Překonávání vodní překážky

Související články

• Luky

  19:32 15.06.2015

  • 1
  • 0

  Ano... jak řekl generál Pavel - na hrotu kopí.

  Ano... jak řekl generál Pavel - na hrotu kopí.
• CerVus

  19:29 15.06.2015

  • 0
  • 0

  Charlie: ono to je vlastně jedno. Jakákoli naše jednotka bude tak malá, že bude beztak odkázaná na podporu spojenců a nejspíše by stejně byla spíše v obranných postaveních.

  Charlie: ono to je vlastně jedno. Jakákoli naše jednotka bude tak malá, že bude beztak odkázaná na podporu spojenců a nejspíše by stejně byla spíše v obranných postaveních.
• Charlie

  18:53 15.06.2015

  • 0
  • 0

  Saša: o schopnostech našich ženistů rozhodně nepochybuji, sám jsem na pár videí z jejich nácviků koukal (mimochodem, pěkné video ze stavby pontonového mostu v podmínkách ruské ...Zobrazit celý příspěvek

  Saša: o schopnostech našich ženistů rozhodně nepochybuji, sám jsem na pár videí z jejich nácviků koukal (mimochodem, pěkné video ze stavby pontonového mostu v podmínkách ruské armády je na youtube a kluci taky umí). Já ani netvrdím, že brodění tanku je všelék při překonávání vodního toku, ale je to prostě další možnost, kterou můžeme využít, když jí máme - a někdy třeba jediná.
  
  Stavbu pontonu prostě neutajíte rovněž, vyžaduje to soustředění techniky, kterou na břeh musíte dopravit, postavit most a ten sám je pak zranitelným cílem, o který se musíte starat. Navíc nemusí být v danou kritickou chvíli k dispozici.
  
  Navíc připravit četu tanků na brod sice trvá dlouho, ale mohu to dělat někde v lese ve skrytu a mezitím můžu hledat volné místo k překročení řeky brodem a současně se snažit přisunout most nebo pontony - a podle aktuální situace se rozhodnout, jestli to riknu brodem nebo nechám stavět přemostění.
  
  Stejně tak spoléhat se na to, že máme v Čechách malé řeky je jedna věc, ale co když naši jednotku osud zavane někam na břeh Rýna či Visly, případně do Pobaltí?
  
  Abych se vrátil - u BVP je jistě rozumné na schopnost plavby rezignovat ve propěch ochrany, ale zároveň se hodí mít pár OT, které plavat umí - typicky pak obsadíte jeden břeh a zatímco se čeká na ženisty, pěchota v OT přeplaví na druhou stranu a zabezpečí předmostí, aby první, co uvidí vojáci přejivší most na druhém břehu, nebylo ústí nepřátelského kulometu.Skrýt celý příspěvek
• KOLT

  18:37 15.06.2015

  • 2
  • 1

  Nesher – díky za tipy. A to dneska vyznavači minulého režimu mluví o tom, že jsme jen loutký stát plnící příkazy USA... to by jeden blil. Jo, a kdo to říkal, že rozdíl mezi okupací ...Zobrazit celý příspěvek

  Nesher – díky za tipy. A to dneska vyznavači minulého režimu mluví o tom, že jsme jen loutký stát plnící příkazy USA... to by jeden blil. Jo, a kdo to říkal, že rozdíl mezi okupací nacistickým Německem a Sovětským svazem byl v tom, že Němci nás chtěli vyhladit ;-) (Pro rýpaly – berte prosím jako nadsázku, chápu ten rozdíl!)
  
  Saša Morozov: A v tom je právě ten důvod, proč si myslím, že velký vliv na důraz na plavební schopnosti v případě sovětské techniky měla zkušenost s terénem severoevropských nížin a na východě od nich. Téměř jakoukoliv řeku v ČR je výhodnější "přepontonovat" nebo přes ni převézt techniku na prámech. V případě Ruska už to není zdaleka tak jednoznačné. Pamatuji si, jak jsme v Rusku (zhruba mezi Petrohradem a Bílým mořem, žádná Sibiř) stáli nad mapou a řešili, kde jsme. I zeptali jsme se místní dobré ženy, co že je to za jezero před námi, a ona nám se smíchem odpověděla: "To přeci není žádné jezero, to je říčka!" Byla ro prostě taková zátočinka, slepé raménko, no. Druhý břeh se sice ztrácel v oparu, ačkoliv byl pěkný den, ale co, ve srovnání s Volhou je tohle prostě říčka ;-)
  
