Politizace dějin: Rusko musí „denacifikovat“ Ukrajinu a zastavit „genocidu“

-
29. 7. 2022
-
2 komentářů
-
Jan Buchar
Zatímco anexi Krymu předcházelo zinscenované referendum, nynější agresi vůči Ukrajině ruský prezident Vladimir Putin legitimizuje potřebou „denacifikace“ a hrozbou „genocidy“. Ve svých projevech v předvečer vpádu varoval ukrajinské úřady před ničením společné mentality a historické paměti. Následnou vojenskou intervenci Kreml prezentoval jako napravení historické křivdy.
Projevy prezidenta Putina z 21. a 24. února zneužily „denacifikaci“ a „genocidu“ k mobilizaci ruských vojáků proti Ukrajincům. Přestože řada jeho výroků buď neodpovídala skutečnosti, nebo příliš zjednodušovala historické události, jejich analýza nám pomáhá porozumět politizaci dějin v ruském podání. Klíčovými termíny ruského narativu se stala denacifikace a genocida.
Začátkem letošní rusko-ukrajinské války Putin stanovil cíle pro ruské ozbrojené síly. Kromě demilitarizace a denacifikace Ukrajiny mají před soud postavit všechny osoby, které se dopustily krvavých zločinů proti civilnímu obyvatelstvu. Ukrajinská společnost podle něj čelí vzestupu krajně pravicového nacionalismu, který přerostl v agresivní rusofobii a neonacismus.
Ruský prezident pravděpodobně záměrně směšuje fašismus, nacismus a neonacismus. Nacismus byl německou interpretací fašismu, který pronikl do všech vrstev společnosti a který zkompromitoval celé skupiny obyvatelstva. Denacifikace, tj. snaha zcela zbavit Německo nacistických vlivů, po roce 1945 selhala, protože odstranění všech bývalých nacistických funkcionářů z mocenských pozic se ukázalo být nemožným a nepraktickým. Přesto se denacifikace stala mezinárodně uznávaným termínem.
Od druhé poloviny čtyřicátých let 20. století probíhala denacifikace také na Ukrajině a v dalších sovětských republikách a satelitních státech Sovětského svazu. V některých částech sovětského území, například v Bělorusku, Litvě a na západní Ukrajině, probíhala mnohem důkladněji a násilněji než v Německu a Rakousku. Denacifikační úsilí bylo masivně politizováno a využíváno k zadržování nejrůznějších politických nepřátel.
Na Ukrajině, stejně jako v jiných evropských zemích, existovalo radikální nacionalistické hnutí, které se v průběhu 30. a 40. let 20. století fašizovalo. Organizaci ukrajinských nacionalistů (OUN) v roce 1929 založili ukrajinští veteráni z první světové války, kteří usilovali o vytvoření etnicky homogenního ukrajinského státu. OUN se nevyhýbala ani masovému násilí, ani zabíjení civilistů, zejména Židů, Poláků a Rusů. Vedení organizace spatřovalo budoucnost své země v nově politicky uspořádané Evropě pod vládou Hitlera a Mussoliniho.
Související články
Hladomor byl Stalinův trest vzpurné Ukrajině
Od jarních měsíců roku 1932 až do podzimu následujícího roku postihla Ukrajinu katastrofa, která ...
-
01.12.2020
-
264 komentářů
-
Kristián Chalupa
Válka na Ukrajině potrvá do roku 2035
Podle Oleksije Arestovyče, poradce ukrajinského prezidenta, série válek na Ukrajině potrvají až do ...
-
11.04.2022
-
73 komentářů
-
Jan Grohmann
Ukrajinský plukovník Vadym Anatolijovič: Vítězstvím je svobodná Ukrajina
Ukrajinský plukovník justice Vadym Anatolijovič (příjmení z bezpečnostních důvodů ...
-
20.04.2022
-
28 komentářů
-
Zdeňka Kovaříková
PREMIUM Ruská armáda: válka na Ukrajině kosí ty nejchudší
Ruské síly bojující na Ukrajině se skládají nejméně ze tří samostatných struktur. První z nich, ...
-
13.05.2022
-
3 komentářů
-
Jan Buchar
Do diskuze PREMIUM článku mohou přispívat jen uživatelé s premium účtem.