Průlom v polsko-českém projektu bojového vozidla pěchoty?
-
10. 3. 2016
-
80 komentářů
-
Jan Grohmann
Podle polského vojenského magazínu Defence24 polské ministerstvo obrany vážně zvažuje nákup zahraniční platformy pásového bojového vozidla pěchoty (BVP, polsky BWP). Původně přitom Polsko plánovalo vývoj vlastního BVP Borsuk. Odpadá tak jeden z hlavních problémů, který bránil společnému polsko-českému nákupu pasových BVP. Dlužno dodat - jde prozatím o neoficiální informaci.
Polsko a Česká republika již několik let diskutují o možnosti společného nákupu nových BVP, které v obou zemích nahradí letité stroje sovětské konstrukce BVP-1 a BVP-2. Obě země také před časem opustily myšlenku modernizace sovětských strojů.
Hlavním problémem však byl rozdílný přístup k programu. Podle Daniela Koštovala, státního tajemníka Ministerstva obrany ČR, si Polsko "pohrává" s myšlenkou vývoje vlastního BVP, ale Česká republika preferuje nákup pásové platformy v zahraničí.
"Část debaty mezi Českem a Polskem je o tom, zda budovat společnou platformu od začátku, nebo využít, nazvěme to "dostatečně moderní současný produkt" a upravit ho podle našich požadavků. Upřednostňujeme druhou možnost.... Jsme přesvědčeni, že vydávání peněz na výzkum a vývoj není opodstatněn, když na trhu jsou dostupné dostatečně moderní konstrukce. Jsme pro společné řešení založené na osvědčené platformě," uvedl v listopadu Daniel Koštoval pro Defence24.
Snahy modernizovat BVP-1 (BWP-1) lze vysledovat v Polsku až do počátku 90. let minulého století. Dodejme, že všechna vozidla BVP-2 (BWP-2) polská armáda prodala v roce 1995. Dlouhodobé snahy o modernizaci, a posléze o výměnu více než 1000 vozidel BVP-1 v polské armádě, však byly dlouho marné.
Problém byl polský požadavek na schopnost plavby budoucích BVP. Polská armáda pokládá tanky a BVP za ofenzivní zbraň a proto věnuje velkou pozornost taktické mobilitě (udržení tempa útoku). Armáda přitom musí mít na paměti velké množství řek, kanálů a jezer v Polsku.
V roce 2012 začal v Polsku technický dialog s několika zahraničními a domácími subjekty o novém BVP. Důvěru nakonec v roce 2014 dostala polská firma HSW (Huta Stalowa Wola). HSW slíbila do roku 2019 představit prototyp 25t těžkého BVP Borsuk schopného plavby.
Problém je však čas. Nejen, že je zde obrovské riziko zdržení programu, ale po představení prototypu potrvá dalších 3 až 5 let do spuštění sériové výroby a minimálně další rok zavádění prvních vozidel do výzbroje. Nemluvě o tom, že minimálně další rok potrvá sžití vojáků s novou technikou. BVP Borsuk by tak mohl tvořit reálnou sílu v polské, případně české, armádě až na konci příštího desetiletí.
Česká republika plánuje podepsat smlouvu na nákup nových BVP v letech 2019 až 2020, a získat první vozidla do roku 2025. V případě spoléhání se na čistě polské vozidlo Borsuk jsou tak rychlé dodávky krajně nepravděpodobné.
Jak připomíná Defence24, na Západě trvá (od začátku vývoje) osm až deset let dokončení finálního prototypu. První prototyp je obvykle v průběhu let upravován (často se najdou chyby v konstrukci) a vylepšován, nejen na základě testů, ale i kvůli připomínek zákazníka.
Z časových důvodů se proto polské ministerstvo obrany, leč neoficiálně, přiklání k nákupu zahraniční pásové platformy. "Očesaná" zahraniční platforma může být upravená podle polských nebo českých požadavků (výzbroj, vnitřní vybavení, elektronika, senzory) za pomocí polského a českého průmyslu. Navíc při tak velké objednávce je jistá licenční výroba v regionu a transfer technologií.