  Charlie: S tím rozdílem mezi výcvikem a bojem máte naprostou pravdu. A není to jen otázka plavby, platí to i v mnoha jiných situacích (určitě by za války nikdo neřešil, jestli náhodou daný motor vrtulníku nemá nalétáno o dvacet hodin víc, než předepisuje výrobce...).Skrýt celý příspěvek
• Saša Morozov

  15:51 15.06.2015

  • 1
  • 0

  Charlie píšete:cituji: V takovém případě se možnost vyslat na druhý břeh menší množství tanků jiným způsobem (hlubokým brodem) může hodit.Nevím zda jste viděl hluboké brodění-viz ...Zobrazit celý příspěvek

  Charlie píšete:cituji: V takovém případě se možnost vyslat na druhý břeh menší množství tanků jiným způsobem (hlubokým brodem) může hodit.Nevím zda jste viděl hluboké brodění-viz můj poslední příspěvek,kdy jsem o hlubokém brodění psal.Jedná se o velice obtížnou operaci,která je velice náročná na čas.
  Za dobu své vojenské kariéry jsem několikrát viděl,jak dokáže kvalitně vycvičená pontonová rota v krátké době postavit pontonový most.Během 45 min jsem schopen tpr.přestento most přepravit.Je třeba si uvědomit,že v ČR řeky nejsou nijak široké.
  Myslím si,že operace "Market-Garden obsazení Nijmegenského mostu bylo úplně o něčem jiném.Zde se jednalo o vojenskou operaci většího rozsahu (největší výsadková vojenská operace v dějinách) s úkolem obsazení řady důležitých mostů přes ramena řeky Rýn než klasické překročení řeky.Skrýt celý příspěvek
• Nesher

  14:24 15.06.2015

  • 4
  • 0

  Petr M No vždyť o tom píšu, ČSSR zmiňuji v souvislosti naší armádou, divize Karpatského vojenského okruhu, které ji měly v D + 8 posílit by jistě postupovali přes naše území. To, ...Zobrazit celý příspěvek

  Petr M
  No vždyť o tom píšu, ČSSR zmiňuji v souvislosti naší armádou, divize Karpatského vojenského okruhu, které ji měly v D + 8 posílit by jistě postupovali přes naše území.
  To, že by hlavní úder vedly ruské divize z NDR do SRN a Francie směrem k Atlantiku a posily by (ruské jednotky + PL armáda) šly z Polska (PL bylo okupováno ruskými jednotkami již od roku 44) a potom i s území SSR je myslím jasné. Stejně tak je jasné, že území NDR a PL by těchto jaderných úderů schytalo také hodně.
  Tedy, celé to ruské plánování by kolosální nesmysl, nicméně oni jiný plán neměli. To + servilita našich, HU, PL a jiných komunistických pohlavarů, kteří byli připraveni na ruský pokyn vyvraždit vlastní národ, je na tom to nejděsivější.
  BTW Cs. front ani nebyl při útočné operaci v převaze, síly Bundeswehru, II. US. sboru + FR armády, které měly být, dle těchto plánů nasezeny v našem útočném směru, byly +- stejně silné jako naše. Tedy, úkolem ČSLA bylo zemřít (spolu s celu zemí) při vedení pobočného úderu, který měl zabránit přesunu posil na hlavní směr (SRN - pobřeží v Atlantiku). Přičemž jsme do tho neměli co mluvit.Skrýt celý příspěvek
• Petr M

  14:06 15.06.2015

  • 3
  • 0

  Nesher, Sovětské síly by nepostupovaly jen přes ČSR, ale hlavně přes Polsko a Rumunsko. a také Maďarsko. Co se týče 100 jaderných hlavic které by Nato hodilo na naši zemičku, ...Zobrazit celý příspěvek

  Nesher, Sovětské síly by nepostupovaly jen přes ČSR, ale hlavně přes Polsko a Rumunsko. a také Maďarsko.
  Co se týče 100 jaderných hlavic které by Nato hodilo na naši zemičku, buďte klidný, všechny komunistické státy i Státy Nato by nedopadly o moc lépe, v případě vypuknutí jaderné války, at by ji začala kterákoli strana, těch 20 tisíc jaderných hlavic by někde spadlo...Skrýt celý příspěvek
• kazd

