Protivzdušná obrana České republiky - čtyři kandidáti

Spyder
Izraelská armáda využívá pro SPYDER-SR české nákladní vozy Tatra; větší foto / Rafale

O modernizaci české protivzdušné obrany (PVO) má zájem pět firem - Lockheed Martin, MBDA, Kongsberg, Rafael a Diehl. Podle informací polského deníku Defence24, s ohledem na poptávané vlastnosti a s ohledem na nabídku daných firem, Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) vybere z následujících čtyř systémů - NASAMS, MEADS, SPYDER-MR (případně SPYDER-SR) nebo IRIS-T SLM.

Čtyři kandidáti pro modernizaci české PVO

MO ČR před časem poslalo oficiální žádost o informaci RFI (Request For Information) pěti předním výrobcům raketových systémů PVO. Tímto způsobem MO ČR provádí průzkum trhu a zjišťuje, jaké prostředky jsou na komerčním trhu k dispozici.

„Cílem průzkumu trhu je získat informace o existujících moderních systémech protivzdušné obrany středního dosahu, technologických trendech výrobců a o užívaných systémech v jiných zemích,“ uvedl pro magazín Euro Vladimír Lukovský, mluvčí MO ČR.

Své nabídky poslalo pět firem - německá firma Diehl, norská Kongsberg, americká Lockheed Martin, evropská MBDA a izraelská Rafael.

MO ČR plánuje pro potřeby armády nakoupit raketové prostředky PVO pro plošnou obranu krátkého dosahu SHORAD (SHOrt-Range Air Defense) a středního dosahu MSAM (Medium Surface to Air Missile), jako náhradu za raketové systémy 2K12 KUB.

Dálkový dosah nových kompletů PVO je požadován 50 km a maximální výškový 25 km. Podle nových informací Armádních novin se jedná o maximální tabulkové hodnoty, které nové komplety PVO nemusí bezpodmínečně dosáhnout.

AČR plánuje nákup čtyř baterií SHORAD/MSAM. Každá baterie zajistí ochranu prostoru o rozloze 55×55 km. V každé baterii tak může být jedno odpalovací vozidlo, nebo několik - záleží na dosahu použitých raket.

Nejde však jen o dostřel rakety, ale také o to, jak nové systémy pozemní PVO budou schopny spolupráce se současnými prostředky AČR - jako je například český systém velení a řízení (VaŘ) palby pozemní PVO RACCOS. Je otázkou doslova stovek milionů korun, zda půjde využít stávající VaŘ RACCOS, nebo se bude muset vybudovat zcela nové prostředky VaŘ palby pozemní PVO.

Stejně tak bude klíčové bezproblémové propojení nové pozemní PVO s novými 3D radary Armády ČR, které mimo jiné poslouží k navádění střel na vzdušné cíle.

Co se týče nosné platformy, lze s naprostou jistotu říci, že nové prostředky pozemní PVO budou umístěny na vozidlech Tatra .

Podle polského deníku Defence24, odolávajícího se na zdroje z MO ČR, podle nabídek daných firem i na základě požadovaných výkonů, se náhrada 2K12 KUB vybere mezi těmito nabídkami:

  •  + Lockheed Martin a MBDA / MEADS;
     + Rafael / SPYDER-MR;
     + Kongsberg / NASAMS ;
     + Diehl / IRIS-T SLM;.

Odpal střely PAC-3 MSE. / MBDA

Evropský MEADS

Nejvýkonnějším z nabízených je MEADS (Medium Extended Air Defense System) od firmy MBDA. MEADS je vyvíjen jako nástupce amerických systémů Patriot. MEADS pro své ozbrojené složky objednalo Německo a jedná se také o prodeji do Polska.

Součástí kompletu MEADS je víceúčelový střelecký radiolokátor, přehledový radar, prostředky VaŘ, odpalovací/zásobovací vozidla + střely PAC-3 MSE nebo IRIS-T SLM.

Veškeré části MEADS lze umístit na střední nákladní automobil. Konstruktéři se soustředili na skvělou strategickou (letecká/železniční přeprava) a taktickou mobilitu (doprava po vlastní ose). 

MEADS je schopen velmi rychlého bojového rozvinutí a zahájení činnosti - to je klíčové při ochraně postupujících nebo manévrujících vojsk. Po rozvinutí střely ničí vzdušné cíle v rozsahu 360°.

Systémy VaŘ mají otevřenou architekturu a dokáží zpracovávat informace z externích senzorů. Podle výrobce byl systém vyvinut tak, aby mohl být velmi rychle a snadno začleněn do vojenských systémů zemí NATO.

MEADS využívá jako aktivní prvek ničení americkou raketu PAC-3 MSE ( Missile Segment Enhancement ). PAC-3 MSE je navržená především pro ničení balistických střel.

PAC-3 MSE má dostřel cca 35 km a na tuto vzdálenost chrání území před balistickými střelami s doletem až 1000 km a před střelami s plochou drahou letu. MEADS tak může ničit ruské střely Iskander nebo z letadel/lodí vypouštěné střely s plochou dráhou letu. Není ale jasné, zda se také jedná o maximální dostřel proti pomalejším cílům (letadla), nebo účinný dostřel proti balistickým raketám.

Střela IRIS-T SLM má dostřel 40 km a dostup 20 km. Dodejme, že údaje o dostřelu je nutno brát s rezervou, neboť z tiskových materiálů firem často není jasné, zda se jedna o účinný nebo maximální dostřel.

V praxi bude záležet na profilu letu cíle (balistická raketa, stíhačka, bombardér, vrtulník), na radiolokační velikostí cíle nebo na jeho rychlosti. Samozřejmě platí, že velké a pomalé cíle (bombardéry) lze ničit na větší vzdálenost než malé a velmi rychlé cíle (rakety).

Ze všech nabídek je MEADS nejpokročilejší prostředek, s pravděpodobně nejlepší schopností ničit balistické střely a střely s plochou dráhou letu ze všech kandidátů.

Nicméně je otázkou, jak si výrobce za kvality MEADS nechá zaplatit. Dlužno také dodat, že se jedná o nový systém bez reálných dat z ostrého nasazení - pokud tedy nepočítáme v boji nasazenou antiraketu PAC-3 ze systému Patriot.

Odpalovací vozidlo kompletu SPYDER-MR. / Rafael

Izraelský SPYDER-MR

SPYDER-MR (Surface-to-air PYthon and DERby Medium Range) je izraelský komplet PVO krátkého a středního dosahu. Spyder je vyráběn od roku 2005 a kromě Izraele je zaveden v armádách Indie, Gruzie, Peru, Singapuru a Vietnamu.

Systém se skládá z vozidla s víceúčelovým radarem EL/M-2084 MMR (stejný radar je nabízen i jako nový 3D radar pro AČR) a vozidla pro odpalování střel I-Derby-ER (nejvýkonnější verze střel Derby s urychlovacím stupněm pro větší dostřel). Dodejme, že jde o minimalistickou verzi baterie, do které musí být také zapojeny systémy VaŘ a další podpůrná vozidla, případně vozidla s dalšími senzory.

I-Derby-ER mají dálkový dosah 50 km a výškový 16 km. Střely jsou však na rozdíl od MEADS optimalizovány nikoliv k ničení balistických střel, ale především letadel, vrtulníků, dronů a přesné letecké munice.

Izrael také nabízí SPYDER-SR s dostřelem 20 km a dostupem 9 km. SPYDER-SR dokáže použít střely Python-5 a původní střely Derby (zvětšena verze střely Python-4). Python k navedení na cíl využívá palubní infračervený senzor, Derby vlastní radar.

