Jaderné ponorky finančně vyčerpávají ruské ozbrojené síly

Útočná jaderná ponorka K-560 Severodvinsk třídy Jaseň (Projekt 855); větší foto / Mil.ru, CC BY 4.0

Ruský autor Maxim Klimov v článku Na co se ptát „Jaseňa“: Jaderné ponorky drží flotilu na přídělech na webu Vojensko-průmyslový kurýr kritizuje objem prostředků plynoucí do stavby ruských jaderných ponorek. Podle Klimova se kvůli jaderným ponorkám nedostává peněz na stavbu hladinových plavidel nebo námořních letadel. Klimov je však za svůj článek kritizován.

Klimov hned z kraje začal s kritikou „megaprojektu“ jaderných ponorek třídy Borej (Projekt 955) a z ponorek odpalovaných balistických střel RSM-56 Bulava.

Dle Klimova uběhlo šest let od ukončení státních zkoušek první ponorky K-535 Jurij Dolgorukij a tři roky od převelení první ponorky K-550 Alexandr Něvskij k Tichomořské flotile. Ponorka Jurij Dolgorukij slouží v Severní flotile, u Tichomořské flotily najdeme ještě třetí ponorku K-551 Vladimir Monomach.

Prozatím ale nebyly provedeny v Tichém oceánu zkušební odpaly střel Bulava z ponorek K-550 a K-551 a podle Klimova ponorka Jurij Dolgorukij nenese žádný bojový náklad (torpéda, střely) ‒ slouží pouze jako základna pro testování střel Bulava.

Co se týče finančních nákladů, tak přesná aktuální cena projektů Borej a Bulava není známa. První ponorka K-535 Jurij Dolgorukij měla stát 713 milionů dolarů. Jde však o údaj z roku 2010 a také podle tehdejšího kurzu rubl / dolar. Každopádně vývoj a stavba osmi ponorek Borej (četně provozní infrastruktury), včetně vývoje a výroby střel Bulava bude stát ruské ministerstvo obrany minimálně 10 miliard dolarů. Další stovky milionů dolarů námořnictvo zaplatí za provoz a údržbu ponorek, včetně ostrých testů střel Bulava, po celou dobu životnosti.  

Dle Klimova skutečný jaderný raketový arzenál ruského námořnictva stále tvoří flotila starších ponorek Projekt 667BDR (jedna ponorka) a novější Projekt 667BDRM (šest ponorek) postavených v 70. a 80. letech minulého století.

Ruský autor ale neodmítá námořní složku ruské jaderné triády, protože všechny tři složky (pozemní, letecká, námořní) navzájem překrývají nevýhody těch dalších. V případě jaderných ponorek navíc údajně stačí k zajištění adekvátní jaderné odvety jediná nezjištěná ponorka s plným bojovým nákladem. Ostatně ponorky třídy Borej mají 16 střel Bulava, každou se šesti až deseti nezávisle naváděnými jadernými hlavicemi (MIRV).

K tomu je ale nutné mít ve výzbroji minimálně několik plavidel, aby byla zajištěná jak trvalá přítomnost na moři, tak přežití aspoň jediné ponorky před prostředky protiponorkového boje nepřítele. „Vzhledem k tomu, že základem strategického zastrašování není dolet nebo množství hlavic na raketách, ale nevyhnutelnost odvetného úderu, základem je bojová stálost námořních strategických jaderných sil,“ píše Klimov.


Testovací odpal střel Bulava z ponorky K-535 Jurij Dolgorukij.

Stejný problém je podle autora u ponorkových střel s plochou dráhou letu a jejich nosičů, tedy útočných ponorek s jaderným pohonem. Rusko rezignovalo (Klimov doslova píše o neúspěchu) z modernizace útočných ponorek třetí generace (Ščuka, Antěj) a dalo přednost stavbě ponorek čtvrté generace třídy Jaseň (Projekt 885), resp. nejnovější Jaseň-M (Projekt 855M). Ponorky třídy Jaseň-M mají postupně ve výzbroji nahradit ponorky třídy Ščuka (v kódu NATO Oscar II) a Antěj (Akula).

První ponorka K-560 Severodvinsk vstoupila do služby v roce 2014 a námořní testy druhé (výrazně konstrukčně modernizované) ponorky K-561 Kazaň skončí letos. Ponorky třídy Jaseň nesou bojový náklad v podobě 32 ks střel s plochou dráhou letu Oniks nebo až 40 střel Kalibr či Ch-101.

Klimov ale třídu Jaseň kritizuje. Údajně pro tuto ponorku neexistuje dostatek střel, ponorky jsou příliš drahé a údajně příliš hlučné. „Pokud budeme nazývat věci pravými jmény, vytvoření efektivního systému nejaderného odstrašování založeného na jaderných ponorkách Projektu 885M je daleko za hospodářskými možnostmi státu,“ upozorňuje Klimov s tím, že hlavní problém je velká hlučnost ponorek třídy Jaseň.

Podle přiloženého grafu (viz níže), na který se odvolává Klimov, nejnovější ponorky čtvrté generace (Jaseň) jsou minimálně o deset decibelů hlučnější než americké ponorky třídy Seawolf a Virginia.

