Zakázka století: Polsko kupuje systémy Patriot
-
29. 3. 2018
-
78 komentářů
-
Jan Grohmann
Po mnoha letech vyjednávání Polsko podepsalo bez nadsázky nejvýznamnější (zejména z politického hlediska) vojenskou zakázku všech dob. V rámci programu Visla Polsko nakoupí v první fázi americké systémy protivzdušné obrany (PVO) Patriot PAC-3+ za 4,75 miliardy dolarů.
Polsko nakoupí protiletadlové a protiraketové komplety Patriot PAC-3+ za 4,75 miliardy dolarů (98,26 miliardy Kč). Z této prvotní částky půjde 204 milionů dolarů (mimo offsety) do polského průmyslu.
Součástí smlouvy jsou dodávky nejnovějších interceptorů PAC-3 MSE (Missile Segment Enhancement) a revolučních systémů řízení a velení ochrany vzdušného prostoru IBCS (Integrated Air and Missile Battle Command System). Dodávka dvou baterií je přitom pouze prvním krokem dvoufázového programu Visla.
Smlouvu ve středu podepsal v prostorách polského podniku PIT-Radwar polský ministr obrany Mariusz Błaszczak a americký velvyslanec v Polsku Paul W. Jones – ve formě výměny dopisů o nabídce a přijetí LOA (Letters of Offer and Acceptance). Systémy Patriot budou Polsku poskytnuty skrz americký vládní fond zahraničního vojenského prodeje FMS (Foreign Military Sales).
Systémy Patriot pomocí střel PAC-3 MSE ochrání polské území (resp. klíčové vojenské objekty) především před útoky balistických raket krátkého doletu a střel s plochou dráhou letu.
Polsko získá v první fázi 16 odpalovacích zařízení M903 a 208 střel PAC-3 MSE (plus 11 testovacích). Střely jsou však nakupovány pro obě fáze programu Visla. Každá ze dvou baterií má dvě samostatné palebné jednotky po čtyřech odpalovacích vozidlech. Podle americké vojenské terminologie tak Polsko získá de facto čtyři baterie kompletů Patriot PAC-3+.
Podle webu Defence24 je jednotková cena PAC-3 MSE šest milionů dolarů, ale není jasné, zda se jedná o cenu za samostatnou střelu nebo je v ceně zahrnut komplexní balík provozního, technického, logistického a výcvikového zázemí.
Podpis smlouvy
V druhé fázi programu Visla se počítá s nákupem dalších šesti baterií Patriot a zejména levnějších střel PAC-2 GEM-T a/nebo SkyCeptor (vyvíjená ve spolupráci USA a Izraele), které jsou vhodné k ničení letadel a vrtulníků. Výkonná a drahá PAC-3 MSE se hodí, jak bylo uvedeno výše, zejména k ničení nepřátelských raket. V první fázi tak bude polský Patriot především protiraketový systém.
Neoficálně je uváděno, že PAC-3 MSE dokáže ničit balistické rakety na vzdálenost 35 km (od odpalovacího vozidla). PAC-3 MSE tak bude před raketovým útokem chránit především klíčová vojenská zařízení polské armády. Mnohem větší PAC-2 GEM-T (má však menší manévrovací schopnosti) ničí letadla na vzdálenost až 160 km.
Každá palebná jednotka získá víceúčelový (přehledový i střelecký) radiolokátor AN/MPQ-65 s plošně fázovanou anténou a s elektronickým vychylováním paprsku (PESA). V druhé fázi má Polsko zájem také o nástupce AN/MPQ-65 , který je vyvíjen v rámci programu LTAMDS (Lower Tier Air and Missile Defense Sensor).
V každé palebné jednotce najdeme dále čtyři stanoviště velení a řízení palby ECS (Control Station Engagement). K propojení ECS se systémem řízení a velení IBCS (EOC) poslouží dvanáct stanic integrované sítě kontroly palby IFCN (Integrated Fire Control Network).
Hlavní nakupované části systému Patriot. / Defence24
Nervovou síť IBCS bude tvořit šest velitelských stanovišť EOC (Engagement Operations Centers). Polsko obdrží IBCS ve stejné době (2022) jako americká armáda, a to dokonce ještě před začátkem sériové výroby. Po zavedení IBCS bude řídit „všechny“ vrstvy polské PVO, nejen komplety Patriot. IBCS dokáže dokonce k ničení pozic nepřátelských stanovišť střel země-země a země-vzduch využít i raketové systémy země-země polské armády nebo vzduch-země polského letectva.
