POLEMIKA: Strategie hmotných rezerv České republiky

POLEMIKA: Strategie hmotných rezerv České republiky
Sklady státních hmotných rezerv / ČTK (Zvětšit)

V současné dramatické pandemické situaci rezonuje otázka připravenosti hmotných rezerv České republiky na krizové situace. Za hlavní problém považujeme nedostatečné zásoby a často máme idealizovanou představu velkých skladů přeplněných vším možným. Takové zúžené pojetí je ovšem od základů nesprávné a pokud ho takto chápou i zodpovědní, jsme na špatné cestě.

Rezervy ‒ málo nebo hodně

Nad krizí máme omezenou nebo žádnou kontrolu. Proto mají krizové zásoby obvykle jen dva stavy. Buď jsou příliš velké a zbytečně čerpají zdroje v normální době, nebo jsou nedostatečné, což v době krize může způsobit fatální problémy. Trefí-li se odhad zásob do 20 až 50% nadbytečnosti, je důvod na oslavu.

Odhad velikosti zásob je o to obtížnější, že do hry kromě krize samotné vstupují další těžko kontrolovatelné faktory, jako jsou politická rozhodnutí, narušení výroby, poškození infrastruktury či rozpad dodavatelsko-odběratelských vztahů.

Někdy nestačí ani včasná reakce. Na rozdíl od náhlých katastrof při současné pandemii měla většina států světa luxus v podobě času na přípravu. Avšak ani přesto výrobní kapacita ochranných pomůcek nestačila pro uspokojení zájmů všech států. Při hromadné objednávce více států by nestačily ani měsíc před začátkem pandemie.

Ostatně ani pandemii postižené asijské země, hlavní výrobci zdravotnického materiálu, nemusely mít ochotu ochranné pomůcky do Evropy dodávat.


Příklad stavu zásob v době krize – ilustrace problému určení optimální velikosti zásob při nemožnosti mít pod kontrolou dodávky; větší foto / autor

Pro stát nebo dokonce i pro menší územní celek existuje jediný způsob, jak zajistit potřebné materiální položky. Je to kombinace zásob a vlastní výroby. Jak to ale zařídit, když to z ryze ekonomického pohledu vlastně udělat nejde?

Jak obejít globalizaci?

Bráno primitivní čistě finanční matematikou, nikdo nemůže cenově konkurovat globálnímu výrobci, který zkoncentroval a vyladil velkou část světové výroby nějaké položky skoro na „jednom místě“.

Jak se dá přetrhnout tato někdy fatální závislost?

Je to podobné jako dilema moderního člověka. Dnes si může žít člověk tak, že kromě své práce nic jiného neumí a všechny služby si nakoupí. Nemá doma šroubovák, vrtačku, vysavač, pračku, troubu, šicí stroj, motyku, lopatu, hrábě, sekačku na trávu prostě nic. O zahrádku se stará zahradnická firma, nají se v restauraci nebo si nechá donést hotové jídlo, v nejhorším ohřeje polotovar v mikrovlnce, žárovku vymění elektrikář, uklidí mu uklízecí servis, vymaluje malíř.

Proč mít všechno to „zbytečné“ nářadí a nástroje, proč umět něco, co lze koupit?


Malajsie vyrábí 2/3 až 4/5 světové produkce ochranných rukavic. / abc.net.au/news

Znova a znova se však ukazuje, že čas od času potřebujeme pojistku, zadní vrátka. Cílem přitom není bojovat s nadnárodními firmami ani vyrábět tisíce nebo miliony klíčových položek v „mírové“ době.

Jak jsme uvedli výše, ve sféře globalizovaného světového obchodu to je nereálné. Nabízí se sice zákazy, omezení, cla, dotace a zvýhodnění, ale za velkou cenu. Ekonomickou i politickou. Potřebujeme vymyslet chytřejší strategii, bez zbytečného nadělání si nepřátel.

Touto strategií je: 

  • Udržovat schopnost vyrábět dané položky;
  • Mít schopnost rozšířit jejich výrobu v případě potřeby; 
  • Vlastnit suroviny (nebo přístup k surovinám) pro tuto výrobu.

Proč je schopnost vyrábět tak důležitá?

Začněme příkladem z dnešní doby. Velké procento šicích strojů v domácnostech a umění šít se v posledních desetiletích používalo sporadicky nebo dokonce vůbec. Jak neefektivní?! Ukázalo se ale, že ne tak docela. Bez těchto „neefektivně“ ležících šicích strojů a znova oprášeného umění šít by asi dodnes většina obyvatelstva nosila maximálně šály a pleny. Šití jen ručně pomocí jehly a niti je mnohonásobně pomalejší.


Obyčejný šicí stroj se nečekaně stal celospolečensky důležitým nástrojem při boji s pandemií. / autor

Zde jsou zřejmé hlavní výhody existence vlastní výroby:

  • Vždy je lepší něco než nic. I kdyby vlastní výroba na počátku pokryla jen malou část spotřeby, vždy je to lepší varianta než nemít v kritické době vůbec nic. Dovoluje to alespoň selektivně zachránit část populace, pracovníků atd. Pomoc je to i z psychologického hlediska;
  • Kratší vzdálenosti dovolují rychlejší a operativnější dodávku; 
  • Je podstatně větší kontrola nad kvalitou dodávek, její obsahem a cenou, včetně přímého dohledu nad výrobou.

Co je ještě důležitější, samotná existence této schopnosti vytváří předpoklad pro zvýšení výroby. Jeden zkušený člověk dokáže nejen vyškolit mnoho dalších, ale také dohlížet na větší počet nových pracovníků a pomáhat jim překonávat problémy. Výroba, která v normální době fungovala třeba jen na jednu směnu pět dní v týdnu, se může za ideálního stavu rychle transformovat na třísměnný provoz sedm dnů v týdnu, co představuje více než čtyřnásobné zvýšení výroby.

Použijeme-li vhodné formy státní podpory táto „malé lokální“ výroby, může mít používané zařízení ve skutečnosti násobně větší kapacitu, než je v standardně využíváno. Lze si představit i stav, kdy výrobce má díky státní podpoře dvě a více linek, ale běžně používá jen jednu.