Graf však neukazuje konkrétní hlučnost jednotlivých ponorek (což je tajná informace), ale pouze trend snižování hlučnosti ponorek a porovnání hlučnosti sovětských / ruských a amerických plavidel. Graf je dílem rozvědky amerického námořnictva ONI (Office of Naval Intelligence) a původně sloužil k lobbování pro pokračování stavby jaderných ponorek třídy Seawolf.

Graf: Porovnání hlučnosti sovětských, ruských a amerických ponorek; větší foto / Vojtek S, CC BY 3.0
 

Ponorky třídy Jaseň jsou jediné, který si zachovaly klasický zadní lodní šroub, všechny ostatní moderní ponorky používají vodní trysky (pump-jet). Podle ruského autora bylo důvodem použití šroubu udržení nízké hladiny zvuku při plavbě do 20 uzlů. „Ale jak ukazuje výzkum, při stejné hladině hluku je rychlost ponorek třídy Virginia a Seawolf mnohem vyšší, než u ponorek Severodvinsk a Kazaň. A to je velmi vážná taktická vada, jejíž dopady si plně neuvědomujeme,“ říká Klimov.

Ruský autor také upozorňuje na nové způsoby detekce ponorek. Podle jeho informací ruští námořní důstojníci ze Severomorsku sledovali let amerického protiponorkového letadla P-3 Orion a následně porovnali trasu letadla s polohami ruských ponorek.

„Všech deset obratů na jeho trase [Orionu - pozn. red.] přesně kopírovalo polohu našich ponorek. Ve skutečnosti je ani nehledal, ale letěl na jistotu. Orion letěl přesně na naši jadernou ponorku bez jakéhokoliv křižování, shodil průzkumnou bóji a přesunul se k další ponorce,“ píše Klimov.

Ruský autor dále varuje, že rozsah hrozby v podobě západních protiponorkových letadel Rusko podceňuje, protože samotné ruské protiponorkové letectvo je „katastrofálně za zahraniční úrovni.“ Nejnovější ruský protiponorkový letoun Il-38N Novella má být údajně až čtyřikrát schopnější než původní stroj Il-38. „Problém ale je v tom, že schopnost Il-38 bojovat proti tichým ponorkám je prakticky nulová,“ píše ruský autor.

Podle Klimova si prostě Rusko nemůže dovolit investovat velký objem peněz do „bojových systémů s pochybnou účinností“ a zejména tím snížit objem finanční prostředků směřujících do výcviku, technologického rozvoje a přezbrojení pozemních sil, kde stále panuje „obtížná situace s bojovým vybavením.“ V námořnictvu zase důraz na ponorky neumožňuje více investovat do stavby hladinových plavidel nebo investovat do rozvoje flotily námořních letadel.

Dokument o nejnovější ponorce Jaseň-M.

Cena ponorky Severodvinsk (Projekt 885) měla podle informací tehdejšího ruského ministra obrany Anatolije Serdjukova z roku 2011 stát 47 miliard rublů (jedna miliarda dolarů v cenách z roku 2011). Stavba výrazně přepracované ponorky Kazaň (Projekt 885M, Jaseň-M) měla stát 112 miliardy rublů (3,5 miliardy dolarů v roce 2011). Opět není jasné, jaké jsou skutečné a finální náklady.

Ve stejném roce 2011 moskevský think-tank CAST (Centrum pro analýzu strategií a technologií) uvedl, že jedna fregata třídy Admirál Gorškov má stát 18 miliardy rublů. Uvedené ceny ponorek a fregat jsou přinejlepším přibližné, protože aktuální oficiální ceny nejsou veřejně známy. Dá se ale říci, že místo dvou ponorek třídy Jaseň / Jaseň-M mohlo ruské námořnictvo získat minimálně osm fregat třídy Admirál Gorškov, resp. ještě více, protože provozní náklady fregat proti jaderným ponorkám budou nepochybně výrazně menší.

Další otázkou je tempo výstavby ponorek třídy Jaseň-M. Pokud pomineme nejstarší plavidlo Severodvinsk (stavěné od roku 1993) třídy Jaseň, tak loděnice Sevmaš zatím opustila jediná ponorka Kazaň třídy Jaseň-M. Dalších pět ponorek třídy Jaseň-M má následovat každý rok až do roku 2023.

Americké námořnictvo ale již provozuje tři útočné ponorky Seawolf a 16 útočných ponorek třídy Virginia. Dalších devět lodí je ve výstavbě a poté se počítá se stavbou dalších dvaceti ponorek (deset ve verzi Block V, pět ve verzi Block VI a pět ve ve verzi Block VII). Poslední ponorka Virginia Block VII má být dodána v roce 2033.

„Abychom vyřešili kritické problémy ponorkových sil námořnictva je nezbytné především provést speciální testovací a výzkumné cvičení [pro zjištění skutečné bojové hodnoty ruských ponorek ‒ pozn. red.]. Dokud nebudou dokončeny, výstavba nových jaderných ponorek by měla být výrazně snížená, a to ve prospěch přesunu omezených finančních prostředků k mnohem důležitějším a kritičtějším obraným programům ‒ povrchovým lodím a letectví,“ píše na konci svého článku Klimov.