Při reálném nasazení IBCS dokáže teoreticky nejen zachytit nepřátelskou střelu, ale vypočítat také místo jejího odpalu a na toto místo navést průzkumné systémy nebo rovnou palbu vlastních jednotek.
Prodej baterií Patriot do Polska, včetně výše uvedených elementů, schválila v listopadu 2017 americká Agentura pro obrannou a bezpečnostní spolupráci DSCA (Defense Security Cooperation Agency), která řeší schvalování prodeje zbraní v rámci FMS. DSCA přitom počítala s maximální možnou částkou 10,5 miliardy dolarů.
Podle Defence24 i přes nižší cenu zůstala funkčnost kompletů Patriot zachována, ale polské ministerstvo obrany souhlasilo se zavedením IBCS ve stejné konfiguraci, jakou bude mít americká armáda (původní plán byl ambicioznější – počet EOC byl snížen ze 14 na šest a IFCN z 15 na 12) a většího zapojení polského průmyslu, který například dodá nosná vozidla a kontejnery. Ruský blog BMPD ale upozorňuje, že snížený počet elementů IBCS nedovolí řídit celou polskou PVO, jak bylo dříve plánováno (případně další prvky pozemních sil a letectva).
PAC-3 MSE je klíčovou západní zbraní země-vzduchu určenou pro boj s balistickými raketami a střelami s plochou dráhou letu.
Termín dodání obou baterií je dán do roku 2022 a dosažení počátečních operačních schopností (IOC) se plánuje na roky 2023 až 2024. Nicméně je zde riziko zdržení, protože IBCS od firmy Northrop Grumman je stále ve vývoji.
Polská strana se dohodla na rozložení plateb mezi roky 2018 až 2022. První baterie druhé fáze Polsko (společně s radary LTAMDS a střelami SkyCeptor) získá v roce 2024. Polsko plánuje také postupně do IBCS zapojit senzory domácí výroby, zejména radiolokátor P-18PL a pasivní radiolokátor PET/PCL, vše od firmy PIT-Radwar.
Součástí dodávky jsou i bohaté offsetové programy pro polský průmysl. Celkově jde o 46 projektů (na 10 let) v hodnotě 277 milionů dolarů. Například smlouva s Lockheed Martin (výrobce střel PAC-3 MSE) v hodnotě 211 milionů dolarů poskytne polskému průmyslu možnost výroby a servisu odpalovacích zařízení pro PAC-3 MSE, výroby dílů pro rakety PAC-3 MSE, vybudování raketové výzkumné infrastruktry a také vybudování schopností spojených s údržbou letadel F-16.
Offsetové programy s firmou Raytheon (integrátor kompletů Patriot a IBCS) dosahuje 65 milionů dolarů a jsou spojené s provozem a údržbou IBCS, vybudováním národního centra pro opravu kompletů Patriot, ale také se získáním schopností výroby a servisu 30mm automatických kanónu Bushmaster.
Agentura DSCA také v červenci schválilo prodej sedmi baterií Patriot PAC-3+ do Rumunska za 3,9 miliardy dolarů. Před nedávném navíc DSCA posvětila prodej Patriotů PAC-3+ v hodnotě 3,2 miliardy dolarů do Švédska. Rumunsko ani Švédsko však nezískají revoluční systém velení a řízení IBCS.
Související články
Polsko modernizuje tanky T-72
Polské ministerstvo obrany plánuje modernizovat tanky T-72M1. Za tímto účelem polský Inspektorát pro ...
-
15.12.2017
-
131 komentářů
-
Jan Grohmann
Kolik miliard dolarů zaplatí Polsko za americké Patrioty?
Washington nabídl Polsku dvě baterie protiraketových a protiletadlových systémů Patriot za 10,5 ...
-
01.02.2018
-
65 komentářů
-
Jan Grohmann
Polsko kupuje další cvičně-bojové letouny M-346 Master
Polské ministerstvo obrany plánuje do konce března podepsat s italskou firmou Leonardo smlouvu o ...
