Průzkumné vozidlo ARV námořní pěchoty: Přichází věk elektrických obrněných vozidel

Designerská předstva ARV; větší foto / QineticQ

Britská společnost QinetiQ získala dvě zakázky od americké námořní výzkumné kanceláře ONR (Office of Naval Research) na dodávku technologií pro budoucí obrněné průzkumné vozidlo ARV (Armored Reconnaissance Vehicle) americké námořní pěchoty (USMC). QinetiQ pro výzkumnou část programu ARV vyvine speciální elektrický pohon a zavěšení kol.

Průzkumné vozidlo ARV námořní pěchoty

ARV je projekt nového průzkumného obrněného vozidla USMC. Úkolem ARV je získávat a zpracovávat informace ve složitém prostředí, kde hrozí střet s početnými a vyspělými zbraňovými systémy protivníka, jako jsou moderní bojová vozidla, drony, protitankové řízené střely (PTŘS) a prostředky radioelektronického nebo kybernetického boje. ONR rovněž uvažuje o robotických verzích ARV začleněných do průzkumných čet (dvě vozidla s posádkou, dvě robotická).

Hlavními rysy ARV se stane velká míra nezávislosti na zásobování, obojživelné schopnosti, automatický kanon, PTŘS (nebo/a kamikaze drony), špičkové senzory a komunikační prostředky, fúze dat, systémy umělé inteligence („robotický rádce“ posádky), prostředky radioelektronického a kybernetické průzkumu / boje, možnost ovládat pozemní a letecké robotické systémy nebo aktivní ochranný systém (Trophy). Posádku mají tvořit dva nebo tři mariňáci, výsadek dva až čtyři průzkumníci.

ONR po ARV požaduje vynikající taktickou i strategickou mobilitu. V prvním případě vozidlo ARV musí držet krok s novými taktickými vozidly JLTV, v druhém případě musí být snadno připravitelné na výsakových lodích, ale i po železnici nebo dopravními letadly C-17 Globemaster III.

Současné úsilí ONR v programu ARV se zaměřuje na prozkoumání technologických možností průmyslu (viz dvě smlouvy s QinetiQ). Oficiální žádost o nabídku RfP (Request for Proposals) ONR vydá na konci roku 2021. V roce 2023 vítězný tým firem dodá první prototypy, první operační nasazení ARV se očekává v roce 2027. Celkově USMC poptává 500 vozidel ARV, které nahradí stárnoucí průzkumné stroje námořní pěchoty LAV-25. Jednotková cena ARV nesmí překročit šest milionů dolarů.

Elektrický pohon od QinetiQ

Úkolem QinetiQ v současné první fázi programu ARV je vyvinout náboj pojezdových kol se zabudovaným elektrickým pohonem a nové (pro tento typ kol nutné) zavěšení kol. Program ARV je tak vlastně druhý pokus amerických ozbrojených sil zavést do operačního použití elektrický pohon pro obrněná vozidla. Prvním (reálným) pokusem byl zrušený program bojového vozidla pěchoty (BVP) GCV (Ground Combat Vehicle),

QinetiQ v této oblasti není rozhodně nováček. Pro zmíněný program GCV Britové vyvinuli hybridní diesel-elektrický pohonný systém E-X-Drive. V roce 2016 firma získala zakázku v hodnotě 2,7 milionu dolarů od americké výzkumné agentury DARPA. Za tyto peníze QinetiQ vyvinula elektrický pohonný systémy HDU (Next Generation Hub Drive Unit) pro program bojových vozidel budoucnosti GXV-T (Ground X Vehicle Technologies). Právě na základě technologií HDU britská firma vyvine „elektrické kolo“ pro program ARV.


Ilustrační video ukazující základní principy fungování kol s elektromotory ukrytými v nábojích.

HDU je v podstatě 20″ standardní vojenské pojezdové kolo (takové, jaké najdeme například na našich Pandurech II), v jehož náboji je integrován kompaktní elektrický motor, třístupňová planetová převodovka, kapalinou chlazené keramické brzdy a mazání.

Vojenské 20″ kolo má i s pneumatikou průměr přibližně 1,3 m a šířku 0,4 m. Každé kolo pak musí snést zatížení 3,5 až 4 tuny. Samotný náboj HDU s vlastním elektromotorem váží 225 kg. Kola HDU mají výstupní výkon (na ráfku kola) 90 kW. Jak uvádí QinetiQ, při zatížení jednoho kola 3,5 tuny pak tento typ pohon poskytuje (při účinnosti 0,86) výkonovou hustotu 30 kW/t (měřeno na motoru). Současný průměr kolových obrněných vozidel je přitom 15 kW/t a nejlepší vozidla dosahují 20 kW/t. Takový přebytek výkonu se pozitivně projeví na akceleraci a celkové jízdní agilitě.

Firma QinetiQ vyvinula i méně výkonné kolo MAH (Market-Attractive Hub) s výkonem 22 kW/t (hmotnost 186 kg), které lze použít při modernizaci současných kolových obrněných vozidel 4×4, 6×6 i 8×8.

Výhody elektrického pohonu

Díky použití kol s elektromotory lze zcela změnit vnitřní uspořádání bojových vozidel, protože není třeba řešit uložení pohonné jednotky, chlazení motoru, spojku, transmisi, diferenciály, nápravy, všechny potřebné úchyty, ložiska, atd. Lze tak navrhnout robustnější podvozky s lepší balistickou ochranou, protože není nutné z motoru k nápravám zajistit mechanickou transmisi.

