Protivzdušná obrana České republiky. Jak dál?

Start rakety Stunner izraelského systému PVO Daviduv prak; ilustrační foto / Public Domain

Ministerstvo obrany (MO) v následujících letech nakoupí celou škálu techniky pro pozemní protivzdušnou obranu (PVO) České republiky. Klíčovou akvizicí bude nákup nových raketových systémů země-vzduch středního dosahu.

Současná PVO ČR

Vzdušný prostor ČR aktivně chrání stíhačky JAS-39 Gripen (v případě krize i L-159 ALCA) a 25. protiletadlový raketový pluk (25. plrp) dislokovaný v posádce Strakonice.

Hlavním palebným prvkem pluku je raketový komplet 2K12 KUB. Maximální výškový dosah raket kompletu je 14 km a dálkový 23 km.

Komplet KUB doplňují moderní systémy krátkého dosahu RBS-70 s výškovým dosahem 5 km a dálkovým 8 km.

Ač prošel komplet KUB v roce 2007 dílčí modernizací, v současné době jde o zastaralý systém, který nesplňuje nároky na zajištění efektivní PVO. Stejně tak AČR stále chybí moderní radiolokátory PVO.

MO proto již několik let pracuje na koncepci modernizace pozemní PVO. Základní modernizační okruhy PVO jsou - systémy velení a řízení, radiolokátory a aktivní prvky pozemní PVO.

Velení a řízení

Velení vzdušných sil ČR postupně přechází na společný alianční systém velení a řízení vzdušného prostoru ACCS (Air Command and Control System). Počáteční operační schopnosti IOC (Initial Operation Capability) české ACCS dosáhne v roce 2020, plné operační schopnosti FOC (Full Operation Capability) v roce 2025.

Na oficiálních stránkách NATO se dočteme: "ACCS usnadňuje plánování, dotazování, realizaci a koordinaci veškeré propojené letecké a raketové obrany v době míru, krize a války. ACCS podporuje všechny pevné i nasazené operace i mise NATO."

ACCS postupně nahradí různé národní a alianční prostředky velení a řízení PVO a poprvé v historii vytvoří jednotný vzdušný systém velení a řízení NATO.

Centra se systémem ACCS fungují jako středisko letového provozu, sdružují a "dávají do souvislostí" data z nejrůznějších senzorů (především radarů), vyhodnocují vzdušnou situaci a poskytují potřebné a vytříbené informace vyšším stupňům velení.

Radary MADR

Klíčovým modernizačním projektem české PVO je nákup nových radiolokátorů typu MADR (Mobile Air Defence Radar) pro radiotechnické vojsko. MO nakoupít osm radarů MADR - šest radarů bude vyčleněno pro operační použití, dva jako záloha nebo pro výcvik. 

Vojskové zkoušky vítězného radaru MADR jsou naplánovány na rok 2018, IOC dosahnou radilokátory v roce 2019 a FOC v roce 2021. V roce 2021 také dojde k ukončení provozu starých radarů P-37, PRV-17 a ST-68.

Společně s fungující dvojicí radarů FADR (Fixed Air Defence Radar) s dlouhým dosahem se radary MADR stanou základními senzory zajišťující přehled o situaci ve vzdušném prostoru ČR.

Podle prezentace Hlavní vyzbrojovací projekty – vzdušné síly představené na konferenci Český průmysl jako nástroj zajištění obrany státu radiotechnické vojsko musí mít tyto čtyři základní schopnosti:
+ identifikaci vzdušných cílů a tvorbu obrazu o vzdušné situaci
+ působení v podmínkách radioelektronického rušení
+ zasíťování senzorů pro vyšší efektivitu, spolehlivost i odolnost
+ posílení manévrem radiolokační pole zájmové oblasti

Zavedení moderních radiolokátorů a systémů velení a řízení umožní české PVO lepší identifikaci vzdušných cílů, lepší zjišťování polohy cílů s malou efektivní odraznou plochou (drony, přesné zbraně dlouhého dosahu, atd.), plně automatizovat provoz radiolokační techniky a snížit demaskující příznaky při provozu radiolokační techniky (využití mobilnosti radarů MADR).

Palebné systémy

VSHORAD

Jednotky pozemní PVO ČR  budou schopné nasadit 4 baterie kompletů RBS-70 a nových (od roku 2017) RBS-70NG pro PVO velmi krátkého dosahu VSHORAD (Very-SHOrt-Range Air Defense). V současné době AČR vlastní 16 kompletů RBS-70 a zhruba 100 střel. Každá baterie RBS-70/RBS-70NG zajistí ochranu prostoru o rozloze 14x14 km.

Dálkový dostřel RBS-70NG je 8000 m, výškový 5000 m. Systémy RBS-70/RBS-70NG přitom neničí jen vzdušné cíle, ale dají se nouzově použít i proti obrněné technice protivníka. V AČR budou RBS-70/RBS-70NG spolupracovat s radarovými čidly krátkého dosahu ReVISOR.

RBS-70NG v AČR budou mobilní, tedy umístěné na kolovém podvozku, pravděpodobně na vozidle Titus. Vozidla Titus s RBS-70NG nahradí zastaralé systémy krátkého dosahu Strela-10 umístěné na pásovém podvozku.

SHORAD/MSAM

Bodovou obranu rozšíří do roku 2025 raketové systémy pro plošnou obranu krátkého dosahu SHORAD (SHOrt-Range Air Defense) a středního dosahu MSAM (Medium Surface to Air Missile). Nové systémy SHORAD/MSAM nahradí v AČR komplety 2K12 KUB.

AČR plánuje nákup čtyř baterií SHORAD/MSAM. Každá baterie zajistí ochranu prostoru o rozloze 55x55 km. V kombinaci s RBS-70NG pak baterie SHORAD/MSAM zajistí ochranu klíčových objektů důležitých pro obranu státu (ODOS) nebo ochranu jednotek armády v ČR i v zahraničí.

Dálkový dosah nových střel pro systémy SHORAD/MSAM je požadován minimálně 50 km, výškový 25 km.

