Protiletadlová obrana Íránu ve světle posledních událostí

S-300
Foto: S-300 v představách amerického kreslíře / Wikipedia, U. S. Army

Nedávno jsme si představili v souvislosti s krizí v Hormuzském průlivu íránské letectvo. Nyní je na řadě jeho protivzdušná obrana, především raketové systémy určené k sestřelování letounů. Ačkoliv jsou některé prostředky velmi zastaralé, najdeme mezi nimi i ty, které by pro každého narušitele vzdušného prostoru Íránu znamenaly smrtelné nebezpečí.

Systémy krátkého dosahu

Hlavňové protiletecké zbraně (kanóny apod.) neskončily s 2. světovou válkou, ale nadále se rozvíjely. Svoje místo si udržely zejména proti pomalejším cílům a vrtulníkům. Mezi jejich největší výhody dodnes patří zejména rychlá přeprava, snadná údržba a v neposlední řadě také nízká cena.



Írán má ve výzbroji minimálně sedm typů protiletadlových zbraní, které používají na místo řízených střel „náboje“. Od Sovětského svazu obdržel typy ZPU-4, ZU-23, KS-19, ZSU-23-4 'Shilka' a ZSU-57-2. Výhodou posledních dvou typů je přitom fakt, že jsou umístěny na vlastním pohyblivém podvozku, takže je není třeba přemísťovat jiným dopravním prostředkem.



Jednoduchý ZSU-23 navíc Írán sám vyráběl nebo vyrábí, stejně jako podstatně větší KS-19. Ve výzbroji má také původně švýcarský automatický kanón Oerlikon, jenž může být automatický a úspěšnost sestřelu tak záleží na parametrech systému a letícího letounu – nikoliv již na lidském faktoru.

ZSU-23 Foto: ZSU-23-24 'Shilka' při americkém cvičení, stejný typ má me výzbroji Írán / Wikipedia, U. S. Army



Efektivní dostřel zbraní jmenovaných typů je od 1,6 kilometrů (a méně) až do výšky takřka 12 kilometrů! Samozřejmě v praxi je velmi těžké se do rychle a vysoko letícího letounu trefit, ale pro pomalejší letouny letících v nízkých výškách se jedná o riziko, které nelze přehlížet.

Přenosné řízené střely

Avšak na lidském faktoru záleží úspěšnost použití přenosných řízených střel. Ty jsou sice dražší, než systémy uvedené výše, nicméně představují při správném užití podstatně větší nebezpečí i pro mnohem rychlejší letouny letící v nízké výšce. Nebezpečí od těchto systémů hrozí i přesto, že se letadla mohou proti protiletadlovým raketám bránit vystřelováním klamných cílů.

Strela Foto: Obsluhovat Strelu 2 zvládnou i povstalci / Wikipedia, U. S. Military



Mezi podobné protiletadlové systémy v Íránu patří několik verzí sovětských raket Igla a Strela-2. Vedle nich mají mít Íránci k dispozici zhruba padesátku švédských systémů RBS 70 (odpalovaných z mobilního držáku), které má ve své modernizované variantě ve výzbroji také Armáda České republiky. Írán si navíc na základě starších typů vyvinul vlastní střely Misagh, které také sám vyrábí.

Protiletadlové komplexy

Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že Írán má zbraně krátkého doletu pokryté velmi dobře a otázkou tak zůstává pouze jejich množství a vycvičenost jednotlivých jednotek. Velké množství protiletadlových prostředků má však Írán dostupné také v kategorii středních systémů, které jsou určeny k ničení letounů letících v podstatně větších výškách a vyšších rychlostech.



Jedním z nich je protiletadlový komplex americké výroby MIM-23 Hawk (max. výška cíle 14 km, vzdálenost až 50 km a rychlost M=2,4), které obdržel Írán ještě za doby minulého režimu podobně jako stíhací letouny F-14 Tomcat. V minulosti navíc pokračoval ve vývoji další generace této stíhačky vlastní výroby. Podle některých informací se mu navíc podařilo získat několik amerických kompletů SM-1 (RIM-66) a zavést je do výroby.



Další zemí, jejíž původní zbraně má Írán k dispozici, je Velká Británie. Konkrétně se jedná o zbraňový systém Rapier se schopností sestřelovat letouny letící ve výšce kolem 3 km do vzdálenosti 6,8 km. Dále řízené střely Sea Cat s o něco horšími parametry.

TOR Foto: Tor / Wikipedia, U. S. Army



Nakonec třetí a poslední zemí je Sovětský svaz, respektive Rusko, z které (není žádným tajemstvím, že si Írán některé typy zbraní pořizuje takzvaně bokem) má Írán hned několik systémů. V první řadě se jedná o starší komplety Kub 2K12 (max. výška cíle 14 km, vzdálenost 24 km) a S-200 Dvina (max. výška cíle 40 km, vzdálenost 300 km).



