Za potopením norské fregaty Helge Ingstad stojí mnoho faktorů

Za potopením norské fregaty Helge Ingstad stojí mnoho faktorů
Vyzvednutá Helge Ingstad s protrženým pravobokem / Forsvaret (Zvětšit)

Norové vydali zprávu o srážce své fregaty Helge Ingstad s ropným tankerem, plujícím pod maltskou vlajkou. Nehoda neměla jedinou jednoduchou příčinu. Nějakou chybu udělali všichni její účastníci.

Fregata Helge Ingstad se srazila s tankerem Sola TS 13. listopadu 2018 nad ránem. Téměř po roce vychází podrobná zpráva o příčinách a následcích srážky. Vydává jí norský Výbor pro vyšetřování nehod AIBN (Accident Investigation Board). Zpráva bude mít dvě části. První část už vyšla. Na druhou se teprve čeká. 

První část zprávy se zabývá samotnou srážkou. Druhá bude rozebírat události od nárazu až po evakuaci posledního námořníka z paluby nešťastné fregaty. Jelikož první část je pro běžného čtenáře zajímavější, pojďme se podívat, co se v ní píše. Hned zkraje je potřeba napsat jednu věc.

Kdo by ve zprávě hledal jednu jasnou příčinu celého neštěstí, bude zklamán. Naštěstí způsobilo velké množství jednotlivých činitelů, které se sešly zvlášť smolným způsobem. Armádní noviny už o ztroskotání Helge Ingstad několikrát psaly. Přece jen ale pro osvěžení paměti uveďme jeho stručný popis.  

Teprve jedenáct let stará, 133 metrů dlouhá válečná loď plula ve čtyři hodiny ráno přibližně jižním kurzem zálivem Hjeltefjord podél východního pobřeží norského ostrova Seløyna. Když míjela ropný terminál Sture, srazila se s téměř 250 metrů dlouhým tankerem Sola TS, který ho zrovna opouštěl. 


Situační mapa nehody

Srážka pravobokem

Zhruba opačným kurzem, na sever, proti fregatě plula trojice dalších lodí. Nehody se neúčastnily. Byly na to moc daleko. Směna na můstku Helge je však viděla na radaru. 

Provoz v oblasti řídila vysílačka na ostrově Fedje VTS (Fedje Vessel Traffic Service Centre). Po srážce najela posádka s fregatou úmyslně na mělčinu, aby se nepotopila. Zpočátku to vypadalo, že se Helge podaří zachránit. Po vyzvednutí a důkladné inspekci však vyšlo najevo, že oprava by byla dražší než nová loď. Norský stát tak přišel v přepočtu o víc než jedenáct a půl miliardy korun.

Škoda na tankeru byla minimální. Nehoda se obešla bez obětí. Na fregatě bylo hlášeno jen sedm lehkých zranění. Posádce tankeru se nestalo vůbec nic. Zpočátku to vypadalo, že srážku způsobila jen Helge Ingstad. 

Lodě na moři se řídí podobnými předpisy jako auta na silnici. Česky se jim oficiálně říká Mezinárodní pravidla pro předcházení srážkám na moři.

Většinou se ale označují zkratkou COLREGs (z International Regulations for Preventing Collisions at Sea), počeštěně COLREGy. V pravidlech se píše, že když dvě lodě plují přímo proti sobě, takže hrozí nebezpečí srážky, mají obě změnit kurz vpravo a minout se levobokem. Helge Ingstad ale zatočila doleva. Lodě se kvůli tomu srazily pravobokem.


Animace srážky

Noční plavba

Pravoboční kotva tankeru rozpárala trup fregaty jako otvírák na konzervy. Hned na začátku vyšetřování vyšlo najevo, že Helge točila doleva, poněvadž směna na jejím můstku považovala tanker za nehybný předmět, pevně spojený s břehem. Loď Sola TS měla rozsvícená poziční světla, předepsaná COLREGy. Podle světel jde obvykle zhruba poznat, jaké plavidlo jste na moři potkali, a jakým kurzem přibližně pluje. 

