Polsko v roce 2021 vydá na obranu 2,2 % HDP

Polsko v roce 2021 vydá na obranu 2,2 % HDP
Leopard 2PL / Leszek Chemperek/CO MON (Zvětšit)

Polský Sejm, tedy dolní komora Parlamentu Polské republiky, pro rok 2021 navrhuje rozpočet polského ministerstva obrany 51,83 miliardy zlotých (316,3 miliardy Kč; 11,6 miliardy euro). To odpovídá 2,2 % polského HDP.

Ozbrojené síly Polské republiky realizují nebo připravují řadu ambiciózních vojenských programů. Mezi největší patří nákup prvních dvou baterií protileteckého a protiraketového systému Patriot za 4,7 miliardy dolarů (109 miliard Kč, 3,98 miliardy euro). Celkové potřeby polských ozbrojených sil dosahují osm baterií Patriot.  

Dále stojí za zmínku nákup nových systémů protivzdušné obrany (PVO) středního dosahu Narrew, nákup čtveřice námořních vrtulníků AW101, modernizace tanků Leopard 2A4 na verzi Leopard 2PL, generální oprava a částečná modernizace tanků T-72 na verzi T-72M1R, pokračující nákup samohybných houfnic Krab a samohybných minometů Rak, nákup raketometů HIMARS (Homar) nebo nákup 32 nových víceúčelových bojových letounů páté generace F-35A Lightning II

Polsko ale připravuje i další zbrojní programy, jde například o výkonné robotické bojové drony (Harpi Szpon), které mají sloužit po boku polských F-35A. Dále se připravuje akvizice bojových vrtulníků (Kruk), bojových lodí Miecznik, útočných ponorek Orka atd. 

Na podzim 2019 přijatý Technický plán modernizace polské armády pro roky 2021 až 2035 počítá s celkovými investičními výdaji 524 miliard zlotých (3,2 bilionu Kč, 117 miliard euro). Kompletní seznam vojenských projektů polských ozbrojených sil od roku 2013 do roku 2035 najdete na tomto odkazu.

Ke stabilnímu a udržitelnému financování všech ambiciózních vojenských programů Varšava v roce 2017 schválila zákon o postupném růstu rozpočtu polského ministerstva obrany. Podle zákona vojenský rozpočet vzroste na 2,5 % HDP v roce 2030. Existují ale politické tlaky dosáhnout této mety již v roce 2024.

Naopak česká vláda již přiznala nesplnění slibu dosáhnout 2% výdajů HDP v roce 2024. Výdaje českého ministerstva obrany (MO ČR) na příští rok dosáhnou 85,4 miliardy korun (3,13 miliardy euro), což odpovídá 1,46 % HDP. V roce 2022 rozpočet MO ČR vzroste na 95,2 miliardy Kč (3,48 miliardy euro), o rok později na 101,7 miliardy korun (3,72 miliardy euro), tedy na 1,6 % českého HDP.

Pro dodržení mety 2 % HDP je nutné rozpočet MO ČR do roku 2024 navýšit o dalších 40 miliard Kč (1,46 miliardy euro), to odpovídá finálnímu rozpočtu 140 miliard Kč (5,12 miliardy euro). V případě dosažení 30% investičních výdajů by MO ČR mohlo na nákup nové techniky jen v roce 2024 vyčlenit 42 miliard Kč (1,53 miliardy euro). 

Pro úplnost uveďme, že rozpočet maďarského ministerstva obrany v roce 2021 vystoupá o 30 % (oproti 2020) na 2,2 miliardy euro (60,2 miliardy Kč), což odpovídá 1,66 % maďarského HDP. S dosažením 2 % Budapešť počítá v roce 2023. Slovensko příští rok utratí za obranu zhruba 1,78 miliardy euro, což odpovídá zhruba 1,86 % HDP. 

Premiantem zemí střední Evropy je ale Estonsko, které v roce 2021 na obranu pošle 2,29 % svého HDP. Estonsko tak může dokončit ambiciózní vyzbrojovací programy. V současné době již Estonsko získalo první z 12 objednaných samohybných houfnic K9 a nejnověji počítá s nákupem pobřežních raketových systémů za 50 milionů euro (1,37 miliardy Kč). 

