Polský protiletadlový komplex Notec ráže 35 mm

V roce 1994 Polsko zahájilo strategický program „Moderní technologie pro rozvoj systémů protiletadlové obrany vojsk a objektů“ v hodnotě 200 milionů zlotých. Program se skládal ze tří částí: PLDK Loara, protiletadlový raketový komplet (PLRK) Loara a přenosný protiletadlový raketový komplet Grom. U systémů Loara se počítalo s vysokou mírou autonomie. Měly mít vlastní radary pro sledování a řízení palby a vysoce unifikovanou věž umístěnou na tankové platformě PT-91.

Za účelem vývoje „protiletadlového tanku“ polský průmysl v roce 1995 za částku šest milionů švýcarských franků koupil licenci na 35mm kanon Oerlikon KDA od švýcarské společnosti Contraves AG (nyní koncern Rhenimetall). Tyto investice spolu s rozsáhlou spoluprací se západními partnery, včetně francouzské společnosti Sagem (dodavatel termovizní kamery a navigačního systému) a švédské společnosti Ericsson (dodavatel radaru Eagle Mk.II), umožnily polské armádě v roce 2001 představit hotový PLDK Loara.

PLDK Loara; větší foto / Steifer, CC BY 3.0