Problematický Pancir-S1: Ruské ministerstvo obrany hledá náhradu

Problematický Pancir-S1: Ruské ministerstvo obrany hledá náhradu
Pancir-S1 / Dmitriy Fomin, CC BY 2.0 (Zvětšit)

Podle webu Defence Blog, který se odvolává na nejmenovaný (!) zdroj z ruského ministerstva obrany, ruské ozbrojené síly hledají více pokročilejší a cenově dostupnější náhradu „problematických“ systémů protivzdušné obrany (PVO) krátkého dosahu Pancir-S1. Defence Blog je sice ukrajinský (anglicky psaný) web, ale o problémech s kompletem Pancir-S1 referovala také ruská média.

Pancir-S1 je mobilní systém PVO krátkého dosahu, který ničí nejrůznější vzdušné cíle pomocí kanónové a raketové výzbroje. V ruských ozbrojených silách slouží od roku 2012 nejméně 100 Pancirů-S1. V současné době jsou systémy Pancir-S1 nasazeny při ochraně ruské letecké základny Hmímím v provincii Latakia.

Ukrajinský web Defence Blog uvádí:„Pro armádu se systém protivzdušné obrany Pancir ukázal jako příliš těžký, složitý a neúčinný proti většině potenciálních hrozeb. Pro ochranu lodí v pobřežní zóně a v přístavech se námořní verze Panciru také stala příliš drahou a nepříliš účinnou.“

Pancir-S1 na standardním kolovém podvozku KamAZ-6560 váží 30 000 kg. Známe jsou problémy s vysokým těžištěm (ležící 1,5 m vysoko), kvůli kterého je Pancir-S1 náchylný k převracení. Podvozek je nastaven velmi tvrdě – to je vhodné pro stabilizaci při palbě kanónů i raket (vozidlo má ale také čtyři hydraulické podpory), méně vhodné při přesunech na dlouhé vzdálenosti, kdy je jízda velmi únavná.

Celková výška kompletu je necelé 4,4 m, což činí problém nejen při letecké přepravě – platforma KamAZ-6560 i bojový modul je nutno letecky přepravovat odděleně. Zároveň výška omezuje podjezd pod některými železničními mosty. V palebné pozici se vztyčeným radarem je výška kompletu dokonce 5,65 m.

Navíc velká výška neumožňuje komplet přepravovat po železnici, protože ruská norma povoluje přepravu nákladu (kvůli mostům, tunelům, atd.) pouze 3,6 m vysokých nákladů. Demontáž bojového modulu z kolové platformy a jeho umístění na vagón trvá tři hodiny. Pro demontáž je třeba navíc speciálního jeřábu a vybavení.


První zničený Pancir-S1

Kriticky se ke kompletu Pancir-S1 vyjádřil také Viktor Murachovskij, šéfredaktor časopisu Výzbroj vlasti, autor několika knih a člen vládní vojensko-průmyslové komise Ruské federace. Murachovskij na svém FaceBookovém profilu v listopadu 2018 kritizoval schopnosti Pancire-S1 při jeho nasazení v Sýrii, ale následně byl jeho příspěvek během jednoho dne smazán.

O příspěvku Murachovskeho referoval mimo jiné Alexej Chlopotov na svém známém blogu Gur Khan Attacks!, který smazání dává za vinu tlaku státního koncernu Rostec, který podle něj lobuje za prodej kompletu Pancir-S1 do dalších zemí a loboval také za jeho nasazení v Sýrii. Přitom syrské nasazení není úspěšné nejen kvůli technickým vlastnostem Pancire-S1 (viz dále), ale také kvůli toho, že se Izraelcům podařilo zničit minimálně dva tyto komplety. Ostatně informace Murachovskijeho potvrzují příběh Izraelců, kteří dokázali překonat Pancire-S1 pomoci útoku kamikaze dronů z více směrů.

Murachovskij na svém FaceBookovém profilu uvedl, že se Pancir-S1 v Sýrii neosvědčil, což potvrdili údajně také důstojníci sloužící v Lakatii. „V Sýrii se ukázalo, že Pancir-S1 prakticky ‚nevidí‘ pomalu letící malé cíle, mezi které patří i vojenské drony. Komplex pravidelně upozorňoval na falešné cíle ‒ velké ptáky létající kolem základny, což operátory mátlo,“ uvedl Murachovskij.


Druhý zničený Pancir-S1

Dle Murachovskeho byl proto v dubnu 2018 do Sýrie podle rozhodnutí ministerstva obrany Ruské federace přesunut raketový komplet PVO Tor-M2U. Ruský autor uvedl, že následně vzrostl počet sestřelených dronů: „Počínaje prvním červencem, během týdne, byly komplexy Tor-M2U schopny eliminovat sedm nepřátelských bezpilotních letadel, na které vyslaly devět raket. Pancir-S1 během tohoto období nesestřelil jediný dron teroristů.“

Od dubna do října 2018 komplety Tor-M2U sestřelily 80 vzdušných cílů, jejich účinnost byla 80 %, zatímco u Pancire-S1 dosáhla pouze 19 %. Přitom ruská vládní místa a ruská média uváděla, že Pancir-S1 si vede při obraně základny proti dronům velmi dobře. Také na Západě má Pancir-S1 auru zázračné“ zbraně, která je ideální proti dronům.

České vydání ruského propagandistického webu Sputnik News v dubnu (tedy v době, kdy rozhodlo o vyslání Tor-M2U do Sýrie kvůli nízké účinnosti Pancire-S1) napsalo, že pomocí komplexů Pancir-S1 syrská PVO zničila 23 amerických střel Tomahawk (při americkém útoku). Informuje o tom tisková služba ruského ministerstva obrany. „Tento komplex [Pancir-S1] během boje ukázal téměř stoprocentní efektivnost,“ řekl oficiální zástupce ruského ministerstva obrany, Igor Konašenkov.

„Nadřazenost komplexu uznali i Američané,“ tvrdil ve stejném článku Sputnik News. Samozřejmě Tomahawk a pomalu letící dron představují jiné cíle, nicméně slova o „zázračné účinnosti“ se zdají, s ohledem na výše uvedené, přinejmenším podivná.

„To, co se stalo, je živým příkladem stavu ‚svobody projevu‘ v Rusku, objektivity a nezávislosti ruského tisku. Ukazuje se, že naše zbraně novináři a odborníci mohou jen pochválit,“ komentoval Chlopotov smazání FaceBookového příspěvku Murachovskijeho. Chlopotov dále upozornil, s odkazem na kauzu nasazení a protlačování systému Pancir-S1 v Sýrii, že „v obranném průmyslu, ministerstvu obrany a ve vládě kvete korupce“ a přitom „nikdo nenese odpovědnost.“

Zdroj: Lenta, Defence Blog, Gur Khan attacks!

 
 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Rusko modernizuje Pancir-S1 proti bezpilotním letadlům

Ruku v ruce s rozmachem bezpilotních letadel vznikají také systémy, které mohou s bezpilotními ...

Ruský systém protivzdušné obrany Pancir-S1 v Arktidě

Rusko testuje v Arktidě systém protivzdušné obrany krátkého dosahu Pancir-S1. Testy jsou součástí ...

Válka dronů: Pancir-S1 na ruské základně Hmejmin v Sýrii

Pár dní po minometném útoku na základnu Hmejmin došlo ke koordinovanému útoku pomocí dronů, které ...

Izraelský dron zničil systém protivzdušné obrany Pancir-S1

Izrael ve čtvrtek provedl odvetný letecký úder na íránské cíle v Sýrii a podle tiskové zprávy ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Larry
    12:28 23.05.2019

    Že Pancir nedokáže bojovat s drony není jeho ostuda. Na 100% to nebylo v zadání pro vývoj systému.
    Pancir se vyvíjel v dobách kdy drony byly záležitostí modelářů, nikdo nepředpokádal bojové nasazení .
    Boj s drony dodnes, ve světě není vyvinutý nějaký zásadně efektivní operační postup a technologie.
    Drony budou do jisté míry komunikovat vždy a jednou z věcí je nasazení EW a jammingu. A aktivní ničení??
    Různé nápady vystřelování sítí, cvičení dravců nejsou řešením.
    Lepší nápad měli Číňané s opticko laserovým ničením (spálením dronu)
    Když se vrátíme k Panciru, do budoucna bude v kompletu další vozidlo narvané optikou-elektronikou, anténami a "něčím"
    Z druhé strany vyzařování VF energie je demaskujícím příznakem přítomnosti nepřítele. Zaměřit zdroj vyzařování takového signálu není nijak složitý úkol.
    V ČR se na systémech boje s drony také pracuje. viz projekt Andromeda fi. URC systems.
    https://www.urc-systems.cz/res...

    • GlobeElement
      13:35 23.05.2019

      Už chápu, v čem je problém. Ty si pod pojmem dron představuješ ty hobby vrtulníčky. Ale dron je ve skutečnosti dálkově ovládané (neboautomaticky řízené) zařízení, takový tomahawk je taky dron. Když se podíváš na izraelské kamikaze drony, to jsou rychlé manévrující střely - přesně to, proti čemu je Pantsir určen.
      Co jsem četl tak Pantsiru ve skutečnosti vadí, když cíl letí pomalu. Je možné, že současné řízené střely (= drony) jsou pro něj moc malé. Tomu by odpovídala i kritika, že si je plete s ptáky a spouští falešný poplach.

