Po gripenech dorazili na Island i zbylí příslušníci mise

Gripen Island 2015
Ve čtvrtek se s letištěm Keflavík pozdravily gripeny s tankerem průletem ve formaci; větší foto /  kapitán Tomáš Maruščák, prap. Milan Polách

Pátek 24. července 2015 v 10:50 hodin dosedl na ranvej letiště Keflavík Airbus A-319 CJ, který dopravil na Island zbylé příslušníky úkolového uskupení, naopak předsunutá skupina ostrov tímto letounem opustí. Následovat budou finální přípravy a první certifikační lety nad ostrovem.

Tři desítky osob dopravil dnes na mezinárodní letiště Keflavík Airbus A-319 CJ 24. základny dopravního letectva Praha – Kbely. Úkolové uskupení Armády ČR ASICIPPN (Airborne Surveillance and Interception to meet Capabilities Iceland´s Peacetime Preparedness) pro misi na Islandu je tak kompletní a připraveno v pondělí 27. července v ranních hodinách zaujmout hotovostní systém pod dohledem komise z nadřízeného stupně velení Společného mnohonárodnostního operačního střediska vzdušných sil NATO (CAOC – Combined Air Operations Centre) z německého Uedemu.

„Hned v pondělí nás čekají první certifikační lety, stejně tak tomu bude v úterý. Komise bude posuzovat připravenost k převzetí operačního úkolu v rámci standardů NATO", uvedl major Milan Nykodym, zástupce velitele uskupení pro operace. Integrovaný systém protivzdušné a protiraketové obrany NATO – NATINAMDS (NATO Integrated Air and Missile Defence System) je však příslušníkům jednotky dobře znám i z České republiky. V rámci tohoto systému střeží vzdušný prostor nad Českou republikou již od vstupu do Aliance v roce 1999. „V loňském roce proběhla certifikace bez problémů, takže věřím, že od středy 29. července zaujmeme ostrou hotovost", dodal Nykodym.

Příslušníci uskupení vykládají materiál z Airbusu; větší foto / kapitán Tomáš Maruščák, prap. Milan Polách

Vše podle plánu

V pondělí 20. července odlétla první polovina úkolového uskupení spolu s předsunutou skupinou, aby na letišti, ze kterého budou čeští stíhači působit pět týdnů, připravili potřebné zázemí. Přelet pětice letounů JAS-39 Gripen byl o den odložen, když jeden z letounů ve čtvrtek 23. července hlásil závadu.

„Kontrolní systém vyhodnotil závadu na záložním systému letových dat. Všechny letouny se tak vrátily na mateřskou základnu a přelet jsme odložili na záložní termín následujícího dne," uvedl velitel plukovník Martin Nezbeda. Všechny lety a taktické přelety obzvlášť mají plánovanou zálohu. I v loňském roce byl přelet nadzvukových letounů z Čáslavi o den posunut z důvodu nepříznivého počasí v místech určených k tankování za letu. Ani v jednom případě to však nenarušilo přípravu na plánované zaujetí hotovosti nad Islandem.

Gripeny čekala na Islandu poletová příprava, v pozadí italský tanker KC-767; větší foto / kapitán Tomáš Maruščák, prap. Milan Polách

Přelet opět na jedničku

Piloti urazili v nadzvukových stíhacích letounech JAS-39 Gripen více jak 3000 kilometrů, během letu několikrát doplnili palivo z tankeru KC-767 italských vzdušných sil. „Během čtyř a půl hodinového letu jsem doplňoval palivo třikrát," konstatoval kapitán Ervín Ehm, pilot gripenu. Čeští stíhači museli rychlost přeletu uzpůsobit rychlosti tankeru, vlastní doplňování paliva pak probíhá v rychlosti okolo 500 km/h a připojení trvá několik minut.

Je to již potřetí, kdy byla schopnost českých pilotů využita v rámci taktického přeletu. „S tankerem jsme procvičili procedury k air to air refuelingu koncem června a začátkem července letošního roku nad mořem východně od italského Rimini", prozradil kapitán Jiří Čermák, inspektor bezpečnosti letů a pilot nadzvukové stíhačky. Piloti se stejným tankerem kooperovali již při loňském přeletu na Island, podmínky však platí 6 měsíců, pak je nutné je prodloužit cvičným letem s tzv. „wet contact", tzn. dojde k vlastnímu přečerpání paliva z tankeru do letounu.

Foto 8:	Transportní letoun C-295 CASA (vlevo) a Boeing C-17 Globemaster (vpravo) na ploše pro odbavení letounů v Keflavíku

Transportní letoun C-295 CASA (vlevo) a Boeing C-17 Globemaster (vpravo) na ploše pro odbavení letounů v Keflavíku; větší foto / kapitán Tomáš Maruščák, prap. Milan Polách

Nasazení na Islandu za podpory Švédska

3. června schválila Vláda ČR nasazení techniky a osob k zabezpečení ochrany vzdušného prostoru Islandu a to v termínu od 20. července do konce srpna 2015. V loňském roce nasazení předcházela více jak půlroční příprava, letos však bylo nutné vše zvládnout během šesti týdnů. Díky zkušenostem právě z konce roku 2014 a díky podpoře Švédska se vše zvládlo.

