Protivzdušné systémy S-350 Viťaz pro ruskou armádu v roce 2019

Protivzdušné systémy S-350 Viťaz pro ruskou armádu v roce 2019
S-350 Viťaz / Vitaly V. Kuzmin, CC BY-SA 4.0 (Zvětšit)

Ruská vojska vzdušně-kosmické obrany (VVKO) letos převezmou první komplexy teritoriální obrany krátkého a středního dosahu S-350 Viťaz od firmy Almaz-Antej. V ruské armádě Viťaz nahradí komplexy protivzdušné obrany (PVO) S-300P a S-300PS.

„V roce 2019 se poprvé v leteckých silách objeví nejnovější protiletadlový raketový systém S-350 Viťaz. Navíc je plánovaná dodávka zhruba deseti protivzdušných raketových a kanónových komplexů Pancir-S a protiletadlových raketových systémů S-400,“ uvedl generálporučík Juri Grechov, velitel VKKO.

Podle Grechova Pancir-S1 a S-400 byly v roce 2018 rozmístěny na Krymu, v Chabarovské, Leningradské a Kaliningradské oblasti, stejně jako v Arktidě. Zároveň v minulém roce proběhlo (v rámci VVKO) na 200 cvičení ruských jednotek PVO, včetně 20 ostrých cvičení, při kterých bylo odpáleno 500 střel (Pancir-S1, S-300 a S-400).

Připomeňme, že ruská VKKO řeší ochranu politicko-administrativních, ekonomických, vojenských, průmyslových a dopravních center Ruské federace před leteckým a raketovým útokem. Naopak vojska protivzdušné obrany pozemních sil (PVOSV) chrání pozemní jednotky na frontové linii.

VKKO a PVOSV využívají vlastní bojové prostředky s kanónovou a raketovou výzbrojí. Prostředky VKKO jako S-300, S-400 nebo Pancir-S1 jsou umístěny na kolovém podvozku pro snadnější strategickou dopravu (letecky, po železnici nebo po vlastní ose) na velké vzdálenosti  ‒ ostatně v tomto odstavci uvedené komplexy byly letecky přesunuty do Sýrie, kde chrání ruské základny.

Naopak PVOSV sází na pásové prostředky PVO kvůli nutnosti držet krok na frontě s mechanizovanými jednotkami (tanky, BVP). Vysoká taktická mobilita pásového podvozku je ale vykoupena nutností využít k přepravě na dlouhé vzdálenosti železnici (nebo velmi omezeně dopravní letadla). Na pásovém podvozku jednotek PVOSV najdeme komplety S-300V4, Buk-M3, 9K330 Tor a 2K22 Tunguska.

Nový S-350 Viťaz je vysoce mobilní kolový prostředek protiletecké a protiraketové obrany VKKO. S-350 dokáže postřelovat vrtulníky, letadla, drony, střely s plochou dráhou letu i balistické rakety.


Jihokorejský KM-SAM je alter ego ruského S-350 Viťaz.

S-350 si dokonce již připsal první exportní úspěch ‒ jihokorejský KM-SAM (Cheolmae-2), zavedený do výzbroje v roce 2016, využívá technologie a technologické celky S-350 (a také S-400). Podle článku Lukáše Visingra na Echo24 se spekuluje o tom, že dotažení vývoje S-350 bylo možné jen díky jihokorejským penězům.

Předběžné studie o náhradě S-300 a S-300PM započaly v letech 1991 až 1993 a první zmínky o novém prostředku PVO se objevily během výstavy MAKS 1999. Samotný vývoj S-350 Viťaz ale začal až v roce 2007 s cílem uvést komplex do provozu v roce 2012. Testy raket 9M96 začaly v roce 2011 a v roce 2014 začalo ostré testování celého systému.

Celkově ruská armáda plánuje zavést (podle informací z roku 2012) do výzbroje 38 oddílů (praporů) S-350 Viťaz. V každém oddíle najdeme (zřejmě) tři baterie, v každé baterii pak až osm odpalovacích vozidel (stejný počet jako u KM-SAM) s 12 střelami 9M96 a/nebo 9M96-2. Oficiální počty baterií v oddílu (tři nebo čtyři) nebo počet vozidel 50P6A v baterií (čtyři až osm) však nejsou známy.

Baterie S-350 kromě nosičů raket 50P6A obsahuje také velitelské stanoviště 50K6A a multifunkční radiolokátor 50N6A. S-350 však není vyvíjený od nuly ‒ radiolokátory, systémy velení a řízení palby jsou převzaty z komplexu S-400.