V případě potřeby lze střely Python-4 a Derby použít na bojových letadlech, včetně stíhaček JAS-39 Gripen.

Další závažnou otázkou je, kolik úsilí a peněz si vyžádá zapojení izraelských kompletů Spyder do bojových systémů NATO. Nesmí se také zapomenout na větší výzvy při řešení údržby a oprav díky prosté zeměpisné vzdálenosti České republiky a Izraele.

Odpal střely SL-AMRAAM ze systému NASAMS; větší foto / Raytheon

Norský NASAMS

NASAMS je určen k ničení všech typů vzdušných cílů - od stíhacích letadel, přes bitevní vrtulníky, drony, až po přesně naváděnou leteckou munici. Opět platí, že NASAMS není určen primárně k ničení balistických raket.

Komplet se skládá z odpalovacího vozidla (každé nesoucí šest upravených střel AIM-120 AMRAAM), vozidla s radarem AN/MPQ-64 (vylepšený radar Sentinel), vozidla řízení palby a vozidla pro elektro-optický průzkum (se senzorem MSP500) vzdušného prostoru.

NASAMS je de facto univerzální platforma PVO pro nejrůznější typy střel země-vzduch. Základní střelou země-vzduch je SL-AMRAAM, resp. nejnovější AMRAAM-ER. V obou případech střely využívají technologie a komponenty známých leteckých střel vzduch-vzduch AIM-120 AMRAAM.

Maximální dálkový dosah SL-AMRAAM je 25 km a výškový 14 km. AMRAAM-ER je v podstatě upravená střela RIM-162 ESSM využívající radarovou naváděcí soustavu střel AIM-120.

AMRAAM-ER vstoupí do služby v roce 2019. Dálkový dosah má být o 50 % a výškový o 70 % větší než v případě SL-AMRAAM.

V případě potřeby NASAMS dokáže použít také zmiňované RIM-162 ESSM i levnější střely krátkého dosahu AIM-9X Sidewinder. NASAMS najdeme ve výzbroji Norska, Finska, Spojených států, Španělska, Nizozemska, Ománu a a Chile. Několik kompletů NASAMS objednala také Litva.

Odpal střely IRIST-T SLM. / Diehl

IRIS-T SLM

Vývoj střely vzduch-vzduch IRIS-T (Infra Red Imaging System Tail/Thrust Vector-Controlled) započal v polovině devadesátých let jako společný projekt Německa, Itálie, Řecka, Švédska, Norska a Kanady. Hlavním cílem bylo nahradit americké střely krátkého dosahu AIM-9, respektive k nim nabídnout "evropskou" alternativu. Koordinátorem vývoje nové střely se stala německá společnost Diehl.

V roce 2007 německá firma Diehl představila pozemní verzi střely IRIS-T SL (později výkonnější IRIS-T SLM) verzi  s výkonnějším raketovým motorem pro pozemní PVO. Během většiny letu se o navedení střely stará radiolokátor - infračervená hlavice střely je aktivována až těsně před zásahem.

Také v případě IRIS-T SLM platí, že je určená k ničení všech vzdušných cílů (letadla, střely s plochou dráhou letu, přesná munice) s výjimkou balistických raket.

Jako u všech výše jmenovaných lze veškeré komponenty IRIS-T SLM umístit na střední nákladní automobil. Podle výrobce jde komplety údajně lehce zapojit do národních systémů VaŘ, tedy teoreticky i do českého systému RACCOS.

Výškový dosah střel IRIS-T SLM je 20 km a dálkový 40 km. Odpalovací vozidlo pomocí střel IRIS-T SLM dokáže ničit cíle v rozsahu 360 °.

Současný struktura systému RACCOS Armády ČR. / Retia

Závěr

Článek neměl za cíl přinést vyčerpávající popis všech možností a schopností kandidátů. Řadu klíčových technických parametrů výrobce veřejně neuvádí a jen z veřejných informací nezle posoudit, který systém je nejlepší.

Pozemní prostředky PVO nelze také porovnávat prostým posouzením dosahu a dostupu raket. Pokud výrobce uvádí jistý dosah/dostup, ještě to neznamená, že na tuto vzdálenost systém dokáže zničit jakkoliv velký, rychlý nebo manévrující cíl.

Nemluvě o takových “drobnostech” jako jsou protiopatření cíle - od používání flér proti infračerveně naváděným střelám, přes aktivní elektronické rušení.

AČR tak musí zvážit, zda chce působit i proti balistickým raketám nebo “klasickým” cílům - stíhací letadla, nízko letící cíle, manévrující cíle, řízené střely s plochou dráhou letu, drony, atd.

Je také důležité, zda nakupované systémy PVO musí působit nezávisle na dalších prostředcích AČR (radary, VaŘ, aktivní prvky ničení), nebo ve spolupráci (nové 3D radary, VaŘ, atd.).

Nakonec jistě neocenitelným benefitem každého zbraňového systému jsou data z reálného nasazení.

Zdroj: Defence24, Defense News

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Protivzdušná obrana České republiky. Jak dál?

Ministerstvo obrany (MO) v následujících letech nakoupí celou škálu techniky pro pozemní ...

České Gripeny "útočily" na námořní lodě

Začátek druhého týdne působení českého „Air Policingu“ na Islandu přinesl po několika letech našim ...

Výběrové řízení k průzkumákům AČR: Krev, pot a dřina

Sun Tzu: „Umění války je založeno na umění klamu. Když jsme schopni zaútočit, musíme vypadat, jako ...

Kanóny a lasery pro vozidla Stryker

Americká armáda převzala první prototyp kolového bojového vozidla Stryker XM1296 s 30mm automatickým ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

UPOZORNĚNÍ: Zeleně budou vždy označeny nejnovější příspěvky za 24 hodin. Podobu diskuze stále ladíme a snažíme se vyjít vstříc všem konstruktivním připomínkám.

Stránka 1 z 2
  • Rase
    16:17 16.11.2016

    Až jednou budeme vybírat PVO blízké podpory pozemních jednotek, tak zajimavý je Jihokorejský K-30 Biho. Rovnou osadit na budoucí BVP.
    http://defence-blog.com/army/south-korea-tests-upgraded-k30-biho-self-propelled-air-defence-system.html

  • Charlie
    08:51 15.11.2016

    Chlapi na kanony zapomeňte, problém je totiž ten, že i tehdá za druhé války byly účinné metody, jak se bombarďáky mohly flaku vyhnout (on totiž granát letí nahoru docela dlouho), a dneska, dkyž všechno lítá minimálně 2x,a le spíš 3c-4x rychlejc nemáte šanci nic trefit.

    Pokud jde o naváděnou munici - problém je s energií. Každý manévr vám sežere spoustu energie a dělostřelecký granát je poměrně lehká věc (v porovnání s raketou), takže jí má relativně málo, tudíž pár manévrů a místo letu nahoru vám začne padat. Navíc je i poměrně malý, což znamená málo trhaviny a málo střepin, čili potřebujete jich hodně (a jste na štíru s cenou) a to znamená hodně děl, což přidělá problémy logistice a je to drahý.

    Schválně se zajeďte podívat do Lešan, jak obrovsské monstum je ta protiletadlová stotřicítka, co tam stojí u pavilonu škodováckých děl - ukrutné mostrum, které navíc svými výkony nestačí ani na toho KUBa.