      • petris
        15:42 23.05.2019

        Pomalosť cieľa Panciru nijak zvlášť nevadí, jeho hlavný problém je malý palebný priemer (takmer všetky doteraz zlikvidované Panciry boli zničené v čase keď vystrielali svoje rakety) a špecificky pri malých dronoch to, že laserový približovací zapaľovač v rakete niekedy nezachytí dron, kvôli jeho malým rozmerom a raketa tak preletí okolo cieľa bez inicializácie. Toto sa už rieši a nové rakety by mali mať viac laserových čidiel pokrývajúcich rôzne uhly okolo rakety, takže už by sa nemalo stávať, že nedôjde k zničeniu cieľa. Čo sa týka malého palebného priemeru, to je tiež riešené navýšením počtu nových rakiet, ale osobne si myslím, že to bude aj tak málo a mne by sa páčilo keby Pancir dostal možnosť ťahať príves s ďalším palebným priemerom z ktorého by mohol priamo odpaľovať rakety bez ich prebíjania na ťahač.

        • GlobeElement
          16:10 23.05.2019

          No, malý palebný průměr.

          V tomto článku se píše, že Tor-M2U sestřelil 4 drony pěti raketami, kdežto Pantsir 3 drony 13 raketami.
          https://nationalinterest.org/b...

          To neukazuje na malý palebný průměr, ale špatnou mušku.

          Účinnost systému Tor byla 80%. Pantsir měl 19%.

          Takže i sami Rusové mají účinnější PVO prostředek, než je Pantsir.

          • Larry
            20:03 23.05.2019

            Tady se píše.... je otázkou kdo to psal a pro koho. Rozdíl je značný.
            A co je myšleno tím "Dronem"
            třeba to bylo napsáno v době těsně před podepáním kontraktu se SAE na dodávku Panciru.
            Dobře podaný hoax udělá dost problémů. vzpomeňte na Tvrdíka, když prohlásil že L159 je nebezpečnější vlastnímu pilotovi než nepříteli.
            Když tohle prohlásím já, tak si toho nikdo nevšimne. Ale ministr oficiálně, to je jiná :-( tehdy tomu slušně zavařil.

      • Larry
        19:56 23.05.2019

        Dron si lze představit třeba takto
        https://en.wikipedia.org/wiki/...
        a také takto
        https://hobbyking.com/en_us/fo...
        první případ je spíše UAV, tam dokázali Iránci převzít ovládání - známý incident.
        Na to jsou potřeba znalosti.
        Ve druhém případě to zvládne analfabet

        Viděl jsem video poškozených Su-24 Fencer po útoku dronů. Hovořil technik firmy Sukhoi
        že se jedná o poškození draku a křídel a je to opravitelné.
        "malé díry" takže to byly malé plastové drony někde z Aliku nebo Banggoodu za pár dolců s malou nosností a asi nárazovou spouští něco na způsob
        https://cs.wikipedia.org/wiki/... DJI drony to rozhodně nebyli
        Tohle je problém, protože se dají koupit
        https://hobbyking.com/en_us/ra...
        nejen pro evropské WiFi 2,4 +5G, případně ISM, ale i schopné pracovat v rozprostřeném spektru.

        V každém případě to bylo pro Rusy ponaučení a nevěřím, že nebyly zadané vojensko-technické úkoly v oblasti obrany proti dronům.
        zpět k Panciru. V prvním případě působení proti UAV nebude problém, ve druhém to bude technicky téměř nemožné. Stejně na tom bude i Patriot a jiné systémy.
        To Petris:
        Palebný průměr není to, co je nabito na pušce (OZ) Příkladně 2K12KUB je to 70 raket, pro pozemní Grad jsou to "tři salvy"

        • Slavoslav
          06:37 24.05.2019

          tak ked Iranci prevzali ovládanie mohli s tym aspon normalne pristat a nie to tresnut na brucho ...
          ibaze by to prevzatie bola porucha a nasli stroj ktorému doslo palivo a spadol tam u nich

  • Marcus
    09:48 23.05.2019

    Na zamyšlení je spíš co může AČR nasadit na podobné mise a co je plánováno s tím dělat :(

    • Larry
      12:04 23.05.2019

      Buťe klidný, AČR nemá vůbec nic, co by mohla prakticky použít pro obranu vůči dronům.

  • Charlie
    15:12 22.05.2019

    Tak mě napadá, že tenhle systém je už od "plenek" odsouzenej bejt proti dronům zoufale neefektivní.

    Kanony mají sice velkou kadenci, ale jejich ráže spolu s absencí programovatelné air-burst munice je činí proti dronům dosti neefektivními (velká spotřeba munice při její relativně malé zásobě). Jo, proti bitevnímu vrtulníku super, ale na tyhle mouchy špatenka.

    Rakety mají sice dost výkonu, ale zas jich je málo.

    Ono proti těmhle malejm mrchám se bude muset jít nějak jinak, i ty současný rušičky mají zoufale malej dosah. Asi to bude chtít nějakou pořádnou "mikrovlnku" (na upečení nebo alespoň zmagoření elektroniky) proti "rojům" a nějakej laser na vyzobávání bodovejch cílů...

    • Slavoslav
      11:14 23.05.2019

      a s tymi rusickami je to take vselijake. Slusnejsie naprogramovany dron vykona co ma aj pri strate spojenia.

      A tie Ruskom rpoklamovane prebrtia kontroly nad dronmi ktore prinutili pristat? Nu civilne drony maju v naprogramovane v zaklade, ze ak ich GPS zaznamena polohu na ktorej sa nachadza letisko otocia sa, alebo pristanu takze ziadny sofistikovany hack, ale blbost tych co tie drony kupene z alibaby na tie letiska poslali

  • Gnomio
    13:09 22.05.2019

    Asi tak. Před pár lety jsem byl na konferenci o možnosti používání "sebevražedných dronů" lepší pěchotou. Jeden z přednášejících byl důstojník IDF. Dostal záchvat smíchu, když se ho někdo zeptal, zdali má smysl vyrábět drony "když to stejně vždy sestřelí". Jeho odpověď zněla "už jste někdy slyšel o tom, že by někdo sestřelil bombu?!"

    Takže toť asi k tomu, proč si Rus s Pancir 1 utrhl v Sýrii ostudu. Když se snažíte sestřelit úplně něco jiného, než na co máte techniku, nesestřelíte to. A je jedno jestli je to "zchytřelá bomba", nebo "mikro dron".

    • GlobeElement
      13:46 22.05.2019

      Ale jo, slyšel jsem o tom, že někdo sestřelil bombu. Američani jich sestřelili spoustu, jmenovalo se to kamikaze a byly to de facto řízené bomby. A to už před 80 lety.

      • GlobeElement
        14:18 22.05.2019

        Proč ten palec dolů? O co je méně Ohka řízenou bombou, oproti dnešním kamikaze dronům?
        https://cs.wikipedia.org/wiki/...

        • satai
          14:54 22.05.2019

          Ta věc vážila několik tun a měla pětimetrové rozpětí...

          • Jirosi
            15:07 22.05.2019

            A oni po tom střílely na základě odhadu od oka... (kamikadze, V1, atd.)
            Většinu OHKA sundali ještě ve vzduchu i z nosiči stíhači.

          • GlobeElement
            15:15 22.05.2019

            Ale byla to řízená bomba. Takže pokud otázka zní "už jste někdy slyšel o tom, že by někdo sestřelil bombu?!" pak odpověď je ano.

          • logik
            16:03 22.05.2019

            Globe: Ne, že by na tom záleželo, ale hádal bych se :-). Kamikadze nebyla bomba, protože kamikadze mělo pohon. Kdybychom ho chtěli klasifikovat dnešní terminologií, tak nejblíže má k manned cruise missle.

          • GlobeElement
            07:37 23.05.2019

            logik

            no ale pak je dronům ještě podobnější.

            Kromě toho, izraelský systém Iron Dome je určen k likvidaci raket, minometných granátů a pod - tím spíš citovaný výrok důstojníka IDF nechápu, vždyť to mají doma.

          • logik
            16:45 23.05.2019

            globe: jo, já se nehádám, že ten výrok toho Izraelce je asi blbost. Jen mi prostě zrovna kamikadze nepřišel jako dobrý případ bomby. Sestřelování dělostřeleckých projektilů je daleko lepší protipříklad - ty jsou menší a pohybují se i rychleji, než bomba.

            U bomby je jen trochu problém reakční čas, tím, že padá +- přímo dolů, ale to není nic, co by se dnes nemělo zvládat.

          • GlobeElement
            08:21 24.05.2019

            Bomba nepadá přímo dolů. Padá po balistické křivce a ve skutečnosti není mezi dopadem bomby a dělostřeleckého granátu velký rozdíl, zejména v případě houfnice. Ledaže by to bombu shodil vrtulník ve visu.

      • Charlie
        08:17 24.05.2019

        Většina kamikaze byly normální letadla, akorát místo odhození bomby to do cíle pilot narval i letadlem (nebo dohodil bombu "pozdě" a napral to érem do vzniklý díry). Jejich efektivita byla zoufalá (sice amíkum zatopili,a le rychle došly letadla i piloti).

        Ohka byla nejblíž protilodní řízené střele. Odhazovala se z bombardéru, klouzavým letem k hladině nabrala rychlost a na cíl útočila rychlým letem nad hladinou - pro tehdejší PVO dost obtížný cíl. I tak ale utrpěly těžké ztráty s minimálními výsledky...