Odpalovací vozidlo 50P6A

Podle informací z vojenské výstavy MAKS-2013 jedna baterie S-350 umí současně postřelovat 16 aerodynamických nebo 12 balistických cílů. Přechod z pochodové do bojové pozice nezabere baterii více než pět minut.

Viťaz vznikl de facto čistě pro zmiňované střely země-vzduch 9M96 s doletem 60 km a 9M96-2 s doletem 120 km. Zároveň pro exportní verzi S-350 jsou k dispozici střely 9M96E (60 km) a 9M96E2 (120 km). Maximální výškový dostup střel je 30 km. V případě působení proti balistickým cílům je dálkový dosah 30 km a výškový 25 km.

Spekulovalo se také o vývoji střel 9M100 (hmotnost pouze 70 kg), které díky své vysoké agilnosti měly ničit silně manévrující cíle na vzdálenost do 15 km. Ale kvůli dlouhodobé absenci jakýchkoliv informací se zdá, že 9M100 je spící nebo dokonce mrtvý projekt.

Zdroj: Russia Military, Army Recognition

 
 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Ruský protivzdušný systém S-400E pro Čínu

Ruský prezident Vladimír Putin posvětil prodej protivzdušného systému S-400E (exportní označení ...

Drony, systémy S-500: aktuální projekty ruské armády

Jurij Borisov, ruský náměstek ministra obrany, představil v ruském zpravodajském RSN rádiu některé ...

Rusové zavádějí nový protivzdušný systém S-350 Viťaz

V letošním roce skončí státní zkoušky nového protiletadlového a protiraketového kompletu středního ...

Rusko otestovalo protiraketový systém S-500 Prometej

Podle americké televizní stanice CNBC, která se odvolává na svůj nejmenovaný (!) zdroj z prostředí ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • liberal shark
    12:45 09.01.2019

    S-350 vypadá po dlouhé době jako rozumně koncipovaný systém PVO, stejně jako kolový Pantsir. Určitě je mnohem rozumnější než ty obrovské těžkopádné obludy řady S-300 a S-400.

  • lemkin
    09:39 09.01.2019

    Přijde mi to (zejména KM-SAM) jako takový SAMP/T. Bohužel nic na západě se už schopnostem dalších ruských systémů ani neblíží, ale to je dáno jinou doktrínou.

    • Czertik
      12:00 09.01.2019

      Zalezi jake mas vykony na mysly - jestli dostrel, tak mas jiste preavdu, protze nato diky silnemu letectvu nepotrebuje mit protiletecke systemy s dostrelem 150 km+.
      Letadla dokazi uchranit stejny prostor a k tomu jako bonus udelat i jinou praci.

  • flanker.jirka
    17:10 08.01.2019

    S 350 už je dlouho očekáván, deklarované parametry má více než dobré a je možné, že spolupráce s Jížní Koreou přinese obdobný výsledek, jako když jim arabové zaplatili vývoj Pantsir S1. Pokud bude mít multifunkční radar 50N6E podobné možnosti, jako radar u KM SAM, tedy možnost působit na cíle v rozsahu celých 360° tak je to krok vpřed. Díky použití ARH metody a IR samonavedení pak bude horší systém zahltit nebo obletět. Na odkaze je vidět, že korejský radar má až 60 otáček za minutu,
    https://www.youtube.com/watch?...
    uvidíme co 50N6E, který je klasickou chaloupkou na kuří nožce stále s anténou PESA.
    Uváděné možnosti S 350 mohou být možná i nepřímou konkurencí pro systému BUK M 3 stále pouze se SARH střelami. Integrace na pásové podvozky by neměla být problém.
    Rozdíl bude jistě v ceně střel ARH a SARH.
    Delší dosah pak není nikdy na závadu, vzhledem k velkému množství Stand Off munice pro letadla.

  • Czertik
    12:40 08.01.2019

    Pise se ze s-350 ma (zcela) nahradit s-300. Kdyz se nad tim zamyslim a porovnam data, tak me vyjde :
    350 pouziva mene typu raket 2(3) proti 8?? u 300. Jednoznacne +.
    350 dokaze postrelovat vic cilu, apod. +
    Jenze max dostler je jen 120km u nejvykonejsi rakety, u a-300 je to 200 ci 400 km, cili o hodne min.
    Nevite nekdo proc se rusove smirili s takhle vyznamnym a velkym snizenim dostrelu ?

    • Jirosi
      13:32 08.01.2019

      Czertik: To je proste marketing vs realita.