-
07.03.2018
-
85 komentářů
-
Jan Grohmann
Komentáře
Když je Rusko bez střel s plochou drahou letu, bez technologií k nim, tak Polsko kupuje obranu proti nim. Podle mého, teď by se měla Evropa zakrýt silným deštníkem proti raketám ...Zobrazit celý příspěvek
Když je Rusko bez střel s plochou drahou letu, bez technologií k nim, tak Polsko kupuje obranu proti nim.
Podle mého, teď by se měla Evropa zakrýt silným deštníkem proti raketám středního a dalekého dosahu s jadernými hlavicemi, pokud je někdy Rus dostane ze svých rezivých sil. Síly, které Evropa má, na Ruskou armádu bohatě stačí.Skrýt celý příspěvekLogik ještě ten odkaz na křivky závislosti dálky a RCS, najdete je níže na těch stránkách
http://www.ausairpower.net/APA...Logik ještě ten odkaz na křivky závislosti dálky a RCS, najdete je níže na těch stránkách
http://www.ausairpower.net/APA...Logik: všechny pozemní radary mají problém s horizontem, nejen xband, tak že pokud má mit sentinel vlastnosti, které mu pripisujete, tak by bylo škoda je nevyužit. Při konstrukci ...Zobrazit celý příspěvek
Logik: všechny pozemní radary mají problém s horizontem, nejen xband, tak že pokud má mit sentinel vlastnosti, které mu pripisujete, tak by bylo škoda je nevyužit. Při konstrukci AESA radaru se používá i systém, kdy máte vysílací prvky například pouze na třetině apertury a celá apertura je pak na přijímací straně. Tipnul bych si toto řešení i u sentinelu.
20 kw, které jsem uváděl pulsní výkon, průměrný bude mnohem nižší, u sentinelu bych si tipnul těch 6.5 kW také jako pulsní výkon a ne průměrný, to by pak odpovídalo i té konstrukční maximální dálce.
I ta hodnota pro alb 68 vypadá spíše jako pulsní výkon. Výkonnostně by to pak bylo srovnatelné s těmi 20 kW u raptory s AESA anténou.
U technologií pro letecké radary potřebujete vše minimalizovat a přizpůsobit k napájení, u pozminch radaru se to dá navrhnout vzhledem k rozměrům lépe na součástkách, které například mohou být těžší a nevyžadují účinnější aktivní chlazení, protože vydrží větší zátěž. A součástí mimo anténu pak mohou být v mnohém větších "krabicích" než u stísněného prostoru ve stíhačce. Ale za to mohou být na běžných HW součástkách. Zkuste se podívat jak vypadá digitální signálový processor od pozemního pouze přehledového radaru (občas i jako skříň na šaty) oproti tomu máte pár malých skříněk zástavby v nose stíhačky pro radar s více než deseti režimy činnosti.
K těm velikostem antény pořád tvrdím, že pokud by měl sentinel schopnost vidět metr čtverečný i pouze na 150 km tak se výrobcům vyplatí jej navrhnout i pro dosah 200 km a ne pouze na 75 km. Protože jak L band tak x band bude limitován horizontem, ale x band nový měl výhodu v hmotnosti, mobilitě, náročnosti na údržbu.
Ten radar malé RCS uvidí i když by viděl metr čtverečný pouze na 60 km, protože mezi RCS a dálkou není prima úměra. Tady na odkaze je dole vidět křivky závislosti detekci versus RCS, pro malé cíle ty rozdíly nejsou tak velké, právě díky závislosti. Obecně je poloviční RCS vidět o 16% menší vzdálenost, ale 16% je jiných že 100 km nebo z 50 km.Skrýt celý příspěvekflanker: ten sentinel má 6.5kW soustavně, peek bude dost pravděpodobně mít větší (přesné info jsem nenašel), ale hlavně - to je úplně irelevantní. Protože 1) i 6.5kW má dosah 75% ...Zobrazit celý příspěvek
flanker: ten sentinel má 6.5kW soustavně, peek bude dost pravděpodobně mít větší (přesné info jsem nenašel), ale hlavně - to je úplně irelevantní. Protože
1) i 6.5kW má dosah 75% toho 20kW - pořád jde o radar, který má takový dosah, že největším limitem je horizont.
2) to, že existují 20kW radary nic nemění na tom, že AN/APG-68v9 má podobný výkon jako Sentinel, menší anténu, stejnou vlnovou délku, a dosah proti RCS 1m^2 cca 300km. Tedy fakt není důvod, proč by měl mít Sentinel o tolik nižší schopnosti, aby nebyl schopný na desítky kilometrů zachytit malé cíle.
