První jaderný mini-reaktor pro americké letectvo

První jaderný mini-reaktor pro americké letectvo
Vize miniaturního reaktoru SMNR od firmy NuScale Power / Foto: NuScale Power (Zvětšit)

Odbor vojenského letectva (Department of the Air Force) vybral aljašskou leteckou základnu Eielson (Eielson Air Force Base) pro instalaci prvního miniaturního jaderného reaktoru. Pentagon hodlá malé reaktory využít zejména na odlehlých vojenských základnách.

„Mikro-reaktory jsou slibnou technologií pro zajištění energetické odolnosti a spolehlivosti a hodí se zejména pro napájení a vytápění vzdálených domácích vojenských základen, jako je Eielson AFB. Tato technologie má potenciál poskytnout skutečnou energetickou robustnost. Současně stávající energetická infrastruktura a vhodné prostředí dělají ze základny Eilison ideální místo pro otestování této technologie,“ řekl náměstek ministra letectva pro životní prostředí, bezpečnost a infrastrukturu Mark Correll.

Základna se nachází na Aljašce poblíž města Fairbanks, pouze 200 kilometrů od severního polárního kruhu. V této oblasti trvá drsná zima od září do poloviny dubna. Teploty pod -20 °C trvají celé měsíce a někdy klesají až k -50 °C. Během zimního slunovratu pak mezi východem a západem Slunce uběhnou pouze necelé čtyři hodiny.

Základna je domovem 354. stíhacího křídla (354th Fighter Wing) s letouny F-35A a letkou „agresorů“ s F-16. Ze základny působí také tankery KC-153 aljašské Národní gardy.


Uhelná elektrárna a teplárna základny Eielson; větší foto / Foto: Senior Airman Joshua Turner, USAF

Základna Eielson v současnosti k vytápění a dodávkám elektrické energie používá vlastní malou uhelnou elektrárnu a teplárnu – udržitelný elektrický výkon elektrárny je 13 až 15 MW. Elektrárna spotřebuje každý den 500 tun uhlí, v nejsilnějších mrazech až 1000 tun – jen tak lze zásobovat energií a teplem 6000 lidí na základně.

Letectvo proto provozuje vlastní flotilu dieselových lokomotiv, které pravidelně přivážejí na základnu stovky tun uhlí a další zásoby. Základna si udržuje zásoby uhlí na 90 dní provozu a elektrárna má speciální rozmrazovací halu pro uhlí.

Zatím se o parametrech požadovaného reaktoru nic neví – podle letectva ale mini-reaktory (nebo mikro-reaktory) dokážou poskytovat výkon jeden až 20 MW, a to elektrické a / nebo tepelné energie. Provoz stacionárního reaktoru na základně Eielson zajistí soukromá firma pod dohledem amerického regulačního úřadu pro jadernou energetiku (U.S. Nuclear Regulatory Commission).


Mini-reaktor od společnosti X-energy. Základem je superstabilní peletkové palivo.

Časový plán je následující – v příštím roce letectvo vydá žádost o nabídku (RfP) pro potenciální dodavatele mini-reaktorů. Ještě v tom samém roce dojde k výběru vítěze a v roce 2025 se začne s instalací na základně. Pro rok 2026 je plánován testovací provoz a o rok později reaktor přejde na plný výkon.

Kromě toho Pentagon v rámci programu Project Pele (dříve Project Dithulium) hodlá získat mobilní reaktor SMNR (Small Mobile Nuclear Reactor). Má jít o zařízení s hmotností pod 40 tun s výstupním výkonem jeden až pět megawattů. Pro stavbu prototypů byli vybráni dva dodavatelé: BWX Technologies a X-energy. Vítězný návrh má být vybrán také v roce 2022. Některé zprávy uvádějí, že reaktor projektu Pele, ale jako stacionární systém, je určen také pro základnu Eielson.


Představení společnosti BWXT

Všechny subjekty podřízené americkému ministerstvu obrany, včetně ozbrojených sil, spotřebují ročně 30 TWh elektrické energie ročně a 37,8 milionu litrů paliva denně (údaje z roku 2020). Pro porovnání – Česká republika v roce 2019 vyrobila 86 TWh elektrické energie.

Pokud by reaktor na základně Eielson jel neustále na trvalý výkon 10 MW, tak za celý rok vyrobí 87,6 GWh elektrické energie, tj 0,086 TWh. To jen pro představu, kolik malých reaktorů Pentagon teoreticky potřebuje k pokrytí celkové své elektrické spotřeby. Jde tedy o více než 340 reaktorů.

Současně ale Pentagon připravuje výkonnější reaktory o výkonu 40 MW. Tím pádem by postačilo již jen 85 reaktorů. Pochopitelně je otázkou, jak rychle lze tyto reaktory (resp. palivo do nich) vyrábět.

Zdroj: Eielson AFB

Nahlásit chybu v článku


Související články

Americký vojenský raketoplán X-37B a mikrovlnný přenos energie

Dne 17. května raketa Atlas V 501 společnosti ULA (United Launch Alliance) vynesla již pošesté na ...

Švédská armáda na baterky

Švédsko v roce 2045 hodlá přestat vypouštět uhlík do atmosféry. Na plně obnovitelné zdroje energie ...

Elektromobilita: Ukázková kolektivní stupidita

Pascal Canfin, předseda Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin ...

Laserový DE M-SHORAD pro americkou armádu již v roce 2022

Americká armáda pokračuje ve vývoji a nasazování pozemních laserových prostředků pro protivzdušnou ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • damik
    18:38 01.11.2021

    >> Jirosi - Při normálním výkonu nádobou reaktoru 210 000kW vyzáří 500kW tepla. Celé 2,24%, zbývajících 97,76% se musí uchladit jinak.

    Jirosi, ty jsi ale jelito. Ty si to porad ...
    Zobrazit celý příspěvek

    >> Jirosi - Při normálním výkonu nádobou reaktoru 210 000kW vyzáří 500kW tepla. Celé 2,24%, zbývajících 97,76% se musí uchladit jinak.

    Jirosi, ty jsi ale jelito. Ty si to porad pletes s VVERkama. HTR-10 pri 10MW ma decay heat pri vypadku chlazeni jen 125kW; takze 250MW HTR-PM bude potrebovat pasivni chladici okruh s prenosem asi 3.1 MW. Tobe fakt nedochazi, jak hustota paliva ovlivnuje mnozstvi decay heat ...

    Two independent and parallel RCCS of 125KW are designed. One RCCS consists of a cavity cooler inside the reactor cavity, an air cooler in the chimney channel and associated Tubes. A cavity cooler is made of 50 tubes connected by steel fins that arranged in parallel to the inner surface of the reactor cavity.
    Skrýt celý příspěvek

    • Jirosi
      19:12 01.11.2021

      1) Tak znova, 3,1Mw (vaše odvozená hodnota) je stále více než 0,5MW = stoupá teplota.
      Ale opět to, až po zastavení všech reakcí, a rozpadů. To je to co zvyšuje teplotu po ukončení ...
      Zobrazit celý příspěvek

      1) Tak znova, 3,1Mw (vaše odvozená hodnota) je stále více než 0,5MW = stoupá teplota.
      Ale opět to, až po zastavení všech reakcí, a rozpadů. To je to co zvyšuje teplotu po ukončení reakcí.
      V tomhle reaktoru totiž není chladivo moderátor, nepodílí se na spouštění štěpné reakce. Když přestane chladit, reakce dál poběží.

      2) Výkon reaktoru, neovlivňuje hustota paliva, ale počet reakcí, případně rozpadů částic vzniklých při reakcích, které jsou zdrojem toho tepla. Teplota vyzářená reaktorem jak vidíte, je marginální. Zcela rozhodující pro odvod tepla není vyzáření, ale skutečné chlazení.

      Že to chlazení je pasivní (funguje bez dalších vstupů) je sice +, ale to může dnes mít i ta VVER. To není přínos tohoto reaktoru. Krom toho nemusíte mít reaktor plný potencionálně velice nepříjemného grafitu.
      Skrýt celý příspěvek

      • damik
        09:10 02.11.2021

        Jirosi, zase se pletes. Designeri si muzu vybrat, jak odvest decay heat z reaktoru pro pasivni chladici systemy. Prirozenym pohybem vodou, plynem nebo treba i telem reaktoru:

        ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Jirosi, zase se pletes. Designeri si muzu vybrat, jak odvest decay heat z reaktoru pro pasivni chladici systemy. Prirozenym pohybem vodou, plynem nebo treba i telem reaktoru:

        Even in the extreme condition of the failure of the two trains of the cavity cooler, the decay heat of the core could be dissipated through the wall of reactor concrete and the maximum temperature of fuel elements would be below the temperature limit of 1600 °C.
        Skrýt celý příspěvek

        • Jirosi
          10:58 02.11.2021

          Nemohou, to "decay heat", je jen zbytkové teplo při vypnutém reaktoru.
          Technicky se dá napsat, že to vámi vypočtené teplo 3MW po vypnutí reaktoru, -0,5MW (odvod nádobou) ohřeje ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Nemohou, to "decay heat", je jen zbytkové teplo při vypnutém reaktoru.
          Technicky se dá napsat, že to vámi vypočtené teplo 3MW po vypnutí reaktoru, -0,5MW (odvod nádobou) ohřeje obsah na 1600°C.
          Jaká teplota, by tam byla pokud by reaktor běžel na provozní výkon 210MW? (0-1600°C to určitě nebude).
          U havárie totiž není problém jen to zbytkové teplo, ale primárně teplo výkonové. Zbytkové teplo bývá problém, až po ní.

          Sice mají všichni na výběr, ale protože staví elektrárnu (ekonomické parametry). Všichni si volí odvod chladičem. Tomů říkám možnost si vybrat :)
          Skrýt celý příspěvek

  • damik
    17:46 01.11.2021

    >> Jirosi - I kdyby tam byl jediný gram, tak po překročení teploty tavení (závislost na tlaku), a dodání dostatku tepla na změnu skupenství se prostě roztaví (změní na kapalinu). ...
    Zobrazit celý příspěvek

    >> Jirosi - I kdyby tam byl jediný gram, tak po překročení teploty tavení (závislost na tlaku), a dodání dostatku tepla na změnu skupenství se prostě roztaví (změní na kapalinu). To se nestane jen u prvků, které rovnou přejdou na plyn. To jsou fakt naprosté základy fyziky, hustota nehraje roli. Uran z teplotou tání cca 1130°C, bude 100% roztaven už při provozní teplotě 1200°C.

    Ty jsi to Jirosi uz zase poplet; uz asi po pate :) . Ty fakt nechapes ani zaklady fyziky ze stredni skoly. Oxidy/karbidy uranu se tavi od 2300 celsia.

    Prosim te, prestan tady psat o svych pocitech a ukaz nam libolnou literaturu, ktera dokumentuje, jak se karbidy/oxidy uranu tavi v TRISO pebble palivove kouli pri 1200 celsia. Prosim, prosim, prosim!
    Skrýt celý příspěvek

    • Jirosi
      19:52 01.11.2021

      Zkuste lépe číst. V té citaci jsou Oxidy uranu uvedeny, ale karbidy jsou tam křemíku.
      Stejně, tak je tam pak uvedena teplota tání toho Oxidu Uranu 2830°C, ale i přes tu teplotu ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Zkuste lépe číst. V té citaci jsou Oxidy uranu uvedeny, ale karbidy jsou tam křemíku.
      Stejně, tak je tam pak uvedena teplota tání toho Oxidu Uranu 2830°C, ale i přes tu teplotu dochází k haváriím, a jeho roztavení.

      Ten link máte tady:
      "Toto jádro je obaleno 3 vrstvami materiálů: vnitřní a vnější vrstvou pyrolytického uhlíku a mezivrstvou karbidu křemíku, které zadržují štěpné produkty uvnitř částice i za vysokých teplot."
      https://atominfo.cz/2016/06/ty...

      Vy totiž zapomínáte, že ten UO2 tam bude jen do doby, než ten reaktor zapnete. Pak tam už "navždy" bude i něco jiného. Už jen to, že by v atmosféře inertního plynu mohli částice unikat skrze stěnu 5mm grafitu by vás mohlo zarazit.
      Ale oni to určitě dělají, protože nevědí co z penězi. Nikoliv proto, aby ušetřil (kontaminace reaktoru je drahá sranda).
      Skrýt celý příspěvek

      • damik
        09:05 02.11.2021

        >> Jirosi - Uran z teplotou tání cca 1130°C, bude 100% roztaven už při provozní teplotě 1200°C [v TRISO pebble palivove kouli].

        Jirosi, takze tuhle vlastni hloupost nemas cim ...
        Zobrazit celý příspěvek

        >> Jirosi - Uran z teplotou tání cca 1130°C, bude 100% roztaven už při provozní teplotě 1200°C [v TRISO pebble palivove kouli].

        Jirosi, takze tuhle vlastni hloupost nemas cim dolozit; protoze to je hlopust. Tak to jsem tusil uz od zacatku nasi diskuze. Jirosovi pocity versus fyzikalni zakony ... :(
        Skrýt celý příspěvek

        • Jirosi
          11:33 02.11.2021

          To, že pro vás je fyzika hloupost, vím už jistou dobu.
          Chyba není v tom fyzikálním zákoně. Ale ve složení paliva. Přitom vy rozporujete ten zákon.

          Ale pokud by tam byl čistý ...
          Zobrazit celý příspěvek

          To, že pro vás je fyzika hloupost, vím už jistou dobu.
          Chyba není v tom fyzikálním zákoně. Ale ve složení paliva. Přitom vy rozporujete ten zákon.

          Ale pokud by tam byl čistý uran, tak by se to stalo co jsme napsal. On tam, jak jste napsal není. To jsem vám potvrdil v citaci "22:23 31.10.2021". Ale to by chtělo číst.

          UO2 tam je, ale jen do zahájení štěpné reakce. Pak už tam je vždy příměs produktů těch reakcí (končí to olovem). Ale klidně můžete tvrdit, že ten reaktor nikdy nezapnou.

          PS: Ta citace je z příspěvku 22:23 30.10.2021, reagujete na příspěvek z 19:52 01.11.2021.
          Skrýt celý příspěvek

  • damik
    10:55 31.10.2021

    >> Jirosi - Hustota paliva (jeho obohacení) má vyšší než ¨VVER. Nižší má hustotu aktivní zóny.

