Egyptské letectvo: Logistické peklo, ale geopolitická nezávislost

Po podpisu mírové smlouvy mezi Egyptem a Izraelem v roce 1979 Káhira kupovala většinu své letecké techniky od Spojených států, které tehdy nahradily Sovětský svaz na pozici hlavního dodavatele zbraní. Káhira tak získala čtvrtou největší flotilu stíhaček F-16 na světě. V roce 2014 se stal egyptským prezidentem Abd al-Fattáh as-Sísí, jenž se po několika dekádách snaží diverzifikovat výzbroj egyptské armády a učinit ji méně závislou na Spojených státech. V rámci tohoto úsilí si Egypt v roce 2015 jako první zahraniční zákazník pořídil francouzské víceúčelové stíhací letouny Dassault Rafale.

Pořízení francouzských stíhaček vedle amerických není ani vzácné, ani ojedinělé. Katar například využívá moderní stíhačky F-15 od USA, Rafale od Francie a Eurofightery od Spojeného království. Sísí se však nespokojil pouze s francouzskými stíhačkami. Zašel ještě o krok dál a inicioval nejvýznamnější nákup ruské výzbroje pro Egypt od 70. let minulého století, včetně 46 stíhaček MiG-29M/M2.

V roce 2018 prosadil objednávku modernějších ruských letounů Su-35 v hodnotě dvou miliard dolarů. A to navzdory důraznému varování USA, že se Egypt v případě nákupu stane cílem hospodářských omezení podle zákona o potírání amerických protivníků prostřednictvím sankcí (CAATSA). Káhira se obrátila na Rusko po odmítnutí jeho žádosti o pořízení zhruba dvou desítek stíhacích letounů F-35 ze strany Bílého domu. Jak informoval americký časopis C4ISRNET, Washington zastavil vojenskou pomoc egyptským ozbrojeným silám kvůli obavám o dodržování lidských práv.