Jako další má ve výzbroji podstatně modernější typy jako Pantsir-S1 (max. výška cíle 15 km, vzdálenost 20 km) dodaný v roce 2005 v počtu 10 kusů a Tor, který byl dodaný v roce 2005 v údajném počtu 29 (schopný sestřelit letoun do vzdálenosti 12 km).



Příslovečnou třešničkou na dortu má být čtveřice protiletadlových komplexů S-300, z nich dva údajně získal Írán z Běloruska a další dva neoficiálně jinou cestou.

V tomto ohledu je třeba zmínit, že pokud Írán vlastní systémy S-300 v kombinaci s výše uvedenými typy, pak má vzdušný prostor chráněný skutečně velmi dobře. Nehledě na celou řadu vlastních protiletadlových prostředků, z jejichž testování dokonce byla zveřejněna řada fotek.



Zdá se tedy, že protiletadlové systémy má Írán na mnohem vyšší úrovni, než samotné letectvo. Otázkou však zůstává počet provozuschopných kompletů jednotlivých systémů a vycvičenost samotných jednotek. Velkou neznámou pro případné útočníky, je také mobilita prostředků protiletadlové obrany, které se mohou rychle přemísťovat z místa na místo a zároveň jsou obtížně odhalitelné.



Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Atmosféra kolem Íránu dále houstne

Události kolem íránského jaderného programu se začínají čím dál více dramatizovat. Nejnověji přidal ...

Jak bude vypadat izraelský útok na Írán?

Napětí v oblasti Blízkého východu neustále roste. Některé země se obávají snahy Íránské islámské ...

Uzavře Írán Hormuzský průliv pro ropné tankery?

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln opět demonstrovala americkou vojenskou přítomnost v ...

Úvaha nad bojeschopností íránského letectva

V posledních dnech celý svět s napětím sleduje vývoj v Hormuzském průlivu. Írán hrozí, že na další ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

UPOZORNĚNÍ: Zeleně budou vždy označeny nejnovější příspěvky za 24 hodin. Podobu diskuze stále ladíme a snažíme se vyjít vstříc všem konstruktivním připomínkám.

  • Uwe
    06:53 04.03.2012

    Pokud by mel nekdo zajem, tak zde najde velmi podrobnou analyzu protiletadlove obrany Iranu z MP.net

    http://www.militaryphotos.net/forums/showthread.php?129494-Fortress-Iran

  • HU
    11:16 02.03.2012

    Sroub: dobrý...není problém sestřelené prostředky přemalovat zpět na izraelskou kamufláž...kdo to bude řešit :-)

  • HU
    14:29 29.02.2012

    ..to jsou mi pohádky.

    Ať USAF nebo Izraelské letectvo...s touto PVO si poradí, překonají...nikdo neříká, že nemůže dojít k nějakému sestřelu, s tím se počítá, rozhodně s tím nikdy nezdecimují letectvo uvedených států a nezabrání útoku, který ale stejně nebude...

  • sroub
    14:29 29.02.2012

    scarabeus: Pokud provede úder poize Izrael vlastními silami, tak se dá předpokládat přízemní nálet omezenou silou, pokud je cílů malý počet, a pokud je toho třeba rozbít víc, volil bych kombinaci několika vln letadel a klamných terčů, v poměru cca 1:2 a větším ve prospěch terčů. Pokud by byly v roli terčových letadel použity bezpilotní prostředky, pokud by přežily, mohly rušit prostředky PVO, a poskytovat aktuální obraz cílové oblasti....
    Pokud by byly pouřity bezpilotní prostředky, třeba s kamufláží některých Iránu nepříliš přejících okolních států, třeba Saúdské Arábie nebo podobných, pak by se to ani nedalo propagandisticky využít. Těžko budou ukazovat trosky sionistického agresora, s namalovanym půlměsícem, a podobně. Nemluvě o možnosti v některých situacích použít ruskou techniku.
    Prostě, použít stejnou taktiku jako špačci, zahltit obranu....

  • Scarabeus
    13:03 28.02.2012

    K22: To o čem píšete, je sice velmi působivá technologie, ale na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že s největší pravděpodobností úder povede Izrael na vlastní pěst. Čili na B2, F22 a podobné Hi-Tech hračky můžete rovnou zapomenout. Izrael sice vlastní poměrně vyspělou techniku ale spíš bych se spoléhal na činnost příslušníků spec.sil, kteří mohou označkovat důležité cíle pro střely s plochou dráhou letu nebo další systémy středního a dalekého dosahu.

  • k22
    09:57 28.02.2012

    Všechny tyto prostřredky jsou beznadějně zastaralé nebo neexistují důkazy o zavedení do výzbroje Iránu.
    Na druhé straně existují a mučivou jistotou tyto prostředky: B2 Spirit, F22 Raptor, F18E/F SuperHornet (AN/APG79 schopný ničit střely směrovou energii, adaptibilní rušiče ALQ214), klamné cíle MALD a rušiče MALD-J schopné vyčerpat střely PVOS/PLO a zahltit jejich naváděcí systémy, stealthcruisemissile AGM158 JASSM ..no a pak už přichází ke slovu klaska :B52, GBU a fireworks kam se podíváš:))