Velká loď se strojním pohonem, jako Sola je TS, má ukazovat pět světel. Jsou to zelené světlo na pravoboku, červené na levoboku, bílé záďové světlo, jedno nižší bílé světlo na předním stěžni a druhé vyšší na zadním. Na palubě tankeru ale kromě nich svítilo ještě několik dalších silných světelných zdrojů. Byly rozsvícené kvůli pracím souvisejícím s vyplutím. Poziční světla v jejich jasu zanikala. COLREGy taková světla zakazují. Jde však o běžnou praxi.

Tanker totiž teprve opouštěl molo. Operaci řídil na jeho můstku lodivod. Když Sola TS zavolala fregatu vysílačkou a požádala ji, aby změnila kurz, směna na můstku Helge nepoznala, že mluví s domnělým nehybným objektem. Myslela, že volání přichází z některé dalších lodí, které viděla na svém radaru.

Záležitost ještě dál zkomplikovalo, že fregata plula se systémem AIS v pasivním módu. AIS je zařízení, jež vysílá za plavby informace o lodi jako je poloha, kurz, rychlost a identifikační kód. Helge Ingstad sice přijímala údaje o ostatních lodích, sama o sobě je však nevysílala. Byla však vidět na radaru a měla rozsvícená správná poziční světla.


Záznam trasy fregaty a tankeru z námořního identifikačního systému AIS

Vypnutý AIS

Zpráva AIBN vyjmenovává celkem dvacet faktorů, které nehodu způsobily. Nejvíc, jedenáct, jich našla na straně Helge Ingstad a norského námořnictva. Další tři shledala v jednání posádky tankeru Sola TS a společnosti Tsakos Energy Navigation, která ho vlastní. Dalších šest faktorů přičetla komise Norské pobřežní správě, jež organizuje i lodivody. Kdybychom se tedy soustředili jen na počty, mělo na nehodě největší podíl námořnictvo. Jednotlivé faktory však nemusí být stejně důležité. Podívejme se na nejzajímavější z nich.

K nehodě určitě hodně přispěla skutečnost, že Helge měla svůj AIS v pasivním módu. Podle zprávy mělo námořnictvo ještě nedávno pravidlo, že jeho lodě musí plout s AIS v aktivním režimu. Pokud okolnosti vyžadovaly, aby válečná loď neinformovala jeho prostřednictvím plavidla v okolí o své poloze a kurzu, posádky měly být zvlášť ostražité.

Po ruské anexi Krymu a následném zhoršení bezpečnostní situace na celém světě se z plavby s vypnutým odpovídačem stala v norském námořnictvu běžná praxe. Nesmíme zapomenout, že Norové mají za humny ruskou Severní flotilu. Bezpečnosti to ale rozhodně nepřispívá. Část faktorů byla spíše organizační, skoro až psychologické povahy.


Postup vyzvednutí fregaty Helge Ingstad / Forsvaret

Nedostatek navigátorů

Posádka fregaty přeslechla v rádiu, že tanker opouští molo. Jako na potvoru se totiž na můstku střídaly směny přesně v době, kdy tanker oznamoval svůj manévr vysílačce na ostrovu Fedje. Na můstku Helge Ingstad se kadeti cvičili v určování polohy lodě. Důstojník, který směnu vedl, neměl speciální výcvik pro instruktory a neměl ani zástupce, který by se během cvičení místo něj věnoval řízení lodi.

Podle AIBN byla celá směna na můstku také relativně nezkušená. Kdyby měl můstek pod palcem navigátor s delší praxí, nemuselo ke srážce dojít. V norském námořnictvu je ale zkušených navigátorů nedostatek. Důstojníci proto dostávají certifikáty, které jim umožňují vést směnu na můstku, dřív, než tomu bylo v minulosti.

Norské královské námořnictvo také pěstuje kulturu vzájemné důvěry ve schopnosti jednotlivých námořníků. Není pochyb, že je to dobrá věc. Tato důvěra však mohla způsobit, že si jednotliví členové směny na můstku mysleli, že situace je plně pod kontrolou a ignorovali signály nebezpečí (jakkoliv byly slabé).


