Protivzdušná obrana Armády ČR: Učme se z minulosti

Palebný prostředek PVO krátkého dosahu STROP II / archív autora

Z hlediska pojetí protivzdušné obrany (PVO) se za posledních několik dekád nic zásadního nezměnilo. Jen to, že dnešní řešitelé vůbec nevědí a ani netuší, že stejná problematika se řešila před 20 lety a přistupují k ní jako nově vzniklému problému. Tento text vznikl jako reakce na diskuzi pod článkem Americká armáda testuje mobilní protivzdušnou obranu.

Stačilo by se například podívat na závěry konference PVO z roku 2001 tehdejší Vojenské akademie v Brně (VA Brno), nyní Univerzity obrany (UO), či na řadu zahraničních konferencí k tomuto tématu.

V současnosti na poli PVO je nového snad jen to, že se objevil nový specifický cíl – drony. Je také třeba počítat s efektem stealth a pokročily technologie průzkumných, naváděcích a řídících prostředků.

Ke zvýšení účinnosti české vojskové PVO krátkého dosahu od roku 1980 probíhaly studijní a vývojové práce k vyřešení protiletadlového (PL) kompletu, který by nahradil 30mm samohybný protiletadlový dvojkanón Praga PLDvK 53/59, zvaný „Ještěrka“ 

V první etapě řešení to byl projekt STROP I, kde na strojový spodek BVP-1 byla lafetovaná věž se dvěma 30mm kanóny a čidly systému řízení palby (SŘP). Ve druhé etapě se přešlo k hybridnímu řešení protiletadlovému kompletu (PLK) STROP (STROP II), který byl společným řešením VVÚ ZVS (Prototypy) Brno a Konštrukty Trenčín.

Strojovým spodkem se stala TATRA 815 v provedení 152 mm ShKH vz.77. Ve věži byl zalafetován 30mm sovětský kanon 2A38, po bocích byly umístěny raketnice pro protiletadlové řízené střely (PLŘS) a čidla SŘP. Postavení prototypu se uskutečnilo až po roce 1989. Počátkem 90. let však Armáda ČR od projektu ustoupila.

Armáda ČR v roce 1995 začala zvažovat nabídku samohybného protiletadlového kompletu (ShPLK) ráže 35 mm nabízeného tehdejší firmou Oerlikon ve spolupráci se Škodou Plzeň. Nabízený PL prostředek kombinoval 35/1000 revolverový kanón Oerlikon/Contraves s kadencí 1000 ran/min (v té době novinka) a podvozek Tatra pod názvem STYX Škoda / Oerlikon-Contraves. Součástí nabídky byl rovněž nový druh munice, časovací náboj se střepinovým účinkem AHEAD (Advanced Hit Efficiency And Destruction). SŘP měl být řešen ve spolupráci s firmou Retia Pardubice.

Cena ShPLK se odhadovala na 150 až 200 milionů Kč, cena jednoho náboje 35 mm AHEAD na 16 tisíc Kč (normální tříštivotrhavý 3000 Kč a protipancéřový 6000 Kč), vše v cenách roku 1995.

Náboj AHEAD je nákladný ze dvou důvodů, jednak je to dálkově elektronicky nastavovaný zapalovač, jeho časování podle naměřené úsťové rychlosti snímačem na hlavni a nastavené dálky střelby, jednak pro ruční laboraci 152 kusů wolframových válečků-projektilů o hmotnosti 3,3 gramu, které se výbušnou náloží vymetou z těla střely vpřed ve směru letu střely. Efektivní průměr ničení se udává na 3 m. Dále cena náboje zahrnuje IT systémové náklady. Jedna palebná dávka o 15 až 20 ranách by tak přišla na 250 až 300 tisíc Kč.


Tento 35 mm PLK/1000 se měl lafetovat na podvozek Tatra; větší foto / archív autora

Účinek střely AHEAD je efektivní jen proti měkkým vzdušným cílům, jako jsou řízené střely (ŘS) či drony. Ukazuje se, že náboj typu AHEAD je slepou cestou ke zvýšení ničivého účinku na odolnější vzdušné cíle. Proto se systém Oerlikon Skyshield ujal jen jako námořní zbraň pro ničení protilodních ŘS. 

