Provoz v Hormuzském průlivu je neuhlídatelný

Provoz v Hormuzském průlivu je neuhlídatelný
Podle amerického námořnictva jsou otvory důsledkem použití přísavných min / US Navy (Zvětšit)

Útoky v Hormuzském průlivu poukázaly na zranitelnost místní lodní dopravy. Poškození tankerů svědčí o rozsáhlých znalostech útočníků a pečlivém plánování. Situace vzdáleně připomíná tzv. tankerovou válku v osmdesátých letech.

Úžina mezi Perským a Ománským zálivem bývá označována jako krční tepna světové ekonomiky. Průliv představuje jediné spojení Perského zálivu s otevřeným oceánem. Prochází jí přibližně třetina světové produkce zkapalněného zemního plynu a pětina surové ropy. V nejužším místě je průliv široký pouhých 21 námořních mil (39 kilometrů). Z Perského do Ománského zálivu denně propluje čtrnáct tankerů. Kromě nich se ale v oblasti pohybuje ještě spousta menších lodí. Jejich přítomnost je podle agentury Reuters důvodem, proč je prakticky nemožné zajistit bezpečný provoz.

„V oblasti se pohybují stovky, ne-li tisíce malých člunů,“ citovala tisková kancelář bývalého amerického zpravodajského důstojníka Normana Rouleho. „Mnoho z těchto plavidel jsou pašeráci, operující mezi Íránem a státy v zálivu.“ Malý člun nejspíš použili i pachatelé útoků. „Vystopovat konkrétní plavidlo, které se mohlo operace účastnit, bude obtížné, ne-li nemožné.“

Profesionální provedení

Spojené státy obviňují z útoků Írán. Ten jakoukoliv na nich účast popírá. Minulý týden zveřejnilo americké námořnictvo video, na němž údajní příslušníci Íránských revolučních gard odstraňují nevybuchlou přísavnou minu z boku jednoho z poškozených tankerů. Vypadá přesvědčivě. Pořád se ale nedá vyloučit, že je podvržené. Podobný člun, jaký používají revoluční gardy, si může pořídit kdekdo. O zapojení Íránu by mohlo svědčit také profesionální provedení útoků. Potvrzuje to i předběžná vyšetřovací zpráva Spojených arabských emirátů (SAE).


Donald Trump reaguje na útoky v úžině Hormuz

Ve výsostných vodách SAE došlo v květnu k napadení prvních čtyř lodí. Exploze nejspíš způsobily přísavné miny, které drží na trupu napadené lodě pomocí magnetů. Írán takovými minami disponuje. Pachatelé útoků věděli podle vyšetřovatelů, co dělají. Napadená plavidla chtěli poškodit ale ne potopit.

Profesionální provedení a pečlivou přípravu útoků zdůraznil i americký ministr zahraničí a bývalý šéf CIA Mike Pompeo, když z napadení lodí obvinil Teherán: „Je to odhad založený na zpravodajských informacích, použitých zbraních, úrovni odborných znalostí, potřebných k provedení operace, a na nedávných podobných íránských útocích na lodní dopravu.“ Podle Američanů v oblasti neoperuje teroristická skupina, která by byla schopná přípravy tak komplikované operace.


Íránská přísavná mina od výzkumné a vyzbrojovací agentury RSSJO (Research and Self Sufficiency Jehad Organization ) Íránských revolučních gard. Materiál hliník a kompozity. Průměr 550 mm, výška 330 mm a hmotnost 42 kg. (2015) /
Mehdi Bakhtiari

Nepříjemné probuzení

První incident se odehrál dvanáctého května v brzkých ranních hodinách poblíž přístavu Fudžajra. Napadené lodě čekaly na kotvě, až na ně přijde řada k doplňování paliva. Největší z nich byl 333 metrů dlouhý obr Amjad, plující pod saudskoarabskou vlajkou. O něco menší pak byl rovněž saudskoarabský tanker Almarzoqah, který měl na délku 243,5 metru. Další poškozené plavidlo byl 183 metrů dlouhý norský tanker Andrea Victory. Úplně nejmenší z poškozených lodí byla 109 metrů dlouhá nákladní loď A. Michel, plující pod vlajkou SAE.

