Polský pohled: Posilování americké armády v Polsku

Polský pohled: Posilování americké armády v Polsku
Polsko-americká dohoda z 15. srpna má velký význam nejen pro Polsko, ale také pro region. / Ministerstvo národní obrany (Zvětšit)

15. srpna, během Svátku polského vojska (Święto Wojska Polskiego), byla podepsána dohoda o posílení spolupráce mezi Polskem a USA. Smyslem smlouvy je zvýšit bezpečnost v regionu díky větší angažovanosti USA ve střední Evropě.

Polsko-americká vojenská spolupráce

Polsko-americká vojenská spolupráce má tradici stejně dlouhou, jako je historie Spojených států. Již během americké války za nezávislost hráli důležitou roli polští dobrovolníci, zejména Tadeusz Kościuszko a Kazimierz Pułaski. O něco blíže k současnosti to byli zase Američané, kteří podporovali Poláky, lze zmínit například americké dobrovolníky bojující během polsko-bolševické války nebo spolupráci během druhé světové války. 

Když Polsko a další země v regionu spadly do sovětské sféry vlivu, tato spolupráce samozřejmě utichla, aby se po roce 1989 oficiálně obnovila. Podpora navíc nebyla vždy jednostranná ‒ za zmínku stojí například operace Samum (tajná polská záchranná operace v Iráku v roce 1990) nebo polská účast na operacích v Afghánistánu a Iráku. Američané navíc několikrát prováděli vojenská cvičení ve spolupráci s Poláky, také na území Polska. 

Američané také zahájili výstavbu vojenských zařízení, od roku 2018 například v Redzikově rostou prvky systému Aegis Ashore (tzv. protiraketový štít), který budou v budoucnu trvale obsluhovat příslušníci amerického námořnictva. Velkou roli pro rozvoj spolupráce samozřejmě hrálo přistoupení Polska k NATO nebo úzké a dostatečně silné vazby mezi Polskem a Západem po vstupu do EU.

Oheň na východě

Další etapu polsko-americké vojenské spolupráce přinesla druhá ukrajinská revoluce v letech 2013/2014 a ruská intervence na Ukrajině: nejprve nelegální anexe Krymu, poté podpora (nebo dokonce iniciace?) povstání takzvaných separatistů v Luhansku a Doněcku (východní Ukrajina). USA reagovaly po několika týdnech po vypuknutí války na Donbasu a rozhodly se vyslat na cvičení do Polska a dalších zemí v regionu prvky americké 173. výsadkové brigády. 


Na polském cvičišti debutovaly tanky Abrams s aktivním obranným systémem Trophy HV. Zdá se, že to byla určitá forma symbolické deklarace; větší foto / US Army

Časem se cvičení účastnili také vojáci amerického 91. jízdního pluku a k Američanům se přidali vojáci z jiných zemí NATO (Francie, Kanady, Velké Británie, Rumunska, Německa atd.), kteří téměř nepřetržitě prováděli rozsáhlá cvičení, zejména v Polsku a pobaltských státech. Summit NATO v britském Newportu (září 2014), a v té době přijatý Plán připravenosti (Readiness Action Plan), stanovili rámec pro další kooperaci v rámci Severoatlantické smlouvy. Přítomnost amerických sil v Polsku se měla postupně zvyšovat, zejména v období velkých společných cvičení (ve skutečnosti spíše polských manévrů s podporou NATO), jako je rekordní Anakonda 16 (za účasti 14 000 amerických vojáků) nebo cvičení Defender Europe 20+ plánované na rok 2020 (proběhlo omezeně kvůli COVID-19).

V březnu 2016 Američané oznámili, že v Polsku budou rozmístěny relativně velké síly americké armády v podobě obrněné brigády a letecké složky – mělo se jednat o rotační přítomnost. Kromě toho USA od roku 2017 také trvale rozmístily určité síly v pobaltských státech. Dalším mezníkem bylo prohlášení o posílení spolupráce, které v červnu 2019 podepsali prezidenti Andrzej Duda a Donald Trump. K přibližně 4500 americkým vojákům rotujícím v Polsku se mělo přidat dalších 1000 jejich kolegů. Na oplátku Polsko mělo zajistit a udržovat infrastrukturu pro americké síly rozmístěné v Polsku. Neoficiálně se hovořilo o nákladech kolem dvou miliard zlotých (více než půl miliardy dolarů). 

