Zakázka století: Polsko kupuje systémy Patriot

 MIM-104F Patriot (PAC-3); ilustrační foto; větší foto / Lockheed Martin

Po mnoha letech vyjednávání Polsko podepsalo bez nadsázky nejvýznamnější (zejména z politického hlediska) vojenskou zakázku všech dob. V rámci programu Visla Polsko nakoupí v první fázi americké systémy protivzdušné obrany (PVO) Patriot PAC-3+ za 4,75 miliardy dolarů.

Polsko nakoupí protiletadlové a protiraketové komplety Patriot PAC-3+ za 4,75 miliardy dolarů (98,26 miliardy Kč). Z této prvotní částky půjde 204 milionů dolarů (mimo offsety) do polského průmyslu.

 

 

Součástí smlouvy jsou dodávky nejnovějších interceptorů PAC-3 MSE (Missile Segment Enhancement) a revolučních systémů řízení a velení ochrany vzdušného prostoru IBCS ( Integrated Air and Missile Battle Command System). Dodávka dvou baterií je přitom pouze prvním krokem dvoufázového programu Visla.
 

Smlouvu ve středu podepsal v prostorách polského podniku PIT-Radwar polský ministr obrany Mariusz Błaszczak a americký velvyslanec v Polsku Paul W. Jones – ve formě výměny dopisů o nabídce a přijetí LOA (Letters of Offer and Acceptance). Systémy Patriot budou Polsku poskytnuty skrz americký vládní fond zahraničního vojenského prodeje FMS (Foreign Military Sales).

 

Systémy Patriot pomocí střel PAC-3 MSE ochrání polské území (resp. klíčové vojenské objekty) především před útoky balistických raket krátkého doletu a střel s plochou dráhou letu.

 

Polsko získá v první fázi 16 odpalovacích zařízení M903 a 208 střel PAC-3 MSE (plus 11 testovacích). Střely jsou však nakupovány pro obě fáze programu Visla. Každá ze dvou baterií má dvě samostatné palebné jednotky po čtyřech odpalovacích vozidlech. Podle americké vojenské terminologie tak Polsko získá de facto čtyři baterie kompletů Patriot PAC-3+.
 

Podle webu Defence24 je jednotková cena PAC-3 MSE šest milionů dolarů, ale není jasné, zda se jedná o cenu za samostatnou střelu nebo je v ceně zahrnut komplexní balík provozního, technického, logistického a výcvikového zázemí.

 

Podpis smlouvy

 

V druhé fázi programu Visla se počítá s nákupem dalších šesti baterií Patriot a zejména levnějších střel PAC-2 GEM-T a/nebo SkyCeptor (vyvíjená ve spolupráci USA a Izraele), které jsou vhodné k ničení letadel a vrtulníků. Výkonná a drahá PAC-3 MSE se hodí, jak bylo uvedeno výše, zejména k ničení nepřátelských raket. V první fázi tak bude polský Patriot především protiraketový systém.

 

Neoficálně je uváděno, že PAC-3 MSE dokáže ničit balistické rakety na vzdálenost 35 km (od odpalovacího vozidla). PAC-3 MSE tak bude před raketovým útokem chránit především klíčová vojenská zařízení polské armády. Mnohem větší PAC-2 GEM-T (má však menší manévrovací schopnosti) ničí letadla na vzdálenost až 160 km.
 

Každá palebná jednotka získá víceúčelový (přehledový i střelecký) radiolokátor AN/MPQ-65 s plošně fázovanou anténou a s elektronickým vychylováním paprsku (PESA). V druhé fázi má Polsko zájem také o nástupce AN/MPQ-65 , který je vyvíjen v rámci programu LTAMDS (Lower Tier Air and Missile Defense Sensor).
 

V každé palebné jednotce najdeme dále čtyři stanoviště velení a řízení palby ECS (Control Station Engagement). K propojení ECS se systémem řízení a velení IBCS (EOC) poslouží dvanáct stanic integrované sítě kontroly palby IFCN (Integrated Fire Control Network).

 

Hlavní nakupované části systému Patriot. / Defence24 

 

Nervovou síť IBCS bude tvořit šest velitelských stanovišť EOC (Engagement Operations Centers). Polsko obdrží IBCS ve stejné době (2022) jako americká armáda, a to dokonce ještě před začátkem sériové výroby. Po zavedení IBCS bude řídit  „všechny“ vrstvy polské PVO, nejen komplety Patriot. IBCS dokáže dokonce k ničení pozic nepřátelských stanovišť střel země-země a země-vzduch využít i raketové systémy země-země polské armády nebo vzduch-země polského letectva.

 

Při reálném nasazení IBCS dokáže teoreticky nejen zachytit nepřátelskou střelu, ale vypočítat také místo jejího odpalu a na toto místo navést průzkumné systémy nebo rovnou palbu vlastních jednotek.

 

Prodej baterií Patriot do Polska, včetně výše uvedených elementů, schválila v listopadu 2017 americká Agentura pro obrannou a bezpečnostní spolupráci DSCA (Defense Security Cooperation Agency), která řeší schvalování prodeje zbraní v rámci FMS. DSCA přitom počítala s maximální možnou částkou 10,5 miliardy dolarů.

 

Podle Defence24 i přes nižší cenu zůstala funkčnost kompletů Patriot zachována, ale polské ministerstvo obrany souhlasilo se zavedením IBCS ve stejné konfiguraci, jakou bude mít americká armáda (původní plán byl ambicioznější – počet EOC byl snížen ze 14 na šest a IFCN z 15 na 12) a většího zapojení polského průmyslu, který například dodá nosná vozidla a kontejnery. Ruský blog BMPD ale upozorňuje, že snížený počet elementů IBCS nedovolí řídit celou polskou PVO, jak bylo dříve plánováno (případně další prvky pozemních sil a letectva).

 

PAC-3 MSE je klíčovou západní zbraní země-vzduchu určenou pro boj s balistickými raketami a střelami s plochou dráhou letu.

 

Termín dodání obou baterií je dán do roku 2022 a dosažení počátečních operačních schopností (IOC) se plánuje na roky 2023 až 2024. Nicméně je zde riziko zdržení, protože IBCS od firmy Northrop Grumman je stále ve vývoji.

 

Polská strana se dohodla na rozložení plateb mezi roky 2018 až 2022. První baterie druhé fáze Polsko (společně s radary LTAMDS a střelami SkyCeptor) získá v roce 2024. Polsko plánuje také postupně do IBCS zapojit senzory domácí výroby, zejména radiolokátor P-18PL a pasivní radiolokátor PET/PCL, vše od firmy PIT-Radwar.

 

Součástí dodávky jsou i bohaté offsetové programy pro polský průmysl. Celkově jde o 46 projektů (na 10 let) v hodnotě 277 milionů dolarů. Například smlouva s Lockheed Martin (výrobce střel PAC-3 MSE) v hodnotě 211 milionů dolarů poskytne polskému průmyslu možnost výroby a servisu odpalovacích zařízení pro PAC-3 MSE, výroby dílů pro rakety PAC-3 MSE, vybudování raketové výzkumné infrastruktry a také vybudování schopností spojených s údržbou letadel F-16.
 