S velikostí antény jsem pak operoval proto, protože jak letecké radary, o kterých jsem hovořil, tak Sentinel jaksi používají stejnou vlnovou délku. L-Band radary s jinou vlnovou délkou a z toho plynoucími velkými anténami jsi do toho začal jaksi plést Ty. Já jsem Ti akorát dokazoval, že Sentinel je radar s výkonem (zhruba) srovnatelný s leteckými radary - tedy, že pro něj je primární problém horizont a nikoli výkon radaru i při detekci cíle s malým RCS (např. rakety).
A že důvod, proč se používají L-Band radary není v nedostatečném výkonu menších radarů a jejich neschopnost pokrýt prostor "po horizont" - tedy v rámci dosahu desítek kilometrů, ale pro jejich menší útlum na delší vzdálenosti a tedy pro rámcové pokrytí velkého území. To je samozřejmě třeba, ale takové radary samy o sobě nejsou (kvůli terénu) schopny efektivně (jejich mobilita je proti malým radarům příliš malá) a ekonomicky (jsou drahé) pokrýt vzdušný prostor bez děr.
Pro konkrétní cílenou obranu jsou tedy "malé radary" výkonově dostatečné, přičemž jsou podstatně vhodnější co se týče ceny i taktiky nasazení (může jich být více a tedy se navzájem krýt při přesunech, není problém s nimi vykrývat slepá místa za teréními nerovnostmi atd....). Koneckonců ví to i Rusové, když k Pancíři bundlují radary s menším dosahem, než má Sentinel a evidentně jsou to dostatečně výkonné radar pro PVO s dostřelem desítek kilometrů....
===
Pak by mě zajímalo: na jakém HW pro běžné použití použiješ pro konstrukci T/R modulu. Tady máš schéma takového modulu,
http://www.microwavejournal.co...
a prosím napiš, který z těch čipů v tom modulu je podle Tebe v leteckém radaru drahý, zatímco v Sentinelu je použit čip pro "běžné použití" (pokud možno který běžně používaný čip tam teda dáš konkrétně). A jakou úsporu to podle Tebe na ceně T/R modulu udělá... Třeba se pletu, ale IMHO si pouze vymýšlíš a vaříš z vody - .... Ale rád se omluvím :-)
Vzhledem k tomu, že Sentinel se již dělá ve verzi s anténou založenou na GaN modulech, zatímco letecké radary jsou až na výjimky "staré" a méně výkonné GaAs, tak se ale obávám, že se omlouvat muset nebudu...Skrýt celý příspěvekLogik: když toto všechno víte, tak proč tu používáte primrper s pouze vztaženou na velikost antény? I když má kratší vlnová délka větší útlum, dá se použít i na větší ...Zobrazit celý příspěvek
Logik: když toto všechno víte, tak proč tu používáte primrper s pouze vztaženou na velikost antény?
I když má kratší vlnová délka větší útlum, dá se použít i na větší vzdálenosti, jsou tu letecké radary, které s menší AESA anténou udělají i 20 kW, pokud jde o peak power. Na zemi toho můžete dosáhnout přitom snaze, díky napájení. Cena TR modulů pro letecké víceúčelové radary je jinde než cena prvků pro Sentinel, protože se dá postavit z větší části na rozšířeném HW i pro běžné použití.
Rozdíl cen leteckých pozemních přístrojů je právě o tom, že nemusí mít tak drahé polovodičové prvky, protože si mohou dovolit větší anténu a i celkové zástavbu elektroniky.
Osobně bych proto pořád byl více pro síť radaru s minimálně středním dosahem, i kdyby musely být pro NLC blízko u sebe, tak v případě problémů bude jejich krytí dokonalejší. Tak že přístroje jako Titrace AMB, ELM 2084, Titrace 4A, GM 200.
Ve Field manuálu jsem viděl postavení radaru pouze 10 km za FLOT, v dnešní době bude nutnosti velká mobilita, to je po zaměření činnosti snadné zacílit dělostřelectvo. Tohle už ukázali ruští dovolenkari na Ukrajině proti AN/TPQ 49.Skrýt celý příspěvekTrener: většinou mají vytipované stanoviště, v polních podmínkách uvádí dobu připravenosti až 4 hodiny. Když chcete něco aby uneslo "těžkou" sovětskou elektrotechniku, tak ...Zobrazit celý příspěvek
Trener: většinou mají vytipované stanoviště, v polních podmínkách uvádí dobu připravenosti až 4 hodiny.
