Protiletadlové systémy NASAMS 3 v Litvě

Protiletadlové systémy NASAMS 3 v Litvě
Odpalovací zařízení komplexu NASAMS 3 / kam.lt (Zvětšit)

Poslední říjnový den litevské ozbrojené síly oficiálně převzaly první americko-norské komplety protivzdušné obrany (PVO) NASAMS 3 (National Advanced Surface to Air Missile System 3). Litva se tak po norských ozbrojených silách stává druhým provozovatelem nejnovější třetí verze populárního komplexu PVO NASAMS.

„Ochrana vzdušného prostoru je jednou z nejdůležitějších věcí k zajištění příchodu spojenců do regionu, pokud to bude potřeba,“ uvedl litevský ministr obrany Raimundas Karoblis. „S NASAMS jsme získali úplnou a integrovanou schopnost protivzdušné obrany středního doletu, kterou jsme dosud postrádali a neměli. Tímto způsobem částečně zaplňujeme jednu z největších obranných mezer v zemi ‒ ochranu vzdušného prostoru.“

„S příchodem tohoto systému se posílila obrana litevského vzdušného prostoru a dále zesílilo naše odstrašení. Spojením všech společných obranných složek do jednoho celku můžeme dosáhnout dobrého výsledku, který donutí potenciální oponenty přehodnotit své záměry, což nám poskytne větší bezpečnost a svobodu jednání,“ zdůraznil generálporučík Valdemaras Rupšys, velitel litevských ozbrojených sil.

Litevské ministerstvo obrany objednalo u norské společnosti Kongsberg dvě baterie komplexu NASAMS na podzim roku 2017 za 110 milionů euro (2,9 miliardy Kč). Litevská armáda již převzala obě baterie a hodlá je zprovoznit v roce 2021. Uživatelem se stane prapor protivzdušné obrany (Oro gynybos batalionas) litevského letectva. 

Jediná litevská jednotka PVO vznikla v roce 2000 a je umístěná ve městě Radviliškis. Výzbroj jednotky dosud tvořily prostředky velmi krátkého dosahu s infračerveným naváděním RBS-70, Stinger (zdvojené a na stojanu) a Grom rozmístěné do pěti baterií PVO. Základními senzory jednotky jsou americké radiolokátory Sentinel a švédské Girafe MkIV. Hlavním úkolem praporu je ochrana jednotek pozemních sil před leteckými útoky a protivzdušná obrana strategických objektů.


Propagační obrázek litevského praporu PVO; větší fotofacebook.com/orogynybosbatalionas

Dvě baterie NASAMS tedy výrazně zvýší schopnosti praporu. V každé baterii NASAMS jsou čtyři mobilní odpalovací zařízení (pro šest střel) a dva mobilní americké radiolokátory AN / MPQ-64F1 Sentinel. Je zajímavé, že dodané systémy jsou kombinací nového a použitého vybavení. Hlavní prvky jsou nové, ale odpalovací komplety jsou ex-norské a repasované.

Odpalovací zařízení přepravuje nákladní automobil Mercedes-Benz 8×8 a další prvky baterie vozidla Mercedes Unimog (4×4) zavedené v litevské armádě. Litva již obdržela všech 340 terénních náklaďáků Unimog objednaných z Německa v roce 2015 za 70 milionů euro. Objednávka dalších 42 vozidel je v plánu.

K odpalování střel ale nebude docházet přímo z vozidel, ale po složení ze statického palpostu.

Litevští vojáci se začali s komplety seznamovat v Norsku již v září 2019. Od února 2020 byly litevské NASAMSy testovány v Norsku a v červnu až srpnu 2020 dodány do Litvy.

NASAMS využívá rakety rodiny AMRAAM, včetně speciálně vyvinutých verzí AMRAAM-ER s prodlouženým doletem. Se střelami AMRAAM má komplet dálkový dosah 25 km a výškový 14 km, se střelami AMRAAM-ER je dosah 40 km. NASAMS 3 dokáže také používat infračerveně naváděné střely AIM 9-X Sidewinder Block II nebo evropské IRIS-T SLS.