    • raziel87
      15:30 08.01.2019

      2 Czertik

      nesmířili se s významným snížením dostřelu. Viťaz bude začleněn (logicky) místo dosluhujících S-300, po boku S-400. Každý systém má jinou úlohu a prioritně útočí na rozdílné cíle. Vzájemně se budou doplňovat o mnoho lépe, než s archaickým, ex-sovětským, zoufale nemobilním kompletem S-300.

      Ale taky to může bejt tak jak tvrdí Jirosi, žejo......prostě po 20 letech praskl epic fail
      o nadhodnocených parametrech systému S-300... protože S-350 má parametry úplně jiné, čert vem, že je ten systém určený na jiný typ cílů a PVO velkého dosahu dál obstarává S-400

      • Slavoslav
        19:03 08.01.2019

        ono treba povedat i to, ze dolet deklarovany dolet 400 km ktory vsetci beru pri S x00 variantach ako automaticku velicnu maju mat strely 40N6. A o tych vieme zatial len to, ze ich ruska armada zavadza podla medii pravidelne od roku 2012 (naposledy zaciatkom tohoto roku) a kde nic tu nic

        Ostatne je fajn mat strely s takym dosahom no o ich ucinnosti proti agilnym cielom na hranicu dostreluby som pochyboval a pri ich cene ktora nebude nizka sa asi budu celkovo odpalovat s rozmyslom a nebude ich vela u jednotiek. Koniec koncov, protivnika obmedzi uz len vedomie, ze tam nieco take moze byt.

        • Czertik
          19:33 08.01.2019

          Slavoslav - co se tyka onech raket 40n6 co maji dostrel 400 km tak, ano to mas pravdu, ty sou skutecne s s-400 spolecne a uz puvodne mely byt zavedeny ve vetsim poctu.
          Ale problem je i temi raketami co maji dostrel "jen" 195/200 km - ty uz sou vyvinute hodne dlouho a jejich pocty by mely byt relativne vysoke - a ty s-350 odpalovat nemuze.
          Takze i v bezne situaci bude dostrel 350 proti 300 prakticky polovicni.

      • Czertik
        19:28 08.01.2019

        A jak si prisel na to, ze se nesmirili s mensim dostrelem ?
        Nejak sem si nevsim ze by planovali nakoupit vice 350 nez vyradi 300, nebo ze by nakoupily nejake 400 extra na vykryti vypadku.

    • danny
      16:33 08.01.2019

      Vypadá to na jinou distribuci úkolů. Daleký dosah zůstane v působnosti S-400 a případně výše. Myslím, že u těch S-300 už začínal být zmatek v tom, co je vůbec nabito. Taky si myslím, že roste důraz na schopnost působení proti křižujícím střelám atd... a tam je větší důraz na cenu a počet, než dolet.

    • omacka
      21:45 08.01.2019

      Jenže tím se myslí staré verze S-300PS, určitě ne poslední S-300PMU2 z r. 1997, hlavní náhrada S-350 je výhledově za Buky-M1 (S-300PS už moc není v aktivní službě), teda aspoň se to takto uvádí v ruských zdrojích. Má to i vnitřní logiku. Max. dosah 120km je znám pro exportní verzi PLŘS 9M96E2, ruská verze bude mít určitě tento parametr ne horší než Korejská verze 9M96-2, u který je dosah udáván 150km. Pokud si něco přečtete o KM-SAM, tak jeden z hlavních důvodů proč se pro něj Korejci rozhodli je, že podle jejich informací jsou schopné PLŘS 9M96 zachytit cíle o rychlosti až 5km/s, kdežto s PLŘS PAC-3 z Patriotu a Patriot PAC-3 a THAADu mohou zachytit cíle (balistické střely) jen o rychlosti do 2,5km/s.
      https://ko.wikipedia.org/wiki/... Další velká taktická výhoda konceptu S-350 je, že všechny PLŘS jsou s aktivním radiolokátorem, plus 9M100 datalink+IR je ta, že na bojišti i po vyřazení multifunkčního radaru (střelecký nepotřebujete), budou schopny přebrat odpalovací vozy a jejich PLŘS 9M96 minimálně baterie S-400 a používat je. Nebo na tom můžete postavit dost "vražednou" taktiku, kdy S-350 pojedou jen na datalinky z radarů S-400 a přes ASU v pasivním režimu budou využívat jen vlastní naváděcí kanály na PLŘS pro jejich navedení do bodu zachycení cíle vlastním radarem, takže se nedemaskují a v kombinací s PLŘS s aktivním RL se cíl dozví o tom, že na něj letí PLŘS pár sekund před jeho zásahem. Pokud by čirou náhodou byly ty nezavedené IR 9M100 krátkého dosahu opravdu upravené nové 9M388 o IR hlavici, tak pak by si 9M100 mohli přebírat i Tory-M2U nebo teoreticky i obráceně S-350 (i když to je málo pravděpodobné, protože multifunkční radar S-350 bude první a daleko dřív na ráně než komplexy krátkého dosahu, ale některé odpalovací vozy S-350 pravděpodobně přežijí v takové situaci).