Offsetové programy s firmou Raytheon (integrátor kompletů Patriot a IBCS) dosahuje 65 milionů dolarů a jsou spojené s provozem a údržbou IBCS, vybudováním národního centra pro opravu kompletů Patriot, ale také se získáním schopností výroby a servisu 30mm automatických kanónu Bushmaster.

 

Agentura DSCA také v červenci schválilo prodej sedmi baterií Patriot PAC-3+ do Rumunska za 3,9 miliardy dolarů. Před nedávném navíc DSCA posvětila prodej Patriotů PAC-3+ v hodnotě 3,2 miliardy dolarů do Švédska. Rumunsko ani Švédsko však nezískají revoluční systém velení a řízení  IBCS.

 

Zdroj: BMPDDefence24

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Polsko modernizuje tanky T-72

Polské ministerstvo obrany plánuje modernizovat tanky T-72M1. Za tímto účelem polský Inspektorát pro vyzbrojováni začal provádět analýzu trh s cílem zjistit, jaké řešení v případě modernizace T-72 ...

Kolik miliard dolarů zaplatí Polsko za americké Patrioty?

Washington nabídl Polsku dvě baterie protiraketových a protiletadlových systémů Patriot za 10,5 miliardy dolarů. Takovou částku Varšava ale odmítla. Dle nového polského ministra obrany Mariusze ...

Polsko kupuje další cvičně-bojové letouny M-346 Master

Polské ministerstvo obrany plánuje do konce března podepsat s italskou firmou Leonardo smlouvu o nákupu další várky osmi cvičně-bojových letounů M-346 Master. Nákup letadel probíhá v rámci polského ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Stránka 1 z 2
  • flanker.jirka
    00:14 03.04.2018

    Logik ještě ten odkaz na křivky závislosti dálky a RCS, najdete je níže na těch stránkách
    http://www.ausairpower.net/APA-Flanker-Radars.html

  • flanker.jirka
    00:10 03.04.2018

    Logik: všechny pozemní radary mají problém s horizontem, nejen xband, tak že pokud má mit sentinel vlastnosti, které mu pripisujete, tak by bylo škoda je nevyužit. Při konstrukci AESA radaru se používá i systém, kdy máte vysílací prvky například pouze na třetině apertury a celá apertura je pak na přijímací straně. Tipnul bych si toto řešení i u sentinelu.
    20 kw, které jsem uváděl pulsní výkon, průměrný bude mnohem nižší, u sentinelu bych si tipnul těch 6.5 kW také jako pulsní výkon a ne průměrný, to by pak odpovídalo i té konstrukční maximální dálce.
    I ta hodnota pro alb 68 vypadá spíše jako pulsní výkon. Výkonnostně by to pak bylo srovnatelné s těmi 20 kW u raptory s AESA anténou.

    U technologií pro letecké radary potřebujete vše minimalizovat a přizpůsobit k napájení, u pozminch radaru se to dá navrhnout vzhledem k rozměrům lépe na součástkách, které například mohou být těžší a nevyžadují účinnější aktivní chlazení, protože vydrží větší zátěž. A součástí mimo anténu pak mohou být v mnohém větších "krabicích" než u stísněného prostoru ve stíhačce. Ale za to mohou být na běžných HW součástkách. Zkuste se podívat jak vypadá digitální signálový processor od pozemního pouze přehledového radaru (občas i jako skříň na šaty) oproti tomu máte pár malých skříněk zástavby v nose stíhačky pro radar s více než deseti režimy činnosti.

    K těm velikostem antény pořád tvrdím, že pokud by měl sentinel schopnost vidět metr čtverečný i pouze na 150 km tak se výrobcům vyplatí jej navrhnout i pro dosah 200 km a ne pouze na 75 km. Protože jak L band tak x band bude limitován horizontem, ale x band nový měl výhodu v hmotnosti, mobilitě, náročnosti na údržbu.
    Ten radar malé RCS uvidí i když by viděl metr čtverečný pouze na 60 km, protože mezi RCS a dálkou není prima úměra. Tady na odkaze je dole vidět křivky závislosti detekci versus RCS, pro malé cíle ty rozdíly nejsou tak velké, právě díky závislosti. Obecně je poloviční RCS vidět o 16% menší vzdálenost, ale 16% je jiných že 100 km nebo z 50 km.

  • logik
    20:09 02.04.2018

    flanker: ten sentinel má 6.5kW soustavně, peek bude dost pravděpodobně mít větší (přesné info jsem nenašel), ale hlavně - to je úplně irelevantní. Protože
    1) i 6.5kW má dosah 75% toho 20kW - pořád jde o radar, který má takový dosah, že největším limitem je horizont.
    2) to, že existují 20kW radary nic nemění na tom, že AN/APG-68v9 má podobný výkon jako Sentinel, menší anténu, stejnou vlnovou délku, a dosah proti RCS 1m^2 cca 300km. Tedy fakt není důvod, proč by měl mít Sentinel o tolik nižší schopnosti, aby nebyl schopný na desítky kilometrů zachytit malé cíle.

    S velikostí antény jsem pak operoval proto, protože jak letecké radary, o kterých jsem hovořil, tak Sentinel jaksi používají stejnou vlnovou délku. L-Band radary s jinou vlnovou délkou a z toho plynoucími velkými anténami jsi do toho začal jaksi plést Ty. Já jsem Ti akorát dokazoval, že Sentinel je radar s výkonem (zhruba) srovnatelný s leteckými radary - tedy, že pro něj je primární problém horizont a nikoli výkon radaru i při detekci cíle s malým RCS (např. rakety).

    A že důvod, proč se používají L-Band radary není v nedostatečném výkonu menších radarů a jejich neschopnost pokrýt prostor "po horizont" - tedy v rámci dosahu desítek kilometrů, ale pro jejich menší útlum na delší vzdálenosti a tedy pro rámcové pokrytí velkého území. To je samozřejmě třeba, ale takové radary samy o sobě nejsou (kvůli terénu) schopny efektivně (jejich mobilita je proti malým radarům příliš malá) a ekonomicky (jsou drahé) pokrýt vzdušný prostor bez děr.

    Pro konkrétní cílenou obranu jsou tedy "malé radary" výkonově dostatečné, přičemž jsou podstatně vhodnější co se týče ceny i taktiky nasazení (může jich být více a tedy se navzájem krýt při přesunech, není problém s nimi vykrývat slepá místa za teréními nerovnostmi atd....). Koneckonců ví to i Rusové, když k Pancíři bundlují radary s menším dosahem, než má Sentinel a evidentně jsou to dostatečně výkonné radar pro PVO s dostřelem desítek kilometrů....

    ===

    Pak by mě zajímalo: na jakém HW pro běžné použití použiješ pro konstrukci T/R modulu. Tady máš schéma takového modulu,
    http://www.microwavejournal.com/articles/10163-t-r-module-solution-for-x-band-phased-array-radar
    a prosím napiš, který z těch čipů v tom modulu je podle Tebe v leteckém radaru drahý, zatímco v Sentinelu je použit čip pro "běžné použití" (pokud možno který běžně používaný čip tam teda dáš konkrétně). A jakou úsporu to podle Tebe na ceně T/R modulu udělá... Třeba se pletu, ale IMHO si pouze vymýšlíš a vaříš z vody - .... Ale rád se omluvím :-)

    Vzhledem k tomu, že Sentinel se již dělá ve verzi s anténou založenou na GaN modulech, zatímco letecké radary jsou až na výjimky "staré" a méně výkonné GaAs, tak se ale obávám, že se omlouvat muset nebudu...