Když chcete něco aby uneslo "těžkou" sovětskou elektrotechniku, tak potřebujete vše velké. U nás byla původně S 300 v Kačicích, dalo se s tím i vyjet na jiné stanoviště, včetně věže s NVO.
Nyní je na Slovensku.Skrýt celý příspěvekPS: U toho výkonu Sentinelu si nejsem jist, zdali jde o výkon nebo příkon, ale přesný počet kW je defakto jedno, podstatné je, že je ve "stejné výkonové třídě".
PS: U toho výkonu Sentinelu si nejsem jist, zdali jde o výkon nebo příkon, ale přesný počet kW je defakto jedno, podstatné je, že je ve "stejné výkonové třídě".
flanker: Právě z radarové rovnice (trochu nechápu, proč ji sem postuješ, to je pro jakékoli úvahy o radaru úplnej základ, jako kdybys postoval do debaty o letadlech objevné ...Zobrazit celý příspěvek
flanker:
Právě z radarové rovnice (trochu nechápu, proč ji sem postuješ, to je pro jakékoli úvahy o radaru úplnej základ, jako kdybys postoval do debaty o letadlech objevné zjištění, že mají křídla :-)) vyplývá to, že pokud chceš navýšit dosah dvakrát, musíš plochu antény navýšit čtyřikrát (čímž můžeš zvýšit output i gain 4x, tedy se dosah zvětší 16^(1/4)=2) . Navíc, čím kratší vlnová délka, tím větší útlum v atmosféře, proto se pro dalekodosahové radary používají větší vlnové délky - to ovšem znamená nutnost dalšího podstatného zvětšení antény. {Kratší vlnové délky také hůře zvládají déšť.)
Pokud jde o AESA radar, kde největší část ceny HW dělají aktivní prvky, tak tam u větší antény příliš levnější prvky použít nejdou - pořád tam potřebuju aktivní prvky a výroba "starších polovodičů" není o tolik levnější než polovodičů na novém procesu. Pořád ale platí, že (pokud nepřekročím limit pro maximální vzdálenost aktivních prvků, tak stejný počet prvků rozmístěných na větší ploše má větší zisk, než když je musím "nacpat k sobě". Stejně jako platí, že vzdálenost k nejbližšímu prvku je limitovaná vlnovou délkou (u K-band dost) a že tedy nemohu udělat velkou anténu s málo aktivními prvky. Výkon Sentinelu je 6.5kW. Výkon AN/APG-68(V)9 je 5,6kW. Peak output Ruského FGA35 je odhadován na cca 5kW.
Opravdu tedy není jediný důvod proč se domnívat, že by měl mít Sentinel kratší detekční vzdálenosti, než letecké radary. To, čím je limitovaný, je především horizont.
Ohledně Taiwanu: Přečti si to prosím pořádně. Právě, že to není značka Ideal, že tam právě pracují s omezeným rozpočtem a řeší, jakou PVO je za ten omezený rozpočet nejlepší nakoupit. A došli k tomu, že koupit jen pár velkých radarů a hodně malých, nebo v další variantě kupovat jen malé radary.
Jinak stručně a dobře Ti odpověděl Jirosi: právě proto, že je největší problém s nízkoletícími cíly, tak prostě jeden velký radar nestačí: jeden velký radar z principu není schopen vykrýt terénní nerovnosti.