  14:04 15.06.2015

  • 4
  • 0

  Tohle téma by chtělo někde oprášit tu "historku" o přechodu vodního toku na cvičení v SSSR. Byl tam přidělenec NATO. Rusáci samozřejmě nebyli schopni přejet pod vodou bez všeho ...Zobrazit celý příspěvek

  Tohle téma by chtělo někde oprášit tu "historku" o přechodu vodního toku na cvičení v SSSR.
  Byl tam přidělenec NATO. Rusáci samozřejmě nebyli schopni přejet pod vodou bez všeho zde popisovaného zdržení z důvodu připravy techniky atd.. To by ovšem nepůsobilo dostatečně úderně.
  Tak to dno řeky prostě předem předělali na "cestu". Přidělenec NATO pak nestačil valit oči jak tu řeku na "náhodném místě" z chodu projeli.Skrýt celý příspěvek
• Nesher

  13:52 15.06.2015

  • 3
  • 1

  Charlie To chápu, nicméně v situaci kdy by relativně malé území ČSSR muselo absobovat 100 jaderných úderů, tak nejen, že nemáte dopravní infrastrukturu, ale nemáte ani to ...Zobrazit celý příspěvek

  Charlie
  To chápu, nicméně v situaci kdy by relativně malé území ČSSR muselo absobovat 100 jaderných úderů, tak nejen, že nemáte dopravní infrastrukturu, ale nemáte ani to železniční vojsko. Což ostatně v těchto knihách přiznávali i důstojnici ČSLA.
  Celé to plánování VS byl totální nesmysl, hrůzné to bylo v tom, že Rusům to bylo jedno a byli ochotni to spustit. Neútočné operace se začaly plánovat až koncem 80 let, do té doby jsme měli v ruském zájmu jako národ zahynout při útoku na SRN a severní Francii.Skrýt celý příspěvek
• Charlie

  13:46 15.06.2015

  • 3
  • 0

  Saša Morozov: máte zcela jistě pravdu, že s překročením řeky "z chodu" jsou spojeny jisté typické obtíže, ale stejné mohou být i se stavěním pontonového mostu (který koneckonců ...Zobrazit celý příspěvek

  Saša Morozov: máte zcela jistě pravdu, že s překročením řeky "z chodu" jsou spojeny jisté typické obtíže, ale stejné mohou být i se stavěním pontonového mostu (který koneckonců může průzkum nepřítele zjistit stejně snadno jako soustředění bojové techniky).
  
  Krásný příklad, kdy nemožnost překročení řeky "z chodu" způsobila vážný problém, bylo obsazení Nijmegenského mostu během operace "Market-Garden" - tanky bezmocně čekaly na jedné straně řeky, zatímco se čekalo na ženisty se skládacími čluny, a pak musela pěchota pod palbou překonat široký vodní tok svými silami a zaútočit bez podpory na obranu protivníka. Celé to způsobilo obrovské zdržení a ztráty, přitom pro jednotku vyzbrojenou plovoucími OT/BVP by to byla záležitost nalezení místa vhodného do vjetí/vyjetí do řeky.
  
  Pokud jde o ženijní upravenost břehů - jedna věc je nácvik, kdy se špatně vysvětluje utopení techniky a utonutí osádky nadřízenému a veřejnosti, a druhá věc je bojová situace, kde jeden utopený OT/BVP ze tří může být rozumnou cenou k dosaženému výsledku. Navíc se může ženijně zpevnit i jinak neupravený břeh či dno (pokládka rohože z ženijního tanku).
  
  U tanků se ani tak nepočítá s tím, že přijede četa k řece k brodu, přebrodí a jede dál, ale spíše s tím, že se počítá s tím, že protivník zničí mosty a stejně tak se bude snařit zlikvidovat ženijní mosty stavěné za účelem jejich náhrady. V takovém případě se možnost vyslat na druhý břeh menší množství tanků jiným způsobem (hlubokým brodem) může hodit. Navíc lze budovat brody přes hraniční řeky už v době míru jako obtížně zničitelnou variantu klasickým mostům.
  