  • flanker.jirka
    15:05 01.04.2018

    Logik: koukám, že mi "Korejci" upravili Giraffe na Titrace.

  • flanker.jirka
    14:58 01.04.2018

    Logik: když toto všechno víte, tak proč tu používáte primrper s pouze vztaženou na velikost antény?
    I když má kratší vlnová délka větší útlum, dá se použít i na větší vzdálenosti, jsou tu letecké radary, které s menší AESA anténou udělají i 20 kW, pokud jde o peak power. Na zemi toho můžete dosáhnout přitom snaze, díky napájení. Cena TR modulů pro letecké víceúčelové radary je jinde než cena prvků pro Sentinel, protože se dá postavit z větší části na rozšířeném HW i pro běžné použití.
    Rozdíl cen leteckých pozemních přístrojů je právě o tom, že nemusí mít tak drahé polovodičové prvky, protože si mohou dovolit větší anténu a i celkové zástavbu elektroniky.
    Osobně bych proto pořád byl více pro síť radaru s minimálně středním dosahem, i kdyby musely být pro NLC blízko u sebe, tak v případě problémů bude jejich krytí dokonalejší. Tak že přístroje jako Titrace AMB, ELM 2084, Titrace 4A, GM 200.
    Ve Field manuálu jsem viděl postavení radaru pouze 10 km za FLOT, v dnešní době bude nutnosti velká mobilita, to je po zaměření činnosti snadné zacílit dělostřelectvo. Tohle už ukázali ruští dovolenkari na Ukrajině proti AN/TPQ 49.

  • flanker.jirka
    14:42 01.04.2018

    Trener: většinou mají vytipované stanoviště, v polních podmínkách uvádí dobu připravenosti až 4 hodiny.
    Když chcete něco aby uneslo "těžkou" sovětskou elektrotechniku, tak potřebujete vše velké. U nás byla původně S 300 v Kačicích, dalo se s tím i vyjet na jiné stanoviště, včetně věže s NVO.
    Nyní je na Slovensku.

  • logik
    12:23 01.04.2018

    PS: U toho výkonu Sentinelu si nejsem jist, zdali jde o výkon nebo příkon, ale přesný počet kW je defakto jedno, podstatné je, že je ve "stejné výkonové třídě".

  • logik
    12:21 01.04.2018

    flanker:

    Právě z radarové rovnice (trochu nechápu, proč ji sem postuješ, to je pro jakékoli úvahy o radaru úplnej základ, jako kdybys postoval do debaty o letadlech objevné zjištění, že mají křídla :-)) vyplývá to, že pokud chceš navýšit dosah dvakrát, musíš plochu antény navýšit čtyřikrát (čímž můžeš zvýšit output i gain 4x, tedy se dosah zvětší 16^(1/4)=2) . Navíc, čím kratší vlnová délka, tím větší útlum v atmosféře, proto se pro dalekodosahové radary používají větší vlnové délky - to ovšem znamená nutnost dalšího podstatného zvětšení antény. {Kratší vlnové délky také hůře zvládají déšť.)

    Pokud jde o AESA radar, kde největší část ceny HW dělají aktivní prvky, tak tam u větší antény příliš levnější prvky použít nejdou - pořád tam potřebuju aktivní prvky a výroba "starších polovodičů" není o tolik levnější než polovodičů na novém procesu. Pořád ale platí, že (pokud nepřekročím limit pro maximální vzdálenost aktivních prvků, tak stejný počet prvků rozmístěných na větší ploše má větší zisk, než když je musím "nacpat k sobě". Stejně jako platí, že vzdálenost k nejbližšímu prvku je limitovaná vlnovou délkou (u K-band dost) a že tedy nemohu udělat velkou anténu s málo aktivními prvky. Výkon Sentinelu je 6.5kW. Výkon AN/APG-68(V)9 je 5,6kW. Peak output Ruského FGA35 je odhadován na cca 5kW.
    Opravdu tedy není jediný důvod proč se domnívat, že by měl mít Sentinel kratší detekční vzdálenosti, než letecké radary. To, čím je limitovaný, je především horizont.

    Ohledně Taiwanu: Přečti si to prosím pořádně. Právě, že to není značka Ideal, že tam právě pracují s omezeným rozpočtem a řeší, jakou PVO je za ten omezený rozpočet nejlepší nakoupit. A došli k tomu, že koupit jen pár velkých radarů a hodně malých, nebo v další variantě kupovat jen malé radary.

    Jinak stručně a dobře Ti odpověděl Jirosi: právě proto, že je největší problém s nízkoletícími cíly, tak prostě jeden velký radar nestačí: jeden velký radar z principu není schopen vykrýt terénní nerovnosti.

    Mít dalekodosahový radar je samozřejmě potřeba - znamená to, že útočník musí jít k zemi ve velké vzdálenosti od cíle, což ho stojí čas i palivo. Pokud ho ale existencí velkých radarů přinutíš jít k zemi, pak ty velké radary nemají v detekci nízkoletících cílů výhodu oproti "malým radarům": detekční vzdálenost Sentinelu na vzdálenost, na kterou
    se protivník vyhoupne zpoza horizontu, je dostatečná.

  • Trener
    11:57 01.04.2018

    To flanker.jirka: ty ruské radarové stožáry ve složeném stavu jsou delší než normální kamióny, takže sranda s tím jezdit v nějakém členitém terénu. V ruských podmínkách, kde je většinou rovina nutnost je mít, u nás by se spíš vyjíždělo na předem vytypované kopce? Systémy S-XXX tedy ty stožáry můžou využívat?

  • flanker.jirka
    11:43 01.04.2018

    Jirosi: vždy jde o kombinaci, nejlepší na takovéto věci je Aerostat nebo AWACS.

  • Jirosi
    11:19 01.04.2018

    Flanker.jirka: "Obecně je problém s nízkoletícími cíly, ne s malorozměrnými, ve světě jsou systémy, které podle výrobců umí 1 metr čtvereční i dále než 400 km. Tak že úvaha je hustější síť pro detekci nízkoletících cílů, ne z důvodu detekce"

    Což je, ale něco co prostě nevyřešíte velkými radary. Přitom ty díry vás právě ten velký radar mohou stát. Když je nepřítel využije.

  • flanker.jirka
    23:27 31.03.2018

    logik: k dosahům a problémům s nimi jsem se vyjadřoval v odpovědi pro Jirosiho asi takhle: Obecně je problém s nízkoletícími cíly, ne s malorozměrnými, ve světě jsou systémy, které podle výrobců umí 1 metr čtvereční i dále než 400 km. Tak že úvaha je hustější síť pro detekci nízkoletících cílů, ne z důvodu detekce, příklad s rozdílností přístrojového dosahu a reálnou detekcí menších cílů jsem uváděl, aby si tu někdo nemyslel, že když má radar přístrojový dosah 75 km tak na tu vzdálenost uvidí vše.