    Jirosi, Jirosi - zase nemas pravdu; tady mas obrazek a neco si o tom palivu ...
    Zobrazit celý příspěvek

    >> Jirosi - Hustota paliva (jeho obohacení) má vyšší než ¨VVER. Nižší má hustotu aktivní zóny.

    Jirosi, Jirosi - zase nemas pravdu; tady mas obrazek a neco si o tom palivu (TRISCO pebbles) nastuduj, at tady nejsi za hlupaka:

    https://www.euronuclear.org/wp...

    - hustota paliva je mensi, protoze tam jsou jenom 0.5mm zrnicka oxidu/karbidu uranu v 6cm kouli; a ne uranovy kov jak jsi se tady taky spletl; ta hustota zrnicek je presne spocitana aby se to palivo nemohlo nikdy za zadnych fyzikalnich podminek roztavit
    - a protoze to palivo je delano jako koule, tak je dosazena hustota paliva jeste mensi. protoze se koule neumi dotykat vsude na povrchu; zkus si treba tu hromadu kouli nakreslit a vybarvit cervene mezery; treba ti to pomuze
    - a cele to je designovane dohramady tak aby teplota reaktoru bez aktvniho chlazeni nemohla fyzikalne vyskocit nad 1200celsia; ta samotna pebble vydrzi az na 1600celsia

    Jirosi - ja uz fakt nevim, jak ti muzu tyhle jedoduche fyzikalni principy vysvetlit (zehlicku jsi nepochopil, kamna jsi nepochopil); nastesti to chape celkem dobre i vyrobce VVERek a proto pridava pasivni chlazeni do sveho designu taky; jediny kdo to nechape jsi tady jenom ty :( :( :(

    Nothing in all the world is more dangerous than sincere ignorance and conscientious stupidity
    Skrýt celý příspěvek

    • Jirosi
      16:08 31.10.2021

      Hustota paliva = hmotnost paliva / objem paliva. Palivo je Uran 235 v Uranu 238. Používá více obohacení palivo = více Uranu 235. Tzn, v každém tom zrníčku má palivo z větší ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Hustota paliva = hmotnost paliva / objem paliva. Palivo je Uran 235 v Uranu 238. Používá více obohacení palivo = více Uranu 235. Tzn, v každém tom zrníčku má palivo z větší hustotou než v reaktorech VVER.
      Pak je tu uložení paliv zóně (hustota aktivní zony). To je zcela něco jiného, tam vstupují věci jako kanály pro chlazení, regulaci, havarijní odstavení, moderátor, atd.

      "- hustota paliva je mensi, protoze tam jsou jenom 0.5mm zrnicka oxidu/karbidu uranu v 6cm kouli; a ne uranovy kov jak jsi se tady taky spletl; ta hustota zrnicek je presne spocitana aby se to palivo nemohlo nikdy za zadnych fyzikalnich podminek roztavit"

      Ty zrníčka se roztaví už cca 1130°C ( teplota bude o trošku jinde díky tlaku v kouli). Ale roztaví se 100% (nedej bože při těch 1600°C, se kterými tu operujete). To co se neroztaví je grafitová matrice peletky. U paliva totiž nerozhoduje, až tak jak daleko je od sebe jsou uranové "kousky", ale kolik reakcí probíhá. To v reaktorech určuje reaktivita (převážně daná množstvím moderátotu vs brzdící/řídící prvky).

      Žehličce, ani kamnům nerozumíte, to jsem celkem pochopil. Problém je, když člověk co neumí základy, chce řešit reaktorovou fyziku.

      Pasivní chlazení = chlazení bez nuceného oběhu. Nikoliv vyzáření všeho vyrobeného tepla skrze reaktorovu nádobu. To jste stále také nepochopil.
      Není to designované, aby to nemohlo překročit 1200°C, je to designované, aby se teplota držela pod 1200°C při běžném provozu. Už je to, že se havarijní stav počítá od teplot 1600°C naznačuje, že tam žádný limit pro teplotu není.

      PS: Ale neexistuje ocel co vydrží 1200-1600°C, proto se tam dává to keramické obložení.
      Skrýt celý příspěvek

      • damik
        20:52 31.10.2021

        Jirosi, Jirosi - co veta, tak se zase pletes; ze ty jsi vystudoval nejakou humanitu, ty popleto? Holinky, hodinky -> zadny rozdil

        1/ TRISCO pebble palivova koule neni jen uran; je ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Jirosi, Jirosi - co veta, tak se zase pletes; ze ty jsi vystudoval nejakou humanitu, ty popleto? Holinky, hodinky -> zadny rozdil

        1/ TRISCO pebble palivova koule neni jen uran; je to kombinace oxidu/carbidu uranu, dalsich carbidu a uhliku (moderator). A hustota paliva v te palivove kouli je 30x mensi nez ve VVERce. Proto se VVERka roztavit muze, TRISCO pebble nemuze. Vztekej se jak muzes, vubec to s geometrii aktivni zony ani trosicku nesouvisi. Protoze to souvisi s geometrii TRISCO pebble palivove koule.

        2/ Tyhle reaktory jsou stavene, aby se neroztopili a maximalne se zahrali na 1600 celsia, kdyz vypadne vsechno chlazeni: Because the reactor is designed to handle high temperatures, it can cool by natural circulation and still survive in accident scenarios, which may raise the temperature of the reactor to 1,600 °C (zkus google)

        3/ To zrnicko paliva neni z uranu, ale z oxidu/carbidu uranu, ktery se tavi pri 2300 celsia. Takze zase hloupust s tve strany.

        4/ A super ze uz jsi pochopil ze mame ruzne typy pasivniho chlazeni; moderni VVErky s vodou; TRISCO pebble reaktory puzivaji vice metod: In the PBMR. the decay is such that the removal of the decay heat is achieved by radiation, conduction and convection, independent of the reactor coolant. The combination of the very low power density of the
        core (0/20th of the power density of a Pressure Water Reactor), and temperature resistance of fuel in billions of independent particles. underpins the superior safety characteristics of this type of reactor.

        JInak ale porad tady placas pate pres devate. Skoro ani jedno cislo co jsi tady napsal ti nikdy nesedelo. Nemuzes se zaptat treba nekoho doma, aby ti to prekotroloval, nez to tady napises???

        Diky, protoze ja namam tolik volneho casu, abych te tady porad opravoval.
        Skrýt celý příspěvek

        • Jirosi
          22:23 31.10.2021

          Sice se snažíte být vtipný, ale možná by bylo lepší si zopakovat ty základy.

          1)I kdyby tam byl jediný gram, tak po překročení teploty tavení (závislost na tlaku), a dodání ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Sice se snažíte být vtipný, ale možná by bylo lepší si zopakovat ty základy.

          1)I kdyby tam byl jediný gram, tak po překročení teploty tavení (závislost na tlaku), a dodání dostatku tepla na změnu skupenství se prostě roztaví (změní na kapalinu). To se nestane jen u prvků, které rovnou přejdou na plyn. To jsou fakt naprosté základy fyziky, hustota nehraje roli.
          Palivo VVER, také není jen čistě hromada Uranu, ale to asi také netušíte.

          2) I ten obal z grafitu se může roztavit, tam zase pro změnu rozhoduje teplota tání grafitu. Ale ten spíše roztrhne tlak od těch koulí toho Uranu.
          - Do teď jste tvrdil 1200°C, teď už dokonce 1600°C.
          Ta citace je ke konceptu, ne k reálnému reaktoru. Tudíž, je bezvýznamná. Hned v dalším odstavci píší, že podle tohoto konceptu byl navržen reaktor AVR. Ale tam jste si nad už dohledal jak to dopadlo, a to ani těch 1600°C neměli.

          3)„Tyto radioaktivní bonbony jsou velké asi jako zrnko máku. Uprostřed částice TRISO paliva je samotné palivo v podobě oxidů uranu, které obklopuje vrstva pyrolytického uhlíku, následovaná vrstvou karbidu křemíku. Povrch částice paliva TRISO vytváří další vrstva pyrolytického uhlíku. Design paliva TRISO se objevuje od šedesátých let, ale doposud bylo takové palivo příliš drahé a nevyhovovalo přísným požadavkům většiny jaderných reaktorů.“
          Palivo je opravdu Oxid uranu, stejný oxid jako v té VVER. Ani v té VVER nebude těch
          2865 °C, na jeho roztavení. Přesto se to stává.

          4) PBMR bych neřešil, vzhledem k tomu, že neznáte parametry u toho Čínského reaktoru. Opět okazujete na koncept toho reaktoru. I vyzařované teplo se musí někam vyzářit (něčemu to teplo předat), ale takovými malichernostmi se vůbec nezatěžujete.
          -Ten reaktor je chlazená heliem (lehčí než vzduch), a současně plný grafitu.

          5) Opět vtipná doložka, napsal jsem jediné číslo, zbytek jsou vaše čísla. Takže, když je napíšete ok, klidně z nich budu vycházet.
          Být vámi, spíše bych věnoval čas poznání jak fungují věci ( žehlička, kamna, atd.) případně provětral učebnici fyziky. Pak, budete mít méně práce ze snahou někoho opravovat.
          Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            07:18 01.11.2021

            Taková perlička z toho vašeho linku:
            "1) atmosféra vně betonové dutiny reaktoru je nastavena jako hranice tekutiny 35 °C; chladicí systém reaktorové dutiny (RCCS) obklopující RPV a ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Taková perlička z toho vašeho linku:
            "1) atmosféra vně betonové dutiny reaktoru je nastavena jako hranice tekutiny 35 °C; chladicí systém reaktorové dutiny (RCCS) obklopující RPV a instalovaný na vnitřní betonové stěně je považován za hranici tekutiny 70 °C, aby se simulovala jeho schopnost odvádět teplo 500 kW za normálního provozu"

            Při normálním výkonu nádobou reaktoru 210 000kW vyzáří 500kW tepla. Celé 2,24%, zbývajících 97,76% se musí uchladit jinak.
            Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    22:44 28.10.2021

    V Číně staví první demonstrační elektrárnu HTR-PM.
    Výkon 210MW (2x105MW), teplota maximálně 750°C, hmotnost reaktorové nádoby cca 700t, a 25m.
    Letos by měla být připojena k ...
    Zobrazit celý příspěvek

    V Číně staví první demonstrační elektrárnu HTR-PM.
    Výkon 210MW (2x105MW), teplota maximálně 750°C, hmotnost reaktorové nádoby cca 700t, a 25m.
    Letos by měla být připojena k elektrické síti.
    Odkaz na obrázek, jak je to hezky zabetonováno (stejně jako třeba VVER v Temelíně). https://www.nsenergybusiness.c...

    Demonstrátor tu už je. Ale žádných 950-1200°C, jak tu bylo tvrzeno. Ale hezky pouze 750°C, i když i to je značný pokrok.
    Klidně můžete dál zdůvodňovat, že to není z důvodů neschopnosti vyrobit dostatečně kvalitní materiály.

    Navazující funkční elektrárna by měla mít těchto reaktorů už 6. Opět pro jedinou turbínu tentokrát už výkonu 650MW (Víc než má blok Dukovan).
    Skrýt celý příspěvek

    • damik
      13:12 30.10.2021

      Jirosi, Jirosi - ty tomu fakt nerosumis; nejdrive vse propalujici magma, ted to mas zase ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Jirosi, Jirosi - ty tomu fakt nerosumis; nejdrive vse propalujici magma, ted to mas zase spatne

      https://www.sciencedirect.com/...

      The maximum fuel temperature is the most important safety-related parameter of the HTR-PM. The safety limit of this parameter for accident conditions is 1620 °C, while the value for normal operation is set to 1200 °C
      Skrýt celý příspěvek

      • damik
        13:16 30.10.2021

        a protoze to ma 20/30 mensi hustotu paliva nez VVERky, tak se to zduvodu 1 a 2 zakona termodynamiky nemuze roztavit ... kdyz to teda jako hlupak neumistis do "dokonale izolace" ...
        Zobrazit celý příspěvek

        a protoze to ma 20/30 mensi hustotu paliva nez VVERky, tak se to zduvodu 1 a 2 zakona termodynamiky nemuze roztavit ... kdyz to teda jako hlupak neumistis do "dokonale izolace" ...
        Skrýt celý příspěvek

      • Jirosi
        22:23 30.10.2021

        Děkuji za odkaz, jen by si ho chtělo přečíst.
        "And in the bottom reflector, the hot helium plenum is designed. The borated carbon bricks, surrounding the graphite reflectors, play ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Děkuji za odkaz, jen by si ho chtělo přečíst.
        "And in the bottom reflector, the hot helium plenum is designed. The borated carbon bricks, surrounding the graphite reflectors, play the role of thermal insulation of the core as well as neutron shielding of the metallic internals. All of these ceramic internals are housed by the reactor core vessel, which is ultimately supported on the reactor pressure vessel."

        Řešení jak se vypořádat z vysokými teplotami je použití keramického obložení na kovové díly.

        "Finally, the calculated maximum fuel temperature is 967 °C, which is much lower than the safety limit of 1200 °C."

        Teplota na povrchu pelety se liší od teploty uvnitř (záleží na intenzitě chlazení). Pelety uvnitř hromady jsou hůře chlazené, na rozdíl od těch krajních.

        Zákony, kterým nerozumíte bych do toho netahal.
        Hustota paliva = počet částic na objem. V těch peletách není vakuum! Ale grafitová matrice, kde který má teplotu tání 3600°C. Zbytek je jen rovnováha mezi vytvořeným, a odebraným teplem. Uran z teplotou tání cca 1130°C, bude 100% roztaven už při provozní teplotě 1200°C.

        Těch 1600°C je uvažovaná maximální teplota paliva do simulace. Nikoli teplota, kterou vydrží ten reaktor jako celek.
        Skrýt celý příspěvek

        • damik
          23:45 30.10.2021

          Super Jirosi, ze uz to chapes; sice ti to trvalo, ale snad se z toho poucis.

          A jeste jednou z novu pro tebe: protoze takovy typ reaktoru 4te generace ma asi 30 nizsi hustotu ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Super Jirosi, ze uz to chapes; sice ti to trvalo, ale snad se z toho poucis.

          A jeste jednou z novu pro tebe: protoze takovy typ reaktoru 4te generace ma asi 30 nizsi hustotu paliva nez treba VVERky, tak se tam nic tavit nebude; ani kdyz vsechno chlazeni vypadne.

