Protivzdušná obrana České republiky: NASAMS vs. SPYDER

Protivzdušná obrana České republiky: NASAMS vs. SPYDER
Odpal střely Derby ze systému SPYDER-MR / Rafael Defense Systems (Zvětšit)

Armáda České republiky (AČR) se připravuje na výměnu zastaralých protiletadlových raketových kompletů 2K12 Kub. Pro nákup čtyř nových baterií protivzdušné obrany (PVO) krátkého dosahu SHORAD (Shot Range Air Defence) Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) vyčlenilo deset miliard korun. Mezi největší favority patří americko-norský systém NASAMS a izraelský SPYDER.

Finanční problém

Základní požadavky nástupce Kubů armáda zveřejnila v roce 2018 v dokumentu Modernizační projekty AČR. Podle dokumentu každá ze čtyř baterií musí obsahovat čtyři odpalovací vozidla (každé s minimálně čtveřicí raket země-vzduch), vlastní 3D přehledový a střelecký radiolokátor a místo velení a řízení palby.

Armáda u střel požaduje radiolokační navádění a schopnost ničit drony, letadla, vrtulníky a střely s plochou dráhou letu. Nosnou platformu musí tvořit podvozek Tatra 815-7 8×8 s pancéřovou kabinou (dlouhou nebo krátkou). Stejnou tatrováckou platformu využijí také české samohybné houfnice CAESAR.

Tím nejdůležitějším omezujícím parametrem je však cena, a to 10 miliard Kč za celý komplex čtyři baterií. Výše uvedené požadavky, a zejména jmenovaná částka, nám zcela zásadně snižují okruh možných kandidátů.

Nejdříve se pobavme o finančních nákladech. Stále zaznívají hlasy o tom, že Česká republika se musí bránit sama, proti komukoliv. Málokdo si ale uvědomuje finanční, sociální a průmyslové úskalí takového kroku. Abychom se skutečně ubránili sami, museli by jsme jen na nákup nové vojenské techniky a munice investovat minimálně jeden bilion korun, tedy celý roční rozpočet ČR.

Jenom vybudování opravdu moderní a integrované PVO, vojskové i teritoriální, spolkne v takovém případě stovky miliard korun. V tom je započteno vše, od vojskové PVO velmi krátkého a krátkého dosahu v rámci bojových praporů, až po teritoriální protiraketovou obranu. Nemluvě o nutnosti transformovat velkou část českého hospodářství s cílem být maximálně soběstačný ve výrobě příslušné munice a servisu.

V tomto kontextu je částka 10 miliard korun investovaných do pozemní PVO opravdu velmi malá. Nákup PVO typu SHORAD je tak spíše o udržení schopností, přechodu na západní techniku a splnění závazků ČR vůči NATO.


25. protiletadlový raketový pluk Strakonice. Záběry na komplety 2K12 KUB a RBS-70

Vždyť k čemu stačí čtyři baterie? V případě konfliktu (v rámci případné teritoriální PVO) dvě baterie budou vyčleněny pro ochranu jaderných elektráren Temelín a Dukovany, jedna pro ochranu Prahy (a Ruzyně) a poslední k ochraně vojenského letiště v Čáslavi. Tím se potenciál české pozemní PVO prakticky zcela vyčerpá.

Existuje samozřejmě i vzdušná PVO ČR zajišťovaná Gripeny, omezeně L-159 a v budoucnu možná i AH-1Z se střelami Sidewinder. Nesmíme také zapomenout na systémy RBS-70 a nakupované RBS-70NG v rámci PVO velmi krátkého dosahu VSHORAD (VShot Range Air Defence) s dosahem 8000 metrů.

Jak bylo naznačeno výše, díky našemu členství v NATO nemusíme investovat stovky miliard korun do vlastní obrany, ale přispívat odpovídajícím dílem do kolektivní obrany. Proto si můžeme dovolit utratit prozatím „pouze“ 10 miliard Kč za čtyři baterie PVO. Na druhou stranu, v budoucnu lze dokoupit další baterie PVO.

Koncepce Armády ČR počítá s tím, že podpůrné prostředky, jako je dělostřelectvo a PVO, se nestanou organickou součástí bojových praporů a brigád, ale součástí samostatných jednotek. V případě dělostřelectva půjde o 13. dělostřelecký pluk „Jaselský“, v případě PVO o 25. protiletadlový raketový pluk Strakonice.

Oddíly a baterie obou útvarů se budou účelové vyčleňovat především pro bojová úkolová uskupení (BUÚ), založená buď na 4. brigádě rychlého nasazení (4.brn), 7. mechanizované brigádě (7. mb), případně na 43. výsadkovému pluku. České brigády se zase v případě konfliktu stanou součástí německé (4. brn) a polské divize (7. mb), které zajistí PVO a raketovou / dělostřeleckou podporu vyšší úrovně.   

Strakonický 25. pluk na národní úrovni tedy obstará jak teritoriální PVO (ochranu elektráren, administrativních a populačních center, klíčových prvků infrastruktury), tak vojskovou PVO, tedy přímou ochranu manévrujících jednotek BUÚ (pomocí RBS-70/70NG a nových systémů PVO).

Tento koncept Armády ČR je dán nejen ekonomickou, ale také průmyslovou a společenskou realitou České republiky. Pokud chce někdo změnu, musí najít v rozpočtu stovky miliard korun a obhájit takto vysoké armádní výdaje před občany.

Jen pro názornost, aby došlo k pochopení toho, jak náročné je udržovat špičkovou techniku a munici bojeschopnou. České Pandury používají protitankové řízené střely Spike. Každé dva roky je třeba vyměnit chladící kapalinu infračidel střel Spike. Jen výměna kapalina u jedné střely stojí 200 000 Kč.

Podobně drahé a složité je udržování střel země-vzduch. V případě raket PVO se musí počítat s tím, že stejnou částku, jakou stojí samotná raketa, dáme v průběhu 20 let do udržení té samé rakety v provozu. Peníze spolkne údržba, modernizace, testování, skladování nebo výměna tuhých pohonných látek raketového motoru.


Poslední střelby z kompletů S-10M2D. Jejich místo v 25. pluku zaujmou komplety RBS-70NG

Technologický problém 

Problémem nejsou ale jen astronomické náklady nákupu a provozu PVO. Zásadní problém je technologický ‒  žádná země NATO jednoduše nemá skutečně efektivní pozemní PVO ani související technologie! Díky své absolutní vzdušné převaze země NATO jednoduše neměly v posledních 30 letech potřebu investovat desítky miliard dolarů do vývoje a budování pozemní PVO.

Doba se ale změnila. Nyní se po celém světě rozšiřují nejen nejrůznější raketové systémy, ale také přesná letecká munice a především bojové drony. Právě masivní nasazení dronů s přesnou municí dlouhého dosahu je tou největší výzvou pro současnou i budoucí pozemní PVO. Masivní nálet letadel na Temelín či Dukovany je velmi nepravděpodobný. „Promenádování“ nepřátelských bojových dronů nad územím ČR je však již představitelé a hmatatelné riziko. 

Můžeme se podívat do Libye. Nejpokročilejším současným systémem vojskové PVO krátkého dosahu je jednoznačně ruský systém Pancir. Avšak ani Pancir se neubránil útokům malých dronů a nové generaci malé přesné munice. Ostatně nejnovější verze Pancir-SM, kterou uvidíme na moskevské vojenské přehlídce, je modernizována právě s ohledem na boj s drony (systém dostane i nové střely země-vzduch).

V případě zemí NATO je situace mnohem horší ‒ alianční země nemají skutečně účinné pozemní prostředky PVO schopné efektivně bojovat s malými bojovými drony nebo dokonce přesnou raketovou a leteckou municí. Vždyť i v Libyi, která je díky rovinatému terénu pro činnost PVO ideálni, utrpěly komplety Pancir těžké ztráty. Žádný jiný systém PVO by si přitom nevedl lépe. Ve středoevropském kopcovitém terénu, s blízkým radarovým horizontem, je činnost PVO ještě mnohem více ztížená.

Problém PVO je zejména v radiolokátoru a systému řízení palby (SŘP), což jsou rovněž ty nejdůležitější a nejdražší části PVO. Kritickým a prvořadým úkolem PVO je vůbec cíl objevit a vysledovat jeho pohyb. SŘP totiž musí odpálit střely země-vzduch s náběhem, tedy tam, kde se bude cíl za určitou dobu nalézat. V kopcovitém středoevropském terénu, v obraně proti nízkoletícím bojovým dronům, bude mít PVO jen sekundy na reakci. SŘP tak musí mít v maximálně míře automatizovaný řetězec ničení (kill chain) jen s minimálním (či lépe žádným) počtem rozhodnutí operátora PVO.