Jaké rakety země-vzduch pro SHORAD/MSAM se pro Českou republiku nabízejí? Požadovaný výškový dostup 25 km masivně zužuje vhodné kandidáty.

Při požadavku na výškový dostup 25 km můžeme zapomenout na francouzské střely ASTER 30 (dosah 100 km / dostup 20 km), střely SL-AMRAAM (50 km / 14 km), německé IRIS-T SL (40 km / 20 km) nebo izraelské Derby-MR (50 km / 16 km).

Dokonce ani americký systém Patriot s výškovým dosahem něco přes 24 km neplní požadavek českého MO.

Existují samozřejmě velmi výkonné systémy, jako izraelské rakety Arrow nebo americké SM-6 či RIM-67 Standard ER - ty jsou však extrémně drahé zbraňové systémy a pro potřeby české PVO naprosto předimenované.

Teoreticky podmínku na výškový dostup 25 km splňuje moderní střela Stunner z izraelského systému PVO Daviduv prak, která údajně (oficiální informace nejsou k dispozici) dokáže ničit cíle na vzdálenost 300 km a do výšky 75 km.

Některé zdroje ale mluví o tom, že Daviduv prak nemá dostřel 300 km, ale dokáže "jen" ničit rakety země-země s doletem 300 km (např. ruské Scudy). 

Otázkou je, zda požadavky na výškový dostřel 25 km nesplňuje střela Tamir izraelského systému Železná kopule. Dosah a dostřel rakety Tamir izraleský výrobce tají, ale na stránkách se dočteme, že se jedná o systém pouze velmi krátkého dosahu VSHORAD.

Podle tiskových materiálů Tamir ničí rakety s doletem až 70 km. Firma Rafael ale pracuje na nové výkonnější verzi, která ničí rakety země-země s doletem až 250 km.

Prostředky C-RAM a antidron

AČR po roce 2019 nakoupí prostředky pro ničení malých dronů a po roce 2025 prostředky pro ničení raketové, dělostřelecké a minometné RAM (Rocket, Artilety, Mortar) munice. Prostředky a schopnosti boje proti RAM munici se označují jako C-RAM (Counter-RAM).

V současné době se provádějí studie o vhodných palebných prvcích schopných ničit RAM munici a malé drony. V obou případech, pokud pomineme exotické lasery, jsou hlavními kandidáty automatické kanóny středních ráží. Teoreticky lze pro oba účely použít stejné zbraňové systémy.

Pro úkoly C-RAM se hodí například izraelský systém Železná kopule, k ničení malých dronů je ale předimenzovaný.

Italský C-RAM systém Draco využívá automatický kanón (100 ran/min) ráže 76 mm umístěný na kolovém obrněném vozidle. Vývoj prototypu Draco byl ukončen v roce 2013, ale zatím nebyl zaveden do výzbroje žádné armády.

Výrobce systému Draco, italská Finmeccanica, nabízí i zbraňovou věž Porcupine s rotačním 20mm kanónem M61A1. Stejnou zbraň využívá i americký pozemní systém Centurion - pozemní verze amerického námořního obranného systému Phalanx.

Německo nabízí pro úkoly C-RAM komplet Mantis využívající automatický kanón ráže 35 mm. Mantis vychází ze švýcarského protivzdušného kompletu Skyshield.

Nelze opomět polský systém Hydra s 35mm automatickým kanónem s kadencí 550 ran za minutu. Hydra používá programovatelnou, ve vzduchu explodující, municí schopnou ničit cíle typu RAM až na vzdálenost 3500 m a konvenční cíle (např. bitevní vrtulníky) až na vzdálenost 6500 m.

Hydra je v současné době nabízen na tažném přívěsu, ale je možné jej umístit na nejrůznější kolová nebo pásová vozidla. V případě ČR se nabízí instalace do vozidel Pandur, Tatra nebo na podvozek nového BVP.

Zdroj: Prezentace Hlavní vyzbrojovací projekty – vzdušné síly

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Izraelský Iron Dome pro americkou armádu?

Izraelská firma Rafael a americká Raytheon nabízejí americké armádě amerikanizovanou verzi izraelské ...

MRAP Titus pro Armádu ČR. Příprava na minulou válku?

Minulý týden internetový portál E15 informoval o záměru Ministerstva obrany ČR (MO ČR) nakoupit ...

Modernizace dělostřelectva Armády ČR. Jaký je plán?

Minulý týden proběhla médií informace o záměru Ministerstva obrany ČR (MO ČR) modernizovat samohybné ...

NÁZOR: Nejvyšší čas začít šetřit na stíhačky F-35 Lightning II

V první polovině 21. století jedninou dostupnou západní stíhačkou bude americký F-35 Lightning II. ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Nesher
    09:21 30.11.2016

    A vítězem na MADR je IAI Elta, v pátek to má MO oznámit oficiálně - http://zpravy.e15.cz/domaci/ud...

  • APACHE / HAVOK
    14:17 20.10.2016

    Co si to to nase ministerstvo obrany mysli to je az k smichu...strelu tamir..,nebo streu ze sistemu arrow z izraele muzou rovnou zapomenout nebo si ji malovat zelenou patelkou na cutoru nebo americke strely standart 3 ,patriot a podobne.

    Pro ceskou republiku rbs 70 ng a maximum co muze ceska republika dostat tak je NASAMS ,strely aster 30 .Tak se schladte to nas opravdu rozesnalo..

  • sgtlk
    08:11 02.10.2016

    K tematu
    https://www.novinky.cz/domaci/...

    quote
    „Čas na modernizaci již nastal. Předpokládáme, že nejdříve pořídíme další baterii RBS-70 a po roce 2020 vyměníme systém KUB,“ uvedl generál ( NGS ACR )
    unquote

  • flanker.jirka
    17:21 01.10.2016

    lemkin: poslední větou jste si krásně odpověděl proč to z té země nebrat, rizik je tam více než výhod, když bereme v potaz, že pořád jsou jiné alternativy s možnosti budoucího vývoje a růstu v rámci Evropy v EU a NATO.

