Přehled českých kosmických aktivit

Přehled českých kosmických aktivit
Integrace satelitů na vrchní část rakety Vega v čistých prostorách brněnské SAB Aerospace / Foto: SAB Aerospace (Zvětšit)

Na první pohled se může zdát, že Česká republika nemá v oblasti vesmíru co nabídnout. Nic ale nemůže být vzdálenější od pravdy.

V Praze sídlí klíčová agentura Evropské unie pro kosmický program EUSPA (European Union Agency for the Space Programme). Ta vznikla 12. května 2021 z Agentury pro evropský GNSS (Global Navigation Satellite System). Nová agentura bude mít na starost celkovou bezpečnost navigačního systému Galileo a ve své podstatě bezpečnost celého kosmického programu EU. Mezi další její úkoly patří hlubší integrace systémů Galileo a programu pro pozorování Země Copernicus.

Evropská vesmírná agentura (ESA) doporučila k realizaci ambiciozní český projekt SLAVIA (Space Laboratory for Advanced Variable Instruments and Applications) zabývající se možným využitím planetek pro těžbu surovin. SLAVIA se skládá ze dvou družic o hmotnosti 20 kg. Obě družice ponesou tři zařízení určená ke zkoumání úlomků meziplanetární hmoty padající do zemské atmosféry – hyperspektrální kameru (ke zkoumání složení hmoty), hmotnostní spektrometr (k analýze prachových částic) a radiovou anténu (k pozorování plazmatu). Všechny tři zařízení pak lze komerčně využít v jiných projektech spojených s průzkumem planetek.

Momentálně probíhají poslední fáze jednání s ESA, na něž naváže studie proveditelnosti v trvání 12 měsíců.


Kompletní dispenser pro raketu Vega připravený k odeslání do Francouzské Guyany. V čisté brněnské montážní hale probíhá také integrace CubeSatů do vypouštěcích kontejnerů; větší foto / Foto: SAB Aerospace

České společnosti se rovněž podílí na dalším zdokonalování evropské rakety Ariane 6. Díly pro nové verze rakety Ariane 6 (Ariane 62 a Ariane 64) vyrábí a testují české společnosti ATC Space, SAB Aerospace a Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ)

České společnosti dodávají zejména součástky pro urychlovací motory. ATC Space je schopen dodat až 32 letových sad obrub ročně. Kromě součástek pro urychlovací motory dodává SAB Aerospace pro raketu Ariane 6 tzv. sekvencer, což je elektronické zařízení určené pro správné vypouštění satelitů.

SAB Aerospace rovněž vyrábí unikátní dispenser pro raketu Vega. Dispenser slouží k lafetaci a vypouštění až několika desítek malých satelitů.

„Nový dispenser je velkým úspěchem českého kosmického průmyslu s obrovským komerčním potenciálem. V dalších letech bude tento dispenser opakovaně vyráběn v České republice a používán pro vypouštění družic z celého světa,“ uvedl ministr dopravy a průmyslu Karel Havlíček.


Testování obruby pro pomocné raketové motory Ariane 6 vyrobené ATC Space; větší foto / Foto: VZLÚ

Ministerstvo dopravy celkem do projektu součástek pro Ariane 6 investovalo od roku 2016 20 milionů eur (512 milionů Kč). Na programu dodávek dílů pro Ariane 6 se podílí také VZLÚ, jehož úkolem je otestovat všechny součástky dodávané českými firmami.

Testování různých součástek však není jediným vesmírným projektem VZLÚ. Ústav již čtvrtým rokem úspěšně provozuje vlastní družici VZLUSAT-1. Ta váží dva kilogramy a pohybuje se ve výšce zhruba 500 km. VZLUSAT-1 nemá žádný specifický úkol podobný projektu SLAVIA, ale jedná o technologický demonstrátor nesoucí několik měřících a pozorovacích zařízení – rentgenový dalekohled nebo měřič koncentrace kyslíku.

Mezitím Ústav připravuje druhou generaci družice – VZLUSAT-2. Na ní se, stejně jako na předchozí generaci, podílí vícero pracovišť. Stejně jako VZLUSAT-1 bude druhá generace ovládaná z pozemní stanice pod vedením pracovníků Fakulty elektrotechniky Západočeské univerzity v Plzni. Druhá generace ponese mj. experimentální kameru pro snímání Země a jednotku pro přesné 3D určení polohy. Původně mělo k vynesení družice raketou Falcon-9 dojít koncem minulého roku. Start byl však vlivem nespolehlivého amerického partnera odložen na začátek roku 2021, poté na červen 2021 a poslední informace hovoří o konci letošního roku.