„Konvenční pohonné systémy jsou těžké, omezují využitelný vnitřní prostor vozidla a skládají se ze součástí, ze kterých se v případě výbuchu pod vozidlem mohou stát smrtící projektily. Přemístění hnacího systému do kol odstraňuje tuto hrozbu a narušuje trend, kdy jsou vozidla stále těžší a méně mobilní, kvůli rostoucí hmotnosti ochrany a zbraní,“ uvedl v roce 2016 David Moore, ředitel výzkumu v QinetiQ.

Použití kol HDU umožní konstruovat obrněná vozidla, která při stejných vnějších rozměrech nabízejí větší vnitřní prostor, mají níže těžiště (lepší jízdní vlastnosti) a jsou lehčí. Podle QinetiQ hybridní vozidlo 6×6 může mít o 8 % menší hmotnost než konvenční. Úspora hmotnosti dovolí použít silnější pancíř nebo výkonnější zbraně.


Červeně klasický spalovací motor s převodovkou, transmisí a diferenciály, modře hybridní diesel-elektrický pohonný systém od QineticQ; větší foto / QineticQ

Hybridní pohon také vykazuje mnohem nižší spotřebu paliva, zejména proto, že motor s generátorem běží stále ve stejných optimálních otáčkách (při akceleraci se bere energie z baterií). Podle zprávy QinetiQ, odkazující se na vývojové studie elektrických pohonů pro britské ministerstvo obrany, hybridní obrněná vozidla vykazují o 10 až 15 % nižší spotřebu paliva a o 91 % lepší akceleraci.

Zdrojem energie pro kola HDU ve vozidle ARV se (tedy pokud USMC zvolí elektrický pohon) stane spalovací motor, spojený s generátorem elektrické energie, měničem napětí a proudu a bateriemi. Motor s generátorem lze umístit kdekoliv do vozidla, bez nutnosti řešit jeho uložení vzhledem k pohonnému systému.

Co se týče problémů s touto technologií, podle vlastních QinetiQ je výzvou především vměstnat všechny komponenty do náboje 20″ kola (při zajištění odolnosti celého řešení za všech myslitelných podmínek) a nutnost odvádět odpadní teplo z kola.

Skutečný zlom ve vývoji elektrických vojenských vozidel nastane až po příchodu výkonných baterií. Český průmysl může na tomto poli hrát velkou roli díky bateriím HE3DA, které se v příštím roce začnou vyrábět v továrně Magna Energy Storage (MES) v Horní Suché. Baterie HE3DA nabízejí několik zásadních výhod ‒ při stejné energetické hustotě, jako mají nejlepší li-ion baterie, nabízejí jednoduchost (rychlost výroby, nízké výrobní a provozní náklady), bezkonkurenční bezpečnost (nehořlavost), extrémní vybíjecí a nabíjecí proudy, úplnou recyklovatelnost a minimum řídící elektroniky.

Nezanedbatelnou výhodou také je, že baterie HE3DA lze tvarovat do prakticky jakýchkoliv 3D rovinných tvarů (desky, pláty, hranoly, std.) a umístit je ve vozidle například po celé délce podlahy (a častečně nahradit pancíř) nebo na boční pancíř, atd. Hlavní problém je, že se prozatím staví první továrna MES s roční kapacitou 1,5 GWh, ale potřeba trhu je o několik řádů vyšší.

Zdroj: QinetiQ, QinetiQ, Next Generation In Wheel Electric Hub Drives, ONR
 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích
Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 3
  • Slavoslav
    19:36 31.10.2018

    Jirosi

    RENTABILITA

    CEZ by u vas aj u nas staval a stacilo by jedine. Aby stat garantoval vykupnu cenu 70 EUR thats all

    Vypocet si tu dostal. Podklady su z tvojich zdrojov. Minimalna cena aby si bol na nule cez 50 EUR v dnesnych cenach.

  • Jirosi
    15:51 31.10.2018

    Slavoslav: Nikdo nestaví z trošku jiného důvodu.
    1) Fukušima - Zavírali se i plně funkční reaktory, tedy riziko předčasného ukončení
    2) Dlouhodobá investice
    3) Energetická politika EU(Německa) co se mění každý druh den. (Došly tak daleko, že se tam stavěli úplně nové ele. na uhlí!)
    4) Nepodpora politických špiček. Jadernou elektrárnu prostě musí zaštítí stát.
    5) Dolování zisků na úkor budoucnosti firem (ČEZ), výplací 40mld každý rok. Ale elektrárna je pro něj moc drahá. I když bez elektráren zkrachuje.
    6) Krize, tedy nebylo úplně potřeba investovat do nových zdrojů,což je krásná ukázka ceny JZ v UK.Čekali až se nikdo nepřihlásil
    7) Lidé stále nepocítíli plné dopady plné dopady výpadku stabilních zdrojů ze sítě. ) Tedy holou pravdu o ekologických zdrojích.
    8) Elektromobilita je zatím okrajová záležitost, od roku 2020 to bude jinak. Jenže i dnes stavěný JZ zdroj dostavíš o 7.let později. Tedy stavba měla začít už v roce 2011-2012.

  • Slavoslav
    15:21 31.10.2018

    takze ked pouzijem tvoje data a zdoraznujem tvoje data ktore si tu ty nalinkoval a vypocitam minimalnu cenu MWh v priebehu 60 rokov tak ja klamem?