    S rozměrem antény a závislostí na výkonnosti radarů jste si to značně zjednodušil, to by jste měl konstruktéry za tupce, když by mohlo být většího dosahu dosaženou pouze větší aperturou antény.
    Proč by se namáhali ve světě vyrábět přes deset tun vážící monstra, s velkorozměrnými anténami, když by podle vašeho přímeru vše vyřešil Sentinel, protože má ve stejném pásmu, jako letecké radary, větší aperturu???
    do radarové rovnice vstupuje mimo zisku antén mnohem více veličin, které vlastnosti dokážou změnit.
    tady odkaz na příklad radarové rovnice:
    http://www.radartutorial.eu/01.basics/The%20Radar%20equation%20in%20practice.en.html
    a zde odkaz na to jak si odvodit maximální dosah na cíl ourčité výšce:
    http://www.radartutorial.eu/18.explanations/ex04.en.html

    Větší anténa má samozřejmě spoustu výhod, v případě Sentinelu je tou výhodou přesnost v úhlových souřadnicích a možnost použít COTS hardware, tak že je radar levnější než letecký.
    Tak že příměr s tou F 35, jak píšete, je zavádějící, protože letecké radary umí malé cíle na stovky kilometrů a Sentinel umí přistrojově v současné verzi pouze 75 km, můžete zkusit výrobci napsat, že jsou tupani a nedokáží využít potenciálu této antény a mohli by tím nahradit mnohem větší monstra jako AN TPS 77. Vždyt Raptor má poloviční anténu oproti Sentinelu a vidí stejně daleko jako TPS 77.

    Děkuji za ty odkazy, je zajímavé, že mají na netu i field manual. K té detekci malých RCS jsem tam našel jen to, že umí small RCS such as cruise missile and UAV at extended ranges, jakou číselnou hodnotu má extended nevím. U střel s plochou dráhou letu a UAV se dá bavit o RCS 0,1 m, pak máte ještě řádově menší cíle, jakými jsou drony a dělostřelecká munice (někde okolo 0,001- 0,0001) co vím, tak do budoucna chtějí Sentinel upravit tak, aby měl i C-RAM.

    konkrétní způsob nasazení se odvíjí od úkolu a podmínek okolí, nikdy není dobré mít pouze jeden radar, proto Poláci pořizují IBCS, tak aby svoji stávající radarovou síť poskytli i pro Patriot. Je jen na nich co vše tam zapojí, čím více čidel, tím lépe. Pokud si do toho zapojí i přístroje SHORAD v podřízenosti pozemních vojsk, tak aby se pak nedivili, že jim občas čidlo vypne a přestěhuje se, protože jiná gume je chce mít jinde. A oni přijdou o informaci.

    doporučení pro Taiwan je značka ideal, bohužel to něco stojí a ne každý si takové vrstvy PVO může dovolit

  • flanker.jirka
    23:03 31.03.2018

    Jirosi: pokud se budeme bavit o Patriotu, tak bude především pro obranu objektů, na obranu jednotek jsou jiné systémy. Tím, že se staví odpalovací zařízení se střelami k radaru AN/MPQ 65, tak se logicky ubrání nejen objekt, ale je pokryt i samotný radar. Vy by jste si dal dobrovolně radary poskytující střeleckou informaci mimo dosah raket? To by bylo jako postavit vodní mlýn na kopci.

  • logik
    22:20 31.03.2018

    flanker: Tady pak máš důkaz, že Sentinel má detekční vzdálenost přinejmenším 18km i proti raketám (což jsou asi nejmenší cíle, které je třeba na delší vzdálenosti detekovat)
    https://regulations.justia.com/regulations/fedreg/2011/10/25/2011-27552.html
    Jaká je přesná detekční vzdálenost sentinelu pro 1m^2 RCS jsem nenašel, ale vzhledem k tomu, že detekovatelnost F35 leteckými radary má být v řádu desítek kilometrů - a Sentinel má značně větší anténu než letecké radary, tak je nesmysl, že by neměl být schopen na ty samé či o něco větší vzdálenosti detekovat cíle s takto malým RCS.

    ===

    Tady máš materiál, který jasně říká, že největší problém pro pozemní radary není jejich omezený dosah (a tedy problém s detekcí malých cílů), nýbrž omezení daná horizontem:
    http://www.bits.de/NRANEU/others/amd-us-archive/fm3-01-48%2803%29.pdf
    strana 2-15 a 2-16

    Dále tam máš konkrétní rozpracování taktiky nasazení radarů, z které je vidět, že nahrazení jedním velkým radarem by bylo přinejmenším problematické.

    ===

    A konečně tady máš porovnání Patriotů a SL-AMRAAM/Sentinel pro účely obrany Taiwanu, přičemž doporučení zní ve většině variant kombinovat oba systémy, přičemž Sentinelů má být oproti Patriotům značná převaha, anebo kupovat pouze Sentinely
    https://www.rand.org/content/dam/rand/pubs/research_reports/RR1000/RR1051/RAND_RR1051.pdf

  • Jirosi
    19:49 31.03.2018

    flanker.jirka: Hlavní je chránit ty jednotky, postavení, budovy, ne ten radar. Je super, že ho ubráníš když ti místo toho nepřítel srovnal vedle stojící elektrárnu, obrněnou divizi, atd. Sklad munice.

  • flanker.jirka
    13:21 31.03.2018

    Jirosi: Vždycky bude snažší ničit větší počet radarů u kterých nebude zajištěna jejich obrana proti ARM střelám než menší počet radarů, které tuto ochranu budou mít.
    Pak to bude otázkou priority, chránit menší rozlohu území, nebo větší rozlohu a riskovat, že snadno přijdu o radar, který tam je? To je už na každém, asi nebude prioritou vykrývat obranou každou autobusovou zastávku u stromu a dvěma chaloupkami. A zhlediska reakčního času bude lepší mít už u Sentinelu například NASAMS, tak že tam zásah střelamy někde od vzdáleného Partriotu nemusíte plýtvat, Stralight tu zmiňoval kombinaci Sentinelu a Avengeru, také řešení, ale proti ARM střelám ty MANPADy nemají šanci.

    Obecně je problém s nízkoletícími cíly, ne s malorozměrnými, ve světě jsou systémy, které podle výrobců umí 1 metr čtvereční i dále než 400 km. Tak že úvaha je hustější síť pro detekci nízkoletících cílů, ne z důvodu detekce, příklad s rozdílností přístrojového dosahu a reálnou detekcí menších cílů jsem uváděl, aby si tu někdo nemyslel, že když má radar přístrojový dosah 75 km tak na tu vzdálenost uvidí vše.
    http://www.ausairpower.net/APA-Nebo-M-Annex.html

  • Jirosi
    11:05 31.03.2018

    flanker.jirka: Co je snažíš zničit 5-10 velkých radarů, nebo 5 velkých a 20 malých radarů?

    Pokud uvažujete, tak že potřebujete hustější síť těch malých díky nízkému RCS. Tak těch velkých budete potřebovat ještě více. Protože do míst kde máte problém, tedy kopce, hory, plánované umístění jednotek, očekávané umístění jednotek nepřítele. Nebudete moc poslat "levný dokrývací radar", ale jen velkou drahou krávu. Ideálně více než jednu, aby mohlo docházek k vypínaní a přesunu. A v tu chvíli vám ekonomika pár velkých multifunkčních zařízení jde do červených čísel.