Ariene 6

VZLÚ dále vyvíjí ve spolupráci s firmou SpaceLab EU speciální „atmosférický“ iontový pohon. Hlavní výhodou této technologie je schopnost využití zbytkových molekul atmosféry k urychlování družice. Sonda tak nepotřebuje nést žádné pohonné látky. Úspěšná realizace projektu může zpřístupnit velmi nízké oběžné drahy. Výhodou je například lepší poměr mezi velikosti optiky a dosažitelným rozlišení na povrchu Země nebo nižší energie potřebná pro datové spojení.

Kromě čistě civilních projektů zaměřených na mírové využití vesmíru ale v ČR běží také několik programů týkající se vojenského využití vesmíru. Pod vedením Vojenského zpravodajství vzniklo na základě závazku vůči Severoatlantické alianci Satelitní centrum ČR (SATCEN ČR). Centrum zahájilo činnost na začátku roku 2020 a poskytuje obrazové zpravodajství jak AČR, tak civilním orgánům státní správy.

SATCEN ČR vyniká zejména schopnostmi „získat, využít a analyzovat elektrooptická (multispektrální) i radarová obrazová data kosmického průzkumu velmi vysokého rozlišení z určité lokality v téměř reálném čase.“ Experti centra poté taková data zpracují do podoby, kterou požaduje zadavatel. Vzhledem ke schopnostem centra dostane zadavatel data v řádu desítek minut. Centrum prozatím získává družicové snímky z komerčně dostupných satelitů.


Sestavování VZLUSAT-2

Druhým projektem Vojenského zpravodajství je GOLEM – česká vojenská družice. Plukovník Ladislav Stahl, šéf SATCEN ČR, uvedl, že projekt GOLEM lze očekávat na přelomu let 2024 a 2025. Cílem projektu je vytvořit schopnost kontinuálního sledování zájmových území při použití vlastních schopností, čímž se sníží závislost na třetích stranách. Úkolem družic projektu GOLEM bude, stejně jako u SATCEN, poskytovat družicové snímky Armádě ČR a civilním orgánům státní správy.

Dalším projektem je STRATOM – strategický obrazový systém. Podle Ladislava Stahla bude tento prostředek schopen ve výšce 22 km kontinuálně sledovat území ČR nebo například prostor nasazení českých vojáků (například v Africe).

Posílit a rozšířit schopnosti SATCEN ČR je zase úkolem projektu MODES – zavedení algoritmů strojového učení do procesu analýzy družicových snímků. Momentálně není jasné, kdy dojde k zavedení projektu MODES, nicméně Ladislav Stahl v roce 2020 uvedl horizont dvou až tří let.


Test kamery o průmeru 120 mm ve vákuové komoře v Nizozemsku. Sonda PLATO bude obsahovat 26 těchto kamer. SAB Aerospace pro všechny kamery vyrábí přepravní kontejnery; větší foto / Foto SAB Aerospace

Jedním z dalších civilních projektů je PLATO (Planetary Transits and Oscillations of Stars). Jeho cílem je průzkum vesmíru a hledání planet podobných Zemi. Sonda PLATO vyrazí do vesmíru v roce 2026 a Češi pro ni zajišťují vývoj softwaru určeného k odstranění tepelného šumu na snímcích zachycených kamerami sondy. V praxi to znamená zlepšení kvality fotografií. Kromě softwaru pracují členové Akademie věd ČR společně se SAB Aerospace na speciálních přepravních kontejnerech pro citlivé kamery sondy.

Čeští inženýři také vyrábí celý servisní modul sondy PLATO. Servisní modul obsahuje pohon, navigaci, regulační systémy, solární panely, baterie a mnoho dalších komponent. Všechny tyto systémy drží při životě nejdůležitější část sondy – 26 zmíněných kamer určených pro sledování tisíce hvězd. Na konstrukci modulu a dalších prvků sondy se podílí již zmíněná společnost SAB Aerospace.

Podle dat českého ministerstva dopravy investovala česká Vláda do kosmických aktivit v roce 2020 přes jednu miliardu korun. Z každé investované koruny se do státního rozpočtu České republice vrátí osm korun. Vesmír začíná být obrovský byznys a je skvělé, že Češi jsou u toho.

Zdroje: AV ČR,  Czech Space Portal, Czech Space Portal, Czech Space Portal, Czech Space Portal, Czech Space Portal, irozhlas, Kosmonautix , MD ČR, VZ, VZLU, VZLU

Nahlásit chybu v článku


Související články

Česká vojenská družice GOLEM

V souvislosti se spuštěním satelitního centra SATCEN ČR českého Vojenského zpravodajství se objevily ...