Zpět do českých 90. let – v té době se předpokládalo o zavedení cca 50 kusů ShPLK do výzbroje armády. Pro nemožnost finančně zabezpečit vývoj a pro neujasněnou koncepci PVO Armády ČR byla nabídka ukončena na úrovní vstupního ideového projektu.

Pár slov o roli autora článku v projektu:
V řešení projektu STYX jsem se ocitnul na základě požadavku mého žáka, který měl na ministerstvu obrany (MO) na starost dělostřeleckou výzbroj, abych vyhodnotil palebnou efektivnost této ShPLK koncepce.

O analýzu efektivity ShPLK pak projevila zájem firma Oerlikon, kvůli propagaci svého PL kanónového systému, zejména systému AHEAD.

S tím jsem třikrát vystoupil na „EUROPEAN AIR DEFENCE SYMPOSIUM" pořádaných ROYAL MILITARY COLLEGE OF SCIENCE, Shrivenham, UK, v létech 1996 až 1998, a v roce 1996 na osobní pozvání konzultační firmy H. Silver and Associates (UK) Ltd. na Ground Based Air Defence Conference London, UK, 1996. Rovněž přímo v závodě Oerlikon v Curychu jsem vývojovým pracovníkům vysvětloval metodiku hodnocení bojové efektivity PL kanónového kompletu a její dopady na konstrukční řešení PL kanónového kompletu.

Na konferencích jsem působil jako „exot z východu", protože si o nás mysleli, že nás právě setřásli ze stromu. A navíc, že jsem si dovolil zapochybovat o udávaných hodnotách efektivnosti jejich PL systémů, když jsem rozebral podmínky, které ovlivňují pravděpodobnost zásahu vzdušného cíle.


Testování (podzim 2017) munice kategorie "AHEAD" americkou firmou Orbital ATK proti dronům.

Novostí bylo reálné vyhodnocení pravděpodobnosti zásahu, které se ve výsledcích dosti lišilo od hodnot uváděných výrobci, což svým způsobem vyvolalo pozornost jak uživatelů, tak výrobců.

Například v té době Bundeswehr modernizoval ShPLK Gepard. Na jeho příkladu jsem na jednom sympoziu zhodnotil jeho palebnou efektivitu dosaženou modernizací. Po vystoupení na mě vyběhl „obršt" Bundeswehru, kde jsem získal utajovaná data o palebné efektivitě modernizovaného Gepardu. Nebyl schopen uvěřit, že reálnou palebnou efektivitu PL kanónových systémů lze přesně matematicky prognózovat pouze se znalostí dostupných podkladů, zejména pak použitím reálně formulovaného modelu chybového řetězce pravděpodobnosti zásahu vzdušného cíle.

Všichni výrobci zatajují, a ani neberou do úvahy, že bojová efektivita, tedy zásah vzdušného cíle, závisí především na přesné prognóze letu vzdušného cíle, ať se vede palba kanónem nebo PLŘS. A co je nejhorší, že ani sami armádní uživatelé v NATO toto nereflektují, jak jsem se o tom přímo přesvědčil na konferencích, kterých jsem se zúčastnil. Navíc je zcela úsměvné tvrzení, že systémy PVO budou schopny ničit raketovou, dělostřeleckou a minometnou munici RAM (Rocket, Artillery, Mortar).

To, co se deklaruje, je udáváno z testů, kdy vzdušný cíl letí v předem definované vodorovné přímkové dráze s předem definovanou rychlostí a za příznivých povětrnostních a pozorovacích podmínek. Takže reálná pravděpodobnost je tak nanejvýš do 30 až 50 % teoretické pravděpodobnosti zásahu.

Jako příklad (sice pro raketovou PVO) uvádím čerstvou skutečnost (srpen 2016) ze Sýrie. Izraelské armádě se nepodařilo sestřelit ruský dron ani dvěma odpálenými raketami Patriot a jednou ŘS odpálenou z letadla.