Někteří komentátoři poukázali na to, že následné nákupy provedené v USA bez výběrového řízení a za poměrně sporných podmínek v první polovině letošního roku (nákup víceúčelových letadel F-35A a protitankové řízené střely Javelin) jsou ve skutečnosti další platbou za zvýšení přítomnosti amerických vojenských sil v Polsku. V každém případě ustanovení deklarace byla potvrzená dohodou z 15. srpna tohoto roku, díky čemuž byly rozptýleny mnohé pochybnosti.


Takzvané „nájezdy draků“ byly skvělou formou informování místního obyvatelstva o přítomnosti americké armády ve střední Evropě a jejím dopadu na bezpečnost obyvatel; větší foto / US Army

Dohoda o posílení obranné spolupráce mezi USA a Polskem

K uzavření dohody došlo během Svátku polského vojska, polskou stranu reprezentoval ministr národní obrany Mariusz Blaszczak a americkou ministr zahraničí Michael Pompeo. Celý obsah smlouvy (v polštině). Nejdůležitější body smlouvy jsou:

  1. Zformovaní prvků velení sboru americké armády v Polsku, konkrétně tzv. Předního velení 5. sboru americké armády (United States Fifth Army) s armádním generálem Johnem Kolasheskim (má polské kořeny) v čele. Jednotka zajistí velení americkým vojskům působících ve východních zemích NATO (tzv. Východní křídlo NATO);
  2. Příprava polské vojenské infrastruktury pro příjem větších amerických sil. Polsko připraví infrastrukturu schopnou zajistit v případě potřeby přesun a rozmístění až 20 000 amerických vojáků, např. během vojenských cvičení nebo při mimořádných událostech;
  3. Vytvoření právního rámce, který reguluje vzájemné vztahy mezi americkou armádou a polským právním systémem. Tato dohoda vychází z dohody NATO SOFA z roku 1951;
  4. Polsko určí, které části společně používaných vojenských základen budou dány k dispozici americkým vojákům a které zůstanou zcela polské. Zástupci polských služeb mají mít přístup ke společným objektům, ale také do zařízení používaných pouze americkými ozbrojenými silami;
  5. Polsko americké armádě zdarma poskytne ubytování, stravu, určité množství pohonných hmot a vybrané prvky logistické podpory a služeb. Celkové roční náklady se oficiálně odhadují na přibližně 500 milionů zlotých (přibližně 130 milionů dolarů). Podle ministra Blaszczaka má navíc Polsko nést část nákladů na účast americké armády na předem naplánovaných cvičeních v Polsku (citace ministra: „K tomu je třeba připočítat finanční podíl za cvičení, jehož výše se určí s ročním předstihem”). Část těchto prostředků zůstane v Polsku a půjde polským společnostem;
  6. Počet amerických vojáků v Polsku se zvýší na 5500 lidí (kromě dočasného nárůstu souvisejícího například s rozsáhlými cvičeními ‒ pak jich bude více). Přední velení divize (jde o jinou strukturu než velení sboru) bude v Poznani, společné bojové výcvikové středisko v Drawsko Pomorskie, logistická letecká základna USAF na letišti Wroclaw-Stachowice, letka dronů USAF na letišti v Lasku, letecká bojová brigáda, prapor bojové logistické podpory a skupina speciálních sil v Powidzu, další zařízení pro speciální jednotky v Lublinieci a těžká obrněná brigáda (ABCT) v Zaháni a Swietoszówu.


