Protitankové střely Brimstone už ve čtvrté generaci

Protitankové střely Brimstone už ve čtvrté generaci
Detailní pohled na raketu Brimstone v podvěsu letadla / MBDA (Zvětšit)

Britské střely Brimstone patří k nejspolehlivějším a současně nejuniverzálnějším protipancéřovým prostředkům současnosti. Jedná se o systém „jedna střela pro více platforem“, který lze odpalovat z nejrůznějších nosičů, od rychlých proudových letounů, útočných vrtulníků, dálkově řízených leteckých systémů až po pozemní a námořní platformy, a to s použitím stejné střely. Původně mělo jít pouze o britskou modifikaci amerických PTŘS AGM-114 Hellfire, ale po čtvrtstoletí nepřetržitého vývoje a několika typových generacích jsou rakety Brimstone dnes zcela jedinečnou zbraní.

Vývoj PTŘS Brimstone zahájila společnost MBDA (tehdy ještě jako Alenia Marconi Systems) v roce 1996. Sériová výroba první generace se rozběhla koncem roku 2004. Střela vstoupila do služby s počáteční operační způsobilostí (IOC) na letounech RAF Tornado GR.Mk4 v březnu 2005. Po řadě velmi úspěšných sériových a provozních zkoušek bylo v prosinci 2005 dosaženo její plné operační způsobilosti (FOC).

Křest ohněm v Afghánistánu

V té době šlo ještě o zbraň kategorie „vystřel a zapomeň.“ K zaměření cíle využívala milimetrový radar s velkým rozlišením napojený na sofistikovanou počítačovou databázi, která dokáže přesně určit cíl, rozpoznat ho a případně zvolit optimální místo k útoku. A to všechno automaticky, bez zásahu operátora. Jenže pro nasazení v Afghánistánu, kde bylo použití zbraní kategorie „vystřel a zapomeň“ z operačních důvodů zakázáno, nebyly střely Brimstone použitelné. V květnu 2008 proto vydalo RAF naléhavý požadavek na modernizaci střel dodatečnou instalací systému laserového navádění. 

Nová generace raket dostala označení DMB (Dual Mode Brimstone) a poprvé byla vyzkoušena v bojovém nasazení už v roce 2009 v Afghánistánu i Iráku na britských letounech Tornado GR4. Rakety Brimstone se v bojích dokonale osvědčily, podle tvrzení britských vojenských představitelů například při bojích v Libyi vykázaly účinnost vyšší než 98 %. Jen do února 2012 jich společnost MBDA dodala Britskému královskému letectvu pět set kusů a další objednávky následovaly. Záhy se rakety Brimstone objevily i na dalších nosičích, nejdříve na bezpilotním prostředku MQ-9 Reaper, na člunech pobřežních hlídek (ve verzi Brimstone Sea Spear) i na amerických helikoptérách AH-64 Apache.


 Cvičný letoun Alenia Aermacchi M-346 Master s raketou Brimstone poslední generace; větší foto / MBDA

Brimstone má hmotnost přibližně 50 kg, měří na délku 1,8 m a má průměr 0,18 m. Její největší předností je tandemová hlavice (Tandem Shaped Charge) typu HEAT (High-Explosive Anti-Tank) s nízkou fragmentací. První menší nálož o hmotnosti 300 g propálí pancíř, případně iniciuje výbušné ERA pancéřování a poté dojde k aktivaci 6 kg kumulativní nálože. Bojová hlavice účinně ničí tanky, obrněná vozidla, nákladní nebo osobní automobily pohybující se vysokou rychlostí. Díky nízké fragmentaci lze střelu použít také ve větší blízkosti civilistů a civilních objektů. Po opuštění odpalovacího zařízení urychlí raketový motor na tuhé palivo střelu na maximální rychlost 1,3 Mach během pouhých tří sekund. Motor má krátkou dobu hoření a velmi nízké emise kouře, což zajišťuje velmi nízkou vizuální a infračervenou stopu a minimalizuje pravděpodobnost detekce nepřátelskými senzory.

Střely Brimstone DMB mají udávaný operační dosah 20 kilometrů z letadel a 12 kilometrů z helikoptér, novější verze Brimstone 2 vybavená vylepšeným raketovým motorem Vulkan má operační dosah přibližně dvojnásobný.


Raketa Brimstone odpálená z vrtulníku AH-64E Apache; větší foto / MBDA

Brimstone pro bitevníky L-159?

