Pošlou drony ponorky do šrotu?
-
1. 10. 2019
-
29 komentářů
-
Radek John
Šíření bezpilotních prostředků by mohlo změnit strategickou rovnováhu ve světě. Balistické ponorky přijdou kvůli všudypřítomným dronům o své utajení. Pro státy ztratí jejich vydržování smysl.
V souvislosti se zářijovými útoky na saudskoarabská ropná zařízení psaly Armádní noviny o změnách, které přináší masové rozšíření bezpilotních letounů do bezpečnostní problematiky. Shrnutí ve dvou větách by bylo zhruba následující:
Současné systémy protivzdušné obrany (PVO) nejsou na drony připravené. Bezpilotní letouny částečně mažou technologickou převahu bohatých států nad chudými.
PVO ale není jediná oblast, kterou drony v blízké budoucnosti od základů promění. Znamenají velké ohrožení i pro ponorky.
Drony představují prostředek, jak relativně levně vybudovat v moři rozsáhlou síť senzorů, jež umožní odhalit nepřátelská podmořská plavidla. Podle zprávy, vydané před časem londýnským think-tankem BASIC (British American Security Information Council; Britsko-americká bezpečnostně informační rada), to bude dokonce znamenat konec balistických ponorek.
Podmořská plavidla vyzbrojená raketami s jadernými hlavicemi provozuje v současnosti šest států. Dohromady jich je na světě v aktivní službě něco kolem pětačtyřiceti. Balistické rakety, určené k odpalování z ponorek, mají obvykle víc nezávislých hlavic, schopných vyhladit celá města. Raketonosné ponorky jsou však – pro někoho možná překvapivě – spíše obranná zbraň než útočná.
Apokalyptické dopisy
Fungují jako pojistka před jaderným útokem na svého majitele. Zajišťují přežití jaderného arzenálu země v případě překvapivého prvního atomového úderu, který vyřadí její ozbrojené síly. Protivník, který ví, že ho za rozpoutání atomové války stihne odplata, si takový krok rozmyslí. I když to není zrovna příjemná myšlenka, balistické ponorky pomáhají udržovat rovnováhu mezi jadernými mocnostmi a brání vypuknutí jaderné války.
Například britský premiér píše pro kapitány balistických ponorek Jejího Veličenstva zvláštní dopisy, co mají dělat, až jaderná apokalypsa nastane. Ponorky vozí zapečetěné dopisy ve speciálních trezorech. Když premiér skončí ve funkci, námořnictvo dopisy spálí bez otevření. Kromě premiéra se tak nikdo nedozví, co v dopisech stálo.
Ministerský předseda má v zásadě čtyři možnosti, co do listu napsat. Může kapitánům ponorek uložit na útok odpovědět, nebo naopak neodpovídat. Má také možnost nechat je rozhodnout podle vlastního uvážení. Může rovněž nařídit předat ponorku velení některého spřáteleného státu, například Austrálii nebo USA (za předpokladu, že tento stát bude ještě existovat).
Odpal čtveřice střel Bulava z ruské ponorky Jurij Dolgorukij
Konec utajení
Naštěstí na otevření dopisů zatím nedošlo a snad ani nikdy nedojde. Drony by však podle zprávy BASICu mohly tuto rovnováhu narušit. Balistické ponorky mají odstrašující efekt jen, pokud dokážou zůstat ukryté před nepřítelem. Jakmile jednou víte, kde jsou, není těžké je potopit. BASIC tvrdí, že rozvoj technologie dronů éru balistických ponorek ukončí, poněvadž ukončí jejich utajení. Argumentuje rychlým vývojem elektroniky, zejména zmenšováním všelijakých senzorů.
Malé a levné drony dnes disponují elektronickými zařízeními, jež se ještě nedávno vešla jen na palubu velkého letadla nebo válečné lodě. Mohou to být různé typy radarů, sonarů, ale i exotičtějších měřících přístrojů. Drony podle BASICu zjednoduší vyhledávání ponorek pomocí odchylek v magnetickém poli země, které způsobují jejich ocelové trupy.