PREMIUM Starship: První orbitální let ukazuje budoucnost vojenské přepravy

Americká společnost SpaceX chystá první demonstrační let orbitální lodi Starship a obřího prvního ...

STRATOM a GOLEM: Česká republika jako kosmická velmoc

Český premiér Andrej Babiš ve své knížce Sdílejte, než to zakážou! se mimo jiné věnuje velmi ...

PREMIUM Raketoplán Aurora pro německý Bundeswehr

Německý Bundeswehr malému brémskému start-upu Polaris Raumflugzeuge poskytl 250 000 euro na ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • darkstyle
    14:20 29.07.2021

    Kde by sme začali...

    Ten experimentálny iontový pohon je naozaj asi jediná prevratná vec, ktorá je game changer - ale i to samozrejme len po obmedzenú dobu..

    Ako sa rozvíjajú ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Kde by sme začali...

    Ten experimentálny iontový pohon je naozaj asi jediná prevratná vec, ktorá je game changer - ale i to samozrejme len po obmedzenú dobu..

    Ako sa rozvíjajú senzori, ktoré umiestňujú na orbitu spoločnosti ako Planet tak potreba týchto extrémne nízkych dráh klesá..

    Tento koncept je dosť starý a prakticky sa nikomu ešte nepodarilo nič také použiteľné v komerčnej podobe zostrojiť..


    Teraz to ostatné rozdelím na 3 časti

    Investície do Ariane 6/ Vegy - to sú investície do zastaralých technológií, ktoré síce ešte nie sú (Vega je) no už dnes vieme, že sú to vesmírne dinosaury - slúžia len na udržanie schopností Európy vynášať družice do vesmíru..
    SpaceX je lacnejší už včera, spoľahlivejší (Vega už mala min 2. zlyhania) a pripravuje Starship v dobe keď bude Ariane 6..

    Investície do planetárnych misií
    Veľmi chválitebná činnosť, ktorá prinesie Česku z dlhodobého hľadiska najviac - tu by malo Česko reálne dávať aspoň polovicu peňazí (viem záväzok ku ESA to nedovoľuje)

    Investície do rozvoja vlastných satelitov
    Je super, že konečne prichádzajú.. a rovno do vojenskej oblasti..
    Kedy však môžme očakávať komerčný satelit buď na GEO alebo konštalaciu na LEO??
    Tu ako ČR alebo SK zaspali dobu..
    Taký má aj Grécko, Poľsko či Bulharsko..


    Tá agentúra - to nie je žiaden big deal - to fakt až tak nepomôže rozvoju schopností českého priemyslu - odkiaľ sa asi budú nakupovať prostriedky na jej fungovanie? Z čiech asi nie..
    Skrýt celý příspěvek

    • Upgrade
      22:30 29.07.2021

      Nemyslim, ze Ariane 6 je dako zastarala a ze by dokonca cela ESA zaostavala. Ostatne jedine co vie ten Falcon naviac, je asi len to pristavanie. Ostatne je potom uz len o peniazoch ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Nemyslim, ze Ariane 6 je dako zastarala a ze by dokonca cela ESA zaostavala. Ostatne jedine co vie ten Falcon naviac, je asi len to pristavanie. Ostatne je potom uz len o peniazoch za vyneseny kg. Sice je to dost dolezity parameter ale cely vesmirny biznis ma pred sebou este desatrocia, ak nie starocia vyvoja a vlastne dnes nik poriadne nevie ako bude vyzerat a co v tom vesmire vlastne robit aby to malo ekonomicky zmysel. Vsetok vesmirny biznis je dnes o satelitoch a satelitoch cim dalej mensich a male rakety vie dnes robit kde kto - pred par rokmi prebehla sprava o prvom starte novozelandskej raketky (18m vyska 1.2m priemer ) a dnes som pozeral a uz maju vynesenych cez 100 satelitov.

      Myslim, ze pre EU je momentalne zaujimava len samotna schopnost byt vo vesmire (keby daco) a mat porovnatelne velky nosic ako USA/Rusko/Cina - co s prehladom ma.
      Skrýt celý příspěvek

      • darkstyle
        15:49 30.07.2021

        Samozrejme, že to je o 1000kách usd/kg..
        A o kadencií..


        Proste s raketou na jedno použitie 1000+ satelitov ročné nevynesieš..

        Problémom Ariane 6 je to, že má horšie parametre ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Samozrejme, že to je o 1000kách usd/kg..
        A o kadencií..