Schéma fungování systému PVO Skyshiled; větší foto / archív autora

Potlačení funkce přibližovacích zapalovačů snižováním odrazivosti cíle (technologie stealth) může být příčinou skutečnosti, že se izraelské armádě nepodařilo sestřelit dron ani dvěma odpálenými raketami Patriot a jednou ŘS odpálenou z letadla. Další možností je aktivní rušení funkce naváděcí hlavice ze strany dronu.

Řízené raketové střely mají bojovou pravděpodobnost zásahu cíle 70 až 90 %. To znamená, že vystřelením třech ŘS by měla být celková pravděpodobnost zásahu ruského dronu prakticky 100 %. Ke zničení však nedošlo a dá se také zcela vyloučit, že by selhalo navedení všech tří raket.

Potom jediným důvodem selhání může být "stealth" opatření dronu (maskovací nátěr, či jiné rušící zařízení), které snížilo pravděpodobnost zásahu ŘS méně než na 20 %, zřejmě v důsledku narušení funkce přibližovacího zapalovače.

Tedy snížením pravděpodobnosti zásahu jedne ŘS na 20 % by se vystřelením třech ŘS dosáhlo maximálně 50 % (mezní hodnota, pro kterou lze ještě reálně uplatnit teorii pravděpodobnosti) celkové pravděpodobnosti zásahu vzdušného cíle.

V podstatě se tedy dá říci, že je jedno, čím se střílí (raketa, kanón). Bojová efektivita PVO závisí především na systému detekce, identifikace a lokalizace cílů.

  • Detekovat cíl: odhalit existenci objektu na základě odhalení demaskujících příznaků.
  • Identifikovat cíl: zařadit cíl mezi konkrétní druhy cílů – určit tvar, rozměry cíle, stupeň ochrany a činnost cíle, a stanovit jakým způsobem může být hrozbou.
  • Lokalizovat cíl: určit polohu a pohyb cíle v prostoru.

Na to vše je jen nanejvýš čas do několika desítek sekund, někdy ani těch deset sekund nebude k dispozici k provedení palebného zásahu. S tím stojí či padá PVO.

A toto diskuze k článku Americká armáda testuje mobilní protivzdušnou obranu zcela míjí. To ukazuje na to, jak nízké je všeobecné povědomí o bojové efektivitě zbraňových systémů PVO.

Nahlásit chybu v článku


Související články

Jak přesně bombardují české lehké bojové letouny L-159 ALCA v Iráku?

České lehké bojové letouny L-159 ALCA již více než rok používá irácké letectvo k úderům na pozice ...

Robotické a autonomní systémy v Armádě ČR

Armáda České republiky pracuje na koncepci rozvoje robotických a autonomních systémů, především ...

Protiraketové dilema Saúdské Arábie: S-400 nebo THAAD?

Historicky první návštěva saúdskoarabského krále v Moskvě byla velkou diplomatickou událostí sama o ...

Americká armáda testuje mobilní protivzdušnou obranu

Americká armáda (US Army) na střelnici White Sands Missile Range v Novém Mexiku provedla ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:

  • MALI
    19:34 07.11.2017

    Drobné upřesnění k článku: ShPLK STROP I byl funkční vzor, který vznikl v rámci výzkumných prací v tehdejším VÚ-010 (Vojenský výzkumný ústav). ShPLHK STROP II byl prototypem, ...Zobrazit celý příspěvek

    Drobné upřesnění k článku:
    ShPLK STROP I byl funkční vzor, který vznikl v rámci výzkumných prací v tehdejším VÚ-010 (Vojenský výzkumný ústav).

    ShPLHK STROP II byl prototypem, který vyvíjela nejen KOTA Trenčín a Prototypa Brno, ale také ostatní firmy jako například VUES Brno, Křižík Praha, Tesla Pardubice a mnoho dalších, za řízení VÚ-010. Jeho základním problémem bylo, že vznikal ještě na základě objednávky MNO ČSSR a proto byl orientován na "východní" technologie. Se změnou režimu bohužel nedošlo ke změně orientace na "západní" technologie a proto logicky nemohl držet krok se světovou špičkou. Chyběla mu například termovize (zato byl dobrý v pasivních RL čidlech), výpočetní prostředky jeho SŘP už byly také zastaralé. Projekt ale doplatil hlavně na rozpočtové škrty v AČR.