Nákupčí Armády ČR tedy nemají při výběru nové PVO snadnou práci, protože na aktuální hrozby jednoduše neexistuje v rámci pozemní PVO a Aliance adekvátní řešení. Toto tápání v rámci pozemní PVO není ale jen problémem české armády a Aliance, ale všech armád světa.

Uvědomuje si to také americká armáda, která v rámci programu Indirect Fire Protection Capability Increment 2-Intercept (IFPC Increment 2-I) vyvíjí systém PVO speciálně určený na boj s drony a střelami s plochou dráhou letu. Jde ale prozatím o multimiliardový vývojový program, v rámci kterého americké armáda teprve hledá a vyvíjí nejlepší technologie (včetně střel země-vzduch nové generace). Jako dočasné řešení americká armáda zatím zvolila nákup izraelských kompletů Iron Dome.

Jak tedy nakoupit systém PVO, který vlastně neexistuje? Jednou z možností je modulárnost řešení. Tedy mít otevřený systém a postupně, jak bude pokračovat vývoj vědy a techniky, do pozemní PVO přidávat nové schopnosti. Ať už jde o vylepšování SŘP, vylepšování radiolokátorů, přidávání nových senzorů, vylepšování raket nebo dokonce zavádění nových typů raket (včetně nových odpalovacích vozidel). Jinak řečeno, ideálním kandidátem je systém PVO s největším modernizačním potenciálem v následujících 20 letech.


SPYDER

Z tohoto pohledu je tedy nejklíčovějším parametrem výběru dobře zvolený radiolokátor, SŘP a především spolehlivý dodavatel, u kterého lze v budoucnu očekávat nová technologická řešení v rámci PVO.

Jací jsou tedy kandidáti? Na průzkum trhu MO ČR před lety odpovědělo několik výrobců. Německý koncern Diehl nabízel střely IRIS-T SLS/SLM, americký Lockheed Martin a evropský MBDA systém MEADS, izraelský Rafael systém SPYDER-MR a norsko-americké konsorcium Konsberg-Raytheon systém NASAMS. Je zajímavé, že ve výčtu chybí francouzský SAMP/T (Surface-to-Air Missile Platform/Terrain) od společnosti Thales. 

Pokud budeme mluvit o částce pouze 10 miliard Kč za čtyři baterie, můžeme bez obav vyřadit jak MEADS, tak nakonec i francouzský SAMP/T. Jen pro představu ‒ Singapur koupil dvě baterie kompletů SAMP/T a 200 raket Aster 30 za 805 milionů dolarů.

MEADS je zase již neexistující program, který se transformoval do projektu TLVS (Taktisches Luftverteidigungssystem). TLVS nahradí německé komplety Patriot a základem výzbroje se stanou výkonné střely PAC-3 MSE (Missile Segment Enhancement). Jinak řečeno ‒ TLVS je mimo finanční možnosti České republiky. Co se týče nabídky německé společnosti Diehl, tak ta nabízí střely IRST-T pro TLVS.

SPYDER vs. NASAMS

Z hlediska vnějšího pozorovatele, v ceně 10 miliard Kč za čtyři baterie, můžeme jen a pouze uvažovat o americko-norském NASAMS a izraelském SPYDER-MR. Autorovi tohoto článku nejsou známe jiné systémy PVO, které jsou v současných finančních, logistických, personálních a geopolitických možnostech České republiky. Teoreticky se ještě nabízí pozemní verze izraelského kompletu Barak, o této možnosti se ale nikde nemluví. Cenově bude ale zřejmě nákup systémů Barak mimo vyhrazený rozpočet.

Zřejmě nejlepší poměr cena / výkon nabízí ruský Pancir. Jeden komplet stojí 14 milionů dolarů. Požadované čtyři baterie tedy přijdou na pět miliard korun. Pochopitelně nákup ruských zbraní je ale zcela mimo realitu (nejen geopolitickou, ale i technologickou, protože je nelze zapojit do velících a řídících prostředků NATO).


NASAMS

O vítězi v tendru MO ČR rozhodne nepochybně cena, servisní náklady, modernizační potenciál a rozsah zapojení českého průmyslu. Naprosto zásadní je přenos maximálního podílu servisních prací a know-how do českého průmyslu.

Vzhledem k tomu, že ani jedno současné řešení nedokáže splnit požadavky na moderní PVO typu SHORAD, klíčovou akviziční podmínkou je flexibilita SŘP. Tedy schopnost zapojit se do integrovaných národních i aliančních systémů velení a řízení PVO, schopnost začleňovat další senzory (prostředky elektronického průzkumu, elektro-optické senzory, další radiolokátory) a zejména začleňovat nové typy střel země-vzduch.

Z naší pozice nemáme šanci proniknout do tajemství radiolokátorů a SŘP kompletů NASAMS a SPYDER. Zkusme si tedy oba systémy jen zhruba představit.

NASAMS používá střely AMRAAM, resp. nejnovější AMRAAM-ER s prodlouženým doletem. Kromě toho může používat také střely krátkého dosahu s infračerveným naváděním AIM-9X Sidewinder. Baterie NASAMS využívá americký radiolokátor AN/MPQ-64 Sentinel F1 a do baterie lze začlenit také elektro-optické senzory.

Hlavní výhodou řešení NASAMS jsou střely AMRAAM a Sidewinder, s kterými má Armáda ČR již zkušenosti. Dá se navíc očekávat, že v budoucnu NASAMS pojme i další střely od amerického koncernu Raytheon.

SPYDER (Surface-to-air PYthon and DERby), jak napovídá název, kombinuje izraelské radiolokačně naváděné střely Derby a infačervené Python 5. Výhodou řešení SPYDER je ten, že v Izraeli jsou tyto systémy používány přímo s radiolokátory EL/M-2084 (stejný typ nakupuje Armáda ČR). Pro potřeby Armády ČR ale každá baterie případně získá menší 3D radiolokátor (zřejmě typ EL/M-2106). Jako u kompletu NASMAS lze do baterie začlenit elektro-optické senzory.

Hlavní výhody řešení SPYDER jsou jak snadné propojení se zakoupenými radiolokátory EL/M-2084, tak nepochybně značné bojové zkušenosti Izraelců v oblasti PVO. Plusem jsou rozhodně i přátelské česko-izraelské vztahy.

Cílem článku nebylo uvést, který systém je nejlepší, ale ukázat na složitost a komplexnost úkolů moderní PVO. Výběr není jednoduchý a můžeme si být jisti, že ať MO ČR vybere cokoliv, stane se terčem kritiky. Dále si je nutné uvědomit, že částka 10 miliard Kč jsou jen vstupní investice do české pozemní PVO. Pokud chceme udržet pozemní PVO v kontaktu s hrozbami, další miliardové investice budou nutně následovat.

Na závěr opět uveďme, že výše uvedené řádky jsou závěry vnějšího pozorovatele. Nákupčí Armády ČR mají mnohem komplexnější informace a jejich závěry mohou být jiné.

Nahlásit chybu v článku


Související články

Armáda ČR: Špičková protivzdušná obrana krátkého dosahu

V posledních letech Armáda ČR do výzbroje zavedla několik špičkových prostředků protivzdušné obrany ...

Protivzdušná obrana Armády ČR: Učme se z minulosti

Z hlediska pojetí protivzdušné obrany (PVO) se za posledních několik dekád nic zásadního nezměnilo. ...

Česká protivzdušná obrana pod ruským drobnohledem: Modernizace na pozadí kolapsu

V minulém týdnu zveřejnil ruský server TopWar v pořadí již sedmý článek Sergeje Linika, v kterém ...

Protivzdušný systém NASAMS 2 pro Maďarsko

V únoru letošního roku maďarská média přinesla první informace o zájmu armády nakoupit raketový ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • Nesher
    10:55 25.09.2020

    A známe vítěze výběru nového systému PLŘS typu SHORAD, bude to izraelský systém Spyder, obchod bude ukutečněn systémem vláda-vláda, AČR obdrží 4 baterie, každá bude mít vlastní 3D ...Zobrazit celý příspěvek

    A známe vítěze výběru nového systému PLŘS typu SHORAD, bude to izraelský systém Spyder, obchod bude ukutečněn systémem vláda-vláda, AČR obdrží 4 baterie, každá bude mít vlastní 3D radar a 4 odpalovací systémy za cca 10 mld. Kč. Posuzovalo se celkem 9 systémů od 7 výrobců. Podíl českého průmyslu je požadován na úrovni min. 30%, podporu musí zajišťovat po celou dobu životnosti subjekt sídlící na území ČR. Podpis smlouvy je očekáván na začátku příštího roku, dodávky v roce 2023.
    https://www.ceskenoviny.cz/zpr... ... .seznam.czSkrýt celý příspěvek

  • Larry
    19:22 25.06.2020

    Celkem reálné shrnutí možnosti vzhledem k finančním možnostem. Různé nesmysly ohledně offsetovych programů jsou tradičně prizivovamy politiky jako jedno ze zdůvodnění nákupu. Z ...Zobrazit celý příspěvek