Ruský autor ale také dříve v článku naznačuje (v souvislosti s ruskými protitorpédovými systémy Vist a Udar), že námořnictvo podobné hloubkové testování odmítá, protože by se tím odhalila skutečná (pro námořnictvo nepříjemná) bojová hodnota jednotlivých ponorkových systémů.

Ruská ponorková flotila (duben 2018); větší foto / Naval Analyses

Co se týče kritiky autora, ta se objevila například v diskuzi na Russian Defense Policy. Kritici především zpochybňují znalost autora o skutečné hlučnosti ruských a amerických jaderných ponorek (údaj o deseti decibelech), protože hlučnost ponorek je přísně střeženým tajemstvím.

Například analytik Centra pro vojenské námořní analýzy (Center for Naval Analyses) Michael Kofman, kterého v článcích na Armádních novinách často citujeme, si s autorem nebral servítky: „Autor je známý cvok. Všechny jeho články jsou nějaký druh pomsty proti ruskému námořnictvu. Jedná se obvykle z 80 % o nesmysly.“

Stejně tak byl autor napaden pod originálním článkem na VPK. Podle jednoho kritika byl autor vyhozen z armády a nemůže mít přístup k utajovaným informacím, jako jsou například informace o letu amerického letounu Orion.

Každopádně samotný článek je v ruském vojenském tisku unikátní v tom smyslu, že si dovolil zapochybovat o kvalitě ruských jaderných ponorek, které mají pověst „mytologických” zbraní překonávající jakoukoliv konkurenci a tedy i zbraní, u kterých se nezpochybňují finační náklady.

Jedno je však jisté ‒ ruské námořnictvo bylo vždy „ruské ponorkové námořnictvo“ a nedá se očekávat změna v budoucnu. A už vůbec se nedá očekávat, že ruská vojensko-politická komunita kolem jaderných ponorek, s nepochybně značným lobbistickým vlivem, se dobrovolně vzdá přidělených peněz (tedy své moci, vlivu).

Navíc úkoly ruského námořnictva jsou zcela jiné než amerického. Zatímco hlavním úkolem amerického námořnictva je kontrola Atlantského a Tichého oceánu, tedy výsostného ekonomického a obranného prostoru Spojených států, hlavním úkolem ruského námořnictva je boj proti americkému námořnictvu (především v Norském a Barentsově moři a na spojnici USA-Evropa) a zajištění odvetného jaderného úderu, případně odpalování střel s plochou dráhou letu na pozemní cíle.

 

Zdroj: VPK, Russia Defence Policy, Naval Analyses
 

 
 

Nahlásit chybu v článku


Související články

Rusko modernizuje strategické bombardéry Tu-95MS

Podle ruské tiskové agentury Interfax letecká společnost Tupolev a ruské ministerstvo obrany ...

Ruské tanky T-14 Armata pro Indii?

Indická armáda v rámci programu FRCV (Future Ready Combat Vehicles) plánuje obří nákup 1770 hlavních ...

Ruské vojenské dopravní letectvo je v hluboké krizi

Ruské vojensko-transportní letectvo (VTA) trápí rychle se snižující počet provozuschopných ...

Vážná nehoda ruské letadlové lodě Admirál Kuzněcov a ztráta klíčového doku PD-50

V noci na úterý se v Murmansku potopil plovoucí dok PD-50, ve kterém prochází generální opravou a ...

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
6h12h24h
Rozbalit všeSbalit vše
  • Starlight
    02:06 19.11.2018

    2) A teď trochu reality. Typická hlídková mise ruských SSBN trvá cca 2-3 měsíce. Zatímco koncem Studené války sovětské námořnictvo bylo schopno uskutečnit okolo 60 hlídkových ...Zobrazit celý příspěvek

    2)

    A teď trochu reality. Typická hlídková mise ruských SSBN trvá cca 2-3 měsíce. Zatímco koncem Studené války sovětské námořnictvo bylo schopno uskutečnit okolo 60 hlídkových patrol ročně, tak v tomto tisíciletí byla ruská flotila SSBN ráda, že vůbec vyplula. V roce 2002 totiž nevyjela na hlídkovou plavbu jediná ruská SSBN.

    V roce 2008 se výjimečně podařilo uskutečnit 10 hlídkových plaveb. Poslední známé údaje z roku 2012, kdy to pokleslo na 5 hlídkových plaveb, což byl cca ruský průměr pro toto tisíciletí. To by zřejmě znamenalo, že Rusko mělo na moři v hlídkové oblasti jen jednu SSBN. A rozhodně nemělo kapacitu posílat SSBN do nějakých extrémně vzdálených hlídkových oblastí.

    Novější čísla nejsou k dispozici. Bude zajímavé za pár sledovat, jak se to změnilo po zavedení Borejů do služby (první v roce 2013). Jestli ruské námořnictvo drží i koncpet ze sovětských časů, že další ponorky jsou v přístavu ve vysokém stupni bojové připravenosti a jsou v řádu nízkých jednotek týdnů schopné vyplout na moře, pokud by se zhoršila bezpečnostní situace, není veřejně známo.