Ostatně podobně Polsko nakoupilo kompletní licenci na výrobu kolových obrněných transportéru AMV od finské Patrie. Polský průmysl vozidla konstrukčně upravil a uvedl na trh pod jménem Rosomak.
Ale ani nákup zahraniční platformy a její domestikace - tedy přizpůsobeni podle národních požadavků, využití služeb a technologií domácího průmyslu a příprava sériové výroby, není rychlou záležitostí. Například Velké Británii trvalo pět let (od výběru vozidla ASCOD), než připravila výrobní závod schopný vyrábět sériová vozidla Ajax.
První vozidlo Ajax sjede z výrobní linky v roce 2018, první britská jednotka získá vozidla v roce 2019 a bude s nimi schopna operačního nasazení (po nutném výcviku) na přelomu let 2020 a 2021.
Stejné problémy čekají i případný polsko-český projekt BVP, a to především za předpokladu maximálního zapojení domácího průmyslu. V regionu existují například výrobci věžových kompletů, kteří se budou chtít jistě do projektu zapojit.
Pro urychlení však lze však jít cestou polského programu modernizace Leopard 2A4, kdy první vozidla vzniknou v zahraničí a výroba se bude teprve postupně přesouvat do regionu.
Pokud skutečně polské ministerstvo obrany zvolí zahraniční platformu, urychlí to celý projekt a odstraní hlavní překážku případné spolupráce s Prahou. Kromě zmiňovaného vozidla Ajax lze uvažovat o původních vozidel ASCOD, CV90 nebo německých strojích Puma.
Zdroj: Defence24
Související články
Radary GM200 a GM400: Francouzské řešení pro Armádu ČR
V současné době je v plném proudu výběrové řízení na nákup nových mobilních 3D radarů protivzdušné ...
-
17.01.2016
-
45 komentářů
-
Jan Grohmann
Dělo ráže 152 mm pro ruské tanky Armata?
Ruská média oživují myšlenku instalace tankového kanónu ráže 152 mm na vyvíjený ruský tank T-14 ...
-
23.02.2016
-
161 komentářů
-
Jan Grohmann
Tank T-90 vs. protitanková střela TOW
Před několika dny oběhlo svět video ze “souboje” ruského tanku T-90 s americkou protitankovou ...
-
29.02.2016
-
139 komentářů
-
Jan Grohmann
Cesta k dokonalému džípu: Od Willys MB po JLTV
Terénní obrněné auto JLTV (Joint Light Tactical Vehicle) se v následujících desetiletích stane ...
-
04.03.2016
-
6 komentářů
-
Jan Grohmann
V případě přímého výběru se dá zbavit průtahů se žalobami od neúspěšných kandidátů výběrového řízení. Což zdržuje zahájení výroby. Navíc jsou pravděpodobné problémy s korupcí. Ty ...Zobrazit celý příspěvek
V případě přímého výběru se dá zbavit průtahů se žalobami od neúspěšných kandidátů výběrového řízení. Což zdržuje zahájení výroby. Navíc jsou pravděpodobné problémy s korupcí. Ty má jak BAE tak i General Dynamics. Rheinmetall má vysoký stabilní příjem za zákázky pro Bundeswehr, ti se asi s nabídkami nepřetrhnou :)Skrýt celý příspěvek
Nie ma za co To nie są informacje 100% zweryfikowane. Temat BWP zmienia się dynamicznie. Nowy minister chce zmian - ale nie wiadomo co z tego wyjdzie... Bowiem możliwości ...Zobrazit celý příspěvek
Nie ma za co
To nie są informacje 100% zweryfikowane.
Temat BWP zmienia się dynamicznie.
Nowy minister chce zmian - ale nie wiadomo co z tego wyjdzie...
Bowiem możliwości jest kilka
- otwarty przetarg
- negocjacje miedzy MON a PGZ (polska grupa zbrojeniowa) gdzie PGZ wybierze "partnera strategicznego"
- wybór z wolnej rękiSkrýt celý příspěvekDěkuju, Doufám, že se dočkáme porovnávacích zkoušek CV90, ASCOD (35/42), Pumy a třeba K-21 a jiných strojů. Ideálně v nějakých upravených variantách (tak jako v tendru pro Dánskou ...Zobrazit celý příspěvek
Děkuju,
Doufám, že se dočkáme porovnávacích zkoušek CV90, ASCOD (35/42), Pumy a třeba K-21 a jiných strojů. Ideálně v nějakých upravených variantách (tak jako v tendru pro Dánskou kdy se vybírala náhrada za M113).