Dnes jsou detektory magnetických anomálií (MAD) ve výbavě protiponorkových letounů, jako je například Lockheed P-3 Orion. V blízké budoucnosti ale nahradí MAD zabudované v samotném letadle drony. Každý z nich bude mít svůj vlastní MAD. Protiponorkový letoun je bude vypouštět podobně jako dnes sonarové bóje.
Umožní mu to prohledat násobně větší plochu oceánu. Dnes nijak zázračná citlivost magnetometrů pravděpodobně také stoupne. Nejcitlivější současné magnetometry jsou zařízení typu SQUID (Superconducting Quantum Interference Device). Princip jejich fungování zde nemá smysl popisovat. Stačí říct, že souvisí s chováním elektrického proudu v supravodičích. Detekční vzdálenost zařízení SQUID je v současné době cca 10 km, v budoucnu bude ještě větší.
Nejpokročilejší námořní dron dneška je americký MQ-4C Triton
Dlouhé mise
K vytvoření supravodiče je potřeba nízká teplota, což donedávna komplikovalo využití SQUID přístrojů v terénu. V poslední době se ale šíří miniaturní chladící systémy, které umožní použití extrémně citlivých magnetometrů kdekoliv.
Vedle zmenšujících se senzorů, jejichž citlivost neustále roste, si zpráva všímá i dalšího trendu. Je jím prodlužování výdrže bezpilotních letounů ve vzduchu a robotických lodí a ponorek na moři. Rekord pro létající drony drží stroj Zephyr S od Airbusu. Vloni vydržel ve vzduchu bez přistání 25 dní, 23 hodin a 57 minut.
Dron Zephyr S je však experimentální stroj, navíc určený k letům ve velkých výškách, což se při hledání ponorek nehodí. Realističtější je proto srovnání s výkony současných vojenských bezpilotních letounů. Špičkový průzkumný dron Global Hawk amerického letectva může zůstat ve vzduchu jen něco přes třicet dva hodin.
Protiponorkové drony proto budou nejspíš ještě nějaký čas závislé na mateřských lodích nebo letadlech. V blízké budoucnosti by se to však mohlo změnit. Armádní noviny nedávno psaly o revolučním bezpilotním letounu Phoenix, který funguje na principu tzv. proměnlivého vztlaku. Phoenix se chová polovinu času jako balón lehčí než vzduch a polovinu času jako větroň.
Nový druh letadla
Dron Phoenix má doutníkovitý trup, připomínající ze všeho nejvíc klasickou vzducholoď. Základní vztlak mu dodávají vaky s heliem. Kromě nich skrývá trup Phoenixu ještě další vak propojený s kompresorem. Kompresor nasává do vaku vzduch z atmosféry a ochlazuje ho. Studený vzduch zvyšuje hmotnost dronu. Ten pak přestává být balónem. Začíná pomocí krátkých křídel klouzat jako větroň a pohybuje se vpřed. Když ztratí moc výšky, jednoduše studený vzduch znovu vyčerpá a stane se zase balónem, který stoupá sám od sebe.
Energii k pohonu kompresoru získává dron ze solárních článků. Phoenix je však zatím stejně jako Zephyr ve stadiu experimentů. Samotný princip pohonu pomocí proměnlivého vztlaku si nechal patentovat v šedesátých letech minulého století Američan Ewan Fallon. Podle jeho původní myšlenky byl určený pro vodní prostředí.
Není to moc velký rozdíl. Ponorka se ve vodě chová analogicky jako balón ve vzduchu. Podmořské drony, které fungují podobně jako Phoenix, jsou lépe vyzkoušené. Jeden takový podvodní kluzák se jmenuje Slocum Glider. Své jméno dostal podle slavného jachtaře Joshui Slocuma, jenž jako první obeplul sám na lodi celý svět.
Slocum Glider
Energie vln
V roce 2009 dokázal dron Slocum Glider překonat Atlantik. Podvodní kluzáky plují pomalu, zato ale vydrží v provozu bez dobíjení baterií dlouhé měsíce. K tichému hlídkování se proto skvěle hodí. V současnosti se používají hlavně k vědeckým účelům. Zpráva BASIC cituje nejmenovaného výzkumníka, podle nějž kluzáky „slyší ryby prdět.“ Dokument zmiňuje i další zajímavé principy pohonu podvodních dronů. Jedna z možností je například malý generátor, využívající energii vln. Samotný generátor plave na hladině.