    Poslední nasazení velkorážových flaků bylo v Namu, kde ho Severovietnamci používali jako přehradu, která měla US letadla nasměrovat před baterie raket. A mohli si to dovolit, protože jim ty krámy Sověti dávali ve velkým a za hubičku, protože jim samotným už byly k ničemu.

  • kazd
    21:10 14.11.2016

    BTW:
    DEFCON: Azerbaijan to acquire Iron Dome defense system batteries

  • dusan
    16:31 14.11.2016

    petr.svetr

    Tiež ma to napadlo. Paľba batérie húfnic samozrejme presná nikdy nebude ... ale nadá sa nijako rušiť a netreba nič nové kupovať ... stačí len upravená munícia pre stávajúce delostrelectvo.

    Samozrejme by bolo nutné vymyslieť systém riadenia paľby .,... ale hlavne proti vrtuľníkom by to mohlo byť celkom účinné ....

  • logik
    18:01 13.11.2016

    A neprodal by někdo kdo upgraduje na Dčka ta Cčka?

    Na druhou stranu, mezi těma generacema je takovej rozdíl v doletu, že ve vzájemnym souboji je to podobný, jako jít se sidewindrama na amraamy. Je otázka, jestli má smysl živit takováto polovičatá řešení: na air policing sidewindry stačí, a na reálnou válku jsou zas budou Cčka brzo zastaralý....

  • KOLT
    17:34 13.11.2016

    Tedy, ony AIM-120D jsou snad ještě dražší než Meteory...

  • KOLT
    17:24 13.11.2016

    Chápu to správně, že pokud bychom chtěli zmnožit naše zásoby raket AA středního dosahu, museli bychom buď někde sehnat starší AIM-120C5 nebo koupit šíleně drahé Meteory? To tedy potěš koště :-/

    Mmchd, proč se tedy u radaru Gripenů píše o kompatibilitě s AMRAAMy verse C7? Respektive jaký smysl by mělo mít kompatibilní radar, když zbytek SW kompatibilní není?

  • Starlight
    17:58 12.11.2016

    Pro základní představu o současných cenách sériově vyráběných protiletadlových řízených střel pro různě výkonné systémy protivzdušné obrany jsem vytáhnul ceny z aktuálních a starších rozpočtů US ARMY, USAF, US NAVY, Missile Defense Agency (MDA), za které je pořizuje americké ministerstvo obrany.

    Pochopitelně rozdílným cenám jednotlivých typů protiletadlových střel odpovídají jejich rozdílené schopnosti.

    Ceny uvádím pro referenci pouze za hardware vlastní střely (Missile Hardware/ All Up Round). Ve skutečnosti jsou pořizovací náklady vyšší a označují se jako Weapon System Unit Cost (= Flyaway Unit Cost + Support Cost, kde Flyaway Unit Cost, kromě vlastní střely zpravidla zahrnuje přepravní/odpalovací/skladovací kontejner nebo jiné vypouštěcí zařízení, a další).

    A) Protiletadlové a protiraketové systémy US ARMY:

    Stinger Block 1 (FIM-92 Block I):
    FY 2003 – 0,105 mil USD za kus pro výrobní dávku 139 kusů (US ARMY). V cenách FY 2016 to odpovídá 0,138 mil USD.

    Sidewinder (AIM-9X Block II a Block II+ ) – použity v novém protivzdušném systému US ARMY Indirect Fire Protection Capability Increment 2 – Intercept (IFPC Inc 2-I):
    FY 2016 - 0,350 mil USD za kus Block II pro výrobní dávku 631 kusů (177 US NAVY + 354 USAF).
    FY 2017 - 0,429 mil USD za kus Block II pro výrobní dávku 107 kusů (37 US NAVY +70 USAF) a 0,464 mil USD za kus Block II+ pro výrobní dávku 218 kusů (78 US NAVY +140 USAF).

    AMRAAM (AIM-120D) – asi v systému NASAMS (viz poznámky na konci):
    FY 2016 - 0,921 mil USD za kus pro výrobní dávku 714 kusů (138 US NAVY + 262 USAF + 314 FMS).
    FY 2017 - 0,983 mil USD za kus pro výrobní dávku 666 kusů (163 US NAVY + 253 USAF + 250 FMS).

    PAC-3 Missile (MIM-104 Patriot Advanced Capability (PAC) 3):
    FY 2005 – 3,05 mil USD za kus pro výrobní dávku 108 kusů (US ARMY). V cenách FY 2016 to odpovídá 3,77 mil USD.

    MSE Missile (MIM-104 PAC-3 Missile Segment Enhancement (MSE)):
    FY 2016 – 3,94 mil USD za kus pro výrobní dávku 112 kusů (US ARMY). Weapon System Unit Cost je 4,598 mil USD.

    THAAD Interceptor (MIM-144 Terminal High Altitude Area Defense (THAAD)):
    FY 2016 – 10,1 mil USD za kus pro výrobní dávku 38 kusů (US ARMY). Weapon System Unit Cost je 13,178 mil USD.

    B) Protiletadlové a protiraketové systémy US NAVY:

    Rolling Airframe Missile (RIM-116 RAM Block II):
    FY 2016 - 0,740 mil USD za kus pro výrobní dávku 90 kusů (US NAVY).

    Evolved Sea Sparrow Missile (RIM-162 ESSM Block I) – různé verze pro vypouštěcí zařízení Mk.41 nebo Mk.29:
    FY 2016 – průměr cca 1,0 mil USD za kus pro výrobní dávku 30 kusů (US NAVY). Weapon System Unit Cost je 1,256 mil USD.

    Evolved Sea Sparrow Missile (RIM-162 ESSM Block II) – tato střela, která má naváděcí systém využívající technologie z AIM-120, je uvažovaná i pro systém NASAMS 2:
    FY 2018 – Weapon System Unit Cost je 2,184 mil USD za kus pro výrobní dávku 28 kusů (US NAVY).

    Standard Missile SM-6 (RIM-174 Standart ERAM/SM-6 Block I a Block IA)
    FY 2016 – průměr cca 2,6 mil USD za kus pro výrobní dávku 113 kusů (US NAVY). Weapon System Unit Cost je 3,692 mil USD.

    AEGIS BMD SM-3 (RIM-161 Standard Missile 3/ SM-3 Block IB):
    FY 2016 – průměr cca 10,439 mil USD za kus pro výrobní dávku 49 kusů (US NAVY). Weapon System Unit Cost je 13,261 mil USD.

    AEGIS BMD SM-3 (RIM-161 Standard Missile 3/ SM-3 Block IIA):
    FY 2018 – Weapon System Unit Cost je 30,446 mil USD za kus pro výrobní dávku 7 kusů.

    C) Protiraketové systémy USAF:

    Ground Based Interceptor (GSI)
    FY 2010-2012 – průměr cca 90 mil USD za kus pro výrobní dávku cca 7 kusů ročně.

    Poznámka ke střelám AIM-120:

    USAF a US NAVY už alokuje rozpočet a objednává pouze střely ve verzi AIM-120D (dříve označované jako AIM-120C-8). Zda pro program FMS běží ještě výroba předchozí verze AIM-120C-7 není známo. U systému NASAMS/NASAMS 2 se v některých pramenech uvádí a integrace střel AIM-120B a AIM-120C (až po verzi C-7).

    Pro české čtenáře je asi nejdůležitější, že verze AIM-120C-5 se už dlouho nevyrábí. 24 operačních střel (plus 2 cvičné) AIM-120C-5 bylo objednáno v roce 2005 (dodány v roce 2008) pro stíhací letouny JAS-39C/D Gripen našeho letectva.