        • GlobeElement
          08:38 24.05.2019

          dron je taky normální letadlo, jen to místo pilota řídí počítač a nebo operátor někde v kanceláři.

    • flanker.jirka
      17:12 22.05.2019

      I důstojníci IDF jsou jen lidé. Dnes jsou k dispozici systémy schopné sundat jak dělostřeleckou šišku, tak minometný granát, letecké pumy to změkne také. Při posuzovani Pantsiru je třeba brát ohled na to proti čemu byl konstruován. Asi těžko budete projektovat systém na cíle, které v té době nepředstavovaly hrozbu a šlo pouze o modelářské záležitosti.

      • GlobeElement
        07:45 23.05.2019

        Ale on byl Pantsir určen k ničení "velmi pohyblivých cílů v malé výšce".

        Mně to připadá, že jim moc nefunguje navádění na cíl.

        • flanker.jirka
          19:15 23.05.2019

          Co máte na mysli velmi pohyblivým cílem? V článku píšou o falešných detekcich ptáků na místo dronu, to je problém v SW vybavení na rozlišení cíle. Střely Pantsiru jsou naváděny podobně jako RBS 70 jen mívají jak laserový tak rádiový detektor vzadu na raketě. Uvidíme do jaké podoby se dostanou případné změny střel a radarů, když si s tím poradí TOR, tak schopnosti evidentně umí vyrobit. Tento způsob navedení má výhodu v ceně raket, pokud je nepřesnost v řadové do 5% dá se to například řešit větší náloží. Může jít ale například i pouze o to, že raketa proletí okolo cíle, ale bezkontaktní zapalovač není dostatečně citlivý na malý cíl.

          • logik
            12:16 24.05.2019

            " to je problém v SW vybavení na rozlišení cíle"
            Jak víš, že je to SW problém, a ne problém příliš malého rozlišení radaru?

            "když si s tím poradí TOR"
            Radar TORu pracuje v kratším vlnovém pásmu, takže to srovnávat nelze.

    • Tesil
      18:33 22.05.2019

      Gnomio
      Takto na problém reaguje Rheinmetall,
      https://www.securitymagazin.cz...

      Ten Izraelec asi trochu zaspal.

  • givicz
    12:00 22.05.2019

    http://www.russiadefence.net/t...

    Those phantasious tales around the losses of two Панцирь-С1 (export version of Панцирь-C) vehicles......not batteries......operated by Syria have reached a truly ridiculous level.

    Facts are that the two Панцирь-С1 vehicles hit (the first of last year damaged well whitin repair) was:

    1) Not operative
    2) Not being part of a battery
    3) Employed in locally fixed positions
    4) Devoid of local EW coverage that would have very easily broken the remote over the horizon man-in-the-loop uplink with the loitering munitions in the area (one of, if not the, most frail among that employed in PGM terminal homing)
    5) Devoid of typical battery masking support like, fixed/mobile decoy and IR/optical masking aerosol and camo-nets.

    The reason for those odd instances is simple : Syria has a very very limited amount of serviceable Панцирь-С1s (representing also the unique truly modern SHORAD at its disposition) and therefore , in plain war, is forced to split those precious resources among all the most potential sensible targets over its territory contemporaneously also limiting theirs mobility (to avoid to leave those targets uncovered), this generate a situation where important airfields, command centers or radar stations are covered often by a single Панцирь-С1 vehicle, with at maximum some old "Оса" system as back-up aid and without the usual complement of EW and masking assets.
    Even in those conditions those single Панцирь-С1s often thwart single-handedly Israely stand-off air attacks !; that is also the reason for which IAF always attempt to take them out with "opportunity" attacks with loitering optically guided PGMs.
    Trained or slighltly trained operators are also very few, with the result that normal cycles of turnation is enormously stretched among Syrians crew ,with the result that some of those operators are tempted to take some unwise "breaks" from those incredibly long and stressing turns ,when an attack appear to have stoped.


    About the first point is important to note: as already previously explained, also the hypothesis that the two vehicles in question had depleted all theirs missiles and that was this supposedly the reason for which them was unmanned and out of work ,waiting for the reload, do no hold any water; in facts the low subsonic ammunitions employed to hit those vehicles represent a trivial target for the Панцирь-С1's twinned autocannon at range of 2 Km or less (the probability to hit a similar very slow target, for single autocannons salvo, are close to 1 at similar range with even 3 or 4 chance of re-engagement in the rare event that a similar target will survive the first attempt) and the reloading protocol for forcibly stationary and insulated Панцирь vehicles having depleted the missile load -therefore uncapable to defend other assets from enemy attacks - foresee the transition to authomatic engagement with the twinned autocannon for self-protection up to the arrival of the reloading vehicle.
    Therefore those two attack events publicized by part of IAF, employing we must remember exclusively man-on-the-loop optically guided low subsonic ammunitions, represent simply two instances ,among several dozen, where those attempts of opportunity to take out insulated Панцирь-C1 have encountered the "collaboration" of patentely unprofessional Syrian operators.

    • Gnomio
      13:17 22.05.2019

      opravdu důvěryhodný zdroj /sarcasm/, který vyvrací jediný pohled na to IDF video...

    • RiMr71
      14:13 22.05.2019

      ...odborný výklad by nebyl?

  • ARES
    11:18 22.05.2019

    Ještě pár poznámek k nízké účinnosti palby PVO krátkého dosahu

    Jedním typem PLK a PLŘS kompletu se musí ničit cíle od miniaturního dronu přes stand-off weapons až po bitevní vrtulníky. Takže jednou se „kanónem střílí na vrabce“, ve druhém pak „špuntovkou na orla“, na rozdíl od pozemních zbraňových systémů, kdy typový cíl se ničí typovou zbraní optimalizovanou k plnění své role ničivého prostředku.

    Pozemní střelba je řešení rovinné úlohy o dvou neměnných souřadnicích cíle (na to se dá redukovat i střelba na pomalu pohybující se cíle), které lze určit větší přesností než je technický rozptyl zbraňového systému.

    Vzdušná střelba je řešení prostorové úlohy o třech proměnných souřadnicích cíle. Zamíření se v důsledku „dopravního zpoždění – doba letu střely či PLŘS“ vede do prognózovaného bodu střetu. K jeho výpočtu a nastavení nestačí jen aktuální znalost tří souřadnic polohy cíle, ale i jejich časová změna, tj. rychlost pohybu cíle ve třech směrech souřadné soustavy. Takže při řešení palebné úlohy se v principu jedná o řešení soustavy 6 rovnic, a to jak při kanónové, tak raketové střelbě. Navíc naměřené souřadnice polohy vzdušného cíle jsou zatíženy chybou, která je zjednodušeně výrazně větší než činí technický rozptyl. Aby střelecká úloha dala řešit v reálném čase, vkládá se do výpočtu hypotéza vývoje směru letu vzdušného cíle, pro zjednodušení se vždy předpokládá přímočarý pohyb stálou rychlostí. Důsledkem je, skutečná pravděpodobnost zásahu vzdušného cíle je jen zlomkem toho, co udávají výrobci, nebo co se udává manuálech.

    Je samozřejmé, že ke zvýšení pravděpodobnosti zásahu se užívají střely, jak kanónové, tak vždy raketové, s přibližovacím zapalovačem, který jako by zvětšil rozměry cíle ve všech směrech o poloměr střepinového účinku ničivé nálože, samozřejmě na úkor snížení ničivého účinku. Ovšem např. systémová cena takového kanónového náboje je 5 až 10 krát větší než při užití jednoduchého nárazového zapalovače. Orientačně pro ráži 30 až 35 mm to může být až 20 tisíc Kč na jeden náboj. Optimální palebná dávka tak může stát až 0,5 milionu Kč.

    Jen tak na okraj. Z vyhodnocení účinků PLK ve druhé světové válce vyplynulo, že k sestřelení jednoho bombardéru bylo potřeba vystřelit 10 tisíc ran. Pokud to převedeme na hmotnost vystřeleného PLK střeliva ráže 88 mm, tak to činí cca 200 tun.

    • Jirosi
      12:32 22.05.2019

      USA používala přibližovací zapalovače už ve WW2 k přehradnné palbě na ochranu lodí před Kamikadze.

      Ano, rovnice je složitější. Ale pozemních cílů musíš zasáhnout přímo daný objekt. U vzdušných cílů ti stačí zajistit dostatečně předčasnou aktivaci hlavice pro vznik střepin. Potom už se můžeš minout i v řádu metrů od skutečné dráhy cíle.

      • Jirosi
        12:35 22.05.2019

        Ve WW2 Němci střílely na vzdálenost 6+km těmi 88. Na základě optického odhadu, a měli na svědomí 75% ztrát.

    • Larry
      12:34 22.05.2019

      Samozřejmě, čím kratší vzdálenost na kterou vede palbu prostředek PVO, tím se snižuje pravděpodobnost úspěšného zničení cíle. Definuje se procentuálně. (Dfm, že mě nějaký trotl nebude vkládat do úst, že jsem řekl, že na "krátkou" vzdálenost cíl nelze zničit) Na 2D (pozemní) a 3D (PVO) to máte velice dobře vysvětlené. A správná je i úvaha o munici.