S ponořeným trupem dronu je propojený kabelem. Plošina na hladině může být zároveň pokrytá i solárními články. Tento druh pohonu používá dron Wave Glider od americké firmy Liquid Robotics. V roce 2013 dokončil samostatnou plavbu dlouhou 7939 námořních mil (14 703 km). Plul ze San Franciska do australského Bundabergu.
I když jsou podmořské kluzáky fascinující technologie, mají jeden problém – pomalou plavbu. Většina se jich pohybuje rychlostí do jednoho uzlu (1,9 km/h). Autoři dronů se to snaží řešit montáží konvenčních lodních šroubů, které se dají spustit v případě potřeby krátké rychlejší plavby. Existují i další řešení, například pohyblivé ploutve, s nimiž dron plave podobně jako mořská želva.
Sea Hunter
Vševědoucí síť
Další druh námořních dronů jsou klasická hladinová plavidla. Příklad takové lodě je třeba americký dron Sea Hunter. Je to čtyřicetimetrový trimaran, schopný dosáhnout rychlosti až sedmadvacet uzlů (50 km/h). Při dvanácti uzlech (22 km/h) má dosah deset tisíc námořních mil (19 000 km). Sea Hunter v současnosti prochází zkouškami. Letos v lednu zvládl samostatnou plavbu z kalifornského San Diega do Pearl Harboru na Havaji. Robotická loď zřejmě zatím nemá na palubě zbraně. Původní zprávy o ní psaly jako o protiponorkovém plavidle.
Později byla řeč také o jejím použití k elektronickému boji. Zatím se ale nepodařilo prokázat, že by loď něco takového skutečně uměla. To je i příklad naprosté většiny ostatních dronů, které zpráva zmiňuje. Takřka všechny jsou dosud ve stadiu experimentů. Není jasné, jestli z nich opravdu něco bude. Další problém zprávy je nedostatek čísel.
Kolik dronů bude k vybudování vševědoucí sítě, která pošle ponorky do starého železa, potřeba? Jak velkou vodní plochu mají hlídat? Světový oceán má 361 milionů čtverečních kilometrů. Kolik z toho by bylo potřeba trvale obsadit drony? Jak velký kus oceánu zvládne pozorovat jeden dron? Kolik to bude stát? Přes všechny tyto nezodpovězené otázky není pochyb, že masové rozšíření dronů zkomplikuje ponorkám existenci.
Související články
Britové získali druhou útočnou ponorku třídy Astute
Nejen Rusové zavádějí do výzbroje nové jaderné ponorky, také Britské královské námořnictvo (Royal ...
-
03.04.2013
-
2 komentářů
-
Jan Grohmann
Priority Pentagonu: Nové ponorky a bombardéry
Pentagon zveřejnil finanční výhled amerického obranného rozpočtu pro rok 2016. Na příští rok ...
-
03.02.2015
-
43 komentářů
-
Jan Grohmann
Dron MQ-25 Stingray: Klíč v boji proti ponorkám
Americké námořnictvo (US Navy) přiznává ztrátu schopností vést efektivní boj proti ponorkám, tzv. ...
-
25.08.2016
-
15 komentářů
-
Jan Grohmann
Ruská jaderná ponorka Kazaň třídy Jaseň spuštěna na vodu
Ponorka Kazaň třídy Jaseň (projekt 885M) byla po 8 letech stavby spuštěna na vodu. Víceúčelové ...
-
13.04.2017
-
28 komentářů
-
Michael Myklín
Panebože to jsou hrozný blbosti, podle nadpisu si připadám jako bych se ocitl na stránkách Blesku. Jestli takové závěry vyplodil přední britský thinktank, tak se nedivím, že ...Zobrazit celý příspěvek
Panebože to jsou hrozný blbosti, podle nadpisu si připadám jako bych se ocitl na stránkách Blesku.
Jestli takové závěry vyplodil přední britský thinktank, tak se nedivím, že britové a RN jsou v takovém svrabu v jakém jsou.
Jenom doufám, aby se toho nechytili politici a nějakou novou bílou knihou nezlikvidovali ponorky v RN.