Vojenské výdaje zemí V4 v roce 2021:

  • Polsko ‒ 2,2 % HDP; 11,6 miliardy euro;
  • Česká republika ‒ 1,46 % HDP; 3,13 miliardy euro;
  • Maďarsko ‒ 1,66 % HDP; 2,2 miliardy euro;
  • Slovensko ‒ 1,86 % HDP; 1,78 miliardy euro;
  • V4 ‒ ⌀ 1,86 % HDP; 18,71 miliardy euro.

Pro představu, spojený vojenský rozpočet zemí V4, tedy Polska, Slovenska, České republiky a Maďarska, odpovídá vojenskému rozpočtu Španělska a blíží se tureckému.  

Rozpočet polského ministerstva obrany ale vzroste méně, než se očekávalo. Jde o důsledek několikaprocentního poklesu polské ekonomiky v důsledku pandemie Covid-19. Mimochodem příští rok Polsko počítá s deficitem 82,3 miliardy zlotých (500 miliard Kč, 18,37 miliardy euro). 

V každém případě v roce 2021 má 30 % rozpočtu polského ministerstva obrany směřovat do nákupu nové vojenské techniky a vybavení. Tyto prostředky jsou navíc umístěné ve speciálním fondu. Polské ministerstvo obrany tedy může prostředky vyčerpat postupně celé a nemusí je na konci roku vracet do státního rozpočtu.

Zdroj: Defence24

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Polský vojenský rozpočet v roce 2020 dosáhne 2,1 % HDP

V roce 2020 polské ministerstvo obrany získá 49,8 miliardy zlotých (294 miliard Kč), tedy 2,1 % z ...

Polský tank Leopard 2PL: Hlavní soupeř ruského T-90M má zpoždění

Polská modernizace tanků Leopard 2A4 na verzi Leopard 2PL se stále zpožďuje. Tanky Leopard 2PL ...

Polský pohled na krizi v Bělorusku

Dne 9. sprna Bělorusové již pošesté vybrali prezidenta své země. Podle oficiálních výsledků vyhrál ...

Polský pohled: Posilování americké armády v Polsku

15. srpna, během Svátku polského vojska (Święto Wojska Polskiego), byla podepsána dohoda o posílení ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Pro vizuální i informační zpřehlednění diskuze jsme od 4.9.2020 vytvořili sbalovací příspěvky. Viditelných bude vždy prvních 180 znaků. V případě zájmu si může čtenář zbytek textu v příspěvku rozbalit a poté zase sbalit.

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • karloscz
    14:03 15.10.2020

    Co se týká Pirátů, tak vzhledem k postoji stranických papalášů (zbytek a program rozplizle nečitelný) ke zbraním, imigraci, NATO, a evropské integraci jsou pro mě jasné NE na ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Co se týká Pirátů, tak vzhledem k postoji stranických papalášů (zbytek a program rozplizle nečitelný) ke zbraním, imigraci, NATO, a evropské integraci jsou pro mě jasné NE na úrovni NE komunistům, tedy ani za nic.
    Skrýt celý příspěvek

  • krllo
    14:54 14.10.2020
    • (11)

    K čemu mu jim taková armáda bude ? Ono Polsko někdo ohrožuje ?
    Jinak výdaje Polska na zdravotnictví činí cca 30 miliard eur, výdaje České republiky na zdravotnictví činí cca 15 ...
    Zobrazit celý příspěvek

    K čemu mu jim taková armáda bude ? Ono Polsko někdo ohrožuje ?
    Jinak výdaje Polska na zdravotnictví činí cca 30 miliard eur, výdaje České republiky na zdravotnictví činí cca 15 miliard eur. Máme cca 4 x míň obyvatel.
    Skrýt celý příspěvek

    • Laci
      17:59 14.10.2020
      Oblíbený příspěvek

      Viděl jsi někdy mapu Evropy? Nebo byl jsi někdy na hodině dějepisu?

      Viděl jsi někdy mapu Evropy? Nebo byl jsi někdy na hodině dějepisu?

      • krllo
        18:48 15.10.2020

        Viděl. A ty ? A co mi napíšeš z historie ? Vím, že Polsko nás přepadlo v letech 1919, 1938, 1939 a měli chutě i v rce 1945, ale to je Sověti vypnuli. Rok 1968 nepočítám, to nebyla ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Viděl. A ty ? A co mi napíšeš z historie ? Vím, že Polsko nás přepadlo v letech 1919, 1938, 1939 a měli chutě i v rce 1945, ale to je Sověti vypnuli. Rok 1968 nepočítám, to nebyla jejich vůle.
        Skrýt celý příspěvek

        • RiMr71
          07:41 16.10.2020

          ...ví primář, že neležíš?