          To jako treba, kdyz sporak nenaplnis az do vrchu prkynky; ale das jich tam treba jenom dve.
          Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            07:46 31.10.2021

            Hustota paliva (jeho obohacení) má vyšší než ¨VVER.
            Nižší má hustotu aktivní zóny.
            Ale to neříká nic o teplotě, která v té zóně bude. U HTR-PM je prostě vyšší.

            Opět "super ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Hustota paliva (jeho obohacení) má vyšší než ¨VVER.
            Nižší má hustotu aktivní zóny.
            Ale to neříká nic o teplotě, která v té zóně bude. U HTR-PM je prostě vyšší.

            Opět "super příklad", ale i když ten sporák (asi myslíte kamna) naplníte prkýnky, nic se tavit nebude. Když tam dáte o 30% méně, stále se nic nezmění.
            Možná to nevíte, ale pro doražení teploty na tavení (oceli) vám dřevo nestačí. K tomu je potřeba uhlí, ideálně koks (+ spousta teplého vzduchu).
            Skrýt celý příspěvek

  • damik
    22:24 26.10.2021

    >> Jirosi - Zatím tu perlíte jen vy. Zkuste si zopakovat co je účelem reaktoru v JE. Napovím vám, jedná se o tepelnou elektrárnu, kde je kotel nahrazen reaktorem. Třeba vám dojde, ...
    Zobrazit celý příspěvek

    >> Jirosi - Zatím tu perlíte jen vy. Zkuste si zopakovat co je účelem reaktoru v JE. Napovím vám, jedná se o tepelnou elektrárnu, kde je kotel nahrazen reaktorem. Třeba vám dojde, co jste tu právě napsal.

    Co jsem napsal je technicky a fyzikalne spravne. Dokaz mi, kde jsem napsal neco spatne, ty mudrlante se vse propalujci se magmou ... :) :) :)
    Skrýt celý příspěvek

    • Jirosi
      07:22 27.10.2021

      Zkuste občas pokračovat v diskuzi u tématu, ne stále zakládat nové.

      Jak vám mám dokázat (vysvětlit), že do tepelné elektrárny potřebujte potřebujete zdroj tepla, když vám tohle ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Zkuste občas pokračovat v diskuzi u tématu, ne stále zakládat nové.

      Jak vám mám dokázat (vysvětlit), že do tepelné elektrárny potřebujte potřebujete zdroj tepla, když vám tohle zcela uniká?
      Skrýt celý příspěvek

      • damik
        11:24 27.10.2021

        to asi tezko, kdyz uz tam nemuzu pridat prispevek. dokaz, mi co jsem napsal spatne. Ja uz jsem ti ty tvoje omyly popsal parkrat.

        to asi tezko, kdyz uz tam nemuzu pridat prispevek. dokaz, mi co jsem napsal spatne. Ja uz jsem ti ty tvoje omyly popsal parkrat.

      • skelet
        17:02 27.10.2021

        nějak extra jsem tu diskuzi nesledoval. Ale není zdrojem tepla onen reaktor? :)

        nějak extra jsem tu diskuzi nesledoval. Ale není zdrojem tepla onen reaktor? :)

  • damik
    22:18 26.10.2021

    >> Jirosi - To, že v současné době funguje 305 bloků těch nedokonalých VVER(PWR), a staví se další, není náhoda.

    Logicky s fyzikalnich duvodu reaktor co se neumi zmenit v magmu ...
    Zobrazit celý příspěvek

    >> Jirosi - To, že v současné době funguje 305 bloků těch nedokonalých VVER(PWR), a staví se další, není náhoda.

    Logicky s fyzikalnich duvodu reaktor co se neumi zmenit v magmu a nepotrebuje aktivni chlazeni s desitkami/stovkami trubek a ventilu jako VVERKy je nasobne bezpecnejsi. Tomu snad rozumis i ty, Jirosi ...
    Skrýt celý příspěvek

    • Jirosi
      08:11 27.10.2021

      Pletete si bezpečnost teoretickou, z bezpečností skutečnou konstrukční (technicky ​dosažitelnou/ekonomickou).
      To je totiž ten rozdíl mezi konceptem/výzkumným reaktorem, a komerční ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Pletete si bezpečnost teoretickou, z bezpečností skutečnou konstrukční (technicky ​dosažitelnou/ekonomickou).
      To je totiž ten rozdíl mezi konceptem/výzkumným reaktorem, a komerční JE.

      Stovky (tisíce) samostatných trubek/ventilů měli reaktory RBMK. Zkuste si najít jak vypadá reaktor VVER(PWR). https://en.wikipedia.org/wiki/...
      Skrýt celý příspěvek

      • damik
        11:29 27.10.2021

        to by znamenalo, ze nemuzeme vylepsovat zadny design a musime zustat u toho soucasneho. i kdyz ma problemy.

        problem reaktoru 3 generace (jako treba VVERky) je, ze bez aktvniho ...
        Zobrazit celý příspěvek

        to by znamenalo, ze nemuzeme vylepsovat zadny design a musime zustat u toho soucasneho. i kdyz ma problemy.

        problem reaktoru 3 generace (jako treba VVERky) je, ze bez aktvniho chlazeni se jadro roztopi na magmu. tohle resi 4 generace reaktoru pasivni bezpecnosti puzitim fyzikalnich principu bez aktvinich systemu. proto jsou nasobne bezpecnejsi a jednoduchsi; potenticalne budou i levnejsi, kdyz se zacnou vyrabet seriove ve fabrice a ne prototypovat na miste
        Skrýt celý příspěvek

        • Jirosi
          14:42 27.10.2021

          damik: Ale nikdo tu nepsal o ukončení snahy o lepší technologie, technická řešení.
          Pouze o tom, že většina i opravdu skvělých projektů na papíře se v praxi ukáže technicky ...
          Zobrazit celý příspěvek

          damik: Ale nikdo tu nepsal o ukončení snahy o lepší technologie, technická řešení.
          Pouze o tom, že většina i opravdu skvělých projektů na papíře se v praxi ukáže technicky neproveditelné, ekonomických.
          To, že ty reaktory za 60.let nepřekročily fázi prototypu, má svoje technické důvody (fúze to zatím také nedokázala). Jednou určitě přijde někdo kdo to vyřeší, ale zatím ho tu nemáme.
          Upozornil jsem vás na několik technických problémů, ale vy si stále melete svoji. Přitom ta neexistence jasně ukazuje, že zatím není pravda na vaší straně. To se může změnit, ale teď, i v blízké budoucnosti je situace taková ( žádné se totiž ani nestaví).

          PS: Vy si stále tavení přestavujete jen jako magma, ale to je váš omyl. Klidně to může vypadat jen jako v tom Německém reaktoru, kdy ty "koule" přilepily k reaktorové nádobě.
          Skrýt celý příspěvek

          • damik
            21:06 27.10.2021

            to ze se v reaktorech 4 generace magma nemuze za zadnych podminek vytvorit je dela automaticky nasobne bezpecnejsi nez treba VVERky. Simples ...

            to ze se v reaktorech 4 generace magma nemuze za zadnych podminek vytvorit je dela automaticky nasobne bezpecnejsi nez treba VVERky. Simples ...

          • damik
            00:00 28.10.2021

            A Jirosi - taky si nejak prehlidnul ze i sami Rusaci zacali pridavat pasivni chlazeni do VVERek delaji z nich reaktory 3+ generace:

            In comparison with the serial NPPs with ...
            Zobrazit celý příspěvek

            A Jirosi - taky si nejak prehlidnul ze i sami Rusaci zacali pridavat pasivni chlazeni do VVERek delaji z nich reaktory 3+ generace:

            In comparison with the serial NPPs with VVER-1000 reactors, the NvNPP II design envisages the following additional safety systems [12]:
            -
            Double containment;

            -
            Secondary passive core cooling hydraulic accumulators;

            -
            Passive heat removal system;

            -
            Emergency steam generator cooldown system (closed loop);

            -
            Core melt localization device (for severe accidents).
            Skrýt celý příspěvek

          • SYN_
            12:04 28.10.2021

            Damik: prosím mohli bychom přejít od dicného pojmu "magma" k tavenině případně corium?

            Damik: prosím mohli bychom přejít od dicného pojmu "magma" k tavenině případně corium?

          • Jirosi
            14:43 28.10.2021

            damik:"Passive heat removal system;"

            Nebylo by dobré si napřed otevřít schéma, jak ten systém funguje ( vypadá)?
            Opravdu se nejedná o systém, kdy všechno teplo vyzařuje nádoba ...
            Zobrazit celý příspěvek

            damik:"Passive heat removal system;"

            Nebylo by dobré si napřed otevřít schéma, jak ten systém funguje ( vypadá)?
            Opravdu se nejedná o systém, kdy všechno teplo vyzařuje nádoba reaktoru.
            Skrýt celý příspěvek

  • damik
    11:07 26.10.2021

    >>> Jirosi - Na základní škole jsi to flákal :) . Pleteš si teplo (=druh energie) s teplotou. Teplota dokonale izolovaného reaktoru (bez chlazení) by i při malém příkonu energie v ...
    Zobrazit celý příspěvek

    >>> Jirosi - Na základní škole jsi to flákal :) . Pleteš si teplo (=druh energie) s teplotou. Teplota dokonale izolovaného reaktoru (bez chlazení) by i při malém příkonu energie v čase neustále rostla, nade všechny meze.

    A to se z fyzikalnich duvodu na nasi planete s atmospherou stat fakt nemuze, nestalo a nikdy nestane, ty trumpeto. Jak bylo dokazano teoreticky i experimentalne. Kdyz je hustota nuclearniho paliva relativne mala, tak ti to tvoje magicke vse-propalujici magma nevznikne. Ani kdyz to tady napises tisickrat ...

    O moji zakladku se nestarej, radsi si posvit na tu svoji ... neni to o tvojich pocitech, ale o fyzikalnich zakonech
    Skrýt celý příspěvek

    • damik
      11:10 26.10.2021

      Jirosi - zkus google; treba objevis nove taje vesmiru ->

      The pebble bed reactor is an example of a reactor exhibiting an inherently safe process that is also capable of providing ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Jirosi - zkus google; treba objevis nove taje vesmiru ->

      The pebble bed reactor is an example of a reactor exhibiting an inherently safe process that is also capable of providing a passive safety component for all operational modes. As the temperature of the fuel rises, Doppler broadening increases the probability that neutrons are captured by U-238 atoms. This reduces the chance that the neutrons are captured by U-235 atoms and initiate fission, thus reducing the reactor's power output and placing an inherent upper limit on the temperature of the fuel.

      -> thus reducing the reactor's power output and placing an inherent upper limit on the temperature of the fuel.
      Skrýt celý příspěvek

      • Jirosi
        19:06 26.10.2021

        Ano, tohle opravdu zastaví štěpnou reakci, a nedovolí pozdější zvýšení teploty nad danou mez. Pokud nedojde k narušení struktury, nebo se nerozpadnou produkty vzniklé při štěpné ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Ano, tohle opravdu zastaví štěpnou reakci, a nedovolí pozdější zvýšení teploty nad danou mez. Pokud nedojde k narušení struktury, nebo se nerozpadnou produkty vzniklé při štěpné reakci z krátkým poločasem rozpadu.
        Ale stále se bavíte o reaktoru co má provozní teplotu chladiva 850-900°C (standartní štěpení), až za touto hodnotou dochází k poklesu. Pokud si to neumíte stále představit, tak teplota vody na výstupu z reaktoru u VVER je cca 270-330°C.
        Bod tavení uranu máte 1 132 °C.
        Pro reaktorovou nádobu je nejlepší video z výroby. Spousta tvářecích operací se dělá pod tou teplotou 850°C. Už při těch teplotách je i reaktorová ocel tvárná. https://youtu.be/3Xz1ZBrRRos?t...
        https://cdn.myshoptet.com/usr/...
        Skrýt celý příspěvek

        • damik
          19:55 26.10.2021

          Jirosi - maximalni teplota reaktoru s pasvnim chlazenim se navrhuje podle toho jake pouzivas materialy, aby nedoslo k naruseni jejich struktury; jestli je to navrzene na 1200 ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Jirosi - maximalni teplota reaktoru s pasvnim chlazenim se navrhuje podle toho jake pouzivas materialy, aby nedoslo k naruseni jejich struktury; jestli je to navrzene na 1200 celsia s pasivnim chlazenim, tak to maji tak spocitane a otestovane; kdyby chteli tak si to navrhnou treba na 500 celsia nebo na 400 celsia nebo treba na 656 celsia; nebo jim tu maximalni teplotu muze naridit statni regulator

          a jen tak naokraj v jadernem palivu se nepouziva uran, ale oxidy nebo karbidy uranu co se tavi pri 2800 celsia.

          takze tyhle typy reaktoru jsou nasobne bezpecnejsi a jednoduchsi nez treba nase VVERky
          Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            21:21 26.10.2021

            Netuším kolik vám je let.
            Ale všechny reaktory byli navrhovány se snahou o maximální bezpečnost.
            Praxe však ukazuje, že k haváriím dochází jedno z jakého důvodu.

            To, že v ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Netuším kolik vám je let.
            Ale všechny reaktory byli navrhovány se snahou o maximální bezpečnost.
            Praxe však ukazuje, že k haváriím dochází jedno z jakého důvodu.

            To, že v současné době funguje 305 bloků těch nedokonalých VVER(PWR), a staví se další, není náhoda. Oproti tomu nefunguje žádný komerční, protože se nedostal z pokusné fáze. Ty pokusné končí bez náhrady.
            Skrýt celý příspěvek

    • Jan Padesátýpátý
      18:29 26.10.2021

      To jsem napsal já, ne Jirosi.

      Proč bych se nestaral o tvou základku, když vidím, že nechápeš rozdíl mezi teplem a teplotou? Přijde mi legrační, když se snažíš "školit" Jirosiho, a ...
      Zobrazit celý příspěvek

      To jsem napsal já, ne Jirosi.

      Proč bych se nestaral o tvou základku, když vidím, že nechápeš rozdíl mezi teplem a teplotou? Přijde mi legrační, když se snažíš "školit" Jirosiho, a neznáš základní fyzikální pojmy.
      Skrýt celý příspěvek

      • damik
        18:41 26.10.2021

        >> damik napsal:
        "Cim je hustota paliva mensi, tim je mensi i maximalni mozna teplota reaktoru bez chlazeni. To je fyzika zakladni skoly. Zakon zachovani energie."