Detektory MAD se používají desítky let - proto se také desítky let staví ponorky z nemagnetických ocelí a mají systémy na demagnetizaci.
Co se týká hluku, tak třída Seawolf i Virginia je tišší než oceánské pozadí a to platí i pro Astute (a Dreadnought až ho dokončí).
Bezosádkové prostředky budou levnější na výrobu i provoz než lodě/letadla s posádkou, takže jich bude víc a budou moci pokrýt větší plochu než teď.
Ale permanentní pokrytí oceánů tak citlivou sítí senzorů/dronů, že najde a udrží zaměření SSBN/SSN - je mimo realitu.
Jak už psali lidi přede mnou, v článku se vůbec neřeší schování ponorek pod ledem - také žádná novinka. Má to samozřejmě svoje rizika, ale zvládnutelná.
A i kdyby se ukázalo, že se ponorka na otevřeném oceánu neschová, pak vždy zbývá plán XY - a to poslat SSBN do vymezené oblasti a tuto oblast hlídat vlastním letectvem a námořnictvem - tak jako to rusáci dělají od 80. let v Baretsově moři.Skrýt celý příspěvekJá bych se ovládnutí oceánů a moří miliony inteligentních, spolupracujících, vševědoucích dronů s nevyčerpatelnými zdroji eko energie, které šmahem pošlou do šrotu všechny ...Zobrazit celý příspěvek
Já bych se ovládnutí oceánů a moří miliony inteligentních, spolupracujících, vševědoucích dronů s nevyčerpatelnými zdroji eko energie, které šmahem pošlou do šrotu všechny stávající ponorky, až tak nebál. Ono jich na ty nekonečné dálavy oceánů musí být fakt hodně (stačí se podívat, jak se pak hledá jedno zmizelé letadlo a to i při znalosti přibližné polohy, případně kde se Íránci motají se supertankerem a jestli náhodou neprodávají ropu nějakému fuj státu). No a obvykle se tady řeší, jak je téměř nemožné odhalit CSG a najednou ponorku pod vodou s prstem v nose.
A i kdyby ji ty chytré drony odhalily, tak by mě zajímalo, co s ní asi tak budou dělat. Podmořský kluzák nebude asi velký rychlík, balonek využívající vzdušných proudů se sice může splasknout, ale ta kinetická energie asi ponorku nepotopí, a i tomahawk překoná vzdálenost 1 tis. km za cca hodinu a půl. Dost času na ponoření. A než se tam dostane něco s hlubinnými náložemi nebo torpédy, může se cítit posádka ponorky nucena zbavit se nákladu...Skrýt celý příspěvek"Balistické ponorky přijdou kvůli všudypřítomným dronům o své utajení."
...tak na to se dá říct jen jedno:
https://youtu.be/_4MgfnoA9GA..."Balistické ponorky přijdou kvůli všudypřítomným dronům o své utajení."
...tak na to se dá říct jen jedno:
https://youtu.be/_4MgfnoA9GA...Doporučujem film https://www.csfd.cz/film/68989... kde sa dostane k slovu aspoň na začiatku filmu spomínaný "akustický podpis ponorky".
Doporučujem film https://www.csfd.cz/film/68989... kde sa dostane k slovu aspoň na začiatku filmu spomínaný "akustický podpis ponorky".
Jedna technická, jak na ponorky pod ledem?
Jedna technická, jak na ponorky pod ledem?
Led = zmrzlá voda. Pro detekční systém na základě magnetických vln to moc problém nebude.
Po nalezení se muže jednat o kooperaci útočného podvodního dronu, nebo klasické ponorky.Led = zmrzlá voda. Pro detekční systém na základě magnetických vln to moc problém nebude.