Postup vyzvednutí fregaty Helge Ingstad / Forsvaret


Video z vyzvedávání fregaty

Důvěra v elektroniku

Na straně tankeru Sola TS a společnosti Tsakos Energy Navigation přispěla k nehodě nejvíc ze všeho jasná palubní světla. „Je známým faktem a běžnou praxí, že se tankery, které se přibližují k terminálu, potřebují připravit na vyvazování a nakládání, a že plavidla, která ho opouštějí, pracují na zabezpečení před plavbou,“ píše se ve zprávě. Snížená viditelnost pozičních světel však podle AIBN představovala bezpečnostní riziko. Další faktor je zase skoro psychologické povahy. Posádka tankeru Sola podle AIBN zaujala podle komise během manévru pasivní přístup.

Mohla za to přítomnost lodivoda. Směna na můstku Soly si zřejmě myslela, že opuštění terminálu je hlavně jeho starost. Tato pasivita způsobila, že si na tankeru všimli fregaty později, než mohli. Svůj podíl na nehodě měla i služba VTS.

Když se fregata poprvé ohlásila, operátor nevynesl její kurz a rychlost na monitoru. Mimochodem, podle zprávy se Helge VTS ozvala místo vysílačkou mobilním telefonem. Souvisí to s masovým rozšířením AIS, elektronických mapových systémů a spoléhání na ně. Posádky lodí si kvůli nim myslí, že ostatní účastníci provozu o něm mají dokonalý přehled.


Vyzvednutá Helge Ingstad; větší foto / Forsvaret

Spící kapitán

To ale nemusí být pravda. Operátor VTS se podle zprávy domníval, že Helge a Sola o sobě vědí prostřednictvím svých elektronických systémů, a že se i navzájem vidí. Situace se mu zdála přehledná a necítil potřebu do ní zasahovat. Kapitán fregaty Preben Østheim v době srážky spal ve své kajutě. Plavba vypadala nenáročně. Hjeltefjord je v nejužším místě široký okolo 1,7 námořní míle (3,2 kilometru). Je to spousta místa. Byla sice noc, ale viditelnost byla dobrá.

Provoz v Hjeltefjordu nebývá intenzivní. Na námořní mapě ze serveru openseamap.org (která se sem bohužel nedá rozumně vložit), nevypadá situace nebezpečně. „Necítím Hanbu,“ prohlásil Østheim. „Mám samozřejmě celkovou zodpovědnost za loď i posádku. Je velice smutné, co se stalo. Je to nehoda, jaká by se stávat neměla. Ale hanbu necítím.“

Zdroje: Defense News, Maritime Executive, AiBn

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Zkáza norské fregaty Helge Ingstad

Před několika dny došlo k nehodě norské fregaty Helge Ingstad třídy Nansen, která se 8. listopadu ...

Vyzvednutí norské fregaty Helge Ingstad se odkládá

Norská fregata, která se v listopadu potopila po strážce s ropným tankerem, stále leží na ...

Oprava norské fregaty Helge Ingstad by stála víc než nová loď

Nešťastná norská fregata Helge Ingstad, která se vloni v listopadu potopila po srážce s tankerem, ...

Norsko obnovuje PVO: Transportéry M113 ponesou protiletadlové střely IRIS-T

Norské ministerstvo obrany od domácí firmy Kongsberg objednalo systém protivzdušné obrany (PVO) ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • RiMr71
    23:33 21.11.2019

    Jak vidím ten rozpáraný bok od tankeru, slovy klasika "ten ji přejel jak parní válec srnku" :)

  • danny
    10:35 21.11.2019

    Nevím. Nemůžu si pomoct, ale informace o pochybení všech ostatních účastníků nehody jen zvýrazňují chyby, kterých se dopustila posádka Helge. Ano, v Hjeltefjordu není nijak mega provoz, ale není to otevřené moře a celkem čilo tam je. Nechápu motivaci pro pohyb s pasivním odpovídačem, tam to postrádalo smysl.
    Pořád nechápu, proč ve chvíli, kdy se bojím mělčiny nebo nárazu do pevné překážky, někdo nestáhl rychlost. A ten zbytek... ukazuje na katastrofální nesehranost a nevycvičenost posádky. Těch lidí, kteří si museli myslet, že to řeší někdo jiný, tam bylo víc, ne jeden.

  • Charlie
    09:49 20.11.2019

    Zapomněl sem dodat link na překlad komunikace, je z něj krásně vidět kolik času měli a jak do poslední chvíle mohli srážce zabránit...

    https://medium.com/@cargun/rad...