    ShPLK STYX neměl pouze lafetovat palebný prvek systému Skyshield, tento měl být doplněn optickým zaměřovačem (obdobně, jako SKYRANGER, ale na Tatře 8x8). Za ukončením projektu STYX však nebyla nemožnost ufinancovat vývoj nabízeného PL kompletu, ale neadekvátní požadavky AČR, která požadovala v podstatě jiný systém, než nabízelo konsorcium Škoda/O-C a tím v podstatě nový vývoj systému, který by byl dražší, a na jeho nákup by už AČR neměla finanční prostředky. Detaily zde ale nebudu rozebírat (už to není podstatné).

    Stanovisko k článku:
    Plně souhlasím s názorem autora článku, že pro PL systémy jsou nejdůležitější otázky včasné detekce, lokalizace cílů a zamíření palebných prvků na ně. Nicméně si dovoluji nesouhlasit s jeho tvrzením, že je jedno, jaký prostředek proti danému cíli použijeme. Vždy je podle mého názoru nutné postupovat podle následujícího schématu palebného působení:
    1. na vzdálené cíle, a cíle na velkých parametrech a cíle ve velké výšce použijeme výhodněji raketové prostředky (kde pravděpodobnost zásahu cíle klesá s dálkou pomaleji, než u hlavňových prostředků - to platí pro řízené střely, u samonaváděcích raket Pz takřka neklesá - začne klesat až při ztrátě manévrovacích schopností rakety po vyhoření letového raketového motoru) a rovněž vyloučíme chyby zamíření vznikající manévrem cíle po výstřelu z PL kanónu);
    2. na kratší vzdálenosti (max. 2 až 4 km) použijeme hlavňové PL prostředky větších ráží (s AB municí), kde ve srovnání s ráží 20 mm využijeme větší přesnosti 35 mm kanónu a munice, vyšší rychlosti - kratší doby letu k cíli a prostorového efektu vzdušného rozprasku AB munice;
    3. na blízkou PL obranu pak můžeme použít vysokokadenční hlavňové PL prostředky s klasickou ("hloupou") municí (u ráže 20 mm do 1,5 max. 2 km - dál už ne).

    Ohledně C-RAM schopnosti PL systémů - plně souhlasím s názorem autora článku, že při klasickém použití dělostřelectva budou k ničemu (museli bychom jich mít desítky na jednu bráněnou lokalitu), nicméně lze očekávat, že proti ostřelování ojedinělými raketami (typicky jednohlavňový GRAD) mohou být C-RAM prostředky úspěšné, dále budou úspěšné proti prostředkům pro útok z odstupu a rovněž proti dronům a různým UAV (což bude pro fungující C-RAM systém maličkost).Skrýt celý příspěvek

  • Rase
    19:01 07.11.2017

    On už ani ten Gepard není zrovna top systém, většina je jen uskladněná. Bundeswehr výhledově přejde na nový systém SysFla. Součástí bude i Nächstbereichschutzsystem MANTIS. Věž s ...Zobrazit celý příspěvek

    On už ani ten Gepard není zrovna top systém, většina je jen uskladněná. Bundeswehr výhledově přejde na nový systém SysFla. Součástí bude i Nächstbereichschutzsystem MANTIS. Věž s kanónem a radarem byl představen i na Boxeru nebo ve vizualizaci i na Pumě.

    http://i41.tinypic.com/24mrehx... Skrýt celý příspěvek

  • Larry
    18:23 07.11.2017

    Vzhledem ke stavu a investicím do PVO v ČR, to znamená začít od nuly. Jisté kroky už MO udělalo, nákup radiolokační techniky, příprava akvizice nových systémů PVO. Je potřeba ...Zobrazit celý příspěvek

    Vzhledem ke stavu a investicím do PVO v ČR, to znamená začít od nuly.
    Jisté kroky už MO udělalo, nákup radiolokační techniky, příprava akvizice nových systémů PVO.
    Je potřeba řešit i to co se zrušilo. plošnou obranu území ČR, kdysi nazývanou PVOS.
    Neřešit jenom ochranu vojsk, 2 jaderných elektráren a Pražského hradu.
    Dańoví poplatníci si za svoji ochranu a bezpečí platí..
    P.S Závěry konference z 2001 bych bral s rezervou. Za 16let se dost věcí změnilo.Skrýt celý příspěvek