Mít dalekodosahový radar je samozřejmě potřeba - znamená to, že útočník musí jít k zemi ve velké vzdálenosti od cíle, což ho stojí čas i palivo. Pokud ho ale existencí velkých radarů přinutíš jít k zemi, pak ty velké radary nemají v detekci nízkoletících cílů výhodu oproti "malým radarům": detekční vzdálenost Sentinelu na vzdálenost, na kterou
se protivník vyhoupne zpoza horizontu, je dostatečná.Skrýt celý příspěvekTo flanker.jirka: ty ruské radarové stožáry ve složeném stavu jsou delší než normální kamióny, takže sranda s tím jezdit v nějakém členitém terénu. V ruských podmínkách, kde je ...Zobrazit celý příspěvek
To flanker.jirka: ty ruské radarové stožáry ve složeném stavu jsou delší než normální kamióny, takže sranda s tím jezdit v nějakém členitém terénu. V ruských podmínkách, kde je většinou rovina nutnost je mít, u nás by se spíš vyjíždělo na předem vytypované kopce? Systémy S-XXX tedy ty stožáry můžou využívat?Skrýt celý příspěvek
Flanker.jirka: "Obecně je problém s nízkoletícími cíly, ne s malorozměrnými, ve světě jsou systémy, které podle výrobců umí 1 metr čtvereční i dále než 400 km. Tak že úvaha je ...Zobrazit celý příspěvek
Flanker.jirka: "Obecně je problém s nízkoletícími cíly, ne s malorozměrnými, ve světě jsou systémy, které podle výrobců umí 1 metr čtvereční i dále než 400 km. Tak že úvaha je hustější síť pro detekci nízkoletících cílů, ne z důvodu detekce"
Což je, ale něco co prostě nevyřešíte velkými radary. Přitom ty díry vás právě ten velký radar mohou stát. Když je nepřítel využije.Skrýt celý příspěveklogik: k dosahům a problémům s nimi jsem se vyjadřoval v odpovědi pro Jirosiho asi takhle: Obecně je problém s nízkoletícími cíly, ne s malorozměrnými, ve světě jsou systémy, ...Zobrazit celý příspěvek
logik: k dosahům a problémům s nimi jsem se vyjadřoval v odpovědi pro Jirosiho asi takhle: Obecně je problém s nízkoletícími cíly, ne s malorozměrnými, ve světě jsou systémy, které podle výrobců umí 1 metr čtvereční i dále než 400 km. Tak že úvaha je hustější síť pro detekci nízkoletících cílů, ne z důvodu detekce, příklad s rozdílností přístrojového dosahu a reálnou detekcí menších cílů jsem uváděl, aby si tu někdo nemyslel, že když má radar přístrojový dosah 75 km tak na tu vzdálenost uvidí vše.
S rozměrem antény a závislostí na výkonnosti radarů jste si to značně zjednodušil, to by jste měl konstruktéry za tupce, když by mohlo být většího dosahu dosaženou pouze větší aperturou antény.
Proč by se namáhali ve světě vyrábět přes deset tun vážící monstra, s velkorozměrnými anténami, když by podle vašeho přímeru vše vyřešil Sentinel, protože má ve stejném pásmu, jako letecké radary, větší aperturu???
do radarové rovnice vstupuje mimo zisku antén mnohem více veličin, které vlastnosti dokážou změnit.
tady odkaz na příklad radarové rovnice:
http://www.radartutorial.eu/01...
a zde odkaz na to jak si odvodit maximální dosah na cíl ourčité výšce:
http://www.radartutorial.eu/18...
Větší anténa má samozřejmě spoustu výhod, v případě Sentinelu je tou výhodou přesnost v úhlových souřadnicích a možnost použít COTS hardware, tak že je radar levnější než letecký.
Tak že příměr s tou F 35, jak píšete, je zavádějící, protože letecké radary umí malé cíle na stovky kilometrů a Sentinel umí přistrojově v současné verzi pouze 75 km, můžete zkusit výrobci napsat, že jsou tupani a nedokáží využít potenciálu této antény a mohli by tím nahradit mnohem větší monstra jako AN TPS 77. Vždyt Raptor má poloviční anténu oproti Sentinelu a vidí stejně daleko jako TPS 77.
Děkuji za ty odkazy, je zajímavé, že mají na netu i field manual. K té detekci malých RCS jsem tam našel jen to, že umí small RCS such as cruise missile and UAV at extended ranges, jakou číselnou hodnotu má extended nevím. U střel s plochou dráhou letu a UAV se dá bavit o RCS 0,1 m, pak máte ještě řádově menší cíle, jakými jsou drony a dělostřelecká munice (někde okolo 0,001- 0,0001) co vím, tak do budoucna chtějí Sentinel upravit tak, aby měl i C-RAM.
konkrétní způsob nasazení se odvíjí od úkolu a podmínek okolí, nikdy není dobré mít pouze jeden radar, proto Poláci pořizují IBCS, tak aby svoji stávající radarovou síť poskytli i pro Patriot. Je jen na nich co vše tam zapojí, čím více čidel, tím lépe. Pokud si do toho zapojí i přístroje SHORAD v podřízenosti pozemních vojsk, tak aby se pak nedivili, že jim občas čidlo vypne a přestěhuje se, protože jiná gume je chce mít jinde. A oni přijdou o informaci.
