Politické hry, nedůvěra a dvojí přístup USA k otázce Sýrie

Foto: Americký a ruský ministr zahraničí Kerry a Lavrov; ilustrační foto / Public Domain
Americký a ruský ministr zahraničí Kerry a Lavrov; ilustrační foto / Public Domain 

Seymour M. Hersh je americký investigativní novinář, který píše pro The New Yorker. Držitel Pulitzerovy ceny je známý svou reportáži o masakru v My Lai (1969) nebo pojednáním o americkém přístupu k vězňům v Abu Ghraib. Ve svém článku Military to Military publikovaném na serveru London Review of Books představuje Sýrii jako dějiště politických her mnoha významných hráčů, a dokonce jako původce soupeření uvnitř samotných aktérů, jmenovitě USA. Pojďme se na jeho teorii podrobněji podívat a podrobit ji kritice. Článek vyšel původně na On War | On Peace. 

Odlišné pohledy

Hersh uvádí čtenáře do problematiky shrnutím názoru Spojený výbor náčelníků štábů JCS (Joint Chiefs of Staff), poradního orgánu amerického prezidenta a ministra obrany, na otázku americké politiky vůči Sýrii.

Podle JCS je obamova politika vůči Sýrii mylná. Trvá totiž na tom, aby premisa všech vyjednávání o budoucnosti Sýrie byla založena na odstoupení Bašára al-Asada. Navíc představa, že „umírněné" rebelské skupiny jsou schopny jej porazit, je naivní.

Obama je sám polapen v myšlení podobném tomu z doby studené války. Jeho administrativa je fixovaná na Čínu a Rusko, i když by se měla zaměřit na různá teroristická uskupení v Sýrii, zejména tzv. Islámský stát.

Názor JCS vychází z tajného dokumentu, který v roce 2013 představila Výzvědná obranná agentura DIA (Defense Inteligence Agency) ve spolupráci s JCS, vedeným generálem Dempseym. Jedná se o analýzu situace v Sýrii, která byla provedena pomocí takřka všech metod sběru dat (SIGINT, HUMINT, GEOINT, CYBINT atd.). Studie dochází k závěru, že pokud padne al-Asad, padne s ním celá Sýrie a stane se z ní podobný zhroucený stát jako je Libye.

Tento dokument byl přímo v rozporu s přístupem Obamovy administrativy, která dle Hershe od začátku nástupu Obamy do úřadu pracuje na destabilizaci Sýrie pomocí CIA se spojenci, jako jsou Velká Británie, Saudská Arábie a Katar. Destabilizace je prováděna pomocí subvencování různých „umírněných rebelských skupin".

Zbraně jsou těmto aktérům dodávány z Libye přes Turecko. Program má za cíl pomoci opozice v boji proti režimu a postupem času se změnil v přímou přeshraniční podporu jak technickou, tak logistickou a materiální pro skupiny – včetně Jabhat al-Nusry a samozvaného Islámského státu.

Skupiny pokládané za umírněné byly poraženy, nebo se transformovaly do radikálních hnutí a USA tak prakticky podporují teroristické skupiny.

Na to se dle Hershe snažila upozornit DIA mezi lety 2012 a 2014 v čele s generálem Michaelem Flynnem. Na základě jejich prohlášení se tak dělo za neustálého upozorňování civilní administrativy na vážné dopady poražení al-Asada. Součástí těchto upozornění byl zejména fakt, že v Sýrii už žádná umírněná opozice neexistuje a extrémistické džihádistické skupiny drží veškerou kontrolu.

Navíc Turecko nedělá dostatek pro zabránění převozu bojovníků a zbraní přes své hranice a úplně ignoruje vzrůst moci tzv. Islámského státu v Sýrii. Flynn tvrdí, že se Obamova administrativa proti těmto informacím vymezila a podle jeho slov to vypadalo, jako „kdyby nechtěli slyšet pravdu".