Po nalezení se muže jednat o kooperaci útočného podvodního dronu, nebo klasické ponorky.Trošku mi to přijde jako scifi. Neznám sice technologie magnetickych detektorů ale zrovna v podmořském boji se dají velmi ucelne aplikovat klamné cíle a určitě použít drony jak s ...Zobrazit celý příspěvek
Trošku mi to přijde jako scifi. Neznám sice technologie magnetickych detektorů ale zrovna v podmořském boji se dají velmi ucelne aplikovat klamné cíle a určitě použít drony jak s magnetickou tak akustickou falešnou stopou. Každopádně k nějakému velkému rozšíření asi nedojde, v případě velkého konfliktů stačí zničení komunikačních a navigačních satelitu a z těchto dronu budou jen drahy hračky.Skrýt celý příspěvek
Záleží na tom , jaký bude systém pohonu podvodního dronu. Oproti ponorce s posádkou odpadá řada zařízení , takže bude výrazně menší a levnější než útočná ponorka. Může číhat na ...Zobrazit celý příspěvek
Záleží na tom , jaký bude systém pohonu podvodního dronu. Oproti ponorce s posádkou odpadá řada zařízení , takže bude výrazně menší a levnější než útočná ponorka. Může číhat na raketonosnou ponorku někde poblíž její základny ve velké hloubce, po vyplutí ponorky ji může stínovat až do jejího operačního prostoru a tam ve stínování pokračovat. Zatím se k tomu používají útočné ponorky. Mise raketonosné ponorky trvá obvykle 60 dní. Vypluje z přístavu a ve velké hloubce zamíří do svého operačního prostoru. Tam křižuje po určenou dobu v různých hloubkách. V daných intervalech vystoupí na určitou hloubku roztáhne vlečnou anténu a přijme instrukce od velení, třeba ke změně operačního prostoru nebo upozornění na změnu v bezpečnostní situaci. Pokud stínující dron zaznamená u ponorky charakteristické chování k vypuštění raket, odpálí na ní torpédo , většinou s jadernou hlavicí. Takhle to může fungovat kdekoliv v oceánech. Raketonosných ponorek je relativně málo, nejvíce jich má USA a Rusko , Čína je teprve na začátku, protože jaderná ponorka se nedá koupit a okopírovat. :-) Otázkou je , kdy budou drony schopné podobné úkoly plnit s přijatelnou mírou spolehlivosti.Skrýt celý příspěvek
Hele tohle je ale pěkný scifi. Ten dron včetně torpéda a elektroniky by byl o rozměrech miniponorky a pochybuji že by ponorka takové zařízení nedetekoval.
Hele tohle je ale pěkný scifi. Ten dron včetně torpéda a elektroniky by byl o rozměrech miniponorky a pochybuji že by ponorka takové zařízení nedetekoval.
Podvodní dron je podle mne špatné řešení. Není kontrolovatelný, je skutečně plně automatický, nemá spojení s velením. Jestli to někdo vyrobí, tak Rusko, tomu je všechno jedno. Spíš ...Zobrazit celý příspěvek
Podvodní dron je podle mne špatné řešení. Není kontrolovatelný, je skutečně plně automatický, nemá spojení s velením. Jestli to někdo vyrobí, tak Rusko, tomu je všechno jedno.
Spíš budou tyto úkoly plnit hladinové drony, aby je bylo možno v případě potřeby zastavit.
Ponorka pod ledem je proti nim chráněná, ale před vypuštěním raket musí na volné moře a tam už chráněná nebude.Skrýt celý příspěvekSeverní ledový ocean,to je schovka se 14 miliony km přes rok pokryta s větší části ledem. Vyjet 500 metrů za ledový příkrov, vypraskat rakety a znova se schovat pod led, to je bez ...Zobrazit celý příspěvek
Severní ledový ocean,to je schovka se 14 miliony km přes rok pokryta s větší části ledem. Vyjet 500 metrů za ledový příkrov, vypraskat rakety a znova se schovat pod led, to je bez šance detekovat na tak velkém prostoru. Ponorku zachytí možná tak 20 vteřin po odpalu první rakety.Skrýt celý příspěvek
Vyšlete na ocenán sadu dronů a budete doufat... Realita bude taková, že vám je za horizontem druhá banda chytřejších dronů, zase posbírá... vy budete vědět to co dnes, v horším ...Zobrazit celý příspěvek
Vyšlete na ocenán sadu dronů a budete doufat...
Realita bude taková, že vám je za horizontem druhá banda chytřejších dronů, zase posbírá... vy budete vědět to co dnes, v horším případě to co vám bude nepřítel posílat.Skrýt celý příspěvekRiziko vzájemného napadání dronů určitě existuje. Tím spíše, že mezinárodní námořní právo otázku lodí bez posádky neřeší, alespoň o tom nevím. Technicky vzato je taková loď ...Zobrazit celý příspěvek
Riziko vzájemného napadání dronů určitě existuje. Tím spíše, že mezinárodní námořní právo otázku lodí bez posádky neřeší, alespoň o tom nevím. Technicky vzato je taková loď opuštěná.