    Bohužel letouny JAS-39C/D i s nejnovější verzi software MS20 (kterou české letectvo zakoupilo) novější verze AIM-120C-7 a AIM-120D nepodporují. Švédské letectvo a SAAB se v MS20 soustředili na evropskou protiletadlovou střelu dlouhého dosahu typu Meteor. A v současnosti své zdroje zaměřují na zcela novou verzi Gripenu JAS-39E/F.

    Podle vyjádření firmy SAAB nabízejí pro JAS-39C/D na přání integraci střely AIM-120C-7 v o další softwarové verzi MS20+, která ale bude až někdy okolo roku 2025. Není ale jasné, zda tato integrace je už finančně kryta švédskou vládou nebo SAABem, nebo zda všechny vývojové náklady bude muset hradit případný zahraniční zájemce.

  • kalamar
    08:57 12.11.2016
  • skelet
    22:37 11.11.2016

    Kozlus: náboje DART pro kanóny ráže 76mm jsou naváděné na cíl. Takže to podstatně zvyšuje šanci na zásah
    ----
    Otázkou je jestli neudělat následující: Na podvozek T815-7 umístit věž s kanónem ráže 35mm, resp.40mm (ráže 57mm bude mít problémy se střelbou za jízdy). A na vozidle by byly pouze pasivní systémy (něco jako ADATS a lokátor ze Strop II). K němu by byl v případě nutnosti připřažen tandemový přívěs, na kterém by byl umístěny OZ PLŘS a radiolokátor. Pro zlepšení trakce by byl přívěs pochopitelně vybaven hydraulickým pohonem. A pochopitelně by oba dva systémy mohly být používány i odděleně.

  • petres
    20:10 11.11.2016

    u té kombinace věže Mantis + RBS-70NG by mne zajímala jedna věc. A to nakolik omezí střelbu z kanonu potřeba zaměření po laserovém paprsku pro střelu. U starší verze RBS-70 vím, že operátor musel záměrný kříž držet co nejpřesněji na cíli (vliv otřesů při souběžné střelbě s kanonu), u verze NG prý stačí, když cíl nevypadne ze zaměřovace, hlavice se na cíli udrží sama. Proto jsem psal o střele s IR zaměřením (ta je zase znadněji zarušitelná) a F and F, která ma navíc větší dosah. Protože pokud by byla u kanonu použita ráže 57x438 mm s 3P programovatelnou municí (Bofors Mk3, námořní verze je samozřejmě moc těžká) je účinný dosah (7 600 m) srovnatelný s RBS-70NG a účinek na cíl impozatní (viz https://www.youtube.com/watch?v=rldn9Hvzih4, na stránkách výrobce jsou uvedeny i možnosti použití proti pozemním cílům - např. proražení zdi budovy a exploze uvnitř), Ale jednu nevýhodu to proti RBS-70NG má a to, že radarově "svítí".
    Pro zajímavost dodám, že pokud v nouzovém případě je pro vlastní obranu RBS-70 použita proti obrněnému cíli má uváděnou průbojnost 200 mm RHA (v podstatě stejná je uváděná u britského Starstreaku s kinetickou hlavicí - 3 šipkami).

  • Kozlus
    18:32 11.11.2016

    petr.svetr: na tyhle vzdalenosti uz je problem s dobou letu projektilu. Raketa si upravuje drahu letu, ale projektil to nezvladne, takze manevrujici cil uz muze byt mimo jeho schopnosti. Zvetsenim raze (a tedy i vysledneho oblaku strepin) a rychlopalbou do sirsiho prostoru, se to muze eliminovat na kratsi vzdalenost, ale rozhodne ne na nejakych 30-40 kilometru.

  • petr.svetr
    17:57 11.11.2016

    Napadla mi taková myšlenka,co takhle oprášit flaky ?
    Takový protiletadlový kanon 88mm z druhý světový (je mi jasné ,že je zastaralý) nebo nějaký podobný ekvivalent + 88mm fragmentační munice by pokryla okruh 9km -při dnešních dělostřeleckých možnostech ,třeba DONAR s ráží 155mm který zvládne C-RAM by to neměl být problém a pokryl by cca 30-40km v dálce a min 15km ve výšce.

  • Rase
    14:48 11.11.2016

    Většina Gepardů už byla z Bundeswehru vyřazená (něco mají Rumuni) a zbytek bude nahrazen novým systémem SysFla. Což je v podstatě systém Skyshield (baterie s věžemi MANTIS). Pokud tedy chceme něco moderního, tak původní kanóny od Oerlikonu, Němci posunuli dál. Nějaká kombinace věže Mantis (s nějakým radarem) + třeba RBS-70NG by byla super kombinace pro podporu pozemních vojsk. Nějaká levná a samostatná věž "Mantis" na trhu je, nebo bude, jelikož ji představili i na ukrajinském OTčku

  • petres
    13:32 11.11.2016

    Postrádám jasný plán modernizace naší PVO jako celku, něco na způsob polských programů Grom (naš ekvivalent je RBS-70 včetně verze NG, pokud bychom měli nejenom přenosné verze, ale i mobilní na lehké kolové platformě pro lehké jednotky, tak se mi to zdá jako dobrá volba), Narew (do 25 km, zde soutěží NASAMS II, izraelské SPYDER a Iron Dome, francouzská Mica VL a německý IRIS-T), Wisla (požádovaná schopnost ničit i balistické střely, Patriot, SAMP/T, mimochodem cena 8 systémů Patriot měla být kolem 105 mld. Kč). Poslední patro má tvořit americký systém Aegis (SM-3).
    Přijde mě, že se snažíme jedním systémem pokrýt dvě patra PVO (Strela i KUB). Možná je to jenom nedostatkem informací - KVAČR nepřímo mluví o systémech s dosahem do 100 km ("Schopnosti ničení vzdušných cílů nad 100 km a protiraketové obrany budou rozvíjeny ve spolupráci s NATO"), poptávka je po systému s pokrytím 55x55 km).
    Jak už tady v příspěvcích zaznělo, nevidím tam systém pro krytí mechanizovaných jednotek (výkonější náhrada náhrada 9K35M Strela-10M), pokud se tedy jako s náhradou nepočítá s mobilní verzí RBS-70 NG.

    Charlie, také by se mi líbilo, kdyby na podvozku byl umístěný Oerlikon 35/1000 (a stačil by jeden, německé Gepardy mají dva 35/550, na úplném začátku 90. let vyvíjela Škoda Plzeň projekt STYX s Oerlikonem) doplněný Crotale Mk3. Myslím, že by to mohlo mít i slušný exportní úspěch. Na západě není obdobný systém na jednom podvozku (MANTIS/Skyranger nemají střely). I když ( a to by jeden podvozek asi s dostatečnou zásobou munice nezvládl) místo 35 mm Oerlikonu by 57 mm Bofors byl ještě lepší (takový kompromis mezi 35 mm Oerlikon a 76 mm DRACO od OTO Melara). Ale konec snění :-).

    I když jsem příznivcem izraelských zbraní, myslím si že SPYDER-MR není ten nejhodnější pro nás.

    Systémy IRIS-T SLM a MEADS se částečně překrývají, MEADS umí více.
    Problémem u systémů Patriot i MEADS je velmi vysoká cena střel PAC-3 MSE. Američené se to snaží řešit u modernizovaných Patriotů izraelskými střelami Stunner (ze systému David's Sling), které mají mít údajně lepší výkonnové parametry při nižší ceně (píše se 4-5x! levnější).