  • flanker.jirka
    10:08 31.03.2018

    logik: hodnoty 170 km a 75 km jsou instrumental range, tj. maximální přístrojový dosah ze kterého radar dává informace. Dosahy vztažené k nějaké RCS se pak většinou upřesňují jako dosah na typ cíle small fighter nebo cruise missile. Počítejte s tím, že dosah radaru například na RCS 1 metr čtvereční je vždy menší než přístrojový dosah radaru.

    Hluchá místa vzhledem k zakřivení Země a členitosti terénu vznikají vždy. Postavení PVO jednotky se pak plánuje podle úkolu. Patriot bude určen pro obranu důležitých objektů nebo aglomerací, tak že podle toho si postavení vybudují, tak aby hluchá místa vznikly až někde, kde to bráněný objekt neohrozí. Využití malých radarů jako je Sentinel může napomoci, také jen omezeně.
    Pohyb radarů a jejich řízení je věc druhá, když si dáte za horizont malý Sentinel, taky, aby jste si zlepšil vlastní viditelnost, tak riskujete, že proti němu odpálená ARM střela ho sundá, protože jeho postavení bude dále než schopnost rychleji zasáhnout vlastní střelou přilétající ARM.
    K přesunám asi takhle, je vcelku jedno zda přesouváte malý nebo velký radar, všechny prostředky jsou dnes na terénních autech a pokud radar pojede po silnici vypáda většinou jako kontejner, prozradí se až tím, že někde začne vysílat, do té doby je to jen auto na silnici. A i velký radar může mít větší možnosti ve výběru stanoviště. Má-li anténu výše než malý radar, tak nebude omezen překážkami ve výhledu v takovém měřítku jako malý radar (z fotek je vidět, že Sentinel má anténu tak ve 3 metrech, což není moc, oproti tomu například SAAB dělá Giraffe AMB s anténou na hydraulickém rameni do výše 12 metrů. (vědí proč, mají zalesněnou krajinu)
    https://saabgroup.com/media/news-press/news/2010-05/successful-delivery-of-saabs-giraffe-amb-for-british-c4istar-programme/
    A rusové řeší postavení na obranu objektů pomocí převozných stožárů o výšce 20 nebo 40 metrů.
    http://www.ausairpower.net/APA-40V6M-Mast-System.html

  • logik
    10:03 31.03.2018

    cejkis:
    1) pokud to směřuje k tomu, že PVO bude schopné zachytit útok, co bude lepší. To PVO mít, nebo nemít.

    2) Jistě, dialog vše zachrání. To už známe od Chamberlaina.....

  • Clanek
    01:39 31.03.2018

    Princip odstraseni jadernych zbrani vzdy byl, je a bude v tom, ze ani pri nejlepsi vuli a ani s nejlepe naplanovanym preventivnim utokem se jedne strane nepovede znicit vsechno a to "malo" co zbude rozpouta spolehlive peklo na zemi na druhe strane. Sebelepsi destnik nikdy neochrani na 100%. Na kazde opatreni USA prijde Rusko s protiopatrenim a USA nikdy nebudou mit jistotu ze zachyti vse. A pri tech poctech JZ co Rusko ma ikdyby proslo jen 10% ICBM, bude to konec USA i sveta tak jak jej zname. Secteno, podtrzeno, jen zaminka.
    Ze je z techto zakladen moznost vest utoky strel s plochou drahou letu beru uz jen jako anekdotu. Jakoby do ted tato moznost neexistovala a jakoby fixni zakladna s par desitkama sil, vedle vsech tech hladinovych lodi, ponorek a letadel, ktere kazda jedna maji kapacitu stejnou nebo vetsi, byla nejaky game changer. Pro svou imobilitu je to navic nejsnaze odstranitelna prekazka.
    Vazne nechapu jak s touhle ideou muze nekdo operovat a myslet to vazne.

  • cejkis
    23:58 30.03.2018

    Clanek

    Ad1) V současnosti PRO neposkytuje obranu před masivním útokem. Vývoj ovšem k tomuto stavu směřuje. Nehledě na fakt, že z těchto základen je možné vést útoky střel s plochou dráhou na území Ruska, na ruské základny. Vzpomenete si, co vyvolalo Kubánskou krizi ?

    Ad2) jednoduchá odpověď: vést dialog s Ruskem. Mimochodem nabídka Ruska o společném vybudování PRO byla před 10lety odmítnuta stejně jako smlouva o nešíření zbraní do vesmíru.

  • Clanek
    23:36 30.03.2018
    Oblíbený příspěvek

    Cejkis, ten vas posledni koment je naivita nejhrubsiho zrna. Za 1) to kulha i logicky protoze zadny stat na svete, ani NATO v kombinovane sile, neni schopen se ubranit skutecne plnohodnotnemu jadernemu utoku (nejen) Ruska. A za 2) je vase rada tedy jaka? Nebudovat obrane kapacity abychom nedejboze nekoho neprovokovali?
    Jednou tu clovek cte jak valecni stvaci z volstrytu buduji hlavne "utocne zbrane", letadla, letadlovky nesouci letadla atd., zatimco mirumilovne Rusko se jen brani budovanim "obrannych zbrani", jako PVO, s kterou se pry "neda utocit". Kdyz namitnu ze i PVO muze stejne dobre slouzit k utoku, neb muze rozvinuta na hranicich poslouzit jako kryti utocicim pozemnim silam, tak mi je ideologicky vysvetleno, ze tohle by Rusko neudelalo. Ted se to otoci a mame tu stat NATO co buduje svou PVO a zase spatne. Co cert nechtel, v tomhle poradi je to znovu "utok na Rusko" a jeho schopnost odstrasovat jadrem.

    Z pohledu pratel ruska asi idealni veskere ozbrojene sily ve stredni evrope rozpustit a doufat, ze tu nasi hru na neutralitu budou vsichni respektovat. Udelat to kdyz jsme v pozici "mezi 2 tabory", to je vskutku genialni tah, ktery se takove Belgii treba uz hodnekrat osvedcil.

  • logik
    23:27 30.03.2018

    flanker: Detekční vzdálenost Sentinelu je udávaná pro stejná RCS, jako u "velkého" AN/MPQ-53/65, ta je 170km pro "patriot" a 75km pro sentinel. Pokud tedy poklesne detekční vzdálenost pro sentinel pod akceptovatelnou hodnotu, bude nepoužitelnej i velkej "patriotí radar".

    Hlavně ovšem, v jakémkoli členitějším terénu, nepokryješ celý prostor jedním velkým radarem, protože tam budeš mít hluchá místa. Vykrytí více menšími radary je daleko spolehlivější, protože ubude "slepých míst za horizontem".
    A to obzvlášť u pohybující se jednotky, kde si tak nemůžeš vybrat vhodné postavení pro velký radar, nebo kdy jde alternovat přesuny těch menších radarů (jeden hlídá, druhý se hýbá...).

  • logik
    23:13 30.03.2018

    cejkis: jestli taková válka bude, tak je hodně naivní a iluzorní si myslet, že zůstaneme stranou., i kdybychom nakrásně se snažili tvářit neutrálně.