  • Arten
    10:06 08.01.2019

    "S-350 si dokonce již připsal první exportní úspěch ‒ jihokorejský KM-SAM"

    Je to naopak. S-350 je spätná adaptácia pre/s J.Kóreou vyvíjaného KM-SAM.
    Korene KM-SAM siahajú až do konca 90tich rokov (ako M-SAM), v 2006 bola podpísaná zmluva s Rusmi na implementáciu klonov pokročilých rakiet rodiny 9M96 do M-SAM (a typicky - s Thales na radarovú časť).

    Rusi pre 9M96 pôvodne vôbec neplánovali samostatný systém - mali byť súčasťou rodiny S-400. Dodnes však absentuje nejaká potvrdzujúca foto systému zavedeného do výzbroje, že k integrácii skutočne došlo.

    Či už z technických, alebo praktických dôvodov, sa Rusi rozhodli ísť (aj?) cestou vytvorenia samostatného S-350 po vzore KM-SAM. Prvé informácie o S-350 sú potom z MAKS 2013.

    Že S-350 nemá nič spoločné s architektúrou rodiny S-300/400, ale skôr so západnými systémami stredného dosahu, je ináč jasné na prvý pohľad...

  • jj284b
    07:08 08.01.2019

    Ak Korejci maju pristup k technologii S-350 a S-400, tak ho maju aj Americania...

    • Slavoslav
      08:06 08.01.2019

      co som zbezne pozeral tak ma skor zaujalo, ze Korejci isli v dalsom vyvoji az na uroven Hit to kill proti ruskym verziam

    • omacka
      08:22 08.01.2019

      To je otázkou, kdo má k jakým technologiím Přístup. Protože KM-SAM přímo v Koreji vyvíjeli Rusové, a je to částečně S-350, ale taky je třeba si uvědomit proč do toho Korejci šli vůbec, to je transfer technologií, který jim USA nenabídli a možnost na tom postavit vlastní vývojovou větev pokročilých PVO systému v budoucnu. Rusové do toho šli taky hlavně kvůli transferu technologií, radarových a výpočetních převážně, v těchto oborech jsou Korejci světová špička. KM-SAM a S-350 jsou podobné, ale je tam jiný korejský radar, který museli rusové vyvíjet s nimi, PLŘS to má jen Cheolmae 4 (9M96) s dosahem 40km, a výkonnější Cheolmae 4-H (9M96-2) s udávaným dosahem dokonce 150km, při jejím vývoji se rusové dostali v Koreji k AESA radarovým systémům a moderním návrhům na jejich miniaturizaci. Takový vzájemně výhodný obousměrný transfer technologií, jinak by do toho rusové ani jihokorejci nešli. Na stole ležící aktivní RL hlavice z PLŘS Cheolmae 4. http://img.bemil.chosun.com/nb...

  • omacka
    21:27 07.01.2019
    Oblíbený příspěvek

    Za prvé, zásadní taktická výhoda S-350 je, že všechny PLŘS 9M96/9M96-2 mají aktivní radiolokační hlavice, což je dost podstatný faktor měnící možné způsoby nasazení (minimálně možnost začít postřelovat další cíle už od okamžiku, kdy 50N6 dostane od PLŘS 9M96 potvrzení o zachycení cíle vlastním radarem, pak už je autonomní). Počet kanálů navedení na jeden multifunkční RL 50N6 baterie (současně postřelovaných cílů) je udáván opravdu 16 aerodynamických a 12 balistických cílů (ve vzduch současně naváděno až 32 PLŘS na tyto cíle), jenže to jsou údaje jen pro exportní osekanou verzi, ruská neosekaná verze má tyto parametry neponížené, a o cca 3-4x větší - pokud došlo k zachování koeficientu ponížení těchto schopností ve stejném rozsahu jak mezi exportní verzí S-400 (maximální počet současně postřelovaných vzdušných cílů: 36, maximální počet současně naváděných PLŘS: 72) a ruskou verzí S-400 (maximální počet současně postřelovaných vzdušných cílů: 120, maximální počet současně naváděných PLŘS: 240). 9M100 není mrtvá, je to IR PLŘS s datalinkem, dost pravděpodobně letecká verze K-30 (izd.300) pro Su-57 přímo z ní ideově vychází, je to stejná hmotnostní kategorie do 70kg (dále způsob navedení IR v kombinaci s možností řízením po datalinku), zavedená bude až po dokončení vývoje K-30.