Cvičení amerických sil v Polsku jsou také příležitostí k přesunu masy lidí a vybavení na velké vzdálenosti; větší foto / US Army

Realizace ustanovení dohody zvýší přítomnost vojáků americké armády v Polsku a počet obsazených posádek. Mělo by to přinést pozitivní účinek v kontextu eventuálních plánů ruské agrese nejen proti Polsku, ale také vůči pobaltským státům, protože větší počet amerických (nebo šířeji: aliančních) vojáků v blízkosti možného místa vojenských operací stabilizuje region a ambice jeho jednotlivých států. Na první pohled se náklady navíc zdají být přijatelné ‒ mohou být dokonce čtyřikrát nižší, než se původně předpokládalo. Zdá se, že stojí za to usilovat o další rozšíření přítomnosti amerických ozbrojených sil (ale i dalších mimoregionálních členů NATO) v našem prostoru, a to nejen v Polsku, protože to zvyšuje bezpečnost regionu a jeho „zázemí“, tj. zemí západní Evropy.

Situace v Pacifiku, a zejména rychlý rozvoj čínské flotily, vedou USA ke snížení sil v Evropě. Jak dlouho budou moci být aktivní na obou koncích Země?

Kontroverze

Dohoda (obecněji: polsko-americká spolupráce v zaběhnutém formátu posledních několika let) nicméně vzbuzuje několik pochybností:

  1. Kontroverzní právní ustanovení ‒ některá ustanovení vyvolala velmi živou diskusi, zejména pokud jde o právní postavení amerických vojáků rozmístěných v Polsku. Jeden z nich zejména (z článku 14) vzbudil zvláštní pozornost médií:
    „(...) Polská republika na žádost Spojených států a za účelem splnění své povinnosti vzájemné obrany, tímto uplatňuje své svrchované právo a vzdává se přednostního práva Polské republiky při výkonu trestní jurisdikce. [...] V případech zvláštního zájmu Polské republiky mohou orgány Polské republiky zrušit tuto výjimku předložením písemného prohlášení příslušným vojenským orgánům USA. “
    Podle interpretace některých novinářů to znamená, že v praxi nebude mít Polsko žádnou právní kontrolu nad spojeneckými vojáky rozmístěnými v Polsku, ale bude o ní muset požádat pokaždé, když to bude nutné. Ministerstvo národní obrany se proti takové interpretaci tohoto ustanovení ohradilo. Jak to bude fungovat v praxi – ukáže čas.
  2. Finance – mnoho komentátorů poukazuje na to, že prostředky z polského rozpočtu, které budou použity na částečné financování americké přítomnosti na Visle, by byly mnohem lépe vynaloženy na financování polské armády. Odvolávají se na staré přísloví: kdo nechce podporovat svou vlastní armádu, bude muset podporovat cizí. Navíc poukazují na špatný stav polských ozbrojených sil, zejména technický – navzdory neustále rostoucímu rozpočtu ministerstva obrany výzbroj stále stárne rychleji, než je nahrazena novou.
    Částečně se jedná o platný argument, ale na druhou stranu asi 130 milionů dolarů ročně není částkou, která změní materiální situaci polské armády. Je možné se zamyslet, zda relativně velké finanční prostředky vynaložené na nákup zbraní v USA nešly utratit lépe (nebo alespoň zda nešlo koupit některé typy amerických zbraní za lepších podmínek, např. s ​​částečnou výrobou v Polsku nebo s kompenzací), ale formálně tyto případy nesouvisejí se smlouvou z 15. srpna.
  3. Klamná pohoda – přítomnost amerických jednotek v Polsku je pravděpodobně prospěšná jak pro bezpečnost Polska, tak pro celý region. Může však evokovat iluzorní pocit pohodlí, což povede k opuštění investic do vlastní bezpečnosti a hledání doplňků vztahů s Washingtonem. USA se mezitím stále více angažují v tichomořské oblasti, což vyžaduje přesun některých zdrojů a sil do okolí Japonska, Jižní Koreje, Tchaj-wanu atd. Stačí zmínit, že vojáci převezení do Polska budou z velké části pocházet ze skupiny vojáků dosud umístěných v Německu. Část amerického kontingentu umístěného v Německu bude přesunuta do dalších evropských zemí, ale některé jednotky budou také povolány zpět do USA – celkem tedy bude v Evropě méně amerických vojáků.
    Soudě podle posledních zpráv Pentagonu, podle kterých Čína mohla v některých technologiích a typech vojsk získat nad USA výhodu, může trend odklonu od Evropy sílit, a svou roli bude mít navíc i obtížná situace amerického rozpočtu. Lze si dokonce představit situaci, kdy současná rotační přítomnost amerických vojsk v Polsku zcela skončí kvůli rostoucímu napětí v Pacifiku. Rozhodne se Varšava doplnit spojenectví s USA prohloubením (či spíše obnovením) vztahů s dalšími členy NATO, zejména s Německem, Francií a jeho nejbližšími partnery (Česká republika, Slovensko, pobaltské státy, ale i mimo NATO: Švédsko, Finsko, Ukrajina ... ) – to ukáže čas. V každém případě stojí za to pohlížet na evropské obranné iniciativy jako na další pilíř bezpečnosti pro Polsko a region. To vše má ještě větší význam ve světle nedávných událostí v Bělorusku.