  • Lukas
    18:20 07.11.2017

    Pomysł osadzenia na tatrze 8x8 SPAAG jest ciekawy Jeszcze lepiej system hybrydowy - armata + rakiety na przykład 35mm + RBS-70 (albo lepiej - Umkhonto /Crotale ) Warto też ...Zobrazit celý příspěvek

    Pomysł osadzenia na tatrze 8x8 SPAAG jest ciekawy
    Jeszcze lepiej system hybrydowy - armata + rakiety na przykład 35mm + RBS-70 (albo lepiej - Umkhonto /Crotale )
    Warto też przetestować 76mm Draco - zasięg jest b. duży (nie potrzeba rakiet)

    Ale realne zdolności C-RAM są nieosiągalne dla mobilnych systemów. Taki system może zestrzelić pojedynczą rakietę... Ale wiemy że artyleria strzela salwami po kilkanaście pocisków.

    Ale do niszczenia dronów, i osłony innych systemów - są bardzo potrzebneSkrýt celý příspěvek

  • Poutnik
    18:14 07.11.2017

    Važeny p. autore, rad bych se Vas zeptal zda nemate takove poznatky i z Ruskeho přistupu k PVO. Taky se připojuji se žadosti o nastitěni (dle Vas) koncepce a techniky pro ...Zobrazit celý příspěvek

    Važeny p. autore,
    rad bych se Vas zeptal zda nemate takove poznatky i z Ruskeho přistupu k PVO.
    Taky se připojuji se žadosti o nastitěni (dle Vas) koncepce a techniky pro potřeby PVO našeho statu a to ve variante s neomezenymi zdroji a ve verzi s omezenymi zdroji. DěkujiSkrýt celý příspěvek

  • PavolR
    18:11 07.11.2017

    alexa123: Keby išlo iba o peniaze, ale má to zásadný logický zádrhel - účelom PVO nie je brániť hranice, ani na to zo svojej podstaty nie je stavaná. V najlepšom prípade má určitú ...Zobrazit celý příspěvek

    alexa123:
    Keby išlo iba o peniaze, ale má to zásadný logický zádrhel - účelom PVO nie je brániť hranice, ani na to zo svojej podstaty nie je stavaná. V najlepšom prípade má určitú schopnosť sebaobrany pred pozemným útokom.Skrýt celý příspěvek

  • petres
    18:10 07.11.2017

    Dobrý článek, který vychází z odborných znalostí. K reakci v diskuzi, ale doporučuji přečíst materiál z odkazu v úvodu (závěry konference PVO z roku 2001). zde uváděné hodnoty ...Zobrazit celý příspěvek

    Dobrý článek, který vychází z odborných znalostí. K reakci v diskuzi, ale doporučuji přečíst materiál z odkazu v úvodu (závěry konference PVO z roku 2001). zde uváděné hodnoty pravděpodobnosti zásahu při střelbě dávkou 20 mm rychlopalným kanonem a 35 mm kanonem (nevím, jestli původní provedení Oerlikonu s cca 500 r/min nebo novější s 1 000 r/min) s ABM municí, jsou pro mne překvapující, protože vyznívají ve prospěch 20 mm (vzhledem k tomu, jak klesá s přibývající vzdáleností cíle úspěšnost palby, by se zdálo, že 35 mm ráže nemá šanci uplatnit svůj větší dostřel). Vůbec nechci zpochybňovat odborné kvality autora, ale přesto všechno se mi nechce věřit, že dejme tomu na 1 000 - 2 500 m nebude mít 35 mm Oerlikon (1 000 r/min) s ABM municí vyšší úspěšnost než 20 mm Plamen (že by další snaha výrobce Plamenu po vrtulnících se uchytit v hlavňové PVO?). Druhá stránka věci je cena jako velmi důležitý parametr - jak pořizovací, tak provozní včetně munice, zde 35 mm prohraje.
    Každopádně určitě platí "Bojová efektivita PVO závisí především na systému detekce, identifikace a lokalizace cílů." Tato slova tesat do kamene.Skrýt celý příspěvek