Prvními zahraničním odběrateli střel Brimstone bylo letectvo Saúdské Arábie, následované vojenským letectvem Kataru. O nákupu nyní uvažuje rovněž francouzské letectvo, které by jimi chtělo vybavit letouny Dassault Rafale a helikoptéry Tiger, zatímco německé ozbrojené síly s nimi počítají přinejmenším do výbavy plánovaných Eurodronů. V roce 2019 představily na veletrhu MSPO v Poznani společnost MBDA a polská státní zbrojovka PGZ (Polska Grupa Zbrojeniowa) společný projekt takzvaného „stíhače tanků“ postaveného na platformě BVP-1 a vyzbrojeného střelami Brimstone. Ostatně Polsko má k výrobci těchto střel velice blízko – polská společnost Mesko úzce spolupracuje s MBDA a plánuje se, že se na výrobě těchto střel v rámci programu Narew bude přímo podílet několik polských společností.

Pro české výrobce a integrátory pak může být zajímavý fakt, že bitevník L-159 je společně s britským cvičným letounem BAE Hawk a americkou stíhačkou F/A-18 uveden na seznamu ideálních nosičů PTŘS Brimstone. V každém případě schopnost českých letadel nést tyto pokročilé PTŘS značně zvyšuje nejen jejich exportní šance, ale i možnost působení na moderním válčišti.

Vývoj PTŘS Brimstone pokračuje dál. V březnu 2019 byla na zkušební střelnici Vidsel ve Švédsku vyzkoušena nová střela označená jako Brimstone 3, fakticky jde už o její čtvrtou generaci. Nejnovější varianta s novými hardwarovými prvky a vylepšeným software má poskytnout zejména mnohem vyšší přesnost a účinnost při střelbě proti jakýmkoliv pozemním cílům.

Nahlásit chybu v článku


Související články

JAGM Quad Launcher: Miniraketomet pro střely JAGM

Americká společnost Lockheed Martin vyvinula čtyřnásobné vertikální miniraketomety JAGM Quad ...

BGOAA: Protitankové schopnosti britské armády v 21. století

Před pár dny výzkumné laboratoře britské armády DSTL (Defence Science and Technology Laboratory) ...

Protitankové raketové komplety Javelin ve východní Evropě

Americká agentura DSCA (Defense Security Cooperation Agency) schválila potenciální prodej 341 ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • Kikirík
    14:07 04.03.2022

    V clanku sa pise, ze s operacnych dovod sa v Afganistane nepouzivala taktika vystrel a zabudni.
    Viete niekto ake dovody to boli?

    V clanku sa pise, ze s operacnych dovod sa v Afganistane nepouzivala taktika vystrel a zabudni.
    Viete niekto ake dovody to boli?

    • SYN_
      16:18 04.03.2022

      No aby se co nejvíc minimalizovala možnost zásahu "něčeho nechtěného" tak chtějí mít střelu celou dobu letu pod dohledem/ovládáním... což se nejlépe provádí laserovým značkováním ...Zobrazit celý příspěvek

      No aby se co nejvíc minimalizovala možnost zásahu "něčeho nechtěného" tak chtějí mít střelu celou dobu letu pod dohledem/ovládáním... což se nejlépe provádí laserovým značkováním cíle...Skrýt celý příspěvek

      • Kikirík
        20:20 04.03.2022

        Ano, to mi doslo, ale som si myslel, ze strela je nejako “zamknuta” na cieli a uz by tam padom nemala najst iny ciel alebo nie?

        Ano, to mi doslo, ale som si myslel, ze strela je nejako “zamknuta” na cieli a uz by tam padom nemala najst iny ciel alebo nie?

        • GlobeElement
          21:00 04.03.2022

          Byl to předpis, že střela musí být po celou dobu pod kontrolou obsluhy. Pravděpodobně kvůli vysokému riziku, že vystřelí po vlastních.

          Byl to předpis, že střela musí být po celou dobu pod kontrolou obsluhy. Pravděpodobně kvůli vysokému riziku, že vystřelí po vlastních.

          • SYN_
            20:23 05.03.2022

            Nebo po civilech...

            Nebo po civilech...