    Celkem reálné shrnutí možnosti vzhledem k finančním možnostem.
    Různé nesmysly ohledně offsetovych programů jsou tradičně prizivovamy politiky jako jedno ze zdůvodnění nákupu. Z dob nákupu Gripenu jsme poučení že z toho nic české firmy a průmysl neměli.
    Veškerá technika RTV a PVO měla být zadaná jako řešení komplet fi Elta. Stalo by to více než 10 mld. Ale bylo by to řešení pro budoucnost. Proto je podle mého Spyder jediným možným řešením. Obranu proti UAV řešit v průběhu let, podle trendů a možnosti ve světě.
    K Pantsirum snad jenom malý dodatek. Firma vyrobí cokoliv v jakékoliv konfiguraci. Stačí specifikovat a klidně dodají popisy v arabštině. Náš zákazník náš pán.
    Oni integruji Kolchugu, stejně jako S400 v Turecku do systému. K tomu ale potřebuji znát v případě ČR technickou specifikaci komunikačních protokolu Elta. To by jistě neprošlo.Skrýt celý příspěvek

    • flanker.jirka
      19:57 25.06.2020

      Bylo by to nejlogičtější, pořídit technologii, která funguje, jen bych se přimlouval za minimalizaci vložených krabiček od h-různých českých firem, předních výrobců radilokační ...Zobrazit celý příspěvek

      Bylo by to nejlogičtější, pořídit technologii, která funguje, jen bych se přimlouval za minimalizaci vložených krabiček od h-různých českých firem, předních výrobců radilokační techniky a jiných mozkových trustů, které z toho dokáží udělat neuvěřitelný moloch pro dalších deset Tatrovek.Skrýt celý příspěvek

      • Larry
        16:36 26.06.2020

        Naprosto přesně. Veškeré převodníky, interface dat a magicke krabičky pouze komplikují situaci, dochází k časovému zpoždění a zvyšuje se pravděpodobnost chyby. Komplexní řešení ...Zobrazit celý příspěvek

        Naprosto přesně. Veškeré převodníky, interface dat a magicke krabičky pouze komplikují situaci, dochází k časovému zpoždění a zvyšuje se pravděpodobnost chyby. Komplexní řešení Elty jisté dovolí přímou komunikaci.
        Vůbec k servisu nepustit firmy alias Retia, Eldis. Je tady VTUL a PVO., vlastní zaměstnanci MO za režijní náklady. Není důvod aby nefungovalo propojení Elta s VTUL pro AČR.Skrýt celý příspěvek

        • flanker.jirka
          08:48 27.06.2020

          VTULaPVO je pro vás zárukou kvality? To jsou přesně producenti "magických krabiček" v podobě pokladničky, do které se jen rvou peníze. Privátní sektor je na tom s vývojem lépe, ...Zobrazit celý příspěvek

          VTULaPVO je pro vás zárukou kvality? To jsou přesně producenti "magických krabiček" v podobě pokladničky, do které se jen rvou peníze.
          Privátní sektor je na tom s vývojem lépe, musí uspět na trhu, VTUL je spíše prádelna peněz. Vůbec nejlepší reference lze vydedukovat z toho kolik zákazníků po světě ta která firma má.Skrýt celý příspěvek

          • Larry
            09:56 27.06.2020

            VTUL byl vždy v roli systémového integratora, aby propojil to, co si kde kdo v resortu MO bezkoncepcne nakoupil. Takže jim nic jiného než krabičky které pvevedou data z formátu A ...Zobrazit celý příspěvek

            VTUL byl vždy v roli systémového integratora, aby propojil to, co si kde kdo v resortu MO bezkoncepcne nakoupil. Takže jim nic jiného než krabičky které pvevedou data z formátu A do formátu B a zpět nezbývalo.
            Možnosti je i zastoupení Elty v ČR s jejich zaměstnanci.
            Reference firem brát jako. měřítko jejich kvality úspěchu jistě ano, ale je potřeba posuzovat celosvětově nikoliv jen v zemích NATO. Nakonec Elta je také firma z neclenske země NATO a není v EU.Skrýt celý příspěvek

  • SYN_
    10:28 25.06.2020

    Tak se nějak nemohu zbavit dojmu že tento nákup dokáže vyřešit jediné - jakýms takýms způsobem doplnit současnou naprosto nedostatečnou AA obranu naší země/vojsk na aspoň trošku ...Zobrazit celý příspěvek

    Tak se nějak nemohu zbavit dojmu že tento nákup dokáže vyřešit jediné - jakýms takýms způsobem doplnit současnou naprosto nedostatečnou AA obranu naší země/vojsk na aspoň trošku dostatečnou úroveň, s počtem a dosahem střel takovým že ani zdaleka nedokáže pokrýt celé území ale aspoň nějakou jeho nezanedbatelnou část zvládne. A má to být (snad i bude) středně drahé.
    Na druh straně mi příjde docela překvapivé že se trošku neuvažuje nad systémy dvěma, jednak by tu mohl být relativně nízký počet (semi)stacionárních baterií něčeho "jako" Barak-8(MX...) s dosahem 100+ kilometrů které by prakticky dokázaly proti cílům typu stíhač/bitevník (a do jisté míry použitelné i proti balistické střele) pokrýt téměř celé území státu, doplněné systémem s menším dosahem ale využívajícím citelně levnější střely (něco jako Tamir systému IronDome) co by nás totálně nezruinovalo kdybychom si to troufli vystřelit po cíli typu dron (na který jinak můžeme zaútočit buď amraamem/derby výstřel řádově za 1M$ no potěš pámbu, nebo se pokus za slušného počasí ho dostat do dosahu některé z RBS70 což ale je vzhledem k poměrně krátkému dosahu docela sázka do loterie...).
    Prostě můžeme si asi dovolit nějaké množství "luxusních" střel s vlastním kvalitním seekerem, ale jejich použití proti čemukoliv nižšímu než vysoce hodnotnému cíli (stíhač...) bude ekonomická sebevražda.
    Asi by taky bylo docela výhodné kdybychom aspoň v menším množství disponovali prostředkem který dokáže střílet i z chodu, pokud to tedy je vůbec momentálně řešitelné. Opravdu bychom se aspoň v této kategorii nedokázali nějak přiměřeně domluvit alespoň s těmi poláky? Jejich řešení sice nevypadá jako principiální průlom ale mělo by být funkční, a "příhraniční spolupráce" v této oblasti jakousi hodnotu má ne? Samozřejmě se pokusit aspoň nějak mít schopnost vyrobit v případě nouze vlastní munici do toho...Skrýt celý příspěvek

    • Klimesov
      11:10 25.06.2020

      Ano nynější nákup je nedostačující, ale pořád lidé zapomínají na to, že AČR je formovaná v rámci kolektivní obrany s jinými státy a v rámci přímého ohrožení nám jsou větší PVO ...Zobrazit celý příspěvek

      Ano nynější nákup je nedostačující, ale pořád lidé zapomínají na to, že AČR je formovaná v rámci kolektivní obrany s jinými státy a v rámci přímého ohrožení nám jsou větší PVO ochranu našeho území schopni poskytnout naši spojenci. Je velice pravděpodobné, že pokud by se vyhrotila situace v Evropě do té míry, že by hrozil další konflikt větší intenzity tak USA přesunou do Evropy Patrioty nebo jiné armády NATO přesunou své PVO vyššího dosahu na strategická místa.
      Jasně někdo by mohl podotknout, že lepší je spoléhat se sám na sebe protože Mnichov atd. a do jisté míry bude mít pravdu. Ovšem spoléhat se jen sám na sebe znamená dávat na obranu mnohonásobně více než se dává teď.
      Takže tento nákup spíše vnímejte jako příspěvek do kolektivní obrany, který jednak pomůže a jednak zlepší operační schopnosti PVO AČR a to do doby než se uvolní další finance na pořízení dalších systémů PVO, které by dovolili AČR fungovat více samostatně, nebo spíše které by dovolili AČR bránit celé území :-)Skrýt celý příspěvek

  • cejkis
    19:40 24.06.2020

    V politických kruzích se diskutovalo a stále diskutuje, zda vyhostit norského velvyslance z důvodu krádeže dětí Norskem a někdo z Dejvic je ochoten uvažovat o nákupech zbraní z ...Zobrazit celý příspěvek

    V politických kruzích se diskutovalo a stále diskutuje, zda vyhostit norského velvyslance z důvodu krádeže dětí Norskem a někdo z Dejvic je ochoten uvažovat o nákupech zbraní z Norska.

    Norsko je špína, která krade děti!Skrýt celý příspěvek

    • Scotty
      21:30 24.06.2020

      Určitě. Možná tak v kruzích SPD.

      Určitě. Možná tak v kruzích SPD.