  • petres
    12:26 01.10.2016

    Ten požadavek na výškový dostup 25 km ten výběh skutečně velmi zužuje.
    Přijde mi, že to bude, jak napsal skelet "AČR nejspíše míří na Patrioty nebo MEADS, a pak bude licitovat s ministerstvem financí co si může dovolit (NASAMS/BAMSE)".
    Předpokládám, že je má jednat o jeden systém, takže naše PVO bude dvouvrstvá.
    Z toho důvodu by to měl být systém, který lze osadit více typy (čím více, s různými vlastnostmi, tím lépe) střel. Protože mezi RBS-70NG a hypoteticky MEADS je dost velká díra. (ono to stejně předpokládám maximálně skončí u NASAMS 2, kde rozpětí mezi AIM-9X Sidewinder na jedné straně a RIM-162E na druhé, je velmi široké).

  • D.i.p
    11:00 01.10.2016

    Jak píše JiriR, tak ono těch míst co je potřeba chránit je mnohem víc než čtyři, takže KUB může mít smysl i po koupi nových systémů (třeba pro AZ). Pochybuji, že jich ČR nakoupí dostatek. Jen je blbý, že by to fungovalo s jinýma raketama.

  • JiriR
    22:25 30.09.2016

    Ano vidím to podobně. Ty prachy za ty 4 kuby to jsou drobné. Protože je nutno zvážit které čtyři čtverce 55x55 km na naší mapě vedení vybere. Politické centrum Praha, ekonomická centra Brno, Ostrava či Plzeň. Energetická centra Temelín, Dukovany, vojenské cile Caslav, Namest, sídla 4 br či 7 br, přehrady?? Takhle bychom mohli těch "čtverců" bránit osm. A komplet nazvat jinak - např. ADELA -advanced defence electronic light anti/air system -ať vypadáme zajímavě .

  • lemkin
    21:25 30.09.2016

    RBS-70 NG na TITUS je podle mě OK.

    Ten KUB bych klidně za těch 500 melounů modernizoval. Ano je beznadějně zastaralý, ano nemá už budoucnost. Ale, ony ty nové palebné systémy v roce 2025 prostě nebudou, spíš 25-30. 2025 dle mého teprve zavedeme radary MADR - tendr ještě nezačal (zřejmě až v půlce nebo před koncem dalšího volebního období najdeme vítěze), někdo se odvolá, vítěz pak nebude mít náladu a trpělivost na české kverulanty z MO apd.....

    Takže nám bude muset KUB v téhle době ještě sloužit. Dát ho na tatru, koupit rakety ASPIDE (ano, taky už jsou zastaralé), ale peníze za vývoj aspon zůstanou doma a třeba se ta modernizace i časem někam vyveze.

    Pokud chceme koupit jen něco nového jsem pro ASTER - je to Evropské, v případě konfliktu bude snažší dostat munici apd.

    Pokud chceme z toho celého ještě něco vytřískat, tak jsem pro Davidův prak. Ona v Evropě referenční zakázka na radary MADR a nové nevyzkoušené palebné systémy formou kompletního systému PVO v členské zemi NATO určitě už pro RAFAEL zajímavá bude a rád kývne na spolupráci do budoucna s Retií nebo Erou na jiných projektech. Jediné čeho bych se bál, může být případná schopnost dostat ND v době, kdy by na Izrael byli uvaleny nějaké sankce za to či ono.

  • Vrata
    15:44 30.09.2016

    Jeste k 2K12 KUB:
    minuly rok jsem v Hradci mluvil s clovekem z obsluhy a ten mi sdelil, ze prehledovy radar funfuje dobre i v podminkach zaruseni ale strelecky radiolokator jim na cviceni Nemci komplet zarusili, takze byl k nepotrebe. Hlavni problem KUB v ACR je mozna v kvalitnim modernim radaru odolnem proti ruseni (AESA ci co??), coz take muze byt nejdrazsi polozka pripadne modernizace.

  • Rase
    15:03 30.09.2016

    Maximus:
    pěkné - díky. Když si člověk uvědomí, že tento systém není problém osadit na Pandur, Iveco, nebo i na Titus (opět ukrytý korbě), tak se musí divit, proč máme jen klasickou variantu, převáženou v upravených Tatrovkách nebo rovnou takhle:
    https://upload.wikimedia.org/w...

  • Maximus
    14:06 30.09.2016

    Mobilní verze RBS-70 NG vypadá ještě lépe:
    http://saab.com/about-saab/sit...

  • skelet
    13:54 30.09.2016

    Dovolím si připomenout, že RBS-70 má i svou mobilní variantu v podobě systému ASRAD. Ostatně je o něm zmíňka i v tomto článku, kde se uvádí, že s ním hodlají nahradit systém Strela 10M

  • JiriR
    12:55 30.09.2016

    AČR zaplatila 1. modernizaci u Retie, řešící výměnu některých el. systémů za aktuální a „kmitočtovou radarovou kompatibilitu“, nové zobrazování, možnost odpálit raketu naslepo a dodatečně ji navádět radarem, výměnu kamer atd..) to bylo nutné aby 2K12 mohl dále fungovat a později zaplatila i studii (asi 20 mil. Kč) řešící návrh na perspektivní výměnu ŘS- s výsledkem Aspide 2000. Cca kolem roku 2014 přišla Retia s vlastní modernizací 2k12 kub asi za 500 mil. Kč/ks, umožňující útočit na více cílů současně (raketa Aspide 2000) a dále s podstatnou výměnou elektroniky. Hlavní inženýr, který to měl na starost napsal, že na tom strávil tisíce hodin práce.
    Litvu 1 x NASAMS vyšel na 1,5 miliardy Kč a je s otazníkem co v tom všechno nemá (obsluha, nahr. díly..), ale nic tím nenaznačuju. :-)

  • Maximus
    12:28 30.09.2016

    Jediná smysluplná budoucnost KUBů vzhledem k uvedenému "modernizačnímu programu" Retie je v Lešanech nebo ve Vyškově v muzeu.