          ...ví primář, že neležíš?

  • JaHoDa
    12:54 14.10.2020

    Vím, že se tady v diskusi pohybují lidé z AČR nebo alespoň znalí poměrů. Rád bych je poprosil, zda-li by dokázali říci, proč se v mediích stále píše o tom, že skokové navýšení ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Vím, že se tady v diskusi pohybují lidé z AČR nebo alespoň znalí poměrů. Rád bych je poprosil, zda-li by dokázali říci, proč se v mediích stále píše o tom, že skokové navýšení rozpočtu by se nedokázalo utratit. Je chyba v délce výběrových řízení ? Je to časově náročné pro dodavatele nebo zadavatele ? Proč konkrétně ? Dá se to nějak urychlit ? Lze to urychlit objednávkou na úrovni vláda - vláda ? Z jakého důvodu se toto neděje nebo málo nebo i tam jsou nějaké časové patálie ?

    Mě by zkrátka zajímalo, zda-li je vůbec šance a vůle dodržet něco, co jsme slíbili nebo už v době slibu jsme věděli, že to nedáme. Proč ?

    Díky předem
    Skrýt celý příspěvek

    • Laci
      18:04 14.10.2020
      Oblíbený příspěvek

      Protože skoro všechno se v Česku plánuje maximálně do konce volebního období. A jelikož je armáda takovej "organizmus", kterej potřebuje koncepční plánování na více let, než je to ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Protože skoro všechno se v Česku plánuje maximálně do konce volebního období. A jelikož je armáda takovej "organizmus", kterej potřebuje koncepční plánování na více let, než je to jedno volební období, tak se to nikomu nehodí do karet.
      - Armáda má celkem dobrou vizi.
      - Jenže ministerstvo obrany, podle toho co předvádí u většiny zakázek, nemá schopný lidi, který by vojenským nákupům nějak rozuměli.
      - A politická reprezentace u moci vidí v armádě černou díru na peníze, která jen bere a nic nedává.
      Skrýt celý příspěvek

  • Mortles
    18:05 13.10.2020
    • (1)
    Oblíbený příspěvek

    Je jasné, že V4+Pobaltí má nominální HDP stejně velké jako Rusko a byla by schopná fungovat jako rozhodující zajištění bezpečnosti východní a jihovýchodní osy EU (protože ze západu ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Je jasné, že V4+Pobaltí má nominální HDP stejně velké jako Rusko a byla by schopná fungovat jako rozhodující zajištění bezpečnosti východní a jihovýchodní osy EU (protože ze západu opravdu v současnosti moc hrozeb neočekávám) a třeba taková iniciativa Trojmoří by i pro nás představovala způsob, jak dodat našim ekonomickým a politickým zájmů výrazně silnější hlas a vláda ANO nevidí geopolitiku jako důležitou otázku (jelikož jim hlasy nezajistí).

    Ačkoli se musím přiznat, že jsem člověk, který dobře zná lidi z vedení Pirátů už od založení strany, nemůžu souhalsit s představou Mikuláše Ferjenčíka, kterou pronesl cca před rokem, že ty dvě procenta nemají žádnou velkou motivaci a jsou jenom jakousi dohodou od stolu bez reálné potřeby a popravdě musím se ho někdy zeptat, jestli si to pořád myslí. Žijeme ve světě, kdy tu armádu připravenou bránit naše zájmy v konfliktu vysoké intenzity opravdu potřebujeme a myslím si, že ty dvě procenta jsou více méně odpovídající naším potřebám a musíme opravdu dobře přemýšlet o geopolitice a to, jak můžeme naše zájmy bránit respektive jak zabránit někomu jinému, aby naše zájmy poškozoval hrozbou vojenské síly. S rostoucím americkým izolacionismem (či přeorientováním na vnitřní a pacifické problémy) se na přímou podporu USA budeme moci spoléhat čím dál méně a na tuto budoucnost se musíme připravit už teď.

    Tento názor jsem získal dlouhým čtením publikací armádních novin a diskusí zde (diskutéři jsou tady dost fundovaní), tedy jak se říká v internetové hantýrce "lurkováním". Myslím si, že se o tomhle dá do budoucna přesvědčit i mnoho politiků.
    Skrýt celý příspěvek

    • Takeda
      20:15 13.10.2020

      Tak snad se Vám podaří přesvědčit i větší členskou základnu Pirátů. Jestli to chápu dobře, tak záleží na jejich hlasování, spíš než na vedení strany, nebo se pletu?