  • Larry
    10:23 22.05.2019

    Že někdo píše blog, ještě neznamená, že má relevantní - správné informace. A ještě se odvolává na "nejmenovaný zdroj" :-)))
    Ukrajinský web také nebude s velkou pravděpodobností ruským systémům příliš nakloněn... kde bere informace těžko posoudit.
    Suma sumárum, nesmyslné plky napříč internetem....
    " dezinformačních" blogů nebo spíše s nulovou informační hadnotou si napíšu kolik protřebuji i na objednávku.
    Pravda bude někde jinde, nikdo ze zdejších diskutujících není schopen ji reálně posoudit.
    Shodou okolností jistý plukovník Yuri Muravkin uvádí něco jiného:
    https://www.armyrecognition.co...

    Dfm, že angličtina nečiní problémy a chápání psaného textu taktéž.
    Na základně Hmeymim v Latakii byl nasazen systém S2 který je modernizovaný S1. Zvětšený dosah systému, modernizovaný radar v S-pásmu ( to bude zásadní věc pro odhalování cílů s malou RCS alias drony)
    Vozidlo je KamAZ-740.35-400 turbodiesel.
    Aby otestovali a zjistili problémy sytémů, i proto Rusové jsou v Sýrii.
    To je pro ně takový bojový polygon .
    Putin o věci hovořil zcela otevřeně, že se v reálném použití se zjistila řada technických nedostatků a špatných řešení. To je důležité pro vývoj, výrobu a modernizaci. Ovšem jaké konkretní problémy existují se tady nikdo nedozví.

    Pantsir koupili i Arabské Emiráty, to je země, která si na rozdíl od řady Evropských včetně ČR a SR může dovolit ledacos, nemá problém si vybrat a zaplatit kvalitu .

    • GlobeElement
      11:26 22.05.2019

      Yuri Muravkin na uvedeném odkazu o efektivitě Pantsir S-2 neuvádí vůbec nic. Takže pokud tady někomu činí potíže angličtina či chápání psaného textu, bude to pravděpodobně pisatel těsně nade mnou.

      • Larry
        12:23 22.05.2019

        Ale jo: Yuri Muravkin uvádí něco jiného
        - odkaz na článek
        - V článku se píše:
        "Colonel Yuri Muravkin, deputy commander of the air defense troops has announced that the Russian army will get an upgraded version of the Pantsir S-1 air defense system and a new missile. The new Pantisr-S2 has entered in service with the Russian army in 2015. It was deployed in Syria to protect the Russian air force troops at the Hmeymim airbase in Latakia"

        "has announced " doslova "oznámil" případně "uvedl"
        Ani slovo o efektivitě.......

        Spojení Muravkina s efektivitou je pouze váš výmysl.
        netvrďte mne něco, co jsem neuvedl.
        Jako právníka bych si Vás fakt nevybral.
        Lhaní a vymýšlení, překrucování faktů. Nebyl jste na školení v Kremlu??
        Tak se nadechněte, a znovu opakovaně přečtěte a přemýšlejte.
        evektivní muravkine :-)))

        • GlobeElement
          14:24 22.05.2019

          Článek je o problematické efektivitě Pancíře S-1. Věta "Shodou okolností jistý plukovník Yuri Muravkin uvádí něco jiného:" je nepravdivá, protože Muravkin o efektivitě Pancíře S-1 neříká vůbec nic. V odkazu se cituje jen jeho výrok že ruská armáda získá Pantsir S-2.
          V čem vyvrací špatnou efektivitu Pancíře S-1?

          • MtCorbiere
            17:25 22.05.2019

            Larry dostal lekci z AJ.

  • madrabbit
    09:34 22.05.2019

    Před časem probleskla zpráva, že lodní systémy blízké PVO Kortik budou nahrazeny právě moduly Pantsir. Jak to tedy budou řešit :-) IMHO není cesta doplnit senzory, upravit software a změnit rozložení prvků - "překopat desing"?

    • Jirosi
      12:21 22.05.2019

      Pak zůstává otázka, jak vlastně ty dřívější systémy byli špatné.

  • palo satko
    09:11 22.05.2019
    • (10)

    Ked sa na prelome tisicroči Pancir vyvyjal, nik nemohol tušit, že bude ochranovat zakladnu v Syrii s "nevyčistením zazemím ale hlavne že prokrok v dronoch umožni teroistom vytvoril drak z kartonu, pripojit modelarsky motrček a za itečkarskej pomoci nemenovaj velmoci (pre ktoru je učinkovanie Rusov v Syrii niečo ako osina v zadku) ich vypuštat smerom na rusku zakladnu.
    O tom, že je to tažko riešitelny problem nazorne svedči rušenie letov na dlhe hodiny, ked sa nejaky, najskor zatulany, dron objavy pri civilnom letisku. Tiež som sa nikde nedočital: Kupte si tento system a žiaden dron Vam nevleti nad vzletovu drahu medzinarodneho letiska. Rieši sa to zatial štandartne -po našom - trestnym činom v zakoniku. :)

    • GlobeElement
      10:01 22.05.2019

      Jasně, za všechno mohou USA, Kalousek, listonoši a židi.

      Skoro bych čekal, že zákrok proti dronům na civilním letišti v době míru bude odlišný od zákroku proti kamikaze dronům na vojenském letišti během války, ale možná se tvoje řešení - podle trestního zákoníku - osvědčí.

      Jinak, nedovedu si dost dobře představit, že by se na londýnském letišti střílely po dronech rakety, dopadající někde do města, ale na vojenském letišti si to představit dovedu.

      • palo satko
        11:20 22.05.2019

        Precitaj si Washington Post z 19.7.2017. Az Trump ukoncil priamu podporu syrskych teroristov. Ty si nedovedes predstavit rakety na letisku a tu je cely clanok o tom, ze ruske rakety nefunguju na letisku. A ono to nie moje riesenie, to je sucasne europske riesenie.

        • GlobeElement
          14:26 22.05.2019

          Ruské rakety nefungují na vojenském letišti ve válce, já napsal, že si nedovedu představit palbu protiletadlových raket na civilním letišti v době míru. Fakt žádný rozdíl?

          • palo satko
            20:13 22.05.2019

            A kde som ja pisal, ze zapadne riesenie ma obsahovat rakety? Nech su to aj svestkove knedliky strielane gumipuskou, ale nech to funguje lepsie ako Pancir.

          • logik
            16:50 23.05.2019

            To, že srovnáváš situaci, kdy se Rusové MOHOU chránit raketami se situací, kde ani rakety ani dělostřeleckou palbu použít nelze, je demagogie.

  • Fabius Maximus
    23:44 21.05.2019

    Nevím, jak získat spolehlivé informace o efektivitě kteréhokoliv protivzdušného systému.
    Ze Sýrie jsou různé informace o tom, jak úspěšný byl např. poslední americký útok nařízený Donaldem Trumpem na syrské vojenské cíle bráněné syrskou protivzdušnou obranou složenou z Pancir-S1. Žádný AA systém neochrání chráněný objekt bezpodmíněčně. Každý může být poražen ze vzduchu nejpozději v okamžiku, kdy je nalezen a zahlcen, pak mu nepomůže ani nereálná 100% účinnost.
    Rusové opakovaně hlásí útoky na svou vzdušnou základnu v Sýrii Hmeimim v provincii Latákie roji dronů, raketami Grad a minomentým ostřelováním a dle nich dosud AA obrana útoky odrazila vyjma jednoho, kdy došlo k poškození několika ruských letadel.
    Zajímavé jsou též souboje izraelské AA obrany (Iron Dome, David's sling atd) proti raketám vystřelovaným z pásma Gazy. Taky je podávána různá interpretace výsledků těchto střetů.

  • JirkaM
    21:43 21.05.2019

    Izraelci jsou šikovní testeři, možná ti nejlepší. Od Rusů bylo velmi chytré si od nich nechat S1čky zadarmo otestovat. Touha pomoci Islámskému státu byla příliš silná na to, aby se jí dalo odolat (a Rusům S1čky neotestovat).

    • StandaBlabol
      07:03 22.05.2019
      • (3)
      Oblíbený příspěvek

      Jo, jo, na těch dvou, co jim Izrael zničil, si otestovali, jak krásně po zásahu hoří. A jak říkáš, Izraelci jim je zapálil úplně zadarmo, ani jim neúčtovali cenu munice.

  • UnionPacific
    21:20 21.05.2019

    Dobrý večer. Mám len jednu laickú otázku. Nedal by sa problém zahorizontálnej slepoty pozemných radarov a problém detekcie lietadiel a rakiet kopírujúcich terén vyriešiť u Pvo proste tak,že ku každej batérií pvo sa organizačne pričlenia napr. 2 drony kategórie Male s výdržou aspoň ako u Reapera ,ovládaných z veliteľského vozidla batérie ? Predstavujem si to ako dron,ktorý nonstop do vyčerpania paliva krúži po zadanej trajektórií a slúži ako lietajúci radar . Dron by oťažel,keby niesol Aesa radar,ale zase by nebol vyzbrojený,takže tam by sa to skompenzovalo. No a pozemnému veleniu batérie by poskytoval dodatočné informácie. Viem si celkom dobre predstaviť,že keby Rusi hned po Trumpovom prehlasení o útoku tomahawkami poslali do vzduchu niekoľko takých dronov,tak by počet včas objavených Skalpov,tomahawkov a jaasm-ov bol o dosť vyšší. Akurát ma ešte napadá že dron by musel mať odolnejší podvozok,aby dokázal štartovať a pristávať z nespevnenej plochy a bol by podobne ako Reaper pred každým presunom batérie zložený do kontajnera a nesený na niektorom vozidle batérie. Čo myslíte,malo by to zmysel ?