    Klamu analytici ktory neodporucaju stavbu novych AE ako nerentabilnu ak stat negarantuje vykupnu cenu a tu sa vzacne zhoduju bez ohladu na stat okolo 70 EUR MWh?

    Len Jirosi ktory si nedokaze spocitat poriadne ani 2+2 vie ze sa to oplati. Ten Jirosi ktory ani nevie co to znamena inflacia.

    A ten isty Jirosi si neuvedomuje, ze ak je uz elektraren raz postavena tak ano je to jeden z najlacnejsich zdrojov energie a preto zaraba. Najma ak ta elektraren bola postavena za statne a sprivatizovana ci bezala v obdobi ked trh s energiami nedeformovali dotovane obnovitelne zdroje. Ale nezaraba dost, aby sa pri sucasnych cenach energii vratili naklady do nej vlozene a preto nik nove nestavia bez statnych zaruk.

  • Jirosi
    14:50 31.10.2018

    Slavoslav: Takže opět bez důkazu tu máme ztrátové elektrárny co si na sebe nevydělají vs Realné elektrárny co jsou dojné krávy na peníze.
    Možná, mám chybu já. Ale proč pak neprodělávají i ty skutečné elektrárny? Na rozdíl od tvých hypotetických?

  • Slavoslav
    14:04 31.10.2018

    Jirosi

    nachval pocitam z datami ktore si dal ty, aby si nespochybnoval cisla.

    A ked som uvadzal tych 5 miliard hovoril som v mnoznom cisle a nespominal konkretnu elektraren. Ratal som s tym, ze si dokazes po otvoreni linku aj sam precitat co a ako a zvladol si to. Gratulujem.

    A nerob zo seba hlupaka s tym uctom kde sa setri na likvidaciu. Ak ratame rentabilitu je uplne jedno ci si na to dokladas dlhodobo, alebo to zaplatis naraz na konci. Je to len cislo do konecneho vzorca a zo siku si to musis odratat tak ci tak. Len sa strapnujes.

    Si mal hned povedat, ze si ekonomicky analfabet. Samozrejme, ze keby si stat nechal tie peniaze na ucte tak by mal teraz v realite menej ako vtedy. Lenze by si ich nenechal a kupil by nieco ine co by vtedy potreboval, napr eenrgie za aktualne ceny pripadne by splatil cast deficitu atd.

    Ale ak si dlhodoba investicia nedokaze na seba zarobit vratane inflacie je stratova. Ak to nechapes tvoj problem a mozeme urobit kseft. Rad si od teba dlhodobo poziciam a vratim ti o nieco viac. Vsak podla tvojich slov to pre teba bude vyhodne.

    No iste, ze vsimol. To som ti o tom tvojom vzorci hovoril, ze ti tam toho dost chyba a preto dosahujes "zisky" 50% a pod. Tebe to doslo az teraz ked som to sem napisal. Ohladom tych nakladov. Pouzil som vstupne data z tvojho clanku na osel.cz a tie boli preratavane na MWh takze zvysovanie vykonu prei modernizacii tam nehra rolu.

    Stale sa vyhybas tej odpovedi o vzdelani. Ja viem osobna otazka, ale zaujimalo by ma kde sa dokazes uplatnit ked nevies zratat ani jednoduchu rovnicu :)

  • Jirosi
    13:15 31.10.2018

    Zatím si tu postnul jediný odkaz z data kde si uváděl cenu rozebrání JZ na slovensku jako 200 miliar co se musí zaplatit. Ignoroval si fakt, že cena je za 5 elektráren, a že z těch 200 miliard už v roce 2008 bylo 70miliard na účtech. To že polovina z té částky byla na hlubiné uložiště snad ani nechci zmiňovat.

    Pokud tedy nemáš data pro podložení, zkus si vážně nastudovat ty odkazy. Možná se nad sebou zamyslíš.

    "Aj fixne naklady maju svoju inflaciu :)"
    Všíml si si, že jsem celou dobu neváděl náklady na provoz?
    Ty se dle tabulky pohybuji od 26-34Eur. Nepočítám, že by na SR brali lidé v JZ to co třeba v UK, nebo USA.. jako ty. Ale i tak můžeme jít na tu vyšší hodnotu.
    34+4-17. Tedy od 38-51Eur. A to při pohledu do grafu kde vychází cca 40 Eur, za posledních 10.let vážně nevychází blbě.
    Protože pokud by to bylo jak tvrdíš ty, tak i JZ v CR by museli být ve ztrátě. Jenže oni vykazují celou dobu zisk.

  • Jirosi
    12:45 31.10.2018

    Slavoslav: Pokud nevíš, že inflace snižuje hodnotu peněz. Tedy pokud je investuješ, tak máš šanci si hodnotu udržet. Tedy pokud ty peníze zaplatíš, už se ti nezvyšuje množství peněž vložených do projektu ... Na rozdíl od zisku, který ti roste ze stoupající cenou energii.

    Kdyby si Stát nechal 25mld. místo stavby Dukovan, měl by dnes opět jen 25mld.

    "Modernizacia zvysujuca vykon bude nasobne drahsia. Tu sa bavime o niecom ako ked Mochovce dostali vybavenie od siemensu a pod."

    Máš to podložené daty, nebo jen plácáš. Já, se uváděl modernizaci skutečné elektrarny a skutečný přínos. Pokud nebude líný můžeš si dohledat i cenu a kdy se ČEZu ta modernizace zaplatila. A opravdu to nebylo v desítkach let...