    • Jirosi
      22:18 24.06.2020

      Budete se stejně být i z práva lidí u jiných států na území CR, pokud se jim nebudou líbit naše zákony jako v případě Norska?

      Budete se stejně být i z práva lidí u jiných států na území CR, pokud se jim nebudou líbit naše zákony jako v případě Norska?

    • Klimesov
      09:37 25.06.2020

      Pane Wachtmeister vy jste hlava.

      Pane Wachtmeister vy jste hlava.

    • satai
      10:26 25.06.2020

      Neblabol.

      Neblabol.

    • Jecchus
      22:14 27.06.2020

      Tak ona to zas taková blbost není, rozhodně ne na úrovni tu zmínku takhle sestřelit i když byla poněkud nesmyslně napojena na Barnavernet problém, který nás z hlediska PVO nemusí ...Zobrazit celý příspěvek

      Tak ona to zas taková blbost není, rozhodně ne na úrovni tu zmínku takhle sestřelit i když byla poněkud nesmyslně napojena na Barnavernet problém, který nás z hlediska PVO nemusí nijak trápit.
      Pokud se nepletu, tak se řeší nebo řešilo, jestli Norsko odsouhlasí dodávku NASAMS do Maďarska, protože Orbán atd.
      Norsko má zkrátka tendenci projektovat do okolí svůj pohled na svět skrze nástroje, které ve vztahu k tomu okolí má, ať jsou to norské fondy nebo dodávka zbrojní techniky...
      Proto si myslím, že by to měl být jeden z hodnocených parametrůSkrýt celý příspěvek

  • Poly
    12:34 24.06.2020

    Asi blbá otázka, ale proč se nepoužívá mobilní systém se střelami RIM-162?

    Asi blbá otázka, ale proč se nepoužívá mobilní systém se střelami RIM-162?

    • petres
      13:16 24.06.2020

      V podstatě se používá - NASAMS. AMRAAM-ER využívá tělo námořní střely RIM-162 ESSM a naváděcí sekci původního AMRAAMu.

      V podstatě se používá - NASAMS. AMRAAM-ER využívá tělo námořní střely RIM-162 ESSM a naváděcí sekci původního AMRAAMu.

  • Pavel88
    11:01 23.06.2020

    Já jsem pro NASAMS II, podobné důvody jako u jiných systému. Používá je několik spojenců, snadnější kompatabilita, získání munice, díly, sdílení zkušeností,.... Navíc jedno ...Zobrazit celý příspěvek

    Já jsem pro NASAMS II, podobné důvody jako u jiných systému.
    Používá je několik spojenců, snadnější kompatabilita, získání munice, díly, sdílení zkušeností,....
    Navíc jedno vozidlo NASAMS má 6 místo 4 raket a to už je dost velký rozdíl, pokud se bráníme proti více útočníkům...

    jen se obávám, že AČR opět vybere "proti všem" exotické řešení, které v NATO nikdo nemá...
    viz vrtulníky, radary, částečně Gripen... atd
    skoro mi přijde, jako by AČR "na just" vybírala techniku mimo hlavní NATO proud

    P.S. tím rozhodně netvrdím, že již vybraná technika není kvalitní, jen si myslím, že malá země by se měla více zaměřit, na techniku, kterou má někdo ze spojenců

    PavelSkrýt celý příspěvek

    • Jirosi
      11:05 23.06.2020

      "jen se obávám, že AČR opět vybere "proti všem" exotické řešení, které v NATO nikdo nemá...
      viz vrtulníky"

      Zatím co u raket USA v NATO jsou, tak u vrtulníků USA v NATO není :))

      "jen se obávám, že AČR opět vybere "proti všem" exotické řešení, které v NATO nikdo nemá...
      viz vrtulníky"

      Zatím co u raket USA v NATO jsou, tak u vrtulníků USA v NATO není :))

    • Scotty
      11:10 23.06.2020

      USMC není v NATO?

      USMC není v NATO?

      • Pavel88
        14:35 23.06.2020

        jasně, že USMC je v NATO
        myšleno bylo, že to je jediný uživatel a operačně se asi nepotkáme.

        jasně, že USMC je v NATO
        myšleno bylo, že to je jediný uživatel a operačně se asi nepotkáme.

        • Pavel88
          14:45 23.06.2020

          stručně NASAMS II +:
          6 raket na vozidle
          AMRAAM široce používány i pro letadla
          NASAMS má více spojenců v NATO

          Spyder +:
          spolupráce s Izraelskými radary
          cena? lobbing?? politika???

          stručně NASAMS II +:
          6 raket na vozidle
          AMRAAM široce používány i pro letadla
          NASAMS má více spojenců v NATO

          Spyder +:
          spolupráce s Izraelskými radary
          cena? lobbing?? politika???

          • flanker.jirka
            18:41 24.06.2020

            Spyder MR má na vozidle 8 raket, to co je na fotografiích v článku je verze SR. Volil bych SPYDER, ne pro počet raket. Ale pro osvědčenou kombinaci Derby a Pythonu a také proto, ...Zobrazit celý příspěvek

            Spyder MR má na vozidle 8 raket, to co je na fotografiích v článku je verze SR.
            Volil bych SPYDER, ne pro počet raket. Ale pro osvědčenou kombinaci Derby a Pythonu a také proto, že exituje celá "rodina" s dosahem až 70 km v dálce. Další plus je již prověřená integrace s radary ELM 2084, které AČR pořizuje, tyto radary splňují i požadavek na budoucí funkčnost C-RAM a mají potenciál i v podobě systémů jako je BARAK MX, které umí až 150 km a postřelovat i balistické střely krátkého dosahu. V případě zhoršení mezinárodní situace jde o možnot rychlejší reakce.
            https://www.rafael.co.il/wp-co...
            https://www.youtube.com/watch?... Skrýt celý příspěvek

          • Scotty
            21:39 24.06.2020

            Je tu ještě jeden aspekt. V případě konfliktu bude, dřív nebo později, spotřebována zásoba raket. Zatím co střel AMRAAM a Sidewinder tu bude plno, tak dovoz dalších střel z Izraele ...Zobrazit celý příspěvek

            Je tu ještě jeden aspekt. V případě konfliktu bude, dřív nebo později, spotřebována zásoba raket. Zatím co střel AMRAAM a Sidewinder tu bude plno, tak dovoz dalších střel z Izraele bude značně náročné. Přeci jen udržovat zásobovací trasy do i Izraele nebude, na rozdíl od USA, úplně priorita.Skrýt celý příspěvek

          • flanker.jirka
            21:53 24.06.2020

            Scotty a kde to plno bude? A budou to střely použitelné i v NASAMS.. Ne každý AMRAAM to zkousne a to samé platí o střelách Sidewinder. Německo jede v jiných střelách pro EFT, ...Zobrazit celý příspěvek

            Scotty
            a kde to plno bude? A budou to střely použitelné i v NASAMS.. Ne každý AMRAAM to zkousne a to samé platí o střelách Sidewinder. Německo jede v jiných střelách pro EFT, Francie zase pro Rafale, Polsko bude rádo, že bude mít pro sebe. Slovensko na tom bude podobně jako my. A nihilistický BeNeLux toho moc nebude mít také. Spíše bych sázel na IRIS T v SLS nebo SLM verzi, CAMM ER nebo Meteor.
            Evidentně našim chytrým, vzdělaným a v obraně erudovaným politikům, kteří se jistě poučili z minulosti, nevadí logistická náročnost a potenciální nedostupnost pro obranu citlivých technologií z Izraele. To je přece i problémem u již pořizovaných radarů pro PVO. Ono to může být nejen náročné, ale i v některých případech i nemožné. Občas je nepochopitelné, proč vlastně ve zbrojních projektech nepodporovat i partnery z EU, když máme část společných rozpočtů a fondů.
            Přitom se nabízí i možnost plně evropského řešení, tak aby se minimalizoval vliv i USA na případnou použitelnost. I v době míru nám jejich prezident pořád něčím vyhrožuje.
            Příkladem může být systém FALCON https://www.airforce-technolog... Skrýt celý příspěvek

          • Scotty
            22:04 24.06.2020

            flanker.jirka Pokud se povede větší válka v Evropě tak do ní budou z největší pravděpodobností zapojeny Spojené státy. Jejich armáda se bude muset pochopitelně zásobovat. Je tedy ...Zobrazit celý příspěvek

            flanker.jirka
            Pokud se povede větší válka v Evropě tak do ní budou z největší pravděpodobností zapojeny Spojené státy. Jejich armáda se bude muset pochopitelně zásobovat. Je tedy úplně jedno co kdo používá nebo nepoužívá v Evropě.
            Je trocho něco jiného když se nakoupí radar ke krému se dají pořídit pohřebné náhradní díly. Jejichž spotřeba nebude patrně velká. Na druhou stranu střela PVO systému je vyloženě spotřební zboží a to že se jich někdy naskladní alespoň vyšší stovky nevěřím.
            Není jediný důvod se obávat zbraní z USA. Jak jsem psal, v případě většího konfliktu nebudou problémy s dostupností.Skrýt celý příspěvek