Originální polský článek napsaný pro Armádní noviny (překlad: Jan Grohmann)

Bartlomiej Kucharski, 29 let, pracuje pro vydavatelství Vojenského výzkumného a analytického týmu (Zespół Badań i Analiz Militarnych). Píše články pro zbiam.pl, je pravidelný spolupracovníkem časopisu Wojsko i Technika a Wojsko i Technika Historia. V minulosti psal pro časopisy Armia a Nowa Technika Wojskow, think-tank Fundacja Pulaski a pro webové stránky radar.pl a dziennikzbrojny.pl. Spolu s několika dalšími lidmi provozuje fórum Obrona PRO. Kromě armády a bezpečnosti se zajímám o historii, astronomii, paleontologii a fantasy literaturu.

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Polsko hledá náhradu za T-72 a BWP-1

Polský Inspektorát pro vyzbrojování spustil ambiciozní modernizační program polských obrněných sil. ...

Polská teritoriální obrana

Táhnoucí se ukrajinská krize v nemalé míře překreslila podobu evropské bezpečnosti. Mezi státy, ...

Americká armáda posílá tanky do Polska

V těchto dnech do Polska přijíždí první američtí vojáci s těžkou obrněnou technikou. Američtí vojáci ...

Polský pohled na krizi v Bělorusku

Dne 9. sprna Bělorusové již pošesté vybrali prezidenta své země. Podle oficiálních výsledků vyhrál ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Pro vizuální i informační zpřehlednění diskuze jsme od 4.9.2020 vytvořili sbalovací příspěvky. Viditelných bude vždy prvních 180 znaků. V případě zájmu si může čtenář zbytek textu v příspěvku rozbalit a poté zase sbalit.

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • cejkis
    23:20 06.09.2020
    • (12)

    Ekonomický a posléze vojenský úpadek Spojených států je nevyhnutelný. Následovat bude i úpadek NATO. Můžeme Američanům vyčítat milionjedna geopolitických chyb, přešlapů za kterými ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Ekonomický a posléze vojenský úpadek Spojených států je nevyhnutelný. Následovat bude i úpadek NATO. Můžeme Američanům vyčítat milionjedna geopolitických chyb, přešlapů za kterými jsou tisíce mrtvých. Nečekejme ovšem, že nastupující hegemon Čína bude lepší. Čím dříve si střední Evropa uvědomí trend, tím dříve a efektivněji se dokáže na nový multipolární svět připravit.

    Stará americká iniciativa vytvořit pás států oddělující Rusko od Německa dostává ze strany Polska v poslední období více energie. Polsko se stane novým regioálním hráčem střežící americké zájmy.

    Češi jsou součástí Německa a tak jejich osud v novém multipolárním světě řešit nemusíme.
    Skrýt celý příspěvek

    • achi67
      09:06 07.09.2020
      • (0)
      Oblíbený příspěvek

      Je to tak tak, kapitalistický imperialismus stojí nad propastí... ze které se my horko těžko hrabeme :)

      Je to tak tak, kapitalistický imperialismus stojí nad propastí... ze které se my horko těžko hrabeme :)

      • cejkis
        02:00 08.09.2020

        Nad dluhovou propastí.