    Pro srovnání. US NAVY na konci studen války prováděla okolo 100 hlídkových plaveb SSBN ročně. Dnes je to okolo 30 hlídkových plaveb v délce 70-140 dní (2-5,5 měsíce), při kterých je na moři současně 8-9 ponorek třídy Ohio (z celkových 14). Z toho je 4-5 už v operačních hlídkových sektorech. Každá ponorka ročně absolvuje cca 2-3 plavby. Toho je dosaženo mimo jiné tím, že každá SSBN má dvě posádky, takže člun se zbytečně dlouho nezdržuje v přístavu po skončení jedné hlídkové mise.Skrýt celý příspěvek

  • Starlight
    02:05 19.11.2018

    K diskuzi 1) a) Hlídkové prostory sovětských/ruských SSBN od 60. do 90. let vypracované rozvědkou US NAVY odtajnili Američané zde: ...Zobrazit celý příspěvek

    K diskuzi

    1)
    a)
    Hlídkové prostory sovětských/ruských SSBN od 60. do 90. let vypracované rozvědkou US NAVY odtajnili Američané zde: http://americanhistory.si.edu/...

    Je to řazeno podle typů sovětských ponorek. S tím jak se zvyšoval dostřel jejich SLBM, tak se hlídkové prostory sovětských ruských ponorek posouvali blíže k domácím vodám. Ponorky 3. generace tříd Delta IV a Typhoon z
    80. let už operovaly jen v tzv. strategických bastionech. Ponorky 2. generace třídy Delta III měly menší dostřel, proto musely vyjet západněji cca do severní části Norského a Grónského moře. V Tichém oceánu byl jejich dostřel asi dostatečný, a tak se pohybovaly v přilehlých mořích okolo Kamčatky.

    Dnešní ruské námořnictvo má u Severní floty stále ponorky Projektu 667BDRM Delfin (třída Delta IV) s původními SLBM typu R-29RM/RSM-54 (SS-N-23) nebo také novějšími R29RMU2 Siněva, které mají ještě větší dolet. Plus místo Typhoonů se střelami R-39/RSM-52 (SS-N-20) má na severu jeden člun Projektu 955 Borej (třída Dolrukij) s SBLM R-30 /RSM-56 Bulava (SS-N-32) s větším doletem.

    b)

    To, co se ve zdejších diskuzích v některých argumentací přehlíží je Tichooceánský flot. Nosným typem SSBN byly donedávna (například loni ještě dva čluny, letos už jeden) starší čluny Projektu 667BDR Kalmar (třída Delta III) se SLBM typu R-19RKUx/RSM-50 (SS-N-18). Dnes má kromě jedné Delty III tento flot dva zbrusu nové Boreje Projektu 955. Má tak aktuálně více těchto moderních ponorek než více Severomořský flot.

    Základem sovětské/ruské taktiky akustického ukrytí SSBN jsou operace v mořích s velkým akustickým šumem, tedy relativně mělké (například arktické) vody s rozbouřeným povrchem. A to i za cenu, že sami neuslyší protivníka. Ledové kry a ledové pole jsou další plus. Naopak moc dobře vědí, že otevřený hluboký oceán s velkou hloubkou dna je pro akustickou detekci ideálním prostředím.

    Akusticky je sice led výborný pro ukrytí SSBN, ale souvislá pole víceletého polárního ledu a hlavně pole nového sezónního ledu jsou v průběhu roku a let velmi proměnlivá. Viz toto video: https://youtu.be/MicU8h4-kNw.... Barentosovo moře a poloostrov Kola je tam vidět pěkně. Ponorky Severní flotu se k ledu musí nejdříve dostat z nezamrzajícího Kolského zálivu přes relativně teplé Barentsovou pole dostat. A v létě to bude dálka.

    Pacifická flota své SSBN na hlídkové plavby tedy do Severního ledového oceánu přes Beringovo moře a úzký a mělký Beringův průliv pod odhledem Američanů asi logicky posílat nebude. Musí si vystačit s oblastmi vyznačenými na amerických mapách. Ledu tam mají vlastní. Poloostrov Kamčatka (a Avačinský záliv) a Ochotské moře má ale hodně odlišné klima od Barentsova moře a Severního ledového oceánu. Je to sice mírná subarktická oblast, ale se studenou mořskou vodou, takže je tam hlavně u pobřeží spousty sezónního ledu až do začátku léta.

    Lákadlu vyplout hluboko do Tichého oceánu ruské SSBN asi také odolají. Při cestě na otevřený oceán je tu totiž hrozba v podobě amerických akustických sítí tvořených různými detekčních prostředky, Tento systém byl známý jako Integrated Undersea Surveillance System (IUSS). Jeho nejznámější součástí byl i systém SOSUS. Ten byl rozvinut podél Aleutském souostroví s hlavním systémovým centrem na ostrově Attu, který je „co by pacifickým kamenem“ dohodil do Kamčatky.