Všechny čtyři lodě zasáhly exploze na úrovni čáry ponoru nebo těsně pod ní. Plavidla se udržela nad hladinou. Velikost děr se pohybovala mezi 1,5 a třemi metry. Posádkám se nic nestalo. Ke všem explozím došlo během jedné hodiny. Za měsíc po prvním incidentu přišel další.

Tentokrát se odehrál v mezinárodních vodách. Oběti byly dvě. První se 13. června stal 251 metrů dlouhý tanker Front Altair plující pod vlajkou Marshallových ostrovů. Vezl 75 tisíc tun nafty ze SAE na Tchaj-wan. Druhou obětí se stejného dne se stal 170 metrů dlouhý tanker Kokuka Courageous plující pod panamskou vlajkou. Vezl 25 tisíc tun plynu ze Saudské Arábie do Singapuru.


Americký ministr zahraničí Mike Pompeo obviňuje Írán z útoku

Červnový útok

Oba tankery pluly směrem na východ, do Arabského moře. V jejich blízkém okolí se pohybovalo několik menších íránských plavidel a americký torpédoborec USS Bainbridge. Přibližně v osm hodin ráno místního času otřásla tankerem Front Altair exploze. Loď plula v té době asi 25 námořních mil (46 km) od íránského přístavu Džask. Posádka si napřed myslela, že tanker zasáhlo torpédo. Všichni námořníci přežili explozi bez zranění. Kapitán vydal rozkaz k opuštění lodi. Posádku Front Altair vylovila jihokorejská nákladní loď Hyundai Dubai.

K explozi na tankeru Kokuka Courageous došlo o hodinu později. Námořníci údajně spatřili těsně před výbuchem poblíž trupu lodi létající objekty. Podle některých zpráv se domnívali, že loď zasáhl dělostřelecký granát.

Ve strojovně vypukl požár a jeden námořníků utrpěl drobné zranění. Posádka Kutuky opustila loď stejně jako před ní posádka Altairu. Zachránil je poblíž plující remorkér (jeho jméno není nikde uvedeno). Od remorkéru převzal námořníky USS Bainbridge.


Americké námořnictvo potvrdilo útoky na tankery

Tankerová válka

Obě poškozené lodě se udržely nad hladinou a podařilo se je odvléct do přístavu. Z tankeru Front Altair však uniklo velké množství ropy. Potvrdilo se, že potopit moderní tanker není nic lehkého. Ukázalo se to už během takzvané tankerové války, jíž se dnešní konflikt vzdáleně podobá. Byla součástí převážně pozemního konfliktu mezi Irákem a Íránem, jenž zuřil mezi roky 1980 a 1988. Historikové ho často přirovnávají k první světové válce. Podobal se jí krvavými zákopovými boji a nasazením chemických zbraní.

Na moři se oba znepřátelené státy snažily připravit soupeře o zisky z prodeje ropy a znemožnit mu tak financování bojů na souši. Jak Írán, tak Irák, útočily během tankerové války na lodě neutrálních států. S útoky začal Irák v roce 1981. Írán je nechal první tři roky bez odpovědi. Konflikt se tak naplno rozhořel až v roce 1984.

Na jaře 1987 se do tankerové války zapojilo americké námořnictvo a množství napadení obchodních lodí prudce kleslo. Podle časopisu Proceedings, který vydává Námořní institut Spojených států (United States Naval Institute), došlo mezi roky 1984 a 1987 k 408 útokům na tankery a další obchodní lodě.


Video ukazující údajné íránské námořníky odstraňující minu z tankeru

Vzkříšení obra

Odpovídá to přibližně devíti napadením měsíčně. Navzdory tomu se ani jedné z válčících zemí nepodařilo napáchat na tankerové dopravě velké škody. Spojené národy registrovaly v zálivu za rok 1984 jen tři potopené lodě, v roce 1985 žádnou, v roce 1986 dvě a v roce 1987 šest. V průběhu celé tankerové války přišlo k nějaké úhoně zhruba 30 milionů tonáže obchodních lodí. „Mnoho útoků způsobilo na tankerech s šestimístnými výtlaky relativně malou (nebo aspoň opravitelnou) škodu,“ píše odborný časopis.