        Proste s raketou na jedno použitie 1000+ satelitov ročné nevynesieš..

        Problémom Ariane 6 je to, že má horšie parametre okrem jedného aj oproti iným raketám na jedno použitie, ktoré sa len plánujú..


        Mne to príde ako keby si v roku 1920 vyhlásil, že ideš otvoriť firmu na koče, keď všade okolo teba jazdia modely T..
        Skrýt celý příspěvek

      • Poly
        22:00 31.07.2021

        "Ostatne je potom uz len o peniazoch za vyneseny kg"

        To je zcela rozhodující parametr. Vynášení na oběžnou dráhu je kšeft a že je dobrý, to si uvědomili ti největší boháči. ...
        Zobrazit celý příspěvek

        "Ostatne je potom uz len o peniazoch za vyneseny kg"

        To je zcela rozhodující parametr. Vynášení na oběžnou dráhu je kšeft a že je dobrý, to si uvědomili ti největší boháči. ArianeGroup není státní podnik někde od komoušů a tak si musí vydělat.

        Přicházejí s křížkem po funuse. Není tam nic, co by konkurence neměla. Problém je cena za kg. Údajně bude kg stát o 40 až 50 % procent méně, než za co lítá Ariane 5. To je v ideálním případě nějakých 4500 dolarů. Stávající Falcon 9 (Block 5) lítá už třetím rokem s polovičním nákladem. A lítá, Ariane 6 nelítá, protože má zpoždění.
        Galileo FM23 a FM24 měla vynést Ariane 6. No a nakonec letí Sojuz, protože Ariane 6 není.

        Nikoho nezajímá co bude a jak bude. Každého zajímá, co se děje teď a jak to udělat, aby jim neujel vlak. A tento byznys nemá před sebou žádné desetiletí. Ten už probíhá.

        Není mi to úplně po chuti, ale co se vynášení týče, tak v EU chcíp pes. Teď vede USA a Čína. A nastupuje éra byznysmenů, kteří budou lítat pomalu každý den. EE dnes nemá nic v kategorii MLV!!! Doby Ariane 4 jsou ty tam.
        Tvrdá realita rychlého úpadku:
        https://en.wikipedia.org/wiki/...
        https://en.wikipedia.org/wiki/...
        Skrýt celý příspěvek

      • sgaba
        13:11 05.08.2021

        ,,Nemyslim, ze Ariane 6 je dako zastarala a ze by dokonca cela ESA zaostavala. Ostatne jedine co vie ten Falcon naviac, je asi len to pristavanie."
        Tak jak tohle někdo napíše, tak ...
        Zobrazit celý příspěvek

        ,,Nemyslim, ze Ariane 6 je dako zastarala a ze by dokonca cela ESA zaostavala. Ostatne jedine co vie ten Falcon naviac, je asi len to pristavanie."
        Tak jak tohle někdo napíše, tak je vidět, že o věci nic neví.
        Tak třeba:
        Z Falconu 9 je odvozen Falcon Heavy, to u Ariane 6 nepůjde ani náhodou. Falcon 9 dostal do vesmíru desítky zásobovacích misí pro ISS a i mise pilotované. Vynesl do vesmíru 1740 satelitů Starlink. Vývoj Falconu byl dokončen a od té doby je vyvíjena Starship – Super Heavy což není srovnatelné s ničím co tu zatím bylo, zatímco Ariane 6 ještě ani neletěla. A hlavně Falcon 9 absolvoval za 11 let 126 a z toho 124 úspěšných plně a jednu částečně (+ nešťastný Amos-6 který se jako mise neuvádí). Naproti tomu Ariane 5 absolhovala 110 startů ovšem za 25let. Z toho 105 úspěšných plně a tři částečně. To, že by Ariane 6 mohla mít více jak dvojnásobnou kadenci startů než Ariane 5 si asi nemyslí nikdo.
        Skrýt celý příspěvek

    • Takeda
      22:46 29.07.2021

      A proč musí být hned všechno převratný? To musíme hned stavět vlastní Starship? Jako jo, mohlo by být líp, ale plány nejsou megalomanské a splnitelné, to se mi na nich docela líbí. ...
      Zobrazit celý příspěvek

      A proč musí být hned všechno převratný? To musíme hned stavět vlastní Starship? Jako jo, mohlo by být líp, ale plány nejsou megalomanské a splnitelné, to se mi na nich docela líbí. Kdybych já chtěl něco přidat, tak dávat víc do kasičky ESA, abyste měli šanci na astronauta. Kolik družic už poslala Bratislava?
      Skrýt celý příspěvek

      • darkstyle
        15:42 30.07.2021

        Samozrejme, že sú splniteľné, veď vlastne nič moc nové nepriniesli..