Výběr vozidla bez zkoušek se hodí tak akorát výrobci, my na tom akorát proděláme. Konkurenční boj se vždycky hodíSkrýt celý příspěvekV pripade ostreho boje ma ACR byt v operacni skupine s Anglany a ti nakupujou 40mm, takze z hlediska te unifikace... Skoda, ze uz maji nakoupeno, prihodit k nim dalsich ...Zobrazit celý příspěvek
V pripade ostreho boje ma ACR byt v operacni skupine s Anglany a ti nakupujou 40mm, takze z hlediska te unifikace...
Skoda, ze uz maji nakoupeno, prihodit k nim dalsich 200-250 zbrani a kotel munice pro ACR, tak se to cenove vyplati oboum statum.Skrýt celý příspěvekSłyszałem, że BAE proponuje PL prace nad nowym CV90 (o większej nośność) Gdyby się MON zdecydował, to ponoć jest gotowy przenieść CAŁĄ produkcje do Polski (szwedzki Haegglunds ma ...Zobrazit celý příspěvek
Słyszałem, że BAE proponuje PL prace nad nowym CV90 (o większej nośność)
Gdyby się MON zdecydował, to ponoć jest gotowy przenieść CAŁĄ produkcje do Polski (szwedzki Haegglunds ma zająć się produkcją cywilną oraz BV206)
Ale czy to prawda?
Jak będzie przetarg to się dowiemy...
Póki co każdy chce aby PL wybrała bez procedury przetargowej...Skrýt celý příspěvekLukas: Byl bych pro ten RUAG CTA, je to pěkně štíhlá věž, byť mám obavu, že švýcarské výrobky budou drahé, ale nevím (všechno vojenské je drahé). Na Andersovi vypadala moc dobře. ...Zobrazit celý příspěvek
Lukas:
Byl bych pro ten RUAG CTA, je to pěkně štíhlá věž, byť mám obavu, že švýcarské výrobky budou drahé, ale nevím (všechno vojenské je drahé). Na Andersovi vypadala moc dobře.
Jak je na tom s lobby v Polsku BAE (CV90) oproti General Dynamics (ASCOD) a Rheinmetallu (Puma) ? V ČR má kupříkladu lepší kampaň GD (BAE se nesnaží), ale stejně se o budoucím BVP rozhodně v Polsku, tak by mě zajimalo, jaká je situace u vás. Všiml jsem si, že dost spolupracujete s Rheinmetallem (a BAE se snaží uchytit - viz Anders)Skrýt celý příspěvekNašel jsem prezentaci s porovnáním palebné síly 30x173 a 35x228:
http://www.dtic.mil/ndia/2005g...Našel jsem prezentaci s porovnáním palebné síly 30x173 a 35x228:
http://www.dtic.mil/ndia/2005g...120mm? Nie ma problemu montażem na pojeździe gąsienicowym o masie 25 ton (i więcej)
Wybór jest spory - RUAG CTA, Rh LLR, OTO Melara też ma
Technicznie problemu nie ma...120mm? Nie ma problemu montażem na pojeździe gąsienicowym o masie 25 ton (i więcej)
Wybór jest spory - RUAG CTA, Rh LLR, OTO Melara też ma
Technicznie problemu nie ma...Mattauch, Pepa – děkuji za info. pro Race: Nevím, jestli by mělo smysl mít dva malorážové kanóny. Možná z hlediska ceny, ale unifikace v rámci brigády by tím spíš dostala na ...Zobrazit celý příspěvek
Mattauch, Pepa – děkuji za info.