Útoky zasáhly jen jedno až dvě procenta z tisíců lodí, které oblastí denně proplouvaly. Velká část škod byla navíc pravděpodobně nadhodnocená. Dosvědčuje to i příběh největší potopené lodě celé války a zároveň největší lodě všech dob. Byl to tanker Seawise Giant. Víc než 458 metrů dlouhého obra poslaly v roce 1986 ke dnu irácké stíhačky pomocí střel Exocet.

Naštěstí to ale bylo v mělkých vodách u pobřeží ostrova Chark. Po válce koupila vrak společnost Norman International, vyzvedla ho a opravila. Loď pak pod různými jmény pak sloužila až do roku 2009.


Reportáž německé tiskové agentury DW o útocích

Americké konvoje

Tankerovou válku de facto ukončila americká intervence v roce 1987. Američané vyhověli Kuvajtu, který je požádal o ochranu svých plavidel. Výsledkem byla největší konvojová operace od roku 1945. Kuvajt musel dočasně zaregistrovat své tankery v USA, neboť námořnictvu Spojených států zakazoval zákon doprovázet lodě, plující pod cizí vlajkou.

Kapitáni tankerů z jiných zemí používali vlastní finty, jak se vyhnout útokům. Pokud to šlo, drželi se v blízkosti konvojů, lhali o přístavech, do kterých plují, přemalovávali jména svých lodí nebo zkoušeli proklouznout nebezpečnými úseky v noci. Jak už víme, mnoha z nich se to podařilo. Následky tankerové války zmírnila kromě obtížné potopitelnosti tankerů i zvýšená těžba ropy v zemích, jichž se konflikt netýkal.

Je to důvod k optimismu. Dnešní svět je na ropě z Perského zálivu závislý ještě o něco méně než před pětatřiceti lety. Ve srovnání s minulosti jsou poměry v oblasti pořád relativně klidné. „Zdá se mi, že zatím to k situaci v polovině osmdesátých let daleko,“ citoval The Washington Post bývalého zpravodaje tiskové agentury Associated Press na blízkém východě Roberta Reida.

Zdroje: Marine Traffic, 1, 2, 3, 4, 5, RSS, Washington Post, IG, USNI, Telegraph, MT, BBC, CNN, Reuters, CNN, BBC

 
 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Uzavře Írán Hormuzský průliv pro ropné tankery?

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln opět demonstrovala americkou vojenskou přítomnost v ...

Írán stále doufá v ruský protiletadlový systém S-300

Jednou ze zbraní, o kterou Írán dlouhodobě usiluje, je ruský protiletadlový systém S-300. ...

Katarská krize a dvojkolejnost americké zahraniční politiky

Krize v Perském zálivu uzavírá svůj druhý týden. Katar se nachází pod blokádou svých sousedů Saúdské ...

Krize v Perském zálivu: 13 požadavků pro Katar

Kuvajt, který je mediátorem v mezi Katarem a Saúdskou Arábií, Bahrajnem, Spojenými arabskými emiráty ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Tesil
    23:03 19.06.2019

    Spojené státy 23. června 1980 vyhlášením Carterovy
    doktríny, která jasně definovala oblast Perského zálivu jako životně důležitou sféru vlivu se
    zavázaly k odražení jakékoli vnější síly, která by
    se pokusila získat kontrolu nad oblastí Zálivu všemi dostupnými prostředky, včetně vojenského zásahu.
    Protože se Írán evidentně nehodlá podřídit americkému nátlaku je třeba připravit si půdu pro výše zmíněný vojenský zásah.

  • givicz
    16:24 19.06.2019

    Dobře to shrnuje vlk ... miny nad čarou ponoru (ačkoliv se v drtivé většině případů umísťují pod čáru ponoru aby loď co nejvíce poškodily popřípadě potopili - loďě napěchované hořlavým a výbušným materiálem jako zázrakem neexplodovaly)
    https://vlkovobloguje.wordpres...

    Amíkům se již podařily sejmout otisky prstů z jednoho napadeného tankeru ... no uznejte není to prdel (Iránci totiž nemají rukavice a na útok používají miny výhradně Iránské výroby protože např. Saudské nemohou sehnat)

    https://zpravy.aktualne.cz/zah...

    Trump poslal na Blízký východ další vojáky. Provokace, jsme znepokojeni, zní z Moskvy
    https://zpravy.aktualne.cz/zah...

