Pohled z Ruska: Ázerbájdžán pomalu ukusuje území Arménie

Pohled z Ruska: Ázerbájdžán pomalu ukusuje území Arménie
Arménské dělostřelectvo / mil.am (Zvětšit)

Ruslan Puchov, ředitel moskevského Centra pro analýzu strategií a technologií CAST (Centre for Analysis of Strategies and Technologies), v rozhovoru pro ruský portál MK.ru zhodnotil současný probíhající konflikt mezi Arménii a Ázerbájdžánem. Podle Puchova boje nepotrvají dlouho, ale v budoucnu hrozí celá série podobně rozsáhlých ozbrojených střetů.

Dle Puchova signály blížícího se vojenského střetu šlo rozpoznat již před dvěma týdny, kdy Ázerbájdžán provedl mobilizaci a významné přesuny vojsk.

Autora rozhovoru Sergeja Valčenka zajímaly cíle Ázerbájdžánu, který chce získat zpět své ztracené území (viz dále).  Dle Puchova Ázerbájdžán nebude pravděpodobně usilovat o dobytí všech sporných území, protože takový krok si vyžádá dlouhou a krvavou válku. Zároveň Ázerbájdžán si nechce zhoršit své zahraničně-politické postavení a zároveň čelit tlaku ze strany Ruska a západních zemí, které válku na Kavkaze nepotřebují.  

„Je tedy velmi pravděpodobné, že Ázerbájdžán se spokojí s časově omezenou (myslím, že ne více než několika dny) vojenskou kampaní s poměrně omezenými operačními a strategickými cíli,“ uvádí Puchov. 

Dle ředitele CAST cílem současných vojenských operací ázerbájdžánské armády bude obsazení některých výšin a osídlení na Náhorním Karabachu, aby si vylepšila pozici na linii kontroly mezi oběma státy. „To Baku promění v politický zisk a může se označit za vítěze,“ uvádí Puchov.  


Červeně – Náhorní Karabach, tmavě hněda – území okupované Arménii; větší foto / Public Domain

To jsou minimální úspěchy současné kampaně. Valčenka zajímaly jak vypadají maximální zisky pro Ázerbájdžán. „Cílem je pravděpodobně významně se vklínit na území ovládané Armény, což naruší integritu arménské obranné linie, vytvoří předmostí pro případné další útočné akce a v ideálním případě osvobodí území jednoho nebo dvou regionů Ázerbájdžánu obsazených Arménií, které nebyly součástí bývalé autonomní oblasti Náhorní Karabach,“ uvádí Puchov. 

Arménie totiž ve válce v letech 1991 až 1994 zvítězila nad Ázerbájdžánem a nejen, že obsadila Náhorní Karabach, ale také dvakrát tak velkou plochu ázerbajdžánských regionů Agdam, Kalbajar, Lačin, Qubadli, Zengilan, Džebrail a Füzuli. Arménská strana zároveň ale nebyla ve válce schopna udržet šaumjanovskou oblast v Ázerbájdžánu (na severu Náhorního Karabachu), kterou dříve obývali hlavně Arméni.

Arméni tedy po válce ukrojili velkou část ázerbájdžánského území a vytvořili si opevněnou linii kontroly hluboko v ázerbajdžánském území. Podle Puchova toto území dává Arménii poziční převahu nad Ázerbájdžánem. Arménie vítěznou válkou ze začátku 90. let získala neomezené spojení s Náhorním Karabachem, ovládla klíčové cesty na serveru Náhorního Karabachu a zajistila si bezpečný přístup do Íránu. 


Arménské území (červeně) a linie kontroly; větší foto / Public Domain

Jerevan se také zmocnil klíčového dopravního uzlu v Agdamu a silnice (sever-jih) mezi východními oblastmi Martakert, Agdam, Martuni a Füzuli. Tyto oblasti a města de iure patří Ázerbájdžánu, jsou ale ovládaný Arménii, resp. neuznanou „vazalskou“ republikou Arcach (dříve Náhorně-karabašská republika).

Arménie má současně na celé východní kontrolní linii na výšinách 120 kilometrů dlouhý pás pevností a opěrných bodů. Jde o tzv. Ohanyanskou linii pojmenovanou podle bývalého arménského ministra obrany Seyrana Ohanyana. Tato linie dává arménské armádě poziční výhodu v konfliktu a zajišťuje stabilitu „okupovaných“ území. 

Dle Puchova je severní a západní část Náhorního Karabachu hornatá, což Arménům usnadňuje obranu a dává jim výškovou výhodu na Ohanyanské linii. V jižní části Karabachu, v oblasti Füzuli, Goraz, Džebrail, se nachází stepní oblasti, což zase usnadňuje operace mechanizovaných jednotek. Terén v oblasti měst Tarter a Agdam má také rovinatý charakter. Agdam je hlavní komunikační a obranný uzel Arménů v oblasti Talyš. 

„Jak tedy předpověděli analytici, Ázerbájdžánci zahájili 27. září hlavní ofenzívu s pomocí tanků přesně ve směru na Füzuli, což je jižní část konfliktní zóny sousedící s íránskými hranicemi, a na severu Náhorní Karabachu v oblasti Talyš,“ uvádí Puchov. 


Mapa oblasti; větší foto / Public Domain

Co se týče taktiky bojujících stran, dle Puchova ázerbájdžánská strana údajně opakuje taktiku z jara 2016, tedy provádí silné údery na arménské pozice a místa soustředění a přesunu dělostřeleckých sil, a to pomocí raketových zbraní, bojových dronů, letadel a vrtulníků. 