pro Race: Nevím, jestli by mělo smysl mít dva malorážové kanóny. Možná z hlediska ceny, ale unifikace v rámci brigády by tím spíš dostala na zadek. Jasně, pro armádu jako celek lepší, ale s ohledem na to, že 4. a 7. brigáda jsou dost samostatné celky, tak to, myslím, nemá smysl. Se samohybným minometem rozhodně souhlasím, snad se i plánují. Jestli LT, to nedokážu posoudit. Ve versi se 105mm kanónem se prý moc neosvědčil, tankový 120mm zas nejde nasadit na každou platformu.Skrýt celý příspěvekMattauch: Samozřejmě, že APFSDS-T munice 30x173 má dostatečnou průraznost (cca 100mm RHA) Jenže APDS-T už jen 70mm RHA a FAPDS ...??? Jde o to, jestli si i ...Zobrazit celý příspěvek
Mattauch:
Samozřejmě, že APFSDS-T munice 30x173 má dostatečnou průraznost (cca
100mm RHA)
Jenže APDS-T už jen 70mm RHA a FAPDS ...???
Jde o to, jestli si i univerzálnější munice v této ráži udrží dostatečnou průbojnost???
35x228 APDS má průbojnost cca 100mm RHA tedy cca jako APFSDS 30x173.
Programovatelné munice 30x173 existují nejméně dva systémy ABM od Rheinmetal a pak Mk310. Každá vyžaduje jiné příslušenství ke kanónu.Skrýt celý příspěvekBylo by zajímavé, kdyby u těch nových BVP pro AČR, měla většina strojů kanón ráže 30 mm (kvůli unifikaci výzbroje) + vznikly i těžké podpůrné BVP s novým CTA kanónem (40 mm), ...Zobrazit celý příspěvek
Bylo by zajímavé, kdyby u těch nových BVP pro AČR, měla většina strojů kanón ráže 30 mm (kvůli unifikaci výzbroje) + vznikly i těžké podpůrné BVP s novým CTA kanónem (40 mm), samohybný minomet (120 mm), třeba i lehký tank (120 mm) v počtu pár strojů (cca 15-20).Skrýt celý příspěvek
Kolt: Ano existuje, počítá se s ní pro německou Pumu. Pro bushmaster jsem tuším viděl nějké konzerzní kity pro ABM munici, ale nevím zda řešili i podávání. Kanon pumy to má pokud ...Zobrazit celý příspěvek
Kolt:
Ano existuje, počítá se s ní pro německou Pumu. Pro bushmaster jsem tuším viděl nějké konzerzní kity pro ABM munici, ale nevím zda řešili i podávání. Kanon pumy to má pokud si dobře pamatuji řešen jako dva podávací pásy (tříštivo trhavé a průbojné) a bubnový zásobník snad na 6x ABM, ale už je to nějakou dobu co jsem si to hledal - mohlo se to i změnit. Vývoj Pumy tehdy ještě nebyl dokončen.Skrýt celý příspěvekSokolik: 1) ty zbraňové systémy již existují a dokonce jsou již i v řadové službě 2) Projekt Šakal byla od začátku chyba - neefektivní investice do zastaralé platformy. Neměl ...Zobrazit celý příspěvek
Sokolik:
1) ty zbraňové systémy již existují a dokonce jsou již i v řadové službě
2) Projekt Šakal byla od začátku chyba - neefektivní investice do zastaralé platformy. Neměl bych nic proti modernizaci BVP, ale pak bych šel cstou podstatně méně radikální a tedy podstaně levnější.
3) Ano bushmaster II 30mm je dražší než 2A42 a jakákoliv z těchto zbraní by byla krokem zpět. Kanon ráže 30mm bez možnosti použití programovatelné munice (a tedy bez schopnosti podávat tři druhy munice) je dnes totiž vždy krokem zpět.
4) Cena munice je obdobná, pokud se uvažuje nově vyráběná munice a ne něco starého 25 let rozprodávaného z mobilizačních skladů kvůli končící plánované životnosti. Popřípadě vyráběného v Pačuánstánu... :)
Rase:
Perfektní informace, díky. :)
Pepa:
Osobně bych řekl, že snad nejde ani tak o tu průbojnost, ta je i u ráže 30mm dostatečná (při použití moderní munice), ale o efektu na měkké cíle, popřípadě skryté cíle. Ve střepinovém účinku je totiž ten nárust ráže znát opravdu hodně.Skrýt celý příspěvekNo ono se k tomu dá postavit různými způsoby. Pro 30x165 mluví plné sklady, ale chybí moderní munice (APFSDS, ABM) Výroba by se musela objednat a řádně zaplatit:) To už bych ...Zobrazit celý příspěvek
No ono se k tomu dá postavit různými způsoby. Pro 30x165 mluví plné sklady, ale chybí moderní munice (APFSDS, ABM) Výroba by se musela objednat a řádně zaplatit:)
To už bych spíš sáhnul po 35x228, té se bude také po skladech válet spousta a navíc se vyrábí i munice nová.