        Jan ...
        Zobrazit celý příspěvek

        >> damik napsal:
        "Cim je hustota paliva mensi, tim je mensi i maximalni mozna teplota reaktoru bez chlazeni. To je fyzika zakladni skoly. Zakon zachovani energie."

        Jan Padesatypaty >> Na základní škole jsi to flákal :) . Pleteš si teplo (=druh energie) s teplotou. Teplota dokonale izolovaného reaktoru (bez chlazení) by i při malém příkonu energie v čase neustále rostla, nade všechny meze.

        Nepletu Jane. Me trvrzeni je spravne. Tvoje tvrzeni o dokonale izolaci neplati na Zemekouli, dokonce ani ve zbytku Vesmiru. Dokonala izolace totiz neexistuje. Je to jen matematicko-fyzikalni teoreticky model, aby ti ty fyzikalni vzorecky na zakladce jednoduse vychazeli.

        Takze jeste jednou jenom pro tebe -> "Teplota dokonale izolovaného reaktoru (bez chlazení) by i při malém příkonu energie v čase neustále rostla, nade všechny meze." se na planete Zemi stat nemuze, nemohla a nikdy nestane.
        Skrýt celý příspěvek

        • Jan Padesátýpátý
          19:19 26.10.2021

          Samozřejmě, že dokonalá izolace je teoretická. Ale i v pozemských podmínkách lze dosáhnout vysokého stupně tepelné izolace.

          To, že nechápeš rozdíl mezi teplem a teplotou, vyplývá ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Samozřejmě, že dokonalá izolace je teoretická. Ale i v pozemských podmínkách lze dosáhnout vysokého stupně tepelné izolace.

          To, že nechápeš rozdíl mezi teplem a teplotou, vyplývá i z tvých následujících vět:

          "Uplne stejne je narvhovana zehlicka. Pri 1500w se ohreje jenom na 200 stupnu, pri 5000w treba na 500 stupnu"
          Skrýt celý příspěvek

          • damik
            19:39 26.10.2021

            Musim te zklamat; zehlicka treba na stole se tak opravdu chova. Cim vyssi prikon, tim vyssi dosazena max teplota. Souvisi to s kondukci energie do okolniho vzduchu. Ma veta je ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Musim te zklamat; zehlicka treba na stole se tak opravdu chova. Cim vyssi prikon, tim vyssi dosazena max teplota. Souvisi to s kondukci energie do okolniho vzduchu. Ma veta je naprosto fyzikalne spravna.

            Proc by jsi daval reaktor do vysokeho stupne tepelne izolace, kdyz chces dosahnout pasivniho chlazeni??? Ten reaktor je designovany tak, aby tam magma nevznikla nizzsi hustotou paliva, negativnim tepelnym koeficientem nuklearnim reakce a pasivnim chlazenim.

            Ta tady jako argumentujes, ze letadlo z betonu nikdy nepoleti, protoze je prilis tezke. Proto nikdo nestavi letadla z betonu, ze. A taky nikdo nedava vysokoteplotni plynove reaktory s pasivnium chlazenim do vysokeho stupne tepelne izolace. Protoze vetsina designeru nejsou idioti ...
            Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            21:00 26.10.2021

            Zatím tu perlíte jen vy.

            Zkuste si zopakovat co je účelem reaktoru v JE.
            Napovím vám, jedná se o tepelnou elektrárnu, kde je kotel nahrazen reaktorem.
            Třeba vám dojde, co jste ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Zatím tu perlíte jen vy.

            Zkuste si zopakovat co je účelem reaktoru v JE.
            Napovím vám, jedná se o tepelnou elektrárnu, kde je kotel nahrazen reaktorem.
            Třeba vám dojde, co jste tu právě napsal.
            Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            21:42 26.10.2021

            Krom toho si plete i reaktorovou nádobu, a aktivní zónu.
            Není přímá závislost velikostí u různých koncepcí.

            Krom toho si plete i reaktorovou nádobu, a aktivní zónu.
            Není přímá závislost velikostí u různých koncepcí.

          • Jan Padesátýpátý
            22:42 26.10.2021

            @damik
            "Cim vyssi prikon, tim vyssi dosazena max teplota."

            Ne, žehlička má jedinou topnou spirálu, a topí na plný výkon nezávisle na tom, na jakou teplotu je nastavená. Požadované ...
            Zobrazit celý příspěvek

            @damik
            "Cim vyssi prikon, tim vyssi dosazena max teplota."

            Ne, žehlička má jedinou topnou spirálu, a topí na plný výkon nezávisle na tom, na jakou teplotu je nastavená. Požadované teploty se dosahuje tím, jak často žehlička vypíná/zapíná.
            Tímto končím rozhovor na toto téma.
            Skrýt celý příspěvek

  • damik
    15:30 25.10.2021

    >>> Jirosi - I když se zastaví reakce stále je podstatné vyzářit teplo do okolí, bez toho máte za chvíli magma, to se pak propálí kam chce.

    Porad cekam Jirsosi, kdy se priznas, ...
    Zobrazit celý příspěvek

    >>> Jirosi - I když se zastaví reakce stále je podstatné vyzářit teplo do okolí, bez toho máte za chvíli magma, to se pak propálí kam chce.

    Porad cekam Jirsosi, kdy se priznas, ze nemas vubec poneti o designech reaktroru 4 generace. Ktere se stavi tak aby tam z fyzikalnich duvodu magma vznikat vubec nemohla. A kdyz tam ta magma nemuze vzniknout, tak se tam nema ani co propalovat, i kdyz by si to Jirosi strasne moc pral.

    Tak se priznej, kazdej se obcas splete, ty mudrlo ...
    Skrýt celý příspěvek

    • damik
      15:39 25.10.2021

      Jirosi - zkusim jednoduchsi priklad - predstav is treba zehlicku; je strasne horka a spalis si oni prst, ale i kdyz ji das do betonu tak zadne magma nevznikne

      no a oni ti ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Jirosi - zkusim jednoduchsi priklad - predstav is treba zehlicku; je strasne horka a spalis si oni prst, ale i kdyz ji das do betonu tak zadne magma nevznikne

      no a oni ti designeri to designuji uplne stejne ... kdyz reakce neuvolni dost energie, tak tam principialne magma nemuze vzniknout; a bez magmy se ti tam nic nikam nepropali ...

      tohle prece neni vubec slozite pochopit, ne ???
      Skrýt celý příspěvek

    • Torong
      15:48 25.10.2021

      Nepřizná. Je to demagog. V několika jiných diskuzích velmi "kreativně" vysvětloval ekonomiku OZE tak, že to vypadalo, že je přímo zázračně zisková a její účinnost je tak 200% ve ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Nepřizná. Je to demagog. V několika jiných diskuzích velmi "kreativně" vysvětloval ekonomiku OZE tak, že to vypadalo, že je přímo zázračně zisková a její účinnost je tak 200% ve dne a 100% v noci a z jednotky plochy dostal násobek energie oproti uhelným elektrárnám. On je Jirosi takový EU Chuck Noris: přehlasoval fyzikální zákony...
      Skrýt celý příspěvek

      • damik
        17:29 25.10.2021

        bud je to demagog nebo je to zeleny aktivista; podobny genius jako Nemci nebo Rakusaci co radsi pali hnede uhli z Polska, nez jako Francie mit 80% elektriny z atomu ... :(

        bud je to demagog nebo je to zeleny aktivista; podobny genius jako Nemci nebo Rakusaci co radsi pali hnede uhli z Polska, nez jako Francie mit 80% elektriny z atomu ... :(

        • Jirosi
          17:48 25.10.2021

          Smůla, už jsem to psal.
          Jsem pro dostavbu všech 4. bloků JE co v ČR potřebujeme (2xTE, 2xDU) ideálně v sérii, aby se snížila jednotková cena. Případně měl smysl transfer ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Smůla, už jsem to psal.
          Jsem pro dostavbu všech 4. bloků JE co v ČR potřebujeme (2xTE, 2xDU) ideálně v sérii, aby se snížila jednotková cena. Případně měl smysl transfer technologii.
          Při rychlosti jako to stavíme , by se možná dalo uvažovat až o 6. blocích jako náhradu současných v TE, ty budou mít konec někdy kolem roku 2060. Takže, je potřeba řešit náhradu před rokem 2050. Což, je už za 30.let, ale na to, že bychom ty 4. zvládly o moc dříve nevěřím.

          Bez toho je celkem jedno kdo si co myslí, ale čeká nás cesta jakou jde Německo. Jen JE zavřeme stářím, ale nové tu nebudou, a ten výkon nejev v jádru, ale i v uhlí bude potřeba nahradit. Z toho je celkem jasné, že nás zrušení tendru na Temelín přijde poměrně draho. Tam už se mohlo stavět.
          Skrýt celý příspěvek

          • damik
            00:48 26.10.2021

            Smula je Jirosi, ze jsi demagog, co se snazi vyargumentovat fyzikalni zakony svymi pocity. Ale vesmir ti na tvoje pocity pekne ser..

            Smula je Jirosi, ze jsi demagog, co se snazi vyargumentovat fyzikalni zakony svymi pocity. Ale vesmir ti na tvoje pocity pekne ser..

          • Jirosi
            06:11 26.10.2021

            Klidně urážej, ale tvoje sny se nesplní.

            Klidně urážej, ale tvoje sny se nesplní.

      • Jirosi
        17:36 25.10.2021

        Klidně jste mohl argumentovat v diskuzi, ale ono je jednoduší napadat oponenta osobně.
        Výpočet byl z plochy technologii v místě.
        PS: Loni se zdvojnásobil počet domácích instalací ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Klidně jste mohl argumentovat v diskuzi, ale ono je jednoduší napadat oponenta osobně.
        Výpočet byl z plochy technologii v místě.
        PS: Loni se zdvojnásobil počet domácích instalací FVE v CR.
        Skrýt celý příspěvek

        • Torong
          06:02 26.10.2021

          Já tě nenapadám. Já pouze konstatuji to co si každý může sám přečíst v diskuzi. To co jsi napsal nebyl výpočet, ale ukázková demagogie, kdy do plochy uhelné a jaderné elektrárny ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Já tě nenapadám. Já pouze konstatuji to co si každý může sám přečíst v diskuzi. To co jsi napsal nebyl výpočet, ale ukázková demagogie, kdy do plochy uhelné a jaderné elektrárny jsi započítal i byt uklízečky a u FVE zase instalovaný výkon počítal jako reálný. Bohužel pro společnost je takhle uvažujících lidí hodně a díky nim teď zažíváme energetickou krizi.
          Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            06:12 26.10.2021

            Ne, opravdu jsem nezapočítal byt uklízečky. Ale jen provozní technologie v místě.
            Chápu, že vás to štve.

            Ne, opravdu jsem nezapočítal byt uklízečky. Ale jen provozní technologie v místě.
            Chápu, že vás to štve.

          • Torong
            10:39 26.10.2021

            Započítal jsi nesmysly. Ikdyby ses na hlavu stavěl, tak OZE má naprosto mizernou energetickou hustotu a zabírá obrovskou plochu. Ale klidně ze sebe dělej hlupáka dál.

            Započítal jsi nesmysly. Ikdyby ses na hlavu stavěl, tak OZE má naprosto mizernou energetickou hustotu a zabírá obrovskou plochu. Ale klidně ze sebe dělej hlupáka dál.

          • Jirosi
            12:48 26.10.2021

            Nikde jsem nikdy nepsal, že mají vysokou energetickou hustotu.

            Ona totiž žádná elektrárna není jen ta část z vysokou energetickou hustotou, ta většinou sama o sobě (rektor, kotel) ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Nikde jsem nikdy nepsal, že mají vysokou energetickou hustotu.

            Ona totiž žádná elektrárna není jen ta část z vysokou energetickou hustotou, ta většinou sama o sobě (rektor, kotel) elektrárnu netvoří. Elektrárnu tvoří až z dalšími technologickými celky. Bez nich to totiž nefunguje, ale to vy ignorujete.
            Stále si melete svoji, případně urážíte.
            Skrýt celý příspěvek

          • GlobeElement
            13:43 26.10.2021

            Jirosi, jasně, tak si to provnejme.

            Temelín zabírá plochu asi 120 ha. Má výkon přes 2000 MW, účinnost skoro 90%, reálný výkon tedy řekněme 1800 MW. Na hektar tedy 15 MV. Ročně ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Jirosi, jasně, tak si to provnejme.

            Temelín zabírá plochu asi 120 ha. Má výkon přes 2000 MW, účinnost skoro 90%, reálný výkon tedy řekněme 1800 MW. Na hektar tedy 15 MV. Ročně vyrobí reálně 15 750 GWh, na hektar přes 130 GWh.

            FVE Ralsko má instalovaný výkon 56 MW, plochu 55 ha. Ročně reálně vyrobí 40 GWh. Na hektar tedy ročně vyrobí 0,7 GWH.

            Temelín má na plochu 180x vyšší výrobu elektřiny než FVE elektrárna. Pokus bych chtěl Temelín nahradit FVE elektrárnou, muselo by to být pole 15 x 15 km.
            Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            14:35 26.10.2021

            GE: Počítáte špatně plochu elektrárny, opět v ní nemáte naprosto zásadní věc pro fungování, a bezpečnost JE. Tedy dostatečný zdroj vody.

            JEDU: Plocha 126 ha = 256MW FV+ zdroj ...
            Zobrazit celý příspěvek

            GE: Počítáte špatně plochu elektrárny, opět v ní nemáte naprosto zásadní věc pro fungování, a bezpečnost JE. Tedy dostatečný zdroj vody.

            JEDU: Plocha 126 ha = 256MW FV+ zdroj vody Dalešice 4,8km2 = 977MW. Celkem tedy by měla instalovaný FV výkon 1230MW.
            Pro srovnání JEDU původní instalace 1760(4x440), po modernizaci 2040(4x510), po dostavbě 1200MW. Není to 1:1, ale je zdaleka to není několik řádu, jak tu stále naznačujete.