  nesher: RA by se přes naše území dopravovala dílem po vlastní ose, dílem po železnici. Koleje se nechají velice rychle zprovoznit a zase tolik personálu k udržení železniční sítě v chodu nepotřebujete. největší problém představují mosty, ale naše síť byla extrémně hustá a na každý mostek na některé vedlejší trati by NATO nejspíše nevzpomnělo. Navíc od oprav tu bylo železniční vojsko, které bylo na údržbu tratí a stavění mostů vybaveno.Skrýt celý příspěvek
• Saša Morozov

  13:21 15.06.2015

  • 5
  • 0

  Pánové,nemůžu než souhlasit s Sgt Murphym.Za svoji vojenskou éru jsem monohokrát s tankem brodil pod vodou (vždy s bojovým komínem-možná se dnes už cvičí se širokým komínem),ať to ...Zobrazit celý příspěvek

  Pánové,nemůžu než souhlasit s Sgt Murphym.Za svoji vojenskou éru jsem monohokrát s tankem brodil pod vodou (vždy s bojovým komínem-možná se dnes už cvičí se širokým komínem),ať to bylo na Nučničkách brod u Mělníka,na Loutce na Boleticích,a nebo na Libavě-brod si už přesně nepamatuji.Vlastní brod musí být vždy ženijně upraven,takže si nedovedu představit,jak za bojové situace před zraky nepřítele se tento brod upravuje (myšleno břehy pro vjezd a odjezd techniky).
  Tvrzení že přechod řeky se provede s chodu,je pouze myšlenka hloupého velitele.Stačí si jen představit co úkonů představuje příprava tanků před broděním.
  V dnešní době už není problém pro nepřátelský průzkum zjistit soustředění obrněné techniky.
  K brodění se za mé ery používaly dýchací přístroje IP 46-ty se musely rozdýchavat,kdo to špatně rozdýchal se mohl i udusit.Později jsme už používali LPP-10 (Lehký Potápěcí Přístroj).Další otázka zní,kdo za osádkami doveze potřebnou techniku k brodění.Na velkých cvičeních za svou dlouhou vojenskou kariéru jsem brodění schodu zažil jen jednou (příprava trvala strašně dlouho).
  
  Takže plně chápu,proč se této činnosti u západních armád věnovalo tak málo.Dle mého názoru se dříve postaví pontonový most,než připraví technika k násilnému přechodu vodního toku.Skrýt celý příspěvek
• Nesher

  12:55 15.06.2015

  • 5
  • 0

  Kolt To jistě, myšlenkové ustrnutí ve II. světové (vylepšené o jaderné zbraně) bylo v RA dlouho velkým problémem. BTW - pokud by Vás zajímala problematika plánů Varšavské ...Zobrazit celý příspěvek

  Kolt
  To jistě, myšlenkové ustrnutí ve II. světové (vylepšené o jaderné zbraně) bylo v RA dlouho velkým problémem.
  BTW - pokud by Vás zajímala problematika plánů Varšavské smlouvy, potažmo ČSLA na válku s NATO, doporučuji knihu Plánování nemyslitelného od Petra Luňáka, případně Československá lidová armáda na Rýnu od Pavla Minaříka a Karla Štěpánka.
  Obě knihy vycházejí z oficiálních dokumentů VS a gen. štábu ČSLA, výsledků válečných her a rozhovorů s důstojníky a generály ČSLA.
  Je to naprosto děsivé čtení, např. ČSLA neprosto neprováděla strategické plánování, to prováděl gen. štáb RA, ČSLA jen prostřednictvím spojeného štábu VS dostala instrukce, na jejichž základě vypracovala vlastní operační plány.
  Úkolem ČSLA bylo vykrvácet a oslabit protivníka, kterého měly dorazit čerstvé divize RA z Ruska, otázku jak by se tyto divize dostaly na bojiště skrz 100 jadernými úděry zničenou ČSSR nikdo neřešil.Skrýt celý příspěvek
• KOLT

  12:28 15.06.2015

  • 2
  • 0

  Nesher: Máte jistě pravdu (až se z ní jednomu dělá husí kůže, to pak člověk chápe, proč jsme jako malí běhali v pláštěnkách s pytlíky na rukou po lese...). Mám ale takový dojem, že ...Zobrazit celý příspěvek

  Nesher: Máte jistě pravdu (až se z ní jednomu dělá husí kůže, to pak člověk chápe, proč jsme jako malí běhali v pláštěnkách s pytlíky na rukou po lese...). Mám ale takový dojem, že při konstrukci techniky měli v SSSR velmi důležité slovo generálové, kteří ji "pořizovali". A ti pochopitelně dlouhou dobu byli ovlivněni zkušenostmi z 2. sv. války, kde spousta bojů probíhala na území Ruska, Ukrajiny, Běloruska, Pobaltí, Finska a Polska. A tam všude je plavbyschopnost techniky mnohem důležitější než v Čechách nebo vlastně kdekoliv v Evropě na jih a západ od placky severoevropské nížiny. A právě v té nížině měl ostatně probíhat hlavní proud (proti)útoku.
  