JCS a DIA se shodly, že současný politický přístup k Sýrii není funkční, má katastrofální dopad a odstranění al-Asada je nebezpečné pro celý region. Oproti tomu Obamova administrativa zastávala postoj úplně opačný. Postoj, který se dá charakterizovat slovy „kdokoli je lepší, než al-Asad u moci". A jelikož JCS a DIA neuspěli při konfrontaci Obamovy administrativy, rozhodli se jednat na vlastní pěst „mimo politické kanály".

Sdílení informací

JCS a DIA sdíleli své informace o dění v Sýrii s ostatními spojenci s vědomím, že se tyto informace dostanou přes prostředníky až k al-Asadovi. Těmito spojenci byli Německo, Izrael a Rusko. Každá z těchto zemí měla eminentní zájem o Sýrii, ovšem každá z jiných důvodů. Německo se dle Hershe obávalo radikalizace svých šesti milionů muslimů v případě expanze tzv. Islámského státu, Izraeli šlo přímo o bezpečnost svých hranic a Rusko se obávalo ohrožení své základny v Tartu a svého vlivu v regionu.

Došlo tak ke sdílení informací, jejichž rozšíření a použití teoreticky nebylo problémové, ovšem prakticky šlo přímo proti politice Obamovy administrativy. Data, jež byla zasílána vybraným spojencům, zahrnovala informace o situaci v Sýrii a pohybech, popřípadě intencích různých protirežimních skupin.

Nikdy nedošlo k přímému sdílení informací mezi USA a syrským režimem. „Pokud al-Asad zůstane u moci, nebude to díky našim informacím, ale díky tomu, že byl natolik chytrý, aby použil data, které získal od ostatních aktérů, kterým jsme je poskytli v kolektivním zájmu," uvažovalo zhruba JCS.

Obama se o tomto sdílení informací nic nedozvěděl. Tak prakticky paralelně probíhaly dvě operace. První z nich byla Obamova, prováděná CIA, za účelem destabilizace Sýrie a svržení al-Asada. V případě druhé operace se jednalo o sdílení informací spojencům pod taktovkou JCS, která sice teoreticky nebyla v přímém rozporu s Obamou, ale prakticky tyto informace al-Asad využíval k upevnění své pozice.

Dvojí hra

Dle Hershe práce na destabilizaci Sýrie započaly za Bushovy administrativy a pokračovaly i za Obamovy vlády. Server Wikileaks zveřejnil ambasádní korespondenci, ze které vyplynulo, že USA v roce 2006 v čele s tehdejším ambasadorem v Sýrii Roebuckem vypracovaly plán na rozložení Sýrie. „USA musí spolupracovat se Saúdy a Egypťany na navýšení sektářských tenzí uvnitř Sýrie. Nejvíce záleží na zvýšení publicity zásahů al-Asadova režimu proti případným nepokojům, které ukáží sílu disentu (zejména sunnitských muslimů a Kurdů), a tím pádem nestabilitu a slabost syrského režimu."

Navíc musí USA podporovat ,,izolaci Sýrie" pomocí podpory „National Salvation Front". Tu vedl Abdul Halim Khaddam, syrský ex-viceprezident, který byl již dlouhou dobu sponzorován Saúdy a Muslimským bratrstvem. USA na přímou podporu těchto uskupení v roce 2013 utratily kolem pěti milionů dolarů. Navíc v rámci medializace vytvořily v Londýně televizní stanici syrské opozice za účelem nalomení režimu.

Operace pokračovaly i na počátku občanské války a ostatní státy v regionu zvýšily finanční pomoc některým skupinám. Saúdové utratili na podporu rebelů v roce 2013 700 milionů dolarů. CIA v té době již několikátým rokem dodávala zbraně z Libye přes Turecko pro syrskou opozici. Operace byla financována CIA přes spojku v libyjském Benghazí, kde byla hlavním štábem operace americká ambasáda v čele s J.C. Stevensem.

To všechno pod taktovkou Obamova State Departmentu s přímým schválením od prezidenta. Zbraně byly dodávány z Libye do Turecka přes prostředníka firmy „Al-Marfa Shipping and Maritime Services". Tyto informace vyplynuly na povrch díky žurnalistům z The Washington Post.