doporučení pro Taiwan je značka ideal, bohužel to něco stojí a ne každý si takové vrstvy PVO může dovolitSkrýt celý příspěvekJirosi: pokud se budeme bavit o Patriotu, tak bude především pro obranu objektů, na obranu jednotek jsou jiné systémy. Tím, že se staví odpalovací zařízení se střelami k radaru ...Zobrazit celý příspěvek
Jirosi: pokud se budeme bavit o Patriotu, tak bude především pro obranu objektů, na obranu jednotek jsou jiné systémy. Tím, že se staví odpalovací zařízení se střelami k radaru AN/MPQ 65, tak se logicky ubrání nejen objekt, ale je pokryt i samotný radar. Vy by jste si dal dobrovolně radary poskytující střeleckou informaci mimo dosah raket? To by bylo jako postavit vodní mlýn na kopci.Skrýt celý příspěvek
flanker: Tady pak máš důkaz, že Sentinel má detekční vzdálenost přinejmenším 18km i proti raketám (což jsou asi nejmenší cíle, které je třeba na delší vzdálenosti ...Zobrazit celý příspěvek
flanker: Tady pak máš důkaz, že Sentinel má detekční vzdálenost přinejmenším 18km i proti raketám (což jsou asi nejmenší cíle, které je třeba na delší vzdálenosti detekovat)
https://regulations.justia.com...
Jaká je přesná detekční vzdálenost sentinelu pro 1m^2 RCS jsem nenašel, ale vzhledem k tomu, že detekovatelnost F35 leteckými radary má být v řádu desítek kilometrů - a Sentinel má značně větší anténu než letecké radary, tak je nesmysl, že by neměl být schopen na ty samé či o něco větší vzdálenosti detekovat cíle s takto malým RCS.
===
Tady máš materiál, který jasně říká, že největší problém pro pozemní radary není jejich omezený dosah (a tedy problém s detekcí malých cílů), nýbrž omezení daná horizontem:
http://www.bits.de/NRANEU/othe...
strana 2-15 a 2-16
Dále tam máš konkrétní rozpracování taktiky nasazení radarů, z které je vidět, že nahrazení jedním velkým radarem by bylo přinejmenším problematické.
===
A konečně tady máš porovnání Patriotů a SL-AMRAAM/Sentinel pro účely obrany Taiwanu, přičemž doporučení zní ve většině variant kombinovat oba systémy, přičemž Sentinelů má být oproti Patriotům značná převaha, anebo kupovat pouze Sentinely
https://www.rand.org/content/d... Skrýt celý příspěvekflanker.jirka: Hlavní je chránit ty jednotky, postavení, budovy, ne ten radar. Je super, že ho ubráníš když ti místo toho nepřítel srovnal vedle stojící elektrárnu, obrněnou ...Zobrazit celý příspěvek
flanker.jirka: Hlavní je chránit ty jednotky, postavení, budovy, ne ten radar. Je super, že ho ubráníš když ti místo toho nepřítel srovnal vedle stojící elektrárnu, obrněnou divizi, atd. Sklad munice.Skrýt celý příspěvek
Jirosi: Vždycky bude snažší ničit větší počet radarů u kterých nebude zajištěna jejich obrana proti ARM střelám než menší počet radarů, které tuto ochranu budou mít. Pak to bude ...Zobrazit celý příspěvek
Jirosi: Vždycky bude snažší ničit větší počet radarů u kterých nebude zajištěna jejich obrana proti ARM střelám než menší počet radarů, které tuto ochranu budou mít.
Pak to bude otázkou priority, chránit menší rozlohu území, nebo větší rozlohu a riskovat, že snadno přijdu o radar, který tam je? To je už na každém, asi nebude prioritou vykrývat obranou každou autobusovou zastávku u stromu a dvěma chaloupkami. A zhlediska reakčního času bude lepší mít už u Sentinelu například NASAMS, tak že tam zásah střelamy někde od vzdáleného Partriotu nemusíte plýtvat, Stralight tu zmiňoval kombinaci Sentinelu a Avengeru, také řešení, ale proti ARM střelám ty MANPADy nemají šanci.