    • balm
      21:44 21.05.2019

      Bez ohledu na nesmyslnost ... nelze se nezeptat na způsob vypořádání se s energetickými nároky, které bude anténní soustava, elektronika a vlastní motory "dronu" vyžadovat.

      • UnionPacific
        22:32 21.05.2019

        Pán Balm. Ale batéria S500 má vysoké nároky na palivo tak či onak.Či už na presun batérie alebo napájanie radarov.A ako by sa to riešilo ? No dodatočné vozidlo batérie,ktoré by nieslo drony a žeriav na manipuláciu s nimi , by nieslo palivo na 1 turnus pre každý dron. Teda ak uvažujeme 24 hod letu na dron,tak by mohla batéria využívať drony 2 dni. Možno sa to zdá málo,ale koľko by vydržala batéria S500 ak by operovali niekde ďaleko od najbližších zdrojov paliva ?

        • balm
          23:17 21.05.2019

          Děláte si legraci, nebo to myslíte vážně?

          Anténní soustava S-500 Promethey se prozatím vyvíjí a proto se nemohu bavit o energetických nárocích a logistickému zajištění, protože mi není známá žádná informace z oficiálních zdrojů Almaz-Antey popisující energetické nároky anténních soustav. Předchůdce S-400 Triumf se neobejde bez mobilních generátorů (2x 200kW s měniči) na kolovém podvozku a dodatečného logistické zajištění, protože paliva pro generování energie není mnoho. Pro umístění tudíž nestačí jen blízká urgentní logistická podpora (doplňovací vozy s municí a palivem v blízkosti), ale komplexní zajištění.

          Znovu se ptám, jak chcete řešit energetické požadavky? Aby to ve vzduchu vydrželo vůbec vydrželo, budete potřebovat velikost menší vzducholodě, protože bude potřeba HODNĚ bateriových jednotek. To už by bylo lepší ho přivázat na lano a natáhnout kabely. Minimálně by se ušetřilo za baterie s naprosto stejně zoufalým výsledkem.
          AESA neznamená, že si vystačí s dvojicí tužkových baterek.

          • UnionPacific
            04:37 22.05.2019

            Pán Balm. Eštecje tu možnosť,že by dron niesol len IR senzory. Aj to by zefektívnilo dosah PVO.

      • flanker.jirka
        09:19 22.05.2019

        Ten nesmysl není nesmysl, když se podíváte v jakém režimu se dají navést střely s LOAL pomocí palubních radarů stíhaček. Dnes jsou k dispozici drony se SAR a ISAR radary, tak že nemusí to být problém vyřešit. Jen by byl radar s datalinkou na palubě a střely na zemi.
        Ve skutečnosti se problém s NLC dá řešit anténami na skládacích stožárech. Nebo použít malou poutanou vzducholod ve 100 metrech nad terénem. Proti malorozmernym cílům stejně nemá smysl zvětšovat dosah na více jak 70 km, protože je radary neuvidí a raketa s takovým dosahem by byla velká.

        • RiMr71
          14:02 22.05.2019

          ...hmmm... tak mě napadá, co by v případě takové přehledové vzducholodi bylo asi prvním a velmi zranitelným cílem...

          • flanker.jirka
            17:19 22.05.2019

            Máte jedno zda je to svítící radar na zemi nebo nad ním. Pokud budete schopný ji ubranit. K upravenému leteckému radarů že stíhačky nepotřebujete moc velký balón. Zkuste se podívat na fotky z AFG, Amíci měli nad základnami vzducholodě na průzkum

        • Jirosi
          15:11 22.05.2019

          RiMr71: Ono se nemusíš ani moc snažit a příroda spoustu problémů vyřeší sama. Vítr, déšť, blesky, atd. Určitě populární služba.

    • Charlie
      07:20 22.05.2019

      Ale vždyť tak už se to dávno řeší - proto byly u Navy zavedeny Hawk Eye, u letectva AWACS nebo A-50, švédové maj tu svojí věcičku atd... jenže prostě nároky na radar s dlouhým dosahem jsou velké i dneska a ta platforma je prostě nutně taky veliká, nejmensí dron, který by něco podobného byl schopnej nýst je Global Hawk. Navíc - systémy PVO neoperují ve vzduchoprázdnu, ale jsou připojené na systémy velení a řízení, ze kterých dostávají informace od dalších prostředků (jiné pozemní a létající radary, pasivní radiolokátory, ELINT...)... takže ono se to vlastně už dávno používá...

    • GlobeElement
      07:51 22.05.2019

      A co postavit další radar na kopec?

      PVO není tvořena jednou baterií, je to systém mnoha a mnoha jednotek.

      • flanker.jirka
        17:20 22.05.2019

        Co když kopec chybí :-)

  • pipexxinar
    21:08 21.05.2019

    to je ono pancir-s1 ale ten už se dávno nenakupuje jsou s2 a právě proto poslali s-1 do syrie aby se ozkoušela učinost a aby mohli vylepšovat s-2 však o tomto tu byli také články rusové přecházejí na s-2 to že se tu bavíte o už zastaralých systémech a potom o tom že se pancir modernizuje proti bezpilotním letounům a amíci nemají nic lepšího jen 8 stringeru na HMMWV a potom ta omáčka kolem to jste si mohli odpustit začíná se tady z toho stávat máte slovo

    • balm
      22:10 21.05.2019

      Reakce na předpis?

      Špičkové CIWS/SHORAD systémy používá více armád světa a vyvíjí si své vlastní (zdokonalují již zavedené systémy) ... Indie, Izrael, Jižní Korea, nebo evropské systémy od BAE, Thales, Leonardo a mnoho dalších. I když použitelnost leží spíše v ochraně proti vrtulníkům, útočným letounům a vůbec blízké letecké podpoře jednotek. S koordinovaným rojem dronů si neporadí žádný systém na světě, včetně Pantsir-S1/S2 a to ani kdyby u toho stál sám prezident Putin. Raketové prostředky proti malým cílům nejsou ani efektivní a ani ekonomické. To už bych věřil programovatelné munici tvořící šrapnely před cílem (jenže tak daleko v Rusku nejsou) a i to je víceméně slepá cesta, protože budoucnost leží v energetických zbraních.


      P.S.: Ta 25 let stará elektrooptika s UV/IR senzory, co Rusko nakoupilo ve Francii (Thales), se počítá kam? K zastaralé (Západ), nebo supermoderní (Rusko)? Svou si zatím vyrobit neumí.

      • Jirosi
        22:36 21.05.2019

        Tak teoreticky můžete vést přehradnou palbu. To chce více než jeden systém, a kvanta munice. Vykašlat se na rakety s poléhat jen na kanony.

      • Cpt. Morgan
        03:09 22.05.2019

        Zapadne su spickove, ale ktory z nich sa dokaze aspon priblizit vykonom kanonov panciru?
        Raketova vyzbroj moze byt porovnatelna skor, aj ked co viem vykony 57E6 nedosahuje. Kombinovanych raketovo-kanonovych je uz potom velmi poskromne. Porovnatelnu mobilitu a moznost palby aj pocas presunu nema pokial viem ziadny.
        Velmi sa mi nezda, ze v Rusku nie su tak daleko, ze by mohli vyrobit programovatelnu municiu. Dual autokanon 2A38 pbsahuje podla popisu municiu typov High Explosive fragmentation, HE fragmentation tracer a armour-piercing with tracer. Ta fragmentation srapnelova municia vybuchuje na zaklade coho, ak nie programovania pri prechode cez ustie hlavne?
        OKrem toho vyvinuli pre aj 30 mm flesetovu municiu male sipky pokryvajuce rozptylovy kuzel podobne ako brokova municia, len s vacsim dosahom a presnostou.

        Program vyvoja energetickych zbrani bezi v Rusku rovnako, neilen na zapade. Za posledych 5 rokov sa objavilo niekolko oznamov o vytvoreni testovacich modelov mikrovlnnych zbrani s dosahmi v rade kilometrov, tak asi nieco tiez skusaju..

        Rusko ma posledne 2 roky vlastnu vyrobu IR senzorov, aj ked predtym brali od francuzov a bielorusov. Kvoli sankciam boli donuteni si klucove komponenty vytvorit vlastne. Novy IRST v OLS-50 je dokonca prvy QWIP IRST na svete, cize seriove stroje Su 57 ho budu musiet mat pri zavadzani tento rok. Kto iny okrem rusov tento rok zavadza do prevadzky Qwip Irst?
        UV MAWS senzory maju vlastne aj na leteckej technike uz dlhsiu dobu.
        Thales im kvoli sankciam uz nejaky ten rok dodavat nic nemoze. Od 2014 rusi zacali pracovat na vytvoreni zavodu na IR senzory, zavod je v prevadzke a vyraba pre armadu. Bola to otazka casu, lebo to bola jedna z najvyssich priorit v postsankciovej dobe pre zbrojarsky priemysel RF.
        O kvalitu ruskej optiky by som sa nebal, ta ma tradiciu a kvalitu dlhodobu.