    Pokud by to umělo pracovat nejen s relativně levnými raketami Aspide 2000, ale i s olétanými AMRAAMy či Sidewindery, tak by se o tom dalo možná ještě uvažovat. Systém postavený pouze na raketách Aspide 2000, které byly moderní před 20 lety je prostě neperspektivní a pokud na vývoj tohoto "hybridu" AČR dávala také peníze, tak by to měl někdo hodně důkladně vysvětlit.

    Souhlasím s Gornem, že podobný systém by v našich podmínkách měl být na kolech.

  • Gorn
    09:46 30.09.2016

    tak koukám že SURN zůstal na původnim podvozku.. achjo

  • Gorn
    09:41 30.09.2016

    ty pásové podvozky taky stojí za starou... má to naprosto zoufalý systém řízení (odpovídající době vzniku), neekonomický provoz a nevhodnou mobilitu (pro PVO středního dosahu je daleko vhodnější kolový podvozek). Navíc neexistuje důvod proč to držet na stejném podvozku, odpalovací zařízení můžete poměrně snadno dát na cokoliv. Mimochodem ví někdo jak to vypadá s ostatními prvky baterie? Zaměřovací/přehledový radary, muniční auta... používá se stále původní sovětská technika?

  • Vrata
    09:15 30.09.2016

    No, mne se nezda, ze by modernizace KUBu spocivajici v nahrade vseho krome podvozku odpalovacich vozidel byla lacina. Ty podvozky budou na cele veci zdaleka nejlacinejsi.

  • Rase
    09:02 30.09.2016

    s_jirka:
    Ona je to v podstatě taková skládačka z dílů dostupných na trhu. Když to přeženu, tak samotná konstrukce není nic tak složitého, pak už zbývá jen ocelový plát a automatická řezačka. Hodně věcí používají německých, tak asi tak. Jednu z těch lehčích věží měli na letošním Eurosatory. Člověk by čekal, že něco podobného zvládneme i u nás, ale vzhledem k tomu, jak dopadla Turra 30, tak je lepší poohlédnout se po věži v zahraničí (i u těch Slovinců)...

  • Charlie
    08:39 30.09.2016

    Někdo tu psal o modernizaci KUBu, tak jen doplním, že pokud mkě paměť neklame, tak ta je defacto hotová, vlastně po ní z původního kompletu zbylo odpalovací vozidlo, které ovšem dostalo nová střeva a vozilo rakety Aspide. Bylo to extrémně low-cost, taže se to nepořídilo, ale podle mýho by byla celkem zajímavá varianta levně prodloužit životnost KUBů tímhle způsobem (safra, dyk je úplně jedno, jakej podvozek to má, důležitý je co to střílí) a koupit třebas jednu baterii Patriotů nebo Davidova praku jako systému dlouhýho dosahu, protože ono nic lepšího na západě není (a ARROW je nejspíš moc overkill a stejně je dimenzovanej hlavně proti raketám).

    http://www.armadninoviny.cz/tr...
    http://zpravy.idnes.cz/cesi-vy...
    http://www.retia.cz/cs/realist...

  • fenri
    08:22 30.09.2016

    Pominu-li tradičně neprůhledné zadání MO, tak kombinace radarů od Elty a Daviidova praku by se mi móóc líbila. Ale já jsem starý sionista, který by chtěl vidět v Přáslavicích a jinde Merkavy, tak mě neberte vážně :-)

    Ještě k tomu dostupu: je mi jasné, že u střel, které nemají kormidla ve výtokových tryskách (navíc v terminálních fázích motor už většinou nejede) či vektorování trysek rapidně klesá účinnost řídících ploch. Jenže to přeci u potenciálních cílů také. Taková U-2 nebude drtit ve 25km 9g otočky. V těchto výškách už se i letadla pohybují (pokud se tam dostanou) velmi vláčně a rozšafně.

  • JiriR
    08:08 30.09.2016

    Jenom jednu připomínku- někdo se tady ptal, kolik se má kupovat nových RBS 70 NG. V minulém článku JG na téma konference MO v Ostravě Vítkovicích se psalo o nákupu 4 ks RBS 70 NG (což byl podle všeho překlep). V tomto článku o PVO ČR se píše o cílovém stavu 4 baterií RBS 70 a RBS 70 NG. Pokusím se objasnit: aktuálně je ve Strakonicích 16 ks RBS 70 formovaných do dvou baterií. Pokud je cílem mít celkově 4 baterie- znamená to nákup dalších 16 ks RBS 70 NG. Kolik ŘS Bolide nevím, zkusím odvodit: kdysi se k 16 ks RBS 70 kupovalo kolem 15 ks střel na 1 komplet RBS 70, různých verzí- starší MK1 a MK2 sloužily k výcviku- tzn. něco se spotřebovalo (dnešní stav tedy skutečně může být cca 100 ks střel a nakoupeno pro RBS 70 NG bude možná zase okolo 200 střel (16x15)). Dále, i když to není v našich možnostech, k obraně např. proti vrtulníkům je ale podle mě lepší něco více mobilního (pro pěchotu- ne pro vojáky PVO) - jako Stinger, Pierun, ..ten švédský styl RBS 70, Calr G- to jsou velmi precizní a kvalitní řešení, ale ta mobilita je nízká.

  • Maximus
    00:22 30.09.2016

    Opravdu to vypadá, že je to napsané na David's Sling :-). Při zadání "na míru" jde o to splnit požadavek konkurencí nesplnitelný a už není podstatné o kolik to jiné požadaveky splňuje s velkou rezervou. Navíc teoretický a praktický dosah PLRS v bojových podmínkách se může dost lišit.
    To že je to s těmito parametry defacto i protiraketový systém schopný řešit například Iskandery zas tak špatné není :-).