    • GlobeElement
      08:03 20.06.2019

      To se sešli dva géniové...

      Co bylo cílem těch útoků? Potopit loď? Takovou miniaturní minou? Ne, cílem je vyděsit, vydírat. Proto nad čarou ponoru (je to jednodušší a líp vidět) a proto malá nálož.

      A kdes sebral, že poškozená nádrž vybuchne? Kdybys dával pozor v chemii nebo fyzice, věděl bys, že hoření je reakce hořlavé látky s kyslíkem. Takže hořlavá látka reaguje jen na styku této látky s kyslíkem, nikoli v celém objemu - to bys musel hořlavinu rozptýlit ve vzduchu.

      • givicz
        10:57 20.06.2019

        GlobeElement tak jestli bylo cílem Iránu nasrat Japonského premiéra, zvednout cenu energetických surovin, diskreditovat se, zvýšit počet amíků v zálivu, poškodit vztahy s Asií tak se jim to podařilo ... na poškození ekonomik USA a SAE ( celého světa ) je nutné zablokovat Hormuzský průliv a na to nemají kapacity...

        Jinak Japonský tanker vezl 225 000 tun methanolu ze Saúdské Arábie do Asie (jestli je to tedy správně)
        https://www.zerohedge.com/news...
        " According to the CEO, sailors on board the Courageous saw "flying objects" just before the ship was hit, suggesting the vessel wasn't damaged by mines, but by objects that could have been fired from a distance.

        Katada’s comments contradict Washington's allegations of a mine attack, though the CEO did mention that his crew had spotted an Iranian Navy ship nearby around the time of the attack, though he didn't say whether it was before or after.

        The Courageous was carrying 225,000 tons of methanol from Saudi Arabia to Asia and was flying a Panama flag at the time of the attack. Analysts immediately noted the poor timing for Tehran: The attack occurred just as senior Iranian leaders were meeting with Japanese Prime Minister Shinzo Abe."

  • cejkis
    23:01 18.06.2019

    Americké obvinění bez důkazů jako ospravedlnění následného amerického útoku je modus operandi, který byl použit i v Sýrii. Později se ukázalo, že žádný sarin tehdy použit nebyl a celé to byla scénka západem vytvořených WhiteHelmets.

    Nyní tu máme osádku tvrdící, že viděla rakety. Američané ukazující nějaké video kde je bůhví kdo, ovšem mediální operace jede na plno. Chybí už jen raketový útok na Írán.

  • damik
    22:40 18.06.2019

    Zprava Iranske tajne sluzby o Trumpovi se dostala na verejnost:

    https://pics.me.me/bond-james-...

  • givicz
    22:09 18.06.2019

    Japan's Abe warns of armed conflict amid soaring U.S.-Iran tension
    https://www.reuters.com/articl...

    ROUHANI: JAPAN WANTS TO CONTINUE PURCHASING IRANIAN OIL
    https://www.jpost.com/Breaking...

    TANKER WAR IN PERSIAN GULF AND US-IRANIAN CONFLICT
    https://southfront.org/tanker-...

    U.S. IS PREPARING ‘TACTICAL ASSAULT’ ON ‘NUCLEAR FACILITY’ IN IRAN: REPORT
    https://southfront.org/u-s-is-...

  • givicz
    21:54 18.06.2019

    Jerusalem Post: U.S. Bombing Of Iran "Will Be Massive But Will Be Limited To A Specific Target"
    https://www.zerohedge.com/news...

    U.N. OFFICIALS: U.S. PLANNING A 'TACTICAL ASSAULT' IN IRAN
    https://www.jpost.com/Middle-E...

  • PetrTechnik
    20:30 18.06.2019

    V tomto případě je otázka , kdo a jak útok provedl, zcela podružná. V této oblasti je spousta subjektů, kteří něco takového provedou za peníze. Otázkou je , co tím kdo sleduje? Reakce USA byla víceméně předvídatelná. Válka byla odjakživa hlavně byznys a z této oblasti lze hýbat většinou světa. Určitě by konflikt v této oblasti pomohl Rusku (cena plynu a ropy) a USA(cena plynu). Naopak by přidělal problémy Číně. Pak je tu dost menších hráčů, Izrael, Turecko, Írán. Pro někoho bude možná zajímavé vlastní vojensko-technické provedení akce, ale spíš bude zajímavější sledovat další vývoj. A to je asi tak vše, co s tím můžeme udělat. :-)

    • givicz
      21:13 18.06.2019

      https://www.novinky.cz/zahrani...