        • SYN_
          18:36 06.03.2022

          Jinak střela samotná je "zamknutá" (tedy spíše, neustále hledá a navádí se na něj) na odraz laserového paprsku od cíle. To od čeho se paprsek odráží, to je považováno za cíl. Pokud ...Zobrazit celý příspěvek

          Jinak střela samotná je "zamknutá" (tedy spíše, neustále hledá a navádí se na něj) na odraz laserového paprsku od cíle. To od čeho se paprsek odráží, to je považováno za cíl. Pokud by řekněme oprátor přesunul (v mezích možného - změna vektoru rychlosti má omezení) paprsek na jiný cíl, střela si ho najde a "přezaměří" se na něj. Údajně, pokud je operátor laserového značkovače dovedný, může zpočátku ozařovat nějaký předmět poblíž skutečného cíle, a teprve blízko před dopadem posune odraz na skutečný cíl, aby mu dal co nejmenší možno čas na reakci pokud by cíl disponoval detektorem laserového ozáření...Skrýt celý příspěvek

  • cejkis
    21:13 03.03.2022

    Moje vize jednoho typu řízené střely pro bitevní vrtulníky, L159, Gripeny, bezpilotní stroje, Pandury je v podmínkách AˇCR nerealizovaný projekt. Brimstone by byl výborným ...Zobrazit celý příspěvek

    Moje vize jednoho typu řízené střely pro bitevní vrtulníky, L159, Gripeny, bezpilotní stroje, Pandury je v podmínkách AˇCR nerealizovaný projekt.

    Brimstone by byl výborným kandidátem. Přenesení licenční výroby do ČR výhrou.

    Škoda..Skrýt celý příspěvek

    • Scotty
      08:20 04.03.2022

      Samozřejmě že je. Jmenuje se JGAM a pokud se vybere za Gripen americký stroj bude to snadno realizovatelné.

      Samozřejmě že je. Jmenuje se JGAM a pokud se vybere za Gripen americký stroj bude to snadno realizovatelné.

      • SYN_
        16:28 04.03.2022

        A není Brimstone (2,3) průběžně zhruba o generaci napřed oproti JAGM? Zejména v dostřelu?

        A není Brimstone (2,3) průběžně zhruba o generaci napřed oproti JAGM? Zejména v dostřelu?

        • Scotty
          17:34 04.03.2022

          Má větší dostřel. Jinak v ničem o generaci napřed rozhodně není.

          Má větší dostřel. Jinak v ničem o generaci napřed rozhodně není.

          • SYN_
            20:25 05.03.2022

            A nasazené počty? Ono začít dřív vyrábět má obvykle tento efekt (když jedna platforma má ještě 0-10, druhá už může být dostupná ve stovkách... jistěžě se ten rozdíl smazává s ...Zobrazit celý příspěvek

            A nasazené počty? Ono začít dřív vyrábět má obvykle tento efekt (když jedna platforma má ještě 0-10, druhá už může být dostupná ve stovkách... jistěžě se ten rozdíl smazává s časem, ale jaký je právě teď?Skrýt celý příspěvek

      • cejkis
        23:19 04.03.2022

        Vždyť je to ještě ne vývoji a táhne se to jako smrad. Pokud na to v Dejvicích zase hodí požadavek na ověření bojem neprojde to. Pokud bude k dispozici, tak skvělé.

        Vždyť je to ještě ne vývoji a táhne se to jako smrad. Pokud na to v Dejvicích zase hodí požadavek na ověření bojem neprojde to. Pokud bude k dispozici, tak skvělé.

        • Scotty
          00:51 05.03.2022

          Už dávno ve vývoji není. Letos má naběhnout plná produkce.

          Už dávno ve vývoji není. Letos má naběhnout plná produkce.

  • Flader
    15:14 03.03.2022

    Brimstone ale neboli nakoniec integrované na L-159. Zostalo len pri testoch skúškach. Alebo sa mýlim? (bol by som veľmi rád, ak ma niekto vyvedie teraz z omylu)

    Brimstone ale neboli nakoniec integrované na L-159. Zostalo len pri testoch skúškach. Alebo sa mýlim? (bol by som veľmi rád, ak ma niekto vyvedie teraz z omylu)

    • Deutschmann
      15:27 03.03.2022

      Certifikace byla prý oficiálně zahájena, ale nedokončena (jednou jsme to někde četl). Stejně jako je ALCA předpřipravena pro instalaci tankovacího nástavce. Což je velká škoda, ...Zobrazit celý příspěvek

      Certifikace byla prý oficiálně zahájena, ale nedokončena (jednou jsme to někde četl).
      Stejně jako je ALCA předpřipravena pro instalaci tankovacího nástavce.

      Což je velká škoda, protože instalace Brimstone, kontejnerů Litening III a moderních bomb Paveway by ALCU poslala do relativně moderní doby a dost rozšířilo jejich použití.Skrýt celý příspěvek

    • Arccos
      16:04 03.03.2022

      Myslím, že dokonce nedošlo ani na žádné testy. MO integraci nikdy neobjednalo, stejně jako u většiny možných zbraní. Na L-159 už to asi nikdy použité nebude.