    Podle některých informací Američané rozmístili za Studené války v nějaké spektakulární tajné operaci akustické detekční systémy i podél pevninského asijského šelfu okolo Kamčatky a Kurilských ostrovů, aby slyšeli až do vnitřního Ochotského moře. V jakém stavu jsou dnes všechny tyto systémy, jaké jsou výkony proti akusticky tichým ponorkám 3. a 4. generace, atd. nikdo neví. Všechno podléhá přísných mu utajení včetně desítek let starých údajů.Skrýt celý příspěvek

  • Starlight
    02:03 19.11.2018

    Dovolím si doplnit článek: 1) Počty ponorek Projektu 955/955A Borej Ruské námořnictvo se letos rozhodlo nevyvíjet modernizované SSBN ponorky Projektu 955B Borej-B, ale ...Zobrazit celý příspěvek

    Dovolím si doplnit článek:

    1) Počty ponorek Projektu 955/955A Borej

    Ruské námořnictvo se letos rozhodlo nevyvíjet modernizované SSBN ponorky Projektu 955B Borej-B, ale nakoupí dalších šestici člunů stávajícího Projektu 955A (09552) Borej-A Tato nová šestice by se měla začít stavět po roce 2023.

    Ruské námořnictvo tedy plánuje mít koncem příští dekády celkem 14 SSBN ponorek 4. generace Projektu 955/955A Borej (NATO třída Dolrukij). Z toho 3 ponorky počátečního Projektu 955 (přesněji 09551) Borej a 11 vylepšených Projektu 955A (09552) Borej-A.

    http://tass.com/defense/100535...

    http://www.navyrecognition.com...

    2) Ceny

    V listopadu 2011 byl uzavřen kontrakt s konstrukční kanceláří CKB MT Rubin na vyprojektování Projektu 955A Borej-A hodnotu 39 miliard rublů (v té době cca 1,25 miliard USD). Kontrakt s loděnicí Sevmaš na stavbu ponorek z května 2012 měl pak hodnotu 124 miliard rublů (4 miliardy USD) za 5 ponorek. Tedy akviziční cena jedné ponorky je cca 25 miliard rublů (v květnu 2012 to bylo cca 0,8 miliardy USD). To byly ceny před pádem rublu, inflací, a proto nelze s jsitotou říci, zda tyto ceny platí i dnes.Skrýt celý příspěvek

  • Olivav
    15:12 18.11.2018

    fenri, no a já viděl spor v tom, že Slavoslav - toho čobola si nech od cesty fakt to rozhodně ti to nepřidává na úrovni No Slavoslav spíše hájil, že ponorky RF fungují ...Zobrazit celý příspěvek

    fenri,

    no a já viděl spor v tom, že Slavoslav

    - toho čobola si nech od cesty fakt to rozhodně ti to nepřidává na úrovni

    No Slavoslav spíše hájil, že ponorky RF fungují lépe v chladné vodě, tak jak to tvrdil nepřítomný Cernakus. Já jsem našel něco na Belloně, ale není to správně ozdrojované jak podotknul Asdf.

    Nakonec měl pravdu i Raziel
    raziel87 Datum: 16.11.2018 Čas: 11:12

    Mě disliky nebaí to je jak facebook.

    A ten problém o kterém se bavíme byly problémy s chlazením, což mělo mít za následek vyšší hlučnost. No a nakonec, kdybychom chtěli řešit hlučnost, tak jsem tu postoval jeden zdroj a pak jsem našel i v Britském tisku něco o tom jak Yasen dopluje k tajné Skotské ponorkové zkladně a nikdo o jeho pohybu nic neví neb je tichý tak, že propluje detekční sítí. No a pak jsou články jak Američané slyší vše a vše je v pohodě. No tak si vyberte. Prostě víme prd a hádáme se tu nad kuličkou víte čeho.

    Jedno je fenri pravda, že

    1. ponorky RF plují i momi Bastion
    2. víme o jejich hlučnosti prd
    3. Golfský prou existuje a v Barentsově moři jsou teplotní výkyvy, což potvrzovaly veškeré zdroje zde uvedené
    4. Bastion nevzniknul kvůli teplotě v Barentsově moři

    ad 4. To tu postoval Slavoslav a já si ty jeho odkazy přečetl a jsou to zdroje VMF RF

    - Bastion má za cíl koncentrovat relativně malé síly, které VMF RF má, tak aby byly maximálně účinné a to, že to je na severu je dáno náskokem v zkušenostech SSSR/RF operovat v této oblasti.
    - Navíc logistika je tam lepší díky blízkosti mnohých základen.

    Bastion = z nouze cnost - koncentrace toho mála co mají a blízkost zázemí. Jinak Bastion je významná operační oblast Severní flotily. Tak asi tak. Na tom bychom se shodli?Skrýt celý příspěvek

  • Olivav
    14:59 18.11.2018

    Omluva všem poslední post jsem napsal jako dítě ze zvláští školy. Asdf, cituji: V tom odstavci je len vseobecne spomenute, ze mali problem ich chladit pocas operacii. Tak ...Zobrazit celý příspěvek

    Omluva všem poslední post jsem napsal jako dítě ze zvláští školy.

    Asdf,

    cituji:
    V tom odstavci je len vseobecne spomenute, ze mali problem ich chladit pocas operacii. Tak som chcel vediet, za akych podmienok mali problem ich chladit. Nieco podrobnejsie. No len v tom zoznam clankov mi nic nevychadzalo o tom reaktore. Mozno su clanky v tych casopisoch, ktore nie su uverejnene v tych prehladoch o casopisoch.

    a to zajímalo i mě.