  • Slavoslav
    12:16 31.10.2018

    sry 183,7 EURa za MWh. Aj fixne naklady maju svoju inflaciu :)

    a stale sa tocime len o navratnosti bez nijakeho zisku za 60 rokov

  • Slavoslav
    12:13 31.10.2018

    A ako inak by si to chcel pocitat? Tak ze vynecham polovicu nakladov aby mi vysla navratnost 57% ci kolko ti to vyslo?

    Uz si prisiel na to preco bol ten tvoj vzorcek na smiech? Ci este stale ti nedoslo preco sa smejem ako sa tu bijes do prs kategorickymi vyhlaseniami a pritom je to bullshit za bullshitom.

    A vyborne. INFLACIA. Tu som naschval nespomenul a cakal som ci sa chytis a ukazes svoj rozhlad :)

    Inflaciou musis preratavat aj nadobudaciu cenu a zo 4,06 mld dnes by o 60 rokov pri 2% inflacii rocne bolo 13,06 mld. Cena za MWh o 60 rokov by musela byt 108,63 a zeste by si nezarobil ani cent len bol na nule s nakladmi.

    Vies ked mi dnes pozicias 10000 a o 10 rokov ti vratim 10050 a bola rocna inflacia 2% tak si 50 nezarobil ale v skutocnosti 1900 prerobil.

    Modernizacia zvysujuca vykon bude nasobne drahsia. Tu sa bavime o niecom ako ked Mochovce dostali vybavenie od siemensu a pod.

  • Jirosi
    10:52 31.10.2018

    Další příklad: Dukovany stály na výstavbu tehdy astronomických 25mld Kc.
    Dnes ročně vyrobí 15 000 000MWh. Tedy jejich výstavba za by se zaplatila za jediný rok při ceně 65Eur. Ano, bez započtení provozních nákladů... A to tu s námi budou minimálně do roku 2035, tedy dalších 17.let

  • Jirosi
    10:03 31.10.2018

    Slavoslav: Když to chceš počítat až takle, tak si tam zahrň i inflaci.
    Pak vychází dle inflace od 1%-5%, 17,2-4Eura na splacení. Přitom muže být inflace i vyšší.

    Počítáš náklady na modernizace, ale nepočítáš už zisky z modernizace.Co ti opět srazí cenu. Příklad z Dukovan.
    Instalace 4x440MW = 1760MW, jenže po modernizaci dokáží udělat 2040MW, výkon se zvedl skoro o 14%. A to ti pořádně pohne z výdělky.

    Tedy sečíst čísla z tabulky umím taky, ale tohle ti opravdu nedá ani hrubou představu o výsledné cenně. Proto sem to počítal, bez zahrnutí těchto vlivů.

  • Slavoslav
    09:13 31.10.2018

    tak si zoberme tvoj vzorec a doplnme ho:

    naklady 4,06 mld (vystavba a likvidacia)

    produkcia 475*60*365*24*0,7= 174762000 MWh(0,7 je tvoj koeficient)

    minimalny zisk z kilowatu na navratnost naklady/produkcia: 23,23 Eura

    Fixne naklady na palivo, prevdazku a modernizacie 33,9 Eura (vzate z tebou nalinkovaneho zdroja)

    Minimalna cena el energie pocas celych 60 rokov prevazdky aby bola zarucena navratnost: 57,13 Eura

    Teraz sa pozri na ten graf co si sem dal ohladom vyvoja a povedz nam kolko by si taka elektraren na seba zarobila za poslednych 10 rokov?

    Stale nestacilo?

  • Jirosi
    12:37 30.10.2018

    http://www.osel.cz/10148-evrop...

    Další článek potvrzující moje slova, ale pochybuji že by si se chtěl vzdělávat.

    "za druhe, to ze sa z prevadzky JZ odklada na jej likvidaciu je irelevantne. To bolo poukazanie na to, ze ti v tom tvojom vzorci par miliard chyba "

    Místo aby to vytvořilo pesimistický přebytek 58%, tak by to bylo jen 47%. Tedy sice pokles, ale stále rezerva v 10% a 20. let ziskového provozů...

    Slavoslav: Já opravdu nemůžu za to, že neznáš cíle investorů na burze, případně se nezajímáš o energetickou koncepci státu. Případně problémy z JZ, co se v CR řeší v ohledně ČEZu, případně jinde v Evropě. Snažím se ti tu posílat obecnější články o celkové energerice, než dohledávat jednotlivá vyjádření ministrů z před 20.let.Informace o konkrétním projektu jsou taky k ničemu protože každá situace je silně specifická, ať už národnostně nebo na období provozu.

  • Slavoslav
    12:24 30.10.2018

    stale splietas o tych 10 rokoch navratnosti, ale dolozit si to nedokazal nicim

    za druhe, to ze sa z prevadzky JZ odklada na jej likvidaciu je irelevantne. To bolo poukazanie na to, ze ti v tom tvojom vzorci par miliard chyba

    celkovo su tvoje vypocty na dve veci a stale sa tocis na tom istom, ze nechapes ani na co reagujes

  • Jirosi
    11:33 30.10.2018

    http://www.osel.cz/10083-jaky-...

    Slavoslav: Stále si pleteš politku, soukromou firmu snažící se o maximální zisk,a návratnost investice.
    Dokud nepochopíš, že oni počítají návratnost do 10let. Přitom 9+let výstavba.... Tak stále budeš mimo.