V roce 2013 začalo JCS sdílet informace se spojenci a v bezpečnostní komunitě v USA se rozšířilo povědomí o tom, že už žádná umírněná opozice neexistuje. Jelikož v té době byly libyjské zbrojní sklady nehlídané, stala se z Libye horká půda pro všechny pašeráky zbraní a proud tohoto vybavení prakticky nebylo možno zastavit. JCS se pokusilo vyjednat s CIA zastavení dodávek zbraní z Libye a postupné zašpuntování převozu zbrojního materiálu přes turecké hranice do Sýrie.

Operace byla úspěšná a al-Asadova pozice se začala vylepšovat. V ten stejný moment ovšem Saúdská Arábie, Katar a Turecko zvýšily své zbrojní dodávky pro Jabhat al-Nusra a tzv. Islámský stát, který se ke konci roku 2013 enormně rozrostl.

V roce 2014 se CIA pokusila domluvit zastavení dodávek zbraní a peněz od Saúdů a Kataru, ovšem bez úspěchu. Také jejich program na cvičení rebelských skupin v Turecku a Jordánsku byl jeden velký neúspěch. Dle Hershe však Saúdové nebyli jediným problémem, jelikož Turecko samo financovalo a zbrojilo tzv. Islámský stát a Jabhat al-Nusru roky.

Možnost spolupráce?

JCS bylo od začátku syrské občanské války v kontaktu s Ruskem, zejména díky dobrému vztahu amerického generála Dempseyho a ruského generála Gerasimova. Vztah mezi špičkami vojenské administrativy vycházel z vědomí, že si Rusko a USA v rámci boje proti terorismu mají co nabídnout. Rusko zná myšlení a modus operandi teroristů.

Navíc má informace o některých nejvyšších vedoucích postavách samozvaného Islámského státu, protože proti některým z nich bojovalo už ve dvou válkách v Čečensku. Navíc se obává radikalizace své nemalé muslimské populace v určitých regionech mimo Čečnu.

Oproti tomu USA mohou nabídnout zkušenosti s výcvikem zahraničních bojovníků. Podle názoru vojenských špiček JCS je tedy spolupráce přinejmenším záhodná. Obama ale s Ruskem spolupracovat v boji proti IS odmítá, a to jak na politické, tak i vojenské úrovni, zejména kvůli ruské anexi Krymu a vedení hybridní války na Ukrajině.

Čína, podle Hershe málo vzpomínaný hráč na poli syrské občanské války, vidí tento konflikt prizmatem problému ve své provincii Xingjang. Bojí se radikalizace své ujgurské populace, a dokonce viní tureckou rozvědku z podněcování a radikalizace tohoto obyvatelstva.

Dle zdrojů z této provincie vycestovalo už několik set bojovníků, kteří se přes okolní země dostali až do centra konfliktu. Sama Čína podporuje al-Asada u moci a slíbila podporu 30 miliard dolarů na obnovu poválečné Sýrie. Samozřejmě to nedělá z humanismu či charity, ale protože vidí geopolitickou příležitost v regionu.

Změna vedení

Generál Dempsey v čele JCS i přes své údajné praktiky vydržel. Flynn z DIA musel kvůli své veřejné kritice postoje Obamovy administrativy opustit svou pozici. Obama se nadále drží svých přesvědčení ohledně Sýrie. Mezi ně patří, že al-Asad musí být zbaven moci, neexistuje možnost spolupráce s Ruskem v boji proti IS, Turecko je silný a důvěryhodný spojenec, a je nutné podporovat ,,umírněnou" opozici vůči al-Asadovi.

Podle Hershe JCS pozoruje s údivem stálou Obamovu podporu Turecku, které bylo z několika odlišných zdrojů obviněno z přímé podpory terorismu v Sýrii. Otázka, kterou si Hersh nakonec pokládá, zní: ,,Proč se Obama navzdory jasným faktům o tureckém působení v Sýrii rozhodl tyto fakta ignorovat?"