„Kromě toho existují pokusy o ‚vyřazení‘ arménských systémů protivzdušné obrany, vojenského vybavení pomocí vysoce přesných zbraní, včetně použití útočných dronů,“ uvedl Puchov s tím, že jsou pozorovány také silné čelní údery ázerbájdžánských tanků a mechanizovaných jednotek s velkou početní převahou ve vybraných sektorech ofenzívy.

Co se týče vyhodnocení dosavadního střetu, dle Puchova se ázerbájdžánské straně podařilo v některých oblastech vklínit do arménské obrany a obsadit řadu výšin a bývalých osad na linii. Arajik Harutiunian, prezident neuznané republiky Arcach, přiznal „ztracené pozice ve směru Talyš a na jihu Arcache, desítky mrtvých a desítky zraněných“.  

Puchov se zároveň neobává, přes mobilizační kroky na obou stranách, totální války. Jerevan zatím nepožádal o pomoc Rusko a Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti. Obě strany podle ruského odborníka se tak snaží udržet „lokálnost“ konfliktu. 


Agdamský region je klíčový dopravní a obranný uzel Arménie na východě Náhorního Karabachu

V každém případě je nyní úkolem Arménie rychle mobilizovat vojenské síly a poslat je na linii kontroly. Většina těžkých arménských zbraní se přitom již nalézá na Náhorním Karabachu, což urychluje jejich aktivaci a nasazení do konfliktu. Toto nasazení arménských rezervních sil podle Puchova povede k ukončení konfliktu, protože Baku nemá zájem o dlouhodobý krvavý konflikt.

„Nicméně i taktické úspěchy umožní Baku zlepšit pozici ázerbájdžánských vojsk na kontrolní linii. To mimochodem může Ázerbájdžán přimět k budoucímu opakování podobně rozsáhlých taktických a operačně-taktických útočných operací ‒ to znamená k jakési ‚salámové‘ taktice, která po malých částech získává území zpět,“ popisuje Puchov možnou taktiku Ázerbájdžánu s tím, že časem mohu být územní zisky skutečně významné. To zkomplikuje pozici arménské obrany a současně Baku získá řadu dílčích „vítězství“. 

Dle Puchova arménská stranu podobné salámové metodě bude čelit jen s obtížemi.

Zdroj: MK.ru

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Puchov: Rusko válku s NATO nevyhraje

Ředitel moskevského Centra analýz strategií a technologií (CAST) Ruslan Puchov v rozhovoru pro deník ...

Ruslan Puchov: Náhled do ruského vojenského světa

Ruský vojenský analytik Ruslan Puchov je šéfem moskevského think-tanku CAST (Centre for Analysis of ...

Puchov: Prozápadní Putin je ideální vůdce Rusů

Americký magazín Defense News ve specializovaném vydání Outlook 2019 prezentoval názory světových ...

Puchov: Ruský pohled na NATO

Americký magazín Defense News otiskl zajímavý příspěvek známého ruského vojenského experta Ruslana ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Pro vizuální i informační zpřehlednění diskuze jsme od 4.9.2020 vytvořili sbalovací příspěvky. Viditelných bude vždy prvních 180 znaků. V případě zájmu si může čtenář zbytek textu v příspěvku rozbalit a poté zase sbalit.

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • dusan
    21:54 04.10.2020

    Paradoxy tejto vojny ...

    https://www.youtube.com/watch?...

    Arménci si obzerajú vyradený T-90S, ktorý dodal Azerbajdžanu ich historický spojenec Rusko ....

    Paradoxy tejto vojny ...

    https://www.youtube.com/watch?...

    Arménci si obzerajú vyradený T-90S, ktorý dodal Azerbajdžanu ich historický spojenec Rusko ....

    • Kfir
      01:00 05.10.2020

      Rusko je pre nich spojenec z núdze...

      Nikto iný ich v zovretí medzi Tureckom a Azerbajdžanom nemôže ochrániť. Verbálna podpora od západu im nepomôže, tak ako nepomohla ani ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Rusko je pre nich spojenec z núdze...

      Nikto iný ich v zovretí medzi Tureckom a Azerbajdžanom nemôže ochrániť. Verbálna podpora od západu im nepomôže, tak ako nepomohla ani Gruzíncom.
      A nakoniec im nemusí pomôcť ani to Rusko. Putin im ťažko odpustí, že si dovolili zmenu vo voľbách. Dva krát by som nepovedal, že v tom nejde s Azermi a Turkami. Vytrestá Arménov, že si dovolili koketovať s demokraciou a keď Arméni NK stratia, tak príde ako záchranca a zastaví to. Rusi si Arménsko pripútajú ešte viac...
      Skrýt celý příspěvek

  • Rase
    09:28 03.10.2020

    Pokud jde o množící se zprávy o sestřelování letounů An-2, tak všechno je asi docela jinak než by se mohlo zdát. Více než šedesát (!) těchto strojů bylo shromážděno Ázerbájdžánci ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Pokud jde o množící se zprávy o sestřelování letounů An-2, tak všechno je asi docela jinak než by se mohlo zdát. Více než šedesát (!) těchto strojů bylo shromážděno Ázerbájdžánci na letišti Jevlach (viz fotografie). Dle zpráv z Arménie, byly tyto bílé letouny přestavěny na dálkové ovládání. Při této práci patrně spolupracovali s Čínou, která nedávno zveřejnila práce na dálkovém ovládání právě pro An-2. Tyto letouny se používají jako návnada k vyprovokování palby nepřátelské PVO, po prozrazení pozic je protivzdušná obrana eliminována bojovými drony. K tomuto účelu mají být použity rovněž izraelské drony IAI Harpy, které jsou speciálně navrženy k útokům na radarové systémy a optimalizovány pro roli potlačení pozemní protivzdušné obrany. An-2 napěchované výbušninami mají být rovněž používány jako "kamikadze" k ničení pozemních cílů. Očividně jde tedy o velice zajímavé zužitkování dosti archaických dvouplošníků.

    http://www.palba.cz/album/albu...
    Skrýt celý příspěvek

    • nnumpty
      16:52 03.10.2020

      Podla Izraelskych zdrojov Azeri u nich nechali 5 miliard dolarov pri nakupe bojovej techniky a dronov.