Jak si může stát dovolit „vydržovat“ lokálního malého výrobce?
Například formou kontraktu na určité množství ročně za určenou cenu (s fyzickou a stále opakovanou kontrolou, že výroba skutečně probíhá na daném místě a nejde o překupníka). Může mu poskytnout dotaci na nákup zařízení, zaškolení lidí, daňové úlevy. Nakolik malý výrobce obsadí jen malou část domácího trhu a reálně nehrozí pozici světového výrobce, je šance vše legislativně uhrát. Dokonce tento „světový“ výrobce může výrobu u nás otevřít sám, pokud splní dané podmínky.
V neposlední řadě je možno využít chráněné dílny, provozovny ve věznicích, učňovská střediska, školy, třeba i malý obecní či státní podnik v místě, kde lidé obtížně hledají práci. Vyžaduje-li to změnu zákonů, pánové poslanci si mohou vyhrnout rukávy. Stojí to určité peníze, ale možná jde o lépe investované prostředky do bezpečnosti země, než nákup některých zbraní.

Je potřeba v maximální míře zdůraznit, že cílem udržení uvedených schopností rozhodně není a nemůže být pokoušet se konkurovat světovým výrobcům, ale jde o bezpečnostní opatření.

Nakupujme s rozumem již v době míru

Stále slyšíme argument, že vlastně není jiná možnost než hotové věci dovážet z Číny, protože se nikde jinde v potřebných objemech nevyrábí. Pokud je to pravda, můžeme věc pojmout trochu komplexněji. Notoricky známé čínské přísloví říká: “Daruješ-li člověku rybu, nakrmíš ho na jeden den, naučíš-li ho lovit, dáš mu potravu pro celý život.“

V Číně se vyrábí přece nejen hotové výrobky, ale také nástroje, stroje a technologické celky. České duši to zní nepochopitelně, ale jistý Čech si z Číny koupil celé zařízení malého pivovaru. Brání nám něco nakoupit linky či zařízení na výrobu respirátorů, roušek, ochranných oděvů, základních léků, antibiotik a mnoho dalších? Brání nám jen vlastní nepružnost. Výrobce linek na roušky najdeme po několikaminutovém hledání na internetu. Právě v tuto chvíli třeba nekoupíme nic, ale před rokem to asi nebyl problém a zase možná za měsíc dva bychom se dodávky už dočkali.


Jedna z mnoha ukázek komerčně dostupné linky na roušky s kapacitou 115 tisíc kusů denně.

Je třeba zvážit, zda místo plných skladů pomalu expirujících výrobků není lepší mít ve skladech výrobní zařízení, které nám dá možnost volby, kdy a jaké množství vyrobíme. O způsobu státní podpory jsme psali výše.

Není relevantní argument, že v mírových časech bude taková výroba dražší než nákup od velkých výrobců a „nezaplatí se“ to. Kdybychom se na to dívali přes danou optiku, „nezaplatí se“ ani obrněné transportéry, stíhačky, ani polovina techniky dobrovolných hasičů, vybavení policie, ba ani 90 % nářadí, co máme doma – a přesto víme, proč to kupujeme. V časech krize se však tato zařízení „zaplatí“ možná i za několik dnů, zvláště při dramatickém nárůstu cen.

Pro některé položky nemusí reálná výroba probíhat, stačí jen příprava. Například mít vyrobenou a zakonzervovanou formu pro existující vysokokapacitní vstřikovací stroje, které se běžně používají na jinou výrobu. Taková forma je sice drahá (hovoří se o cenách v řádu 500 000 euro), ale stále to může být podstatně levnější než dlouhodobě provozovat méně efektivní výrobu v době mimo krize. Pochopitelně by měla být připravena kompletní dokumentace a kapacity pro výrobu dalších takových forem.

Rozšíření výrobních kapacit jako základ zvládnutí krize

Výše uvedenými způsoby dokážeme znásobit výrobu, ale narazíme na limit. Je-li běžná kapacita malého výrobce například jen 2 % krizové potřeby, desetinásobek je stále jen 20 % a 80 % bude chybět. Jak rozšířit kapacity v době krize, kdy pravděpodobně nové zařízení nedovezeme včas?

Stejně jako neznáme předem potřebnou velikost zásob, podobně nedokážeme správně předem odhadnout ani potřebné navýšení výroby. Budeme potřebovat dvě linky, pět linek? Než držet příliš mnoho nepracujících zařízení, existuje lepší možnost. Dokázat si svépomoci vyrobit a sestavit výrobní zařízení (chcete-li mít schopnost „vyrobit výrobní zařízení“). Je to něco nemožného?


Zjednodušená ukázka vlivu možností vlastní produkce výrobních zařízení na zvládnutí krize. Bez toho by v našem příkladu byly zásoby spotřebovány během krátké doby; větší foto / autor

Pro zaostalou zemědělskou zemi možná. My však jsme stále vyspělá průmyslová země s tradicemi i současností. Je proto člověku smutno při pohledu, že až po mnoha týdnech pomalu a bolestně nacházíme vlastní možnosti. Například na Slovensko se možná podařilo získat linku na výrobu respirátorů z Turecka údajně jen díky výjimce, udělené prezidentem Erdoganem, co je pro stát této úrovně poměrně zahanbující.

Výrobní zařízení, zvláště pro jednodušší výrobky, není raketová technologie ani to není letoun 5. generace. Nechceme-li vyvíjet, lze v nejhorším případě nakoupit know-how, nebo licenci. Stát by si měl držet pevné vztahy a podporovat domácí výrobce výrobních zařízení, kteří dokážou rychle reagovat.


Také v ČR dokážeme vyrábět výrobní linky. Automatická linka na výrobu jednokomorových PP vaků; větší foto / trystom.cz

Právě schopnost výroby vlastních zařízení nám dává nový stupeň volnosti, svobody a bezpečnosti pro krizové situace. 

Hmotné rezervy jako koordinátor výrobních řetězců a zásob

Účelem článku není kritizovat Správu státních hmotných rezerv a práci, kterou dělá. Možná je ale úkolem politiků značně rozšířit obzory, působnost, kompetence a také kapacity Správy státních hmotných rezerv.