          • flanker.jirka
            22:21 24.06.2020

            Scotty Tak to každopádně, taková válka bude pro USA ekonomickou vzpruhou :-) bude se utrácet. I zásoby důležitých náhradních dílů se mohou nebezpečně rychle vyčerpat a o skutečném ...Zobrazit celý příspěvek

            Scotty
            Tak to každopádně, taková válka bude pro USA ekonomickou vzpruhou :-) bude se utrácet.
            I zásoby důležitých náhradních dílů se mohou nebezpečně rychle vyčerpat a o skutečném převodu technologií pro naše výrobce (kteří stejně vše poskládají z dovážených komponent) si můžeme nechat zdát.
            Cokoliv pro Evropu tak s původem mimo EU bude najednou hodně drahé, ceny povyskočí díky "velké poptávce" a nebudeme se stačit divit. Evropa se musí postavit sama na nohy i v obraně, jinak bude periferií velmocí.Skrýt celý příspěvek

        • Gorn
          15:48 23.06.2020

          Tak statisticky je pravděpodobnější, že se operačně potkáme s USMC, než s většinou evropských armád. Zvláště pokud vezmete v úvahu, že když už se náhodou dvě evropské armády ...Zobrazit celý příspěvek

          Tak statisticky je pravděpodobnější, že se operačně potkáme s USMC, než s většinou evropských armád. Zvláště pokud vezmete v úvahu, že když už se náhodou dvě evropské armády potkají v nějaké operaci tak minimálně jedna nemá v operační oblasti vlastní techniku a je závislá na USMC, US Army atp. Pochybuji, že při nasazení našich Mi-171 v Afghánistánu, byl někdo nadšený, že Poláci provozují také Mi-8 a jeho varianty, ostatně to samé platí pro BVP-2.

          "Základní" úroveň kompatibility je velice důležitá (pohoné hmoty, munice), ale cokoliv víc je většinou jen teoreticky výhodné. Na druhou stranu to že ty vrtulníky provozuje právě USMC může být obrovská výhoda z jiného důvodu, můžeme koupit komplet letku UH-1/AH-1 kterou USMC aktuálně ruší :)Skrýt celý příspěvek

          • flanker.jirka
            18:55 24.06.2020

            Statisticky je pravděpodobnější, že se operačně potkáme se spřátelenými armádami, včetně US Army, provozující UH 60 a ne UH 1 nebo AH1.

            Statisticky je pravděpodobnější, že se operačně potkáme se spřátelenými armádami, včetně US Army, provozující UH 60 a ne UH 1 nebo AH1.

          • Torong
            15:55 27.06.2020

            Flanker:
            A? Díly pro UH1 i UH 60 budou mít stejnou logistickou cestu. Bude úplně jedno na který stroj budeme díly objednávat.

            Flanker:
            A? Díly pro UH1 i UH 60 budou mít stejnou logistickou cestu. Bude úplně jedno na který stroj budeme díly objednávat.

        • Scotty
          17:33 23.06.2020

          Pavel88 Je velice pravděpodobné že se potkáme s americkou armádou a kde budou Američani bude i možnost dodání náhradních dílů, výzbroje, atd. Navíc radar EL/M-2084 už před námi ...Zobrazit celý příspěvek

          Pavel88
          Je velice pravděpodobné že se potkáme s americkou armádou a kde budou Američani bude i možnost dodání náhradních dílů, výzbroje, atd.
          Navíc radar EL/M-2084 už před námi koupila Kanada.Skrýt celý příspěvek

          • flanker.jirka
            18:43 24.06.2020

            Kdy naposledy jsme spolupracovali s kanadským dělostřelectvem?

            Kdy naposledy jsme spolupracovali s kanadským dělostřelectvem?

          • Scotty
            19:24 24.06.2020

            Prý kupujeme radar který nikdo jiný v NATO nemá. Což není pravda.

            Prý kupujeme radar který nikdo jiný v NATO nemá. Což není pravda.

          • flanker.jirka
            22:31 24.06.2020

            Scotty Ano, pár kusů má Kanada u dělostřelectva. Primárně tedy pro jiný účel než u nás. Ale jde o multifunkční radary, zaleží jen na uživateli na kolik dokáže tento potenciál ...Zobrazit celý příspěvek

            Scotty
            Ano, pár kusů má Kanada u dělostřelectva. Primárně tedy pro jiný účel než u nás. Ale jde o multifunkční radary, zaleží jen na uživateli na kolik dokáže tento potenciál využít. V Evropě jej v NATO nikdo opravdu nemá a i v Slovenském tisku proběhla zpráva o údajných "problémech" se zakázkou radarů pro ně. Nedivil bych se, pokud by se rozhodli spíše pro švédské Giraffe 4A nebo podobný GM 200 MM/C od thales nederland (původně značený i jako NS 200). Je to stavěné na o 10 let mladší technologii a GM200 MM/C je již 4D radar.
            https://www.thalesgroup.com/si...
            https://www.youtube.com/watch?...
            Švédsko už Giraffe 4A zavádí, Holandsko GM 200 MM příští rok.
            ...není náhodou, že NS 200 loni představovali umístněn mezi PZH 2000 a Patriotem. https://www.youtube.com/watch?... Skrýt celý příspěvek

  • Poly
    08:34 23.06.2020

    Požadavek na extrémní dostup už teda padl?

    Požadavek na extrémní dostup už teda padl?

    • satai
      09:50 23.06.2020

      Ten byl kde? Nejak mi to vypadlo.

      Ten byl kde? Nejak mi to vypadlo.

      • Poly
        17:43 23.06.2020

        No, původní zadání počítalo s dosahem MINIMÁLNĚ 25 km, pak podle armádních novin: https://www.armadninoviny.cz/p... už to bylo ...Zobrazit celý příspěvek

        No, původní zadání počítalo s dosahem MINIMÁLNĚ 25 km, pak podle armádních novin:

        https://www.armadninoviny.cz/p...

        už to bylo najednou "zákulisně" jinak a těch 25 km dostupu a stejně tak, původně požadovaný dolet 50 km, už taky není nutné dodržet.

        Cituji
        "Podle nových informací Armádních novin se jedná o maximální tabulkové hodnoty, které nové komplety PVO nemusí bezpodmínečně dosáhnout."

        Což samozřejmě opět řádsky smrdí. Proč tam vůbec tedy těch 25 uváděli?Skrýt celý příspěvek

  • Americký brouk
    23:47 22.06.2020

    Jo Strakonice, tam jsem byl na vojně.
    Nicméně proti neviditelným ruským migům 29 nemáme šanci :-)))

    https://www.payne.cz/WP15/wp-c...

    Jo Strakonice, tam jsem byl na vojně.
    Nicméně proti neviditelným ruským migům 29 nemáme šanci :-)))

    https://www.payne.cz/WP15/wp-c...

  • tryskac
    23:40 22.06.2020

    V dobe CSLA bola na území ČR umiestnená S200, neskôr S300 (ktorá skončila v SR). Myslím ze na obranu cieľov PVOS by bol vhodnejší systém dlhého dosahu, napr. Patriot, ktorý by bez ...Zobrazit celý příspěvek

    V dobe CSLA bola na území ČR umiestnená S200, neskôr S300 (ktorá skončila v SR). Myslím ze na obranu cieľov PVOS by bol vhodnejší systém dlhého dosahu, napr. Patriot, ktorý by bez problémov obsiahol veľkú časť Čiech. Systém náhrady Kubov mi príde ako rigidny, keďže vy, čo to riešite celé odznovu by ste sa na to mohli pozrieť aj v širších súvislostiach. Samozrejme KUB ako jedno kanálový systém je beznádejne zastaralý už proti dvojici útočníkov. Takze prečo nie jeden systém dlhého dosahu a plniť dodatočným RBS?Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    22:17 22.06.2020

    Neměl by ten počet být vyšší, spíše 6-8?

    Neměl by ten počet být vyšší, spíše 6-8?

  • Sgt Murphy
    21:34 22.06.2020

    Mám narazenú ruku, takže to napíšem v skratke. Taktisches Luftverteidigungssystem kombinuje rakety PAC-3 MSE s IRIS-T SL, pričom TLVS je "open architecture", do ktorého sa dajú ...Zobrazit celý příspěvek

    Mám narazenú ruku, takže to napíšem v skratke.

    Taktisches Luftverteidigungssystem kombinuje rakety PAC-3 MSE s IRIS-T SL, pričom TLVS je "open architecture", do ktorého sa dajú integrovať iné rakety, poprípade môže "spolupracovať" s inými systémami PVO (AEGIS, Thaad, Patriot).