      Podla Izraelskych zdrojov Azeri u nich nechali 5 miliard dolarov pri nakupe bojovej techniky a dronov.

  • dusan
    20:04 01.10.2020

    V podstate sa stalo to čo sa stať muselo.

    Status quo totiž vyhovuje Arménsku, ktoré okupuje značnú časť Azerbajdžanu (mimo územia sporného Národného Karabachu).

    Armésko malo ...
    Zobrazit celý příspěvek

    V podstate sa stalo to čo sa stať muselo.

    Status quo totiž vyhovuje Arménsku, ktoré okupuje značnú časť Azerbajdžanu (mimo územia sporného Národného Karabachu).

    Armésko malo dosť času diplomaticky zabezpečiť Náhorný Karabach iba vo formálnom rámci Azerbajdžanu - taký čínsky Taiwan.

    Karty mali na to dobré. Keďže ovládajú strategicky významné územia a sú na území Azerbajdžanu.

    Viem si predstaviť, že Azerbajdžanu by stačilo vrátiť len jeho pôvodné uzemia a formálne pridruženie k Azerbajdžanu.

    Proti Azerbajdžanu hrá čas a to, že sa jedná o "zapadákovo" .... nie len Náhorný Karabach, ale celú oblasť. Mimo regionálnych hráčov ako Rusko či Turecko to nie je oblasť o ktorej by niekto v západnom svete vôbec tušil kde leží a každý uprednostní dnešný stav, ktorý vyhovuje Arménsku ako nejaké dobrodružtvo, ktoré destabilizuje región.

    Takto Arménsku hrozí, že Azerbajdžan bude pomaly ale isto posúvať hranice, ako už bolo spomenuté a oni prídu o celý Náhorný Karabach, lebo síce všetci budú protestovať ... ale pre tento "zapadákov" nik mierové jednotky vysielať nebude ...
    Skrýt celý příspěvek

    • nnumpty
      16:55 03.10.2020

      Nebolo ako zabezpecit akykolvek diplomaticky status pre Karabach. Medzinarodna jurisdikcia bola uznana a Azeri ako prvu podmienku zacatia rokovani mali vypratanie sa Armenov z ich ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Nebolo ako zabezpecit akykolvek diplomaticky status pre Karabach. Medzinarodna jurisdikcia bola uznana a Azeri ako prvu podmienku zacatia rokovani mali vypratanie sa Armenov z ich uzemi..
      Skrýt celý příspěvek

  • Jan10
    16:20 30.09.2020

    Ázerbájdžán dává na YouTube záběry zničeni vojenské techniky nevíte čím je to zasazeny je to navádění z toho dronu

    Ázerbájdžán dává na YouTube záběry zničeni vojenské techniky nevíte čím je to zasazeny je to navádění z toho dronu

    • Rase
      19:59 30.09.2020

      Používají i "sebevražedné drony" (klouzavé pumy chcete-li), myslím že zakoupené v Izraeli, tedy ty záběry jsou přímo z nich (končí zničením kamery).

      Používají i "sebevražedné drony" (klouzavé pumy chcete-li), myslím že zakoupené v Izraeli, tedy ty záběry jsou přímo z nich (končí zničením kamery).

  • Jan10
    20:43 29.09.2020

    Ze Evropa nechá vrtat Turecko v Řeckem moři není úplně pravda Francie a Itálie přece hned vyslala na cvičení do Řecka nějaké lodě . Ale nedovedu si představit ze by jsme jim ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Ze Evropa nechá vrtat Turecko v Řeckem moři není úplně pravda Francie a Itálie přece hned vyslala na cvičení do Řecka nějaké lodě . Ale nedovedu si představit ze by jsme jim nějak pomohli my když jsme měli problém s prijmutim par uprchliku
    Skrýt celý příspěvek

    • infi
      21:38 29.09.2020

      No s Francii souhlasim, ale Italie treba podporovala turecke kroky v Libyi. Evropa, mysleno jako EU je nejednotna, pritom ma tak obrovskou ekonomickou silu, nedokaze dat dohromady ...
      Zobrazit celý příspěvek

      No s Francii souhlasim, ale Italie treba podporovala turecke kroky v Libyi. Evropa, mysleno jako EU je nejednotna, pritom ma tak obrovskou ekonomickou silu, nedokaze dat dohromady sankce vuci Turecku i presto ze predni predstavitele Turecka vyhrozuji Recku likvidaci. Tohle se proste nedela.
      Skrýt celý příspěvek

      • logik
        13:38 30.09.2020

        Francie nepodporovala až tak Turecko, jakožto status Quo v Lybii, protože Ruské akce (kterým tam Turecko bránilo) spouštěly další uprchlickou vlnu. V tomdle se Itálii vůbec ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Francie nepodporovala až tak Turecko, jakožto status Quo v Lybii, protože Ruské akce (kterým tam Turecko bránilo) spouštěly další uprchlickou vlnu. V tomdle se Itálii vůbec nedivím.
        Skrýt celý příspěvek