Do médií pronikají jen střípky informací, které ukazují skutečný dřímající nevyužitý potenciál. Tu se dozvíme, že ve firma XY dala k dispozici výkonné řezací zařízení, které dokáže denně nařezat tisíce či desetitisíce kusů materiálu a ušetřit tak ruce lidí při přípravě materiálu na šití. Jiná firma pravděpodobně dokáže ve velkém produkovat látku z nanomateriálu v příznivých cenách.
Ze Slovenska zase příklad firmy z Vranova, která po přizpůsobení a vyčlenění jen 10 % svých výkonných stavů dokáže vyprodukovat 8000 vícenásobně použitelných roušek z kvalitní tkaniny denně. Firma Pardam v Roudnici nad Labem dokázala vyrábět kvalitní respirátory, jen to byla pro ni vedlejší výroba a nebyly připraveny kapacity ani plány pro rychlou změnu výroby a zvýšení produkce. Mnoho firem by dokázalo zajistit včasnou hromadnou výrobu i celých ochranných obleků, kdyby na to byly trochu připraveny a měly k dispozici materiál.

V mnoha případech možná ani nemusíme nakupovat nová výrobní zařízení. Možná stačí již v době míru pochopit, co máme k dispozici a podpořit u výrobců, výzkumných ústavů, škol, organizací i jednotlivců schopnost produkovat potřebné položky. Mít aktualizované správné informace umožní včas zkoordinovat výrobu a spolupráci různých subjektů.

Správa hmotných rezerv dnes pracuje s 24 typy krizových situací. Pro každou situaci jsou nutné určité položky a pro každou z nich je potřeba vypracovat krizové plány kompletních řetězců včetně záložních pomocí přibližně takového schématu:


Zjednodušený náčrt krizového plánu produkčního řetězce; větší foto / autor

Dokud nemáme každou kolonku jistou, vyřešenou i s rezervami a záložními možnostmi, není čas na klidný spánek. Po pravdě není čas ani potom, protože se situace dynamicky mění, subjekty vznikají a zanikají, je tedy potřeba pracovat neustále aby v krizové situaci nedošlo k nepříjemnému překvapení typu „ale my ten stroj přece už dávno nemáme“.

Skladování surovin místo hotových výrobků

Pro některé bude stačit mít dostatečné zásoby primárních nebo zpracovaných surovin – uhlí, ropa, rudy, kovy atd. – a existující produkční řetězce nám dokážou na konci chrlit hotové výrobky. Výhodou mnoha surovin je dlouhá skladovatelnost, u některých dokonce bezproblémová (někdy na nás prostě „počkají“ pod zemí). Zatímco finální „krizové“ výrobky mají často jen jedno použití, využití surovin je daleko širší. 


Zjednodušené znázornění výhod uskladnění surovin místo hotových výrobků. Příklad pro cca pět palebných průměrů pro 30mm kanony našich Pandurů II; větší foto / autor

U těžitelných surovin je důležité zachovat ovládání technologie těžby. V dnešní době tlaku ekologických uskupení to může být problém. Pokud nebudeme mít lidi s danou zkušeností ani technologie, nemusíme být schopni v krizové situaci těžbu v krátké době zahájit. Částečným řešením může být cílené vysílání odborníků na práci v zahraničí.

U jiných položek mohou být potřebné takové součásti (nebo materiály), které prostě nejsme schopni vyrobit a pořídit se výrobní technologie by bylo opravdu příliš drahé. Například výkonné procesory, specializovaná čidla, složité hydraulické a mechanické díly ze speciálních materiálů atd. 

Dokážeme-li přece jen vyrobit z daného zařízení všechno kromě uvedených součástí, můžeme zvolit dvě logické strategie současně:

  1. Nakoupit do zásoby pouze ty součásti, které nedokážeme vyrobit;
  2. Zkusit hledat jednodušší náhradu, kterou dokážeme vyrobit i za cenu případné degradace schopností zařízení.

Tímto způsobem můžeme (nefunguje to tak vždy) ušetřit značné prostředky oproti nákupu celých zařízení do zásoby. 


Výroba roušek / DINA-HITEX

Dovětek – co může udělat každý z nás

Na závěr obraťme pozornost ze státní úrovně směrem níže. Někteří lidé doma nemají doslova nic a po dvou třech dnech bez nákupu potravin začnou hladovět. My dnes rádi přenášíme odpovědnost na stát – on po nás vymáhá daně, tak ať se stará.

Tento způsob myšlení je při katastrofách značně nebezpečný právě pro samotné obyvatelstvo. Za nepříznivých okolností, i kdyby „stát“ měl dostatečné zásoby a nejlepší vůli je poskytnout, může být poškozena dopravní infrastruktura, vyvstane nedostatek dopravních prostředků, nastane organizační chaos a potrvá tak mnoho dnů až týdnů, než se základní prostředky dostanou až k poslednímu člověku.

Navíc představa, že stát, a tím myslíme jakýkoliv stát, může dosáhnout bodu naprosté organizační dokonalosti, efektivnosti a spravedlnosti v dělbě zdrojů, je mimo realitu.

Normálním a logickým lidským instinktem je tedy držet si doma průběžně určité zásoby. Zásoba potravin na sedm až 15 dnů váží několik kilogramů a vejde se i do malého bytu. Výhodou je, že se nekazí, protože starší věci využijeme a nahradíme novými.

Ještě lépe se dají skladovat čistící a dezinfekční prostředky, hygienické potřeby a další. Chceme-li být mírně paranoidní, tak i individuální prostředky na úpravu vody zaberou jen trochu místa a vydrží celé roky. Jak se ukazuje, několik kusů základních ochranných prostředků v každé domácnosti by počáteční období pandemie značně zklidnilo.

Mít doma po jedné dvou baleních některých základních léků a lékárničku není znakem hypochondrie. Nemusí potom nastat hromadné vykupování paralenů. I když nepoužité léky vyexpirují a nakonec se asi nepoužité vyhodí, je to jen drobná cena za zvýšení pravděpodobnosti přežití.

