Prosperitu Ukrajiny po roce 2014 musela Moskva zarazit silou

Ukrajina patřila k nejdůležitějším hospodářským centrům bývalého SSSR. Díky úrodné černozemní půdě a silnému zemědělskému sektoru si vysloužila označení „sýpka Sovětského svazu“. Rusko-ukrajinské vztahy zůstaly po rozpadu SSSR velmi těsné. Ekonomika Ukrajiny se v 90. letech 20. století a v první dekádě 21. století musela vypořádat se všemi hospodářskými těžkostmi, které postihly Rusko. 

„[Ruská finanční] krize v roce 1998 zasáhla i všechny Ukrajince. Mnozí museli změnit povolání a zaměstnání, aby přežili,“ vysvětlil pro ukrajinské noviny Gazeta.ua ekonom Aleksandr Ochrimenko. „V roce 2001 se Ukrajinci trochu vzchopili. Začali šetřit peníze, aby si mohli koupit bydlení. Další krize přišla v roce 2009. Kurz dolaru se prudce zvýšil z 5 hřiven na 10 hřiven. Pak se vrátil na 8 hřiven. Většina Ukrajinců měla dolarové půjčky na bydlení, auta a podnikání. Museli bankám zaplatit dvakrát tolik.“

Hodnota obchodu mezi Ruskem a Ukrajinou dosáhla svého vrcholu v roce 2011, kdy činila 49,2 miliardy amerických dolarů. O tři roky později se udála Revoluce důstojnosti, ruská anexe Krymu a vypukla válka v Donbasu. Kyjev začal zpřetrhávat veškeré vazby na Rusko a radikálně restrukturalizovat své hospodářství, státní správu, soudnictví, zdravotnictví, vzdělávací systém a kulturní prostředí. Do konce dekády poklesla rusko-ukrajinská obchodní výměna o 85 % na 7,2 miliardy dolarů. Během této doby členové EU, především Polsko a Německo, předstihly Rusko v hodnotě obchodu s Ukrajinou. V loňském roce dosáhl více než 58 miliard dolarů.

Modernizaci Ukrajiny započal v červenci 2014 tehdejší ukrajinský prezident Petro Porošenko. V rámci jeho reformního programu Strategie 2020 vstoupily v platnost zákony týkající se lustrací, boje proti korupci, státních zakázek, financování politických stran, reorganizace státní správy, reformy vysokého školství, nového policejního sboru a veřejnoprávního vysílání. Navíc vznikly čtyři nové specializované úřady se zaměřením na boj proti korupci.

Jak informoval analytický portál VoxUkraine, provádění reforem v Kyjevě aktivně podpořila ukrajinská občanská společnost, ukrajinská diaspora na Západě a rozvojové instituce jako Mezinárodní měnový fond, Světová banka a Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Vedle řady dalších evropských vládních a polovládních organizací, například německé GIZ (Deutsche Gesellschaft für Internationale Zusammenarbeit) a DAAD (Deutscher Akademischer Austauschdienst), hraje v procesu transformace a evropeizace Ukrajiny klíčovou roli EU.