Politizace dějin: Rusko musí „denacifikovat“ Ukrajinu a zastavit „genocidu“

Politizace dějin: Rusko musí „denacifikovat“ Ukrajinu a zastavit „genocidu“
Ozbrojenci UPA (Ukrajinské povstalecké armády) v roce 1947. / Public Domain (Zvětšit)

Zatímco anexi Krymu předcházelo zinscenované referendum, nynější agresi vůči Ukrajině ruský prezident Vladimir Putin legitimizuje potřebou „denacifikace“ a hrozbou „genocidy“. Ve svých projevech v předvečer vpádu varoval ukrajinské úřady před ničením společné mentality a historické paměti. Následnou vojenskou intervenci Kreml prezentoval jako napravení historické křivdy.

Projevy prezidenta Putina z 21. a 24. února zneužily „denacifikaci“ a „genocidu“ k mobilizaci ruských vojáků proti Ukrajincům. Přestože řada jeho výroků buď neodpovídala skutečnosti, nebo příliš zjednodušovala historické události, jejich analýza nám pomáhá porozumět politizaci dějin v ruském podání. Klíčovými termíny ruského narativu se stala denacifikace a genocida.

Začátkem letošní rusko-ukrajinské války Putin stanovil cíle pro ruské ozbrojené síly. Kromě demilitarizace a denacifikace Ukrajiny mají před soud postavit všechny osoby, které se dopustily krvavých zločinů proti civilnímu obyvatelstvu. Ukrajinská společnost podle něj čelí vzestupu krajně pravicového nacionalismu, který přerostl v agresivní rusofobii a neonacismus.

Ruský prezident pravděpodobně záměrně směšuje fašismus, nacismus a neonacismus. Nacismus byl německou interpretací fašismu, který pronikl do všech vrstev společnosti a který zkompromitoval celé skupiny obyvatelstva. Denacifikace, tj. snaha zcela zbavit Německo nacistických vlivů, po roce 1945 selhala, protože odstranění všech bývalých nacistických funkcionářů z mocenských pozic se ukázalo být nemožným a nepraktickým. Přesto se denacifikace stala mezinárodně uznávaným termínem.

Od druhé poloviny čtyřicátých let 20. století probíhala denacifikace také na Ukrajině a v dalších sovětských republikách a satelitních státech Sovětského svazu. V některých částech sovětského území, například v Bělorusku, Litvě a na západní Ukrajině, probíhala mnohem důkladněji a násilněji než v Německu a Rakousku. Denacifikační úsilí bylo masivně politizováno a využíváno k zadržování nejrůznějších politických nepřátel.

Na Ukrajině, stejně jako v jiných evropských zemích, existovalo radikální nacionalistické hnutí, které se v průběhu 30. a 40. let 20. století fašizovalo. Organizaci ukrajinských nacionalistů (OUN) v roce 1929 založili ukrajinští veteráni z první světové války, kteří usilovali o vytvoření etnicky homogenního ukrajinského státu. OUN se nevyhýbala ani masovému násilí, ani zabíjení civilistů, zejména Židů, Poláků a Rusů. Vedení organizace spatřovalo budoucnost své země v nově politicky uspořádané Evropě pod vládou Hitlera a Mussoliniho.

Tento článek je součástí exkluzivního obsahu Armádních novin! Chci PREMIUM účet

Související články

Hladomor byl Stalinův trest vzpurné Ukrajině

Od jarních měsíců roku 1932 až do podzimu následujícího roku postihla Ukrajinu katastrofa, která ...

Válka na Ukrajině potrvá do roku 2035

Podle Oleksije Arestovyče, poradce ukrajinského prezidenta, série válek na Ukrajině potrvají až do ...

Ukrajinský plukovník Vadym Anatolijovič: Vítězstvím je svobodná Ukrajina

Ukrajinský plukovník justice Vadym Anatolijovič (příjmení z bezpečnostních důvodů ...

PREMIUM Ruská armáda: válka na Ukrajině kosí ty nejchudší

Ruské síly bojující na Ukrajině se skládají nejméně ze tří samostatných struktur. První z nich, ...

Do diskuze PREMIUM článku mohou přispívat jen uživatelé s premium účtem.