Stejně tak není problém koupit rádio a svítilnu s dynamem, solární nabíječku pro mobilní telefon, teplý spacák atd. Při investici několik tisíc korun se můžeme připravit na situaci, kdy měsíc nebude fungovat vůbec nic. Výhodou je zejména potlačení paniky a stresu při nárazové krizové situaci, které jsou způsobeny především existenční nejistotou.

Je na každém člověku, aby se poučil z této situace, něco si přečetl o možných krizových scénářích a přijal opatření pro ochranu sebe a své rodiny. Protože ruku na srdce, současnou situaci nepodcenil jen stát, ale většina z nás.

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

POLEMIKA: Mýtus o kanonenfutru

Než budeme pokračovat v cyklu směřujícímu k vyzbrojování armády, uděláme malé slohové cvičení. Pro ...

ÚVAHA: Budování funkčních jednotek č. 1 – Kola vs. pásy

V diskusi k článku „Armáda ČR musí budovat funkční jednotky“ zaznělo množství velmi užitečných a ...

ÚVAHA: Budování funkčních jednotek č. 2 – Pásové platformy pro podpůrná vozidla

V diskusi k článku „Armáda ČR musí budovat funkční jednotky“ vyvstala otázka vhodnosti podvozku ...

Aktivní záloha – střelci nebo spíše řidiči?

Tradičně si záložní armádu, tedy u nás Aktivní zálohu, představujeme jako pěšáky ‒ střelce z ručních ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Scotty
    18:38 22.04.2020

    Tenhle článek vcelku přesně popisuje proč je na tom SSHR tak jak je a vedení za to opravdu nemůže.
    https://www.idnes.cz/ekonomika...

  • Profesor
    11:50 16.04.2020

    Vážení,
    v této souvislosti si dovoluji upozornit, že nový koronavirus je dle současných poznatků vlastně velmi krotký. Není to s největší pravděpodobností úmyslně vytvořená biologická zbraň. Taková zbraň by totiž měla řádově horší účinky. Přesto to se současným světem zatřáslo a země měly/mají co dělat, aby se s tím vyrovnaly.
    Takže určitě stoji za to dobře rozmyslet přípravu na mnohem větší hrozby. A ty nelze vyloučit - ať už ze strany státních aktérů v rámci hybridní války nebo ze strany teroristů. Útok na Dvě věže byl geniální, co asi přijde dál?
    Na určité, kvalifikovaně odhadnuté, hrozby je třeba být připraven - ať to stojí, co to stojí. Současnou krizi bychom měli následně dobře zanalyzovat, poučit se a přijmout opravná opatření. Pokud nás současná krize nezahubí (a to by neměla), tak by nás měla posílit.

  • liberal shark
    10:40 16.04.2020

    Vynikající článek !

  • dusan
    08:13 16.04.2020

    Trochu od veci ...

    Základ je vedieť čo nám hrozí. Ak sa vie táto základná vec tak prostriedok sa - pri dostatočnom časovom predstihu - dá vždy nájsť.

    Je nezmysel držať nejaké výrobné kapacity ... na čo ? To môže byť xy-vecí .... kto to stanoví ?

    Môže to stanoviť len niekto kto vie na čo sa má pripravovať.

    Spätne je samozrejme každý generál, ale je jasné, že Tchaj-wan sa poučil z predchádzajúcich vírusových epidémií a ukážkovo zareagoval. Primárne preto, že vedel čo mu hrozí. Jeho administratíva správne identifikovala riziko a bola schopná včas zareagovať a dokonca i varovať svet .... že neschopná WHO držala "hubu a krok" v prospech Číny je už iný problém. My v Európe sme nič neriešili .... hoci už i v médiách sa diskutovalo o možnosti šírenia koronavírusu k nám ... a tak to i dopadlo.

    Treba sa zamyslieť napr. nad nebeskými hrozbami. Pád veľkého meteoritu by bol omnoho väčší prúser ako dnes koronavírus a kto to dnes rieši ? Nejakí vedci, ale reálne to nik nerieši a nik sa o to ani nezaujíma ....
    Má niekto scenár čo sa môže stať a čo treba robiť ? .... pochybujem, hoci táto možnosť je reálna a stala sa x-krát v histórii.

    • liberal shark
      10:32 16.04.2020

      Odpověď je prostá : PRA probabilistic risc assessment. Metoda běžně užívaná v jaderné bezpečnosti nebo projektovém řízení.

      • Farniente
        17:11 22.04.2020

        Máte samozřejmě pravdu, ale nepřipadá mi, že by jakákoliv činnost naší státní správy byla řízená vědecky.
        A neodpustím si rýpnout: Proč to ve Fukušimě nefungovalo?
        Je třeba nezapomínat na tři věci: výskyt černých labutí, že žádný oběd není zadarmo a efekt nezamýšlených důsledků

  • cejkis
    01:29 16.04.2020

    SSHR funguje tak, že si nemůže udělat přípravu na nějaký scénář. Scénáře připravují rezorty. Pokud zdravotnictví požádá o 10tis respirátorů ve skladech SSHR, schválí se to na vládě a na základě usnesení SSHR zrealizuje nákup. Zbytek času se pije kafe a píše hlášení do skříně.

    SSHR je odkladiště vysloužilých lidí.

    Základem přípravy je následující:
    1) stát na vás kašle
    2) když už musí, postarají se státní úředníci o úředníky s své známé, na vás nevyjde řada
    3) čím více de budete chtít připravit na krizi, tím více vám bude stát házet klacky pod nohy o platbách DPH z těchto prostředků ani nemluvě.

    Suma sumárum, základem je vykašlat se na státní úředníky a jejich kecy.

  • Sholva
    23:00 15.04.2020

    Zkrátka a stručně řečeno, zdravotnický materiál by měl být označen jako strategický a měl by se vyrábět doma. I cena může být srovnatelná s fabrikou plnou šikmooček - robotická linka není nic těžkého a roušky, respirátory, filtry, jehly, stříkačky atd. může sekat jak Baťa cvičky. Bylo by to doma, čili práce pro místní, čili odvody státu a místo aby se za miliardy shánělo po Číně, tak se za miliardy nakoupí doma a třetina se vrátí na daních. Celá věda. Jen by se nesmělo být Číně v zadeli kvůli Home Credit kámoše Kellnera a úvěrům pro Agrofert...