        Nad dluhovou propastí.

    • otecko
      09:27 07.09.2020
      Oblíbený příspěvek

      Proč by měl být nevyhnutelný? První věci k nápravě je si uvědomit hrozbu, to se konečně začíná dít, druhou věcí by mělo být navrhnout řešení eliminace hrozby, na tom se na ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Proč by měl být nevyhnutelný? První věci k nápravě je si uvědomit hrozbu, to se konečně začíná dít, druhou věcí by mělo být navrhnout řešení eliminace hrozby, na tom se na sumitech NATO už také začíná pracovat, pak už zbývá to řešení začít uplatňovat v národních armádách. Dá se říct, že oproti uplynulým 10 letům nastal-i v ČR, posun v myšlení směrem nahoru. Na házení flinty do žita máme ještě chvíli čas, ovšem budíček už dávno zazvonil, tak je třeba našich politiků aby konali.
      Skrýt celý příspěvek

      • cejkis
        02:01 08.09.2020

        Protože americký veřejný dluh je nesplatitelný.

        Protože americký veřejný dluh je nesplatitelný.

        • Jan Padesátýpátý
          04:59 08.09.2020

          a to je problém?
          podstatné je, že věřitelé s tím nemají problém

          a to je problém?
          podstatné je, že věřitelé s tím nemají problém

        • skelet
          06:52 08.09.2020
          Oblíbený příspěvek

          dluhy se nemusí splatit, dluhy se musí platit.

          dluhy se nemusí splatit, dluhy se musí platit.

        • Pavel1
          17:59 08.09.2020

          Tak to číňani příjdou na buben.

          Tak to číňani příjdou na buben.

        • stepan
          21:40 11.09.2020

          Achjo, opet? Je to nutne?

          Americky verejny dluh je snad to posledni, co USA, potazmo zapadni svet musi trapit.

          Precti si laskave neco o strukture americkeho dluhu, kdo komu kolik ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Achjo, opet? Je to nutne?

          Americky verejny dluh je snad to posledni, co USA, potazmo zapadni svet musi trapit.

          Precti si laskave neco o strukture americkeho dluhu, kdo komu kolik dluzi, pro koho je to vyhodne apod. Pak mozna zjistis, ze ani americky, ani napr. japonsky dluh neni problem.
          Skrýt celý příspěvek

          • Lukash
            11:08 13.09.2020

            To darmo budes cloveku ako je cejkis vysvetlovat :)

            To darmo budes cloveku ako je cejkis vysvetlovat :)

    • Pavel1
      09:58 07.09.2020
      Oblíbený příspěvek

      Jinými slovy, přání otcem myšlenky.

      Jinými slovy, přání otcem myšlenky.

    • Danieeel
      22:01 08.09.2020

      Ano, ano, uz kazdu chvilku nastane konecne ten upadok prehnileho a dekadentne demokratickeho vyspeleho sveta. Zato despoticke krajiny budu rast znova dvojcifernymi cislami rocne, ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Ano, ano, uz kazdu chvilku nastane konecne ten upadok prehnileho a dekadentne demokratickeho vyspeleho sveta. Zato despoticke krajiny budu rast znova dvojcifernymi cislami rocne, ako rastli pri prechode s polnohospodarskej ekonomiky na priemyselnu, az na vecne casy. Alebo budu tazit este viac a viac ropy, aby mali Armat a Rapronych kazdym rokom o dalsi jeden az dva kusy viac!

      Cina zhasla - jej rast nikdy viac neprekroci par percent. Nachadzaju sa na prelome industrialnej a post industrialnej ekonomiky. A demograficky vyvoj, s ktorym tam tak nechutne experimentovali ti nebojacni osvieteni autokrati, ich zatlaci do este vacsieho srabu ako v "dekadentnych demokraciach", kde sa vlada aspon nejebala ludom aspon do tejto veci - ohladne mnozenia...