  Mmchd, to myšlenkové zázemí 2. sv. v. je i hlavní důvod rozdílné koncepce amerických Airborne a ruských VDV, která se tu onehdá probírala.Skrýt celý příspěvek
• Nesher

  11:58 15.06.2015

  • 5
  • 1

  Kolt Jediným důvodem asi ne, ale tím hlavním zcela jistě. RA nikdy nepočítala z bojem na území SSSR, i v případě útoku NATO měly boje velmi krátkou dobu (2-3 dny) probíhat na ...Zobrazit celý příspěvek

  Kolt
  Jediným důvodem asi ne, ale tím hlavním zcela jistě. RA nikdy nepočítala z bojem na území SSSR, i v případě útoku NATO měly boje velmi krátkou dobu (2-3 dny) probíhat na území ruských kolonií (NDR a ČSSR) a pak mělo dojít k protiútoku a porážce nepřítele během cca 15-20 dnů. V tom případě musíte překonávat vodní toky z chodu, na stavění mostů nemáte čas.
  Např. ČSLA, respektive Čs. front měl dosáhnout Štrasburgu za pomoci cca 120 jadenrných úderů do 10-12 dnů. Během tohoto období mělo (dle ruských plánů) území ČSSR absorbovat cca 100 jaderných úderů protivníka, v podstatě naše vedení v ruském zájmu plánovalo vyvraždění cca 70% obyvatelstva i armády.Skrýt celý příspěvek
• KOLT

  09:48 15.06.2015

  • 4
  • 0

  Souhlas s CerVus a Jura99. Argonaut.cz: nosnost bude u většiny mostů spíše dostatečná, protože ještě za komunistů byly obecně stavěny s nosností postačující pro T-72 (ale už ne ...Zobrazit celý příspěvek

  Souhlas s CerVus a Jura99.
  
  Argonaut.cz: nosnost bude u většiny mostů spíše dostatečná, protože ještě za komunistů byly obecně stavěny s nosností postačující pro T-72 (ale už ne pro Leoparda), takže by měly zvládnout i ASCOD 42. Navíc most, který má oficiální nosnost řekněme 30 t, má jednak skutečnou nosnost podstatně vyšší (staví se s dostatečným bezpečnostním koeficientem), jednak (podle konstrukce) zvládne v případě pomalé jízdy jednoho vozidla ještě mnohem více (všimněte si, že na spoustě mostů máte ceduli s nosností, a pod ní je dodatková cedule "Jediné vozidlo xx t"). Takže nosnosti většiny mostů bych se fakt nebál. Další věc je, že zrovna ty mosty přes Labe, Vltavu a Moravu obecně nejsou na silnicích třetí třídy (dobře, v Krkonoších, na Šumavě a v Jeseníku asi jo ;-) ). A v neposlední řadě překonání plavbou není jediný způsob, kterým armáda disponuje. Je to způsob rychlý, takže je důležitý právě pro útočnou armádu, ale pro obrannou až tolik ne.
  
  Mmchd, nejsem si úplně jistý, jestli jediným či hlavním důvodem plavbyschopnosti sovětské techniky byla koncepce útočné armády. Mám podezření, že je to hlavně o zkušenostech "z terénu". V Z a Stř. Evropě je většina toků jasně ohraničená, malé lze překonat pomocí pontonů (či dokonce broděním), velké jen po mostech či pomocí prámů. Naproti tomu ohraničenost vodních ploch na velké části území Ruska je dosti nejednoznačná :-) A je jich podstatně více. Přijde mi, že i kdyby byla RA stavěna jako čistě obranná, plavbyschopnost techniky by se jim sakra hodila.Skrýt celý příspěvek
• CerVus