  • pks_
    21:10 15.04.2020

    Když přijde krize a je něco potřeba, tak se použijí zásoby, nakoupí se to a nebo vyrobí nebo se nejprve sestaví linka potom se to vyrobí a nebo to prostě dojde.

    Všechno má nějaké náklady a také čas na realizaci. Stát by mohl obecně poptávat všechno očekávané zboží a platit firmám za garantovanou a ověřenou (cvičením) schopnost vyrobit a dodat. Čím dál jsou vstupy od konečného výrobku (formou), tím jsou univerzálnější, ale zároveň obtížněji využitelné. Nakonec se může stát, že bude chybět kritická součástka, která znemožní realizaci.

    Na co nám bude strategická rezerva hnědého uhlí uložená v zemi, když nebudou k dispozici kolesová rypadla ani lidé, kteří je uměli ovládat.

    Pokud má něco v kapitalismu přežívat, je nutné, aby tam tekly peníze, aby se to uplatnilo na běžném trhu - i kdyby měl být chráněn dovozními cly. V opačném případě velmi rychle nastoupí rozklad, propuštění zaměstnanců, kteří umí a rozprodání zbytků společnosti tomu, kdo dá nejvíce.

    Trochu mne trápí, že po aktuální koronavirové krizi přijde totální propad poptávky po zdravotních pomůckách, ventilátorech a nastane situace jako na trhu vojenské techniky po konci studené války.

    Jsem hodně nešťastný z toho, jak ministr Karel Havlíček plánuje dohodu s americkou firmou Honeywell, že postaví za 4 měsíce u Olomouce výrobní závod s kapacitou pro celou střední Evropu a že jí bude garantovat odběr části z produkce 5 milionů respirátorů měsíčně! Co bude naše zdravotnictví dělat s milionem (odhad) respirátorů měsíčně? až bude po koronaviru? Kterému českému výrobci něco takového slíbili? 200 mil Kč měsíčně bez výběrového řízení na věky věků? Cucám si ta čísla z prstu, ale děsí mě ten naivní přístup.

    • faraonamumu
      21:37 15.04.2020

      Tak ANO je dost známé tím, že jde na ruku americkým firmám. A´t už vrtulníky, nebo v budoucnu jádro...

      • pks_
        21:52 15.04.2020

        Tak zrovna vrtulníky mi nevadí - jednak jsou v konfliktu použitelnější než civilní a jednak si kupujeme přízeň USA a snižujeme tlak na další položky nákupního seznamu.

        Jadernou elektrárnu od zkrachovalé americké firmy? To snad ani nikdo nemůže myslet vážně. Jádro jedině z Ruska.

        • Rase
          09:55 16.04.2020

          Promiň, ale momentálně jsou v konstrukci JE nejlepší Korejci...

        • liberal shark
          10:37 16.04.2020

          JE z Ruska ??? Zeptejte se na zkušenosti Finů, Bělorusů, Bulharů, Maďarů nebo Ukrajinců. Zeptejte se Drábové, jak funguje ruské palivo na ETE.

          • faraonamumu
            11:10 16.04.2020

            Pokud vím, tak s ruským palivem jsou spokojeni na rozdíl od amerického, které bylo naprosto nepoužitelné

          • liberal shark
            13:38 16.04.2020

            to faraonamumu
            Bohužel neznáte reálná fakta. Jak jsem již napsal - zkuste se zeptat Drábové.

          • faraonamumu
            15:30 16.04.2020

            Měl jsem možnost absolvovat několik přednášek od Drábové na VUT a byl jsem v JE Dukovany a tam mi bylo řečeno něco jiného.

          • Huml
            17:59 16.04.2020

            S americkým palivem byly problémy, museli inovovat, to ostatně dělali i Rusové. Co se týká jaderné bezpečností, nové ruské tlakovodní reaktory VVER 1xxx jsou plně srovnatelné s těmi západními, bohužel jsou ruské a některé země včetně nás od nich ustupuje, co se týká pořízení jakékoliv techniky, obzvlášť teď po Ukrajině. Naprosto všechna taková velká díla prochází zdržením a zdražováním staveb, to se týká třeba i francouzské Arevy ve Finku (Olkiluoto), třeba otevření berlínského letiště Willyho Brandta se prodloužilo snad o 10 let, to je dnešní fenomén takových složitých staveb.

          • liberal shark
            10:36 20.04.2020

            Vaše informace jsou už 10 let neaktuální. Palivo WEC pro VVER 1000 funguje bez problémů, zatímco to ruské je děravé jako cedník, a všechny ruské projekty v civilizovaných zemích se potýkají s vážnými problémy a mnohaletými skluzy.

    • Sholva
      23:03 15.04.2020

      To je kampááň, to není pravdá, toto. On ten Havlíček, on on on to nezná, krizové řízení, já já já když bouchla chemička...
      Ano, už je líp, vše je transparentní, vše je OK. A co ne, za to může Kalousek...

    • liberal shark
      10:35 16.04.2020

      Korona virus tu zustane s námi ještě dlouho. Celý vyspělý svět bude muset zpřísnit hygienické zasady. Spotřeba pomůcek bude mnohem vyšší než jsme byli doposud zvyklí.

  • palo satko
    18:41 15.04.2020

    Ma priatela ktore už davno nebohy otec bol riaditelom pezinskej cukrarenskej vyroby. Raz v nedelu na začiatku 70-tych rokov minuleho storočia ma zobral na kontrolu sukromnych pekarni. A tak sme sa autom vozili po okolitych dedinach a v sukromnych domoch on kontroloval, či su vtedy už byvale pekarne schopne prevadzky. Bolo to nariadene pre pripad vojny a pochybujem, že to socik nejako kompenzoval, ale boli k dispozicii.
    Dnes existuje množstvo malych vyrobcov potravin, odevov, remeselnikov, možno by stačilo vytypovat ktore z tych prevadzok spadaju pod "strategicke vyroby" (iste male pivovary a vinne pivnice na južnej Morave a zapadnom Slovensku) a pomocou zniženia dani a odvodov ich vyrobu udržat na požadovanej odbornej urovni a určitej potrebnej kapacite.

