Polsko plánuje koupit 96 stíhaček F-16

Dvojice F-16C amerického letectva; ilustrační foto; větší foto / US Air Force

Polská vláda zkoumá, za jakých podmínek lze od amerického letectva nakoupit až 96 použitých stíhaček F-16. Polské ministerstvo obrany plánuje pomocí F-16 nahradit frontové stíhačky MiG-29 a stíhací bombardéry Su-22.

“Rozhodli jsme posílit kapacity naší flotily letadel, přesněji řečeno, naších F-16,” uvedl před několika dny Antoni Macierewicz, polský ministr obrany. “Tahle záležitost je nyní předmětem analýz.”

V současné době páteř polského letectva tvoří 48 stíhaček F-16C/D Block 52+. Kromě toho pro úkoly vzdušného boje Polsko provozuje 36 stíhaček MiG-29 a pro útoky na pozemní cíle 18 stíhacích bombardérů Su-22M4. Opět stojí za připomenutí, že v případě MiGů-29 a Su-22M4 není jasné, kolik strojů je skutečně bojově nasaditelných.

Macierewicz neoznámil počet poptávaných nových letadel. Avšak dříve v tomto měsíci Bartosz Kownacki, zástupce ministra obrany, oznámil, že Varšava může nakoupit od amerického letectva až 96 použitých stíhaček F-16. Polský průmysl následně provede repase a modernizaci všech nakoupených strojů.

Je zde však problém s kapacitou polského leteckého průmyslu. Podle magazínu Defence24 by při současných kapacitách, navíc za předpokladu vybudování potřebných schopností, polský průmysl zrepasoval a zmodernizoval všech 96 stíhaček F-16 až za deset let.

V každém případě s největší pravděpodobností padají představy o nákupu stíhaček F-35A Lightning II páté generace pro polské letectvo. Důvod je prostý - stíhačka F-35A stojí pětkrát tolik, kolik olétaná F-16. Polsko přitom uvažovalo o pořízení až 64 stíhaček F-35A.

Například Rumunsko koupilo z Portugalska devět použitých stíhaček F-16 za 203 milionů dolarů. V ceně navíc bylo repase motorů, logistické systémy a výcvik rumunských pilotů a techniků. V každém případě jednotková cena za portugalskou F-16 nepřesáhla 22 milionů dolarů. Naproti tomu za F-35A zákazník zaplatí více než 100 milionů dolarů.

Vybudování potřebného pozemního zabezpečení pro provoz F-35 navíc přijde na další miliardy, ne-li desítky miliard dolarů.

“Provádíme analýzu, zda je nákup olétaných F-16 operačně a ekonomicky efektivní,” uvedl Kownacki. “Je jisté, že potřebujeme nové stíhačky. V současné době nákup F-35 není ekonomicky odůvodnitelný.”

Dlužno dodat, že Polsko uvažovalo nahradit Su-22 bezpilotními letouny, jako je MQ-9 Reaper nebo izraelský IAI Ejtan. Jedním ze zvažovaných nástupců polských Su-22 je i italský cvičný-bojový M-346 Master.

Polsko v roce 2013 objednalo pro potřeby výcviku osm M-346 - první stroje do Polska dorazily na konci minulého roku. M-346 má moderní avioniku a je schopen nést nejrůznější výzbroj vzduch-vzduch a vzduch-země. Je však otázka, zda se lehký M-346 hodí pro úkoly teritoriální obrany, tedy pro úkoly, které jsou pro Polsko prioritou.

Jako náhrada za Su-22 a MiGy-29 jsou v polských médiích akcentovány také víceúčelové stíhačky JAS-39 Gripen nebo dvoumotorový Eurofighter. V obou případech jde ale dražší řešení než nákup použitých F-16.

Podle Kownacka polské ministerstvo obrany příjme finální rozhodnutí o typu a počtu nových stíhaček někdy na přelomu února a března.

Zdroj: Defense News

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Kontrakt století: Polsko nakupuje houfnice Krab za miliardy

Polská vláda včera se zástupci polské firmy Huta Stalowa Wola (HSW) podepsala obří kontrakt na dodávku 96 samohybných pásových houfnic Krab. Cena rekordní zakázky dosahuje 4,65 miliardy zlotých (28,3 miliardy Kč).

KOMENTÁŘ: Polský minomet RAK vs. finský NEMO

V článku Kontejnerový minomet Nemo od finské Patrie bylo původně uvedeno: „Minomet Nemo je lehčí a levnější varianta systému Amos. Palebný mechanismus je stejný, ale díky použití jedné hlavně rychlost palby poklesla na 10 ran za minutu. Nemo využívá například polský kolový samohybný minomet Rak.“ Polský minomet RAK je však ve skutečnosti zcela svébytná zbraňová konstrukce a nemá s minometem NEMO konstrukčně vůbec nic společného.

Rok 2017 – Stěžejní rok pro polskou armádu

Modernizační program polských ozbrojených sil, zahájený v roce 2013, doznal za poslední roky několik změn. S krizí na východě Ukrajiny se mu dostalo větší politické a finanční podpory. Tato podpora ještě narostla se zvolením nové polské vlády, která má obranu země jako jednu z politických priorit.

Americká armáda posílá tanky do Polska

V těchto dnech do Polska přijíždí první američtí vojáci s těžkou obrněnou technikou. Američtí vojáci v rámci posilování americké přítomnosti v Evropě budou rozmístění na dvou základnách v západním Polsku, ale i v Pobaltí, Rumunsku a Bulharsku. Američané tak reagují na bezpečnostní obavy východních zemí NATO po ruské anexi Krymu v roce 2014.