    Ještě jednou OMLUVA. Do tebe jsem se obul neprávem.

    Já jsem zvyklý na jedno číslo u zdroje a to se porstě opakuje vždy, kde je ten odkaz relevantní. Druhá verze jsou citace v zápatí nebo pod čarou, ale tohle mě překvapilo, alespoň jsi mě něčemu přiučil. DíkySkrýt celý příspěvek

  • Olivav
    14:55 18.11.2018

    Asdf, jo asi máš pravdu. Takové prasácké citování jako mají oni by tam kde běžně publikuji nikdo netoleroval. Omluva. Já to bral, že to je jako z toho prvního, kde to co jsem ...Zobrazit celý příspěvek

    Asdf,

    jo asi máš pravdu. Takové prasácké citování jako mají oni by tam kde běžně publikuji nikdo netoleroval.

    Omluva. Já to bral, že to je jako z toho prvního, kde to co jsem považovl za správný odkaz byl ten první. V těch dvou co jsi naznačil nic takového není. Popracdě bez ohledu na to která Atonaja eneria to je, tak snad ani v jedné nic relevantního nebylo. V tom jsem ti nepřímo dal zapravdu už před tím.

    A takto citovat vidím poprvé a to mám už něco za sebou. No nic. Vše dobré. Jen mě prostě vrtalo a teď už je mi to jedno, jestli ty reaktory mají nebo nemají neostatek v chlazení. No nic.

    Alespoň neurážíš a přirovnat tě k fenrimu byla chyba.Skrýt celý příspěvek

  • raziel87
    08:32 17.11.2018

    Mírné OT, ale jsme pořád v mezích tématu.

    Po roce byl konečně u Argentiny objeven San Juan. Čest památce zemřelým námořníkům. Odpočívejte v pokoji pánové :(

    Mírné OT, ale jsme pořád v mezích tématu.

    Po roce byl konečně u Argentiny objeven San Juan. Čest památce zemřelým námořníkům. Odpočívejte v pokoji pánové :(

  • Jonáš3
    17:22 16.11.2018

    Americké ponorky jsou desetkrát lepší než ruský šrot- ŘVOUCÍ KRÁVY, které jsou slyšet až v Austrálii a američtí ponorkáři z nich mají srandu! Kdyby došlo k válce, tak by to pro ...Zobrazit celý příspěvek

    Americké ponorky jsou desetkrát lepší než ruský šrot- ŘVOUCÍ KRÁVY, které jsou slyšet až v Austrálii a američtí ponorkáři z nich mají srandu! Kdyby došlo k válce, tak by to pro američany byl LOV KROCANŮ!Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    13:55 16.11.2018

    Olivav: 1.) Spor NEBYL o tom, zda mají ruské ponorky jinou konstrukci chlazení. Jakou přesně mají neví nikdo, za další jsou mezi nimi obrovské rozdíly. Chlazení tekutým kovem vs. ...Zobrazit celý příspěvek

    Olivav:
    1.) Spor NEBYL o tom, zda mají ruské ponorky jinou konstrukci chlazení. Jakou přesně mají neví nikdo, za další jsou mezi nimi obrovské rozdíly. Chlazení tekutým kovem vs. chlazení Jeseně třeba jsou dva rozdílné konstrukční vesmíry.
    2.) To co píéšete tučně - o tom se nikdo nebaív. Jste schopen pochopit psaný text?? Debata je o tom, ejstli má Borej a Jaseň problémy ve vodách mimo bastiony, protože to použil čobol jako argument proto, že Borej nebude vyplouvat z bastionů, bo mu mimo ně nebude dobře. S tím, že své zprvu kategorické prohlášení postupně zmírňuje a relativizuje, protože mu VMF nasazením Borejů a Ščuk rozšlapala bábovičku a nechce přiznat, že si to vycucal z prstu.
    3.) Spor byl o tom, zda má Borej teplotní rozsah cca 4-5 stupňů, jak tvrdil čobol.
    4.) Spor je dále o tom, že v rámci bastionů jsou veliké rozdíly v teplotách vody (Geografické i sezonní) a že pokud se do těchto rozdílů ruské ponorky vejdou, nebudou mít problém ve většině světového oceánu.

    A celá ta debata je krajně nesmyslná, protože VMF nějak nečte čobolova doporučení a Jaseně, Boreje, Š3uky...si evele posílá mimo bastiony a ani se čobola nezeptá.Skrýt celý příspěvek

  • asdf
    13:41 16.11.2018

    Olivan > K tym zdrojom. Ten odstavec z belona ktory zacina tymto "The main safety problems of the third generation reactors were problems with the main components, especially the ...Zobrazit celý příspěvek

    Olivan > K tym zdrojom. Ten odstavec z belona ktory zacina tymto "The main safety problems of the third generation reactors were problems with the main components, especially the reactor core, and keeping them properly cooled during operation " atd. maju odzdojovane ako [148.].
    Pricom v zozname literatury maju toto
    [146] Atomnaya Energiya, No.4 -1993 and No. 6 1994.
    [147] Ibid.
    [148] Ibid.