  • PavolR
    17:02 15.04.2020

    Netreba mať nevyhnutne vyčlenenú firmu - v Maďarsku napríklad spustili výrobu jednorázových chirurgických rúšok v nápravnovýchovnom zariadení. Tiež možnosť. Na komplexnosť problému však poukazuje fakt, že materiál na výrobu museli doviesť z Turecka a ešte aj tak nakupujú dovážajú z Číny cca 150M rúšok...

    Iný príklad z Rakúska - ako podobné situácie posúvajú úroveň výskumu a vývoja, lebo samotná linka ešte zďaleka nezabezpečí výrobu dostatku výrobkov, aj keby bol po ruke aj dostatok materiálu: https://svet.sme.sk/c/22376385...

  • faraonamumu
    16:26 15.04.2020

    Moc pěkný článek

  • Gibon
    15:31 15.04.2020

    Je zahanbujuce, ze sa Slovensku podarilo ziskat vyrobnu linku na respiratory? :D :D :D

    • tomas.foldyna
      16:23 15.04.2020

      Ne pane, poněkud zahanbující je skutečnost, že by ji naše (slovenksé) firmy jistě dokázaly vyrobit, ale musela se kupovat a to ještě s "laskavostí". Komerčně "bez laskavostí" se dala koupit třeba před rokem.

      • Gibon
        17:22 15.04.2020

        Som si istý, že desiatky krajin by nesuhlasilo. Hlavne ked respiratory treba hneď a nie po par týždnoch, kym niekto narychlo usmudli linku.

        Je zahanbujuce, ze niekto zanedbal svoje povinnosti a nezabezpecil, že taka linka bola v sklade ci aspon navrhnuta u slovenskch strojarskych firiem.

        Nie je nic zahanbujuce na tom, ze tento preslap niekto vyriesil a vyuzil svoje diplomaticke stiky a ziskal ako jediny z EU automatizovanu linku z Turecka.

        Ale ak je pre Vas snaha co najrychlejsie zacat chranit zivoty ludi, miesto skladania stroja zahanbujuca, tak to uz je skor o nastaveni hodnot v zivote a tak debata je dalej irelevantna. Pre kazdeho je nieco ine dolezite. Pricom nechcem tvrdit co je a co nie je spravne, lepsie. Osobne hodnoty su kazdeho osobna vec.

        • tomas.foldyna
          21:38 15.04.2020

          Asi si nerozumíme. Sám jste přece teď napsal:
          "Je zahanbujuce, ze niekto zanedbal svoje povinnosti a nezabezpecil, že taka linka bola vsklade ci aspon navrhnuta u slovenskch strojarskych firiem. "
          a přesně tak jsem to myslel.
          Obviňovat mně z pomatených životních hodnot, že považuji ochranu života lidí i tímto způsobem za zahanbující, mi připadá přinejmenším jako nedorozumění ...

          • Gibon
            17:48 16.04.2020

            Aha, takze zahanbujuca je nepripravenosť, cize neuskladnena linka alebo nenavrhnuta linka.
            Nie reakcua SŠHR a zabezpecenie linky.

            Pán Foldyna, viete mi prosim poslat nejaky Vas starsi clanok, povedzme spred decembra 2019, na tuto tému? Ďakujem :)

            Ako slovensky danovy poplatník, som rozhodne hrdy na reakciu a vysledky Slovenska v tejto krize.
            Zahanbujuco by som sa citil, ako príslušník inych statov.
            Aj ked všetko este moze dopadnut ovela horsie, hlavne v rómskych osadách. Tam ked sa to rozbehne, mrtvych budu stovky, ak nie tisice a bude to obrovská tragédia.

          • Jura99
            06:56 17.04.2020

            Gibon: reakce Slovenska byla včasná co do zavření provozoven a dalších nařízení. Potud pochvala (zčásti patří Pellegrinimu a jeho lidem). Bohužel se tato výhoda zčásti promrhává nízkým počtem prováděných testů (na počet obyvatel asi dvakrát méně testů než v ČR), takže nezjištěný virus se může v populaci lépe šířit. Linka na ústenky je poměrně primitivní záležitost za nízké peníze (řádově desítky tis. €), dejte si do alibaby "mask making machine", nechtěl bych vědět, za kolik kupujete tu tureckou a kdo to "zprostředkovává".

          • PaloM
            09:45 17.04.2020

            Juraj99 zasa raz zle. pod článkami o Covid-19 neustále spomínaš ústenky a aké jednoduché a primitívne linky ich vyrábajú za pár tisíc Eur.
            Čo keby si najprv zistil než niečo napíšeš. Turecká linka je na respirátory FFP3 nie na ústenky aj keď neviem čo si ty konkrétne pod slovom ústenka predstavuješ.
            Cana za prenájom, je započítaná v cene respirátor má byť cca 5,7 Eur za kus čo je férová cena. Ale jeden problém, aby bola táto cena tak za 6 mesiacov (min doba prenájmu linky) by sa malo vyrobiť 5,4 miliónov rúšok. Keď ich vyrobíme menej, samozrejme cena bude iná.
            Počet testovaných áno testujeme asi o polovicu menej ako u vás.

          • Jura99
            10:19 17.04.2020

            PaloM: pod klíčovým slovem "mask making machine" najdeš na alibabě samozřejmě nejen stroje na ústenky, ale i stroje na respirátory, např. N95 tam vyrábí stroj za 33tis. €, takže stále se pohybujeme v drobných částkách. Totiž výroba ústenky nebo respirátoru (bez ventilku či filtru) je poměrně analogická, rozdíl je především v materiálu ze kterého je ústenka/respirátor vyroben. Férová cena je složitý pojem, před krizí byla ústenka prodávána za 1Kč, vše nad tuto částku je vyhnáno poptávkou. Ano, můžeme i ceně vyhnané potávkou a nedostatkem nabídky říkat férová, protože ji stvořil trh, by´t pokřivený krizí. K pochvale by bylo, kdyby stát koupil stroj na výrobu netkanky (tj. suroviny pro výrobu ústenek) a k tomu linku na ústenky. Pak by zřejmě byla výrobní cena zpátky někde u té 1Kč, protože vstupní surovinou je ropa, která je nyní levná. (totéž analogicky s výrobou respirátorů).