    K Lukášově poznámce polského generála o nevhodnosti izraelských systémů PVO pro NATO z jiného vlákna - pokud jiné země v NATO mají ruské komplety S300 (nemyslím tím Slovensko, které tento systém zdědilo z minulosti), tak integrace David's Sling do NATO systémů v gesci Izraelců asi nebude technicky takový problém.

    Pokud navíc připravovanou zakázku MADR radarů dostanou Izraelci, tak to bude asi jasné.

    Osobně mi to příjde jako dobré řešení nebýt vázaný ve všech klíčových prvcích obrany na jednu zemi či jeden spolek, jejichž politický postoj k nám se může třeba za deset let rapidně změnit. Tím samozřejmě nechci malovat čerta na zeď, ale jde o prvek určité předběžné opatrnosti a naše historické zkušenosti nám na to dávají plné právo.

  • s_jirka
    22:40 29.09.2016

    RASE:
    díky za info, ODIN nevypadá špatně.
    Hádám, že by šlo tu věž umístit na jakýkoli pásový podvozek západního IFV.
    Jenom otázka jak dobré mají v té věži zaměřovací systémy a jestli jsou připraveni na integraci s NATO řídícími systémy. To byla jen řečnická otázka :-)

  • flanker.jirka
    22:31 29.09.2016

    Potíž PVO v ČR není ani tak v tom, že je zastaralá, největší chybou bylo bez náhrady zrušit systém PVOS, který byl jeden z nejpropracovanějších v Evropě!
    Další nevelký problém byla aktuální politická objednávka, do misí se s tím nejezdilo, tak to nikoho netrápilo, protože z toho nebyly politické body.
    Skončilo to naprosto nedostačujícím počtem modernizovaných systémů KUB, který sice funguje, ale je jich málo. RBS 70 je jen výkřik do tmy, je to jen manpad účinný jen v podmínkách dobré viditelnosti.

    Doba pořízení nových systémů PVO se blíží, ale pořád se vyplatí počkat na aktuální možnosti, to co je dnes ve výzbroji zastarává každým dnem. Stačí se podívat co se nabízelo před deseti lety a co dnes, máme stále ještě dalších deset let k dobru.

    Poláci k tomu přistupují pragmatičtěji, i když se s Ruskem moc nemusí, pořád mají jejich systémy po modernizaci, v Kielcích letos ukázali komplet OSA AKM, který měl jak polskou verzi rakety s prodlouženým doletem, tak na druhé straně střely IRIS T.

    cejkis: nejspíše jste uhodil do černého :-D i když bych to nepřipisoval "vypité gumě" ale tomu, že od rozpadu PVOS tam u "rakeťáků" slouží i absolventi netechnických oborů vhodných k počítání ponožek ve skladech.

  • cejkis
    21:49 29.09.2016

    A takhle to vypadá, když připitá guma na MO pracující v režimu civilního zaměstnance plácne číslo :D

  • KOLT
    21:47 29.09.2016

    Koukám, že námořní věž bez munice váží 7 t, komplet s municí 14 t – je v ní 1000 nábojů, z toho 120 v zásobníku, tož u pozemní verse by šlo mít ve věži jen zásobník, zbytek ve vozidle. Ovšem i tak je to docela hukot, muselo by se odlehčovat, protože jinak by to bylo leda na podvozek tanku.

  • HonzaH
    21:42 29.09.2016

    Tak podle této stránky - http://s4.invisionfree.com/NSD... - má mít ESSM výškový dosah 85 000 stop, tedy 25 908 m. O tom, že je možné je odpalovat i z NASAMS se píše v minulém článku o Litvě.
    Na wiki jsem našel i cenu, bylo to skoro 1,5 mil USD.
    Pokud by se MO rozhodlo pro NASAMS, založený hlavně na levnějších SL-AMRAAM a k tomu mít pár ESSM pro případ potřeby, tak by to nemuselo být tak špatné. Ale co z toho nakonec bude a jestli něco bude, to se teprve uvidí. Aby to neopadl jako s Danou a nakonec jsme nemodernizovali KUBy.

  • KOLT
    21:30 29.09.2016

    Jj, o těch Slovincích vím. Do jaké míry jen to jen koncept a do jaké míry to je skutečně vyzkoušený systém, ovšem nemám nejmenší tušení. Každopádně s_jirka má pravdu, o budoucí vývoj téhle zbraně se bát nemusíme. A s ve vzduchu explodující municí, což je na drony ap. asi nejlepší řešení, mají Švédi také velké zkušenosti. Třeba by pro nás i něco vymysleli, když jsme jim svého času pomohli s Gripeny ;-) (pro jistotu – to byl vtip!)

  • Rase
    21:20 29.09.2016

    s_jirka:
    Mno slovinci ho na tank postavili (koncept), ale mají ho v nabídce společnosti Valhalla (v podstatě spojené ocelárny), pod názvem Odin 570 RCWS. Nevím, jak si stojí oproti námořní verzi, ale udávají se u něj hodnoty: kadence 200 ran/min, efektivní dostřel 8,5 km, maximální 17 km. V 70.letech posadili Bofors na podvozek Marderu i Němci, pod názvem Begleitpanzer 57mm.

  • s_jirka
    21:02 29.09.2016

    Fakt by mě zajímalo, která hlava, nebo natažená ruka vymyslela u PL systému středního dosahu požadavek na dostup 25km. Pokud někdo na MO nebo GŠ opravdu požaduje, aby náš PL systém zasahoval i ve výšce nad 20km, tak ať do plánů přidají požadavek na PL/proti raketový systém dlouhého dosahu. Jinak je to buď neschopnost nebo šití podmínek tendru na míru určitému dodavateli - v ČR bohužel nic neobvyklého.

    KOLT: jj také by se mi jako C-RAM líbil Bofors 57 mm Mark 110, vzhledem k tomu že je na DDG-1000 tak je o budoucí vývoj postaráno. Dostřel a účinek v cíli je oproti 35mm nebo 20mm někde jinde. Jenom nevím o nikom kdo by Bofors 57 mm Mark 110 posadil na tankový podvozek.