    Už by si si mohl přečíst, alespoň svůj zdroj když odmítáš moje argumenty. JZ pokud nedojde k havarii, nemá problém zaplatit svoji likvidaci. Pokud stále trváš na ceně za recylkaci 5 bloků a postavení uložiště jako mantře nevýhodnosti postavení jednoho bloku. Ukazuje to tvoje nechápání základního problému.

    Kdy si si pořádně přečel co už sem ti psal několikrát počítám z životností jen 40.let. Tedy stále je tam skoro 50% prostor pro generovní peněz. Ale to je pro tvou hlavu asi moc. Stejně jako účinnost jen 70%, JZ v CR dosahují i přes své stáří 85..

  • Slavoslav
    11:11 30.10.2018

    no ani nahodou to nebolo jeden den, cely minuly rok neprekrocila 40 EUR ani ich nedosiahla a prvu polovicu sa drzala este nizsie. Od roku 2008 neprekrocila 70 EUR co viacere zdroje uvadzaju ako hranicu rentability vystavby JE

    za druhe, kolko je nasetrene je irelevantne, ja ti len ukazujem ako to je s tym tvojim britkym vypoctom ktory si sem dal ohladom ceny energie kde si proklamoval ako je ta JZ super ekonoimcky vyhodny zdroj. Jedna miliarda hore dole ta predsa nerozhadze pri tvojej odbornosti.

    NO uz sa tu zaciname opakovat. Aby som to uzavrel som velmi rad, ze si aj ty uznal i ked ti set sakra dlho trvalo kym si na to prisiel, ze je lepsie si priplatit za vlastne zdroje na vlastnom uzemi a nepozerat na vsetko prizmou aktualnej ceny.

    Co sa tyka tvojich vypoctov ohladom navratnosti JE a podobne. CEZ urcite hlada odbornikov ako ty. Nevahaj a posli si zivotopis. Tie analyzy dokazujuce ziskovost a podobne stoja desiatky tisisc a pracuje na nich X odbornikov. Ty si to zvladol vypocitat za 10 minut jednoriadkovym vzorcom tak budes cenennym odbornikom. Na tych par miliard co ti tam lietaju hore dole nehlad. Ved to je zanedbatelne.

  • Jirosi
    10:36 30.10.2018

    Krom toho kdyby si pořádně četl vlastní zdroje, tak už v tom roce 2008 bylo ve fondu co platí JZ na svoji likvidaci 70mld. Přitom náklady na likvidaci všech 5-to bloků tvoří 100mld. a dalších 100 jsou náklady na uložiště. Tedy recyklace je skoro zaplacená. Stačí došetřit na uložiště. I když tam je otázkou zda je potřeba, i když jistou část by ho zabíral i civilní rariokativní materiá z průmyslu, případně zdravotnictví.

  • Jirosi
    10:28 30.10.2018

    "bagatel, len 205 mld Skk"

    Je cena za odstavení 5--ti bloků, nikoliv jednoho. viz
    https://static.etrend.sk/uploa...


    Tedy u jednoho bloku počítáš v průměru 1,36mld+2,7 na stavbu je 4,06 což je stále méně než 6,3mld přijmu co ta alektrárna vytvoří za 40let,(60), tedy stále máš více jak 20 let zisku.

  • Jirosi
    10:21 30.10.2018

    A všiml si si, že ta cena byla asi den? Pak se t opět vrátilo přes 40eur. Přitom jediné co to stáhne zpět je nadvýroba, nebo snížení spotřeby. Tedy pokud bude foukat extremně v severnim moři možná hrozí nadvýroba, ale to je kolik dni v roce 2? Zbytek je spíše deficit. A stále se bavíme o údaji za 9 let. Nikoliv dnes. Klidně si to přepočítej ze 40eury což je asi průměrná cena za posledních 10.let.

    Ano, je porovnatelně drahá jako zdroje co vyrábí elektřinu ze vzduchu. Jenže v nejlepších podmínkách. A opravdu tu je prostor pro instalaci 1GW pro SR, a 2-3GW pro CR, pro nové větrníky a soláry? To znamená solár na každém druhém poli a větrník na každém kopci.Pro představu je to asi 3000x3Mw turbín+ záložní zdroj, nejspíše uhlí nebo paroplynka...
    Dovedeš si představit to schvalovací řízení na každý zvlášť? A co budeš dělat, až ti jich 90% nepovolí? Vrátíme se ke svíčkám?

  • Slavoslav
    09:26 30.10.2018

    6,8 mld EUR na likvidaciu, odhad v 2008 mom

    ja som ten vyvoj ceny videl. Reagujem na ten tvoj vypocet kde ratas s dnesnymi 55 timi pricom pred 8mimi mesiacmi by si ratal s 30 timi. Celkom dost rozdiel pre navratnost nemyslis?

    Co sa ti snazim povedat, ze ty hovno vies ako sa taka navratnost tej investicie rata, co vsetko tam vstupuje a ake su vlastne celkove naklady a kedze v EU to nik nestavia tak to z ekonomickeho hladiska az taka slava nebude pri dnesnych cenach el energie.

    btw ten clanok na osel.cz je sice zaujimave ale k teme diskusie nehovori nic. Alebo ak by sme chceli byt presny hovori, ze jadrova energia je porovnatelne draha ako fotovoltaika ci vietor vzhladom na instalovanu kapacitu s tym ze solar ma velke rozpetie a moze byt vyrazne drahsi,a vietor zase o dost lacnejsi

    vsimni si posledny riadok

    http://www.osel.cz/popisek.php...

    takze ono to s tym jednoznacne najlacnejsim zdrojom az tak pravda nebude ako tvrdis aj podla tvojich vlastnych linkov

  • Jirosi
    08:46 30.10.2018

    http://www.osel.cz/10102-jak-j...