          • PaloM
            11:35 17.04.2020

            Super, čiže používať Googl vieš. Škoda, že len na to na čo chceš.
            Cena za respirátor FFP3 je 5,7 Eur. Bežná cena za bežný (rozumej, tie čo sa predávali v obchodoch napr. OOPP, železiarstva, stavebniny, hobby markety...) respirátoru FFP3 pred Covidom bola cca od 1,8 do 8 Eur podla značky, typu za kus. Aj vtedy tu boli špeci respirátory za vyššie ceny.
            To že ty ideš svoje a splietaš, porovnávaš ústenku za korunu a respirátor najvyššej kategórie. No budiš.

          • Jura99
            12:18 17.04.2020

            PaloM: to špatně čteš co píšu. Nepletu ústěnku s respirátorem, věnuju se ústenkám a k tomu píšu, že výroba respirátorů je analogická a že výrobní stroj není řádově dražší než stroj na ústenky. Řádově dražší je materiál. Rozdíl v ceně ústenek není velký, protože ústenky jsou +/- stejné, respirátory se liší dost značně, třídu FFP3 dosáhneš na pohled "jednoduchým" respirátorem bez ventilku, jen ultrazvukem sešitým z kvalitního např. nanomateriálu, ale také složitějším s ventilky nebo dokonce s výměnnými filtry.

          • Jura99
            12:51 17.04.2020

            PaloM: ještě k výrazu ústenka, co že si "pod ním představuju". Ústenka je to, čemu se lidově a ne úplně přesně říká rouška. Roušky jsou ve skutečnosti totiž tkaniny, které se přikládají k operační ráně a na pacienta během operace. Ústenka je proti tomu tkanina, kterou má zdravotnický personál na ústech a nosu. Rouškování je ale řekněme celý set (jednorázového) operačního textilu, vč. oblečení, čapek atp., takže ústenka je pak podmnožina rouškování a nazvat ji rouškou je řekněme ne úplně přesné, ale možné. Jak ústenka vypadá ví dnes už asi každý, prostě obdélník netkané textilie, s navřenou gumičkou nebo úvazky.

          • Gibon
            14:41 17.04.2020

            Testovali sme menej, alebo sme mali aj menej pripadov. Nemalo zmysel testovat zdravych ludi, ked z 1500testov sme mali 14 chorych.
            Slovensko zareagovalo ovela skor ako ČR, preto sirenie bolo velmi pomale.
            Dnes ked uz mame co testovat, robime (aktualne za vcera) cca 3300 testov a denny pocet testov narasta.
            Dnes je jasne, ze mame problem v romskych osadach.
            Vidis, ako sa testuje v takom Chamove a podobnych lokalitach, kam sa tiez vratilo kopec Romov z Anglicka? V spravach som nezaregistroval, ze by ste sa na tieto lokality orientovali.

          • Jura99
            15:49 17.04.2020

            Gibon: testujete tolik, kolik vám dovolí možnosti. Kromě toho testovat málo (kdyby jste měli kapacitu větší), protože byste očekávali málo nakažených, by bylo dětinsky hloupé. Obvykle platí přímá úměra, čím víc testů, tím víc zjištěných nakažených, což ale umožní bránit dalšímu šíření. Menším počtem testů promarňujete důležitou výhodu, že jste včas provedli zákazová opatření. Rovněž nevím z čeho čerpáš tvrzení, že SR "zareagovala o vela skor". To je co o vela ? O měsíc ? Co si pamatuju, tak reakce (uzavření hranic, provozoven) byla v obou státech v podstatě synchronní. Rovněž bych se pozastavil nad vaší metodikou sčítání obětí. Pokud vím, první obět s covidem, ještě za Pellegriniho, jste připsali infarktu. Kdoví, kolik bylo takových dalších. Nevím jak jiné státy světa, ale ČR sčítá všechny oběti, které v době úmrtí měly zjištěn covid, přestože nemusel být bezprostřední příčinou smrti. Zkrátka jiný kraj, jiný mrav. Ovšem situaci máte dobrou, pokud udržíte 3000 či více testů denně, zůstane nákaza pod kontrolou. Chanov detailně neznám, ale klasické "osady", známé ze Slovenska, v ČR nejsou.

          • Gibon
            19:22 17.04.2020

            Co je ovela skor?
            Opatrenia - Vy na (tusim) 23den od prvého pacianta, my na siesty a pritom o dva dni skorej ako u Vás, lebo prvé opatrenia urobilo mesto Bratislava, BSK, TTSK a bratislavske univerzity. Nasledne stat zavadzal opatrenia na celom území.
            Ktore boli od zaciatku prisnejsie ako u Vas. Za tyzden tu nosili vsetci ľudia na ulici nejake pokrytie ust a nosa. A nebolo treba ziadnymi pokutami nutit ludi do rusiek.

            Ten chaos u vas na začiatku, ze každý den platilo nieco ine. Uz len kedy ma ist dochodca do obchodu. Cista katastrofa.
            Nasledne ste to ale uchopili, no bohužiaľ to zlyhanie na začiatku a natahovanie casu stal zopár desiatok ludi život.