  • skelet
    20:58 29.09.2016

    AČR nejspíše míří na Patrioty nebo MEADS, a pak bude licitovat s ministerstvem financí co si může dovolit (NASAMS/BAMSE)

  • Marthy
    20:13 29.09.2016

    Tak systém Buk M3 je určitě špičkový a našim požadavkům by víc než vyhovoval,ale systém PVO aby byl maximálně účinný musí být součást co nejširšího PV systému,musí být propojený,kompatibilní s jinými prostředky.S radary,letectvem,systémem velení...No jelikož určitě není kompatibilní se systémy NATO nelze o nim ani uvažovat.
    Sice myslím že Řekové mají systém s-300,ten ale je,myslím,více soběstačný než systém Buk.

  • palo satko
    20:04 29.09.2016

    Kozlus,

    nam zostal po deleni federacie S300 a vraj sa s nim piloti Nato radi zoznamovali. takže, vieš lepšie cvičit v Česku, než sa dat Bukom zostrelit nad Irakom

  • kalamar
    17:59 29.09.2016

    Tak když už takřka známe dodavatele naší budoucí PVO,tak se ptám jestli Izrael nabízí i nějaké prostředky C-RAM a antidron ?

  • pks_
    17:49 29.09.2016

    Tak třeba v roce 2025 bude Buk M3 jediný politicky průchozí systém ;-)

  • petres
    17:45 29.09.2016

    Zrovna před 3 dny tu na AN byl článek o Litevci kupovaném systému NASAMS.
    Ten umožňuje vystřelovat nejenom střely AMRAAM (SLAMRAAM) a AIM-9X, ale i ESSM. Je to sice střela používaná na lodích, nevíte jestli splňuje ty parametry výškového dostupu 25 km?
    viz
    http://www.raytheon.com/capabi...

  • Kozlus
    16:27 29.09.2016

    palo satko:
    Jasne, Buk M3 by nejspis byl super nakup, ale je to ted ponekud politicky nepruchodne :)

  • palo satko
    15:56 29.09.2016

    Jakub2
    netvrdim že je to zvykom aj v česku, ale u nas sa niekedy zvykne formulovat podmienky na vopred vybraneho vitaza. z toho mi vychadza pre SHORAD/MSAM rusky Buk M3. http://www.armadninoviny.cz/pr...

  • CerVus
    15:29 29.09.2016

    Johnytapia: Tuším, že něco málo přes 100ks rozložených do několika let.

  • Jakub2
    15:13 29.09.2016

    Proč zrovna 25 km výškový dosah u SHORAD/MSAM? Po čem to chtějí střílet - balistické rakety?

  • Johnytapia
    14:47 29.09.2016

    Má někdo představu jakej počet se má kupovat těch nových RBS-70NG ?

  • Clanek
    14:14 29.09.2016

    Tady nejde o ten dosah 25km jako takovy. Ikdybychom pristoupili na to, ze to zadani nekdo delal prozirave aby pripravil CR na budouci cile co treba budou operovat ve vyssich letovych hladinach, tak furt takove zadani nedava smysl pri poptavani SHORAD/MSAM. Takovy vyskovy dosah nemaji ani nektere nejmodernejsi dalkove systemy. Jednoduse pro system co ma dalkovy dosah 50km definovat jako vyskovy 25km je nesmysl. Jo kdyby tam bylo 200km/25km tak to bude spis davat smysl, nebude to realne v moznostech CR takovy system poridit, ale aspon to zadani dava smysl.

    Tajne doufam, ze autor/admin se prehlidl nebo se na MO v te porezentaci upsalo a nikdo si toho nevsim, jinak to vazne smrdi diletantstvim nebo zakazkou na miru. A nevim co z toho je horsi.

  • HonzaH
    13:39 29.09.2016

    Tak na druhou stranu, je lepší na začátku stanovit vyšší parametry a pak z nich třeba slevovat.
    To, že dnes nad 20 km skoro nic nelítá neznamená, že v blízké budoucnosti to bude stejné. Systém PVO nekupujeme na příštích 10 let a navíc stojíme na prahu éry různých dronů.
    Šetřit můžeme na všem možném, ale kvalitní PVO je jedna z věcí, která případného protivníka v dost případech odradí. Takže na systému středního dosahu bych rozhodně nešetřil.
    A opět se ukazuje, že je škoda, že země V4 spolu v oblasti obrany více nespolupracují. Pokud by takový systém zavedli všichni (samozřejmně v poměru ke svému území a ke svým finančním možnostem), určitě by to vyšlo levněji (servis, zázemí, výcvik,...).

  • stirling
    13:36 29.09.2016

    To samé jako u letadel je to u raket, když má strop třeba 20 km tak klidně dokáže sestřelit letadlo i v 22 km jen ta úspěšnost už nebude taková.
    - RBS-70NG - myslím, že super volba kor když se dá použít i v omezené míře proti pozemním cílům, pokud bude i mobilní, takže nemusí přijet tatra a tam začít rozbalovat nějakou trojnožku a bude to přímo na vozidle tak další plus, ještě nakoupit několik set raket a tleskám
    - střední dosah - myslím, že bude stačit dosah 15-20 km, tady jde zase spíše o použitelnost, takže vybrat řešení které bude za rozumnou cenu a bude moderní, hlavně ať je v dostatečném počtu.
    - pro hladinu nad 20 km mít jednu baterii nějakého výkonného systému, který může být součástí deštníku nato, ale zároveň nám to bude říkat pane, aby se prostě vědělo, že u nás si nikdo lítat jen tak nemůže v žádné hladině + nám to dává obranu proti zbloudilým balistickým raketám (ano na žádnou velmoc to stačit nebude, ale tady je jasné, že na to nemáme finance)
    - C-RAM, zase najít rozumnej poměr cena výkon a ne pořídit to nejdražší v počtu 2 ks.
    Hlavně vše hodit na zavedený podvozek (tatra,pandur, budoucí bvp nebo iveco) a nezavádět něco extra.