            Je sice hezké, že uvádíte roční dodávky, ale o těch můj výrok nebyl.
            Ale přesto vám odpovím, že by to mělo být schopné dodat cca 1,3TWh, tzn. 1/10 oproti JE.
            Skrýt celý příspěvek

          • Torong
            15:22 26.10.2021

            A to je Jirosi přesně ta demagogie. Chlazení se nezapočítává, protože vodní plocha jaksi není zabrané území, které by nemohlo být využito jinak. Přehrada má spoustu dalších účelů, ...
            Zobrazit celý příspěvek

            A to je Jirosi přesně ta demagogie. Chlazení se nezapočítává, protože vodní plocha jaksi není zabrané území, které by nemohlo být využito jinak. Přehrada má spoustu dalších účelů, které plní. Od životního prostředí pro rostliny a živočichy, přes rekreační a ochranu proti povodním po technologickou zásobu vody pro další průmysl mimo elektrárnu. Ale tobě to krásně sedí, aby jsi mohl tvrdit, že OZE jsou vlastně efektivnější než jaderné a tepelné elektrárny. Ale jak už jsem psal. Klidně ze sebe dělej hlupáka dál. Bohužel je spousta takových v politice a jejich činnost začíná být vidět.
            Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            15:56 26.10.2021

            Torongu: - Ale plocha pod FV můžou být střechy domy, továren, parkoviště, pastviny, zemědělská půda, atd. takže budeme počítat plochu pro FV 0m2?
            To asi ne, protože pak by vám ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Torongu: - Ale plocha pod FV můžou být střechy domy, továren, parkoviště, pastviny, zemědělská půda, atd. takže budeme počítat plochu pro FV 0m2?
            To asi ne, protože pak by vám vyšla výkonost FVE jako nekonečná.
            - Pokud je demagogie, že JE nemůže fungovat bez dodávek vody. Tak to je spíše vaše neznalost.
            - Netvrdil jsem, že je efektivnější. Pouze, že se na zabraném území JE dá postavit FV o podobném výkonu. Což, jsem vám i dokázal. Vy jste tu zatím jen urážel, a vytvářel off-topik.

            PS: Dalešice nemohou vytvářet ani zálohu proti povodni, ani zdroj vody pro jiný průmysl. Všechna jejich voda je rezervována pro Dukovany. Voda v dané lokalitě je problém, a to i do budoucna (omezená velikost budoucích nových bloků).
            Skrýt celý příspěvek

          • SYN_
            06:49 27.10.2021

            Jirosi: rozhodně je započítávání celé plochy nádrže Dalešice jako plochy elektrárny nesmysl. Samozřejmě je tu značná synergie a asi by nádrž bez JE vznikla mnohem později, ale i ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Jirosi: rozhodně je započítávání celé plochy nádrže Dalešice jako plochy elektrárny nesmysl. Samozřejmě je tu značná synergie a asi by nádrž bez JE vznikla mnohem později, ale i tak by na to jednou došlo a asi se nebudeme hádat o tom že i kdyby produkce v JEDU skončila, tak přehrada tu bude dál a nikoho ani nenapadne ji likvidovat. Ohledně zdrojů nouzového chlazení - přidávají se i další možnosti než jen obrovská masa vody, viz nové záložní chladící věže s nucenou ventilací... čtyři se vešly na plochu jedné klasické hyperbolické...
            Ohledně možnosti fungování FVE na střechách a fasádách - ano ano jsem všema deseti pro, ale pořád ještě se to teprve rozjíždí a většinu "pořádných" FVE si bohužel pěstujeme na polích (z důvodů co nejvyšší efektivity nasazení drahých panelů a příslušné výkonové elektroniky), což poněkud výrazně kazí propagovanou vysokou ekologičnost fotovoltaiky i dojem u publika.
            Skrýt celý příspěvek

          • GlobeElement
            07:56 27.10.2021

            Jirosi, tak tohle je demagogie par exellence.

            Temelín nepotřebuje plochu přehrady, ale objem vody. Fukušima tu vodu brala z Tichého oceánu, započteš jako potřebnou plochu JE ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Jirosi, tak tohle je demagogie par exellence.

            Temelín nepotřebuje plochu přehrady, ale objem vody. Fukušima tu vodu brala z Tichého oceánu, započteš jako potřebnou plochu JE Tichý oceán? Takhle to počítat nemůžeš. Navíc přehrada je skutečně víceúčelové zařízení.

            Plocha zabraná FVE panely se k ničemu dalšímu použít nedá. Zemědělství taky ne, k růstu rostlin je zapotřebí světlo a to ty panely stíní a voda a tu taky z velké části blokují. Nedají se tam ani pást ovce, protože ty suchomilné stínomilné rostliny, které v takových podmínkách přežijí jsou tuhé, suché a nechutné.
            Navíc by hrozilo poškození instalace, takové koze nevysvětlíš, že nesmí hryzat do kabelů a kopat do konstrukce.
            Takže FVE zabere místo ze 100% pro sebe a to bohužel na nejúrodnějších plochách, protože potřeby FVE panelů a potřeby kulturních rostlin se překrývají. Bylo by fajn, kdyby ty panely byly na střechách, ale to se nevyplatí a proto investoři stavějí ty fotovoltaické plochy. FVE na střeše z mého pohledu nezabírá žádnou jinak využitelnou plochu, je to ideální řešení, ale marginální. Průmyslová spotřeba se tím vykrýt nedá, na to je použitelných střech málo.

            Ale opakuji, proti FVE elektrárně na střeše nikdo nic nenamítá. Ale je to z pohledu investičního podobné, jako ten minireaktor.
            Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            12:52 27.10.2021

            SYN_: Počítal jsme oběma technologiím stejně. To vám se to nelíbí, a snažíte se primární zdroj (bez toho, by jela JE občas, možná vůbec) počítat částečně.
            Stejně tak se nemusíme ...
            Zobrazit celý příspěvek

            SYN_: Počítal jsme oběma technologiím stejně. To vám se to nelíbí, a snažíte se primární zdroj (bez toho, by jela JE občas, možná vůbec) počítat částečně.
            Stejně tak se nemusíme hádat o tom, že instalace na domech, továrnách, parkovištích, pozemcích, nebude znamenat bourání těch domu, nebo sanaci té půdy.
            O těch nových instalacích vím, ale i pouze snižují spotřebu vody.
            O tom kde stojí dosavadní FVE jsem nepsal, ani to nerozporoval, i když i o tom se dá debatovat. Ale to nebylo předmětem mého výroku, ani zpochybnění uplatnění výpočtu.

            GE: Počítal jsem Dukovany, vyšlo to.
            Klidně můžete počítat s chlazením oceánem, nebo velkou řekou. Ale ani jedno v CR není. Pokud, to budete chtít technicky připojit, určitě vám vyjde horší plocha než té přehrady.
            Viz. Tak to zopakuj i pro vás. Domy, továrny, parkoviště, pole, atd. se nemusí bourat, ani sanovat po konci FVE. Přitom ta nenarušuje jejich funkci. Tedy i ty FVE i plochu pro využití FV lze využívat jinak.

            Ty další využití FVE, jsou věci co se běžně na světě dělají, a mohou se dělat i v CR. Neodkazuji třeba na oceán, který i při sebe lepší vůli v CR nebude mít, jako vy.
            Opět se dostáváme k tomu, kde se stavěli převážně FV v roce 2010-13, ale o tom ten výrok nebyl.
            Zastavěné plochy je v CR víc (cca 10,5% rozlohy). Na tom by se dalo vygenerovat víc elektřiny, než tvoří roční spotřeba CR. Ale nikde nepíšu, že to tak máme udělat, nebo, že je to jediné řešení (stejně čekám, že to zase budete rozebírat).+
            Z pohledu investičního jsou střešní instalace sektor, kde se loni instalovaný výkon zdvojnásobil.

            Zkuste se vrátit k tématu.
            Skrýt celý příspěvek

    • Jirosi
      17:09 25.10.2021

      damik:damik: Z jakého materiálu je reaktorová nádoba?
      Při jaké teplotě dochází k zásadní ztrátě soudržnosti, ono nemusí ani dojít přímo k tavení?
      Jakou teplotu má při běžném ...
      Zobrazit celý příspěvek

      damik:damik: Z jakého materiálu je reaktorová nádoba?
      Při jaké teplotě dochází k zásadní ztrátě soudržnosti, ono nemusí ani dojít přímo k tavení?
      Jakou teplotu má při běžném provozu?
      Jaké problémy nastali při provozu experimentálního reaktoru AVR, na čem vázne už 40. let jeho likvidace?

      Ale klidně odpovězte. Když se to nemůže stát, odpověď bude snadná.
      Př. Pokud chcete argumentovat žehličkou z teplotou cca 220°C, že neohřeje beton na lávu (cca 1700°C), proč ne. Co to má dokazovat?
      Zkuste někdy rozpálit žehličku, kamna na provozní teplotu toho reaktoru 
      https://slidetodoc.com/present...
      Jediné opravdu bezpečné řešení tu popsal Poly. Vypuštění paliva z reaktoru, a následné rozdělení na menší díly.
      Skrýt celý příspěvek

      • damik
        17:27 25.10.2021

        Super Jirosi, ze si se priznal, ze tvuj koment o propalujci se tavici magme byla jenom hloupost a neznalost tematu. A ze uz se o tom nebudes hadat jako stara baba. Ale ze ti to ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Super Jirosi, ze si se priznal, ze tvuj koment o propalujci se tavici magme byla jenom hloupost a neznalost tematu. A ze uz se o tom nebudes hadat jako stara baba. Ale ze ti to trvalo, ty mudrlo ...

        A ted se Jirosi muzeme pustit na bod2: pri jake teplote moderni ocelova reaktorova nadoba nepraskne???

        Az tu teplotu spocitas, nasimules a otestujes, tak ji treba jeste snizis o 20% abys mel nejakou rezervu. A pak navrhnes hustotu jaderneho paliva presne tak, aby ti tu tvoji teplotu nikdy neprekrocila. Ani kdyz ti uplne vypadne chlazeni treba na 6 mesicu. Protoze tam je vzdycky nejaka tepelna kondukce do okoli.

        Tazke v tvem pripade si to treba nastav na super bezpecnych 500celsia a pak se tu nemusis vubec rozcilovat ...
        Skrýt celý příspěvek

        • Jirosi
          23:12 25.10.2021

          To asi fakt nemá cenu s vámi řešit.
          - Ocel při vyšších teplotách nepraská, ale mění se na taveninu ( dokonce existuje proces zvaný popouštění, tam se ocel zahřeje, a tím sníží ...
          Zobrazit celý příspěvek

          To asi fakt nemá cenu s vámi řešit.
          - Ocel při vyšších teplotách nepraská, ale mění se na taveninu ( dokonce existuje proces zvaný popouštění, tam se ocel zahřeje, a tím sníží vnitřní pnutí). Z oceli je jak reaktorová nádoba, tak příčky upravující vnitřní uspořádání reaktorové nádoby.

          - Simulace mají navozovat horší stavy než mohou reálně nastat, ne lepší. Takové výsledky jsou na nic. Palivo v reaktoru nemůže mít menší hustotu než, aby nastal dostatek reakcí pro požadovaný podávaný výkon.
          Skrýt celý příspěvek

          • damik
            00:45 26.10.2021

            Jirosi, Jirosi - ten princip hustoty paliva v reaktoru je fakt jednoduchy. Cim je hustota paliva mensi, tim je mensi i maximalni mozna teplota reaktoru bez chlazeni. To je fyzika ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Jirosi, Jirosi - ten princip hustoty paliva v reaktoru je fakt jednoduchy. Cim je hustota paliva mensi, tim je mensi i maximalni mozna teplota reaktoru bez chlazeni. To je fyzika zakladni skoly. Zakon zachovani energie.

            Takze podle toho jak mas dobrou ocel na reaktor tak si podle toho navrhnes maximalni teplotu a hustotu paliva. Aby se ti nic netavilo a nic nepraskalo.

            Uplne stejne je narvhovana zehlicka. Pri 1500w se ohreje jenom na 200 stupnu, pri 5000w treba na 500 stupnu a pri 50kW se ti udela ta tvoje magma a propali se ti trenkama.

            Kdyby sis nekdy treba delal taborak, tak 1 kousek dreva ti zahreje esus na min stupnu nez 5 kousku dreva. Treba si to nakresli, kdyz ti to porad nedochazi ...
            Skrýt celý příspěvek

          • Jan Padesátýpátý
            02:49 26.10.2021

            damik napsal:
            "Cim je hustota paliva mensi, tim je mensi i maximalni mozna teplota reaktoru bez chlazeni. To je fyzika zakladni skoly. Zakon zachovani energie."

            Na základní škole ...
            Zobrazit celý příspěvek

            damik napsal:
            "Cim je hustota paliva mensi, tim je mensi i maximalni mozna teplota reaktoru bez chlazeni. To je fyzika zakladni skoly. Zakon zachovani energie."

            Na základní škole jsi to flákal :) . Pleteš si teplo (=druh energie) s teplotou.
            Teplota dokonale izolovaného reaktoru (bez chlazení) by i při malém příkonu energie v čase neustále rostla, nade všechny meze.

            damik napsal:
            "Uplne stejne je narvhovana zehlicka. Pri 1500w se ohreje jenom na 200 stupnu, pri 5000w treba na 500 stupnu a pri 50kW se ti udela ta tvoje magma a propali se ti trenkama. "

            Takhle to nefunguje. Při trvalém příkonu 1500W se žehlička by její teplota stoupala hodně vysoko. Kam přesně, to by záleželo na odvětrávání/chlazení. Proto se do žehliček montují termostaty a tepelné pojistky.
            Když zanedbám odvětrávání, teplota žehličky nezávisí na příkonu, ale na množství dodané energie (tedy na příkonu krát čas).
            Skrýt celý příspěvek

          • Torong
            13:08 28.10.2021

            Jirosi:
            "To asi fakt nemá cenu s vámi řešit.
            - Ocel při vyšších teplotách nepraská, ale mění se na taveninu ( dokonce existuje proces zvaný popouštění, tam se ocel zahřeje, a tím ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Jirosi:
            "To asi fakt nemá cenu s vámi řešit.
            - Ocel při vyšších teplotách nepraská, ale mění se na taveninu ( dokonce existuje proces zvaný popouštění, tam se ocel zahřeje, a tím sníží vnitřní pnutí). Z oceli je jak reaktorová nádoba, tak příčky upravující vnitřní uspořádání reaktorové nádoby."
            Ne nemá, když ignoruješ základní fakta a používáš demagogii nejhrubšího zrna. Nádoba reaktoru je skutečně z oceli. Jenže oceli milá Jirosi je VELMI MNOHO druhů a ocel se dá navrhnout a vyrobit tak, aby splňovala přesně dané parametry. Možná tě to překvapí, alew existují obory jako metalurgie a materiálové inženýrství, díky kterým dokážeme navrhnout a vyrobit i reaktorovou nádobu, která se neroztaví ikdyž si to budeš sebevíc přát.
            Víš co je zvláštní? Že když si člověk přečte tvoje komentáře v diskuzi o OZE, nebo elektromobilech, tak tam argumentuješ přesně opačně: OZE a elektromobily nemají naprosto žádné problémy, všechny technologie jsou dokonale vyřešeny a neexistuje podle tebe ani teoretická možnost nějakého problému.
            Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            14:17 28.10.2021

            Ne, to děláte vy. Krom toho prezentujete svoji neznalost.
            Největším problémem u oceli na reaktor, a vnitřní vybavení je tok neutronů, co způsobuje stárnutí (křehnutí) oceli. ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Ne, to děláte vy. Krom toho prezentujete svoji neznalost.
            Největším problémem u oceli na reaktor, a vnitřní vybavení je tok neutronů, co způsobuje stárnutí (křehnutí) oceli. Teplotní odolnost je až podružný problém.
            I tak, ale stále platí limity, kam se lze dostat u takto velkých svařovaných výkovků. Ta ocel nemusí jen plnit požadované parametry odolnosti. Ale také požadované parametry na vyrobitelnost.
            PS: Materiál co se neroztaví, opravdu neexistuje, maximálně rovnou přejde do plynné formy. Ono by se totiž z takového materiálu dost těžko něco vyrábělo.