          • Jura99
            06:27 18.04.2020

            Gibon: tušíš samozřejmě špatně. První zjištění covid19 v ČR bylo 1.3.2020. První opatření nařizuje Bezpečnostní rada státu na druhý den, tj. 2.3.2020 (mj. zastavení letů z Itálie, zákaz diváků na SP v biatlonu, omezení vstupu do LDN, namátkové kontroly na hranicích atd.). Další opatření následují prakticky denně, od 11.3. zavřeny školy, od 12.3. nouzový stav a zákaz pohybu mimo práci, nákupy, uzavření hranic atd. Takže nevím, kde jsi vzal nesmyslný údaj, že bylo první opatření až 23 dní od prvního výskytu. V SR byl první výskyt 6.3., tedy o pouhé 4dny později. Nařízení nošení roušek, v ČR povinné od 18.3. v SR od 25.3. Opatření tedy prakticky v obou státech synchronní, zhruba držíte ty 4dny zpoždění, dvojnásobný je ale rozdíl v provádění testů, což je ovšem důležitý bod pro zastavení pandemie. Ten údajný zmatek v ČR, tedy změny času nákupů pro důchodce, to beru jako vtípek. Důchodci mohou nakupovat celý den, pokud chtějí, ten vyhrazený čas mají od 18.3. (ano zpočátku 2x změněný), na Slovensku jste jej vyhradili od 28.3.

          • Gibon
            12:40 19.04.2020

            Zase kopec nepresnosti, dojmologie ohybania pravdy ci mozno dokonca zamernych klamstiev.
            V case ked u nas vsetci uz nosili ruska, si Vasi politici v priamom prenose sparali v nose na tlacovke. Z coho bola celkom slusna sranda na slovenskych internetoch.

            Odporúčam si prečítať.
            https://dennikn.sk/blog/185149...

          • Jura99
            11:59 20.04.2020

            Gibon: chyba je, že čteš co jsem nenapsal. Napsal jsem datum, kdy bylo nařízeno povinné nošení roušek, nijak jsem nehodnotil, kdo je nosí poctivě, nepoctivě, o svů vůli dřív nebo o své vůli později. U nás byly roušky a masky vyprodány už v únoru, zřejmě je kupovali ti, kdo je neměli v úmyslu nosit :-)

        • tomas.foldyna
          18:58 16.04.2020

          Na Vášem posledním příspěvku už není tlačítko "Reagovat" (asi to systém už nepustí už do dalšího levelu), píšu to proto tady.
          ----
          K Váší žádosti - "Pán Foldyna, viete mi prosim poslat nejaky Vas starsi clanok, povedzme spred decembra 2019, na tuto tému? Ďakujem :)".
          Chápu, kam směřujete, když sám znáte odpověď :). Ale dobře.
          Asi víte, že nejsem profesionální novinář, ani nejsem externí placený pravidelná dopisovatel AN či jiného média, ani zaměstnanec hmotných rezerv ani jiné organizace, zodpovědné za přípravu na krizové situace. Píšu ve svém volném čase zadarmo o tom, co mně osloví a co mám v hlavě. Proto NENÍ mojí nijakou profesionální ani morální povinností dělat hlídacího psa a upozorňovat na nějaké problémy. Můžete mně klidně označit za "pisálka" nebo "mudrlanta" - ano, nakolik nejsem profesionál v oboru, jsem přesně toto. Mám nějaký názor na připravenost, zálohy a vlastní výrobu už dlouhodobě, jak jste mohl vidět spíše okrajově v některých článcích. Prvoplánově o materiální připravenosti to byl první článek, takže ze se sebe nebudu dělat proroka :)
          Tuto situace jsme ještě měsíc před vypuknutí podcenili u nás asi úplně všichni - jen někdo je za to tak trochu placený, aby to nepodceňoval...
          -------
          "Ako slovensky danovy poplatník, som rozhodne hrdy na reakciu a vysledky Slovenska v tejto krize."
          Ano, taky já jako slovenský daňový poplatník jsem spokojený a hrdý na reakci Slovenska a rychlá opatření. Že vláda zareagovala rychle ale nic neříká o tom, zda jsme byli dostatečně připraveni na podobné krizové situace..
          ----
          Jestli ta linka z Turecka už reálně byla dodána a funguje, opravdu nevím... Možná máte více informací.

          • Gibon
            08:33 17.04.2020

            Ale praveze vobec neviete kam tym mierim.
            Ja Vas nepoznam, neviem kto ste,mal som pocit, ze sa teme venujete dlhšie.
            Chcel som teda vidiet zmenu nazorov v case a situacii.

            Osobne si vobec nemyslim, ze teraz mame hladat riešenia, ako zvladnut krizu buducu a ake maju byt buduce riesenia na základe krizy sucasnej. Na to bude cas ked toto zvladneme.
            V súčasnosti nemusíme vidiet riesenia, ktore sa ponuknu po skonceni krizy.
            Rizika a pravdepodobnost buducej krizy treba riadne zhodnotit a prepočítať.

            Co povazujem za absolútne zbytočne je prave v tejto chvíli budovat veľké kapacity na vyrobu zdravotníckeho materiálu (ruska, rukavice, respiratory) Tak rozmýšľajú momentálne vsetci. O dva roky budu všetky tieto spoločnosti na pokraji krachu pre nedostatok odbytu. Sklady budu plne a nebude komu vyrábať.

            "Jestli ta linka z Turecka už reálně byla dodána a funguje, opravdu nevím..."
            Tak neviete ci bola dodana, ale viete, ze je to zahanbujuce? To snad nie..

          • Jura99
            10:25 17.04.2020

            Gibon: netkaná textilie, ze které jsou roušky vyrobeny, se používala, používá a pouzžívat bude i po krizi a patrně ve stále větším objemu. Takže pokud někdo udělá kapacitu na výrobu netkanky, určitě za rok za dva nekrachne pro nedostatek odbytu. No a linka na tvorbu roušek či respirátorů je laciná záležitost, ta si na sebe vydělá za pár produkčních dní. Tedy ta čínská linka inzerovaná na alibabě. Netuším, kolik by si řekla tuzemská firma, která by nakonec stejně koupila díly z číny.

          • Gibon
            13:03 19.04.2020

            Tieto vase teorie.
            Ak tu netkanku zacne vyrabat cely svet, tak problem s jej odbytom bude.
            Ropu tiez potrebuje ceky svet a to aj v súčasnosti.
            Aka je jej cena?
            Krachuju maly producenti?

            Furt sa tu ohanate lacnymi linkami na vyrobu rusok.
            Aka kvalita zdr.materialu zacala prudit z Ciny?
            Vzdy si vsetko predstsvujes jak hurvinek valku.
            Jednoduché skratkovite riešenia.. dlazdena cesta do pekla.