Projekt MITA: Bundeswehr vyvíjí umělou inteligenci pro průzkum

Projekt MITA: Bundeswehr vyvíjí umělou inteligenci pro průzkum
Informace jsou klíčem k vítězství / Northrop Grumman (Zvětšit)

Informace jsou středobodem války. Rychlost sdílení správných informací je jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících výsledek ozbrojených konfliktů. To si uvědomuje i Bundeswehr. Německá armáda nyní testuje nový automatizovaný průzkumný systém schopný odhalit pohyb nepřítele a v reálném čase ho zobrazit na digitální mapě.

Vojenští představitelé v posledních desetiletích zdůrazňují, že pokrok v oblasti informačních technologiích a přenosu informací od základu změní způsob válčení. Rozšíření internetu věcí do ozbrojených sil vedlo k zavedení internetu vojenských věcí IoMT (Internet of Military Things). V IoMT mobilní snímací, výpočetní, úložná a analytická zařízení přenášejí obrovské množství informací z bojiště (od vojáků, senzorů až po velké zbraňové platformy) na velitelství.

IoMT nejen digitálně propojuje všechno se vším, ale umožňuje všechny informace automatizovaně a logicky třídit, vyhodnocovat a interpretovat. To dovolí získat lepší situační povědomí, lépe chápat bojovou scénu a správně a adekvátně reagovat, mnohem rychleji než to dokáže protivník.

Právě toho se snaží docílit jeden z nejnovějších technologických projektů Bundeswehru zvaný internet vojenských věcí pro taktický průzkum MITA (Military Internet Of Things für taktische Aufklärung). Ve vojenském výcvikovém prostoru Altengrabow dnes probíhají experimenty s inteligentním softwarem pro průzkum od německých společností BWI a Helsing.

Po letošní ruské invazi na Ukrajinu se schopnost západních armád bránit území, ať už národní nebo alianční, opět dostala do centra pozornosti. Bundeswehr si proto klade otázku, jak zajistit velké úseky terénu jako například 100 kilometrů široký polsko-litevská Suvalský průsmyk. Pro získání aktuálního obrazu o situaci bylo dosud nutné shromažďovat průzkumné údaje z různých zdrojů a ručně je přenášet do situační mapy. Tento těžkopádný postup má v budoucnu zjednodušit a zrychlit právě projekt MITA.


MITA má v Bundeswheru ukončit používání klasických fyzických map, do kterých se informace zanášejí ručně; větší foto / Bundeswher

Hlavní součástí MITA je počítačový program, který propojuje senzory a velitelská stanoviště. Software zpracovává data ze senzorů všech nasazených zařízení, kombinuje je a ze sloučených dat vytváří trojrozměrný taktický obraz situace v reálném čase pro velící důstojníky. Z bezpečné vzdálenosti tak lze prostřednictvím MITA vyhodnocovat data ze senzorů a identifikovat případné protivníky. „Software a integrace různých senzorových systémů umožňují propojení a automatizaci průzkumných aktivit,“ uvedl Claus H. z BWI. Umělá inteligence automatizovaně provádí rozpoznávání, klasifikaci a lokalizaci objektů či detekci a sledování možných cílů.

Vojenská přidaná hodnota takového systému je podle Bundeswehru zřejmá. Vojáci již nemusí být na území fyzicky přítomni, aby informačně zajistili terén. Namísto obsazení polních stanovišť se využijí stávající různé senzorové systémy a nové senzory z dílny „innoX“:

S nápadem na projekt MITA přišel Lars F. z BWI: „Chtěl jsem vyvinout nákladově efektivní řešení pro průzkum velkých oblastí s nízkými náklady.“ Pomocí 3D tiskárny sestrojil plastové „senzorové koule“ o velikosti vánočních ozdob. K jejich součástem patří ultraširokopásmový rádiový vysílač napájený dvěma tužkovými bateriemi. „Jedná se o standardní senzorovou technologii, jejíž materiální hodnota nepřesahuje 50 eur.