      Írán překročí třísetkilogramový limit na zásoby nízko obohaceného uranu 27. června. „Čas na záchranu dohody se krátí,“ poznamenal v pondělí íránský prezident Hasan Rúhání na setkání s novým francouzským velvyslancem v Teheránu. Kamálvandí pak obvinil Evropu, že marní čas. „Evropské státy musejí jednat, ne mluvit,“ řekl.

      Šedesátidenní ultimátum vyprší 7. července. Pak se Írán chystá vypovědět další podmínky dohody a pohrozil i odstoupením od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.

      Za Rijád, který vyzval světové společenství, aby „rozhodujícím způsobem zasáhlo“, se k věci o víkendu vyjádřil také korunní princ Muhammad bin Salmán, jenž se tak k mezinárodnímu problému nejvyššího významu vyjádřil poprvé od skandálu s vraždou saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího.

    • dusan
      21:51 18.06.2019

      Pre USA sú vyššie ceny energií problém ...

      Napriek tým rekordom v ťažbe ostáva faktom, že ťažba energetických surovín má pre celkovú ekonomiku USA malý význam.

    • GlobeElement
      08:26 19.06.2019

      Já si naopak myslím, že tato otázka je podstatná.

      Útoky může provádět Irán, aby poškodil své soupeře (SA) a druhotně zdražil ropu a plyn, čímž může vyvolat tlak na EU, aby se nepodřídila americkému embargu.

      Ale taky to mohla být SA, aby vyprovokovala americký útok na Irán a zamezila Iránu dokončit vývoj jaderných zbraní.

      Z toho důvodu by to eventuálně mohl být i Izrael, ale ten je přece jenom daleko. Možná by dokázal provést jednu takovou akci, ale ne několik - a těch útoků už bylo dost.

      Occamova břitva říká, že nejjednodušší vysvětlení bývá pravdivé. Nejjednodušším vysvětlením je pořád Irán. Žádný útok nesměřoval na americkou loď, USA nemají důvod vojensky zasáhnout - může to být náhoda, ale taky to může být dáno iránskou opatrností.

  • semtam
    20:01 18.06.2019

    Opět situace, která stojí na víře a ne na faktech.
    Můžem polemizovat donekonečna, zda to provedl Írán či USA, nebo někdo jiný.
    Otázka spíše zní kdo má z toho výhodu. ˇÍrán asi těžko (a za to mě místní pátá kolona umlátí srpy a kladivy), protože prodej ropy do Japonska se určitě horečně vyjednával a dalo to kus práce a navíc tento obchod protlačit skrz nevoli USA také není jen tak.

    Samozřejmě vyloučit nejde ani to, že i Írán má svoji pátou kolonu, která jedná v zájmu cizí země a bojuje proti jakýmkoliv suverénním krokům vlastní země.

    Možností je celá škála, výsledek je ten, že pro Írán to dobrá zpráva moc není.

  • theo
    19:15 18.06.2019

    Je niekoľko možností , ale jedna je najpravdepodobnejšia a to
    je činnosť štátu IZRAEL . Ten sa všemožne snaží zatiahnuť USA do
    vojny s Iránom . Jednoducho USA bude bojovať s Iránom , či sa mu to
    páči alebo nie . Teraz USA zosilní ochranu prechádzajúcich
    tankerov a to je už len krôčik k zopakovaniu USS Liberty a vojna
    z Iránom je na porade dňa . Je tu ale možnosť aj priama účasť
    babráckej CIA . Pri toľkom klamstve , sa máme akože dopátrať pravdy . Asi to bol Voloďa osobne .....

    • Gnomio
      09:14 19.06.2019

      Vzhledem k tomu, co se teď děje politicky a vojensky v Izraeli, by to byla neomluvitelná chyba a hazard. Možné to je, ale ...

  • givicz
    16:00 18.06.2019
    • (11)

    Trumpovo obviňování Íránu má háček. Administrativa nemá důvěru spojenců
    https://www.info.cz/svet/trump...