        Pancir by bolo mozne vybavit laserovymi obrannymi stanicami ako ma Su-57 na zneskodnenie IR a optickych hlavic utociacich striel, ak by to teda malo riesit slabe miesto.

        Ukrajinsky zdroj je z pochopitelnych dovodov nekredibilny pojednavat o Ruskej technike. Akurat ako palivo pre flame diskusie.

        • Jirosi
          07:21 22.05.2019

          "Porovnatelnu mobilitu a moznost palby aj pocas presunu nema pokial viem ziadny. "

          Nemáš k tomu video, to by možná byla celkem sranda.

        • madrabbit
          09:29 22.05.2019

          No Šojgu nařídil výrobu IR už před léty a zatím spíše prototypová výroba - ono to zřejmě není tak jednoduché, jak to vypadá :-) A samozřejmě, že IR na Su-57 je nejlepší na světě :-) Teď vážně - pokud něco dělám odznova, tak se snažím to vyroit lépe než zbytek sv+ěta, otázkou je, jak se to podaří bez know how a za direktivního nařízení.

        • RiMr71
          13:44 22.05.2019

          "Pancir by bolo mozne vybavit laserovymi obrannymi stanicami ako ma Su-57 na zneskodnenie IR a optickych hlavic utociacich striel"

          ... a nebije se ten laser kanón na Su-57 s jeho plazmovým štítem?

          • Charlie
            15:04 22.05.2019

            Jakej laserovej kanon? Směrový laserový rušičky IR hlavic používá už docela dost států, Rusové je uměj taky - používaj je na Ka-52 a viděl sem je jako nabídku i na Mi-8/17, Mi-24 a Mi-26. Otázkou je co by integrace na podobnej pozemní systém stála (a jestli by to teda vůbec stálo za to).

      • flanker.jirka
        09:29 22.05.2019

        Programovatelnou munici testují již tři roky na AU 220 M instalovaném na BVP 3.
        https://thaimilitaryandasianre...

  • Flader
    18:06 21.05.2019

    Fuha, tak keď sa BRAMS označoval ako veľký dinosaurus, tak potom, čo je toto?

  • Trener
    17:59 21.05.2019

    Možná něco na Tatře ala Strop by bylo nižší a mělo níže těžiště, protože Tatra je nižší díky její šasi. I hmotnost Panciru mně připadá vysoká, když ShKH vz. 77 = dělo s pancéřováním váží 29 t !! Asi ten Pancir je nějaký předimenzovaný, nebo že by to všechno tolik vážilo? Generátor, věž, 4 podpěry....atd. Asi není vyhnutí.

    • flanker.jirka
      09:33 22.05.2019

      Těžiště mají vysoko, protože chtěli model kontejnerizovat. Existuje i verze na pásech na GM 352. Na kolech by museli postavit speciální vozidlo, jako například OSA AKM.
      https://en.m.wikipedia.org/wik...

  • ARES
    17:51 21.05.2019
    Oblíbený příspěvek

    Není problémem zpochybňovat bojovou efektivnost Pancir-S1 a vést kolem toho zcela neúčelné ideologické mentorování. Při střízlivém technickém přístupu k jeho hodnocení si nejlépe uvědomíme, v čem tkví problematičnost soudobé protivzdušné obrany krátkého dosahu (SHORAD).

    Zbraňové systémy protivzdušné obrany krátkého dosahu ze všech pozemních zbraňových systémů čelí největší paletě cílů co se týče velikosti, manévrovosti a způsobů provedení útoku. Proto jsou k dosažení vysoké bojové efektivnosti jsou nejsložitějšími a nejsofistikovanějšími zbraněmi ve výzbroji pozemních vojsk nejen integrací obou zbraňových principů, dělového a raketového, ale i užitím všech přístrojových metod, optických, termovizních, radiolokačních, televizních, k detekci, identifikaci a lokaci k zamíření PLK a navedení PLŘS na vzdušné cíle, jejich provázáním řídícím počítačem, do jednoho individuálního mobilního bojového kompletu k ničení vzdušných i pozemních cílů. S takovou kumulací mechanických a elektronických prvků není se možno potkat v rámci vojensko technické základny pozemních vojsk. Důsledkem toho je, že jsou současně i nejnákladnějšími zbraňovými systémy i z důvodu náročného logistického a výcvikového zabezpečení.

    Prvotní příčinou problémů jejich bojové efektivnosti je neustálé rozšiřování spektra vzdušných prostředků, které napadají pozemní cíle. Nejsou to jen vzdušné objekty jako takové a mechanika jejich pohybu, pilotované prostředky, bitevní letouny a vrtulníky (fixed – and rotary-wing aircraft podle US terminologie), ale bezpilotní prostředky (UAV) se stand-off weapons (řízené rakety vzduch-země a naváděné bomby) a střely s plochou dráhou letu. Je snaha aktivně čelit raketové, dělostřelecké a minometné munici prostředky C-RAM. A nastupují kvalitativně i kvantitativně zcela nové bojové prostředky vzdušného napadení, drony, které budou vyžadovat zcela specifické vedení protivzdušné obrany.

    K tomu se váže faktor čím dále více obtížnějšího detekování a lokace vzdušných cílů, nejen užitím STEALTH principů, ale zejména útočením z přízemních výšek s využitím skrytu morfologie terénu. Palebná efektivita systémů VO krátkého dosahu tak stojí a padá s včasným zjištěním cílů. To je jejich Achillova pata navíc s tím, že lokační systémy se dají účinně paralyzovat. K úspěšnému palebnému zásahu musí být cíl lokalizován na dálce alespoň 1000 až 2000 m, detekce na dálce výrazně vyšší.

    Problémem PVO se stane současný útok většího počtu vzdušných prostředků, kdy počet jednotlivých cílů bude několikanásobně větší než počet střelby schopných zbraňových kompletů, tj. hlavní a odpalovacích raketnic, např. při vystavení palbě salvových raketometů. Zejména pak při „rojení dronů“, taktiky společné koordinované činnosti v účelové formaci. Dojde k zahlcení schopností vést účinnou PVO. Podle mnoha odborníků i oficiálních dokumentů se taktika rojení (swarming) stane v příštím desetiletí klíčovou vojenskou schopností vzdušných útoků.

    Změna vojensko-politické situace, kdy vzniká nebezpečí možného střetu vojenských sil na stejné technologické úrovni, bude mít i svůj dopad na rozvoj PVO krátkého dosahu. To pregnantně vyjádřil velitel U.S. Army Europe Command Lt. Gen. Ben Hodges: „Spojené státy a jeho spojenci musí rychle vyplnit propast PVO krátkého dosahu v Evropě, ale je zapotřebí udělat více, aby se dále rozvíjely reakce na různorodé letecké hrozby jako jsou letouny, rakety, dělostřelectvo, střely a letouny s pevným a rotačním křídlem. Věřím, že budeme v budoucnosti potřebovat větší schopnosti, než jsme si doposud připouštěli, kdybychom se někdy dostali do boje s protivníkem, jako je Ruská federace. Pokud by USA musely jít proti takovému protivníkovi, znamenalo by to nutnost mít schopnost neutralizovat nepřátelské letecké a pozemní prostředky, abychom získali svobodu manévrování ve všech třech oblastech, jak na zemi, tak ve vzduchu a na moři.“

    Podle generálního náměstka US Army Europe, generálmajora Timothy McGuire obnovení vzdušné obrany krátkého dosahu manévrujícím jednotkám je imperativem.

    Zatím všechny armády bez výjimky doposud mají problémy s vytvořením efektivní PVO krátkého dosahu. Řada systémů PVO krátkého dosahu se objevila s větší nebo menší odezvou, ale masového zavedení se nedočkaly. Konec konců i systém Pancir-S1 je toho příkladem. Žádná armáda proto doposud nezavedla hromadně do své výzbroje zbraňový systém PVO krátkého dosahu.

    Objektivní fyzikální a technické problémy s efektivností PVO krátkého dosahu ukazují na to, že se tak v krátké době nestane přes veškeré úsilí, které tomu jak ozbrojené síly, tak zbrojní koncerny věnují.

    • xstandis
      21:09 21.05.2019

      Moc hezky napsano. Jeste bych podotknul, ze v budoucnu se zejmena PVO kratkeho a stredniho dosahu pravdepodobne zvrhne v ekonomickou valku. Nebot napr. protivnik se rozhodne masove vyrabet kamikadze drony za uziti nejnovejsich prumyslovych metod a za uziti komercnich technologii k rizeni. Nemusi pak ani nutne vyuzivat nejake sofistikovane metody rojeni. Zkratka bude vysilat tyto drony jeden za druhym na predem zjistene cile. PVO z principu musi pouzit mnohem drazsi a sofistikovanejsi strely na jejich zniceni. Takova obrana bude mnohem drazsi nez utok a povede k ekonomickemu vycerpani obrance. A ted babo rad...

      • PetrTechnik
        21:44 21.05.2019

        Pak se tedy přímo nabízí možnost , použití jako blízkou PVO také drony. Proč nestřežit úseky hranice strážními drony, které mohou monitorovat vždy jen malý úsek, ovšem o to lépe a v případě zjištění napadení dají pokyn ke startu dronů ničitelů, které napadnou každý cíl , který se nebude schopen identifikovat. Celý komplex může být velmi mobilní , naložený na nákladních automobilech , zrovna tak velitelské a kontrolní stanoviště . Fakticky přijdete vždy jen o relativně levný dron. Samozřejmě se zde otevírá velké pole i pro elektronický boj.