      • memo
        18:23 02.10.2020

        V Evropě je početná 5.kolona proti Evropský zaměřena. Ve Francii jsou to Arabové a muslimští Afričané. V Německu Turci a opět Arabové a pak tu jsou ještě muslimové z Kavkazu, ...
        Zobrazit celý příspěvek

        V Evropě je početná 5.kolona proti Evropský zaměřena. Ve Francii jsou to Arabové a muslimští Afričané. V Německu Turci a opět Arabové a pak tu jsou ještě muslimové z Kavkazu, Střední Asie, Afghánistánu, Pákistánu a Afriky. Jejich mnoho. Mnoho milionů v Evropě. Jsou to naši nepřátele. Jejich cílem je Evropu zničit a původní obyvatele zotročit. Nadejde okamžik pravdy a poté bude Evropa znovu bojovat s muslimy ale na svém vlastním území. Bude to jako v Bosně a bude to jako v Libanonu.
        Skrýt celý příspěvek

        • Rase
          12:07 03.10.2020

          Rovněž v ČR je početná, proti-evropsky zaměřená 5. kolona...

          Rovněž v ČR je početná, proti-evropsky zaměřená 5. kolona...

          • JirkaM
            21:31 04.10.2020

            To je pravda. Nenávidí vše Evropské a snaží se co nejrychleji vyměnit populaci za lidi neevropského původu.

            Uráží je naše historie, kostely, tradice, kuchyně a hlavně naše ...
            Zobrazit celý příspěvek

            To je pravda. Nenávidí vše Evropské a snaží se co nejrychleji vyměnit populaci za lidi neevropského původu.

            Uráží je naše historie, kostely, tradice, kuchyně a hlavně naše existence. Snad se těm odporným zrádcům dokážeme ubránit.
            Skrýt celý příspěvek

          • Riiiederner
            10:31 05.10.2020

            Ono se neni čemu divit rase rusáci tu už byly a lidem to očividně připadá jako menší zlo než stavět mešitu a nebo přijít o práci protože jste někoho omylem nazval mužem nebo ženou.
            Zobrazit celý příspěvek

            Ono se neni čemu divit rase rusáci tu už byly a lidem to očividně připadá jako menší zlo než stavět mešitu a nebo přijít o práci protože jste někoho omylem nazval mužem nebo ženou.
            Skrýt celý příspěvek

  • memo
    20:00 29.09.2020

    Pan Puchov se v mnoha svých závěrech naprosto mylně domnívá že, tento konflikt se odehraje jako ty předchozí a že se nebude internacionalizovat. Za prvé Rusko má v Arménii ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Pan Puchov se v mnoha svých závěrech naprosto mylně domnívá že, tento konflikt se odehraje jako ty předchozí a že se nebude internacionalizovat. Za prvé Rusko má v Arménii základnu. Za druhé každé oslabení Arménie znamená oslabení pozice Ruska nejen na jižním ale i severním Kavkaze. Každé vítězství muslimského Ázerbájdžán je možné považovat za povzbuzení pro muslimy v Rusku a to zejména pro Čečence. Mimo jiné také nedávno skončilo velké vojenské cvičení s výstižným názvem Kavkaz 2020. Pro Rusko není problém provést zopakování nájezdu do Gruzie v Ázerbájdžánu kdy došlo k odtržení Abcházie a Jižní Osetie od Gruzie. V případě Ázerbájdžánu by Rusko jednoduše provedlo invazi z Dagestanu a odtrhlo severozápad Ázerbájdžánu. Vytvořilo by si tak koridor do Arménie a Arcachu a zároveň by odřízlo Gruzii od Ázerbájdžánu a kontrovala by tak dodávky ropy a zemního plynu do Gruzie. Ázerbájdžán by patrně požádal Turecko o pomoc a je jisté, že by Turecko na Arménii zaútočilo. Rusko samozřejmě v takovém případě zcela zničí Ázerbájdžán. Turecko může chtít od NATO poskytlo podporu ale žádnou podporu nedostane, což znamená že Erdogan se bude dožadovat odchodu Turecka z NATO, obsazení Inçirliku a dost možná i pro obsazení Kyperské Republiky atd.
    Turecko bez podpory NATO nemá proti Rusku žádné velké šance na úspěch. Jediné tak snad vyhrožovat terorem, mudžahedínami a odstoupením od South Streamu k veliké radosti Washingtonu a Bruselu. V případě že se Turecko dopustí nějakého válečného zločinu v Arménii je jasné že nebudou minimálně náhradní díly pro F16 a Leopardy. Výsledkem na konec bude vyjednávání s Pakistanem kde se bude jednat o JF17 a pomoci s raketovým a jaderným programem. Jen na okraj shodou okolností nedávno čínští geologové oznámili nález uranových rud v několika lokalitách na území Saúdské Arábie. To jen Turecko povzbudí a pokusí se obsadit Středoseverni území Sýrie a následně západ Iráku (sunnitská provincie Anbár)až k hranici se Saúdskou Arábii. Turecko se bude také snažit získat vliv v Jemenu. Aden nebo východojemenský přístav Mukallah. To vše v případě nezdaru v konfliktu s Ruskem a případně i s Íránem o zamezení přístupu Turecka do Ázerbájdžánu, Kaspického moře a Střední Asie. Ve světle těchto pravděpodobností je možné že se odehraje turecko-kurdský konflikt na území Turecka, kdy turečtí Kurdové budou hledat nový domov v severozápadní části Íránu v oblasti začínající na jižní hranici Arménie a končící na severovýchodě iráckého Kurdistánu. Rusku by takové propojení vyhovovalo už jen z důvodu ztráty amerického vlivu v iráckém Kurdistánu a pravděpodobně i podobné ztráty v syrském Kurdistánu. Samozřejmě že v Teheránu by to vyvolalo všeobecné nadšení. To je asi ale vše zatím nad rámec toho momentálně probíhajícího ázerbájdžánsko-armenskeho konfliktu. Jinak podle posledních zpráv vláda v Jerevanu oznámila sestřelení arménského Suchoje Su-25 v hloubi 60km na arménské straně. Setřel byl proveden tureckou F16 startující z ázerbájdžánského letiště na severozápadě Ázerbájdžánu. Tak že Rusko se do tohoto konfliktu brzy zapojí a Ázerbájdžán přijde o další část svého území ale tentokrát ve prospěch samotného Ruska. Je to velká geopolitika na kterou zatím Turecko nemá žádné nástroje.
    Skrýt celý příspěvek