  • cejkis
    22:29 30.03.2018

    Jirosi

    Již několikrát bylo ze strany Ruska prezentováno toto: PRO je nutné chápat nikoliv jako obranný systém. Je to součástí útočného systému jaderných zbraní. Pokud jedna strana bude diponovat systémem, který ji umožní zbavit se obavy z odvetného útoku, dochází k vychýlení rovnováhy, která držela lidstvo od velkých válek mnoho desetiletí.

    V tomto kontextu je z logiky věci jasné, že prvky PRO jsou na seznamu cílů Ruska. Rusko by jinak nemělo žádný důvod cílit své rakety na středo evropské země. Jediným důvodem, je rozmísťování amerického vybavení ve střední Evropě.

    Nehodlám podporovat politiku, která ze střední Evropy dělá budoucí střelnici.

  • flanker.jirka
    20:22 30.03.2018

    Starlight: a ještě jednou tu píšu, že vám ten sentinel jako doplněk radiolokačního pole, jak uvádíte, neberu. Ale nedokáže to nahradit základní přehledové radary středního a dalekého dosahu. Jedna věc je přístrojový dosah Sentinelu, druhá věc detekční vzdálenost malorozmernych cílů, ta může být pouze poloviční, zkuste si spočítat kolik radarů pak kde dáte. Mimo dálkového dosahu má sentinel nevyhovující i výškový strop, tak že i toto musíte doplnit jinou vrstvou, aby se Patriot využil i jako PRO. A počítejte i s tím, že Sentinel s VSHORAD budou organizačně jinde než Patriot.
    Další věcí je, že po Sentinelu půjdou například ARM střely a ty nepochyta odpalovací za kopcem a ani stingery z Avengeru, tak že si to průzkumné čidlo vystavíte nebezpečí SEAD nepřítele.

    Izraelské systémy i díky potřebě pouze jednoho multimisssion radaru vyjdou levněji. Střely Stihnete nebo že systému Barak8 jsou také levnější než PAC3.

  • Tesil
    19:54 30.03.2018

    Jak se v úvodu píše, jde hlavně o politicky zaměřený počin a podporu největšího východoevropského spojence.
    Zrovna nedávno proběhla informace,že podobné kontrakty budou podmíněny polskou ochotou kompenzovat židovský zabavený majetek potomkům emigrantů.Konkrétně se uváděl protiraketový štít.
    V americkém kongresu za toto lobbují organizace jako AIPAC,JCPA atd.
    Opravdu tedy spíše politická záležitost.

  • Jirosi
    19:06 30.03.2018
    Oblíbený příspěvek

    cejkis:"2) Vaše území s US systémem se stalo cílem ruských raket."

    O kterých státech co se nově stali cíly Ruských raket mluvíte?
    My jste cílem Ruských raket od chvíle co jsme vystoupily z VS. Pokud tedy nechcete doložit prohlášeni Ruské federace, že to tak není. Přitom existuje spousta prohlášení kde nás představitele RU označují za nepřítele.

  • Starlight
    17:57 30.03.2018

    @flanker.jirka Datum: 30.03.2018 Čas: 09:44

    Tak ještě jednou a pomalu. Pokud radar umístím dopředu o kilometry až desítky kilometrů před odpalovací zařízení, tak co to říká o dosahu. A pokud těch radarů v pásu umístím více vedle sebe, aby se překrývaly, co to říká o dosahu a šířce zorného pole?

    Kolik, že stojí ty izraelské systémy, že jsou tak určitě levnější? A cože to umí a neumí Stunner, že to „určitě“ nahradí systém Patriot se všemi jeho typy střel?

  • flanker.jirka
    17:28 30.03.2018

    Starlight: já vám ten Sentinel neberu, už jsem tu psal, že to chápu jako další schopné čidlo pro zapojení do systému. Ale znovu asi musím opakovat, že je to opravdu pouze jako doplněk, protože s přístrojovým dosahem 75 km je to pro Patriot s dosahem raket 150 km NEDOSTATEČNÉ.

    Izraelské systémy jsem tu zmínil, protože tu píšete o tom jako by sami američani měli v roce 2020 a 2025 svými systémy "objevit ameriku" ale přitom tyto systémy již fungují jinde a levněji.
    Vaše poznámka o interceptoru Stunner je správná, proto si myslím, že by bylo lepší rovnou doplnit ELM 2084 o izraelské systémy, ve výsledku bychom mohli mít stejnou schopnost jako poláci s PAC3, ale za menší peníze.
    Jen drobnou poznámku u radaru pro patriot jste se přepsal není AN/APQ.. ale AN/MPQ.

  • Slavoslav
    16:04 30.03.2018

    cejkis

    Ta debata tam bola uz skor a suvisela s planovanym vyradenim existujucich prostriedkov. Je to proste nahrada za vyradene prostriedky a udrzanie schopnosti PVO

    http://www.armadninoviny.cz/visla-raketovy-stit-polska.html

    ale iste, mozes konspirovat ako Fico so Sorosom

  • cejkis
    15:41 30.03.2018

    Slavoslav

    A ako do vaší hlavy zapadá skutečnost, že Američané diskutovali možnosti umístění nových základen v Polsku a ČR od roku 2000 a Polsko přehodnotilo požadavky na program náhrady ruské PVO právě v této době.

  • Starlight
    14:54 30.03.2018

    @flanker.jirka Datum: 30.03.2018 Čas: 09:44

    Bohužel si mohu jen povzdechnout, že opět dochází k celkovému nepochopení problematiky.

    1)

    Radar Sentinel v posledních provedeních je víceúčelový radar, který neslouží jen pro potřeby SHORAD, ale právě v spojení s IBCS se jeho role posouvá výše. US ARMY nemá z hlediska senzorů potřebu všechno řešit sama. Spousty povrchových, vzdušných a kosmických senzorů ji řeší USAF nebo US NAVY.

    Nicméně její zodpovědností je ochrana prostorů rozmístění pozemních vojsk US ARMY včetně přední linie. Zvyšování dosahu pozemních radarů moc pozemním vojskům nepomůže, protože v reálném terénu bude mít pozemní radar spoustu hluchých míst. Navíc osamocené výkonné radary jsou velké, těžké, drahý a budou lákadlo pro protivníka.

    Místo toho je jednoduší a efektivnější cenné vybavení jako jsou baterie střel Patriot a jejich radary AN/APQ-65 dát co nejdále a naopak dopředu vysunout co největší množství menších, levnějších radarů, které dokáží vhodným rozmístěním také minimalizovat hluchá místa pokrytí. To je pro US ARMY priorita, protože nemá tak obavy z letectva protivníka (na to má USAF a USNAVY), ale chce si řešit hlavně ochranu proti nízkolétajícím vrtulníkům, UAV, řízeným střelám s plochou dráhou letu a také projektilům raketového a hlavňovému dělostřelctva (C-RAM). To jsou pro ni hlavní hrozby (a různé balistické střely), což potvrdily boje na východní Ukrajině.

    Na bojišti ale není možné, aby Patrioty a jejich radary byly kolokvovány co nejblíže každého potencionálního cíle. Budou v lepším případě jen někde v oblasti. Proto se musí spoléhat na hustou síť předsunutých senzorů. Místo jednoúčelových radarů je ale nejefektivnější použít tyto radary i pro plnění úloh SHORAD a naopak. A to je Sentinel.