            Zvláštní je maximálně to, že to co píšete je vaše přání. Nikoliv moje názory co píšu, zastávám.
            Skrýt celý příspěvek

          • Torong
            16:33 28.10.2021

            Všechny problémy, které popisuješ řeší právě ona metalurgie a materíálové inženyrství. A už několikrát ti tady bylo řečeno ( ty to okázale ignoruješ jako vše co se ti nehodí), že ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Všechny problémy, které popisuješ řeší právě ona metalurgie a materíálové inženyrství. A už několikrát ti tady bylo řečeno ( ty to okázale ignoruješ jako vše co se ti nehodí), že ten reaktor 4 generace je navrhován na parametry reakce, které v něm mají probíhat. takže se roztavit prostě nemůže.

            "Materiál co se neroztaví, opravdu neexistuje, maximálně rovnou přejde do plynné formy. Ono by se totiž z takového materiálu dost těžko něco vyrábělo."
            Ukaž mi prosím, kde píšu, že ta occel se NIKDY neroztaví. Já píšu, že se neroztaví v dané situaci. Opět ukazuješ jaký jsi demagog.
            Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            20:19 28.10.2021

            Torong: Až jednou přestanete opakovat slovo demagogie.
            Tak třeba zjistíte, že problém co neexistuje se nemusí řešit.
            Zatím když problém je musí nastoupit někdo kdo ho vyřeší ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Torong: Až jednou přestanete opakovat slovo demagogie.
            Tak třeba zjistíte, že problém co neexistuje se nemusí řešit.
            Zatím když problém je musí nastoupit někdo kdo ho vyřeší (metalurgové, a materiálový ing.).
            Ono v konceptu je vždy napsané, že tam bude příčka co to vydrží. Bohužel, to je ten rozdíl mezi konceptem, a reálnou elektrárnou. Tam už ten materiál totiž musíte skutečně dát. A když ho nemáte, tak prostě takovou elektrárnu nestavíte, i přes její možné klady. To je opět ten rozdíl mezi konceptem, kde spousta věcí vypadá skvěle, a možností jak ten koncept přenést do reálného světa.
            Tady se skvěle hodí ten příklad z BEV. Ty už totiž nejsou koncepte, ani prototypem, ale reálně fungují. Až budou v třeba v Číně tyto energetické reaktory, pak je budu požadovat pro výběr pro elektrárny v CR.
            Jenže, oni nestojí ani v tom prototypu, pouze jako 2 výzkumné (Jap1998, Čína2010).

            Vy jste hlavně o tavení nic nepsal. Psal jste pouze o tom, že se dá navrhnou materiál, ze specifickými vlastnostmi.
            Zatím co se vám snažím vystavit, že na materiál se klade více než jeden parametr, a čím vice parametrů požadujete, tím průměrnější výsledný materiál bude.
            Provozní teplota 850+°C v reaktoru, prostě extrémní je, při výpadku chlazení bude ještě vyšší. To už se pohybujeme v oblastech, nad hodnotami i pro proudové motory. Přitom tam jsou ty materiály aktivně chlazeny, aby to vydrželi. Prohánět reaktorem chladný vzduch moc dobře nejde.

            Možná by jste nás mohl seznámit, kde pracují oceli s takovými parametry jaké panují v tomto reaktoru (20+.let, 850+°C, a bez vnitřního chlazení).
            Skrýt celý příspěvek

  • damik
    14:14 24.10.2021

    Jirosi - mensi bezpecnostni pozadavky

    Je to naopak, bezpecnost bude vyssi:
    - x-Energy xe100 design za zalozen na "With a simple design, meltdown-proof ‘walk-away’ safety, and ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Jirosi - mensi bezpecnostni pozadavky

    Je to naopak, bezpecnost bude vyssi:
    - x-Energy xe100 design za zalozen na "With a simple design, meltdown-proof ‘walk-away’ safety, and the most robust encapsulated fuel (TRISCO pebblew fuels), our approach is the safest and most secure of the Gen-IV approaches."
    - take proto, ze se to vyrabi seriove ve fabrice (a ne jako prototyp u normalnich elektraren na miste), tak bezpecnost a kvalita bude vyssi
    Skrýt celý příspěvek

    • damik
      14:18 24.10.2021

      je to designovane tak, ze kdyz se to prestane chladit tak se reaktor trosku vice zahreje a to zpomali reakci (tepelny negativni reakcni vazba); tazke i kdyby tam nebyla zadna ...
      Zobrazit celý příspěvek

      je to designovane tak, ze kdyz se to prestane chladit tak se reaktor trosku vice zahreje a to zpomali reakci (tepelny negativni reakcni vazba); tazke i kdyby tam nebyla zadna obsluha treba pul roku, tak se vubec nic nestane; a muzou to znovu rozjet pripojenim chlazeni za treba tech 6 mesicu
      Skrýt celý příspěvek

    • Jirosi
      16:20 24.10.2021

      To je jen jeden z mnoha konceptů.
      I když se zastaví reakce stále je podstatné vyzářit teplo do okolí, bez toho máte za chvíli magma, to se pak propálí kam chce.

      Zatím se nevyrábí ...
      Zobrazit celý příspěvek

      To je jen jeden z mnoha konceptů.
      I když se zastaví reakce stále je podstatné vyzářit teplo do okolí, bez toho máte za chvíli magma, to se pak propálí kam chce.

      Zatím se nevyrábí nic, jen se slibuje. Přitom je to stále jen "technologie", ta se v klasické ¨JE také vyrábí ve fabrice, a doveze na místo. Zbytek stavby se vždy bude stavět na místě.

      V normálním reaktoru, také končí reakce po zasunutí regulačních tyčí. To není žádná novinka, spíše je to ukázka toh,o jak se něco co už máme dávno (VVR), prezentuje jako super cool, nepotřebuje takovou bezpečnost.
      Skrýt celý příspěvek

      • Jirosi
        16:54 24.10.2021

        1"4:18 24.10.2021"
        - To je obecný problém všech reaktorů. Palivo musí generovat dost tepla, aby to dávalo termodynamicky smysl. Jenže, to musí být uloženo v nádobě. Ta musí plnit ...
        Zobrazit celý příspěvek

        1"4:18 24.10.2021"
        - To je obecný problém všech reaktorů. Palivo musí generovat dost tepla, aby to dávalo termodynamicky smysl. Jenže, to musí být uloženo v nádobě. Ta musí plnit jak bezpečnost, tak odolnost proti dlouhodobému vystavené záření. Tzn. palivo bez chlazení se i po zastavení reakce propálí ven, nádoba to prostě nemůže vydržet.

        Dnes se u velkých JE 40+.letých mluví o životnosti reaktorové nádoby 60.let. Přitom většina konceptů SNR pracuje z cca 20.lety, pak konec. Výměna za nový, ale to znamená srazit cenu na 1MW/40mil. Kč. V reaktoru pro ponorky je to dokonce jen 10.let (20mil Kč).
        Vím, že koncept "TRISCO" se to snaží řešit. Ale dokud se to nevyzkouší je to jen koncept. Tam můžete tvrdit cokoliv. Krom toho co z nespáleným palivem po konci životnosti?
        Skrýt celý příspěvek

      • damik
        17:04 24.10.2021

        >>> Jorosi - I když se zastaví reakce stále je podstatné vyzářit teplo do okolí, bez toho máte za chvíli magma, to se pak propálí kam chce.

        Je to presne naopak pro tento typ 4. ...
        Zobrazit celý příspěvek

        >>> Jorosi - I když se zastaví reakce stále je podstatné vyzářit teplo do okolí, bez toho máte za chvíli magma, to se pak propálí kam chce.

        Je to presne naopak pro tento typ 4. gen reaktoru.

        Oni jsou designovane tak aby tam magma nikdy nevnzikla -> nizkou hustotou paliva. Takze provozni teplota je treba 600 celsia and reakce jede na 100%. Kdyz se odstavi chlazeni tak teplota vyskoci treba na 1200 celsia ale diky tomu se reakce vypne (negativni tepeleny koeficient reakce). A ten reaktor je designovany aby tech 1200celsia vydrzel a to teplo se vyzarovalo do okoli (zemina) jenom konvenci.

        A presne na tohle off-hands scenario se ty reaktory specialne testuji. Takze k protaveni/magma scenare nemuze vubec dojit z duvodu fyzikalnich zakonu.
        Skrýt celý příspěvek

        • Jirosi
          21:26 24.10.2021

          damik: Znovu, i reaktory VVER fungují tak, že se zvyšující se teplotou klesá reaktivita. Dojde k varu moderátoru, a bez moderátoru štěpn. To není nic co by přinesla 4.gen.

          Nízká ...
          Zobrazit celý příspěvek

          damik: Znovu, i reaktory VVER fungují tak, že se zvyšující se teplotou klesá reaktivita. Dojde k varu moderátoru, a bez moderátoru štěpn. To není nic co by přinesla 4.gen.

          Nízká hustota paliva = větší aktivní zóna = vyšší cena.
          Reaktor (kontajner) se nebude zakopávat do země, ale spíše umísťovat do betonového lože, kde bude připojení na zbytek elektrárny. Zemina, ani beton nejsou extra teplo vodivé materiály ( zkuste si zjisti jakou plochu zabírá zemní kolektor pro TČ na vytápění domu) dávají se jako stínění záření. TRISO by mělo vydržet až 1740°C, ale pořád potřebujete reaktorovou nádobu z oceli, a ta ty teploty určitě nevydrží. Velikost pasivního chlazení pro odebrání takového tepelného výkonu je otázka. Ale opět to nebude zadarmo.

          I reaktory předchozích generací se testovali na krizové scénáře. Opět s tím, nepřišla 4.generace.
          Většina toho jsou spíše koncepty, nebo vyloženě experimentální reaktory.
          Od 60.let se zkoumá potenciál TRISO, ale teprve loni bylo představena jeho skutečně použitelná varianta.
          Počkal bych si, až to někde uvedou do skutečně ekonomického provozu. Slibných variant je vždy víc, než skutečně realizovaných řešení.
          Skrýt celý příspěvek

          • damik
            23:02 24.10.2021

            Jirosi - precti is aspon Wiki, jak takove reaktory funguji prosim ... zadna magma se tam z fyzikalnich duvodu vytvaret nemuze; ten test z nemecka je na youtube ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Jirosi - precti is aspon Wiki, jak takove reaktory funguji prosim ... zadna magma se tam z fyzikalnich duvodu vytvaret nemuze; ten test z nemecka je na youtube ...

            https://en.wikipedia.org/wiki/...

            A pebble-bed reactor thus can have all of its supporting machinery fail, and the reactor will not crack, melt, explode or spew hazardous wastes. It simply goes up to a designed "idle" temperature, and stays there. In that state, the reactor vessel radiates heat, but the vessel and fuel spheres remain intact and undamaged. The machinery can be repaired or the fuel can be removed. These safety features were tested (and filmed) with the German AVR reactor.[7] All the control rods were removed, and the coolant flow was halted. Afterward, the fuel balls were sampled and examined for damage - there was none.
            Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            07:22 25.10.2021

            damik: Ale já čtu "The AVR reaktor (Němec: Arbeitsgemeinschaft Versuchsreaktor) byl prototyp reaktor s oblázkovým ložem, který se nachází v bezprostřední blízkosti Výzkumné centrum ...
            Zobrazit celý příspěvek

            damik: Ale já čtu "The AVR reaktor (Němec: Arbeitsgemeinschaft Versuchsreaktor) byl prototyp reaktor s oblázkovým ložem, který se nachází v bezprostřední blízkosti Výzkumné centrum Jülich v západní Německo, postavený v roce 1960, síť připojena v roce 1967 a odstavena v roce 1988. Jednalo se o testovací reaktor o výkonu 15 MWe a 46 MWt používaný k vývoji a testování různých paliv a strojů."

            https://cs.wikiqube.net/wiki/A...
            Třeba: "Odstranění paliva z AVR bylo obtížné a trvalo 4 roky. Během této doby se ukázalo, že spodní reflektor AVR byl rozbit; asi 200 palivových oblázků zůstává zaklíněno ve své trhlině. V současné době neexistuje žádná metoda demontáže plavidla AVR. Plánuje se vyvinout určitý postup v průběhu příštích 60 let a začít s demontáží plavidel na konci 21. století."

            To, že ti na víc jak 60.let starém principu nemáme komerční bloky, fakt není bez důvodu.
            Skrýt celý příspěvek

          • GlobeElement
            11:12 25.10.2021

            Ten důvod je do značné míry politický. Na jadernou energii má monopol stát. A také zde hrají roli lidské strachy, dovedu si představit, že by bylo velice výhodné pohánět třeba ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Ten důvod je do značné míry politický. Na jadernou energii má monopol stát. A také zde hrají roli lidské strachy, dovedu si představit, že by bylo velice výhodné pohánět třeba výletní lodě jadernými reaktory, ale lidé by se na ně báli chodit.
            Skrýt celý příspěvek

          • Poly
            11:57 25.10.2021

            jirosi
            AVR případně UHTREX jsou koncepce a následně konstrukce staré přes 60 let, kdy se o dění a dynamice chlazení vědělo velké kulové. Nebyly výpočetní programy, které by mohly ...
            Zobrazit celý příspěvek

            jirosi
            AVR případně UHTREX jsou koncepce a následně konstrukce staré přes 60 let, kdy se o dění a dynamice chlazení vědělo velké kulové. Nebyly výpočetní programy, které by mohly nasimulovat proudění plynu. Nevěděli jaké poměr a jaké obohacení paliva je ideální. Pelety byly špatně vyrobené a vytvářely se na nich praskliny. Navíc měli problémy s tím, jak vyrobit kompresory a turbíny a výměník, aby vydržely teploty a zároveň nedocházelo ke kontaminaci. Pak se takový reaktor špatně likvidoval a u AVR myslím došlo k nějakému úniku.