      Myslím, že dokonce nedošlo ani na žádné testy. MO integraci nikdy neobjednalo, stejně jako u většiny možných zbraní. Na L-159 už to asi nikdy použité nebude.

      • Deutschmann
        16:27 03.03.2022

        Ano neobjednalo, ale nějaké první kroky a práce snad byly zahájeny. Také mám trochu strach z toho že projekt L159 bude ukončen a nebude z něj nic využito v budoucnu. Pouze se koupí ...Zobrazit celý příspěvek

        Ano neobjednalo, ale nějaké první kroky a práce snad byly zahájeny. Také mám trochu strach z toho že projekt L159 bude ukončen a nebude z něj nic využito v budoucnu. Pouze se koupí dalších 12 nadzvukových letadel a to bude vše.Skrýt celý příspěvek

        • Scotty
          16:42 03.03.2022

          Tak z toho tedy rozhodně strach nemám. Spíš v to doufám.

          Tak z toho tedy rozhodně strach nemám. Spíš v to doufám.

        • tomas.kotnour
          17:11 03.03.2022

          Úplně si nejsem jistý, jestli ta rovnice vypadá 12x F-35 = 24x MLU L-159, spíše tak 4 nebo 6, kdyby se realizovalo úplně všechno. A mít navíc 4 nadzvuky nebo 16 podzvuků, hmmmm. ...Zobrazit celý příspěvek

          Úplně si nejsem jistý, jestli ta rovnice vypadá 12x F-35 = 24x MLU L-159,
          spíše tak 4 nebo 6, kdyby se realizovalo úplně všechno. A mít navíc 4 nadzvuky nebo 16 podzvuků, hmmmm. Bohužel toto nikdo počítat nebude, prostě někdo bouchne do stolu a bude. A podle toho to také vypadá.Skrýt celý příspěvek

          • SYN_
            23:56 03.03.2022

            Ovšem když tím podzvukem je L-159 téměř bez zbraní... :(

            Ovšem když tím podzvukem je L-159 téměř bez zbraní... :(

          • tomas.kotnour
            01:22 04.03.2022

            Pokud by cílem MLU L-159 bylo cokoliv menšího než možnost nosit Litening, 8x GBU-53, 6x Brimstone a 2x AIM-9X Block II (pořád by mělo Alce zbýt cca 250 kg rezervy nosnosti), tak by ...Zobrazit celý příspěvek

            Pokud by cílem MLU L-159 bylo cokoliv menšího než možnost nosit Litening, 8x GBU-53, 6x Brimstone a 2x AIM-9X Block II (pořád by mělo Alce zbýt cca 250 kg rezervy nosnosti), tak by pochopitelně modernizace neměla smysl. To máme první podmínku. Další věcí je pak cíl výstavby AČR, v tomto případě VzS AČR, což by měla být schopnost čelit tomu, co se dnes děje na Ukrajině. Ten by také měl definovat způsob, jakým by toho mělo být docíleno. Pro minimalizaci lidských ztrát by mělo úsilí směřovat k znemožnění protivníkovi pokračovat v konfliktu, nebo ještě lépe ho přimět si myslet, že nemůže/nemá smysl pokračovat. To by letectvo realizovalo především údery to týlu, což zase není práce pro L-159. Ovšem státy, které by byly napadeny, by spíše ocenily minimalizaci vlastních ztrát, viz. nedávná polská válečná hra, kde se rozhodli držet linii a Rusové je přejeli. V takovém případě už letectvo musí vyřadit desetitisíce pozemních cílů a tady už rozhodují sorties a množství dopravené munice. A tady bych už řekl, že přínos L-159 bude vyšší. A takto by se to mělo spočítat i pro všechny další úkoly, které naše letectvo bude mít ambici plnit už s přihlédnutím k ekonomické stránce věci, ale jak říkám, kdo by se s tím počítal.Skrýt celý příspěvek

          • JP--
            07:17 04.03.2022

            v klidu Ukrajina časem zkončí, pak se bude debatovat a pak se budou hledat kapacity a možnosti. Ty se nenajdou a budou se udržovat schopnosti pro budoucí rozvoj. No problemo ...Zobrazit celý příspěvek

            v klidu Ukrajina časem zkončí, pak se bude debatovat a pak se budou hledat kapacity a možnosti. Ty se nenajdou a budou se udržovat schopnosti pro budoucí rozvoj. No problemo karavana se válí dál.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...