    • Jecchus
      12:49 20.11.2019

      Jen pozor na ty uváděné časy - jsou to časy "radarového" videa, nikoli skutečný čas. Ono to totiž na první pohled vypadá, že tam do sebe najížděli polovinu noci, ale je to jen něco přes 3 minuty... :)

      Každopádně tam vidím jakýsi "Titanic efekt" - kdyby na Helge Ingstadt udělali cokoli jiného nebo neudělali vůbec nic, tak se nesrazí. To co udělali pak vypadá spíš jako taran, než náhodná srážka... :D

      • Charlie
        09:17 21.11.2019

        správná poznámka, ale tak nějak sem předpokládal že čtenářstvu dojde že to je čas videa a ne 15 minut po půlnoci :)

        jojo, i kdyby pluli rovně tak možná dopadli líp, takhle si to zamířili naštorc přímo před tanker. Nejlepší je asi ta odevzdaná poznámka radisty ze Soly "Tak se teda srazíme."

        A pak to rozsekne Helge, která hlásí středisku "narazili sme na neznámý objekt" - kolega kterej má kapitánský zkoušky jen nevěřícně vrtěl hlavou a říkal že tam snad museli chrápat...

  • Charlie
    09:48 20.11.2019

    Celý to ukazuje, jak součet defacto drobností může výst k obrovskýmu průseru, ale i tka ty drobnosti byly hlavně na straně posádky fregaty.

    Nejdřív přeslechla hlášení tankeru (to se stát může), velící důstojník nedával pozor, protože školil kadety, jednotliví operátoři (hlavně maník na radaru) byli v klidu protože si navzájem věřili a ve finále, dkyž šlo z tlustejch do tenkejch, zatočili na blbou stranu...

    Jenže ačkoliv to všechno padá na hlavu směny na můstku, přišli k tomu tak trochu jako slepí k houslím. Všichni víme, že v noci se podle světel strašně špatně odhadujou vzdálenosti, takže to že tanker viděli ale neměli ponětí jak je daleko (mysleli si že to je molo u břehu kvůli rozsvícenejm světlum) nejni nijak překvapivý. Stejně tak operátor radaru ho nejspíš viděl, ale neměl zvláštní potřebu to hlásit, i když byl na kolizním kurzu (asi si myslel že o něm ví i ostatní a včas provedou korekci). Oni ostatně i ostatní zainteresovaní předpokládali, že to za ně vyřeší někdo jinej (osádka tankeru zas spolíhala na lodivoda).

    Co je ovšem nejpikantnější, že když už bezprostředně hrozila srážka, tak osádka fregaty vymejšlela všechno možný (báli se mělčiny, jinýho plavidla nebo buhví čeho) kromě řešení akutního problému srážky s mnohokrát větším plavidlem - tanker Sola je na hrozící nebezpečí srážky několikrát upozorňoval rádiem, vyzýval je k úhybnému manévru a sám úhybný manévr začal provádět. Fregata měla spoustu místa a i přes obavy z mělčin mohla manévr provést (a pak se vrátit na původní kurz), prostoru měla dost. Stejně tak mohla zpomalit a nechat si víc času, ale ona prostě neudělala nejdřív nic a pak si to zamířila přímo pod čumák Soly TS. Docela by mě zajímalo, co se dělo na můstku tý fregaty cca těch pět minut před srážkou, co jednotliví členové dělali, ono se občas staneže mladí "zobáci" nechtějí otravovat staršího nadřízeného "s takovou blbostí" a pak se dějou věci (a nemusí to být jen v armádě).

    Každopádně poskákali co se dalo a přitom se tomu nechalo velice snadno zabránit (hlavně kdyby velící důstojník neřešil kadety a místo toho dělal co má, tj. řídil loď, o zobáky se mohl starat někdo jinej), což už tak ovšem bývá. ASi jako když mechanici před mytím přelepí čidlo na éru a pak to zapomenou odlepit...