Kritický pohled

Shrnuto: Obamova zaslepenost, dlouhodobá podpora teroristických skupin ze Západu, Turecka a Saúdské Arábie, práce na destabilizaci Sýrie trvající od dob Bushovy administrativy a neposlušnost ze strany nejvyššího vojenského poradního orgánu proti vlastnímu prezidentovi. Tedy řada velmi závažných až fantasticky znějících obvinění proti Obamově administrativě. Jak ale Hershův článek obstojí pod tíhou kritického pohledu?

První otázka, kterou si musíme položit, se týká zdrojů. Pro taková obvinění jistě musí existovat mnoho důkazů, abychom je mohli vzít v potaz. Hersh čerpá ze tří zdrojů. Prvním a nejzajímavějším je zdroj úplně anonymní. Jedná se o sérii rozhovorů s vysoce postaveným ,,poradcem" JCS, který je mimo službu.

Dále čerpá z rozhovorů s různými vysoce postavenými činiteli a experty na problematiku, kteří jsou buď v aktivní funkci, nebo mimo pozici, a také s některými americkými politiky. Posledním typem zdrojů je odkazování se na Wikileaks a novinářské zdroje typu Washington Post.

Tedy hlavním zdrojem tohoto článku je jeden anonymní bývalý ,,poradce" JCS. Hersh neříká nic o postavení tohoto poradce, ani o jeho práci pro JCS nebo kontaktech či snad o materiálech, které by mohly podpořit jeho myšlenky (kromě zmiňovaného dokumentu vypracovaného DIA a JCS, jenž ovšem není přístupný). Neexistují jakékoli dokumenty, zprávy, videomateriály, fotografie, tweety... Cokoliv, co by alespoň částečně potvrzovalo jeho teorii.

Hersh používá i ostatní zdroje, ale ani jeden z nich nepodporuje jeho celkové tvrzení a schéma událostí. Rozhovory s experty a politiky se točí kolem problematiky udržení al-Asada u moci a spolupráce s Čínou a Ruskem. Navíc jejich ověřitelnost je přinejmenším diskutabilní. Zdroje z Wikileaks mluví o událostech za Bushovy administrativy a zdroj Washington Post o operaci CIA v Benghází v roce 2012.

Druhou otázkou je jeho samotná teorie. Jak mohl Dempsey, poté co s celým JCS obešel Obamu a jednal prakticky proti zájmům USA v Sýrii, vydržet ve funkci? Jak mohla existovat tato operace, která šla přímo proti zájmům administrativy, bez jejího povšimnutí? Navíc, proč existují zdroje, které mluví o tom, že sám Dempsey je zastánce subvencování rebelských skupin? Oproti tomu Hersh bez podložených zdrojů tvrdí naprostý opak.

Proč bychom tedy této teorii měli věřit? I když chováme k autorovi respekt, tak nemůžeme argumentovat jeho historií. Hersh ve své profesi investigativního žurnalisty odhalil (reálné a fakty podpořené) události jako je masakr v My Lai a aféru Abu Ghraib.

Na druhou stranu autor za poslední dekádu vydal řadu článků, jež jsou stejně fascinující, stejně šokující, ale nikdy ne podložené a vyargumentované jako jeho předchozí odhalení. Analyzovaný článek vypadá jen jako další ze série nepodložených vyfantazírovaných odhalení, která stojí na jednom anonymním zdroji.

Závěrem lze tedy shrnout, že článek, ačkoli velmi zajímavý a šokující, není možné reálně potvrdit či vyvrátit. Události, které Hersh podporuje ze zdrojů jiných než jeho vlastních, jsou reálné, ověřitelné a přinejmenším existující. To se ovšem nedá říct o jeho hlavní teorii, kterou musíme brát s rezervou. Článek ovšem vznesl zásadní otázku, na kterou bohužel neodpovídá. Proč by bylo v americkém zájmu destabilizovat Sýrii?

Redakčně upraveno

Nahlásit chybu v článku


Související články

Války našeho věku

Příprava na budoucí války je palčivou otázkou zaměstnávající generální štáby, mezinárodní ...