            AVR byl TESTOVACÍ reaktor. Testovali, co je a co není špatně, protože to nikdo nevěděl. Pelety se lokálně přehřívaly, praskaly a pak silně kontaminovaly reaktor a tím pádem údržba všeho, kudy proudilo helium byla o držku. A nikdo ho nevyrobil přesně v továrně, ale dělal se klasicky na místě. Prostě z pohledu moderního HTGR všechno špatně. Ale to by jsme mohli odsoudit třeba PWR, protože tam bylo z počátku zásadních průšvihů hned několik a naopak RBMK byl vcelku bezpečný a nakonec se z něj stala největší jaderná katastrofa na světě.
            Skrýt celý příspěvek

          • Poly
            12:20 25.10.2021

            GlobeElement
            "by bylo velice výhodné pohánět třeba výletní lodě jadernými reaktory"

            To se nepoužívá ani u válečných lodí, protože je to drahé. Nukleární reaktor je vhodný pro ...
            Zobrazit celý příspěvek

            GlobeElement
            "by bylo velice výhodné pohánět třeba výletní lodě jadernými reaktory"

            To se nepoužívá ani u válečných lodí, protože je to drahé. Nukleární reaktor je vhodný pro zlomek velkých ruských křižníků a pro jejich ledoborce, protože mají nadbytek tepla a to se hodí do arktických podmínek. LL zase využívají páru pro můstek a především americké LL jsou obří, napěchované letadly na maximum. Výletní lodě nepotřebují ani jedno z toho. Navíc by se někde musela provádět údržba reaktoru a to lze jen ve speciálních základnách. Počáteční investici by investor zcela jistě odmítl.
            Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            13:42 25.10.2021

            POLY: Ano, píšou tam, že jim praskl a do té praskliny, že se dostali ty pelety. Zatím neexistuje technologie jak je z toho reaktoru vydolovat.

            To není otázka toho co bylo před ...
            Zobrazit celý příspěvek

            POLY: Ano, píšou tam, že jim praskl a do té praskliny, že se dostali ty pelety. Zatím neexistuje technologie jak je z toho reaktoru vydolovat.

            To není otázka toho co bylo před 60.lety, oni to nevědí dnes.

            Mě nejde o to, že to nemůže být cesta. Ale to tvrzení, že je všechno dokonalé mi připomíná to, že realita bude jinde.

            GE: Jak psal Poly, ty lodě se staví pro zisk. Ne, pro slávu Ruského impéria.
            Ekonomická stránka, když nemáte ty vojenské výhody je prostě katastrofa.
            To se netýká jen lodí. I velikost bloků JE rostla z cílem snížit náklady!
            Skrýt celý příspěvek

          • Poly
            18:08 25.10.2021

            Jirosi
            Tak v těch nových už umí měnit náplň online. Dokonce umí třídit jednotlivé pelety přímo v bloku v které je reaktor. O tomto typu reaktoru se toho ví hodně.

            "velikost bloků ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Jirosi
            Tak v těch nových už umí měnit náplň online. Dokonce umí třídit jednotlivé pelety přímo v bloku v které je reaktor. O tomto typu reaktoru se toho ví hodně.

            "velikost bloků JE rostla z cílem snížit náklady"
            To platilo dřív, v dobách první a druhé generace a možná i třetí, ale už ne 3+ a nebo dokonce gen 4. Důvodem zvýšení ceny je bezpečnost. Díky malým rozměrům, přesné výrobě a mnohem jednoduššímu systému je lepší postavit místo jednoho velkého reaktoru třeba sadu 10 SMR.

            Jinak pasivně bezpečné reaktory, které v případě úplného vypnutí vychladnou a přestanou tvořit teplo, existují a staví se další demonstrátory případě demonstrátory pro schvalování projektu. Jen nebudou pro každého.
            Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            19:55 25.10.2021

            Proč, pak mají všechny stavěné reaktory 3+gen přes 1000MW?
            „Díky malým rozměrům, přesné výrobě a mnohem jednoduššímu systému je lepší postavit místo jednoho velkého reaktoru třeba ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Proč, pak mají všechny stavěné reaktory 3+gen přes 1000MW?
            „Díky malým rozměrům, přesné výrobě a mnohem jednoduššímu systému je lepší postavit místo jednoho velkého reaktoru třeba sadu 10 SMR.“
            Nevidím v tom moc souvislosti. To, že to bude jednoduší. Neznamená, že to bude levnější. Snaha o změnu legislativy v oblasti licencování oproti JE, spíše ukazuje kde bude ta úspora.
            Celkem by mě zajímalo, jak bude probíhat zpětný odvoz reaktoru plného vyhořelého paliva zpět k rozebrání.
            „Jinak pasivně bezpečné reaktory, které v případě úplného vypnutí vychladnou a přestanou tvořit teplo“
            To asi nemyslíte, že zastavíme rozpad nestabilních produktů štěpení. Ty totiž tvoří to vytváření teplo po ukončení štěpení. Tato technologie by vyřešila problémy s jaderným odpadem.
            Skrýt celý příspěvek

          • GlobeElement
            07:19 26.10.2021

            Cena výletní lodi je okolo 1 mld USD. Ten jaderný reaktor by se vyplatil, dal by lodi nezávislost, velký akční rádius, přebytek energie, snížil náklady na palivo.

            Ale lidé by se ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Cena výletní lodi je okolo 1 mld USD. Ten jaderný reaktor by se vyplatil, dal by lodi nezávislost, velký akční rádius, přebytek energie, snížil náklady na palivo.

            Ale lidé by se báli, že to vybuchne.
            Skrýt celý příspěvek

          • Poly
            10:38 26.10.2021

            Jirosi
            Začínám mít dojem, že si čtete někde na wikipedii :-)
            Všechny reaktory 3+ jsou výkonné, protože se vylepšuje předchozí model. Od rozhodnutí o stavbě do spuštění elektrárny ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Jirosi
            Začínám mít dojem, že si čtete někde na wikipedii :-)
            Všechny reaktory 3+ jsou výkonné, protože se vylepšuje předchozí model. Od rozhodnutí o stavbě do spuštění elektrárny uběhne klidně i 20 let. Moderní SMR jsou ve fázi licencování, případně pár rozestavěných resp hotových kusů.
            Ohledně výhody malých reaktorů a proč jsou levné, k tomu se nebudu vyjadřovat protože na to nemám čas. Je to na dlouho dobu a je potřeba vědět nějaké základy jak se staví elektrárna, požadavky na lokalitu apod.
            Reaktor se odveze stejně jako se dovezl. Zpracuje se v zařízení k tomu určenému, obvykle poblíž elektrárny, případně v úložišti. Podobně jako se skladuje a přepracovává vyhořelé palivo z běžného reaktoru. Ty celky nejsou tak velké.
            No a teď ta bezpečnost. Reaktory mají moderátor, palivo a chladivo. Pokud je palivo a chladivo jako jeden celek, je to logicky výhoda. Pokud má navíc reaktor velký záporný teplotní koeficient, začíná to být z pohledu bezpečnosti zajímavé. Oba faktory mají například reaktory na bázi fluoridových solí, kde palivo i chladivo tvoří jedna směs. Reaktivita se vyrovnává teplotou a to do takové míry, kdy vysoká teplota sníží reaktivitu tak, že reaktor sníží výkon. Mají i další pojistku a to mrazicí zátku, kdy se směs automaticky bez zásahu vypustí do tanků. Jedná se o reaktory x maximální bezpečností. Neuvádím, že to je nejlepší koncept reaktorů.
            Skrýt celý příspěvek

      • GlobeElement
        07:35 25.10.2021

        Ne, Jirosi, v normálním reaktoru nekončí reakce zasunutím bórových tyčí, to platí jen o reaktorem černobylského typu. V normálním reaktoru se reakce utlumí když dojde moderátor, ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Ne, Jirosi, v normálním reaktoru nekončí reakce zasunutím bórových tyčí, to platí jen o reaktorem černobylského typu. V normálním reaktoru se reakce utlumí když dojde moderátor, který zpomaluje neutrony (příliš rychlé neutrony nespustí řetězovou reakaci) a tím moderátorem je v normálních reaktorech voda. Takže když se reaktor přehřeje, voda se odpaří a reakce se zastaví.

        To, co popisuješ, hrozí jen v reaktorech typu Černobyl, kde je moderátorem grafit a reakce se zastavuje bórem. Voda jen chladí. takže když se reaktor přehřeje, voda se odpaří, ale grafit ne a reakce se zrychluje.

        Přítomným fyzikům se omlouvám za zjednodušenou a patrně nepřesnou formulaci.
        Skrýt celý příspěvek

        • Jirosi
          09:34 25.10.2021

          GE: Reaktor má více stupˇňů bezpečnosti, ovládání.
          První stav řeší regulační tyče (provoz), pak tu máte havarijní tyče pro jeho odstavení. při problémech. Pokud, ani jedno z toho ...
          Zobrazit celý příspěvek

          GE: Reaktor má více stupˇňů bezpečnosti, ovládání.
          První stav řeší regulační tyče (provoz), pak tu máte havarijní tyče pro jeho odstavení. při problémech. Pokud, ani jedno z toho nezabere je tu pasivní bezpečnost v případě odpaření moderátoru (vody). To ukončí reakci, ale stále je potřeba odebírat teplo reaktoru. Teplo nevyřazuje jen štěpná reakce, ale i rozpad nestabilních prvků při té reakci vzniklých.

          Reaktory konstrukce RBMK, měli vadu. Tam při vypaření reakce rostla, což je trošku jiný případ. Těch reaktorů, co měli problém se zbytkovým teplem bylo už celkem dost. Třeba ty ve Fukušimě, tam se také tyče zasunuly hned po zaznamenání zemětřesení. Přesto po vyřazení záložního chlazení Tsunami, došlo k přehřátí už vypnutých reaktorů.
          Skrýt celý příspěvek

          • GlobeElement
            10:11 25.10.2021

            Fukušima byla bez chlazení 14 hodin a neudělalo to nic. Radioaktivní znečištění bylo způsobeno mechanickým poškozením izolace vlnou cunami.
            Samotný výpadek chlazení byl událostí ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Fukušima byla bez chlazení 14 hodin a neudělalo to nic. Radioaktivní znečištění bylo způsobeno mechanickým poškozením izolace vlnou cunami.
            Samotný výpadek chlazení byl událostí nepříjemnou, ale nikoli kritickou.
            Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            10:45 25.10.2021

            GE: Fukušima byla bez chlazení déle než 14h. Dokonce existuje simulace, kde při obnovení chlazení po 16h by nedošlo k tavení paliva.
            To se stalo ve 3. reaktorech.

            Můžeme tu ...
            Zobrazit celý příspěvek

            GE: Fukušima byla bez chlazení déle než 14h. Dokonce existuje simulace, kde při obnovení chlazení po 16h by nedošlo k tavení paliva.
            To se stalo ve 3. reaktorech.

            Můžeme tu řešit jak k tomu došlo, ale podstatnější je pro původní diskuzi, že i u reaktoru se zastavenou reakcí došlo k tavení paliva. Zastavení reakce udělá většinu práce, ale stále je potřeba chladit. Vy jste tvrdil, že se to děje jen u RBMK, Fukušima mala západní obdobu VVER.
            Skrýt celý příspěvek

          • damik
            10:49 25.10.2021

            Jirosi >>> I když se zastaví reakce stále je podstatné vyzářit teplo do okolí, bez toho máte za chvíli magma, to se pak propálí kam chce.

            Super Jirosi - takze uz veris ze u toho ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Jirosi >>> I když se zastaví reakce stále je podstatné vyzářit teplo do okolí, bez toho máte za chvíli magma, to se pak propálí kam chce.

            Super Jirosi - takze uz veris ze u toho typu reaktoru 4 generace magma s fyzikalnich duvodu vzniknout nemuze??? nebo si o tom chces jeste neco precist??? ja mam casu dost ...
            Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            13:55 25.10.2021

            damik: To, že se nemůže na taveninu změnit palivo (TRISO) stále nemění nic na tom, že aktivní zóna je uložena v nádobě z oceli, a ta jak b jste mohl vědět se na taveninu změnit ...
            Zobrazit celý příspěvek

            damik: To, že se nemůže na taveninu změnit palivo (TRISO) stále nemění nic na tom, že aktivní zóna je uložena v nádobě z oceli, a ta jak b jste mohl vědět se na taveninu změnit může. Jinak by nešla vyrobit.
            Vy sice tvrdíte, že se to stát nemůže. V prospektech se píše, že se to stát nemůže. Ale jako na potvoru se jím to v tom AVR zrovna stalo, přitom ten reaktor je 40.let vyřazen, a stále netuší jak z té oceli ty kuličky dostat.

            Historie je plná věcí, kdy se něco co se nemělo stát stalo.
            Skrýt celý příspěvek

          • GlobeElement
            07:21 26.10.2021

            V reálném světě se to stát nemůže, protože teplo se šíří do okolí a reaktorová nádoba se ochlazuje. Navíc není z běžné oceli, ale z takové, která něco vydrží.

            Kdyby se nikde nic ...
            Zobrazit celý příspěvek

            V reálném světě se to stát nemůže, protože teplo se šíří do okolí a reaktorová nádoba se ochlazuje. Navíc není z běžné oceli, ale z takové, která něco vydrží.

            Kdyby se nikde nic neochlazovalo, roztavil by se v magma i FVE panel.
            Skrýt celý příspěvek

          • Torong
            12:49 26.10.2021

            GlobeElement:
            Ale ono se to musí stát, protože Jirosi si to přeje. Malé reaktory mohou být jedním z řešení čisté enrgetiky a proto budou trnem v oku zeleným šílencům.