Problém vidím v tom, že APFSDS munice je sice výkonná, ale příliš jednoúčelová. Kanony zpravidla mají podávání pro dva druhy munice a i u té protipancéřové by to chtělo větší univerzálnost (např. FAPDS). Nevím, jestli rmá ráže 30mm dostatečný potenciál zachovat si u této munice dostatečnou průraznost...Skrýt celý příspěvekBritové zaplatili za 515 kusů CTA kanónů (ráže 40 mm), od BAE, 256 milionů dolarů. Konstrukce nové věže, s usazením kanónu (vypracoval Rheinmetall atd.) za 142,5 milionu dolarů. ...Zobrazit celý příspěvek
Britové zaplatili za 515 kusů CTA kanónů (ráže 40 mm), od BAE, 256 milionů dolarů. Konstrukce nové věže, s usazením kanónu (vypracoval Rheinmetall atd.) za 142,5 milionu dolarů. Jako zajimavost, tak ocel na Ajaxy nebude vyráběná v Británii, ale bude se vozit ze Švédska. Výrobu bude probíhat v Merthyr Tydfil, hrabství Mid Glamorgan ve Walesu, zde vznikne 300 pracovních míst a v celé Británii 2800 lidí. Celý projekt má vyjít na 4,5 miliard Liber. Při 589 kusech by to vycházelo na 7 640 000 Liber / kus = 11 mil.$ na jedno vozidlo (tedy víc než Puma). V ceně jsou započítány náklady na platy (několik let), nová továrna, infrastruktura atd. ale je u toho pěkně vidět, jaký je rozdíl při výrobě doma a jen nákupu již hotového vozidlaSkrýt celý příspěvek
Cestu zvyšovania ráže ja osobne vidím nereálne nakoľko vývoj celého zbraňového systému je veľmi nákladná. Cestu vidím v novej munícii ale v ráži 30 mm. Tu sa nejde vyvíjať ľahký ...Zobrazit celý příspěvek
Cestu zvyšovania ráže ja osobne vidím nereálne nakoľko vývoj celého zbraňového systému je veľmi nákladná. Cestu vidím v novej munícii ale v ráži 30 mm. Tu sa nejde vyvíjať ľahký tank ale vozidlo pre podporu a prevoz pechoty. Projekt Šakal bol demonštrátor a na tomto základe sa malo pokračovať.
Pre podporovateľov kánonu Buschmaster by som len povedal toľko, že je to len otázka dobrého PR firmy. Pri porovnaní s 2A42 sú minimálne rozdiely parametrov. Je tu aj pojem ekonomický tj. cena kánonu 2A42 je úplne niekde inde ako u Buschmastru a to nehovorím o cene munície.Skrýt celý příspěvekOsobně ve standardizaci munice mezi KBVP Pandur II a budoucím BVP shledávám jen velice malý význam. Dvě ráže munice pro BVP v rámci celé mírové armády logistiku moc nazetíží. ...Zobrazit celý příspěvek
Osobně ve standardizaci munice mezi KBVP Pandur II a budoucím BVP shledávám jen velice malý význam. Dvě ráže munice pro BVP v rámci celé mírové armády logistiku moc nazetíží. Podstatná je standardizace uvnitř brigády (tady máme větší problém spíše s malorážovou municí)
Ohledně vhodné ráže pro budoucí BVP, pokud bych měl svůj nízor shrnout... 30mm je málo a 57mm je moc. Problémy ráže 30mm zde již byli celkem slušně probrány. U ráže 57 jsem již zmínil možný problém s až přílišným výkonem (ač souhlasím se semtamem, že přebytek výkonu je problém spíš v operacích nízké intenzity pro které nejsou BVP primárně určeny). Dalším problémem je množství vezené munice (dá se předpokládat vezení 3 typů munice - průbojná, HE a programovatelná). Navíc pokud budeme chtít zachovat solidní schopnost boje s tanky stejně otřebujeme PTŘS. Z hlediska ničení tvrdých cílů tedy nedokáži zničit omoc víc než s ráží 40 mm. Z hlediska ničení měkých cílů vezu pravděpodobně podstatně méně munice než u ráže 40mm, byť podstatně účinější (což je však opravdu dvojsečné i třeba z hlediska ohroženého prostoru a tedy minimálního odstopu vlastní pěchoty od postřelovaného prostoru. Navíc bude mít kanon ráře 57mm pravděpodobně delší hlaveň, než ráže 40mm což stěžuje půspení v zástavbě a lese... samotná zbraň je těžší, což nemá pozitivní vliv ani na jízdní výkony, ani na životnost, ani na stabilitu vozidla.