    Kedze Ibid sa v odborných textoch používa vo význame "vo vyššie spomenutom/-tej texte/knihe/zdroji", takze pre mna bola vyzsie spomenutym zdrojom to co je uvedene v 146.

    V tom odstavci je len vseobecne spomenute, ze mali problem ich chladit pocas operacii. Tak som chcel vediet, za akych podmienok mali problem ich chladit. Nieco podrobnejsie. No len v tom zoznam clankov mi nic nevychadzalo o tom reaktore. Mozno su clanky v tych casopisoch, ktore nie su uverejnene v tych prehladoch o casopisoch.Skrýt celý příspěvek

  • Clanek
    12:20 16.11.2018

    V zajmu toho aby to nezapadlo, zajimave informace od Starlighta, ktere postnul do diskuse pod clanek v linku nize. Pokud se to tam nejak rozjede, tak jeho komenty jsou na prelomu ...Zobrazit celý příspěvek

    V zajmu toho aby to nezapadlo, zajimave informace od Starlighta, ktere postnul do diskuse pod clanek v linku nize. Pokud se to tam nejak rozjede, tak jeho komenty jsou na prelomu 15. a 16.11.2018.

    O ponorkach, o torpedech, o Ruske a Americke ponorkove skole atd.

    http://www.armadninoviny.cz/va... Skrýt celý příspěvek

  • Olivav
    12:17 16.11.2018

    Slavoslave,

    díky za odkazy. Vypadá to logicky jako koncentrace sil v místě, kde mají zkušenosti je to blízko a mohou účinně koncentrovat síly. Označení Bastion dává tedy smysl.

    Slavoslave,

    díky za odkazy. Vypadá to logicky jako koncentrace sil v místě, kde mají zkušenosti je to blízko a mohou účinně koncentrovat síly. Označení Bastion dává tedy smysl.

  • Slavoslav
    11:44 16.11.2018

    btw ak by to niekoho zaujimalo ako to je s tymi bastionmi a ich zrusenim zo strany ...Zobrazit celý příspěvek

    btw ak by to niekoho zaujimalo ako to je s tymi bastionmi a ich zrusenim zo strany Ruska

    https://www.oni.navy.mil/Porta...

    http://www.dtic.mil/dtic/tr/fu...

    https://fsi.stanford.edu/news/...

    Niektore tie dokumenty su celkom zuajimave a zdroje som sa snazil vybrat take lepsie. Quora ktorou tu pred casom niekto argumentoval v inej diskusii zrazu nestaci kedze tvrdi nieco ine ako on :)Skrýt celý příspěvek

  • Olivav
    11:29 16.11.2018

    fenri, spor byl o tom, že v ruské ponorky mají jinou konstrukci chlazení a ta je vhodnější do chladnější vody, kde se lépe uchladí. Pokud je v tepleší vodě, tak je to za cenu ...Zobrazit celý příspěvek

    fenri,

    spor byl o tom, že v ruské ponorky mají jinou konstrukci chlazení a ta je vhodnější do chladnější vody, kde se lépe uchladí. Pokud je v tepleší vodě, tak je to za cenu vyšší hlučnosti.

    NIKDO NETVRDIL ZE BOREY JE SCHOPEN PLAVAT VE VODĚ S TEPLOTOU BLÍZKO NULE CI NEJAKÝ PODOBNY ZASEK, KTERY TU DOKOLA OMILATE.

    O tom, jestli to je či není pravda, lze POUZE SPEKULOVAT. Nakonec jsem našel něco co mohlo díky teoreticky menší teplotní účinnosti reaktoru OK-650 v jedné zmínce polemizovat o tom, že možná je pro ruské ponorky lepší chladnější voda.

    No a vy tu z toho uděláte kovbojku a překrucujete každé tvrzení.

    Prosím citovat přesně a bez vytržení z kontextu, kde jsem řekl něco jiného. Zásadní a definitivní stanovisko jsem pokud mě paměť neklame nikde neuvedl.Skrýt celý příspěvek

  • Olivav
    11:23 16.11.2018

    raziel, nápodobně. Dříve jsem četl tvoje příspěvky, ale v poslední době jste zhulvátověl jako fenri a jen umíte urážet. že už si s váma nepíše "v rukavičkách", to je se ...Zobrazit celý příspěvek

    raziel,

    nápodobně. Dříve jsem četl tvoje příspěvky, ale v poslední době jste zhulvátověl jako fenri a jen umíte urážet.

    že už si s váma nepíše "v rukavičkách",
    to je se Slávkem fakt jak děti z pomocný školy. Já dřív tvoje příspěvky i četl, ale začínáš sklouzávat do lobotomního, zkratkovitého stylu uvažování

    No a kde jsem tu dal hloupý a dětinský odkaz? Konkrétně.

    Asdf mi sestřelil Bellonu a to odkazem, který byl mimo reference a já za něj dohledal tu správnou a našel dva články na jejich obsah jsem kouknul skrze rešerži a uznal, že asi ani tam nic o reaktoru není. Sorry to jako chcete co?