      • Avtomat
        22:50 21.05.2019

        Odpoveďou na masové nasadenie lacných dronov budú pravdepodobne lasery. Nízka cena za "výstrel", takmer neobmedzená zásoba streliva.

        • madrabbit
          09:31 22.05.2019

          Rychlost střelby, nutná délka zásahu, vyleštěné drony, manévry - rotace pro rozložení tepelné zátěže, využití deště a mlhy, dráha mimo přímou viditelnost co nejdéle, ablativní materiály (nevím, jak lze dnes použít), ... I proti laseru se najde protiopatření - například hodně dronů.

          • GlobeElement
            14:31 22.05.2019

            Vyleštěný dron nepomůže. Samotné tělo dronu (rakety nebo čehokoliv) lze pokrýt odraznou vrstvou, ale naváděcí systém ne, protože by nic neviděl. A na ten bude laser mířit. Špatné počasí by asi pomohlo. A hodně dronů (ale fakt hodně) taky, ale ty už by bylo vidět zdaleka.

          • Avtomat
            15:15 22.05.2019

            Samozrejme, na každé opatrenie sa nájde protiopatrenie. Koniec koncov, to je história vojenskej techniky.
            Na tzv. swarm taktiku dronov sa zrejme bude musieť viacero rôznych prostriedkov, napr. programovateľná, vo vzduchu vybuchujúca munícia.

        • PetrTechnik
          19:53 22.05.2019

          Laser má jedno velké omezení a to je chlazení. Rozhodně se zatím představa laseru s výkonem schopným zničit třeba na 2km dron nebo raketu, umístěným na náklaďáku, míjí s realitou. I ta nejvýkonnější statická zařízení nejsou schopna pálit trvale po delší dobu. Navíc , co třeba provede s energetickým svazkem obyčejný zvířený prach, déšť, atp. ?

    • flanker.jirka
      09:40 22.05.2019

      Zajímavý systém představuje v VSHORAD C RAM systém Cheetah, kde se uvažuje i o 60 raketách k dispozici v jednom ISO kontejneru. Jako čidlo má sloužit Giraffe 4A nebo i starší AMB.

  • Charlie
    16:43 21.05.2019

    Tak sito shrňme - vysoké těžiště je logický důsledek konstrukce a měl by ho pravděpodobně každej podobně konstruovanej komplet (amíci to u svých Vulcanů řeší přepravou kontejneru na nízkým traileru), holt vzali Tunguzku, nacpali jí do kontejneru a ten flákli na náklaďák. Ušetřili prachy, zlepšili mobilitu povlastní ose, ale holt zhoršili průchodivost a přepravitelnost.

    Zachytitelnost dronů - je otázkou, jak schopné jsou radary, jestli by to šlo řešit softwarovým updatem nebo by se musel vyměnit i hardware. Z toho důvodu nemusí být ani v rozporu informace o úspěšném zachycení a sestřelení Tomahawků (koneckonců to je jeden z primárních cílů už od začátku vývoje) a zároveň neschopnosti zachytit a identifikovat dron který se pohybuje pomalu nebo visí na místě (dopplerovské radary mívaly trable zachytit vrtulník ve visu a to je mnohem větší cíl s obrovským rotorem a nulovým stealth).

    Na druhou stranu, se zachycováním a identifikaci takovýhle malých cílů by měl pomáhat optoelektronický systém a tam to vidí HODNĚ na algoritmech vyhodnocování cílů (takže klucí ruský se asi budou muset vrátit ke klávesnici a něco s tím udělat, páč minimálně tady jim něco zle nefunguje).

    Ten komplet má minimálně zbraňovou část schopnou (PLŘS i kanony rozhodně nedostatkem výkonu netrpí), dodělat k tomu řídící systém by snad mohli.

    V pozadí ale vidím jinej problém - Pancíř je dlouhodobě vyvíjenej a protěžovanej systém, ale jeho "máti" Tunguzka je pokud vím pořád ve výzbroji jako vojsková PVO (Pancíř je spíš pro ochranu stacionárních cílů) a je otázkou, kolik jejích moderních verzí zavedli (verze M a M1)...

    • KóĎA
      17:08 21.05.2019

      Pancíř byla vítaná exportní záležitost v dobách nejhorších (pro ruské zbrojovky) za prachy SAE. Proto ekonomicky výhodná příležitost pro posílení PVOS RF. Vševojskovou PVO neměl plánovitě řešit, i když snad vznikla verze na pásovém podvozku.

      • balm
        18:09 21.05.2019

        SAE požadovali německé podvozky Man SX 45 8×8 s možností modernizovat minimálně posledních 28 kusu na verzi Pantsir-S2/S2E (exportní verze pro Alžírsko).

        Zajímavější nabídku pro korvety s Pantsir-M zřejmě zamítli, protože Itálie nabízela možnost integrace ke střeleckým systémům Selex, s možností doplnit a provázat Pantsir-M Selex NA-25(X) a RAN-30X s plně programovatelnou municí. Rusko pro exportní verze svých korvet využívá systéme italské společnosti Leonardo, včetně hlavňové výzbroje Oto Melara. Zájem měla Indie, Vietnam, Alžírsko, ... včetně možnosti integrace s Falcon Shield a Hitrole.

      • Charlie
        07:23 22.05.2019

        Pnacíř je vlastně Tinguzka nacpaná do kontejneru. Zatímco ta je určená pro vojskovou PVO (jedná se vlastně o kombinaci Šilky a Strely-10 v jednom balení), Pancíž byl od počátku určenej k ochraně stacionárních cílů (seřadiště techniky, letiště, základny), proto kolovej podvozek.

  • liberal shark
    14:45 21.05.2019

    Tady lovit drony raketovým systémem TOR mi přijde docela drahé. Myslel jsem, že na to má Pantsir kanony.

    • GlobeElement
      14:57 21.05.2019

      Neber to tak, že lovíš laciný dron, ale že tím zachráníš drahý cíl.

    • KóĎA
      15:19 21.05.2019

      No SU-34 na stojánce bude asi dražší než plný palebný průměr TORu.

      • satai
        19:42 21.05.2019

        Možná raději měli nasadit nějaký lowcost jako je Su57? ;-)

  • dusan
    14:43 21.05.2019

    Menej známe zábery zo Sýrie:

    https://www.liveleak.com/view?...

    Havária na diaľnici:

    https://southfront.org/pantsir...

    Čo sa týka výšky. Za socíku bola štandartná výška pre mosty (bez označenia) 4,05 m. Čiže u nás by vozidlo s výškou 4,4 metra malo na cestách dosť problém ....

    • KóĎA
      15:16 21.05.2019

      To se po revoluci muselo postavit hodně mostů, když maximální povolená výška tahače s návěsem je právě 4,08 m. U nás se to moc neměří, ale jinde v Evropě celkem jo. A dostat se o 15 - 20 cm není zase takový problém.

      • dusan
        15:30 21.05.2019

        Nechcem mudrovať, nie som v tom doma, ale narýchlo som našiel jednu diplomovku z roku 2007 a tam študent píše:

        1.3.1 Rozmery vozidiel a jazdných súprav
        Maximálne prípustné rozmery dopravných prostriedkov a jazdných súprav vrátane nákladu sú nasledovné:
        • celková šírka 2,55 m,
        • celková dĺžka:
         jednotlivého vozidla okrem návesu 12,00 m,
         súpravy motorového vozidla s dvoma prívesmi alebo s návesom a jedným prívesom 22,00 m,
        • celková výška 4,00 m.

      • dusan
        15:33 21.05.2019

        A aj predpis EÚ s tým súhlasí:

        L 235/59 Úradný vestník Európskych spoločenstiev 17.9.1996
        PRÍLOHA I MAXIMÁLNE HMOTNOSTI A ROZMERY A PRÍSLUŠNÉ CHARAKTERISTIKY VOZIDIEL
        1. Maximálne povolené rozmery pre vozidlá uvedené v článku 1 ods. 1 písm. a
        1.1 Maximálna dĺžka: - motorové vozidlo 12,00 m - prípojné vozidlo 12,00 m - návesová súprava 16,50 m - prívesová súprava 18,75 m - kĺbový autobus 18,00 m 1.2 Maximálna šírka: (a) všetky vozidlá 2,55 m (b) karosérie klimatizovaných vozidiel 2,60 m 1.3 Maximálna výška (akékoľvek vozidlo) 4,00 m

        • KóĎA
          16:14 21.05.2019

          https://www.epravo.cz/top/zako...

          § 7, b), 4

          Zbraně mě neživí, doprava ano.

          • logik
            16:28 21.05.2019

            Dokonce pro "odtahovku" je tam 4,20.

          • dusan
            18:13 21.05.2019

            Neživý ma to takže to určite nerozporujem ...

            Predpokladám, že dnes už budú normy na podjazdy mať vyššiu výšku. Čo som sa dopátral malo by to byť už 4,3 metra. Všetko pod tým musí byť označené.

            Ale tak či tak je to všetko nízko oproti tým 4,4 metra.

          • KóĎA
            18:30 21.05.2019

            Ten vojenský podvozek má asi centrální "plnění". Takže podhuštění, podjezd, dohuštění. Pokud řidič ví, kam jede, není problém. U komerčních tahačů s návěsy se to v extrémních situacích (staré sklady, ideálně v ex-nákladových železničních překladištích) používá. Tam jde sice o jiný princip (měchy pod nápravami), ale výsledek je stejný.