      Cina hospodarsky USA + EU nikdy nedobehne.
      Okrem toho je tu viacero krajin, ktore Cine tvrdo konkuruju jej doterajsimi ekonomickymi vyhodami. S tym by sa bolo hodno vyrovnat - Cina este sice nie je za zenitom, iba ze ten jej zenit je ovela blizsie a jasne viditelny. Narozdiel od zenitu "dekadentneho demokratickeho sveta", ktoreho zjavenie sa sudruhovia kazde rano na oblohe ocakavaju uz pomaly 70 a via rokov...
      Skrýt celý příspěvek

      • Danieeel
        22:07 08.09.2020

        PS: som to napisal nejasne: Cina ekonomicky nedobehne ani USA, ani EU. Nieto este tak dohromady. (vyjma nejakej kataklizmy zapadnej pologule)

        PS: som to napisal nejasne: Cina ekonomicky nedobehne ani USA, ani EU. Nieto este tak dohromady. (vyjma nejakej kataklizmy zapadnej pologule)

    • Poly
      11:50 09.09.2020

      To slýchával můj děda, můj otec a i já. No někdy konec přijde. Úpadek zažije každá země. Ale už začíná být vtipné, jak se to pořád opakuje dokola a ono furt nic. Čína má dost ...
      Zobrazit celý příspěvek

      To slýchával můj děda, můj otec a i já. No někdy konec přijde. Úpadek zažije každá země. Ale už začíná být vtipné, jak se to pořád opakuje dokola a ono furt nic. Čína má dost zásadní problém - je extrémně neoblíbená a jen málo států se s ní kamarádíčkuje, prachy a ekonomická síla nejsou všechno. Některé země jsou "spojenci" jen proto, že nemají na výběr. A s tím jak se chová, jsou vztahy čím dál horší. To je dost zásadní problém dosáhnout faktu, že bude světovým hegemonem. Dokonce i ten Vietnam začíná otáčet, byť to byl velký spojenec - Obama a McCain udělali spoustu práce. Další palčivý a velice drahý problém - boj o vliv v Jihočínském moři, který nemůže výhledově vyhrát. Věčně se tu probírá USA vs Čína, ale třeba Indii rostou křidýlka. Jen pro zajímavost, široko daleko má jako jediná země velkou letadlovku, v plánu další. Ve výstavbě 4 raketové steahl torpédoborce s dost nepříjemnou výzbrojí. K tomu opět stavba šesti (další v plánu) větších fregat, opět dobře vyzbrojených. Spuštěno 6 nových a ve výstavbě další 2 grigoroviče. Zajímavá je i oteplování vztahů k USA.
      USA jistě ztrácí jistý vliv, ale ne nějakým úpadkem, ale proto, že se objevili menší hráči, kteří si ukrojili kus koláče.
      Skrýt celý příspěvek

      • Danieeel
        22:50 09.09.2020

        Presne tak, Cina sice teraz ziari, ale jej jas slabne. A je viacero lokalnych velmoci, ktore tam hraju a budu hrat svoju svoju hru.

        Ani demograficky to s nimi vyhladovo nevyzera ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Presne tak, Cina sice teraz ziari, ale jej jas slabne. A je viacero lokalnych velmoci, ktore tam hraju a budu hrat svoju svoju hru.

        Ani demograficky to s nimi vyhladovo nevyzera nijako dobre. (India by ku koncu storocia mala mat viac obyvatelov ako Cina... Nigeria bude najludnatejsia krajina. Inak podla tejto, celkom doveryhodnej a "kompletnej" analyzy, by sa prirastok obyvatelstva na zemi mal zastavit niekedy okolo 2065.)

        Koniec koncov Cinske ambicie ani v naznakoch neprekracuju juhocinske more. To je cele, o com sa ten deklarovany stret s USA toci. Je to sice strategicky naozaj super dolezita oblast, ale stale len jedna z viacerych na svete.
        Skrýt celý příspěvek

  • janusinko
    16:53 04.09.2020

    Sice mimo tému, ale...

    https://www.idnes.cz/technet/v...

    Sice mimo tému, ale...

    https://www.idnes.cz/technet/v...