  • juhelak
    13:25 29.09.2016

    Ten Patriot mi prijde hrozne drahej. Radsi bych videl vetsi množství menších mobilnějších PVO s dosahem do 50 km.

    roli by měla hrat i cena jedne vystrelene rakety pripadne naboje ..aby to nebylo ekonomicky vrazedne.

  • vlasto
    13:23 29.09.2016

    MSAM na 25 km do vysky? neblbnite chlapi, to vam zostrelime my s S-300. vy by ste nam za to mohli v pripade potreby poslat gripen, ked sa z nasich dvoch funkcnych migov jeden pokazi a druhy strati..

  • RiMr71
    13:21 29.09.2016

    ...zajímalo by mě kdo to řídí... protože Stropnický to evidentně není... kdo je loutkovodič? OK, na prachách zpátky do rozpočtu aby měl na předvolební pastelky a důchody a koblihy má zájem Bureš, ale kdo řídí směer vyzbrojování? Strnad má to svoje blátošlapné zřejmě pokryté, ale kdo má zájem na "svém" PVO?

  • Marthy
    13:09 29.09.2016

    Fenri-hádám že už v té výšce nedokáže účinně manévrovat kvůli řídkému vzduchu....takže asi se raketa s dostřelem 120 km dostane výše než na těch 20km ale už bude neřiditelná...

  • kazd
    13:07 29.09.2016

    PKS: myslím, že na U2 z dob sovětského svazu 25 km stačí.
    A co v té výšce SU bude dělat a jak se na ni nad naše území dostane přes PVO NATO kolem ČR?
    Pokud bude NATO PVO v naše sektoru koncipována s takovými parametry tak nic proti nemám, ale silně o těch parametrech pochybuju.
    Pokud je smyslem stavět na okolí nezávislou PVO ČR s dosahem 25 km, která bude pokrývat kousek území, tak je to vyhazování peněz.

  • midlum75
    12:58 29.09.2016

    připadá mi to jako tendr České pošty, kdy kritéria na dodávku splňoval jen Charouz a nabízený Ford....už si přesně nepamatuju zadání, ale byla tam snad nosnost....plácnu..... 1510 kg.....kdy všichni ostatní měli 1499 kg

  • fenri
    12:25 29.09.2016

    Mě není míč jasné, proč by střela s doletem 120 km měla mít strop ve 20 km, když nepotřebuje ani vztlak ani kyslík pro motor.

  • pks_
    12:13 29.09.2016

    Gripen má dostup 15,5km, Su-35 19km, T-50&F-22 20km.

    Do 20km by měl bezpečně dosáhnout (v dostatečně velkém okruhu), protože by to bylo opravdu trapné, pokud by proti ČR mohl někdo z této výšky beztrestně působit. Navíc to, že publikují 20km (T-50) neznamená, že nemůže letět výše - prostě jen pustili informaci 20km (viz oficiální a reálný dostup Su-25).

    U-2 má dostup 27,5km a tak by to na něj nestačilo.

    Pokud bude v této výšce schopen působit Gripen E/F, tak možná raketa nebude potřeba. Je ale potřeba zohlednit to, že nastoupání do takové letové hladiny bude Gripenu trvat vždy déle, než raketě. Navíc v této hladině je minimální civilní provoz, takže lze použít raketu beze strachu o dobrou identifikaci cíle.

    Možná by mělo smysl uvažovat o systému s více druhy raket - pro různě náročné cíle.

    Kdybychom hypoteticky zůstali ve Varšavské smlouvě, tak si právě šetříme na BUK-M3 s parametry 35 km výšky a 75 km dálky.

  • JiriR
    11:52 29.09.2016

    Věc, které nerozumím, je seznam MO a plánované pořízení. Když jsem vyčlenil ze seznamu MO položky plánované na rok 2017 a 2018- tak z toho vyšlo toto:
    Kulomety, přesné pušky, odstřel. pušky, Prostředky balistické ochrany, Digitální komplety C4ISTAR, prostředky koordinace palby dělostřelectva, Letištní radiolokátory, Přechod na jednotné alianční systémy řízení a velení ACCS, 4 ks kompletů mobilní PVO RBS-70NG velmi krátkého dosahu.
    Odhadované náklady max. 5 miliard Kč. Investiční balík je ale na toto období 2017 a 2018 cca 12,3 miliard. Takže přemýšlím, co se plánuje s těmi zbylými 7,3 miliardami- na nákup nahr. dílů, munice, výstroje, vybavení 45. mpr atd. mi to připadá hodně, obávám se, aby se to zase nemuselo vracet.

  • jsk1
    11:42 29.09.2016

    Kod proboha speicifikoval takový požadavek? ASTER 30 má dálkový dosah 120 km avýškový jen 20? V systémech PVOS není žádný vleký výběr a tento požadavek na 50/25 vyřadí zcela nesmyslně většinu kvalitních systémů. Dokonce bych řekl, že se jedná o sabotáž! MIM-104E Patriot GEM+ má dálkový dosah 160-220km, údaje z veřených zdrojů) výškový 80000 stop neboli 24400m, pokud má mít systém vyší výškový dodsah, musí ít aktivní pulsní řízení, v takové výšce jsou již řídící plochy málo účinné....
    Volil bych Patriot, vykoušený a osvědčený systém, podle mě nabízí nejlepší poměr cena/účinnost a má záruku dalšího vývoje...

  • ruleta
    11:35 29.09.2016

    Trosku bych ocenil mirnou investigaci a zjisteni jak pozadavek 25 km vzniknul.

  • skelet
    11:21 29.09.2016

    Výhodou systému DRACO je rovněž ten fakt, že umožňuje používat řízenou munici DART. Což sice není nix extra manévrovatelného, ale šance na zničení cíle první ranou to dost zvýší.
    https://youtu.be/6dws73t21g8...

  • crusader
    11:16 29.09.2016

    Nechci být OT, ale ještě k tomu cvičení.
    Zaslechl jsem, že námětem toho cvičení má být kromě seskoku dobytí linie lehkého opevnění.
    Myslím, že linie lehkého opevnění už nikdo (nebo téměř nikdo) nepoužívá, není to trochu příprava na minulou válku?