      Tak snad se Vám podaří přesvědčit i větší členskou základnu Pirátů. Jestli to chápu dobře, tak záleží na jejich hlasování, spíš než na vedení strany, nebo se pletu?

      • Mortles
        01:29 14.10.2020

        Tak pokud mluvíme o konkrétních programových postojích, tak závisí na konkrétních věcech napsaných v programovém prohlášení a takových těch předvolebních závazcích co jsou na ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Tak pokud mluvíme o konkrétních programových postojích, tak závisí na konkrétních věcech napsaných v programovém prohlášení a takových těch předvolebních závazcích co jsou na internetu. O nich samozřejmě probíhá předem dlouhá diskuse na fóru a také na různých sjezdech. Hodně lidí dá na lidi, kteří v té straně mají dobré jméno, či to jsou specialisté na dané téma. Aspoň do té míry, jak to znám, tak je tam docela respektující nálada a lidi se snaží smysluplně argumentovat. Ono těch členů a registrovaných příznivců (bohužel bohudík) není také zas tolik a ne každý se zabývá tím samým nebo má ten samý názor, i když některé základní postoje byly už v diskusi myslím vyjasněny (to je třeba také důvod proč takový Ivo Vašíček už tolik nevystupuje na celostátní úrovni).

        Pokud se nemýlím tak o programových a ideových dokumentech ve finále rozhoduje celostátní fórum (vlastně členové strany na internetu či na sjezdu), republikový výbor (krajští předsedové a další členové volení fórem) a předsednictvo (předsedové a místopředsedové).

        Takže nějak tak. A přemýšlel jsem, že pokud vstoupím do strany (což členem momentálně nejsem, jelikož mi připadá, že v současné situaci bych tomu nedokázal dát tu energii, kterou bych chtěl) tak bych se rád zabýval třeba právě obranou, protože ani nevím, kdo to tam má na starosti a tenhle dokument mi nepřipadá zrovna konkrétní třeba (i když napsaný špatně není): https://www.pirati.cz/program/... Ale mají tam aspoň ten fond jako Maďarsko! :D
        Skrýt celý příspěvek

    • Nesher
      23:16 13.10.2020

      Tohle je jedna z věcí, která mě na Pirátech opravdu děsí, zahraniční a obranná politika či daně se nemohou řídit hlasem ulice a je jedno jestli se ta ulice nazývá lid nebo členská ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Tohle je jedna z věcí, která mě na Pirátech opravdu děsí, zahraniční a obranná politika či daně se nemohou řídit hlasem ulice a je jedno jestli se ta ulice nazývá lid nebo členská základna. Protože dav chce každý týden něco jiného a skoro vždy se mýlí. A veřejné mínění je ještě horší, nesmyslnější, chatrnější a neslušnější než vlastní mínění (K. Čapek)
      Skrýt celý příspěvek

      • Mortles
        01:35 14.10.2020

        Já si vůbec nemyslím, že se tam vytváří program na základě "davu", ono to jsou většinou dost dlouhodobé diskuse, kde přichází lidi s různými postoji a baví se o tom dlouho a dlouho ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Já si vůbec nemyslím, že se tam vytváří program na základě "davu", ono to jsou většinou dost dlouhodobé diskuse, kde přichází lidi s různými postoji a baví se o tom dlouho a dlouho plus názory některých členů se berou jako rozhodující (například Mikuláš Ferjenčík a jeho plán na zvednutí slevy na poplatníka jako jednoduchého nástroje daňové progrese, myslím že to je jeho myšlenkové dítko) a zakládají to dost na různých analýzách. K tomu mi připadá, že celá strana se názorově dost de-radikalizovala poslední dobou - asi přibývající roky plus setkání s realitou možného (už dlouho jsem neslyšel nic o kopírovacím monopolu a rušení OSy, ačkoli OSA je hrozná organizace stále).
        Skrýt celý příspěvek