    Pokud systém NASAMS II je schopný odpalovat střely rozsahu od AIM-9X Sidewinder, přes SL-AMRAAM (ER) až po poslední verze RIM-162 ESSM (E)s údajným dosahem až ke 100 km a vektorováním tahu (čili je dostatečně schopný reagovat na manévry cíle), má otevřenou architekturu a bude vybaven dostatečně kvalitními (přehledovým i střeleckým) radary, kvalitním naváděním na cíl (dual-mode - X-band radar + IR, pro zajímavost např. umí 3 útočné profily - nejenom přímý útok na cíl, ale i útok z převýšení (lofted, pro delší dolet) a třetí "J-Line" útok - ten je opakem lofted trajektorie. Při útoku J-Line, letí střela v nízké výšce a poté provede příkré stoupání k cíli. To umožňuje střele zůstat skrytá zraku pilota až do posledních okamžiků jejího útoku a umožňuje útok z více směrů, zatímco jedna střela útočí s lofted profilem a druhá J-Line, dávají minimální šance pro únik).
    Jeví se mi jako systém schopný reagovat nejenom na současné hrozby, ale i na ty budoucí, který jsme schopni ufinancovat.

  • Rase
    12:21 11.11.2016

    Mattauch:
    na ničení vzdušných cílů vznikla varainata CV9040 AAV.
    http://www.army-technology.com/projects/cv90/images/cv90_3.jpg
    Klasické CV90 sice taky něco dokáže, ale má omezení, která zmiňuješ.
    Jak zmiňujete Strop II, tak ten měl být osazený kanónem Oerlikon. Od té doby se hodně změnilo, společnost vlastní němci, tak by by moderní varianta byla spíš dopodbná modulu Mantis:
    http://modelltechnik24.de/Mantis/Auf_Fahrzeug.JPG

  • Charlie
    12:03 11.11.2016

    Mattauch: obvykle se protiletadlová baterie zařazovala do organizační struktury pluku, nevím jestli by třeba palebný oddíl měl být přímo organickou jednotkou praporu, nebo je lepší je přidělovat z nadřízeného stupně (tj. toho pluku).

    Radiolokátor: ono je dobré mít oboje - když je vidět a nepřítel ruší, tak můžu použít optiku, pokud vidět není, tak jedu na radar. Komplet s raketama s dosahem 30km se bez radaru neobejde. Možná by šlo mít jeden radar pro přehledovou i palebnou roli s tím, že celokruhový přehled dodá samostatný radar žazený v rámci baterie (s jedním radarem si kupříkladu vystačila Shilka).

    Primární účel je samozřejmě ochrana mechanizovaných svazků proti všem druhům vzdušného napadení (letouny, vrtulníky, řízená i neřízená letecká munice, eventuálně C-RAM). Proto právě kombinace kanon-rakety (kanony mají kupříkladu mnohem kratší reakční časy proti cílům typu "vyskakující" vrtulníky,protože nepotřebují "zamknout" cíl).

    Rakety - jedná se o to, že kanonový komplet má efektivní dostřel limitovaný nějakými 2-3km podle ráže, zatímco raketové komplety středního dosahu jsou už řazeny spíš v rámci vyšších jednotek (typicky divize). Dostat na úroveň pluku něco, co má dostřel od nuly až po nějakých 20-30km nám neuvěřitelným způsobem zahustí obranu a zároveň umožní přenechat kompletům středního dosahu důležitější cíle. Proto se mi rakety tak líbí.

    Použití IFV v roli PVO - to je možné při přesunu, ale v boji je posádka zaměstnaná vyhledáváním cílů a jejich ničením (včetně cílů udaných sesedlou pěchotou). Starat se ještě o případná letadla (která se navíc můžou objevit buhvíodkud). Jeden z důvodů vysokých ztrát izraelských tanků v JomKippurské válce bylo, že posádky místo ničení tanků střílely po všem možném (auta, OT, BVP).

    Další věc - munice nesená BVP je obvykle nějaké mnoštví AP (SABOT) proti obrněným cílům, ale většina je nějaká varianta HE (HEI), zatímco proti vzdušným cílům potřebujetě nějakou fragmentační (HE-FRAG s časovým zapalovačem, AHEAD).

    Ještě mě napadá: elevace. Kanony na většině BVP nedosahují extrémních hodnot elevace potřebných pro postřelování vzdušných cílů a jejich věže nemusí být asni achopny rychlejší cíle sledovat kvůli pomalému odměru.

    Gorn: Pokud jde o rakety na "hybridu" dle mého (a je to jen soukromý názor) to chce něco s dostřelem alespoň 15-20km, aby měly vůbec nějaký smysl. Problémem je, že není moc co brát:

    ADATS - starý, s malým dostřelem, problematický (zavedly defacto jen tři země).

    Rapier - na svojí dobu špička, ale dnes už zastaralý a má se vyřazovat, a je SACLOS s manuálním sledováním, což ho omezuje jen na dobré počasí.

    Crotale - taky starý, ale nabízí nejlepší dostřel.

    Možná, opravdu jen možná bychom mohli jako perspektivní považovat střelu CAMM, což je uvažovaná náhrada Rapieru, nebo použít nějakou pozemní variantu AMRAAMu, která má ten dostřel zase už zbytečně veliký (a je skoro 2x tak těžší než třeba Crotale).

  • Mattauch
    22:24 10.11.2016

    Charlie:
    když se bavíme o PVO mechanizovaných útvarů, v do jakého stupně by jste je zařazoval? a v jakém počtu?

    Osobně bych vlastní radiolokátor i oželel, ono poblíž nepřítele ho žádný prostředek nebude používat příliš dlouho - bude zničen. Jelikož ten kdo má nebezpečné letectvo má obvykle i nebezpečné jednotky elektronického boje.

    K čemu rakety? jde jen o účinný dostřel, nebo to má i jiný důvod?

    Co má být primárním cílem systému? Vrtulníky, drony, pomalá bitevní letadla?

    ------------------------------------------------------------------------------------------------------

    Svými otázkami jsem směřoval k tomu, co nám specializovaný systém nabídne navíc oproti mírnému rozšíření PVO schopností běžného nového IFV.

    Totiž, nová IFV mají velice slušné zaměřovací systémy (opravdu nedokážu zhodnotit jak velký je zde rozdíl oproti optronické větvi zaměřovacího systém PVO), ráži 30 - 40mm (pravda obvykle s nižšími úsťovými rychlostmi oproti speciálům PVO), programovatelnou munici a kadenci 200 - 300 výstřelů za minutu.

    Samozřejmě, pro IFV je postřelování vzdušných cílů sekundární záležitostí a nikdy nebude dosahovat výkonů plnokrevného systému PVO, ale zas uvažte, že na praporu je těch vozidel přes 30 a ne 4... tedy ani není potřeba tak velký účinný dostřel pro pokrytí celého prostoru rozvinutí a ta nízká kadence najednou není tak nízká, když si uvědomíme možný počet efektorů působících na cíl. Nemluvě o bojové odolnosti obrany. Když ztratím jeden ze 4 systémů PVO je to blbé, když ztratím jedno ze 30 IFV, na účinnosti obrany ani pokrytí prostoru se celkem nic nezmění.

    Někdo může oprávněně namítnout, že takový systém by poskytoval jen velmi malou ochranu zabezpečovací části praporu, to je pravda. Ale tuto část praporu (místo velení, obvaziště, logistika, četa oprav techniky, atd...) může být kryto RBS - 70 (tahle část praporu je stejně z většiny na tatrách a UAZ /LR) které jsou již zavedeny.