    Teoreticky je možné, aby AČR disponovala "časťou" tohto systému, ktorá bude v prípade nasadenia s nemeckou/americkou armádou súčasťou "celého" TLVS/spolupracovať s inými systémami US Army nasadených v EU?Skrýt celý příspěvek

    • Sgt Murphy
      21:49 22.06.2020

      Navyše.. keďže Poľsko kupuje strely Patriot, nieje práve projekt TLVS pre AČR najviac perspektívnym?

      Navyše.. keďže Poľsko kupuje strely Patriot, nieje práve projekt TLVS pre AČR najviac perspektívnym?

      • Lukas
        21:56 22.06.2020

        Tyle ze TLVS jest zwiazany z MEADS, a my poszliśmy w IBCS (Northrop) - bo ten "już jest" Ja generalne uważam za błąd - obronę przeciwlotniczą trzeba budować "od doły" - a nie "od ...Zobrazit celý příspěvek

        Tyle ze TLVS jest zwiazany z MEADS, a my poszliśmy w IBCS (Northrop) - bo ten "już jest"

        Ja generalne uważam za błąd - obronę przeciwlotniczą trzeba budować "od doły" - a nie "od góry...
        Ale decyzja była w 100% polityczna...
        I tak naprawdę podjęta wiele lat temu...Skrýt celý příspěvek

      • Scotty
        21:58 22.06.2020

        Možná, ale určitě bude patřit k nejdražším.

        Možná, ale určitě bude patřit k nejdražším.

  • StandaBlabol
    21:24 22.06.2020

    Nerozumím tomu, proč autor opakovaně tvrdí, že žádný systém by si v Libyi nevedl lépe než Pancir. Jeho hlavním problémem je omezený dosah raket i radaru. A oba NASAMS i DERBY jej v ...Zobrazit celý příspěvek

    Nerozumím tomu, proč autor opakovaně tvrdí, že žádný systém by si v Libyi nevedl lépe než Pancir. Jeho hlavním problémem je omezený dosah raket i radaru. A oba NASAMS i DERBY jej v těchto parametrech výrazně překonávají. Ostatně jde o systémy trochu jiné kategorie. Pancir má koncepci "all-in-one" a každé vozidlo je schopné bojovat samostatně. Větší a komplexnější NASAMS a DERBY mají několik specializovaných vozidel, která slouží jako odpalovací zařízení, radar a středisko řízení palby. A spíše než porovnání s Pancirem by se nabízelo srovnání s ruským systémem BUK.

    Problémem NASAMS a DERBY by byla spíše ekonomie ničení. Jejich rakety jsou mnohem výkonnější a tedy i dražší než ty na Panciru.

    Podle mě je Pancir mnohem vhodnější pro likvidaci dělostřelecké a minometné munice, naváděných zbraní a nejmenších dronů. Ale proti větším dronům schopných nést zbraně s dosahem před 10 km už jsou vhodnější PVO systémy s větším dosahem. Proto se Pancirům v Libyi nedaří.Skrýt celý příspěvek

    • Jirosi
      22:12 22.06.2020

      "Jeho hlavním problémem je omezený dosah raket i radaru."

      Není jeho problém spíše v tom, že nemůže běžet 24/7?

      "Jeho hlavním problémem je omezený dosah raket i radaru."

      Není jeho problém spíše v tom, že nemůže běžet 24/7?

      • flanker.jirka
        22:36 22.06.2020

        Na to jste přišel jak, že nemůže pracovat 24/7. Myslíte, že ten přehledový radar na vozidle je tak nedokonalý? ...i pokud by to tak bylo, tak od toho mají v Rusku řídící radar s ...Zobrazit celý příspěvek

        Na to jste přišel jak, že nemůže pracovat 24/7. Myslíte, že ten přehledový radar na vozidle je tak nedokonalý?
        ...i pokud by to tak bylo, tak od toho mají v Rusku řídící radar s dosahem přes 150 km pro základní přehled.
        Problém je spíše v dosahu versus efektivní odrazná plocha, na odkaze jsou vidět křivky pro detekci RCS a vzádelnosti. To je na drony nebo RAM munici opravdu technicky slabé.
        https://thaimilitaryandasianre... Skrýt celý příspěvek

      • flanker.jirka
        22:40 22.06.2020

        ten řídící radar jsem našel popsán zde
        https://militarium.net/tag/rad...

        ten řídící radar jsem našel popsán zde
        https://militarium.net/tag/rad...

    • logik
      10:04 23.06.2020

      Pancir má CRAM schopnosti?
      A proti dronům se také extra nevyznamenal....

      Pancir má CRAM schopnosti?
      A proti dronům se také extra nevyznamenal....

      • StandaBlabol
        18:25 23.06.2020

        S tím CRAM vlastně nevím. Rusové tvrdí, že na Ukrajině v roli C-RAM působil úspěšně a v Sýrii prý dokázal likvidovat rakety systému Grad. Proti dronům jak kde. Hmeijmín prý ...Zobrazit celý příspěvek

        S tím CRAM vlastně nevím. Rusové tvrdí, že na Ukrajině v roli C-RAM působil úspěšně a v Sýrii prý dokázal likvidovat rakety systému Grad.

        Proti dronům jak kde. Hmeijmín prý chrání spolehlivě, na druhou stranu izraelské drony si s ním dokázaly poradit.Skrýt celý příspěvek

    • omacka
      08:37 24.06.2020

      @StandaBol: "A oba NASAMS i DERBY jej v těchto parametrech výrazně překonávají. " V čem konkrétně? s přehledovým radarem by se dalo souhlasit, ale jen s tím starším 1RS2-1 na ...Zobrazit celý příspěvek

      @StandaBol: "A oba NASAMS i DERBY jej v těchto parametrech výrazně překonávají. "

      V čem konkrétně? s přehledovým radarem by se dalo souhlasit, ale jen s tím starším 1RS2-1 na původním Panciru-S1, i když i ten má max. dálkový dosah 80km na cíl typu velké letadlo. AN/MPQ-64 Sentinel (NASAMS) má max. dálkový dosah 40km, upgradovaná verze F1 má max. teoretický dálkový dosah 80km. Roli hlavního přehledového radaru baterie Panciru (4 vozidla) v ideálním případě hraje vozidlo 1RL-123 s max. dálkovým dosahem 200km, které překonává podstatně AN/MPQ-64, ale to je vcelku logické, jde o L band přehledový radar, kdežto AN/MPQ-64 je X band a velikostí je to taky někde jinde. Ale hlavně se to takto nedá porovnávat, protože celková filozofie baterie Pancire a NASAMS/DERBY je úplně jinak postavená. Od Pancire-S2 můžete postřelovat vzdušné cíle i za jízdy/přesunů s PLŘS, což s filozofií NASAMS nepřichází do úvahy (možná teoreticky jen s IR výstupem) jelikož mají stacionární přehledové/multifunkční radary umístěné na tažných vozících a nejsou to vysoce mobilní PVO komplexy ve smyslu toho slova, jsou to defakto stacionární baterie PVO krátkého a středního dosahu, i když vysoce mobilní, ale s nějakou nutnou potřebnou dobou k rozvinutí do bojového režimu, která nebude v řádech sekund ale minut.

      Co se týče PLŘS, to také netuším, kde jsi přišel na to, že PLŘS z NASAMS/SPYDER-MR jsou podstatně výkonnější PLŘS než z Pancire? Dražší to jsou a to extrémně podstatně násobně, ale to není dáno jejich dosahy, ale úplně jinou konstrukcí, protože to jsou defakto upravené letecké PLŘS AIM-120C AMRAAM/Derby a mají aktivní radarové navádění, nebo IR verze AIM-9X/Python-5, kdežto PLŘS z Pancire S-1/2 a nová hyperzvuková 57E6M (1700m/s) pro Pancir-SM jsou velice laciné PLŘS a výrobně až extrémně jednoduché oproti klasickým PLŘS, kdy mají urychlovací raketový booster bez jakékoliv funkce a mechanizace, sloužící jen na urychlení druhého stupně PLŘS bez vlastního pohonu – relativně malé „létající šipky“ a ta se sestává „jen“ z tyčové bojové hlavice (zabírá její největší plochu) o hmotnosti 20kg/25kg u 57E6M, nepohyblivých kormidel v zadní části, malých pohyblivých kachních kormidel se servomotorky v přední části PLŘS, rádiovou anténou na příjem signálu pro navádění PLŘS, ještě v přední části PLŘS je rádiový bezkontaktní zapalovač a kontaktní a to je defakto vše "drahého" na této PLŘS. Tedy PLŘS 57E6/M jsou z těchto důvodů po ekonomické stránce věci úplně někde jinde než AIM-120C/Derby, jsou s výrobní cenou za kus pod úrovni průměrných PTŘS naváděných po laseru.