    Pokud uvažuješ o stavbě 9 let, provozu dalších 60. Tak ti přijde za život elektrárny více jak jedna krize. Ale jak je vidět na těch co už stojí na jejich ziskovosti to moc nemění.

    Tady máš vývoj ceny elektřiny za posledních 10. let, od krize do dnes.
    https://www.kurzy.cz/komodity/...

    Zkus uvávádět normální ceny. Buď Kc, nebo vaše Eura, V kurzu neexistující měny Skk se fakt neorientuju.

  • Slavoslav
    08:00 30.10.2018

    pripadne odhad ceny z 2008

    https://www.etrend.sk/ekonomik...

    bagatel, len 205 mld Skk

  • Slavoslav
    07:51 30.10.2018

    A vies, aka cena bola za elektrinu zaciatkom tohoto roka? Aka bude o rok ci dva ak pride slubovana kriza? Projekty JE sa rusia rad za radom celou Europou (i v CR) aj tam kde maju podporu vlady pretoze ekonomicky sa zhladiska zisku pre investora nevyplatia bez statnych subvencii a garantovanych vykupnych cien elektriny. Zapocital si naklady na likvidaciu? V SR bol odhad z 96teho vo vtedajsich cenach 55 mld Skk na likvidaciu Bohunic a dvoch blokov v Mochovciach. Ono to nie je len postavit, ale aj neskor bezpecne zlikvidovat. Ak chces prerataj si to cez inflaciu. A to este boli SE obvinovane z podcenovania ceny na likvidaciu.

    inak toto je zas carovne

    "Ale pořád lepší lehce dražší elektřina, než násobně vysoké škody za vypnutí elektřiny v ekonomice."

    Zeby som ti prave toto viac krat spominal? keby si nebol ako to povedat tak aby som ta neurazil?

    Nejdem si lamat hlavu, ale o tomto ti hovorim od zaciatku. Nemozes sa na vsetko pozerat cez prizmu okamzitej ceny ako si to predvadzal pri inych zdrojoch, ale niekedy sa oplati priplatit a akceptovat vyssie ceny energie lebo za tu cenu ziskas benefity na dlhodobej strategickej urovni.

    A trvalo ti to len nejakych 20 prispevkov to ti teda gratulujem.

  • Jirosi
    21:53 29.10.2018

    Klasickým příkladem je UK. Tam polici tak dlouho lamentovaly ano nebo ne. Až jim nezbylo než přistoupit na vysokou výkupní cenu. Firma co to staví si na tom namastí kapsu. Ale pořád lepší lehce dražší elektřina, než násobně vysoké škody za vypnutí elektřiny v ekonomice.

  • Jirosi
    21:39 29.10.2018

    Na rozdíl od tebe vím, že do toho výběru zasahují i jiné věci než ekonomika. Protože ta důvodem není.
    Ale proč se nenechat opít rohlíkem. Dnes by článek kde popisovali jak v Německu mohou zaměstnancům vyplácet jen 9eur na hodinu a tím drtí české producenty. Kolik platí zaměstnancům ti, raději neuvedly.To k ekonomickým analýzám.

  • Slavoslav
    20:49 29.10.2018

    Jirosi

    mal by si ist robit ekonoma pripadne analytika. Tu je ta skoda. Prave si na 10 riadkoch poslal pracu analytickeho timu do kopru co by si ty dokazal robit to na full time

  • Jirosi
    16:56 29.10.2018

    "Jirosi este raz. Ta JE pri sucasnych cenach energie v europe proste nie je navratna investicia ani v horizonte 60 rokov a je lacnejsie energiu dovazat."

    Ano, splatí se ti mnohem dříve asi za 20-30.let. Podle inflace. Dalších 30, bude generovat jen zisk, stejně jako ty co tu stojí dneska.

    470(MW)*24(h)*365(dni)*0,7(nic nefuguje 100%casu)*55(eur).. za jediný rok...*40(let)
    =6,3mld Eur bez započtení inflace >2.7mld. Náklady...

    Od kdy není 6,3 vice jak 2,7 nevím, asi si to dnešní Evropa nepomatuje ze základky. Jen při 1% inflaci to vyskočí o vice jak další Miliardu eur..

    Jediný problém je, že k návratu investice dojde až za 15+.let. Jenže oni chtějí 10. Proto jim to nevychází.

    Ale můžeš žít v tom, že cena elektřiny i přesto stále větší spotřebu půjde dolů. Ale je to trošku zvláštní představa. i když do roku 2016 stále klesala, od té doby zase narostla. A vzhledem k tomu, že od roku 2020 začnou Evropský trh zaplavovat elektromobily, tak co to asi udělá s cenou.

  • Slavoslav
    16:20 29.10.2018

    Jirosi este raz. Ta JE pri sucasnych cenach energie v europe proste nie je navratna investicia ani v horizonte 60 rokov a je lacnejsie energiu dovazat.