Krize a neklid na Balkáně

V posledním roce se vlády v celé řadě balkánských zemí musí potýkat nejenom s problémy souvisejícími ...

Krize nebo posun? Saudové plánují vyslat vojáky do Sýrie

Minulý týden Saudská Arábie oznámila odohodlání vyslat své pozemní jednotky do Sýrie do boje s ...

Američané posilují přítomnost v Evropě

Barack Obama pro fiskální rok 2017 (od 1. října 2016) požaduje 3,4 miliardy dolarů pro posílení ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • Luky
    20:00 17.02.2016

    ..já to psal pro Kruana (to je podle toho z ábíčka, jak měl pterodaktyla Zelku a pak ještě toho oroně co už nevím jak se jmenoval?)

    ..já to psal pro Kruana (to je podle toho z ábíčka, jak měl pterodaktyla Zelku a pak ještě toho oroně co už nevím jak se jmenoval?)

  • Luky
    19:56 17.02.2016

    Tak ten první, který zařídil Háfiz následoval po teroru guerill radikálního Muslimského bratrstva, kterému asi moc nefandíš. A ten druhý masakr, o kterém se nepřímo možná ...Zobrazit celý příspěvek

    Tak ten první, který zařídil Háfiz následoval po teroru guerill radikálního Muslimského bratrstva, kterému asi moc nefandíš.

    A ten druhý masakr, o kterém se nepřímo možná zmiňuje i článek nad diskuzí ..

    cituji: „USA musí spolupracovat se Saúdy a Egypťany na navýšení sektářských tenzí uvnitř Sýrie. Nejvíce záleží na zvýšení publicity zásahů al-Asadova režimu proti případným nepokojům, které ukáží sílu disentu (zejména sunnitských muslimů a Kurdů), a tím pádem nestabilitu a slabost syrského režimu."

    ... měl i v našich médiích tento dovětek:

    "Takový popis nedělních událostí v Hamá poslali na Západ opoziční aktivisté. Jejich informace ale nelze nezávisle ověřit, protože Damašek zahraničním novinářům v zemi zmítané pět měsíců trvajícími nepokoji znemožňuje práci a sám krveprolití svádí na ozbrojené gangy řízené mezinárodním spiknutím."

    Kdoví, kdy vyplave plná pravda napovrch...vlastně to vím - až už to nebude nikoho zajímat. Teď to tak maximálně všechno hodí na černouška (proto kandidoval navzdory tomu, že nedávno ani nesměl do autobusu).
    -----------------------
    V žádném případě neobhajuji násilí...je ale ošemetné posuzovat přiměřenost vládních zásahů, vedených proti radikálním islamistům brýlemi evropské etiky.Skrýt celý příspěvek

  • Petr M
    19:41 17.02.2016

    Proč by bylo v americkém zájmu destabilizovat Sýrii? Protože Sýrie je spojenec Iránu, Ruska, pokud padne Sýrie, další na řadě je Irán. Snad syrská armáda s pomocí rusů, kurdů, ...Zobrazit celý příspěvek

    Proč by bylo v americkém zájmu destabilizovat Sýrii?
    Protože Sýrie je spojenec Iránu, Ruska, pokud padne Sýrie, další na řadě je Irán.
    Snad syrská armáda s pomocí rusů, kurdů, teroristy IS a další radikální islamisty i přes podporu Turků a Arabů, co nejdřív zničí a bude tam zas pořádek.
    Kdyby Číňané dali 30 miliard dolarů na obnovu poválečné Sýrie, bylo by to dobré, samozřejmě si tak zajistí dodávky ropy a plynu, zadarmo by to asi nedělali.

    poz. Islám je zlo, zrůdná ideologie, která by měla být v Evropě zakázána. Kdysi v Islámu byla i kladná dobrá síla, tzv Súfismus mírový islám, ale bohužel většina súfijských mudrců byla radikály pozabíjena, nyní se muslimská většina upíná k radikálnímu, fandí Islámskému státu apod.