  08:34 15.06.2015

  • 4
  • 0

  Argonaut.CZ: I když má most nosnost 30t, je velká pravděpodobnost, že ho v nouzi zvládne přejet i 50t technika. Takže toho bych se nebál. Jura má pravdu. Už nejsme prvosledová ...Zobrazit celý příspěvek

  Argonaut.CZ: I když má most nosnost 30t, je velká pravděpodobnost, že ho v nouzi zvládne přejet i 50t technika. Takže toho bych se nebál. Jura má pravdu. Už nejsme prvosledová armáda určená k vyhlazení, tudíž nepotřebujeme být za každou cenu nejrychlejší. Takže nová BVP určitě nepotřebují touto schopností disponovat. Pokud to bude v zadání výběrovky, tak to bude opět stejně jako u panduru pouze za účelem značného navýšení pořizovací ceny.Skrýt celý příspěvek
• Jura99

  08:18 15.06.2015

  • 3
  • 0

  Pro útočnou armádu, jakou byla ČSLA a celá VS, byla schopnost rychle překonávat vodní toky (tedy nejlépe plavat) poměrně důležitá a současně ochrana posádky vozidel byla druhořadá ...Zobrazit celý příspěvek

  Pro útočnou armádu, jakou byla ČSLA a celá VS, byla schopnost rychle překonávat vodní toky (tedy nejlépe plavat) poměrně důležitá a současně ochrana posádky vozidel byla druhořadá (nas mnógo). Pokud by někdo trval na schopnosti překonávat vodní toky i u nových BVP, pak je snad jedině udělat vodotěsné a přejíždět řeky po dně jako tanky.Skrýt celý příspěvek
• Argonaut.CZ

  07:48 15.06.2015

  • 0
  • 1

  V Cechach je rekneme 17tis. mostu, pricemz polovina jsou silnice 3. Trid. Obecne si myslim, ze nosnost nebude u vetsiny mostu dostatecna, rozhodne ne pro 30t bvp|ot. Realne proto ...Zobrazit celý příspěvek

  V Cechach je rekneme 17tis. mostu, pricemz polovina jsou silnice 3. Trid. Obecne si myslim, ze nosnost nebude u vetsiny mostu dostatecna, rozhodne ne pro 30t bvp|ot. Realne proto staci zablokovat par mostu pres Labe, Vltavu, Moravu a par rek, a bez schopnosti prekonat vodni tok jsou sily izolovane.Skrýt celý příspěvek
• Rase

  14:22 14.06.2015

  • 2
  • 0

  Dle mého bude plně stačit, aby byla schopnost "plavat" ponechána jen u lehčí, slabě pancéřované techniky, jako jsou BVP1/2 a Pandury (navíc i tanky). To je dostatek palebné síly ...Zobrazit celý příspěvek

  Dle mého bude plně stačit, aby byla schopnost "plavat" ponechána jen u lehčí, slabě pancéřované techniky, jako jsou BVP1/2 a Pandury (navíc i tanky). To je dostatek palebné síly pro různé manévry na bitevním poli. V případě budoucího BVP by měl být kladen důraz na ochranu, a právě čím silnější ochrana, tím nereálnější je schopnost plavby. Navíc by to případnou techniku velice prodražilo. Stačí se podívat na takovou Pumu, u ní byl kladen důraz na ochranu posádky a schopnost plavby postrádá. V případě ASCODu nebo CV90 je to obdobné. Bude stačit když bude budoucí BVP ve váze aby jej unesly mostySkrýt celý příspěvek
• KOLT

  14:08 14.06.2015

  • 2
  • 0

  Charlie "...Není to že jednotka přijede k řece a osádky do ní začnou skákat i s technikou jak lumíci..." Tak tímhle jste mě odrovnal :-)) Jinak máte samozřejmě pravdu. Jen ...Zobrazit celý příspěvek

  Charlie
  "...Není to že jednotka přijede k řece a osádky do ní začnou skákat i s technikou jak lumíci..."
  
  Tak tímhle jste mě odrovnal :-))
  
  Jinak máte samozřejmě pravdu. Jen bych si dovolil trochu polemizovat s posledním odstavcem. Vojska NATO na rozdíl od těch z VS v dobách Studené války právě až tak moc důraz na plavbyschopnost nekladla. Z vícero pochopitelných důvodů.Skrýt celý příspěvek