    • mudry.udrzbar
      20:51 29.09.2020

      tvoja uvaha vobec nepocita s tym, ze v Armensku je od roku 2018 de facto prozapadna a protiruska vlada, ktoru potrebuje Putin vymenit. Nedivil by som sa ak by koordinoval postup s ...
      Zobrazit celý příspěvek

      tvoja uvaha vobec nepocita s tym, ze v Armensku je od roku 2018 de facto prozapadna a protiruska vlada, ktoru potrebuje Putin vymenit. Nedivil by som sa ak by koordinoval postup s Erdoganom, Azeri vyvolaju vojnu s podporou Turecka a Armeni budu bez Ruska prehravat, vlada padne, nastupi proruska a konflikt ukonci. Vysledok - Erdogan upevni pozicie v Azerbajdzane, Putin v Armensku, obe strany budu nakupovat zbrane.
      Skrýt celý příspěvek

      • flanker.jirka
        21:40 29.09.2020

        pokud "západ" zklame nynější vládu v Arménii, tak existuje možnost, že se té vlády zbaví arménci rádi, pokud se na jejich stranu přikloní Rusko, které obchoduje se zbraněmi s oběma ...
        Zobrazit celý příspěvek

        pokud "západ" zklame nynější vládu v Arménii, tak existuje možnost, že se té vlády zbaví arménci rádi, pokud se na jejich stranu přikloní Rusko, které obchoduje se zbraněmi s oběma zeměmi.
        Skrýt celý příspěvek

      • logik
        23:33 29.09.2020

        Na wiki se tedy tvrdí něco podstatně jiného, než co tu tvrdíš:
        https://en.wikipedia.org/wiki/...
        Že sice narozdíl od předchozích vlád vyloženě "nelezou ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Na wiki se tedy tvrdí něco podstatně jiného, než co tu tvrdíš:
        https://en.wikipedia.org/wiki/...
        Že sice narozdíl od předchozích vlád vyloženě "nelezou Rusku do zadku", ovšem k prozápadní vládě to má daleko.

        Na základě čeho tvrdíš to, co tvrdíš?
        Skrýt celý příspěvek

        • mudry.udrzbar
          14:23 30.09.2020

          logik

          ok, oznacit vladu za prozapadnu a protirusku je asi prehnane, to beriem. Ale zostava pravdou, ze v roku 2018 Armeni zvrhli vazalsky prorusky rezim podobny bieloruskemu. Aj ...
          Zobrazit celý příspěvek

          logik

          ok, oznacit vladu za prozapadnu a protirusku je asi prehnane, to beriem. Ale zostava pravdou, ze v roku 2018 Armeni zvrhli vazalsky prorusky rezim podobny bieloruskemu. Aj ked je premier podla mna zmyslanim prozapadny politik (byvaly novinar), tak sa Armensko snazi udrziavat dobre vztahy s Moskvou, lebo ani nema na vyber ak si chce udrzat Karabach. To ale neznamena, ze Putinovi by nevyhovovalo keby sa k moci dostala stara jemu plne oddana "klika". Naviac Armeni nemaju dovod nenavidiet Rusov ako napr. Ukrajinci alebo susedni Gruzinci.
          Skrýt celý příspěvek

          • logik
            19:22 30.09.2020

            Nemají? Vždyť o Karabach i Nakhichevan přišli v důsledku Ruské invaze. V Arménsko-Azerbajdžanské válce spíše vyhrávali. Věc opět není tak jednoduchá, jak ji stavíš.

            Nemají? Vždyť o Karabach i Nakhichevan přišli v důsledku Ruské invaze. V Arménsko-Azerbajdžanské válce spíše vyhrávali. Věc opět není tak jednoduchá, jak ji stavíš.

          • logik
            10:20 01.10.2020

            Koukám, kdo mi dává mínusy, tak nezná historii:
            Po rozpadu Ruského impéria se začala Arménie prát s Azerbajdžánem o Karabach - a vyhrávali. Vpadli tam Rusové, oboje ovládli, a ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Koukám, kdo mi dává mínusy, tak nezná historii:
            Po rozpadu Ruského impéria se začala Arménie prát s Azerbajdžánem o Karabach - a vyhrávali. Vpadli tam Rusové, oboje ovládli, a Karabach i Nakhichevan dali Azerům. Nebýt toho, tak dnes žádný konflikt pravděpodobně není.
            Skrýt celý příspěvek