Rozhodně nechci říct, že je ráže 57mm špatná, ale obávám se že její vyšší výkon nevyrovná potíže které přináší. Ráže 40mm by se mi v tomto jevila jako dobrý kompromis schopností - za předpokladu kombinace s PTŘS.Skrýt celý příspěvekTak dobrá logistika je samozřejmě základ. Ale logistika není jen doplňování munice. Zmatky v logistice mohou nastat s jednotnou ráží i s jednotným podvozkem... Zaznělo tu, že ...Zobrazit celý příspěvek
Tak dobrá logistika je samozřejmě základ. Ale logistika není jen doplňování munice. Zmatky v logistice mohou nastat s jednotnou ráží i s jednotným podvozkem...
Zaznělo tu, že ráže 57mm je až moc účinná proti budovám. Hlavní předpoklad BVP nejsou policejní akce, kde je citelný zásah žádoucí. Když se podíváme na různé boje ve městech za posledních několik desetiletí i dále, tak pokud došlo k intenzivnímu konfliktu, tak citlivost šla stranou a to velmi razantně.
Pokud bychom chtěli být obzvláště citliví a chtěli mít jistotu, že neprostřelíme víc než to co chceme, tak je lepší kanony vůbec nepoužívat.
Pokud už nastane u armády takováto potřeba, tak si musíme uvědomit, že 30mm neprostřelí všechny zdi budov. Už čečenská zkušenost zjistila, že kanon 2A42 není pro městský boj vhodný z důvody nízkých výkonů. Zato v Afghánistánu se díky hliněným stavbám osvědčil na jedničku.
Kanon NATO ráže 30x173 mm má sice lepší výkon, ale předpokládám, že také nebude mít efektivitu proti velmi pevným stěnám budov.
Z toho plyne jednoduchá úvaha, že pro městský boj je vhodná větší ráže než 30 mm a dovolím si tvrdit, že i pro mimoměstský.
BVP, znovu opakuji je určeno do války. AČR má pro potřeby misí vhodné prostředky jako je PANDUR s RCWS-30.
Jednotnost munice BVP s KBVP je velmi lákavá, ale existuje tu riziko, že nebude v budoucnu u klasického BVP stačit a modernizace jsou peníze opět navíc. Rovnou bych sáhl po něčem podobném jako je CV9040 či CV9035.
Samozřejmě každá ráže má své pro a proti. Jaká by skutečně byla nejvhodnější pro ČR je na hlubokou studii.Skrýt celý příspěvekliberal shark Přesně tak, rozhodně bylo prohráno více bitev kvůli zmatkům v logistice než kvůli "menší" ráži kanónů. K uvažovaným počtům nových BVP/OT - dle vyjádření NGŠ AČR ...Zobrazit celý příspěvek
liberal shark
Přesně tak, rozhodně bylo prohráno více bitev kvůli zmatkům v logistice než kvůli "menší" ráži kanónů.
K uvažovaným počtům nových BVP/OT - dle vyjádření NGŠ AČR jich má být celkem 209 a k tomu ještě 50 samohybných děl ráže 155 mm.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...