Litevský Mercedes-Benz 8×8 s odplovacím zařízením NASAMS 3; větší foto / LTA MFA Stratcom

Původně NASAMS vznikl na popud norské armády, ale postupně se z něj stal exportně velmi úspěšný produkt. Dvě baterie například od roku 2004 chrání Washington, komplety najdeme také v Nizozemsku, Španělsku, Chile, Finsku, Ománu, Indonésii a Kataru a jeho zakoupení chystá Maďarsko, Austrálie a Indie.

Nejnovější verze NASAMS 3 se liší od předchozí iterace celkově lepším softwarovým vybavením a síťovými schopnostmi. Na verzi NASAMS 3 přecházejí také norské ozbrojené síly. Vylepšený systém řízení palby NASAMS 3 bude také řídit palbu litevských kompletů RBS-70. 

Litva, jakožto i další pobaltské státy, po ruské anexi Krymu a rozpoutání války na východní Ukrajině mohutně investují do svých armád. Za jednu dekádu, mezi roky 2010 až 2020, se vojenský rozpočet Litvy zvýšil o 232 %, což je největší růst ze zemí Evropské unie. 


Testování NASAMS na americké střelnici White Sands (srpen 2020)

V příštím roce Litva na obranu vydá 2,01 až 2,09 % HDP, což udrží rozpočet na stejné výši jako letos, tedy 1,17 miliardy euro. Vyšší poměr HDP při stejném rozpočtu je dán tím, že jako ostatní země Evropy, Litva očekává pokles svého HDP kvůli pandemii Covid-19. Minimálně 20 % rozpočtu zamíří na nákup nového vybavení. 

Jedním z největších zbrojních projektů Litvy v příštím roce je nákup šesti vrtulníků Black Hawk za maximální částku 360 milionů dolarů. Vrtulníky (výzbroj budou tvořit kulomety M240H) dorazí do Litvy v roce 2024. Současně je již podepsán nákup 200 obrněných vozidel JLTV (Joint Light Tactical Vehicle) za 145 milionů dolarů. První vozidla do Litvy dorazí v příštím roce. Jasně nejvýznamnějším projektem je ale běžící dodávka kolových bojových vozidel pěchoty Vilkas (Boxer) s 30mm automatickým kanónem.

Vojenská spolupráce běží ale i napříč celým Pobaltím. Všechny tři země, na popud Estonska, dokonce uvažují o společném nákupu průzkumného vojenského satelitu. Ale jako jinde ve světě, kritici pochybuji o „domluvitelnosti“ podobných mezinárodních vojenských projektů.

Za zmínku stojí i čím dál častěji zaznívající názory, že Evropská unie, tedy Německo, by mělo sponzorovat budování armád zemí ležících na východě a jihovýchodě Evropy. Právě tyto země drží „ruský a turecký bolehlav“ dále od západních zemí a nezpochybnitelným životním zájmem Německa a dalších zemí západní Evropy je, aby to tak zůstalo.  

Zdroj: kam.lt

Nahlásit chybu v článku


Související články

Litva kupuje systémy protivzdušné obrany NASAMS

Litva pokračuje s výrazným posilováním svých ozbrojených sil. Po pořízení 88 bojových vozidel ...

Rychle sílící litevská armáda získala bojová vozidla Vilkas

25. června do Litvy dorazila první dvě německá kolová bojová vozidla pěchoty (KBVP) Boxer. V ...

Litva nakoupila 200 taktických obrněných vozidel JLTV

Litevské a americké ministerstvo obrany podepsaly mezivládní dohodu o dodávce 200 taktických ...