    • danny
      16:39 21.05.2019

      dusan: ou... tak to muselo bolet víc, než sestřel izraelským dronem.

  • flanker.jirka
    14:27 21.05.2019

    To vypadá na vnitřní boj více korporací vyrábějící PVO systémy. Problémy s detekcí malych dronu ve budu mají všichni. Půjde hlavně o to, aby odladili SW vybavení. Evidentně to umí, pokud to naučili TOR.

    • logik
      15:38 21.05.2019

      TOR má ale C-Band radar, zatímco Pancir má přehledovej L-band radar. Je teda dosti možný, že právě ta delší vlnová délka spolu s (na vlnovou délku) malou anténou je důvod, proč podává pancíř proti malým cílům horší výkony.

      • flanker.jirka
        18:56 21.05.2019

        Tipnul bych si spíše na sw zpracování informace, když to nemá problém zachytit ptáky, i mnohem menší L Band miniradar AESA 50 s ještě menší anténou se používá v upravené verzi pro monitorování pohybu ptactva okolo letišť. Vsichni výrobci radarů řeší problém s tím jak rozlišit dron od ptactva.
        ....když už u pantsiru řeší, že nestíhá chytat drony, tak u nás řešíme zda pvo chytne vůbec něco

  • CerVus
    14:01 21.05.2019
    • (6)
    Oblíbený příspěvek

    Na sestřelování civilních letadel se to holt nehodí, tak je třeba hledat náhradu.

  • Lukash
    13:56 21.05.2019

    Inak to bola prvá vec čo ma napadla ked som Pantsir prvýkrát videl, že dočerta kde to má asi ťažisko...

  • Roland
    13:21 21.05.2019
    • (6)
    Oblíbený příspěvek

    já Vám nevím - nastavil už Givi zrcadlo?

    • Lukash
      13:53 21.05.2019
      • (4)
      Oblíbený příspěvek

      Všetci čakáme.. čo givi skopíruje...bez jeho príspevku je to dost nevyvážený a tendenčný článok

      • Jakub2
        15:25 21.05.2019

        Přímo protiruská naťácká propaganda v žoldu vrahů z Vólstrýtu

  • Rase
    12:53 21.05.2019

    Nedávno jsem kdesi (nejspíš taky Defence Blog) postřehl, že Bělorusko má zájem pořídit Pantsir-S1. Možná že jde o nějakou domluvenou akci, aby se zlepšil mediální obraz tohoto systému. Za plnou cenu by ho Bělorusko určitě nekoupilo.

    • flanker.jirka
      09:50 22.05.2019

      Ten systém není dokonalý, ale nejhorší není a pokud chtějí tuto kategorii, tak moc dalšího na výběr nemají. V ČR máme Kůň a RBS 70, zkuste se podívat jakou účinnost by měli v noci a nebo proti RAM munici.

      • flanker.jirka
        23:43 22.05.2019

        ... někdy si říkám, zda by nebylo dobré palce dolů doplnit o patřičný argument k tématu, ať se dozvíme, v čem případně máme mezery a můžeme to prodiskutovat, od toho je to diskuse :-)

  • omacka
    12:45 21.05.2019
    Oblíbený příspěvek

    Jistě zajímavý článek :D

    Ale teď vážně a bez spekulací, Video práce PVO z 6.5.2019 a útoku na Hmímim pomocí Gradů a UAV.

    https://twitter.com/QalaatAlMu...

    Dle délky hoření motorů se dá jednoznačně určit, že:
    1. cíl na větší výšce - PLŘS pochází z Toru-M2U nebo 42S6 Morfej
    2. cíl na větší výšce - PLŘS pochází z Toru-M2U nebo 42S6 Morfej
    3. cíl na velice nízké výšce - PLŘS pochází z Pantsire-S1/S2

    Tory-M2U se objevili na Hmímimu v květnu roku 2018! (až 2,2 roků po zahájení ruské operace v Sýrii) v době zařazovaní modernizovaných Torů-M2U s 16 zcela novými PLŘS 9M338K (RZV-MD), o hlavním důvod jejich rozmístění můžeme spekulovat, ale zcela jistě jde krom toho, že se posílí ochrana základny komplexy PVO krátkého dosahu primárně o reálně bojové otestování právě nových PLŘS 9M338K, které mají podstatně lepší parametry pro zachycení právě cílů letících po balistické dráze než 57E6 - dokonce i dělostřelecké granáty. https://pbs.twimg.com/media/C5...

    A této konfiguraci kupodivu odpovídá i video práce PVO krátkého dosahu na Hmímimu, kdy se Tory nebo Morfeje soustředí na cíle na větší vysoké a dálce, kdežto Pantsir-S1/S2 začne pracovat až po cíli na extrémně nízké výšce a docela blízko, co to bylo za typ cíl se můžeme dohadovat, ale je dost pravděpodobné, že nejspíš nějaký dron nebo pták. :D

    K tomu, že na Hmímium dochází od r.2018 k systematickému testování nových PLŘS 9M338K v bojových podmínkách nasvědčuje i to, že tam byl několikrát rozmístěn komplex krátkého dosahu 42S6 Morfej (36x PLŘS 9M338K).

    Jen za poslední týden byl Hmímim pod třemi útoky, v počtech cca 20 Gradů a několik dronů, to je i skvělá střelnice na reálné bojové testy právě nových PLŘS RZV-MD.

    • omacka
      12:48 21.05.2019

      Pardon, video práce PVO z 6.5 na Hmímimu je zde https://twitter.com/QalaatAlMu...

    • Slavoslav
      13:16 21.05.2019

      ak si dobre spominam Izrael naposledy deklaroval aj znicenie nejakého TOR-u, pravdepodobne dodaneho Iranom i ked oni asi nemaju najmdoernejsiu verziu

    • Jirosi
      13:33 21.05.2019

      "Jen za poslední týden byl Hmímim pod třemi útoky, v počtech cca 20 Gradů a několik dronů"

      Kdo utočí na ně útočí "Grady"?

      • vantom
        13:50 21.05.2019

        FSA, Ahrar al sham, Hayat Tahrir al-Sham, a různá další svoloč. Pardon rebelové...

        • Slavoslav
          13:55 21.05.2019

          a to letisko je umiestnene priamo na frontovej linii? Ako pochopim drony, minometny prepad atd, ale predsa len Grad mi pride ako pomerne napadne vozidlo sktorym by som sa nerusene pormenadoval 10-20 km do Hmimimu

          • vantom
            14:23 21.05.2019

            Není, ale je vcelku blízko. Navíc frontová linie v podání syrské armády je poměrně slušný divadlo..

            Videa anna news - vcelku zajímavá podívaná..
            https://www.youtube.com/watch?...
            Docela reálné podání aktálního dění
            https://syria.liveuamap.com/...

            čím víc zdrojů máte, tím více jste informovaným člověkem :-)

          • liberal shark
            14:42 21.05.2019

            Rakety Grad jdou odpalovat i bez vozidla ...

          • Miroslav
            15:50 21.05.2019

            Len taký nápad... Nedá sa Grad maskovať ako plachtová nádstavba?

          • Slavoslav
            07:43 22.05.2019

            liberal shark

            dik, to som nevedel, ze k tomu urcena nejaka odpalovacia platforma ci myslis nejaku improvizaciu?

            Miroslav

            urcite, ale to by ti vyslo mozno raz, dva krat. Nie pravidelne najmä ked to lieta po balistickej krivke a miesto odpalu nemoze byt problem zamerat

        • Jirosi
          14:31 21.05.2019

          Slavoslav: Oni to nebudou "Grad", ale spíše náhodné odpaly raket. Něco na úrovni Hamásu.

  • Jirosi
    12:38 21.05.2019
    • (5)
    Oblíbený příspěvek

    "Také na Západě má Pancir-S1 auru „zázračné“ zbraně, která je ideální proti dronům."
    "České vydání ruského propagandistického webu Sputnik News"

    Pokud je západem, myšlen proruský web a jeho komunita.

  • Starec
    11:35 21.05.2019
    • (11)

    Ale pánové! Proč se vůbec obtěžujete uvádět Vaše "fundované" příspěvky, které mají k uvedenému článku asi takový vztah jako tele k vařečce. Nebylo by pro vás lepší raději jít tlachat do hospody?

    • Jakub2
      11:53 21.05.2019

      To je pozvánka pro kremloboty a kremloblby, aby měli hned na začátku jasného protivníka, se kterým je nutné bojovat a slavně nad ním zvítězit. Očeň chorošo!

  • satai
    10:50 21.05.2019
    • (6)
    Oblíbený příspěvek

    To musí být nějaký omyl, vždyť je to podle kremlobotů i kremloblbů úplná wunderwaffe :-/

    • GlobeElement
      11:00 21.05.2019
      • (5)
      Oblíbený příspěvek

      Jedná se o imperialistickou propagandu a kapitalistické lži. Ale snahy zaprodanců západu pošpinit nedostižnou ruskou obrannou vojenskou techniku jsou marné, jen ať si zkusí vyslat své útočné letky do blízkosti Pancíře 1, naše střely ztrestají jejich zpupnost a promění jejich letadla v prach a popel.

      • Jirosi
        12:42 21.05.2019

        Pozor jedná se o Pancir-S1!