    " Trumpův poradce pro národní bezpečnost John Bolton v minulosti prosazoval například americké vojenské angažmá v Iráku na základě tvrzení, že režim tehdejšího diktátora Saddáma Husajna disponuje zbraněmi hromadného ničení. Obvinění se později nepotvrdilo.

    Pompeo zase letos kritizoval chování íránských představitelů a obvinil Teherán z útoku na americký vojenský konvoj. Při něm zemřeli čtyři Afghánci a další čtyři američtí vojáci utrpěli lehká zranění. K útoku se přihlásil Táliban. Pompeo ale prohlásil, že za útokem je jistě Írán a tvrzení Tálibanu nevěří. "

    • otecko
      20:07 18.06.2019

      Zdá se, že těm jestřábům už nevěří ani vlastní ministr obrany USA.

      https://www.novinky.cz/zahrani...

      ... mi taky přijde, že se tam Američané s Trumpem, Boltonem a Pompeem chystají na válku. Nejdříve Mattis, nyní úřadující americký ministr obrany Patrick Shanahan... Takový vietnamský scénář, nebo snad irácký? Kdo ví...
      V každém případě, první začal házet klacky jadené dohodě s Iráněm Trump, nyní se to jen stupňuje. Snad mi nikdo nenapíše, že to je naopak, bože.

    • Gnomio
      09:19 19.06.2019

      Kecy v kleci. V celém článku není nic faktického o tom kdo je ten spojenec který nemá důvěru. Jako NATO? Znáte právní závazky v NATO?

  • givicz
    15:50 18.06.2019
    • (13)

    To jako fakt si někdo myslí, že Iránci jsou tak blbý, že zaútočí na Japonský tanker v době kdy v Iránu jedná japonský premiér Shinzo Abe, který má početnou Ruskou posádku a ještě umístění min nad čarou ponoru aby to neudělalo velkou škodu a tanker náhodou nešel ke dnu... fakt se bavím :)

    Rusko také poděkovalo Íránu za pomoc při záchraně 11 ruských státních příslušníků, kteří byli na palubě jednoho z tankerů.....
    https://www.zerohedge.com/news...

    Iránská televize ukázala záběry zachráněných námořníků...
    https://twitter.com/PressTV/st...

    • GlobeElement
      16:21 18.06.2019
      • (3)
      Oblíbený příspěvek

      Na panamský tanker plující s nákladem iránského úhlavního nepřítele.

      Proč by ne?

      Nevím, jaké národnosti jsou námořníci na různých lodích a pochybuji, že by to někdo dokázal zjistit, aniž by se zeptal přímo provozovatele lodi - což by bylo ovšem poněkud okaté.

      • givicz
        16:50 18.06.2019
        • (11)

        To jakože je pro Iránskou tajnou službu nemožné zjistit vlastníka, provozovatele loďe nebo jakou, že má posádku ... jak to poškodilo Saudy ???
        Japanese Tanker Owner Denies Ship Hit By Mine, Says Crew Saw "Flying Objects" Before Attack
        https://www.zerohedge.com/news...

        Kladu si otázku co by tímto útokem Irán získal.... protože:

        - podobné útoky VĚTŠINOU vedou ke zvýšení ceny energetických surovin
        - útok bude mít za následek zvýšení americké přítomnosti v oblasti
        - diskreditují Irán

        USA jedná o zabezpečení ropné trasy. Nejspíš bude muset zajistit eskortu lodím
        https://zpravy.aktualne.cz/zah...

        • GlobeElement
          08:30 19.06.2019

          Ne nemožné, ale obtížné a navíc těch tankerů tam pluje hodně a posádku kterého z nich by měli s nasazením agentů draze zjišťovat?

          Co by Irán získal? Odpovídáš si sám. Zvýšení ceny energetických surovin. Irán je vyváží, takže to znamená více peněz pro Irán.

          • givicz
            16:12 19.06.2019

            Na Irán jsou uvaleny brutální sankce, kdy vyváží jen zlomek toho co dříve...

          • GlobeElement
            10:43 20.06.2019

            Vyváží cca 40%, pořád je pro něj lepší, když to bude za víc peněz.