    Cinu do toho netahaj, pripadne si na ten argument s Cinou odpovedz sam tak ze si dokladne precitas tuto diskusiu a staci kludne poslednu stranku. Odpoved je tu a nemienim sa kazdy 5-6 ty prispevok opakovat, ze ti budem pisat to iste.

  • Jirosi
    16:08 29.10.2018

    Od zahájení provozu, to je problém většiny dnešních JZ. Všichni chtějí rychlí zisk. Kdyby to nebylo perspektivní, těžko by je v Číně stavěli jako houby po dešti.

  • Slavoslav
    15:57 29.10.2018

    ehm, dnes ti nejde

    9 rokov sa tam udava ako doba kedy by bola dostavana, planovan zivotnost 60 rokov

  • Jirosi
    15:47 29.10.2018

    Možná si si ale nevšil, že ten portál počítá z návratností do 10.let, u elektrárny z životností 40-60. let.

    Prostě, když chceš aby ti to nevyšlo. Tak ti to nikdy nevyjde.

  • Slavoslav
    15:26 29.10.2018

    Jirosi

    sry, ale tvojej jednoduchej matike neverim. Pred chcilou si prijem vydaval za cisty zisk tak sa necuduj.

    Dal som ti sem link na analyzu robenu pre vladu SR z portalu ktory rozhodne nemozno povazovat za proti atomovy a tam jasne vychadza, ze vystavba novej JE je ekonomicky nerentabilna. A ak je ekonomicky nerentabilna tak a to sa teraz podrz, vdaka trhovym cenam.

    A ano i Mochovce boli najziskovejsou castou u nas. Pokial nezacali a to len s dostavbou dalsich dvoch blokov. Nie stavbou na zelenej luke.

  • Jirosi
    15:15 29.10.2018

    Jednoduchým výpočtem se dá dokázat opak, ale když nevěříš matice ze základky. Případně nevíš, že cela produkce JZ v CR je v podstatě čistý příjem čezu. Tak fakt nevím jak ti to dokázat.

    Ale pokud věříš na silovou elektřinu za 20euro, pak ti to asi nevychází.

  • Slavoslav
    15:10 29.10.2018

    ja to viem, ty to vies, ale momentalne je situacia a este zrejme X rokov bude, ze je lacnejsie tu energiu doviezt a pri dnesnych cenach sa ti ta velka investicia do JE nevrati.

    Ze to je kvoli dotaciam energie v zahranici? To tebe ako spotrebitelovi moze byt jedno ak ides po cene a ine neriesis.

  • Jirosi
    14:58 29.10.2018

    Ale JZ je jeden z nejlevnějších pokud využiješ celou kapacitu. Ale musíš si ho koupit celý na jednou proto je ta investice, tak velká.

  • Slavoslav
    14:43 29.10.2018

    Jirosi

    neboj sa, 3 a 4 ty blok Mochocviec tiez este nevyrabaju a peniaze uz tecu spravnym SMEROM a podobne by to bolo aj tu.

    Aby sme sa rozumeli. Ja som za JE a niekolko krat som to tu pisal. Ak sa aj momentalne neoplatia z ekonomickeho hladiska maju benefity z dlhodobeho strategickeho hladiska a koniec koncov aj cena elektriny sa moze zmenit, ze sa oplatia.

    Len som ti chcel ukazat ako by to dopadlo keby som argumentoval len cenou a bral ju ako mantru co si spravil 2x ty ked si almentoval nad cenovou strankou. Niekedy sa proste oplati priplatit za drahsie riesenie.

  • Jirosi
    14:05 29.10.2018

    Slavoslav: Donutit politika schválit něco, kde většina peněz bude utracena až ve chvíli kdy nebude u kormidla. Tedy neodvede si do kasičky ani korunu.
    Stát potřebuje stabilní zdroj do energetického mixu. Na dostatku levné elektřiny stojí hospodářství. Jenže, ve chvíli kdy pocítíš dopady toho že se dnes nezačalo stavět 10+let, bude daný politik dávno za kopečky. A tobě zůstanou jen samá drahá řešení.

  • Slavoslav
    13:45 29.10.2018

    vyrobit el energiu za 150 mil a mat zisk 150 mil su dve diametralne rozdielne veci.

    Kazdopadne ked sa uz ani SMERu nechce do stavby novej atomky tak to s tou rentabilitou az tak ruzove nebude po tom divadle co predvadzali aj s Mochovcami.

  • Jirosi
    13:17 29.10.2018

    Mochovce mají reaktory z výkonem 470Mw, cena elektřiny je 55euro za 1MWh.
    Tedy jediný reaktor vyrobí elektřinu asi za 150milionu Euro ročně.
    Cena na blok by měla být 2,7mld Eur. Tedy na zaplacení po 40.letech provozu by jim stačilo vydělat ročně 70milionu. Tedy elektrárna se zaplatí více jak 2x.

    Zajímalo by mně kdo SR, nabízí elektřinu +55eur za odběr.

  • Slavoslav
    13:10 29.10.2018

    no som si vcelku isty, ze pani z ministerstva co aka je tam banda si to dokazala zratat lepsie ako ty a zrejme vedia o kapacitach v Europe o nieco viac ako ty

  • Jirosi
    13:00 29.10.2018

    A dovážet můžeš jen pokud ti někdo prodá. A vzhledem k tomu, že jen v CR končí životnost asi 6GW. A nic nové se nestaví, tak je dovoz ze zahraničí spíše iluze.