Vstupujeme do nové éry. Pokud budou drony napadány, patrně se budou muset bránit. Pravomoc zahájit válku postupně přenášíme na počítače.Skrýt celý příspěvek
No a tak vznikají kraviny, které se mezi lidem šíří jako lavina, nezadržitelně a neúprosně. Magnetické pole 10-14 T už není daleko od na světě vůbec nejsilnějšího magnetu někde v ...Zobrazit celý příspěvek
No a tak vznikají kraviny, které se mezi lidem šíří jako lavina, nezadržitelně a neúprosně. Magnetické pole 10-14 T už není daleko od na světě vůbec nejsilnějšího magnetu někde v tallahasské laboratoři (45 T). Pro srovnání, magnetické pole Země má magnetickou indukci asi 50 mikrotesla (50 μT = 0,00005 T). Citlivost metody je 5×10 na -18 T, takže neberu, že ta 14 je nepovedeně napsaný exponent.Skrýt celý příspěvek
Po druhém přečtení mě zarazila formulace 10-10 T, což by opravdu napovídalo mimořádně hloupě napsanému exponentu. Pokud to tak je, ok, ale i přesto bychom měli psát adekvátní ...Zobrazit celý příspěvek
Po druhém přečtení mě zarazila formulace 10-10 T, což by opravdu napovídalo mimořádně hloupě napsanému exponentu. Pokud to tak je, ok, ale i přesto bychom měli psát adekvátní hodnoty a srozumitelným zápisem.Skrýt celý příspěvek
Zbytočné starosti ... Pri dostrele svojich rakiet sa nemusia ponorky vydávať do nepriateľských vôd, úplne stačí ich mať pár km od vlastného brehu, kde sa skrývajú len pred ...Zobrazit celý příspěvek
Zbytočné starosti ...
Pri dostrele svojich rakiet sa nemusia ponorky vydávať do nepriateľských vôd, úplne stačí ich mať pár km od vlastného brehu, kde sa skrývajú len pred nečakaným útokom a kde majú maximálnu ochranu vlastných síl ....
Dnes sú to de facto len ponorné pozemné silá, ktoré teoreticky môžu odpaľovať svoje rakety z dna vlastných prístavov .... resp. dobre skrytých zátok.Skrýt celý příspěvekTohle mi trochu připomíná, že palubní kanóny nejsou potřeba, protože AAM. Myslím, že ještě pár let budou ponorky hodnotné a tohle je zatím utopie.
Tohle mi trochu připomíná, že palubní kanóny nejsou potřeba, protože AAM. Myslím, že ještě pár let budou ponorky hodnotné a tohle je zatím utopie.
Drony (ne létající, ale plovoucí) určitě sledovací síť pro vyhledávání ponorek doplní a pravděpodobně bude pro ponorky skutečně těžké být neodhaleny. Vlastně to bude obdoba ...Zobrazit celý příspěvek
Drony (ne létající, ale plovoucí) určitě sledovací síť pro vyhledávání ponorek doplní a pravděpodobně bude pro ponorky skutečně těžké být neodhaleny. Vlastně to bude obdoba systému, který USA již kdysi měly.
Čímž se ovšem dostáváme k nedávné debatě o autonomních zbraních - jak rozeznat spojence od nepřítele a jestli může dron útočit sám. Protože od odhalení pozice ponorky k jejímu potopení je ještě kus cesty.Skrýt celý příspěvekPrávě že při odhalení ponorky není k jejímu potopení až tak daleko. Boj s ponorkou z hladinové lodě je vždycky o omezeném čase a boji na dálku. Případné protiponorkové torpédo musí ...Zobrazit celý příspěvek
Právě že při odhalení ponorky není k jejímu potopení až tak daleko. Boj s ponorkou z hladinové lodě je vždycky o omezeném čase a boji na dálku. Případné protiponorkové torpédo musí čelit návnadám, vzdálenosti, poměru velikosti torpéda k náloži atd. Dron bude pro ponorku těžce odhalitelný a on sám bude mít spoustu času si přesně vybrat místo vhodné k potopení a nebo paralyzování ponorky. A hlavně bude pro ponorku nezničitelný.Skrýt celý příspěvek
Pokud má potopení ponorky umožnit útok na její zemi, pak se musí všechny takové ponorky zničit ve stejnou chvíli. A to tak jednoduché není, protože ponorka může být od ...Zobrazit celý příspěvek
Pokud má potopení ponorky umožnit útok na její zemi, pak se musí všechny takové ponorky zničit ve stejnou chvíli. A to tak jednoduché není, protože ponorka může být od protiponorkové zbraně daleko.