  • Radovan
    20:00 29.09.2020

    Na tomto nyní rozhořelém konfliktu je názorně vidět slabá bezzubost Evropy, obojakost Ruska a agresivní sebevědomí Turecka.
    Všem je jasné, že jako první zaútočil Azerbajdžán. ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Na tomto nyní rozhořelém konfliktu je názorně vidět slabá bezzubost Evropy, obojakost Ruska a agresivní sebevědomí Turecka.
    Všem je jasné, že jako první zaútočil Azerbajdžán. Arméni k útočení nemají jediný důvod, Azeři mnoho (viz. i tento článek). Útok klasicky zamaskují obviněním z útoku naopak druhé strany.
    Evropa plácá a telefonuje o tom, jak je potřeba skončit s útoky a situaci uklidnit, protože nic jiného už bohužel neumí. Nemyslím hned hrozit vojenskou intervencí, ale Evropa už neumí být tvrdá ani diplomaticky, slovně.
    Rusko plácá to samé, protože sice má v Arménii základnu a je jejím spojencem, ale zbraně dodává i do Azerbajdžánu a s Tureckem si to nechce také rozházet.
    Naopak Turci jako jediní tvrdí něco konkrétního, nabízí Azerům pomoc a situaci chtějí uklidnit až poté co se Arméni z Karabachu stáhnou (čili kompletně i s civilisty utečou). Natvrdo si řeknou co chtějí, už se na nic neohlížejí.
    Ano, až sem jsme to v Evropě dopracovali. Bezzubá hyperkorektnost, ustrašenost. Vedle čehož vyrostlo Turecko do současné podoby, kdy okolo rozesírá co může. A my ani nejsme schopni podržet Řecko, když mu Turci vrtají v moři..
    Skrýt celý příspěvek

    • flanker.jirka
      21:42 29.09.2020

      Dokud se neutne tipec Erdoganovi, tak se okolí Turecka bude jen zhoršovat.

      Dokud se neutne tipec Erdoganovi, tak se okolí Turecka bude jen zhoršovat.

    • logik
      23:39 29.09.2020

      Azeři asi zaútočili první - ale narozdíl od jiných konfliktů jsou vlastně v právu.

      Proč by se Evropa měla nějak přetrhnout v tom, pomáhat Arménii v krádeži Azerbajdžánského území? ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Azeři asi zaútočili první - ale narozdíl od jiných konfliktů jsou vlastně v právu.

      Proč by se Evropa měla nějak přetrhnout v tom, pomáhat Arménii v krádeži Azerbajdžánského území? Vždyť to je tam vlastně podobně jak přes kopírák jako v Osetii, Podněstří, nebo nově v Donbasu....

      Pokud by se Evropa postavila za Arménii, byla by totálně nevěrohodná. Vlastně by tímto "rádobypragmatickým" (ve skutečnosti krátkozrakým) postojem jen znevěrohodnila své úsilí o omezení Ruské agrese v Donbasu a na Krymu.
      Skrýt celý příspěvek

      • Radovan
        12:37 30.09.2020

        Přirovnání tohoto konfliktu s Krymem, nebo dokonce s Donbasem vůbec nesedí.
        Karabach byl sporným územím, které bolševici přiřkli Azerbajdžánu. Z Arménského pohledu neprávem, ale ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Přirovnání tohoto konfliktu s Krymem, nebo dokonce s Donbasem vůbec nesedí.
        Karabach byl sporným územím, které bolševici přiřkli Azerbajdžánu. Z Arménského pohledu neprávem, ale nemohli nic dělat, protože byli pod nadvládou bolševiků. Jakmile SSSR začal povolovat šrouby a rozpadat se, tak se o Karabach Arméni hned přihlásili, i se zbraní v ruce. Samostatná Arménie nikdy právo Azerbajdžánu nad Karabachem neuznala.
        Krym byl bolševiky nelogicky darován Ukrajině, po rozpadu SSSR však Rusko i Ukrajina podepsaly dohodu o územní svrchovanosti Ukrajiny, včetně její suverenity na Krymu. Až tak moc Rusům na něm asi nezáleželo, to samé Rusům na Krymu - nepovstali že chtějí k Rusku, tak jako Arméni. To že ho Rusové obsadili po více než 20 letech je od nich podpásovka. Od Arménů ne, po rozpadu SSSR jen rozhodují konečně sami za sebe, ne podle toho jak někdo cizí nakreslil před 100 lety čáru na mapě.
        Skrýt celý příspěvek

        • logik
          13:39 30.09.2020

          Viz příspěvek v diskusi vedle:
          https://www.armadninoviny.cz/n...
          - hodně situaci "ohýbáš", aby se Ti to hodilo do Tvého vidění světa.
          Zobrazit celý příspěvek

          Viz příspěvek v diskusi vedle:
          https://www.armadninoviny.cz/n...
          - hodně situaci "ohýbáš", aby se Ti to hodilo do Tvého vidění světa.
          Skrýt celý příspěvek

          • nnumpty
            17:12 03.10.2020

            Tie khanaty ktore uvadzas boli vazalmi Iranu teda Perzie, napr Karabakh Khanate, Ganja Khanate apod. Artsakh bol odf 180 BC provinciou Armenska. Potom Armensko obsadili Rimania, ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Tie khanaty ktore uvadzas boli vazalmi Iranu teda Perzie, napr Karabakh Khanate, Ganja Khanate apod. Artsakh bol odf 180 BC provinciou Armenska. Potom Armensko obsadili Rimania, miesalo sa to medzi Perziou Arabmi Byzanciou a Kaukazskym Albanskom, Nakoniec to boli Chanaty vazali Perzie. aj ked uzemie Karabasskeho chanatu bolo daleko vacsie ako Artsakh kde zili Armeni. Takze ano Karabassky chanat ktore ovladala Turkicka slachta vazal Perzie ovladal Artsach ale Artsach bol prevazne obyvany Armenmi. Nie celkom podobne ale urcite paralely su zo Slovenskom za Habsburskej monarchie kde Slovensko ovladala Madarska slachta ale Madarsko bolo sucast Habsburskej Monarchie. Stale vsak Slovensko dostalo sancu na sebaurcenie. V 1813 uzemia dobylo Carske Rusko. a startilo v 1918. V Nakchievane, Zangezure a aj na Karabachu vycinali s Turkami uz pred Rusmi Azeri napr, Khosrov Bej Sultanov skor ako to dostali Rusi. Rusi podporovali Ataturka pretoze Armenska vlada nebola bolsevicka a Kemal bol protiimperialisticky asympatizoval v tom obdobi zo Sovietmi . Az po tom ako Turci dobyli Kars Armeni kapitulovali k vlade v Armensku sa dostal Bolsevik a Sovieti pomohli Armenom vykseftovat od Turka nejake uzemia naspat napr,.Gyumri kde je momentalne Ruska letecka zakladna. . V ramci toho a dlasich kseftov Stalin prifajkol Nakhchievan a Karabach Azerom a za to dostal od Turka polovicu Adzarie aj s Batumi. Zatial co polovica laz - Mengrelov juzne od Sarpi ostala v Turecku.
            Skrýt celý příspěvek