        • Nesher
          09:50 14.10.2020

          Jenže pak jim ty závěry "odborné" analýzy (kolik je u Pirátů skutečných odborníků na bezpečnost či zahraniční politiku) musí odhlasovat členská základna. A jsme zpět u davu. Navíc ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Jenže pak jim ty závěry "odborné" analýzy (kolik je u Pirátů skutečných odborníků na bezpečnost či zahraniční politiku) musí odhlasovat členská základna. A jsme zpět u davu. Navíc mě na té straně děsí další věci, např. primárně levicově-progresivistické zaměření nebo (to je asi dědictví otců zakladatelů), představa, že většinu problémů vyřeší nějaká aplikace či jiný IT Tool.
          Myslím, že Piráty tuhle někdo velmi krásně popsal, jsou to děti voličů středo-pravicových stran, kteří mají potřebu se vyhranit vůči svým rodičům (což je ostatně v mezigeneračních vstazích běžné, proto ten levicový progresivismus) a pro které skutečná svoboda a společenská změna nenastala v listopadu 89 (půlka z nich nebyla tehdy ani na světě), ale ve chvíli kdy mobilní operátoři nabídli neomezený datový tarif za snesitelné peníze.
          Skrýt celý příspěvek

          • Torong
            10:05 14.10.2020

            Naprosto přesně popsáno.

            Naprosto přesně popsáno.

          • Mortles
            15:19 14.10.2020

            Hlavně tu druhou část z osobní zkušenosti považuju za hrubě nepřesnou. Nechme takové věci, které nás infikovaly z amerického politického diskursu jako výrazy "progresivistismus" ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Hlavně tu druhou část z osobní zkušenosti považuju za hrubě nepřesnou. Nechme takové věci, které nás infikovaly z amerického politického diskursu jako výrazy "progresivistismus" (to je pokrok jako špatná věc?) a zaměřme se na konkrétní problémy.

            Z Pirátů nikdo netvrdí, že nás IT nějak spasí, ale neustále poukazují na to, že roli IT a dat nikdo nerozumí, že metodiky jsou zastaralé, "obíhají lidé a ne soubory" a že nás to stojí řádově desítky miliard každý rok. Tedy, že se tady dá výrazně zvedat efektivita státní správy. Vždyť pan premiér ani nemá email, nebo co to jednou vykřikoval se zápisníkem v ruce.

            Neznám žádného voliče Pirátů (a to jich znám osobně řádově desítky), kteří by se stali fanoušky Pirátů proto, aby to "nandali rodičům". Jsou to ovšem "děti" (nyní pětadvacet, třicet a výš) z politicky aktivních rodin - my jsme třeba vyvěšovali k volbám i dva tři bannery, protože každý člen rodiny podporoval jinou stranu - kteří se vyhraňují proti korupci, klientelismu a papalášství. Nejde o datové tarify, taková analýza mi připadá velmi ponižující, ostatně ti lidé jsou většinou velmi nadaní "professionals", které tohle zvlášť netíží ale o to, že ti lidé jsou krajně nespokojení s morální kvalitou politické reprezentace - aneb jaké hemzy v novinách uvidíme příště - a o pocit, že se politika dělá s ohledem na krátkodobé sekundární cíle bez vize a bez dlouhodobých plánů. Jsou to lidé, kteří před vstupem do strany už věnovali hodně času nějaké veřejné aktivitě (kulturní akce, sociální práce) a do politiky je dostal hlavně pocit neochoty současné reprezentace a celková frustrace z bezmoci - neměli koho volit, tak založili stranu.

            A když jde o hlasování členské základny - politika ČSSD se dělá bez ohledu na členskou základnu? Jenom jedni to dělají pokoutně zatímco druzí transparentně. Ten program schvalují předem, dlouho před volbami, a každý si ho může přečíst, žádné zrady ani záhady. Je to demokratická skupina, pokud nevěříme lidem natolik, že si nemyslíme, že nedokáží vymyslet program pro stranu, tak bychom měli asi zavést diktaturu. Kdyby se začali chovat nahodile nebo tak, tak dobře ví, že by ihned zmizeli z povrchu zemského - jako v Německu. Ostatně já bych je nevolil.
            Skrýt celý příspěvek

          • Scotty
            16:44 14.10.2020
            Oblíbený příspěvek

            Největší problém Pirátů, alespoň tedy ve vztahu k otázkám obrany, je jejich názorová nečitelnost. Například ve vztahu k NATO nebo navyšování rozpočtu MO. Obecně je vidět že je to ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Největší problém Pirátů, alespoň tedy ve vztahu k otázkám obrany, je jejich názorová nečitelnost. Například ve vztahu k NATO nebo navyšování rozpočtu MO. Obecně je vidět že je to na periferii jejich zájmů, ovšem představa že o těhle otázkách budou jednou možná rozhodovat mě nenechává úplně klidným.
            Skrýt celý příspěvek