    Ostatně na toto užití IFV bylo již pomýšleno u BVP 2 (byť v tomto případě si úspěšné užití nedokážu s ohledem na technologickou úroveň představit), kde velitel disponuje denním zaměřovačem 1PZ-3, který je určen především pro palbu na vzdušné cíle a dokonce je tomuto užití přizpůsoben i "systém řízení palby", který umožňuje přepnout zbraň na vysokou kadenci (550 výstřelů/minutu) a zároveň vyblokuje vertikální stabilizátor. Tak nějak si říkám, že dnešní úroveň technologie je úplně jinde a tak by bylo možné překonat tehdejší značná technická omezení a využít výhod které jsem nastínil výše.

    Jako největší potíže bych předpokládal:
    1) čas nutný k zahájení palby - u moderních IFV jsem se setkal s údajem 6s (CV9040), nicméně tam čas zahrnoval zjištění cíle velitelem, předání střelci, volbu typu cíle - munici a počet výstřelů standardně určuje počítač, změření vzdálenosti a odpal. Když vezmu v úvahu, že v tomto případě může být typ cíle stanoven předem (neboť bez varovného hlášení z nadřízeného stupně je využití prostředků této kategorie stejně iluzorní) a nemá opodstatnění pracovní schéma hunter - killer, ale spíše killer - killer, tak je pravděpodobný kratší reakční čas.

    2) nutnost zapracování propočtových funkcí pro nové typy cílů do systému řízení palby - moderní zaměˇřovací systémy již pracují s predikcí pohybu cíle

    3) možné potíže s aktuálností údajů o vzdálenosti cíle následkem vyšších rychlostí cůlů

    4) systém uvědomění - vzhledem k absenci vlastních prostředků pro zjištění vzdušného ohrožení je nezbytné včasné varování z nadřízeného stupně obsahující: azimut, vzdálenost a pokud možno výšku letu a charakter cíle, přičemž informace musejí být aktuální.

  • Gorn
    21:56 10.11.2016

    Charlie: tak ten nápad už tu byl před dvaceti-třiceti lety a dotáhlo se to celkem daleko (STROP II), takže to nepochybně lze uskutečnit i v ČR.
    Nicméně bych chtěl upozornit nato že i STROP nesl šidítko (tedy východní ekvivalent Stingeru). Ty rakety tradičně kanóny nedablují, naopak umožňovali kompletům jako Gepard být efektivní (no omezeně) i bez zaměřovacího radaru, což při poruše, pohybu, nebo v situacích kdy nepřítel dokázal radar efektivně zarušit bylo naprosto klíčové. Pochopitelně hybridy které pro vedení palby nepoužívají radar (případně ne výhradně) ty šidítka mají často taky (viz ten STROP), ale tam to není nějak zásadní.
    Každopádně Cortale není nic levného nebo jednoduchého, samostatně je to efektivní systém, používat to jako doplněk je trochu zbytečné. Ironicky má Francie jedno z nejlepších šidítek- Mistral, což bych viděl jako reálnou alternativu (Nížší cena, jednoduchá integrace, nízké/nulové nároky na řízení palby). Nebo, když už chcete raketu která bude lepší, co takhle nějaký systém se schopností probít trochu pancíře (třeba RBS 70, nebo Starstreak)? Takový hybrid by teoreticky byl vysoce univerzální, schopný zničit skoro všechno na zemi a ve vzduchu, můžeme to pojmenovat Tatra Terminátor :D

  • KOLT
    21:26 10.11.2016

    Možnost použití stejných střel (jen s přidaným boostem) na letadlech a v PVO je samozřejmě výhoda. Mám ale dojem, že to zpravidla má vliv minimálně na dostřel těch raket. A určitě je lepší mít klidně trochu horší systém, ke kterému máme dostatek raket, než super věcičku s minimem munice. Na druhou stranu šetřit zrovna na PVO mi jako dobrý nápad nepřijde.

  • segal7
    20:29 10.11.2016

    Za mě jednoznačně Spyder - 1. rakety by mohli nosit i Grippeny( Rafael se chlubí tím, že jsou mimo boostu bez jakékoli úpravy) a po vylétání resursu by šli k pvo.
    ad2. rakety jsou z nabízených cenově nejdostupnější

  • Charlie
    19:49 10.11.2016

    Rase: přesně - viděl bych to asi tak, že by se vzaly dvě pětatřicítky 35/1000 spolu s třeba šesti Crotalema (Mk.3 má velmi slušný výkony) a pláclo se to celý do věže se střeleckým a přehledovým radarem a optokanálem. Pak bysme to mohli plácnout na Tatru nebo na novej pásák a máme perfektně vyfutrovanou PVO pro svazky a navíc by se to mohlo i prodávat, protože nic takovýho na západě nejni (západní hybridy nesou max. Stingery, což je jen takový šidítko, který defacto dabluje kanony).

    Petr.svetr: ono to pak není MOBILNÍ, ale PŘEVOZITELNÝ komplet, nebo jak se to značí. Já sem tuhle viděl fotku z nějakýho česko/slovensko/americkýho svičení a my měli radiovůz na tatře v kontejneru, slováci v TATRAPANu, a amíkum tam stál Humřík s připláclým šapitó. Celkem sem se divil, ale ony asi západní armády nikdy tak nedupaly na maximální mobilitu uplně všeho jako Varšavanka.

  • Luky
    17:38 10.11.2016

    Chtělo by to vidět ceny - systém, střely, provoz...

    Amraam je velmi drahý, letectvo si jich dovolilo 24 s tím, že jsou tam navíc dlouhé dodací lhůty. Nevím jak je to u evropských a izraelských střel. Jestli bude MEADS neúnosně drahý a nepružný, Spyder nebo IRIS-T SLM by byly taky super.

  • petr.svetr
    17:22 10.11.2016

    Osobně jako nejlepší volbu považuji NASAMS 2 (nevím zda se jedná o chybu nebo ne ,ale probírá se zde její první verze).
    Tento systém umí též navést raketu pasivně.Jako velké plus je použití raket nejdříve u letectva a poté u PVO.
    Jinak co se týče mobility, bych je požadoval jako nikoliv MOBILNÍ ,nýbrž VYSOCE MOBILNÍ (protože některé systémy ve videích na internetu na mě působí jako rozvinutí dětského stanového tábora).

  • Rase
    16:28 10.11.2016

    Charlie souhlas, v podstatě navrhuješ co už tady bylo nebo je. Němci měli Gepard, Poláci mají Loaru, nebo věže Marksman na různých podvozcích. Většinou byly upozaděné, ale proti dronům by se hodily. Dnes je na západě nahrazují modernější systémy C-RAM od Oerlikonu, které jde taky usadit na podvozek. Patrně by šly využít proti různé paletě cílů.

  • skelet
    15:22 10.11.2016

    Charlie: u té Tatry je to tak, že už může mít prakticky shodnou odolnost jakou má Pandur. A při dnešním stupni automatizace, by měla třímístná kabina stačit.

  • logik
    15:04 10.11.2016

    karloscz:
    problém je v tom "nemanévrujících".