          • logik
            21:13 03.10.2020

            "Nie celkom podobne ale urcite paralely su zo Slovenskom za Habsburskej monarchie"
            To není paralela, protože Slováci jinde svůj stát neměli. Arménci mají Arménii. Takže daleko spíš ...
            Zobrazit celý příspěvek

            "Nie celkom podobne ale urcite paralely su zo Slovenskom za Habsburskej monarchie"
            To není paralela, protože Slováci jinde svůj stát neměli. Arménci mají Arménii. Takže daleko spíš jde o paralelu se Sudetama: území, kde je z nějakého důvodu etnická "menšina-většina", která chce dané území připojit k sousednímu státu.

            "Tie khanaty ktore uvadzas boli vazalmi Iranu"
            A? Český stát byl také vazal Říše Římské Národa Německého. Mění to něco, že České království je základem české státnosti?

            Ohledně údajné Arménské většiny, tak to je typický cherry-picking argument, kdy se pečlivě vezme ten správný vybraný údaj, který se hodí. Evidentně jde o údaj z pečlivě "vybraného území", aby to vyšlo. Celková statistika v Karabachu byla poněkud jiná:

            “Even at the end of the first quarter of the ninteenth century, the Armenians in Karabagh were in the minority. According to the data in ‘A Record on Karabagh Province in 1823 collected by a civil servant, Mogilevsky, and a colonel, Ermolov (Tiflis, 1866),’ there were 90,000 inhabitants in the Karabagh khanate, and there was a city and 600 villages, just 150 of which were Armenian villages. On the other hand, about 1,048 Azerbaijani families and 474 Armenian families lived in Shusha,5 and about 12,902 Azerbaijani families and 4,331 Armenian families lived in the villages.

            http://133.50.171.227/coe21/publish/no18/3_yoshimura.pdf
            Skrýt celý příspěvek

          • nnumpty
            10:18 04.10.2020

            Ano to ze Slovensko svoj stat je jeden rozdiel , ide o to aku vahu mu budene pripisovat. Pre mna osobne to nie je dolezity rozdiel. A co sa tyka Chanatov ano Chanaty boli vacsie ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Ano to ze Slovensko svoj stat je jeden rozdiel , ide o to aku vahu mu budene pripisovat. Pre mna osobne to nie je dolezity rozdiel. A co sa tyka Chanatov ano Chanaty boli vacsie celky ako Artsakh a ci sa ti cherry picking paci alebo nie, je to fakt, nebudem koli tomu porovnavat uzemie stareho Karabasskeho Chanatu ktory sa rozprestieral od Nakchievanu az po Ganju s 3 krat mensim uzemim Artsakhu.
            Skrýt celý příspěvek

          • logik
            11:51 04.10.2020

            "Ano to ze Slovensko svoj stat je jeden rozdiel , ide o to aku vahu mu budene pripisovat. "
            Nejde o to, jakou váhu mu připisujeme. Jde o to, jakou váhu má v mezinárodním právu. A v ...
            Zobrazit celý příspěvek

            "Ano to ze Slovensko svoj stat je jeden rozdiel , ide o to aku vahu mu budene pripisovat. "
            Nejde o to, jakou váhu mu připisujeme. Jde o to, jakou váhu má v mezinárodním právu. A v něm je poměrně jasná shoda, že právo na sebeurčení je schopno vyvážit právo na suverenitu jen, pokud jde o národ bez vlastního státu.

            Protože v opačném případě to znamená obrovské možnosti ve využívání národnostních menšin v mezistátních konfliktech a tedy podstatné ohrožení stability a bezpečnosti států. V současné době Tvůj pohled, že na tom příliš nezáleží, razí jen Rusko ve svých agresích (Krym, Donbas, Osetie....).

            "nebudem koli tomu porovnavat uzemie stareho Karabasskeho Chanatu.... s 3 krat mensim uzemim Artsakhu. "
            V této diskusi šlo o to, jestli na daném území byl v danou dobu Turkický, nebo Arménský státní útvar. A v tomto ohledu je přeci logické, že když Azerové nežili jen v Karabachu, tak že jejich státní útvar byl větší, to nijak argument nevyvrací.
            Koneckonců, Arménské státy, na které se odvoláváš, také zpravidla pokrývaly podstatně větší rozlohu, než jen NK.