  • vantom
    13:12 19.11.2019

    "Po ruské anexi Krymu a následném zhoršení bezpečnostní situace na celém světě se z plavby s vypnutým odpovídačem stala v norském námořnictvu běžná praxe. Nesmíme zapomenout, že Norové mají za humny ruskou Severní flotilu. Bezpečnosti to ale rozhodně nepřispívá. Část faktorů byla spíše organizační, skoro až psychologické povahy"

    Jako čtení k silvestru OK, ale opravdu tohle myslí vážně? Norské námořnictvo v elitní lodi u vlastního pobřeží? Hlavně že se nikomu nic nestalo.

    "každému co jeho jest"

    • Storm
      13:54 19.11.2019
      Oblíbený příspěvek

      No já to třeba na rozdíl od tebe považuju za docela zajímavé čtení a hlavně taky poučné... Rozhodně je určitě k zamyšlení...
      Spousta lidí si provoz na moři, ale také třeba ve zvducu ( což jsou dvě věci o kterých asi něco trochu málo vím a dovolím si do nich tady kafrat ) plete s do značné míry s nalajnovaným řízením auta, kde je mnohem víc věcí jednoznačných. A nedovede si, nebo nechce představit, nebo prostě nechápe jak to funguje v jiném provozu než na silnici...

      A tak si myslím, že než tady někdo na ten tvůj blábol a v podstatě odsouzení posádky zareaguje, měl by asi vědět, jakou máš ty zkušenost jako velitel plavidla pohybujícím se mimo vnitrostátní vody a dodat můžeš i kolik zkušeností máš s plavbou od soumraku do úsvitu... Protože jestli nemáš žádnou, tak tady jen povrchně kvičíš a kopeš do někoho kdo sice přišel o loď, ale né zcela vlastní vinou a kodo nepřišel o jediného člena posádky...

      • vantom
        14:23 19.11.2019

        Nemám žádnou zkušenost s řízením lodi. Proto si tedy o zprávě o potopení lodi Helge nesmím nic myslet. Moc se omlouvám.

        • Storm
          14:47 19.11.2019
          Oblíbený příspěvek

          No myslet si samozřejmě můžeš co chceš. Jenže pokud budeš svá moudra týkající se věcí kterým tedy vůbec nerozumíš, prezentovat takovým způsobem jako jsi předvedl, pak se nemůžeš vůbec divit, že si o tobě lidi, co ví o čem je řeč, budou myslet něco podobného jako si teď o tobě myslím já a třeba ti to i napíšou ;)

    • palo satko
      14:01 19.11.2019
      • (13)

      Pred par rokmi sa pisalo, že nejaka americka posadka na lodičke v Čiernom mori bola na nervy z ruskeho lietadla, čo jej vraj pri blízkom prelete vyplo aj svetlo na zachodoch. Očividne to bola blbost, ale potom čo tu napisal autor, že Nori su na nervy ..... Bohvie čo je pravda. :)

      • CerVus
        16:24 19.11.2019
        Oblíbený příspěvek

        Vždyť to byla jen nějaká vymyšlená báchorka ze Sputniku.

        • palo satko
          16:44 19.11.2019

          A čo som napisal? Ved som napisal, že je to blbost!

      • logik
        16:32 19.11.2019

        Další dávka demagogie? Anebo jen Ti dělá problém rozumět psanému textu? Kde je v textu něco takového napsané?

        • palo satko
          16:48 19.11.2019

          V textu je napisane: "Část faktorů byla spíše organizační, skoro až psychologické povahy" ty si pod "psychologickymi" predstavuješ u posadky namornej lodi čo? Bujaru veselost?

          • logik
            14:40 20.11.2019

            Jo, takže opravdu nerozumíš psanému textu. :-)

            Psychologické faktory jsou totiž v textu konkretizovány, např.: "Tato důvěra však mohla způsobit, že si jednotliví členové směny na můstku mysleli, že situace je plně pod kontrolou..."

            Takže šlo o přesný opak toho, cos tvrdil - námořníci nejančili, ale naopak byli v klidu až moc.

      • El Duderino
        16:40 19.11.2019

        Ci je pravda to, ze stara sunka vypla kontajnerom, ktory ani nemala podveseny podstatne modernejsi torpedoborec sa nevie dovtipit len Boh ale kazdy polorozumny jedinec.