  • karloscz
    15:01 10.11.2016

    Zdravím, v PVO se moc neorientuju, tak možná blbý dotaz. Není velká část PVO úkolů řešitelná soustavou výkonných pozemních railgunů? Pozemní, částečně mobilní provedení nemá velké nároky na rozměry, akcelerační část může být docela dlouhá => menší opotřebení při výstřelu, + na většinu cílů nemanévrujících po celou dobu letu (tj skoro všechny) by 10M railgun podle mě stačil. Jak znám kapacity a schopnosti materiálového inženýrství v ČR (výrazně lépe než se orientuju v PVO:-), tohle by česká akademická sféra vyvinout dokázala i sama, nehledě na možnou spolupráci v NATO.

  • Shania
    13:52 10.11.2016

    K učiněnosti a zkušenostem:

    UAE Patrioty v Yemenu znicili víc jak 70 (balistických) raket
    https://twitter.com/MbKS15/status/794481639967641600

    Stejně to není 100%, případů kdy balistické rakety zasahli základny a pod. je dost.

    A taky jeden zarez pro UAE Panstir-S1 (podle toho uctu je to třetí zničená tímto systémem). Zajímalo by mě jakou raketu s tím sestřelili.

    https://twitter.com/MbKS15/status/794856317898948608

  • niko
    13:16 10.11.2016

    HonzaH: Ono europske staty maju realnu, aj ked velmi obmedzenu sancu obranit sa ruskemu utoku (taktiez len mensiemu) az po roku 2022. Vtedy sa pocita smodernizaciou SM3 v Rumunsku a od buduceho roku aj v Polsku na verziu SM3 IIIB.

  • logik
    13:07 10.11.2016

    Charlie: panzir se dělá i na pásech.

  • Charlie
    12:48 10.11.2016

    Ruleta: vycházím z logiky, kde mechanizovaný svazek využívá pro svoje organické prostředky v maximální možné míře stejný podvozkový základ.

    U tankového praporu je samozřejmě blbost prát tam PVO na tankovém podvozku, takže by se vystačilo s podvozkem odvozeným z nějakého pásového prostředku.

    Ale už u PVO pro mechanizovanou pěchotu má smysl umístit typizovanou nástavbu na podvozek, který ten útvar využívá, pokud to jeho konstrukčí limity dovolí. No a něco jako LAV-AD (25-30mm kanon plus pár raket) by mohlo nové BVP unést (vzniklo by něco jako STROP nebo Tunguzka na podvozku ASCODu nebo CV-90). Jde o to,že Tatra by to asi zvládla taky, ale tenhle prostředek musí mít schopnost doprovázet techniku a tak musí mít zhruba stejnou průchodivost, čili pásy jsou jasná volba. Stejný pak může mít i ten tankový prapor.

    U jednotek vybavených Pandury by to vyřešila instalace stejné nástavby na podvozek Panduru nebo Tatry, záleží na prioritách (jestli chceme ten komplet levnější nebo s pancéřovou ochranou).

    Tady by bylo dobré zmínit, že Pancíř, ačkoliv vychází z Tunguzky (a je modernější) nikdy Tunguzku neměl a nemá nahradit. Zatímco Tunguzka slouží v RA jako prostředek k PVO tankových a mechanizovaných svazků, primárním určením pancíře je blízká obrana důležitých objektů (letiště, skaldy, továrny), kde nevadí jeho nižší průchodivost a naopak je důležitá lepší přesunovatelnost po silnici a menší "cena" (repsektive, menší provozní náklady a snazší údržba a přepravitelnost kolového podvozku).

  • HonzaH
    12:41 10.11.2016

    niko: Uznávám, že žádný odborník nejsem. Ale tady jsem to opravdu myslel jen jako takové rýpnutí z legrace.
    Každopádně, jakoukoli pokročilejší zbraň zavedeme, musíme počítat s téměř "hysterickou" reakcí Ruska (opět, berte to s nadhledem a rezervou). Ne proto, že by Rusové měli strach z našich 4 baterií PVO, které ani nepokryjou vzdušný prostor ČR. Ale proto, že to je prostě součást propagandy a informační války. Ten radar v Brdech a 10 raket v Polsku by taky stovky Ruských raket výrazněji neohrozil. Ale šlo o takovou přetlačovanou. A v prvním kole přetlačované evidentně vyhrálo Rusko, to se mu musí nechat.

  • niko
    10:38 10.11.2016

    ruleta: Syrske letectvo uz dva krat avizovalo zostrelenie F 16 IAF. Obidva pripady sa nepotvrdili. Neukazali sa ani ziadne dokazy, Izraelci to popreli a Syrcania vobec nerozmazavali. Ergo o ziadne zostrely neslo. Obycajna vojnova propaganda.

  • ruleta
    10:24 10.11.2016

    Nejake podrobnosti k sestreleni iaf letadla nad Syrii? (imho je to blbost) a "RBS na pasak" - aby byl mobilni? Co ekonomika provozu? Chapal bych na nejaky derivat tatra vozu anebo neceho mensiho...ale pas?

  • Charlie
    09:47 10.11.2016

    Mimochodem, hezky se ukazuje, jak v prdeli celá PVO a PVOS je.

    Pro přikrytí republiky na strategické úrovni sme měli S-200 (určenou proti bombardérům, AWACSům a dalším velkým cílům) a S-300 (mobilnější a operativnější, schopná postřelovat i balistické cíle a taktické letouny).

    Další vrtsvu tvořily sestavy PVOS obepínající důležitá hospodářská centra (hlavně komplexy S-75, nahrazované S-125).

    Pro PVO vojsk sme měli Strely-10 a OSY, které na delších vzdálenostech sichrovaly nejdřív KRUGy a pak KUBy.

    Dneska?

    Krátké vzdálenosti šéfuje RBS (skvělý komplet, ale u nás tragicky nemobilní - slepoň pár kouků se mělo hodit místo Strel na pásák) a střední Kub, který supluje i strategické komplexy (na což nemá výkony) a hlavně tragicky zastarává.

    Bída a nouze, a na modernizaci a výraznější nákupy nejsou prachy, přitom potřeba by byly alespoň dva strategické komplety, pět baterií středních kompletů pro PVOS a dvě pro PVO (ty pro PVO musí být jasně mobilní, PVOS stačí převozitelné) a pro každou mechanizovanou jednotku pak něco s krátkým dostřelem, schopné působit proti letounům, vrtulníkům i ŘSPDL a perspektivně i proti dronům a dělostřelecké munici.

    A teď z čeho brát - strategické komplety na západě neseženete, jedině snad pořídit od Amíků AEGIS a všechno to naprat na auta místo na loď (teoreticky by to šlo, jeden auťák radar, jeden auťák středisko velení, pár auťáků s kontejnerama pro Standardy ). Získali bysme tak něco jako západní S-300.

    Střední komplety jsou tady výš, MEADS má výhodu v lepší schopnosti ničit balistiku, jinak je to prašť jako uhoď.

    Pro PVO mechanizovaných svazků je to zas bída a nouze - buďto koupit přebytečné Gepardy a dofutrovat to nějakou mobilní raketou (ADATS, Crotale, Mistral), nebo něco na způsob LAV-AD, jenže proti pancíři to je všechn odruhá liga (hlavně co se dostřelu týče). nebo se plávnout přes kapsu a na Tatru nacpat pětatřicítky Oerlikony (ty s AHEAD municí a kadencí 1000 ran) spolu s nějakou pořádnou raketou (asi Crotale, v tý hmotnostní kategorii nic jinýho není).

    PVO výsadkářů a lehkejch jednotek by musela posichrovat RBS (což je ostatně taky její určení, ne simulovat plnohodnoutnout PVO).