      Max. dálkový dosah PLŘS:
      NASAMS/AIM-120C – až 25km
      NASAMS/AMRAAM-ER – až 40km
      Spyder-MR/Derby – až 35km
      Spyder-MR/Python-5 – až 20km
      Pancir/57E6 – až 25km
      Pancir/57E6-E (exportní verze) – až 20km
      Pancir/57E6M – až 40km
      Pancir/57E6M-E (exportní verze) – až 30km

      Max. Výškový dosah PLŘS:
      NASAMS/AIM-120C – až 15km
      NASAMS/AMRAAM-ER – až 25km
      Spyder-MR/Derby – až 16km
      Spyder-MR/Python-5 – až 9km
      Pancir/57E6 – až 16km
      Pancir/57E6-E (exportní verze) – až 15km
      Pancir/57E6M – až 20km
      Pancir/57E6M-E (exportní verze) – až 18km

      Bych se přikláněl k pořízení SPYDER-MR jelikož je to podstatně více mobilnější řešení než NASAMS.Skrýt celý příspěvek

      • omacka
        08:42 24.06.2020

        U Pancir/57E6M* mám chybu, tam má být samozřejmě Pancir-SM/57E6M*.

        U Pancir/57E6M* mám chybu, tam má být samozřejmě Pancir-SM/57E6M*.

      • logik
        12:47 24.06.2020

        To je hezký, jak sám si napíšeš odpověd, ale tváříš se že nevíš. Ano, zmíněné systémy mají rakety s aktivním naváděním, což je činí podstatně výkonnější. - Dálkově řízené rakety ...Zobrazit celý příspěvek

        To je hezký, jak sám si napíšeš odpověd, ale tváříš se že nevíš. Ano, zmíněné systémy mají rakety s aktivním naváděním, což je činí podstatně výkonnější.
        - Dálkově řízené rakety mají menší PK než aktivně naváděné. Latenci (snižující reakční dobu na manévry) neokecáš, stejně jako neokecáš nutnost přímé viditelnosti od radaru (cíl tedy může vypustit munici a zdrhnout za kopec).
        - Dále pak systém navádění znemožňuje postřelovat více cílů v různém kvadrantu (radar S1 ni 1RL-123 nemá (simultánně) 360°radar.
        - No a konečně, přesnost aktivně naváděné rakety se s přiblížením k cíli zvětšuje. Přesnost pasivně naváděné se zmenšuje. 1RL-123E má přesnost 4° respektive 5.5° stupňů.
        https://thaimilitaryandasianre...
        To dělá na 1km u té lepší hodnoty 70m. Na 10km 700m.
        Jak chceš s takovou přesností na nějakou větší vzdálenost (kdy tu operuješ s čísly typu 40km) cokoli zasáhnout by mne fakt zajímalo....

        Dál tam máš spoustu nepřesností, např. srovnávat radary podle instrumentálního dosahu je pitomost. Je úžasný, že pancíř sestřelí B-52 na 80 km .... teda nesestřelí, protože se stejně netrefí, viz vejš, ale dejme tomu.... ale k čemu mu to je, když se do takový situace v životě nedostane.
        Pancíř bude bojovat se stealth drony, standoff municí apod s malým RCS, kde je detekční vzdálenost pro S1 podstatně jiná, a kde je Sentinel podstatně překoná (větší anténa, RCS).

        Ale když už srovnáváš nic neříkající čísla, tak aspoň srovnávej srovnatelné. Ekvivalent k 1RL-123 není Sentinel, ale EL/M-2084 s dosahem 470km.Skrýt celý příspěvek

        • flanker.jirka
          19:05 24.06.2020

          s tou latencí bych byl opatrný, střely s LOAL využívají update parametrů cíle z datalinky a zapínají vlastní systém až v terminální fázi (Derby, Amraam) tam máte latenci způsobenou ...Zobrazit celý příspěvek

          s tou latencí bych byl opatrný, střely s LOAL využívají update parametrů cíle z datalinky a zapínají vlastní systém až v terminální fázi (Derby, Amraam) tam máte latenci způsobenou otáčením antény radaru. U systému, kde střelu podsvětujete neustále (Panstir) radar sleduje cíl pořád.
          Tak že prodleva u radaru otáčejícího se 30 otáček za minutu je 2 sekundy, toto u podsvětu Pantsiru mít nebudete.Skrýt celý příspěvek

          • logik
            23:26 24.06.2020

            Jenže právě o tu terminální fázi jde: když je cíl daleko, tak nevadí, když letíš tak nějak přibližně. Ale blízko cíle musíš začít reagovat rychle a přesně, jinak letíš do ...Zobrazit celý příspěvek

            Jenže právě o tu terminální fázi jde: když je cíl daleko, tak nevadí, když letíš tak nějak přibližně. Ale blízko cíle musíš začít reagovat rychle a přesně, jinak letíš do prčic.

            Navíc kdo nutí ten Sentinel se při střelbě otáčet? A kdo Tě nutí použít LOAL?
            Když to chceš přesnějc, vždycky můžeš rotaci vypnout - a furt budeš mít větší FOV než střelecký radar Pancíře (ten má jen 45°) - nebo použít LOBL.Skrýt celý příspěvek

          • flanker.jirka
            12:55 25.06.2020

            logik Sentinel se otáčet musí, má elektronické skenování pouze cd vertikalnim směru a anténu pro identifikaci cílů má v zádech antény radaru. LOAL u Slyšet MR musí použít protože ...Zobrazit celý příspěvek

            logik
            Sentinel se otáčet musí, má elektronické skenování pouze cd vertikalnim směru a anténu pro identifikaci cílů má v zádech antény radaru. LOAL u Slyšet MR musí použít protože se vypouští střela z vertikální šachty a neni možné nejdříve zachytit cíl. U NASAMS je tomu jinak.Skrýt celý příspěvek

          • logik
            02:51 26.06.2020

            flanker: To musí IMHO platit pro nějakou starou verzi Sentinelu. Odkud to máš? Co vím, tak aktuální verze je plná AESA, kde není technologickej důvod, aby se otáčel. Navíc má ...Zobrazit celý příspěvek

            flanker: To musí IMHO platit pro nějakou starou verzi Sentinelu. Odkud to máš?
            Co vím, tak aktuální verze je plná AESA, kde není technologickej důvod, aby se otáčel. Navíc má schopnost C-RAM, a na to by jí nemohl stačit radar kterej má frekvenci 2s....

            S tím FOF máš možná pravdu, ale když střílíš, tak už identifikovat nepotřebuješ....Skrýt celý příspěvek

      • flanker.jirka
        19:01 24.06.2020

        omacka
        dle tohoto dokumentu má Spyder MR přes 50 km
        https://www.rafael.co.il/wp-co...

        omacka
        dle tohoto dokumentu má Spyder MR přes 50 km
        https://www.rafael.co.il/wp-co...

  • flanker.jirka
    20:45 22.06.2020

    To je tragický stav číst tu takové věty jako: "Nákup PVO typu SHORAD je tak spíše o udržení schopností, přechodu na západní techniku a splnění závazků ČR vůči NATO." Jak ...Zobrazit celý příspěvek

    To je tragický stav číst tu takové věty jako:
    "Nákup PVO typu SHORAD je tak spíše o udržení schopností, přechodu na západní techniku a splnění závazků ČR vůči NATO."

    Jak dlouho se bude AČR snažit udržet při životě nefunkční koncept PVO v podobě pluku schovaného někde v rohu republiky?

    Jestliže tu má někdo ambice na ochranu aglomerací nebo jaderných elektráren, tak je třeba se ptát, kde ta PVO právě v tuto dobu je???!!! ....zavřená v garážích absolutně k ničemu.
    Pořád se někdo kaje, že jde o obranu před případným terorismem, ale oni nebudou čekat na to, že si jednou za rok 25. pluk zacvičí jeden týden sehrané divadlo a pak to zase uklídí. Pokud si to chce AČR pořídit a zavřít do garáží, tak ať se pořídi ten nejlevnější shit a nemaří se finanční prostředky.

    Abych to jen nehanil, AČR dostane v podobě nových radarů ELM 2084 ideální nástroj pro potenciální růst schopností. Radary mají být použity pro nepřetržitý průzkum vzdušného prostoru v NATINAMDS ve kterém jsou zatím jediné prostředky aktivní obrany v podobě Gripenů. https://www.youtube.com/watch?...

    Tak proč nevyužít schopností ELM 2084 a doplnit jě o SAM také v nepřetržitém provozu? ...tak jako to bylo v systému PVOS.
    Celkem má AČR obdržet 8 kusů ELM 2084, teoreticky až 8 bráněných objektů/oblastí podle toho čím je vybavíte. Tento typ radaru podporuje i systém BARAK MX s dosahem až 150 km a možnosti působit proti balistickým střelám krátkého dosahu.
    ELM 2084 nabízí více, umí i C-RAM a Weapon location.