MITA počítá s rozmístěním stovek těchto senzorů v určené oblasti ve vzdálenosti maximálně sto metrů jedna od druhé. Vše propojí rádiové spojení. „Vznikne tak hustá senzorická síť. Pokud do ní vstoupí nějaký předmět nebo dojde k odstranění senzorové koule, spojení se přeruší. Tato informace se zaeviduje a předá na velitelské stanoviště,“ vysvětlil fungování MITA Lars F. „Poté lze například pomocí optických senzorů [např. na dronu] zkontrolovat, co přesně způsobilo poruchu: byl to jen další divočák, nebo snad přece jen nepřátelský tank?

Obrovské množství získaných dat je třeba automaticky třídit a nakonec bez časové prodlevy vyhodnotit. Zde přichází na řadu umělá inteligence a softwarové řešení společnosti Helsing. Její počítačový program vyhodnocuje příchozí data a výsledek v reálném čase vizualizuje na 3D mapě. Díky tomu je možné zjistit pohyb nepřítele na bojišti během několika sekund a okamžitě reagovat – například palbou raketometů HIMARS.


IoMT není jen o propojení všech prvků na bojišti, ale také o interpretací ohromného množství informací díky výkonným počítačovým systémům a prvků umělé inteligence, s následnou uživatelsky přívětivou vizualizací, která usnadní přijmutí rychlého a správného rozhodnutí. Cíl je vlastně velmi prostý – správně reagovat na vyvíjecí se bojiště mnohem rychleji, než to dělá protivník; větší fotomilitaryembedded.com

V praxi je vše řízeno centrálně, což představitelé německé armády nedávno testovali v Altengrabow. Algoritmus z projektu MITA zobrazuje data ze senzorů na mapě terénu v podobě digitálních značek. Bílé značky ukazují polohu senzorových koulí, modré značky symbolizují ty funkční. Pokud se mezi nimi objeví žlutá značka, neznámý objekt právě prolomil rádiové spojení. Obsluha následně prochází senzory, dokud narušitele neobjeví na záběrech optických kamer. Poté je třeba rozhodnout, zda se jedná o legitimní cíl. Pakliže ano, žlutou značku nahradí červená.

Za podpory umělé inteligence může jedinec současně ovládat velké množství senzorových systémů. „Propojením softwaru a síťových senzorů pomocí MITA lze bez přidání většího úsilí výrazně zvýšit užitnou hodnotu průzkumných systémů,“ domnívá se podplukovník Tobias T. z odboru kybernetických a informačních technologií spolkového ministerstva obrany. Rozhodování v boji se podle něj díky MITA výrazně urychlí, čímž se zvýší šance na úspěch. „Software navíc umožňuje využití staršího hardwaru pro nové účely, aniž by bylo nutné pořizovat nová zařízení.

Potřebu dalšího výcviku pokládá Tobias T. za malou. Každý voják se může s fungováním MITA seznámit během několika minut. „Využití současné konfigurace je plánováno jako obranné,“ dodal podplukovník.

Spolkové ministerstvo obrany projekt MITA hodnotí jako „vylepšení práce již existujících senzorů pro zrychlení průzkumných schopností pomocí pokročilých algoritmů, zejména umělé inteligence“. Po úspěšném dokončení první fáze experimentu hodlá německá armáda společně s odborem kybernetických a informačních technologií stanovit, jak v projektu pokračovat. „Základní funkčnosti již bylo dosaženo,“ naznačil Claus H. „Robustnost systému je ale třeba ještě zlepšit. Projekt se v případě úspěšného zlepšení posune o další velký krok kupředu.

Zdroje: Bundeswehr-Journal, Bundeswehr, International Hellenic University, GlobalData

Nahlásit chybu v článku


Související články

Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila konference Future Armoured Vehicles Situational ...

Pilot vs. umělá inteligence: Blíží se souboj robotické a lidské F-16

Americká výzkumná agentura DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency) připravuje virtuální ...

Umělá inteligence a robotika už není sci-fi, ale realita

Na první pohled to vypadá jako počítačová hra s pokročilou grafikou. Na obří obrazovce je model ...

Laserová komunikace mezi bojovými letadly a satelity

Americká společnost Space Micro získala od amerického letectva (USAF) grant na rozvoj laserové ...

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • Sholva
    18:31 22.12.2022

    Zvláštní, bych řekl, že tam naprdí hromadu fotopastí a budou to mít i s fotkou...

    Zvláštní, bych řekl, že tam naprdí hromadu fotopastí a budou to mít i s fotkou...

Načítám diskuzi...