiku péče o novodobé válečné veterány. S tím souvisí i dotazníkové šetření mezi válečnými veterány, jež nám pomůže zjistit, jak vnímají potřebu podpory ze strany státu. Hlavními oblastmi tohoto průzkumu jsou pociťované dopady mise, okolnosti odchodu z armády, nabízené a využité služby, potřeby po odchodu z armády, kontakty s bývalými kolegy a s vojenským prostředím a postoj k armádě. Výsledky tohoto průzkumu budou hrát důležitou roli při tvorbě zmíněné koncepce.