  • Slavoslav
    12:58 29.10.2018

    to sa preratava na medzinarodne ceny el. energie a cisto ekonomicky vychadza jej dovoz lacnejsie ako stavba JE. Mne ci SR ako spotrebitelovi moze byt lauter jedno ci to niekto u toho suseda dotuje, alebo nie ked ja v konecnom dosledku zaplatim menej.

    O tom bol predsa tvoj postoj. O ekonomickej vyhodnosti, nie o nejakej nardonej bezpecnosti, energetickej zavyslosti na dovoze atd, ale len o nakladoch ktore zaplatis ako spotrebitel.

  • Jirosi
    12:53 29.10.2018

    Asi jako u nás...

    Když dáš na na každou jednu Kwh v obnovitelném zrdoji 11Kc, dokaže konkurovat čemukoliv... Celkově nás to stojí více jak bilion Kc za 20let. Proti tomu dva jaderné bloky za 400-600mld. jsou zadarmo.

  • Slavoslav
    12:47 29.10.2018

    Jirosi

    http://atominfo.cz/2018/06/ven...

    a podobne je to aj s ekonomickou navratnostou Mochoviec. Lacnejsie by bolo energiu dovazat a nezacat dostavbu Mochoviec ktora sa X rokov odklada a predrazuje.

  • Jirosi
    12:10 29.10.2018

    Asdf: V zimně by ti nestačil ani plný výkon, je vyšší spotřeba.

    Přenosová kapacita má být 1,4GW. Ale Norové protestují protože to mají zaplatít formou dražší elektřiny. To k tomu jak to opět Německo řeší tí, že to přehodí na sousedy. Místo, aby si ty přečerpávací elektrárny postavilo samo.

    Tedy Německo sice buduje svoji ekologickou energetiku. Ale k tomu, aby 80 z 500milionů evropanů mělo ekologickou energii. Musí využít zdroje pro všech 500m.

  • Jirosi
    12:03 29.10.2018

    Slavoslav: Dovezeš, ale sakra dráž. U nás se mluví o 200mld Kc, i při 600mld, by to bylo ekonomické. Stačí se podívat jak se splácí ty co tu už máme. Jenže ekonomové to chtějí splatit za 10 let. Jenže životnost je 60. Na rozdíl od větrných turbín, soláru, kde se pohybuješ do 20 let.

  • asdf
    12:00 29.10.2018

    Slavoslav > Ano. Nemecko preslapava cesticky vyuzitie OZ, ale stylom ze Cesko, Polsko na styku energetcikych sustav muselo stavat oddelovacie trafaky, aby ich to preslapavanie nezobralo zo sebou.

    Pripada mi to, ze tie problemy co s tym vznikli, si riesilo na ukor susedov.

    K tomu uskladnienu elektrickej energie. Co som zachytil, tak sa ma stavat hruby kabal na prepojenie Nemecka a Norska, s tym ze Norske vodne elektrarne budu sluzit ako akumulator energie. Aku velku kapacitu to dakaze zobrat, to neviem.

    Dalsie vec k nestabillite zdrojov. Videl som niekde graf mnozstov elektrickej energie dodanej 2kWp panelom po mesiacoch. Co ma zarazilo mnozstvo dodanej energie pri porovnani letnych a zimnych mesiacov. Pomer takeho jula oproti decembru sa pohyboval 4,5 nasobkoch.

    Ono sa nejedna len o kratkodobe vypadky ze 2,3 dni su zamracene. V zime napriklad podla toho maz len 1/4 kapacity oproti tej co mas v lete. Cim nahradis tie 3/4 chybajucej kapcity na 3 mesiace.

  • Slavoslav
    11:39 29.10.2018

    Jirosi

    Nemecko momentalne presliapava cesticky a o tom hovorim. Ze s tym ma problemy suhlasim a nemuselo to robit tak intenzivne keby nezavreli JE.

    Neboj, ja mam tych clankov precitanych dost. Ale ak sa mam na dostavbu Mochoviec pozriet len ekonomickym pohladom ktory si ty viac krat presadzoval je pre Slovensko lacnejsie energiu kupovat zo zahranicia a na dostavbu sa vykaslat. Ved dovezieme elektrinu zvonka no nie?

  • Jirosi
    10:53 29.10.2018

    Slavoslav: Je otázkou jestli bereš Něměcko jen jako příklad. Nebo žiješ v CR a pak tě zajímá jaké zdroje. Já, v Německu nežiju. Ale vidím ho jako odstrašující příklad totálně nezvládnuté politiky energetiky.

    Mochovce, stejně jako Temelín či Dukovany jsou základním zdrojem, v podstatě to nejlevnější co můžeš stavět. Případně nechat vyrábět elektřinu. Ale to by ti krasně popsala série těch článku na tom Oslu, kdyby si si je přečetl.
    Dukovany i Temelín jsou dávno splacené, a v podstatě vyrábějí elektřinu zadarmo. I přes všechny rizikové fondy a příspěvky.

  • Slavoslav
    09:59 29.10.2018

    Jirosi

    energeticka bezpecnost, to bolo to prve v tom mojom prispevku. Eko dopad je diskutabilny preto som to aj napisal.

    Ano drahsie to bude. To je aj dostavba Mochoviec, ale ziskom je aj nieco naviac okrem konecnej ceny energie. V Nemecku a na zapade celkovo su bohuzial nove JE tazko priechodne a vela inych prijatelnych zdrojov okrem obnovitelnych na znizovanie tejto zvyslosti nemas.

Stránka 1 z 3