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Stránka 1 z 8
  • Trener
    11:57 29.01.2017

    Ještě možná trochu historických zajímavostí: Nebyla Rakouská neutralita jedním z požadavků Sovětů po II. sv.? Jinak by možná tak rychle nevyklidili část jejich území.
    V pořadu "Historie CS" zaznělo z úst historiků, že kdyby Polsko nebylo v roce 39 přepadeno a byl na něj vyvíjen tlak jako na nás, aby bez boje kapitulovalo, tak by to udělalo.

  • HonzaH
    16:33 27.01.2017

    Jak píše Lukas, neutralita není zadarmo. Švýcarsko si ji může dovolit proto, že u něj půlka světa má svoje úspory, kvůli tomu, jaké má sousedy, protože je to velmi hornatá země a dobýt ji je těžké. Navíc armádu zase tak malou nemá. Švédsko uvažovalo nad tím, jak si neutralitu zabezpečit. Hlavní myšlenkové proudy byly pokud vím dva: extrémně silné letectvo nebo vývoj vlastní atomové zbraně. Vyhrálo to letectvo (dnes cca 100 Gripenú C/D aktivních, 50 verze A/B v záloze, 70 verze E objednaných - a to vše při 9 mil. obyvatel). Finsko už zmiňoval Lukas.

  • crusader
    11:59 27.01.2017

    Lukas
    taky Vaše příspěvky rád čtu, i když asi na některé věci v historii Polska máme jiné názory.

    KOLT
    a myslíte, že naše členství v NATO nám dává větší jistotu, než případná neutralita (ale podpořená silnou, dobře vyzbrojenou armádou).
    Opravdu nás spojenci neobětují, třeba proto, že na východní státy Západ pořád kouká skrz prsty? Nebylo by to v historii poprvé, kdy někomu věříme a on nás (kvůli vlastním zájmům, nebo nechuti k boji) podtrhne.

  • crusader
    11:48 27.01.2017

    Tesil
    No ale zase taky nikdy nezradila svého spojence a nešla proti němu, což si pár států hlavně během 2 světové války říct nemůže např. Slovensko, Rumunsko, Bulharsko, Itálie (ta svého spojence zradila i za WWI) a právě zmiňované Finsko. Všichni spojenci Německa a pak se jejich armády účastní bojů proti Německu.

    A ti co bojovali u Tobruku, Dunkerque, Sokolova, Kyjeva, Bílé Cerekve, na Dukle, u Jasla nebo u Ostravy nebyli vojáci čs. armády? I když to samozřejmě nebyla samostatná čs. armáda ale jen její jednotky, podřízené spojeneckému velení.

  • Tesil
    17:14 26.01.2017

    Finská armáda aspoň regulérně bojovala,ta naše nikdy.

  • Lukas
    16:18 26.01.2017

    Neutralność - dobra rzecz
    Ale i wydatek...

    Finlandia jest neutralna - ale ma 250 000 armie (po 7-dniowej mobilizacji)
    200 leopardów 2A4/A6 i 60 myśliwców...

    A tylko 5,5 miliona obywateli...
    To jest "cena" neutralności...

  • KOLT
    00:10 26.01.2017

    Pro Rakušany je jejich nezávislost tak trochu fetiš ;-) Absolutně jim to neberu, ale osobně nehodlám podstupovat podobné riziko kvůli něčemu takovému či kvůli falešnému dojmu, že se mě dění v okolním světě netýká.

  • Tesil
    23:59 25.01.2017

    To vše asi v Rakousku vědí a přesto se takto rozhodli.Navíc jako člen EU a Partnerství pro mír nejsou zcela osamoceni,ale podělat se může úplně všechno to je pravda.

  • KOLT
    23:37 25.01.2017

    Rakušanům po 2. sv. nic jiného nezbylo. Nebyli v situaci jako NSR. Jejich neutralitu navíc zvyšují Alpy. Pokud by se ale rozhořel nějaký konflikt, kdy by jeden z protivníků potřeboval jít přes území Rakouska, nebude řešit, jestli je Rakousko neutrální nebo ne. Pokud to pro něj bude výhodné, prostě ho převálcuje. ČR by převálcoval ještě mnohem jednodušeji. Navíc ČR je mnohem víc "na ráně". A Polsko je na tom ještě mnohem hůř.

    Čistě hypotetický příklad (schválně bez Ruska) – Turecko vystoupí z NATO a začne dobývat Balkán. Evropa se zmítá v chaosu díky pádu EU, takže nezasahuje. USA je na hraně války s Čínou, takže mu je nějaká zadel v Evropě ukradená (navíc v Oválné pracovně sedí přizdis*áč). Rakousko si tradičně otevírá hubu na Turecko, tomu se to nelíbí a na Rakousko si "došlápne". Velké muslimské menšiny a aktuální problémy zabrání Německu, Francii a VB se angažovat. Kdo přijde Rakousku na pomoc? Pokud by bylo v NATO, není samozřejmě vůbec zaručené, že by někdo přišel, ale ta šance je mnohem vyšší. I kdyby to měly být ostatní středoevropské státy, které by do toho šly z čistě pragmatických důvodů, ale především díky materiálové a zpravodajské pomoci z USA, která je v takovém případě podstatně pravděpodobnější (je třeba alespoň trochu uchlácholit ostatní spojence, že i jim by se dostalo "pomoci"). Nereálné? Ne. Nepravděpodobné? Možná...

    Neutralita je iluze.

  • Tesil
    22:25 25.01.2017

    Neutralita Rakousku žádné problémy nepřináší,jak již jsem uvedl v jiné diskusi v roce 1968 o ní uvažovali i naši politici.Samozřejmě cesta je to trnitá a nejistá.Rakušané k tomuto kroku přistoupili po odchodu sovětských vojsk.Takže i zde jsme se mohli inspirovat.

Stránka 1 z 8