Litevské námořnictvo kupuje vyřazenou britskou minolovku HMS Quorn

Litevské námořní síly odkoupí vyřazenou britskou minolovku HMS Quorn. Třímilionová země na břehu ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • flanker.jirka
    17:24 06.11.2020

    V článku je drobná chyba, RBS 70 nemá infračervené samonavedení, Stinger a Grom ano.
    "Jediná litevská jednotka PVO vznikla v roce 2000 a je umístěná ve městě Radviliškis. Výzbroj ...
    Zobrazit celý příspěvek

    V článku je drobná chyba, RBS 70 nemá infračervené samonavedení, Stinger a Grom ano.
    "Jediná litevská jednotka PVO vznikla v roce 2000 a je umístěná ve městě Radviliškis. Výzbroj jednotky dosud tvořily prostředky velmi krátkého dosahu s infračerveným naváděním RBS-70, Stinger (zdvojené a na stojanu) a Grom rozmístěné do pěti baterií PVO."
    Skrýt celý příspěvek

  • karloscz
    17:23 06.11.2020

    Dotaz - jak je na tom efektivita (pravděpodobnost zásahu) stejného Amraamu vypáleného z letadla (počáteční výška, rychlost) vs ze země? Díky za info!

    Dotaz - jak je na tom efektivita (pravděpodobnost zásahu) stejného Amraamu vypáleného z letadla (počáteční výška, rychlost) vs ze země? Díky za info!

    • flanker.jirka
      22:23 06.11.2020

      Efektivita použítí v tomto případě závisí na kvalitě datalinku a radaru poskytujícím informacím pro střelu, což se liší od systému použitém na stíhačkách, ale Sentinel je přímo ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Efektivita použítí v tomto případě závisí na kvalitě datalinku a radaru poskytujícím informacím pro střelu, což se liší od systému použitém na stíhačkách, ale Sentinel je přímo stavěn pro tuto funkci, tak to kvalitu nezhorší.
      A v konečné fázi letu střely se navedení realizuje vždy stejně, střela používá svůj vlastní radar.
      Počáteční výška a rychlost nosiče-stíhače ovlivňí hlavně maximální dosah střely, protože nemusí vždy zrychlovat z nulové rychlosti a výšky, ale má při odpalu rychlost a výšku letounu. Podle verze střely se pak setkáte s dosahem pro letecké použití i přes 150 km.
      Skrýt celý příspěvek

  • alexa123
    10:27 06.11.2020

    ... všechny tři země, na popud Estonska, dokonce uvažují o společném nákupu průzkumného vojenského satelitu. Ale jako jinde ve světě, kritici pochybuji o „domluvitelnosti“ ...
    Zobrazit celý příspěvek

    ... všechny tři země, na popud Estonska, dokonce uvažují o společném nákupu průzkumného vojenského satelitu. Ale jako jinde ve světě, kritici pochybuji o „domluvitelnosti“ podobných mezinárodních vojenských projektů.

    Podľa mňa títo kritici vychádzajú zo skúsenosti európskych veľmocí, ktorí sa nevedia dohodnúť na ničom pretože každá táto veľmoc chce byť "megaveľmoc". Ale baltické štáty sú iná kategória - všetky tri si uvedomujú kto je ich reálny nepriateľ takže nebudú mať veľký problém dohodnúť sa. Jednoducho sú nútené dohodnúť sa či sa im to páči alebo nepáči.
    Skrýt celý příspěvek

    • Larry
      16:24 06.11.2020

      I tak jsou dávno za Iránem, dokonce ani ČR takovou věc nemá a zatím spoléhá na spojence.
      (Irán viz satelit NOUR-1 . Nour persky znamená Svět, alespoň podle google a není důvod ...
      Zobrazit celý příspěvek

      I tak jsou dávno za Iránem, dokonce ani ČR takovou věc nemá a zatím spoléhá na spojence.
      (Irán viz satelit NOUR-1 . Nour persky znamená Svět, alespoň podle google a není důvod nevěřit)
      Skrýt celý příspěvek

      • satai
        16:28 06.11.2020

        Umi piskat internacionalu, echm pochody revolucnich gard?

        Umi piskat internacionalu, echm pochody revolucnich gard?

      • flanker.jirka
        17:36 06.11.2020

        Larry
        Pobaltské státy a ČR má tu výhodu, že má lepší spojence, tak že o informace nouze nemáme. Irán si svou politikou zavřel cestu prakticky kamkoliv.