  • palo satko
    14:35 18.06.2019
    • (13)

    To, že utočit bude Iran sa vedelo už vtedy ked sa Trump prvykrat na Iran zamračil. Američania nie su velmi napaditi vo svojich scenaroch na vyvolanie konfliktu. Vid napr. knihu: God Willing?: Political Fundamentalism in the White House, the 'War on Terror' and the Echoing Press

    • Luky
      17:54 18.06.2019
      • (10)

      Vědělo se to ještě před Trumpem. Viz sedum zemí v pěti letech nebo jak to bylo.
      Jeden doufal, že by třeba přišli s jiným schematem, ale je to furt na jedno brdo.

      Mají to tak těžké, kolik spravedlivých válek ještě musí vyhrát?

  • Refael
    14:22 18.06.2019

    Írán už v nedávné minulosti několikrát zopakoval, že pokud nebude moci on vyvážet ropu, tak v jeho poli působnosti nikdo.

  • infi
    13:47 18.06.2019

    Pro mne bylo zajimave sledovat informacni tok, ktery probehl skrz media:

    - Hlavni podezreni je na Iranskou ponorku, ktera mela zasahnout tankery torpedy (ktere se vymrsti nad hladinu) - byla pobliz.

    - Jasny dukaz od USA, jak na nejakem zaberu jsou nejaci lidi kolem nejake lode.

    - Vypoved Japonskeho namornika, ktery vse zazdil tim, ze videl priletat "letici" objekty,

    Pokud to byl nejakym zpusobem "raketovy" utok, je i zajimave, ze poskozeni je na pravoboku, tedy z opacne strany, nez je uzemi Iranu.

    A nejake prohlaseni zeme, kde na ambsade rokzrajeji novinare na molekuly je take velmi verohodne.

    Sumasumarum, je nulova sance se dozvedet co se stalo.

    • satai
      14:23 18.06.2019

      Ty létající objekty mohly být nějaké lowcost průzkumné drony...

    • PavolR
      14:34 18.06.2019

      Na tom, že sa spočiatku objaví nejaká nepodložená informácie nie je nič zvláštne. Keď už je teraz dostatok dôkazov, že to majú na svedomí magnetické míny, vyvstáva otázka, kedy, kto a ako ich tam umiestnil (a či vôbec majú niečo spoločné s tým, čo námorníci tvrdili, že videli). Zatiaľ je video iba o tom, ako sú tie míny odstraňované, čo samo o sebe nič neznamená, lebo ak bola loď v iránskych vodách, tak si Iránci proste iba plnili svoju povinnosť - niekto tú mínu predsa tak či tak odstrániť musí. Čiže nie je dôvod nasilu spochybňovať, že tam ide o Iráncov. Američania tam na nich s kamerou prešibane striehli, miesto aby ju dali dole sami :-).

    • Gnomio
      09:22 19.06.2019

      Mnohdy je viníkem novinařina a ne vláda, potažmo armáda

  • zdeno
    13:18 18.06.2019

    Scénářů pro útok se nabízí několik - vždy se hodnotí podle toho kdo na tom může mít zájem a zisk - když vyloučím provokaci k vyvolání konfliktu a šílenství ( čistě ekonomicky má Irán zájem na klidu v oblasti a minimální angažovanosti USA , potřebuje totiž obchodovat s ropou), vychází mi jen jeden zoufalec co je v regulérní i když nevyhlášené válce s SAE,má iránskou výzbroj a armádní schopnosti - jde jen o to jestli mu to někdo poradil nebo je to ze zoufalství, ono totiž nějak ovlivňovat spojence v této oblasti je dost těžké no a dosaďte si ho sami , pak ještě vypátrat našeptavače.

    • GlobeElement
      14:33 18.06.2019
      Oblíbený příspěvek

      Irán obchodovat s ropou nemůže, protože je na něj uvaleno embargo, takže zájem na klidu v oblasti rozhodně nemá.

  • cejkis
    12:43 18.06.2019
    • (13)

    Zajímavou skutečností, kterou česká média stále dokola ignorují, je skutečnost, že v Íránu je na návštěvě japonský premiér.

    Někdo se tady snaží vytvořit iluzi, že si Írán pozval japonského premiéra s cílem dohodnout dodávky ropy, kterým brání americké sankce a v rámci uvítání Íránci odpálili japonský tanker. Možná už každý čtenář pochopí, proč se informace o japonském premiérovi nešíří. Je to totiž moc okatá americká pohádka. A prezentování informací, že nebude možné dohledat původce útoku je jen další střípek do mozaiky.