    Alavité, vládnoucí v Sýrii v čele s Asadem jsou poslední střípky mírového islámu, věří v karmu, reinkarnaci, jsou velice tolerantní vůči jiným náboženstvím, proto si tam před nepokoji mohli sunité, šijité, kurdové, arméni, drůzové, židé, křesťané poklidně společně žít.Skrýt celý příspěvek

  • Kruan
    18:54 17.02.2016

    lorgarius: "onen Asadov rezim predsa nie je len klan Asadovcov a vysoky hodnostar v administrative ako aj armade je z roznych skupi obyvatelov od alavitov, cez sunitov az po ...Zobrazit celý příspěvek

    lorgarius: "onen Asadov rezim predsa nie je len klan Asadovcov a vysoky hodnostar v administrative ako aj armade je z roznych skupi obyvatelov od alavitov, cez sunitov az po druzov"


    Ano, v Asadově státní správě se vyskytovali a vyskytují alavité, drůzové, šiíté (nevím o křesťanech, natolik tu oblast nesleduji).

    Ale převážná část obyvatelstva - a to jsou sunnité měli a mají ve státní správě zanedbatelný podíl. A na takovou událost jako masakr v Hamá těžko zapomenou.Skrýt celý příspěvek

  • leviathan
    18:10 17.02.2016

    Justus a Jarpe Tak by ste sa vy dve Kremlrole mali dohodnut. Tak bud je US prezident loutka v rukach loutkovodice, alebo je to voleny diktator. Obe tie hodnotenia nemozu byt ...Zobrazit celý příspěvek

    Justus a Jarpe

    Tak by ste sa vy dve Kremlrole mali dohodnut. Tak bud je US prezident loutka v rukach loutkovodice, alebo je to voleny diktator. Obe tie hodnotenia nemozu byt pravdive.Skrýt celý příspěvek

  • lorgarius
    17:46 17.02.2016

    Kruan- onen Asadov rezim predsa nie je len klan Asadovcov a vysoky hodnostar v administrative ako aj armade je z roznych skupi obyvatelov od alavitov, cez sunitov az po druzov.

    Kruan- onen Asadov rezim predsa nie je len klan Asadovcov a vysoky hodnostar v administrative ako aj armade je z roznych skupi obyvatelov od alavitov, cez sunitov az po druzov.

  • Kruan
    16:59 17.02.2016

    Shania: nemuselo jít o žádný plán, třeba U.S. jen nepodrželi klan Asadů a potom už si to žilo vlastním životem. Osobně si spíš myslím, že se jedná o následek Obamova stažení z ...Zobrazit celý příspěvek

    Shania: nemuselo jít o žádný plán, třeba U.S. jen nepodrželi klan Asadů a potom už si to žilo vlastním životem.

    Osobně si spíš myslím, že se jedná o následek Obamova stažení z oblasti.Skrýt celý příspěvek

  • Shania
    16:50 17.02.2016

    Luky: Pokud by šlo o Iran, proč pak s nimi uzavírat dohodu a rušit sankce? Proč doslova zahodit vliv v oblasti a znepřátelit si doslova všechny v regionu? Pokud US mají nějaký ...Zobrazit celý příspěvek

    Luky: Pokud by šlo o Iran, proč pak s nimi uzavírat dohodu a rušit sankce?
    Proč doslova zahodit vliv v oblasti a znepřátelit si doslova všechny v regionu?

    Pokud US mají nějaký geniální plán, tak fakt nevím jaký je cíl... Zatím to spíš vypadá na totální neschopnost.... Dělají jednu chybu za druhou.Skrýt celý příspěvek

  • Kruan
    16:31 17.02.2016

    Luky: myslím, že ano. Vzhledem k tomu, že Asadův režim reprezentuje cca. 13 procent populace (alavité, šiíté) a obyvatelstvo Sýrie je převážně sunnitské (75 procent), tak nějaká ...Zobrazit celý příspěvek