    S IBCS se už na střelnici testovalo, že radary Sentinel, které byly daleko od vlastního vypouštěcího zařízení Patriotu, poskytovaly data pro navedení střely PAC-3 proti střele s plochou dráhou letu a dokonce proti taktické balistické střele. Podobně se ale postupuje s radary AN/APQ-65. Díky ICBC mohou být tyto radary řídící a velitelská stanoviště Patriotů fyzicky velmi vzdálena od vlastních vypouštěcích zařízení. Je tedy možné vytvořit integrovanou protivzdušnou síť, kde senzory mají své ideální umístění v terénu, které je jiné než u odpalovacích zařízení (ty naopak mohou být více schovány).

    Díky víceúčelovým radarům Sentinel je tak možné poskytovat ochranu vojsk PVO, kdy nízké výšky budou palebně řešit lokální systémy SHORAD a od středních výšek úlohu převezmou vzdálené systémy Patriot, přestože jejich vlastní radary dané místo vůbec nepokrývají. Obecně ale radary nejsou jen k navádění střel. Před odpalem je potřeba cíl zachytit, sledovat a identifikovat a pak se včas a správně rozhodnout. Proto US ARMY klade tak velký důraz na senzorické pokrytí a systémy řízení a velení. Vynikající situační přehled a zabránění střelby do vlastních (nebo dokonce do civilních letadel) je jedním z důvodů pro budování systémů jako je ICBN.

    2)

    Sice nevím, proč do diskuzí o americkém systému PVO taháš izraelské systémy, ale budiž. Stejně jako US ARMY si Izrael buduje víceúrovňovou PVO. A to s výraznou americkou finanční i technickou pomocí. Nakolik je spíše systém PVOS nebo systém vojskové PVO, nebo nakolik je to protiletadlový nebo jen protiraketový systém si díky specifickým hrozbám pro Izrael netroufnu říci.

    Pro nás je asi nejzajímavější radar 3D AESA radar ELM-2084. Ten je součástí izraelských integrovaných systému izraleské PVOS Iron Dome a David's Sling. Je také součástí exportního PVO systému SPYDER-MR. Hlavní odlišností od radaru Sentinel je, že je to velký a výkonný radar s mnohem větším dosahem, ale také hmotností a rozměry. Je v podstatě hmotnostně i funkčně v kategorii radaru AN/MPQ-65. Ale to je přesně to, co US ARMY pro ochranu manévrových pozemních vojsk asi nechce.

    Pro Polsko s nákupen systému Patriot a IBCS to asi bude do budoucna nezajímavé. Už jen proto, že by musela proběhnout integrace do systému IBCS. Jedna věc je zobrazovat data a jiná věc je vzdáleným radarem přes ICBS navádět protiletadlovou řízenou střelu na vzdušný cíl.

    Naopak, co je pro Polsko z americko-izraelských systémů PVO nejzajímavější je další vývojový stupeň Patriotu označovaný někdy jako PAAC-4, který by měl používat amerikanizované střely SkyCeptor, neboli střely Stunner ze systému David's Sling. Sice se o zájmu Polska hovořilo jako o hotové věci, ale poslední články ukazují, že se to vrací do reality a tato schopnost se odsouvá do druhé fáze. Klíčové z hlediska časového plánu a financí bude, zda integrace do Patriotu bude jen polskou záležitostí (takto o tom hovoří Raytheon), nebo se přidá i US ARMY.

    Zde bych si osobně více než jen tipnul, že US ARMY bude low-cost interpceptor řešit nikoliv v Patriotu, ale pouze v novém SHORAD systému IFPC Inc 2-I. A zde může dát přednost izraelské střele Tamir ze systému iron Dome, které je více hodná pro roli vojskové C-RAM, než výkonný „protiraketový“ Stunner. https://www.youtube.com/watch?v=GeDfoUscJdQ

  • Slavoslav
    14:51 30.03.2018

    cejkis

    A ako ti do toho zapadá, že výberový program na tento systém začal už v 2009 tom a to sa musel ešte nejakú dobu pripravovať a bol diskutovaný od 90tych rokov?

    No nič. Papier, ceruzka a kresliť časovú os.

  • cejkis
    14:35 30.03.2018

    V souvislostech:
    1) Na svém území umístíte systém US protiraketové obrany. Systém, který nechrání vaše území, ale území US.
    2) Vaše území s US systémem se stalo cílem ruských raket.
    3) Pro ochranu US zařízení bude potřeba systém, který bude toto zařízení chránit.
    4) Otázka, kdo zaplatí tuto vyvolanou investici ?

  • cejkis
    14:24 30.03.2018

    Tak už víme, kolik stojí mít na svém území prvek PRO.

  • Clanek
    13:39 30.03.2018

    @raziel
    To o exportni verzi je jiste validni poznamka. Na druhou stranu je ale stret NATO s Ruskem samotnym mene pravdepodobny nez stret nektereho statu NATO s nekym kdo u Rusu jen nakoupil, tedy stret s exportni S-300. Takze ano, NATO si nezatrenuje proti tomu nejlepsimu co Rusko ma k dispozici, ale proti tomu nejlepsimu co maji k dispozici rusti spojenci ano (platilo donedavna).

  • petr.svetr
    12:57 30.03.2018

    flanker.jirka-petr.svetr: co máte na mysli pojmem "kritizovaná zbraň?

    Chtěl jsem pouze pojmem "kritizovaná zbraň" reagovat na to jak většina poukazuje na to ,že tento systém selhává v jemenu a tak dále.

    Jinak já sem fanda MEADS.

  • KOLT
    12:13 30.03.2018

    flanker.jirka - AN/MPQ-64 také s Patrioty "nemá co do činění", je to radar pro (V)SHORAD. K čemu vám je radar s dosahem 100+ km, když vaše střely nedoletí ani polovinu? Tedy ano, jste dřív varován. A stojí to mnohem víc. Polské patrioty budou využívat AN/MPQ-65, což je úplně jiná kategorie.

    Stran nevýhod Pantsiru, jednu už vám popsal Starlight a je zcela zjevná – jedna střela, která projde obranou, zničí radar i odpalovací zařízení. Druhou mouchou je, nakolik se mi podařilo pochopit, nestabilita. Zjednodušeně, po střelbě jedním prostředkem (především kanónem, nepletu-li se) není možné relativně dlouho použít další. Nicméně to prý není až tak hrozné, něco se jim s tím navíc podařilo udělat. A taky nevylučuju, že když jsem to kdysi četl (a přiznávám, nemám zdroj), tak jsem to blbě pochopil :-)

  • raziel87
    11:54 30.03.2018

    2 flanker.jirka

    díky za upozornění. Proč sem sakra žil v tom, že maji V :-O

  • flanker.jirka
    11:48 30.03.2018

    raziel87: řekové nemají verzi V - protiraketovou,ale klasické ve verzi PMU
    https://www.youtube.com/watch?v=mT7dX1seRAc

    Co se týká ČSSR, neměla uvodní verzi, ale také až PMU s lepším střeleckým radiolokátorem, v rusku se tuším tato verze označovala P a PS.