„Vzdušné síly Švédska nám ve velice krátké době nejen navýšily skladové zásoby náhradních dílů a pozemního technického vybavení k nasazení 4 letounů do systému NATINAMDS, ale také se podílely na letecké přepravě potřebného materiálu v rámci programu Strategic Airlift Capability," prozradil kapitán Jan Ďucha, velitel skupiny leteckého pozemního personálu. Zmiňovaný program je konsorcium 12-ti států, které disponuje letouny Boeing C-17 Globemaster. Globemastary tak přepravily nadvakrát přibližně 50 tun logistického materiálu včetně náhradních dílů na letouny.

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Zaměřovací kontejnery pro L-159 ALCA a JAS-39 Gripen

Ministerstvo obrany České republiky objednalo 200 laserem naváděných pum GBU-12/16 Paveway II pro ...

Puma JDAM-ER s prodlouženým doletem

Americký Boeing a australské královské letectvo RAAF (Royal Australian Air Force) testují speciálně ...

Souboj českých a britských stíhačů skončil nerozhodně

Předletové a poletové briefingy, desítky vzdušných soubojů víceúčelových nadzvukových letounů ...

Indie se zajímá o švédské stíhačky Gripen NG

Švédský ministr obrany Peter Hultqvist plánuje během probíhající návštěvy Nového Dillí nabídnout ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • OndrejK
    22:02 28.07.2015

    Taky by mě zajímalo proč tolikrát tankují, ale asi to bude opravdu aby byla dostatečná rezerva na záložní letiště a navíc asi skutečně je to trochu o výcviku.

  • Luky
    09:14 28.07.2015

    ..navíc opět potrénují něco, k čemu se tak často nedostanou

  • Jarda Deml
    09:07 28.07.2015

    Zdravím. Podle mě to je proto, aby se z jakéhokoliv bodu trati dokázali s aktuálním množstvím paliva dostat na záložní letiště z důvodu jakékoliv krizové situace. Například poškození během tankování, závady jak na Gripenu nebo tankeru, nepříznivé povětrnostní podmínky a podobně...

  • Luky
    23:40 27.07.2015

    je to jen můj odhad, ale podle mě ušetří - když natankují vícekrát, tak nebudou přetěžovat letadlo a to nebude muset letět tolik natažený...

  • KOLT
    23:11 27.07.2015

    saracen: 3 200 km i s přídavnými nádržemi. To je ale za optimálních podmínek při optimální rychlosti atd. Přičemž minimálně optimální rychlosti dosaženo nebylo, protože s tankerem se letí moc pomalu. Krom toho je to na Island povětšinou proti větru :-) Někdo znalejší asi dokáže vysvětlit, proč se tankuje třikrát, když by to teoreticky stačilo jednou.

  • saracen
    22:48 27.07.2015

    Ja by som sa rád spýtal autora ako je to s doletom Gripenu, vzhľadom k tomu, že na fotkách majú po dve prídavné nádrže a tankovali za letu trikrát, pričom asi neleteli nadzvukovou speed. Príde mi to ako celkom poriadny žrút paliva.

  • meec
    22:34 27.07.2015

    Také myslím, že by nás KC-390 posunul o level někam jinam a, jak už bylo zmíněno, uživil by se. Osobně se mi tohle letadlo prostě líbí a bylo by z mého laického pohledu ideální.

    V nejbližších letech ale evidentně dostanou přednost dvě nové CASy jako "náhrada" za JAKy a kdy/jestli se dotane na něco v kategorii KC-390 je asi docela loterie...

  • karloscz
    19:58 27.07.2015

    Dovedete si představit, co by bylo výsledkem takového tendru v čr? Já radši ani ne.

  • liberal shark
    10:48 27.07.2015

    to Kazd : Souhlasím, evropské NATO má chronický nedostatek dopravních a tankovacích kapacit. Případné KC (390) AČR by se bez problémů "uživily".

  • kazd
    10:09 27.07.2015

    myšleno v rámci kompezačního lítání v Strategic Airlift Capability, ATARES atd.

  • kazd
    10:04 27.07.2015

    V tomto článku je velmi zajímavá info o způsobu přepravy nutného materiálu pro misi.
    Myslím s ohledem na potenciál nákupu KC nebo něčeho podobného pro AČR.

    Už jsem tady kdysi psal, že když se spočte, že na takovou misi potřebujem půjčit tanker, teď navíc cargo kapacitu na mat. od švédů, tak pokud se takové mise budou brát jako součást našeho nadzvuku (perfektní příležitost udržovat nadzvuk ve formě), tak se vůbec nebojím, že by se KC nebo analogie neuživila v rámci kompezačního lítání v Strategic Airlift Capability.