        Larry
        Pobaltské státy a ČR má tu výhodu, že má lepší spojence, tak že o informace nouze nemáme. Irán si svou politikou zavřel cestu prakticky kamkoliv.

        • Larry
          19:01 06.11.2020

          To je na diskuzi. Oni spojence mají. RF, Čínu atd..... jsou pozorovatelé ŠOSu.
          NOUR-01 vysílá telemetrii na 401.5MHz ( V Evropě se pásmo používá pro telemetrii z meteosond). Známy ...
          Zobrazit celý příspěvek

          To je na diskuzi. Oni spojence mají. RF, Čínu atd..... jsou pozorovatelé ŠOSu.
          NOUR-01 vysílá telemetrii na 401.5MHz ( V Evropě se pásmo používá pro telemetrii z meteosond). Známy jsou i TLE data (Two line element data) taktéž zvané Kopernikovy pro výpočet přeletu.
          Tady jsou v reálném čase, právě nad Austrálií.
          Vlastní satelit VZLÚ - je otázka, jak se to zpozdí kvůli financování díky COVIDu.
          Skrýt celý příspěvek

          • flanker.jirka
            22:30 06.11.2020

            jací jsou to "spojenci" když se zalekli jim dodávat vojenský materiál a rušili dodávky systémů, když byli pod sankcemi?

            jací jsou to "spojenci" když se zalekli jim dodávat vojenský materiál a rušili dodávky systémů, když byli pod sankcemi?

          • Larry
            14:48 07.11.2020

            Spojenci se nezalekli, ale respektují (tedy snad) embargo UN a rozlišují mezi embargy uvalenými UN, st. administrativou U.S. případně EU.
            Irán, chtěl jít k soudu. Celé to utichlo, ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Spojenci se nezalekli, ale respektují (tedy snad) embargo UN a rozlišují mezi embargy uvalenými UN, st. administrativou U.S. případně EU.
            Irán, chtěl jít k soudu. Celé to utichlo, když Almaz dodal S-300 za dobrou cenu a ještě s komponenty S-400. ˇÚdajně je ze strany Iránu další zájem, to samé i ze strany Turecka. Že v Iránu působí Čínští poradci a experti se ví.
            Skrýt celý příspěvek

      • skelet
        17:52 06.11.2020

        nemá, ale plánuje je mít
        https://zpravy.aktualne.cz/dom...

        nemá, ale plánuje je mít
        https://zpravy.aktualne.cz/dom...

      • Mortles
        14:12 07.11.2020

        Nur je SVĚTLO, aspoň arabsky a to vypadá jako jasná výpůjčka.

        Nur je SVĚTLO, aspoň arabsky a to vypadá jako jasná výpůjčka.

        • Larry
          14:43 07.11.2020

          Děkuji, faktická poznámka . Podle google translator je jedním z významů a otrockých překladů i "Pás" zajímavější je tohle:
          https://en.wikipedia.org/wiki/...
          někdo to ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Děkuji, faktická poznámka . Podle google translator je jedním z významů a otrockých překladů i "Pás" zajímavější je tohle:
          https://en.wikipedia.org/wiki/...
          někdo to překládá jako Noor
          Nour Satellite (also spelled Noor, Persian: ماهواره نور‎, lit. 'Light') callsign "NOUR 01"
          volací znak NOUR 01.
          Na satelitech se dějí vůbec zajímavé věci, pánové z "Limericku" vědí své :-)))
          Skrýt celý příspěvek

          • Mortles
            05:45 08.11.2020

            Já jenom že jsem měl známou, syrskou uprchlici, která se právě jmenovala Nur (je jedno ten konkrétní přepis, Noor nebo Nour, to je už jedno), takže podle toho to vím, jinak arabsky ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Já jenom že jsem měl známou, syrskou uprchlici, která se právě jmenovala Nur (je jedno ten konkrétní přepis, Noor nebo Nour, to je už jedno), takže podle toho to vím, jinak arabsky moc neumím. Jinak Jsem si uvědomil, Koh-i-noor, je v nějakém íránském jazyce taky nějaké světlo něčeho.
            Skrýt celý příspěvek