            (z druhé diskuse) "Nemozno porovnavat osidlenie Artsakhu s osidlenim na 3x vacsom uzemi Karabasskeho chanatu."
            Ale já ani autor odkazované práce přece neporovnánám jen obyvatelstvo v celém Chanátu. Četl jsi tu citaci? Viz např.:
            "On the other hand, about 1,048 Azerbaijani families and 474 Armenian families lived in Shusha"
            Tedy kulturní centrum Náhorního Karabachu bylo v té době evidentně Azerbajdžánké. To, co asi podle zdrojů bylo Arménské byly malé zapadlé vesničky, které tam "přežívaly setrvačností". Všimni si, že ten Tvůj zdroj nepočítá obyvatele, ale počítá vesnice, aby mu to vyšlo.
            Skrýt celý příspěvek

          • logik
            17:45 04.10.2020

            PS: Ovšem rozdíl trochu je v tom, že zatímco např. starověká Arménie měla mocenské centrum úplně někde jinde a Karabach byl periférie, tak např. zmíněný Karabašský chanát měl v ...
            Zobrazit celý příspěvek

            PS: Ovšem rozdíl trochu je v tom, že zatímco např. starověká Arménie měla mocenské centrum úplně někde jinde a Karabach byl periférie, tak např. zmíněný Karabašský chanát měl v Susha své mocenské centrum a hlavní město. Což už úplně rozbourá Tvůj argument, že Karabašský chanát zabíral větší území než jen Náhorní Karabach.
            Skrýt celý příspěvek

          • nnumpty
            22:06 04.10.2020

            Pre kristove rany to si naozaj nedas ani tu namahu aby si si pozrel stare Ruske mapy na ktorych sa rozklada Karabassky chanat a porovnal si to s uzemim Artsakhu pred tym nez sem ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Pre kristove rany to si naozaj nedas ani tu namahu aby si si pozrel stare Ruske mapy na ktorych sa rozklada Karabassky chanat a porovnal si to s uzemim Artsakhu pred tym nez sem pastnes svoj koment ako neuvazeny vystrel od boku? Pozri si ako vyzera kvalitna zurnalistika ked Britsky novinar robi interview s Armenskym premierom - https://www.aljazeera.com/prog... a porovnaj si to s tym co predvadza Turecka novinarka s Azerskym prezidentom - https://www.aljazeera.com/prog...
            Skrýt celý příspěvek

          • logik
            22:48 04.10.2020

            Zkus prosím místo emotivních povzdechů nějak normálně argumentovat. Fakt z toho nechápu, kterej konkrétní můj argument o Karabašsém chanátu rozporuješ a čím vlastně.

            A argumetace ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Zkus prosím místo emotivních povzdechů nějak normálně argumentovat. Fakt z toho nechápu, kterej konkrétní můj argument o Karabašsém chanátu rozporuješ a čím vlastně.

            A argumetace rozhovory politiků v médiích - to fakt myslíš vážně? Co to jako dokazuje??? Nemám čas se na to kouknout na celý, ale kouk jsem se na začátek a nevidím v tom rozdíl, každej si (kupodivu....) jede "svojí polívčičku".
            Ale i kdyby nakrásně jeden z těch rozhovorů byl skvělej a druhej strašnej, tak fakt nechápu, jakej má vliv to, jak dobrá je nějaká novinářka nebo jak umí kterej politik mluvit, na to, kdo je ve válce v právu...

            PS: Navíc srovnáváš to, kdy jeden politik mluví anglicky s tím, kdy druhého politika "žehlí" profesionální překladatel.
            Skrýt celý příspěvek

        • nnumpty
          18:35 01.10.2020

          Ako prvy dal karabach pod spravu Azerov Britsky General William Montgomery Thomson v 1919 . Ktory vymenovak neslavne znameho Azerskeho uradnika Khosrov bej Sultanova za guvernera ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Ako prvy dal karabach pod spravu Azerov Britsky General William Montgomery Thomson v 1919 . Ktory vymenovak neslavne znameho Azerskeho uradnika Khosrov bej Sultanova za guvernera ten im zato zmasakroval Armenov v Shushi v 1920
          Skrýt celý příspěvek

          • logik
            08:06 03.10.2020

            Opět si vymýšlíš. V průběhu 2. tisíciletí bylo na území NK několik Turkických států.

            Opět si vymýšlíš. V průběhu 2. tisíciletí bylo na území NK několik Turkických států.

  • Refael
    18:48 29.09.2020

    Podle posledních zpráv turecká F-16 sestřelila arménský Su-25.nad Náhorním Karabachem.

    Podle posledních zpráv turecká F-16 sestřelila arménský Su-25.nad Náhorním Karabachem.

    • Rase
      20:03 29.09.2020

      Tak nejnověji měl sestřel arménské Su-25 zajistit ázerbajdžánský MiG-29, jeden ze dvou, které měly hlídat dron TB2 postřelující pozemní jednotky nepřítele.

      Tak nejnověji měl sestřel arménské Su-25 zajistit ázerbajdžánský MiG-29, jeden ze dvou, které měly hlídat dron TB2 postřelující pozemní jednotky nepřítele.

      • infi
        13:16 30.09.2020

        Jeste vcera Azerove tvrdili, ze zadne SU25 z Armenie nevzletlo. Pote popirali sestrel, jak AZ tak i Turci, pak si teda vymysleli ty MiGy a dnes uz tvrdi, ze vcera spadly dokonce ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Jeste vcera Azerove tvrdili, ze zadne SU25 z Armenie nevzletlo. Pote popirali sestrel, jak AZ tak i Turci, pak si teda vymysleli ty MiGy a dnes uz tvrdi, ze vcera spadly dokonce dva kusy SU25, ale ani jeden z nich nesestrelili (ani tim MiGem co vcera). At si o tom udela kazdy svuj obrazek.
        Skrýt celý příspěvek

        • skelet
          16:47 30.09.2020

          ještě aby Turci něco přiznali

          ještě aby Turci něco přiznali