  • Larry
    18:09 07.11.2017

    Z minulosti se učit musíme... ale. Ve vší úctě panu Vašíčkovi, nevím zda je stále činný na VA BRNO (UNOB), ale je potřeba si uvědomit, že dnes je třeba čelit novým hrozbám. Účel ...Zobrazit celý příspěvek

    Z minulosti se učit musíme... ale.
    Ve vší úctě panu Vašíčkovi, nevím zda je stále činný na VA BRNO (UNOB),
    ale je potřeba si uvědomit, že dnes je třeba čelit novým hrozbám. Účel použití PVO je dnes velice široký. Od působení na hypersonické střely ala Brahmos po drony, kdy jejich detekce a lokalizace vzhledem k rozměrům a odrazné ploše, schopnosti manévrovat i ve skutečně nízkých letových hladinách, při členitosti terénu v ČR je docela problém.
    Další věcí je mít prostředky na ničení takových cílů. Různé sítě na zachycení, systém analýzy spektra a jammingu (Rohde @ Schwarz)......
    Ukazuje se nezbytnost kombinace systémů hlavňovou a raketovou municí. viz Pantsir S-2.

    Počátkem všeho by měla být jasná legislativa , tedy vláda by měla být schopna změnit legislativu pro civilní letectví na základě odborné studie.
    Tzn. povinnost používání odpovídačů pro určité kategorie dronů je základ. Ovšem to by poslanci museli mít vůli něco řešit.

    Určit přesnou polohu cíle je zásadní věc, která ovlivňuje pravděpodobnost zničení cíle. Predikci letu letu zvládá i systém Sektor VS nebo LETVIS.
    Běžně se využívá výpočtů interpolací, extrapolací. To se jedná pouze o výpočet, realita může být jiná. (příklad systému Iskander -M kde interpolací lze dopočítat klasickou balistickou křivku, nicméně střela (střely) tohoto systému neletí po klasické balistické křivce což značně znesnadňuje jejich ničení)
    Dalším předpokladem úspěšného působení na cíle PVO je využití prostorů účinného působení systémů PVOS (překrytí). Jeden pluk s dislokací ve Strakonicích je nedostatečný.
    Pro detekci aktivní radiolokací (měření) je zapotřebí mít vhodné sajty (kóty),
    které se volí i s ohledem geografický profil, na kmitočty, výkony a charakteristiky antén lokátorů.
    V 90tých letech byl požadavek pokrytí RL polem od 300m, dnes je požadováno
    "od země" GND.
    V 60-70 tých letech prováděl VÚR Opočínek měření vhodných a vytipovaných které AČR po r. 89 opustila a většinou skončili u privátních vlastníků.
    Tento úkol je dnes téměř nemožné splnit.Skrýt celý příspěvek

  • alexa123
    17:35 07.11.2017

    lukus

    Tvoja otázka na p. Vašíčka má jeden závažný nedostatok - nezadal si mu pridelený objem peňazí na PVO pre AČR.

    lukus

    Tvoja otázka na p. Vašíčka má jeden závažný nedostatok - nezadal si mu pridelený objem peňazí na PVO pre AČR.

  • Tesil
    16:58 07.11.2017

    Učme se z minulosti.
    V dnešní době téměř kacířský titulek.Díky.

    Učme se z minulosti.
    V dnešní době téměř kacířský titulek.Díky.

  • lukus
    16:05 07.11.2017

    Výborný článek. Děkuji Rád bych se zeptal autora, jakou PVO by navrhoval pro AČR? s ohledem na současnost a blízkou budoucnost... Pokud by hypoteticky došlo na konflikt ...Zobrazit celý příspěvek

    Výborný článek. Děkuji

    Rád bych se zeptal autora, jakou PVO by navrhoval pro AČR? s ohledem na současnost a blízkou budoucnost...

    Pokud by hypoteticky došlo na konflikt uvnitř EU (třeba díky rozpadu EU a následné finanční superkrizi), jakou PVO by jsme museli mít, abychom uchránili hranice státu. aspoň po několik měsíců?Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 2 z 2