    Za mně ideální stav, pořídit SHORAD/MRAD k radarům ELM 2084 přímo k 26. pluku, který funguje v nepřetržitém systému NATINAMDS. A systémy buď využít pro ochranu území v ČR nebo pro posílení BÚU jako další vrstvu deštníku pro VSHORAD (nejlépe už jako ManeuverSHORAD) tak jako zde:
    https://www.armyrecognition.co...

    Buď budovat postupně něco co má opravdu smysl nebo jít raději na ryby.
    Poslední přehmaty GBAD jsou snad dobře známé ze Sýrie a Íránu, kde stříleli po svých a civilních letounech, právě z důvodu nedostatečné integrace celého systému.Skrýt celý příspěvek

    • Scotty
      21:01 22.06.2020

      flanker.jirka /Tak proč nevyužít schopností ELM 2084 a doplnit jě o SAM také v nepřetržitém provozu? ...tak jako to bylo v systému PVOS./ Protože je to v míru zbytečné? Nedokážu ...Zobrazit celý příspěvek

      flanker.jirka
      /Tak proč nevyužít schopností ELM 2084 a doplnit jě o SAM také v nepřetržitém provozu? ...tak jako to bylo v systému PVOS./
      Protože je to v míru zbytečné? Nedokážu si představit že by někdo autorizoval například sestřelení civilního letadla systémem PVO. Od toho se drží v Čáslavy pohotovostní dvojice Gripenů 24/7.Skrýt celý příspěvek

      • Geronimo
        21:15 22.06.2020

        Už vidím jak se Gripenem sestřeluje roj raket s plochou dráhou letu, které kopírují terén..........

        Už vidím jak se Gripenem sestřeluje roj raket s plochou dráhou letu, které kopírují terén..........

        • Scotty
          21:42 22.06.2020

          /Protože je to v míru zbytečné?/ Raketa s Plochou dráhou letu nepřiletí bez jakéhokoli varování. V situaci kdy se něco takového bude očekávat už rakeťáci dávno nebudou ve ...Zobrazit celý příspěvek

          /Protože je to v míru zbytečné?/
          Raketa s Plochou dráhou letu nepřiletí bez jakéhokoli varování. V situaci kdy se něco takového bude očekávat už rakeťáci dávno nebudou ve Strakonicích.Skrýt celý příspěvek

          • flanker.jirka
            19:07 24.06.2020

            tak že nejdříve nám někdo zavolá, že nám chce uškodit? V 21. století se s vyhlašováním válek nikdo nezabývá.

            tak že nejdříve nám někdo zavolá, že nám chce uškodit? V 21. století se s vyhlašováním válek nikdo nezabývá.

          • Scotty
            20:20 24.06.2020

            Jediný stát od kterého by něco takového mohlo přijít je Rusko. Pokud by něco takového plánovali jistě by to neušlo zpravodajcům NATO. Vypálení střel se rovná vyhlášení války a ...Zobrazit celý příspěvek

            Jediný stát od kterého by něco takového mohlo přijít je Rusko. Pokud by něco takového plánovali jistě by to neušlo zpravodajcům NATO. Vypálení střel se rovná vyhlášení války a takové přípravy by se nedaly utajit.Skrýt celý příspěvek

      • flanker.jirka
        21:17 22.06.2020

        No tak to můžeme rovnou zrušit i stíhací letadla, protože ani takový sestřel si nedokážu představit. V článku se uvádí, že pravděpodobonějším problémem jsou drony a podobené ...Zobrazit celý příspěvek

        No tak to můžeme rovnou zrušit i stíhací letadla, protože ani takový sestřel si nedokážu představit.
        V článku se uvádí, že pravděpodobonějším problémem jsou drony a podobené véhikly. Vážně s nimi někdo bude čekat až postavíme AČR do válečného stavu?Skrýt celý příspěvek

        • Scotty
          21:47 22.06.2020

          Proč tam tedy, opakuji v míru, držet systémy PVO? Myslíte že nějaký směšný dron z Amazonu může ohrozit jadernou elektrárnu? Nebo že bude někdo u na Ruzyni střílet AA rakety proti ...Zobrazit celý příspěvek

          Proč tam tedy, opakuji v míru, držet systémy PVO? Myslíte že nějaký směšný dron z Amazonu může ohrozit jadernou elektrárnu? Nebo že bude někdo u na Ruzyni střílet AA rakety proti zatoulaným dronům?
          V článku se takové problémy popisují u země ve válečném stavu.Skrýt celý příspěvek

          • SYN_
            08:08 24.06.2020

            No, poškodit ji může, a s trochou štěstí/smůly... Pokud tu máme některé objekty kde mohlo dojít skutečně k značné škodě (ne jenmateriální) tak bohužel takový objekt by měl být ...Zobrazit celý příspěvek

            No, poškodit ji může, a s trochou štěstí/smůly...
            Pokud tu máme některé objekty kde mohlo dojít skutečně k značné škodě (ne jenmateriální) tak bohužel takový objekt by měl být hájený 24/7 i v míru, samozřejmě že v míru nemůžeme risknout to nechat na plnou automatiku (člověk někde ve smyčce přecejen být musí) ale aby byl dosažitelný v řádu minuty, a ne že by si napřed musel pro povolení střílet sehnat telefonem svolení od prezidenta...Skrýt celý příspěvek

          • flanker.jirka
            19:09 24.06.2020

            A dokážete vyloučit to, že si to tam nějaký terorista nebo psychicky vyšinutý pilot namíří sám? ...Gripeny to z Čáslavi nikdy nestihnou.

            A dokážete vyloučit to, že si to tam nějaký terorista nebo psychicky vyšinutý pilot namíří sám? ...Gripeny to z Čáslavi nikdy nestihnou.

          • Scotty
            20:16 24.06.2020

            flanker.jirka Pokud by došlo k únosu letadla chvíli před útokem a nebylo by jasné co se na palubě děje tak stejně nedostane PVO povolení k palbě. Navíc ohrozit jadernou elektrárnu ...Zobrazit celý příspěvek

            flanker.jirka
            Pokud by došlo k únosu letadla chvíli před útokem a nebylo by jasné co se na palubě děje tak stejně nedostane PVO povolení k palbě. Navíc ohrozit jadernou elektrárnu letadlem je těžší než se zdá.Skrýt celý příspěvek

      • flanker.jirka
        21:18 22.06.2020

        V míru je totiž zbytečná prakticky celá armáda, mimo použití pro podporu IZS.

        V míru je totiž zbytečná prakticky celá armáda, mimo použití pro podporu IZS.

        • Scotty
          21:47 22.06.2020

          Samozřejmě, armáda se buduje s předpokladem že mír nebude věčný.

          Samozřejmě, armáda se buduje s předpokladem že mír nebude věčný.

  • apache
    20:24 22.06.2020

    A škoda, že ty RBS-70NG nejsou v této podobě. Když se tehdy objevila ta varianta posazená na Ivecu, doufal jsem, že kombinace dvou v naší armádě zavedených prostředků bude nakonec ...Zobrazit celý příspěvek

    A škoda, že ty RBS-70NG nejsou v této podobě. Když se tehdy objevila ta varianta posazená na Ivecu, doufal jsem, že kombinace dvou v naší armádě zavedených prostředků bude nakonec tím, co nahradí S-10m2d. No nic...

    https://saab.com/region/latin-... Skrýt celý příspěvek

  • Geronimo
    19:18 22.06.2020

    Spyder mne osobně docela zamotal hlavu, pozitivně ! Je to raketou Python 5, která má takové manévrovací schopnosti, že na dlouho předběhla dobu. Navíc elektrooptické navádění....Z ...Zobrazit celý příspěvek

    Spyder mne osobně docela zamotal hlavu, pozitivně ! Je to raketou Python 5, která má takové manévrovací schopnosti, že na dlouho předběhla dobu. Navíc elektrooptické navádění....Z téhle zbraně v prostředí vysoce rušeném musí mít pilot Su-35 velké obavy. A pro ostřelování střel s plochou dráhou letu a dalších pokročilých manevrovatelných prostředků s klamnými cíly to pravé ořechové.....
    A co se týče nedostatku hlavňových systémů v naší armádě, představoval bych si něco na způsob phalanx ciws na Tatrováckém podvozku......Skrýt celý příspěvek

    • SYN_
      08:15 24.06.2020

      Myslím si že hlavňový CIWS (tedy s poměrně krátkým dosahem) bude buď staticky hlídat důležitý cíl (a tedy by mohl být nemotorizovaný, nějakou tatru na převoz jednou za čas samo ...Zobrazit celý příspěvek

      Myslím si že hlavňový CIWS (tedy s poměrně krátkým dosahem) bude buď staticky hlídat důležitý cíl (a tedy by mohl být nemotorizovaný, nějakou tatru na převoz jednou za čas samo máme) nebo bude doprovázet postupující kolonu vojska - a pak by měl být mobilnější a lépe chráněný a dobře připravený k palbě z chodu než by to bylo na kolové Tatře...Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 1 z 3