  • raziel87
    11:25 30.03.2018

    2 Clanek

    máte pravdu, ale přecijenom - mezi exportními exČSSR "S-300 PMU" a exKyperskými "S-300 V" jsou podstatné rozdíly danné požadavky při vývoji, které sahají snad do 70. let. 20. stol. Jsou to dva odlišné systémy PVOS.

  • Jara
    11:14 30.03.2018

    Samp - T je velice dobrý systém, ale nedivil bych se kdyby byl dražší než Patriot

  • Wirbelwind
    11:07 30.03.2018

    uz to bolo nacate v inej teme - Jemen - povodne letecke AA odalovane zo zeme

    F16 netrefena, ale vyzeralo to byt tesne

    https://twitter.com/YemeniObserv/status/978709669710585856


    Inak Aster 30 nevyzera zle (SAMP-T), ale lacna zalezitost to tiez nebude. Bolo by zaujimave nejake komplexnejsie porovnanie s Barak 8.

  • Clanek
    10:20 30.03.2018

    Rusove litat nad vychod ukrajiny nepotrebuji (jsou schopni udrzet povstani na nohou a ustedrovat ukrajinske armade regulerni ztraty i bez toho), tak to bych jako dukaz schopnosti S-300 nedaval. Ukrajincum pak toho popadalo tolik, i bez S-300 na strane povstalcu, ze asi taky nema smysl litat jeste dal na vychod.
    Pro info jak si stoji S-300 snad neni potreba jezdit az do Recka, kdyz jedna baterie je za humny (a myslim ze i ona absolvovala strelby na cvicenich NATO). :)

  • flanker.jirka
    10:00 30.03.2018

    petr.svetr: co máte na mysli pojmem "kritizovaná zbraň?" Systém je to dobrý a účinný, jediné o čem by se dalo polemizovat je nekřesťanská cena.

    Staré S 300 jsou nejspíše tak účinné, že se ani sami Rusové neodváží se svými letadly nad východ Ukrajiny a platí to i naopak, ukrajinci se tam neodváží také. O účinnosti by asi nejvíce prozradili řekové a izraelci, kteří v Řecku se zdejšími S 300 cvičili.

  • flanker.jirka
    09:45 30.03.2018

    KOLT: sem s těmi mouchami.

  • flanker.jirka
    09:44 30.03.2018

    Starlight: tak jste si odpověděl sám, Sentinel je použitelný pro SHORAD nebo VSHORAD, pro PATRIOT je to možná někde jako doplňkový prostředek v síti, tam je zapotřebí radary dalekého a středního dosahu.
    Polský PIT-RADWAR vyrábí také podobný radar SOLA, jen je mobilnější než Sentinel a má rovněž potenciál k modernizaci. Předpokládám, že půjdou poláci v případě shorad touto cestou.

    To co tu dále popistujete, že bude v USA k dispozici v roce 2020 a jiný systém v roce 2025 již dávno spolehlivě funguje v Izraeli, jmenuje se to SPYDER MR (to v případě použítí AIM 9X) a IRON DOME (to v případě těch "levnějších" střel C-RAM).

    Srovnávat tu VSHORAD Avenger s Pantsirem je mimo mísu. Avenger jsou pouze MANPADy na autě. To je taková "lepší" S 10 M nebo RBS 70.

  • Lukas
    09:07 30.03.2018

    Panowie Patriot to przede wszystkim system przeciwlotniczy.

    Posiadanie baterii Patriot wymusza na lotnictwie nieprzyjaciela latanie na pułapie poniżej 3000 m w promieniu ok. 100 km od baterii

    Pułap 3000 m to bardzo nisko - jest się w zasięgu rażenia systemów SHORAD, jest się w zasięgu rażenia systemów VSHORAD i MANPAD

    I to jest główne zadanie systemów MRAD - zmuszenie wrogiego lotnictwa do poruszania się po nieoptymalnych profilach. Odsunięcie wrogich maszyn AEW&C, tankowców i innych (są duże powolne i latają wysoko - więc można je niszczyć na odległościach większych niż 100 km)

    "Antyrakiety" to marketing polityczny - i nie sadze by wojskowi traktowali te zdolności jako najbardziej kluczowe w tym zakupie...

  • darkstyle
    08:44 30.03.2018

    starlight

    fakt som sa dost dozvedel z tvojich prispevkov..

    vychadza mi z toho, ze americania buduju strelcov, ktory nevyzaruju nic.. a tym padom ich nebude mozne zamerat.. strelci dokonca mozu fungovat aj tak, ze ich len vypalia urcitym smerom, spravia nejaku klucku a az potom si vyziadaju udaje od lovcov kam vlastne maju ist.. tym padom bude extremne tazke zamerat strelcov a vydrzia na bojisku dlhsie..
    alebo aj budu vyzarovat, aj pojde o radovo menej zdatneho protivnika..

    tiez to prekryvajuce sa sietovisko lovcov, je velmi dobra vec.. dava to proste logicku prednost pred protivnikom, ktory sa snazi o co najlepsiu bodovu ochranu, dokym americania sa snazia o co najlepsiu zonovu obranu..

    jako vravel stary goring hitlerovy, aj keby sme postavili na kazdy jeden meter rynu protiletecku bateriu, nemame sancu kedze spojenci utocia v obrovskom pocte na jednom mieste a my nevieme nikdy kde to miesto bude..


    givitz
    a kolko bulav zlyhalo.. mam pocit, ze za posledne roky je to nad 50%.. /celkovo za jej existenciu je to pod 50%, mozno 30-40%/
    a kolko ich striel s plochou drahou skoncilo v irane namiesto v syrii..
    a o kolko lietadiel prisli na svojej syrskej zakladni, ked ich minometne bombardovali
    a ako je mozne, ze ISIS-u sa podarilo znova dobyt palmyru, ked ich odtial vytlacil asad spolu s rusmi s T-90? pricom pri znova dobiti palmiry isis-som zomrelo najmenej 200 rusov naraz?
    a preco zomrel rusky general pri deizz er-zoire??
    a preco museli nove ruske vrtulniky odvolat?
    a preco na ich lietadlovej lodi za 1 mesiac prisli o 2 rozne stihacky??? pricom americania maju 20X viac lietadiel na lietadlovkach a maju priemer 1 rocne???
    a preco jeden pansir v syrii bol poskodeny? a to stal proti nemu len ISIS alebo rucnikari??

    nemysli si, ze ruske systemy su tiez 100%.. ale vobec nie su..
    ja ich nepodcenujem, su to druhe, tretie najlepsie systemy na svete..
    obcas aj prve.. hlavne v tych veciach, ktore su im vlastne zbytocne..
    maju obrovske technologicke dedicstvo z cias SSSR, a snazia sa platanim dobiehat naskok zapadu, co sa im aj ciastocne podarilo, kedze zapad sa najprv 1 dekadu oblieval stastim o takz. skonceni dejin, a potom dalsiu protipovstalecom boji /kde je oproti ostatnym na brutalne inej urovni, usiel im podla mna aj o 30 rokov vpred/, ale teraz uz zase plnou parou vpred poslednych 5 rokov ide oproti svojim tradicnym aj novym protivnikom..
    ma viac penazi, vatsi pristup k technologiam a viac lepsich vyskumnych centrier ako rusko.. a aj cina..

Stránka 1 z 2