          • Mortles
            19:10 14.10.2020

            Ano, s touhle kritikou můžu souhlasit. Myslím že NATO je ještě dobré, mají to v programu docela jasně, ale rozpočet a koncepce, tam je to horší. Myslím si, že prostě nemají moc ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Ano, s touhle kritikou můžu souhlasit. Myslím že NATO je ještě dobré, mají to v programu docela jasně, ale rozpočet a koncepce, tam je to horší. Myslím si, že prostě nemají moc lidí, které to opravdu hluboce zajímá, to je spojené s tím hodnocením, že jim to připadá jako okrajová záležitost, protože těch lidí fakt nemají dost (s tím, že se snaží nekumulovat a podobně). Ale nemyslím si ani, že by Piráti v současnosti měli v případné koaliční vládě měli o obranu zájem, rádi ji vymění třeba za sociální věci.
            Skrýt celý příspěvek

          • Scotty
            19:26 14.10.2020

            To je možná pravda, ale vláda rozhoduje jako kolektivní orgán.

            To je možná pravda, ale vláda rozhoduje jako kolektivní orgán.

        • RiMr71
          07:37 16.10.2020

          Už ten název strany "piráti"... Kdo si pojmenuje stranu "Zloději a vrazi"?

          Už ten název strany "piráti"... Kdo si pojmenuje stranu "Zloději a vrazi"?

          • Mortles
            18:21 16.10.2020

            To je něco, co se řešilo více méně už od dob zakládání strany, ale myslím že dneska je už dávno vyřešená otázka.

            Co se názvu týče, tak to samozřejmě má motivaci. Možná o tom ...
            Zobrazit celý příspěvek

            To je něco, co se řešilo více méně už od dob zakládání strany, ale myslím že dneska je už dávno vyřešená otázka.

            Co se názvu týče, tak to samozřejmě má motivaci. Možná o tom nevíte, ale v cca roce 2010 společně s pokusy svázat internet jako SOPA, ACTA a tak dále vznikala diskuse o autorském zákoníku, patentovém právu a transparenci, která vyústila ve vznik mezinárodního pirátského hnutí - podle stránky Pirate Bay, známého termínu pro "porušování kopírovacího monopolu", jak by se tehdá řeklo a tak dále. Tedy jméno. Dřív tu pirátskou tématiku, včetně lodí (heslo "internet je naše moře"), papoušků a šátků hodně řešili, pak jim došlo, že tím sice někoho můžou šokovat, ale nikdo je nebude brát vážně. Odstup od této symboliky také vyvolal určité kontroverze.

            Lidé, kteří někdy něco na internetu stáhli ví, na co se to odkazuje. Ti, kteří ne, tak ti se budou ozývat "co to ta dnešní mládež dělá" asi i kdyby se jmenovali úplně jinak. Každopádně i když mezinárodní pirátské hnutí politicky fakticky selhalo, tak pro ČPS je už asi moc pozdě něco měnit.
            Skrýt celý příspěvek

    • liberal shark
      06:18 14.10.2020

      Myslím, že motivace k budování ozbrojených sil ve střední Evropě je zřejmá. Nelze připustit další pokusy o diktát z Kremlu ani z Bruselu.

      Myslím, že motivace k budování ozbrojených sil ve střední Evropě je zřejmá. Nelze připustit další pokusy o diktát z Kremlu ani z Bruselu.

      • Torong
        10:07 14.10.2020

        Ano, jenže chybí společná platforma střední Evropy. Rakousko-Uhersko je pryč a není nic co by ho nahradilo...

        Ano, jenže chybí společná platforma střední Evropy. Rakousko-Uhersko je pryč a není nic co by ho nahradilo...

        • krllo
          18:51 15.10.2020

          To je dobře. To bylp takový předchúdce dnešní EU. Dva národy vladli cca 23 národům.

          To je dobře. To bylp takový předchúdce dnešní EU. Dva národy vladli cca 23 národům.

      • krllo
        14:51 14.10.2020

        Brusel sídlo NATO, nám přeci může diktovat, vždyť jsme cleny NATO.

        Brusel sídlo NATO, nám přeci může diktovat, vždyť jsme cleny NATO.

        • liberal shark
          15:53 14.10.2020

          Upřesním - z centra Bruselu. NATO sídlí u letiště Zaventeem.

          Upřesním - z centra Bruselu. NATO sídlí u letiště Zaventeem.

          • krllo
            18:50 15.10.2020

            Ale to pořád Brusel.

            Ale to pořád Brusel.