Příliš vysoká cena za geopolitické vakuum na západním Balkáně

Albánie, Kosovo a Severní Makedonie na druhé straně následují euroatlantickou politickou linii a odsuzují ruskou invazi na Ukrajinu. Tyto tři země, na jejichž území žije celkem sedm milionů osob, se připojily se k západním hospodářským sankcím proti Moskvě. Kosovské ministerstvo obrany navíc požádalo Spojené státy o stálou vojenskou základnu, nabídlo své vojáky k podpoře spojenců ve východní Evropě a usiluje o členství v NATO.

Vrcholní představitelé EU a NATO začátkem března varovali před rozšířením rusko-ukrajinské války na západní Balkán. Josep Borrell, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, se obává možnosti další ruské vojenské invaze do Moldavska, Gruzie či na západní Balkán. Jens Stoltenberg, generální tajemník NATO, uvedl, že po Ukrajině by Rusko mohlo ohrozit Gruzii nebo Bosnu a Hercegovinu.

Podle kosovského premiéra Albina Kurtiho má Rusko zájem otevřít novou frontu, protože se nechce vrátit k míru. „Putin stále považuje zásah NATO v Kosovu za nejdůležitější mezinárodní událost poslední doby,“ domnívá se Kurti. „Chce, aby stát Kosovo selhal. To učiní úspěch NATO dočasným, stejně jako v Iráku a Afghánistánu.“

Prezidentka Kosova Vjosa Osmani předpovídá ruskou destabilizaci západního Balkánu a následně celé Evropy. „Rusko pravděpodobně využije buď Pobaltí, nebo západní Balkán, nebo obojí, ke zvýšení napětí a rozšíření krize na mezinárodní úroveň,“ uvedla Osmani pro britský deník The Guardian. „Čím déle bude trvat válka na Ukrajině, tím větší je šance, že se přelije na západní Balkán. V zájmu Ruské federace je mít nová bojiště.“

Balkánské státy; větší foto / PANONIAN, CC0 1.0