    • mladas
      13:13 18.06.2019
      • (1)
      Oblíbený příspěvek

      "Zajímavou skutečností, kterou česká média stále dokola ignorují, je skutečnost, že v Íránu je na návštěvě japonský premiér."
      Blábol...stačí do gůglu zadat "Japonský premiér Irán" a odkazů z medií je dost i na takto pro nás okrajovou záležtost.

      https://ct24.ceskatelevize.cz/...
      https://www.irozhlas.cz/zpravy...
      https://www.idnes.cz/zpravy/za...

      A možné vysvětlení proč to schytal japonský tanker v době návštěvy jap. premiéra: "Katada si nemyslí, že by tanker byl napaden proto, že ho vlastní japonská firma. Loď je registrována v Panamě a plula pod panamskou vlajkou. „Bez podrobného zkoumání bylo jen stěží možné poznat, že tanker vlastní Japonci,“ řekl."

      • cejkis
        22:54 18.06.2019

        Vy mne opravdu bavíte. Z uvedených odkazů pouze jeden informuje o japonském premiérovi ovšem zase nemluví o útoku na tankery. Tohle spojení v mediálním světě bylo umlčeno.

        Když už tak rád používáte google, tak tam zadejte jméno tankeru. Zjistit komu patří vám bude trvat asi 2 minuty.

        • GlobeElement
          08:34 19.06.2019

          Nejsem si jistý, jestli útočná skupina, která dorazí k boku tankeru, prověřuje majitele lodi na google.
          Spíš se podívá na vlajku.

          • NeoXII
            19:47 20.06.2019

            To jako vážne si myslíte, že iránci by útočili na tankery podľa vlajky??? Si myslíte, že nevedia o každej lodi v blízkosti ich pobrežia? Takže ak si dajú Japonci na loď Iránsku vlajku, tak sa im nič nemôže stať? To je príznak mozgu vymytého americkou propagandou. Alebo jednoducho psychická porucha. Prepáčte, iné ma v súvislosti s Vašim príspevkom nenapadá.

          • GlobeElement
            08:15 21.06.2019

            Ano, myslím si, že Iránci nevědí, komu přesně patří která loď, plující průlivem. Těch lodí jsou stovky a vědět o každé její pozadí je nemožné. Na základě jména a čísla lodi zjistím, kde je registrovaná, ale už ne, kdo jej jejím majitelem. Registračních firem jsou spousty a zaregistrovat loď pod cizí vlajkou je snadné.

    • liberal shark
      14:30 18.06.2019
      • (3)
      Oblíbený příspěvek

      Nemůžeme vědět, co zrovna straší v hlavách soudruhů z iránských revolučních gard a jestli se vůbec obtěžovali zjistit, na čí tankery útočí.

    • Jan Grohmann
      15:07 18.06.2019
      • (1)
      Oblíbený příspěvek

      A vy ignorujete jeden základní fakt, a to ten, že žádná země se nechová politicky jako "jeden muž". Ani ČR, ani Rusko, ani USA, ani Írán, ani Vatikán, ostatně ani mě město, vesnice nebo rodina.
      Proč si sakra každý myslí, že když se bavíme o Rusku nebo Íránu, že tam jsou všichni svorní a poslušní, a když někdo nahoře řekne "doleva", tak se všichni otočí doleva.
      Jak bez této znalosti naprosto přirozeného faktu si můžete vůbec vytvářet obrázek o tom, jak fungují jiné státy nebo si vytvářet obrázek o tom, co se v zahraničí děje? Tak můžete že, je to jednoduché, rychle pochopitelné a tedy uspokojivé.

      • otecko
        20:10 18.06.2019

        Tak trojka Trump-Bolton-Pompeo se určitě jedním směrem dívá, na 100%! Tam žádný rozkol nehrozí. Tlačí na pilu fest!

      • cejkis
        22:51 18.06.2019

        Pane Grohmann, tohle není rodinná hádka. Tohle je regulérní vojenská operace, kde někdo určuje cíle a mentoruje či dokonce ukoluje vlastní lidi.