        To je naozaj splniteľné..

        Myslím, že už v mojom príspevku nájdeš, že Bratislava spolu s Prahou zaostávajú za ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Samozrejme, že sú splniteľné, veď vlastne nič moc nové nepriniesli..

        To je naozaj splniteľné..

        Myslím, že už v mojom príspevku nájdeš, že Bratislava spolu s Prahou zaostávajú za Sofiou..
        Skrýt celý příspěvek

        • Torong
          09:55 31.07.2021

          Ale no tak. Nám přinesly. Minimálně referenci pro ostatní státy, že jsme schopni v tomto průmyslu fungovat. Předpokládám, že u tohoto nezůstane a tento průmysl se bude u nás dál ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Ale no tak. Nám přinesly. Minimálně referenci pro ostatní státy, že jsme schopni v tomto průmyslu fungovat. Předpokládám, že u tohoto nezůstane a tento průmysl se bude u nás dál rozvíjet. Mimochodem, jak jste na tom u vás na Slovensku s vesmírným průmyslem?
          Skrýt celý příspěvek

          • darkstyle
            22:41 31.07.2021

            Ešte raz hovorím, že nás oveľa zaostalejsia krajina ako Bulharsko predbehla..

            Ti sa pýtaš na Slovensko, keď píšem, že Slovensko dokopy s Českom predbehlo Bulharsko..

            Tento ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Ešte raz hovorím, že nás oveľa zaostalejsia krajina ako Bulharsko predbehla..

            Ti sa pýtaš na Slovensko, keď píšem, že Slovensko dokopy s Českom predbehlo Bulharsko..

            Tento priemysel ostane pár rokov - to určite - proste svoje vedecké satelity si bude posielať Ariane 6..

            Všetko ostatné Falcon 9..

            Vysvetlím to jednoducho prečo to nikam nevedie - v článku sa píše, že zvládajú vyrobiť až 32ks nejakej súčiastky ročné..

            Kadencia Ariane 6 bude podobná ako Ariane 5 teda 1-2 v priemere ročné, občas 4..

            Kadencia SpaceX či Číny sa blíži 50ks ročné..

            32 proste nestačí na 50ks, pričom to čo oni vyrábajú pre Vegy si často vyrábajú čistým alebo sa používa nanoracks like riešenia - teda firmy čo to robia skutočne vo veľkom a majú za sebou skoro 1000 satelitov vypustenných..
            VS až 32 ročné..

            To je už teraz odsúdené na komerčný neúspech..
            Skrýt celý příspěvek

          • Torong
            22:11 01.08.2021

            Znovu se tě zeptám, co dokázalo Slovensko ve vesmírném průmyslu? Bulharsko něco dokázalo, Česko taky. Co Slovensko?

            Znovu se tě zeptám, co dokázalo Slovensko ve vesmírném průmyslu? Bulharsko něco dokázalo, Česko taky. Co Slovensko?

          • Poly
            23:50 01.08.2021

            Torong
            Nevím co historie, ale poměrně aktuální GRBAlpha je zajímavý projekt, jak z cubesatu dostat solidní informace, které poskytují mnohem dražší a větší plnotučné satelity.

            Torong
            Nevím co historie, ale poměrně aktuální GRBAlpha je zajímavý projekt, jak z cubesatu dostat solidní informace, které poskytují mnohem dražší a větší plnotučné satelity.

      • Poly
        22:19 31.07.2021

        Převratný není to samé jako megalomanský. Převratnost a inovace jsou v dobývání vesmíru přímo esenciální. Čím víc toho vynese konkurence, tím víc získá know how a kapitálu na další ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Převratný není to samé jako megalomanský. Převratnost a inovace jsou v dobývání vesmíru přímo esenciální. Čím víc toho vynese konkurence, tím víc získá know how a kapitálu na další rozvoj a posílí pozici na trhu.
        Jako vždy jde o prachy. A být cenou konkurenceschopný vyžaduje hromadu inovace a ideálně převratných řešení. Tak jak to udělala SpaceX. EU bude znovupoužitelnou raketu testovat až v roce 2025 (Themis). S tím jak se táhne Ariane 6 o tom termínu hodně pochybuju. Mezitím se na trhu zabydlí SpaceX, Rocket Lab, Blue Origin a dost možná už bude lítat raketa od Relativity Space vytištěná na tiskárně. Dokonce i těžkopádná ULA příští rok pošle Vulcan Centaur.
        Skrýt celý příspěvek