Obecně je problém s nízkoletícími cíly, ne s malorozměrnými, ve světě jsou systémy, které podle výrobců umí 1 metr čtvereční i dále než 400 km. Tak že úvaha je hustější síť pro detekci nízkoletících cílů, ne z důvodu detekce, příklad s rozdílností přístrojového dosahu a reálnou detekcí menších cílů jsem uváděl, aby si tu někdo nemyslel, že když má radar přístrojový dosah 75 km tak na tu vzdálenost uvidí vše.
http://www.ausairpower.net/APA... Skrýt celý příspěvekflanker.jirka: Co je snažíš zničit 5-10 velkých radarů, nebo 5 velkých a 20 malých radarů? Pokud uvažujete, tak že potřebujete hustější síť těch malých díky nízkému RCS. Tak ...Zobrazit celý příspěvek
flanker.jirka: Co je snažíš zničit 5-10 velkých radarů, nebo 5 velkých a 20 malých radarů?
Pokud uvažujete, tak že potřebujete hustější síť těch malých díky nízkému RCS. Tak těch velkých budete potřebovat ještě více. Protože do míst kde máte problém, tedy kopce, hory, plánované umístění jednotek, očekávané umístění jednotek nepřítele. Nebudete moc poslat "levný dokrývací radar", ale jen velkou drahou krávu. Ideálně více než jednu, aby mohlo docházek k vypínaní a přesunu. A v tu chvíli vám ekonomika pár velkých multifunkčních zařízení jde do červených čísel.Skrýt celý příspěveklogik: hodnoty 170 km a 75 km jsou instrumental range, tj. maximální přístrojový dosah ze kterého radar dává informace. Dosahy vztažené k nějaké RCS se pak většinou upřesňují jako ...Zobrazit celý příspěvek
logik: hodnoty 170 km a 75 km jsou instrumental range, tj. maximální přístrojový dosah ze kterého radar dává informace. Dosahy vztažené k nějaké RCS se pak většinou upřesňují jako dosah na typ cíle small fighter nebo cruise missile. Počítejte s tím, že dosah radaru například na RCS 1 metr čtvereční je vždy menší než přístrojový dosah radaru.
Hluchá místa vzhledem k zakřivení Země a členitosti terénu vznikají vždy. Postavení PVO jednotky se pak plánuje podle úkolu. Patriot bude určen pro obranu důležitých objektů nebo aglomerací, tak že podle toho si postavení vybudují, tak aby hluchá místa vznikly až někde, kde to bráněný objekt neohrozí. Využití malých radarů jako je Sentinel může napomoci, také jen omezeně.
Pohyb radarů a jejich řízení je věc druhá, když si dáte za horizont malý Sentinel, taky, aby jste si zlepšil vlastní viditelnost, tak riskujete, že proti němu odpálená ARM střela ho sundá, protože jeho postavení bude dále než schopnost rychleji zasáhnout vlastní střelou přilétající ARM.
K přesunám asi takhle, je vcelku jedno zda přesouváte malý nebo velký radar, všechny prostředky jsou dnes na terénních autech a pokud radar pojede po silnici vypáda většinou jako kontejner, prozradí se až tím, že někde začne vysílat, do té doby je to jen auto na silnici. A i velký radar může mít větší možnosti ve výběru stanoviště. Má-li anténu výše než malý radar, tak nebude omezen překážkami ve výhledu v takovém měřítku jako malý radar (z fotek je vidět, že Sentinel má anténu tak ve 3 metrech, což není moc, oproti tomu například SAAB dělá Giraffe AMB s anténou na hydraulickém rameni do výše 12 metrů. (vědí proč, mají zalesněnou krajinu)
https://saabgroup.com/media/ne...
A rusové řeší postavení na obranu objektů pomocí převozných stožárů o výšce 20 nebo 40 metrů.
http://www.ausairpower.net/APA... Skrýt celý příspěvekcejkis:
1) pokud to směřuje k tomu, že PVO bude schopné zachytit útok, co bude lepší. To PVO mít, nebo nemít.
2) Jistě, dialog vše zachrání. To už známe od Chamberlaina.....cejkis:
1) pokud to směřuje k tomu, že PVO bude schopné zachytit útok, co bude lepší. To PVO mít, nebo nemít.
2) Jistě, dialog vše zachrání. To už známe od Chamberlaina.....
Načítám diskuzi...