Takže samotné odhalení ponorky ještě nestačí. A potopit jen jednu, to je pro útočníka sebevražedný podnik.
Spíš se budou napadat ty drony. Zničit ponorku nebo loď s posádkou, to vážná věc, ale zničit dron, to napadená strana nebere tak tragicky - jako to ukázal případ amerického dronu zničeného Iránem.Skrýt celý příspěvekPonorky-Letadla-Rakety Všechny systémy jsou ohroženy, ale dokážete je koordinovaně ohrozit všechny? Všude se bude blbě vysvětlovat Jaderný holokaust u nepřítele občanům, případně ...Zobrazit celý příspěvek
Ponorky-Letadla-Rakety
Všechny systémy jsou ohroženy, ale dokážete je koordinovaně ohrozit všechny?
Všude se bude blbě vysvětlovat Jaderný holokaust u nepřítele občanům, případně zmizení jednoho, dvou měst protože jste jeden systém nezničil.Skrýt celý příspěvek
Každá ponorka má svůj akustický podpis, je to něco jako otisky prstů. Tolik ponorek na světě není a nestaví se tak rychle, aby nebylo možné dostatečně rychle aktualizovat databázi ...Zobrazit celý příspěvek
Každá ponorka má svůj akustický podpis, je to něco jako otisky prstů. Tolik ponorek na světě není a nestaví se tak rychle, aby nebylo možné dostatečně rychle aktualizovat databázi dronu. Magnetická detekce ponorky není jediný identifikační znak. Nehledě na to ,že i ponorka má svoje detekční zbraně a není problém v případě identifikace dronu vyslat k němu krátký akustický impuls , ve smyslu jsem přítel. :-) Navíc raketonosná ponorka se musí v případě ,že chce odpálit střely, vynořit na určitou hloubku , jde o desítky metrů. Z hloubky 500m nelze raketu odpálit. Přípravu k odpalu rakety nebo torpéda, doprovází opět charakteristické zvuky, které lze identifikovat.Skrýt celý příspěvek
Princip fungování SQUID zařízení není zase tak složitý. Vlastní zařízení se skládá ze dvou supravodičů oddělených tenkou vrstvou izolátoru. Princip je celkem jednoduchý, v zařízení ...Zobrazit celý příspěvek
Princip fungování SQUID zařízení není zase tak složitý. Vlastní zařízení se skládá ze dvou supravodičů oddělených tenkou vrstvou izolátoru. Princip je celkem jednoduchý, v zařízení se udržuje konstantní proud (proto ty supravodiče), měří se oscilace napětí, které je závislé na změně magnetického pole. Citlivost je velmi vysoká, až 10-14 T (Tesla), magnetické pole srdce je v řádu 10-10 T, mozku pak 10-13 T.
Původně se zařízení používalo pro měření magnetického pole živých organismů, např. měření magnetického pole mozku u myši aby se zjistilo, zda její navigační schopnosti mohou být vysvětlené vnitřním kompasem.Skrýt celý příspěvekPo výše uvedených kometářích doplňuji vysvětlení k jednotkám, jedná se o exponenty, tj. slovy " deset na mínus čtrnáctou" nebo též 0,00000000000001 T. To samé platí i pro ...Zobrazit celý příspěvek
Po výše uvedených kometářích doplňuji vysvětlení k jednotkám, jedná se o exponenty, tj. slovy " deset na mínus čtrnáctou" nebo též 0,00000000000001 T. To samé platí i pro následující výrazy. Omlouvám se za případné nedorozumění a matení.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...