      • Charlie
        08:12 20.11.2019

        Já si vždycky říkám že ty diskuze tady sou nějaký divný, ale až tady na tomhle příspěvku sem pochopil že značná část zdejší úderky z příspěvku čte jen to co jim vyhovuje a zbytek ne ignoruje, ONI HO PROSTĚ NEVIDÍ. Ty jejich mozečky to prostě vytěsní... palo napíše ŽE TO BYLA BLBOST a oni ho mínuskujou jak šílení a upozorňujou ho že to byla - světe div se - blbost... jak kdyby to nenapsal, vy idioti... jmenovicě CerVus, logik, El Duderino...

        • satai
          08:20 20.11.2019
          Oblíbený příspěvek

          Já hodil - ne za to, že napsal, že to byla blbost, ale za zbytek příspěvku, který byla blbost.

          • Charlie
            10:25 20.11.2019

            vzhledem k tomu, že palův příspěvek je jasnej vtip a krom části popisující tu tehdejší mediální kachnu o zarušeným torpédoborci a nervově zhroucený posádce a pak ironický poznámky "když vidím Nory, čert ví kde je pravda" se smajlem neobsahovala nic jinýho tak nevím co tam má bejt ten "zbytek příspěvku, který byla blbost"

          • logik
            19:54 20.11.2019

            Jak vidíš z palovy reakce, tak to nebyl až tak vtip. On prostě informace v článku pochopil přesně naopak, než jak jsou napsaný - a pochopil je tak, aby dodal věrohodnosti té kachně o torpédoborci, které bohužel věří..... A za to překroucení má ty mínusy.

          • Starlight
            22:03 20.11.2019

            Jediné, co je tu v diskusi divné je vždycky Palo Satko. Jeho příspěvky nemá cenu číst a už vůbec v nich hledat nějaký vtip nebo nadsázku. A to proto, že celé jeho působení na AN je jeden velký nepodařený vtip – slovensky píšící troll, který vyniká neuvěřitelnou trollí tupostí. Jeho příspěvky jsou vždy mimo téma článku a zhusta proležené ideologickými a xenofobními bláboly.

            S oblibou plodí nesmysly na téma České republiky a jejich partnerů a spojenců. Jak tupý troll dosud očividně nepochopil, že je na českém fóru a jako cizí host by se podle toho měl chovat. Tedy nestrkat nos do věcí, po kterých mu vůbec nic není. Pokud chce svůj dosud utajený ostrovtip vybrušovat v nějaké diskusi, určitě se v jeho domácí zemi, ať už je to kdekoliv, najde nějaké jiné diskusní fórum.

          • crusader
            08:24 21.11.2019

            No možná je lepší být za trolla než za trotla, milé Světlo z hvězd (a pruhů).
            Byl by z Vás vynikající partajní tajemník - měj stejný názor jako já jinak uvidíš a když se ti to nelíbí tak můžeš jít jinam.
            Osobní zkušenost nebo dědictví po předcích? Typický současný bojovník proti komunismu, plná ústa demokracie a chování a vyjadřování typického bolševika.
            No a někde v hloubi máslo na hlavě osobní nebo rodinné.

          • Storm
            16:21 21.11.2019

            Crusader:
            Tá tvá analýza StarLighta mi zní, jako by to napsal někdo dělnického původu... Kdybych nezastával názor, že za svůj původ nikdo nemůže, tak bych se i vsadil, že bys mohl máslo na hlavě mí ty...

          • crusader
            19:51 21.11.2019

            Storm
            Já se za svůj dělnický původ nestydím, žádného předka továrníka nebo alespoň hraběte či barona jsem neměl. A koukám objevil se další bolševický přístup. Správný třídní původ. Neboli my herci, vysokoškoláci, politici … to víme nejlíp a žádná lůza, socka (což je každý co neuznává naše hodnoty, nezáleží na vzdělání)… tomu nerozumí a neměla by volit.
            A s tím máslem na hlavě jste měl pravdu. Jak mohl pradědeček udělat to, co udělal? Takhle zradit císaře pána. A nejen zradit ale dokonce bojovat v legiích. A ještě navíc na Sibiři proti bolševikům. Z toho mým rodičům a prarodičům vždycky plynuly samé výhody. A mě vlastně taky. Že by z toho pramenil i ten dělnický původ?
            Vy máte původ určitě lepší.