    Další odkaz byl o technice detekce ponorek v RF na jiném proncipu než sonar. Asi taky slint.

    Pokračuji s tím, že tu dám úvahu nad hlučností ponorek - je to taková review a má tam snad solidní odkazy. Recenzi na ten článek dělat nebudu tak ten je asi taky bldě.

    Research gate je pro vás blbost a fenri tu šoupne odkaz na webový zdroj a už tu je za borce? Mylím ten barents...... kde na obrázku není ani popsána barevná škála. Publikoval jste někdy odborný článek? Pokud ne tak to chápu, ale pokud ano tak se divím, že vám to je jedno. Pravda, že kvalita některých publikací jhe nevalná i v impaktovaných časopich, ale co.

    Tak nevím čím se tu oháníte a co dokazujete. 190MW je výkon vyprodukovaný zařízením a o jeho tepelné účinnosti má vypovýdajíci hodnotu jakou? Když s takovámi názory jsem za vola, tak se opravdu s vámi a fenrim nemá smysl o čemkoliv bavit.Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    11:22 16.11.2018

    Čobole nelži už. To jsem nepsal. Věnuj se raději šroubům Boreje. Ten odkaz na vaše tvrzení, že mimo bastion má Borej teplotní problém a že jeho rozsah teplotní tolerance vůči ...Zobrazit celý příspěvek

    Čobole nelži už. To jsem nepsal. Věnuj se raději šroubům Boreje.
    Ten odkaz na vaše tvrzení, že mimo bastion má Borej teplotní problém a že jeho rozsah teplotní tolerance vůči venkovní vodě je 4-5 stupňů jste už našel? Fakt by byl klid.
    A o tom SPOR BYL. Celou dobu je spor o tom, zda ten váš bastion uhlídají 4 Udaloje, zda na sebe Jaseně a Boreje váží velké hladinové síly (+PVO a letadla) co je hlídají a kryjí a zda a zda Borej a zda jsou možnosti Borejů a Jaseňů limitovány mimo bastion.Skrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    11:16 16.11.2018

    raziel ale predpokladam, ze styl neustaleho opakovania otazky vytrhnutej z kontextu ktora nikdy nebola predmetom sporu clovekom ktory nevidi odpoved ani ked mu ju napises 5x sa ...Zobrazit celý příspěvek

    raziel

    ale predpokladam, ze styl neustaleho opakovania otazky vytrhnutej z kontextu ktora nikdy nebola predmetom sporu clovekom ktory nevidi odpoved ani ked mu ju napises 5x sa ti pozdava? Naviac doprevadzany sovinistickymi ci urazlivymi poznamkami?

    A o odbornosti radsej pomlcim, nie tak davno ten clovek vydaval skrinku na naradie za ERA blok co dokladal fotkou ci tvrdil, ze 70 mm pancier sa rovna odolnostou 300 mm kompozitu.Skrýt celý příspěvek

  • raziel87
    11:12 16.11.2018

    OT a že se nepozastavuješ nad autoamtickejma 10 dislikama v rozmezí 10 minut, který tu Cernakus neustále schytával a bylo jedno co napsal - ten pacient má teď asi chřipku, je tu ...Zobrazit celý příspěvek

    OT

    a že se nepozastavuješ nad autoamtickejma 10 dislikama v rozmezí 10 minut, který tu Cernakus neustále schytával a bylo jedno co napsal - ten pacient má teď asi chřipku, je tu podezřelej klid.....ale obávám se, že se brzo uzdraví :)Skrýt celý příspěvek

  • Olivav
    11:11 16.11.2018

    Jo a ta termílní účinnost reaktoru bude asi dána jeho konstrukcí. Geometrií a dimenzemi jednotlivých komponent plus asi přesností a kvalitou výroby.

    Možná se opět pletu nevím?

    Jo a ta termílní účinnost reaktoru bude asi dána jeho konstrukcí. Geometrií a dimenzemi jednotlivých komponent plus asi přesností a kvalitou výroby.

    Možná se opět pletu nevím?

  • raziel87
    11:09 16.11.2018

    Olivave, fakt máš zapotřebí dělat ze sebe pitomce? vždyť si po sobě přečti, co tu postuješ za koniny. já se Fenrimu ani nedivim, že už si s váma nepíše "v rukavičkách", to je se ...Zobrazit celý příspěvek

    Olivave, fakt máš zapotřebí dělat ze sebe pitomce? vždyť si po sobě přečti, co tu postuješ za koniny. já se Fenrimu ani nedivim, že už si s váma nepíše "v rukavičkách",
    to je se Slávkem fakt jak děti z pomocný školy. Já dřív tvoje příspěvky i četl, ale začínáš sklouzávat do lobotomního, zkratkovitého stylu uvažování allá Jirojsi a pár dalších hošků, co mají neustálou potřebu něco říct, ale nic nevědi

    .....občas teda zamachrujou nějakym odkazem z ak.cz, nebo když chtějí být cool, tak nějakej cizojazyčnej slint, kterej se často ani neobtěžujou přečíst, protože na ně google podle hesla vyplivl první odkaz a tlačí je čas - potřebují rychle odpovědět :-)Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 2 z 12