  • niko
    09:05 10.11.2016

    HonzaH: To nebolo ani tak rypnutie ako skor akt neznalosti. :) Rusov zaujima zostrelovanie ICBM na obeznej drahe a teda v strednej faze letu rakety. MEADS a aj vsetky ostatne systemy mozo zostrelovat jedine takticke rakety s kratkym pri najlepsom strednym doletom a to dokonca v zostupnej a teda finalnej faze letu. Podciarknute a spocitane, CR sa urcite nemusi bat, ze ked nakupy MEADS, tak na nu Rusi zamieria svoje rakety. Alebo lepsie povedane, zamierene su uz tak ci tak.

  • HonzaH
    08:53 10.11.2016

    Jo, a ještě jedno malé rýpnutí. Pokud bychom dali naší PVO možnost zasahovat proti balistickým střelám, byl by to přeci jasný akt agrese proti Rusku. Rusko by se muselo "bránit" a zamířit na nás své rakety. To by bylo zase řevu....

  • HonzaH
    08:51 10.11.2016

    To, že je MEADS nejpokročilejší ale také znamená, že bude velmi drahý. Jeho schopnost ničit balistické střely je sice hezká, ale obávám se, že pro ČR v podstatě nepoužitelná. Pokud se podíváme na země jako jsou USA nebo Rusko, tak sice mají obrovskou rozlohu, ale lidé a strategické objekty jsou většinou seskupeny do určitých center. To ale neplatí pro ČR.
    Označme si v mapě důležité objekty, které je nutné chránit. Např. velká města jako je Praha, Brno, Ostrava a Plzeň, k tomu jaderné elektrárny, velké tepelné elektrárny, velké přehrady (např. zničení Vltavské kaskády by byl neuvěřitelný problém). Pak přidejte letiště, muniční sklady, vojenské sklady, průmyslové komplexy. A pak si nakresleme kroužek (resp. 4 kroužky) s poloměrem 35km a snažme se ho do mapy umístit tak, abychom tyto objekty chránili. A zjistíme, kolik takových objektů by bylo stejně nechráněno.
    A pak je tady ta cena. Nejsme sice nějak chudý stát a peníze by se našly, ale jde o ochotu obyvatelstva a tím pádem i politiků takové peníze uvolnit. Tady jsme na fóru, kde se scházejí fandové armády a vojenské techniky, tak to asi mnozí nechápou. Ale je hromada lidí, kteří vidí investice do armády jako plýtvání penězi a tito lidé také mají volební hlas.
    Osobně si myslím, že AČR by měla zajistit PVO proti letadlům, dronům a munici a zajistit ochranu svých jednotek. Ochranu proti balistickýcm střelám by pak bylo mnohem výhodnější řešit na mezinárodní úrovni.

  • niko
    08:00 10.11.2016

    Inak diskutujete tu 3 strany ako ruske, ci zapadne systemy nemaju skusenost s bojovym nasadenim. WTF ? Ved len saudske a UAE Patrioty za posledne 2 roky zostrelili 4 jemenske Scudy. 2014 zostrelil izraelsky Patriot syrsku Su 24 nad Golanskymi vysinami a jeden syrsky dron k tomu.
    Rusky Pancir zase zostrelil turecku F4 a pravdepodobne par UAVk tomu.
    Dabata na 3 strany uplne zbytocna.

  • Marthy
    07:38 10.11.2016

    stronger.p-někde jsem četl že ta Turecká F-4 byla sestřelena kanóny systému Pancir.
    Logik-co se týká sestřelu Izraelských letounů v Sýrii tak před pár měsíci prý Syřané sundali Izraelský letoun a dron.Těžko říct jestli je to tak,ale to že nebyl nalezen vrak letounu moc neznamená,mohl spadnout na území které nemá SAA pod kontrolou,kromě toho mají jiné starosti než hledat nějaký vrak letounu.Jisté je že do té doby Izraelské letouny běžně porušovali Syrský vzdušný prostor (Na což si Syřané často stěžovali),od té doby je klid.A z toho se dá lecos vyvodit.

  • dusan
    22:13 09.11.2016

    infi

    Bol to pôvodne izraelský dron, resp. jeho derivát. Takže asi by sa mali zodpovední v Izreali zamyslieť komu predajú svoje technológie ...

  • Matesaax
    20:03 09.11.2016

    At už se vybere jakýkoliv z nabízených PL systémů,tak myslím,že ani jeden nebude špatná volba.

  • infi
    19:24 09.11.2016

    Tak snad si poridime neco lepsiho:
    http://www.ibtimes.co.uk/russian-drone-entered-israeli-territory-idf-could-not-shoot-down-uav-1574745

    Strucne: Rusky dron se omylem dostal do v.prostoru Izreale, na to IDS vypalili 2 patrioty a jednu strelu A-A ze stihacky. Dron to otocil a bezpecne se vratil ma zakladnu, bez poskozeni.

    Takze vychvalovat tady americke systemy asi nema cenu, i amici uznavaji, ze jsou v tomhle odvetvi rusove trochu dal.

    Ono opravdu z ruskych modernich systemu by se dala poskladat pro nas velmi zajimava kombinace PVO.

  • Mattauch
    19:08 09.11.2016

    Dokud nemáme informace které nám nikdo nedá, tak je debata naprosto o ničem... celkem by mě zajímalo a ještě to tu snad nebylo uvedeno jako podstatná informace: 1) doba od zjištění cíle do odpalu 2) možnost fungovat bez EM remisí (nebo je minimalizovat) 3) schopnost fungovat ostrovním způsobem - bez spojení s nadřízeným stupněm

    Jinak k ochraně mechanizovaných jednotek za pohybu, osobně bych spíše uvítal zvýšení schopností IFV, oproti včlenění malé specializované síly (stejně by to těžko bylo víc než baterie na brigádu a to je zoufale málo). Pokud by se podařilo včlenit systém včasného varování do systému velení, tak by moderní IFV s air burst municí mohli být proti pomalým cílům v nízkých výškách dost efektivní... a při 30 strojích na prapor je to už celkem slušná nasycenost prostoru.

  • liberal shark
    17:59 09.11.2016

    Bylo by skvělé, kdyby vznikla synergie mezi letectvem a PVO ohledně používaných raket.

  • stronger.p
    17:54 09.11.2016

    Už se ví, čím přesně sestřelili tureckou F4 syřani v r. 2012?

  • dusan
    17:53 09.11.2016

    Ešte k spomínanej rusko-gruzínskej vojne:

    https://jamestown.org/program/the-russia-georgia-conflict-as-analyzed-by-the-center-of-analysis-of-strategies-and-technologies-in-moscow/

    Faktom je, že ruská PVO nezostrelila gruzínske Su-25 na začiatku vojny .... i keď ani gruzínske Su-25 nič netrafili ...

    Ale tento útok spôsobil, že Rusi boli nervózny a výsledkom bolo, že po ruských lietadlách strieľali všetci ... zhruba polovica potvrdených zásahov (okrem zničených, bolo i niekoľko Su-25 značne poškodených) si pripísala ruská PVO ... a zvyšok ukrajinská.

  • asdf
    17:40 09.11.2016

    Logik > Ci nemyslel zostrel Tu-154 ukrajinskou S-200 nad Ciernym morom.

    https://cs.wikipedia.org/wiki/Let_Siberia_Airlines_1812

  • skelet
    17:34 09.11.2016

    Charlie: RBS-70 má i svou mobilní verzi, takže je to spíše otázkou chtění, než-li neexistence

Stránka 1 z 2