Postava Stepana Bandery stále vyvolává značné emoce

Prezident Juščenko při předávání ocenění kromě jiného konstatoval, že na tento výnos čekaly mnoho let miliony Ukrajinců. S největší pravděpodobností měl pravdu. Na druhou stranu mají ale například v Polsku či v dalších sousedních státech na celou věc dost odlišný pohled. Historik Tomáš Řepa ve své práci s názvem Banderovci, ukrajinský nacionalismus v souvislostech a dopadech na československý poválečný vývoj po roce 1945 kromě jiného připomíná, že největší vpád banderovců na naše území přichází v roce 1947, kdy již banderovci ztratili svoje zázemí v jihovýchodním Polsku. V té době jim podle autora práce „nezbylo nic jiného než se vzdát anebo nastoupit cestu do neznáma ze svého pohledu, do vnitrozemí Československa a pokusit se dostat až do Bavorska za svým velitelem Stepanem Banderou“.

Podle dostupných informací odsoudili udělení titulu Bnaderovi také představitelé slovenských protifašistických a odbojářských organizací. „Naše reakce může být jen záporná, když k udělení titulu došlo bez řádného zkoumání a prokazování případných Banderových zásluh“, uvedl předseda Slovenského svazu protifašistických bojovníků Pavol Sečkár. Dodal, že od prezidenta Juščenka je to provokace.

Rovněž předseda slovenského Sdružení vězňů nacistických koncentračních táborů Otto Wagner je proti. Bandera byl podle jeho názoru bezpáteřný člověk, který se na jistý čas spojil s nacisty. V očích mnoha neofašistů to může být jen další důkaz jakési rehabilitace fašismu. Juščenkův postup naopak jednoznačně uvítala předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová, která v Banderovi vidí zejména protikomunistického bojovníka. Není určitě třeba zvláště zdůrazňovat, že komunisté v českých zemích nemohou dodnes Banderovi a jeho spolubojovníkům přijít na jméno. V tomto případě ale hlavní roli hraje jednoznačné ideologie, tedy vyhraněné protisovětské a protibolševické zaměření banderovců.

Banderovci jsou příkladem obrovské lži vyprodukované sovětským systémem  

Přední moskevský historik Andrej Zubov byl jedním z prvních ruských intelektuálů, kteří se otevřeně postavili proti anexi Krymu Putinovým Ruskem. Následně byl tento profesor, který je v opozici vůči oficiální linii Kremlu, vyhozen z prestižního Státního institutu mezinárodních vztahů v Moskvě. Kromě jiného i z tohoto důvodu zahájil Andrej Zubov na liberálním serveru Novaja Gazeta on-line katedru historie.