    Luky: myslím, že ano. Vzhledem k tomu, že Asadův režim reprezentuje cca. 13 procent populace (alavité, šiíté) a obyvatelstvo Sýrie je převážně sunnitské (75 procent), tak nějaká destabilizace nemohla být nijak složitá

    Horší to bude se zpětným dosazením Asada, o který se pokouší Rusko.Skrýt celý příspěvek

  • Luky
    16:03 17.02.2016

    otázka: Proč by bylo v americkém zájmu destabilizovat Sýrii?

    odpověď: mimo jiné - protože Irán

    otázka: Proč by bylo v americkém zájmu destabilizovat Sýrii?

    odpověď: mimo jiné - protože Irán

  • Kruan
    16:01 17.02.2016

    Jen pro připomenutí historie, řádění cizích vlivů (Ruských a Britských zejména) v oblasti Blízkého východu a Střední Asie není nic nového. Jako příklad si můžeme uvést tzv. the ...Zobrazit celý příspěvek

    Jen pro připomenutí historie, řádění cizích vlivů (Ruských a Britských zejména) v oblasti Blízkého východu a Střední Asie není nic nového. Jako příklad si můžeme uvést tzv. the Great Game, Турниры теней.

    A to v té době dotčená teritoria nenabízela jinou komoditu než kadidlo. Ropu v té době nikdo nepotřeboval.Skrýt celý příspěvek

  • jsk1
    12:12 17.02.2016

    Výborný článek, śkoda, ž si nemůže přečíst nic od ruskcýh investigativních novinářů - jsou totiž většionu po smrti..

    Výborný článek, śkoda, ž si nemůže přečíst nic od ruskcýh investigativních novinářů - jsou totiž většionu po smrti..

  • jarpe
    12:03 17.02.2016

    Problém je, že americký prezident je vlastně volený diktátor. To znamená, že to co dělá prezident není nutně v americkém zájmu. Proč je to označováno za fantastické a šokující? ...Zobrazit celý příspěvek

    Problém je, že americký prezident je vlastně volený diktátor. To znamená, že to co dělá prezident není nutně v americkém zájmu.
    Proč je to označováno za fantastické a šokující? Takhle to zkrátka ve světě chodí. Levá ruka neví co dělá pravá. Nikdo není vševědoucí. Lidi nejsou roboti a každej si hraje na svém písečku. Ten kritický pohled na závěr mi přijde extrémně naivní.Skrýt celý příspěvek

  • justus
    11:13 17.02.2016

    když byl tehdy zvolen Obama po retardovaném Bushovi, doufal jsem, že se americká zahraniční politika změní z četníka, který nadělá více škody než užitku, na něco s hummánějším a ...Zobrazit celý příspěvek

    když byl tehdy zvolen Obama po retardovaném Bushovi, doufal jsem, že se americká zahraniční politika změní z četníka, který nadělá více škody než užitku, na něco s hummánějším a spravedlivějším přístupem. Jáký ja byl hlupák!!!
    nicméně z toho plyne poučení. At´je u kormidla kdokoliv, skáče tak jak mu někdo neřídí. Může to být starosta , kterýmu ubytujou ve vsi uprchlíky, naše vláda která slepě poslouchá US embasy a EU, americký prezident, který poslouchá nevím koho.
    US prezident je nyní pouze loutka v něčích rukou, takže at bude prezidentem kdokoliv, nic se nezmění.

    Jen bych rád věděl, kdo je ten loutkovodič.Skrýt celý příspěvek

  • dusan
    11:05 17.02.2016

    premyslcz Wikileaks je určite zaujímavá vec, ale to nie sú žiadne fakty .... to sú len správy, kterých hodnota bola najvyššia v čase zaslania a s danou sumou informácii pre ...Zobrazit celý příspěvek

    premyslcz

    Wikileaks je určite zaujímavá vec, ale to nie sú žiadne fakty .... to sú len správy, kterých hodnota bola najvyššia v čase zaslania a s danou sumou informácii pre prijímateľa a odosielateľa. Majú samozrejme hodnotu pre históriu ... sotva pre aktuálne dianie.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 4 z 5