    • omacka
      22:17 07.01.2019
      Oblíbený příspěvek

      Pokud to někoho zajímá více, je to jen můj názor. Původní koncepce 9M100 byla zrušená pravděpodobně, protože byla vyvinuta ještě na staré součástkové základně a se starým méně výkonným TPH (docela velké rozměry a hmotnost odhadem 250 až 300kg) s parametry na požadovaný max. dálkový dosah 10-15km. Nová podoba 9M100 je buď RVV-AE-ZRK https://thaimilitaryandasianre... ale ta byla také podle mého názoru "zaříznutá" ve prospěch právě dvou verzí 9M96 s aktivní RL. Pak bude PLŘS 9M100 vycházet nejpravděpodobněji z nové PLŘS 9M338 (RZV-MD) s navedením po rádiových korekcích https://pbs.twimg.com/media/DF...
      pro TORu-M2U s dálkovým dosahem 15km a výškovým 10km (váha 163kg) https://i57.fastpic.ru/big/201...
      a ta už je zaváděná několik let, viz střelby s ní https://www.youtu.be/00w1RSa3B...
      Pak bude nejspíše 9M338 s hmotností 163kg základ jak pro 9M100, tak pro K-30 Su-57, kdy bude stačit vyvinout verzi s IR/UV hlavici a právě takovou PLŘS Su-57 potřebuje (K-30 s možností nosit jich max. 4ks v dvou podkřídlových pumovnicích) a na tu se čeká, čistě teoreticky by se tam dva kontejnery s K-30 alias IR verze 9M338 vlezli, plus by to následně dalo i možnosti nejen nasadit takovou IR PLŘS krátkého dosahu na S-350, ale dokonce i na Torech-M2U/TD a dát jim možnost používat i pasivně naváděné PLŘS..

      • omacka
        22:42 07.01.2019
        Oblíbený příspěvek

        Oprava linku na střelby 9M338 https://youtu.be/00w1RSa3Bks...

        Kdyby nová PLŘS 9M338 (RZV-MD) naváděná po rádiových korekcích byla základem pro IR verzi 9M100 i K-30, tak pak by to teoreticky dovolovalo "zasíťovat" S-350 i Tory s 9M338 (i Su-57 ale tam by se to moc efektivně nevyužilo) vzájemně na bojišti do velké míry s možností navádění/přebírání si PLŘS, protože ten datalink na navádění PLŘS by byl stejný a kompatibilní. Pokud by někdo počítal dopředu s tím, aby to navádění po rádiových korekcích PLŘS 9M338, 9M100, K-30 bylo kompatibilní i s PLŘS z Pantsire-S1/2/M, tak pak by to umožňovalo až neuvěřitelné zasíťování bojiště s dnešním lehce dostupným výpočetním výkonem a rozvinutou sítí pro velení a řízení PVO jednotek.

        • omacka
          23:34 07.01.2019
          Oblíbený příspěvek

          Už s tím končím, ale je zajímavé, že nová zaváděná 9M338 (RZV-MD) ve všech parametrech se 9M100 blíží a ve výškovém dosahu ji překonává o 2km.
          https://pbs.twimg.com/media/DE...

          Integrovat IR samonaváděcí hlavici do radiopovelově naváděné RZV-MD zásadní problém nebude. Je to výrobek Vympelu, což podstatně zvyšuje pravděpodobnost, že může být i základem pro "záhadnou" K-30 pro Su-57 od Vympelu.

          • fenri
            09:06 08.01.2019

            Omačka: nekončete. Dobré příspěvku. Palec hore.

          • Clanek
            10:08 08.01.2019

            Pridavam se k fenrimu, pro podobne prispevky ma smysl diskuse cist.

          • strikehawk
            11:03 08.01.2019

            Skvělé info. Díky

  • StandaBlabol
    21:12 07.01.2019

    "S-350 však není vyvíjený od nuly ‒ radiolokátory, systémy velení a řízení palby jsou převzaty z komplexu S-400. .... Viťaz vznikl de facto čistě pro zmiňované střely země-vzduch 9M96 s doletem 60 km a 9M96-2 s doletem 120 km."

    Ony i ty střely 9M96 a 9M96-2 jsou používány na S-400. Takže co je vlastně S-350. Menší / slabší / levnější verze S-400, která početně doplňuje dražší a výkonnější plnohodnotnou S-400?