    I když zrovna Mimoň je ideální případ kde útok na lehké opevnění cvičit. Kolem letiště jsou rozmístěné sovětské pevnůstky SPS-2M, relativně nedaleko vede linie čs. předválečného opevnění.

  • juhelak
    10:31 29.09.2016

    tak jesti to má být po roce 2025 tak je dost možné že tech 25 km uz bude standart na trhu. ale asi je to zbytecny..nevim co by v té výšce chteli sestřelovat..i rakety země země je možne sestřelit az v době kdy bude klesat a pokud by chteli sestřelovat satelity tak je to zase málo. Gorn: jo mas pravdu me to pak taky napadlo, když sem si vsiml rozdilnosti obuvi, ale proste vypadali velmi dobře. všiml sem si tech lehkých kulomatů co vypadali jako by byli uplně nové. http://liberec.idnes.cz/foto.a...
     
    Upřesnění: Není to od roku 2025, ale do roku 2025. Admin

  • JiriR
    10:31 29.09.2016

    Nabízí se možnost, že jde o plán, kdy prostřednictvím těchto parametrů (25 km strop) cílí MO na konkrétního dodavatele radaru + řízených střel – Izrael, možná jak naznačuje JG.
    Ale celkově je v tom zmatek – tyto 4 baterie střední PVO mají být plně mobilní a mají obsahovat radar + ŘS? Anebo se jedná (jak nedávno informoval p. Košťoval) o to, pořídit nejprve radary a k nim poté ŘS (to z článku úplně jasné není)- potom by to ukazovalo jednoznačně na Izrael a tyto parametry jsou mu šity na míru – vypadá to, že MO inovuje své postupy jak se vyhnout soutěži :-), protože stojí za povšimnutí, že VSHORAD (konkrétně) a C-RAM (obecně) jsou definovány smysluplněji. Doufejme, že vybraný MSAM nebude mít problém s kompatibilitou NATO.

  • kazd
    10:14 29.09.2016

    To je požadavek původní sovětské doktríny aby "došáhly" na U2 :-)
    Prostě se to tam někomu zkopírovalo :-)

    By mě zajímalo, který z evropských stáů srovnatelných s ČR má systém s dosahem 25 km.
    Klaska MO - ještě 10 let budeme mít naprosto zastaralý a nepoužitelný KUB a pak přeskočímě století páry a budem nejlepší.
    Prvděpodobně si myslí, že když MADR do této výšky vidí, musíme to v té výšce taky sestřelit.

    Co je řízeno přes FADR by mělo být taky "sestřelováno" stejným velením.
    Takže až nám z německa (NATO) řekmou, že máme mít 25 km, budu to respektovat.

  • Gorn
    10:04 29.09.2016

    juhelak: je naprosto běžným jevem si upravit fasovanou helmu, nebo koupit vlastní. Výstroj je asi tak dostatková a moderní jako PVO, akorát to není vidět protože vojáci se sami o sebe radši postarají.

  • Clanek
    09:56 29.09.2016

    Probuh proc výškový 25 km?!
    Kdo to tam zas vymyslel a na zaklade ceho? Ze se ten dalkov 50km hezky deli dvojkou na vyskovy 25 jeste neznamena, ze zrovna tohle by CR mela pozadovat a vyloucit tim temer vsechno relevantni.
    Ne, tady to lip proste nepude. :/

  • Charlie
    09:53 29.09.2016

    LOL, 25km strop. Oni chtějí rakety středního doletu,a le výškovej dostup jak u strategickýho kompletu. asi budou muset oprášit Vegy nebo od Řeků koupit S-300, protože nevím o jiným pozemním kompletu, kterej tohle dává ( a my bysme na něj měli).

  • Rase
    09:52 29.09.2016

    Pokud by se podařilo nějak rozumně vyřešit kompatibilitu izraelské techniky s NATO, tak pak by to byla jasná volba. Otázkou ale je, zda by nám byli izraelci opravdu ochotní dodat takovýto moderní systém. Případně, zda by nám nestačil nějaký levnější, méně výkonný, systém z Evropy. Tedy co se dá opravdu koupit a co je jen utopie.
    Pro C-RAM/antidron mi přijde Draco jako dobrý koncept, ale už kvůli ráži a výkonu, by měl být doplněný o rychlopalný M61A1, sice jde osadit na kolový podvozek, ale to zvládne akorát tak Centauro. Pak už je asi lepší mít jeden typ, s ráží někde mezi - konkrétně německý Mantis. Přeci jen ráže 35 mm je dostatečná, kadece také a systém jde taky osadit na různá kolová vozidla (nejspíš i Pandur):
    http://www.military-today.com/...

    Pokud nám jde o menší počet kvalitních C-RAM, chceme kvalitu a nebudeme se bát ji zaplatit, je pro mě Mantis ideální volba. Přeci jen Hydra je akorát tak levná, čehož se bojím, bude rozhodující kritérium u všech PVO systémů pro AČR...

  • juhelak
    09:43 29.09.2016

    mimo téma: Včera sem videl reportáž o tom cvičení na Ralsku plus docela dost fotek..zajimavy jak z toho udelali show pro veřejnost.
    Každopádně ti kluci jako jednotka nevypadali tak podfinancovane. I ty helmy o kterých rikali ze dosluhuji mi prisli spíš novejší.

  • KOLT
    09:42 29.09.2016
    Oblíbený příspěvek

    Jestli to s těmi 25 km myslí vážně, tak mám dojem, že někomu zase kape na karbid...

    Ohledně C-RAM je skoro škoda, že neexistuje rozumná verse pozemního Boforsu 57 mm.

  • fenri
    09:24 29.09.2016
    Oblíbený příspěvek

    Už zase. Tamir je třímetrový devadesatikilový drobek o dostřelu 17 km. Není určen pro s vysoce manevrujicími cíly a je pomalý.