            GlobeElement:
            Ale ono se to musí stát, protože Jirosi si to přeje. Malé reaktory mohou být jedním z řešení čisté enrgetiky a proto budou trnem v oku zeleným šílencům.

          • Jirosi
            15:48 26.10.2021

            GE: Kolik jste viděl jaderných reaktorů stát jako panel na poli, nebo na střeše, aby mohl vyzařovat teplo do okolí jako ten FV panel :D
            Reaktor sice není z běžné oceli ( ocel co ...
            Zobrazit celý příspěvek

            GE: Kolik jste viděl jaderných reaktorů stát jako panel na poli, nebo na střeše, aby mohl vyzařovat teplo do okolí jako ten FV panel :D
            Reaktor sice není z běžné oceli ( ocel co vydrží 60.let neutronového toku), ale stále pro něho platí fyzika jako pro ostatní ocel. Při dodávce tepla bez chlazení, dojde k ohřátí, a následnému poklesu vlastností, až k tavení (extrém). Betonové lože opravdu není nejlepší vodič tepla. Pokud by bylo, tak by bylo i během provozu (reaktor se z elektrárny na provoz nevytahuje), což by způsobovalo neúměrní ztráty. Už i tak musí na každou 1MW elektrického výkonu vyrobit 3MW tepla. Ty zbývající 2MW se z většiny vyzáří do ovzduší v chladících věžích.

            Ne, fyzika je opravdu věda pro všechny.

            Torong: Sice se snažíte výt vtipný, ale je poukazujete na něco o čem víte prd.
            Tohle není akademický problém, ale už k tomu několikrát reálně došlo.
            Pro nás nejblíže v elektrárně A1, kde došlo k ucpání chladícího kanálu, a lokálnímu zvýšení teploty. Nebo není třeba ani chodit tak daleko do historie. Americké palivo mělo problémy v JETE, kdy díky teplotě v reaktoru začalo ztrácet soudržnost, a tyče se prohýbat vlastní vahou. Přitom tam je o trošku jiná teplota, než je v reaktorech chlazených Heliem.
            Skrýt celý příspěvek

          • SYN_
            07:06 27.10.2021

            Jirosi: "Fukušima mala západní obdobu VVER."
            Ó nikoliv, doufám že to bylo jen přehlédnutí při zjednodušování, ale BWR je sice reaktor vodní, nícméně citelně odlišná větev než PWR ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Jirosi: "Fukušima mala západní obdobu VVER."
            Ó nikoliv, doufám že to bylo jen přehlédnutí při zjednodušování, ale BWR je sice reaktor vodní, nícméně citelně odlišná větev než PWR žeano...
            Skrýt celý příspěvek

          • GlobeElement
            09:19 27.10.2021

            Jirosi, to teplo z reaktoru se odvádí do okolí i když je tím okolím hornina. Odvod tepla je pomalejší, než když to poléváme tekoucí vodou nebo ufukujeme větrem, ale pořád jde to ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Jirosi, to teplo z reaktoru se odvádí do okolí i když je tím okolím hornina. Odvod tepla je pomalejší, než když to poléváme tekoucí vodou nebo ufukujeme větrem, ale pořád jde to teplo pryč. Nikdy se nejedná o dokonale izolovaný systém.

            Beton má dost mizerný součinitel tepelné vodivosti, proto se paneláky obkládají polystyrenem.
            Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            17:04 27.10.2021

            SYN_: Děkuji to jsem opravdu upsal (přehlédl).

            GE: Je trošku rozdíl panelový dům, a stěna ¨JE v dlouhodobém provozu.
            To, že tam bude jistý únik nepopírám. Ale určitě ne, takový ...
            Zobrazit celý příspěvek

            SYN_: Děkuji to jsem opravdu upsal (přehlédl).

            GE: Je trošku rozdíl panelový dům, a stěna ¨JE v dlouhodobém provozu.
            To, že tam bude jistý únik nepopírám. Ale určitě ne, takový jak si představuje Damik.
            Skrýt celý příspěvek

          • Torong
            12:52 28.10.2021

            Jirosi:
            Bude přesně takový jak si představuje Damnik. Fakt ti nevadí, že ze sebe děláš pitomce?

            Jirosi:
            Bude přesně takový jak si představuje Damnik. Fakt ti nevadí, že ze sebe děláš pitomce?

      • Poly
        11:02 25.10.2021

        Za chvíli z toho magma není. Pokud dojde k úniku hélia a tyče nefungují, tak je možné pelety vypustit do třídících košů. Před vysypáním by ještě zkusili situaci zachránit pomocí ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Za chvíli z toho magma není. Pokud dojde k úniku hélia a tyče nefungují, tak je možné pelety vypustit do třídících košů. Před vysypáním by ještě zkusili situaci zachránit pomocí dusíku, který by jim dal čas na vyřešení problému s tyčemi a nebo s vysypáním. Pokud by i to selhalo, tak holt dojde k roztavení. To sice je průšvih a bude to stát hodně peněz, ale k žádné velké havárii nedojde. Paliva resp moderátoru je v tak mrňavém reaktoru méně, s tím jak je obohacené s možností online doplnění, to může být až 100 x méně (možná i méně) než jeden VVER1000. Takže tam nemusí být obří náročný lapač taveniny, ale spíš nádoba ze SF betonu, která bude uvnitř už integrovaná a ne bokem jak mají nové 3+ reaktory.
        Ale to hlavní a zásadní, v případě havárie nic nemůže bouchnout, tak jak bouchl Černobyl a nebo Fukušima, protože není k dispozici vodík. Nic nebude jen tak hořet, protože pelety jsou potažené inertní vrstvou. Hoření a hlavně výbuchy byly v případě havárií problém. Na vyřešení, co s taveninou v lapači u nových reaktorů by byla spousta času. Obecně patří HTGR mezi nejbezpečnější vůbec, to je neoddiskutovatelný fakt, který si nikdo nevymyslel a nemá cenu to nějak dál řešit nebo popírat.
        A jestli je tento konkrétní reaktor slib a nebo ne, to nevím, nicméně HTGR patří do skupiny SMR, které mají budoucnost zcela jistou. Na HTGR pracují i v jiných zemích, v Číně už jeden funguje. Je jich méně z toho důvodu, že dnešní velké reaktory jsou typu PWR a ty zmenšují a zjednodušují na SMR a tím pádem je většina SMR včetně studií spíše typu PWR a nebo soli/olovo.
        A ještě ke slibům - Pentagon to bude mít o to jednodušší, že má trochu jiné podmínky v případě schvalování. Něco jako licencování a nebo řešení škálovatelnosti odpadá. To je věc, kterou si budou řešit sami.
        Skrýt celý příspěvek

        • Jirosi
          15:31 25.10.2021

          To zda nedojde k velké havárii, bych nechal na historii.
          Paliva by tam muselo být 1000x méně, při výkonu 1MW, když VVER1000 má energetický výkon 1000MW (+-), a blok stát sám o ...
          Zobrazit celý příspěvek

          To zda nedojde k velké havárii, bych nechal na historii.
          Paliva by tam muselo být 1000x méně, při výkonu 1MW, když VVER1000 má energetický výkon 1000MW (+-), a blok stát sám o sobě.
          U těch bloků 3+ to je, proto jsem psal, že tam není posun.

          Výbuch reaktoru v Černobylu bych do toho netahal, tam to bylo zcela něco jiného.
          Ve Fukušimě nevybuchly reaktory, tedy opět zcela něco jiného. Přitom největší problém byla ta Tsunami, a škody po ní.
          Ale mě šlo o to, že muže dojít k váženému poškození zóny a jejího okolí. Tedy místa, kde stojí další SNR.

          Koncept HTGR je tu od 50.let, tzn 70.let, a pracuje jeden v Číně. To je prostě fakt.
          Původní myšlenka byla, větší = levnější. Dnes máme velké reaktory, a snažíme se je opět zmenšit, aby levnější. Přitom už před tím se vědělo, že se musí zvětšit pro lepší ekonomiku.
          Zatím co reálně počet reaktorů klesá (výstavba, ani plánované, nenahradí počty vyřazených). Tak se plánují sériové produkce těch malých... méně ekonomických.
          I kdyby se podařilo sériovostí snížit cenu, tak to nebude pod cenu těch velkých. Což, se opět vracíme na začátek. Když se nevyplatí ekonomicky stavět, i provozovat ty velké, proč by se mělo vyplatit stavět ty dražší?

          Pentagon není vázán ani ekonomickou, ani ekologickou stránkou projektu. Když to nevyjde, tak jim výstavbu dalších zatrhne kongres, a karavana jede dál.
          Skrýt celý příspěvek

          • GlobeElement
            07:26 26.10.2021

            To se nedá srovnávat. Původně platilo u všeho, že větší=ekonomičtější, i u pěstování pšenice, ale poměry se mění. Dokud byla plocha zadarmo, dokud bylo odstupné a odškodné okolním ...
            Zobrazit celý příspěvek

            To se nedá srovnávat. Původně platilo u všeho, že větší=ekonomičtější, i u pěstování pšenice, ale poměry se mění. Dokud byla plocha zadarmo, dokud bylo odstupné a odškodné okolním obcím za pakatel, vyplatilo se všechno dělat velké. Dneska se ceny vstupů změnily a je výhodnější dělat všechno co nejmenší.

            V těch 50. letech bylo i výpočetní středisko u elektrárny větší, než dnešní reaktor. Dneska se ti ten výkon vejde do mobilu.

            Je zajímavé, že u elektromobilů neustále zdůrazňuješ vývoj nových baterií, ale u jaderné technologie vývoj ignoruješ.
            Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            20:16 26.10.2021

            GE: To platí stále, stačí se podívat na námořní přepravu.
            Ono to platí stále, nebo snad nosíte 2 mobilní telefony?
            Elektronice neustále roste výpočetní výkon, ale současně s tím ...
            Zobrazit celý příspěvek

            GE: To platí stále, stačí se podívat na námořní přepravu.
            Ono to platí stále, nebo snad nosíte 2 mobilní telefony?
            Elektronice neustále roste výpočetní výkon, ale současně s tím proběhla minituarizace. Dnešní ploché mobily jsou určitě větší než Nokie z přelomu tisíciletí.

            Ty reaktory, ale nebudou mít lepší výkon/cenu na jednotku. Prostě jen budou menší. Krom toho ve velké elektrárně máte jednu nádobu+primární okruh, ten se dekontaminuje až doslouží. U SNR to budete muset platit každou výměnu reaktoru (10-20.let). Samozdřejme, že je levnější z licencovat jeden velký blok, než to samé udělat u stovky SNR.

            Kdo nám z uchazečů nabízel blok 4.generace pro Dukovany?
            Neignoruji technologii, pouze vycházím z toho jaký vývoj, a z jakými cíli tu byl do teď.
            U aut už v 90.letech se snažili automobilky o funkční BEV (EV1, RAV4 EV, Prius).
            Zda jsem psal o nových bateriích si nejsem vědom, ale třeba Tesly jezdí na klasické Lithiové články. I ty nové jsou sice bez Kobaltu, ale největší pokrok je na poli zvětšení článku na úkor počtu ( na začátku=1865-2170-4060= dnes).

            Jediné kde se to podařilo jsou motory u SpaceX. U celých raket to bylo, až dosažením nižších standartu. Což, zrovna tady vyšlo, ale nemusí se opakovat i jiné firmy.
            Skrýt celý příspěvek

          • GlobeElement
            09:26 27.10.2021

            Námořní přeprava je dost špatný příklad, protože moře jaksi nikomu nepatří a veškeré zboží vezu se stejného výchozího bodu do stejného cílového bodu.

            Ale u přepravy osob už to ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Námořní přeprava je dost špatný příklad, protože moře jaksi nikomu nepatří a veškeré zboží vezu se stejného výchozího bodu do stejného cílového bodu.

            Ale u přepravy osob už to neplatí. Ty se přepravují z mnoha míst na mnoho míst a to v různém čase a je levnější, když použiji větší množství menších dopravních prostředků než menší množství velkých.

            U výroby energie, například tepla, také není nejekonomičtější mít jeden velký zdroj. Proto nejsou celé vesnice zásobovány teplem z jedné kotelny. Vyplatí se to opět jen u koncentrovaných odběratelů, například v paneláku.

            Totéž platí u tvých oblíbených FVE elektráren. Také je lepší když každý bude mít na střeše malou FVE, než aby byla jedna centrální.

            U jaderných zdrojů je to otázka času. Při dostatečně malých rozměrech také dojdeme k tomu, že je lepší více menších než jeden velký.
            Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            16:53 27.10.2021

            GE: "veškeré zboží vezu se stejného výchozího bodu do stejného cílového bodu"

            To možná platí, když vezete ropu, uhlí, atd.
            Ale dnes tvoří značnou část přepravy kontajenery, ty ...
            Zobrazit celý příspěvek

            GE: "veškeré zboží vezu se stejného výchozího bodu do stejného cílového bodu"

            To možná platí, když vezete ropu, uhlí, atd.
            Ale dnes tvoří značnou část přepravy kontajenery, ty lodě jezdí od přístavu k přístavu, vyloží/naloží co je potřeba, a jedou k dalšímu po cestě.

            To co podle vás neplatí, funguje pod názvem "hromadná doprava". A jediné co snižuje její efektivitu, je právě % lidí dopravujících se neefektivně sami.

            Až na to, že se to jmenuje centrální zásobení teplem (pomocí tepláren, elektráren), a poskytuje to podstatně levnější teplo, než domácí kotel.

            Ani u těch FVE to není výhodné (spousta drahých komponent jako střídače na 230V). Proto je návratnost v bytovém domě podstatně rychlejší než v tom rodinném. I když ten má na jednotku vyšší spotřebu.

            Ale jasně, najednou to začne platit u jaderného zdroje (sarkasmus). Kde bude každá vesnice, co se nedokáže domluvit na kotelně ( tak má každý kotel doma), řešit povolení na práci z jaderným zařízením :)))
            Skrýt celý příspěvek

          • Torong
            12:57 28.10.2021

            Jirosi:
            Opět ukázková demagogie.

            Jirosi:
            Opět ukázková demagogie.

  • Sidon
    15:18 22.10.2021

    Tleskam a drzim palce, at to dotahnou do uspesneho uvedeni do provozu bez vetsich prodlev. Vsude, kde to jde, bychom se meli snazit nahrazovat spalovani fosilnich paliv jinymi ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Tleskam a drzim palce, at to dotahnou do uspesneho uvedeni do provozu bez vetsich prodlev. Vsude, kde to jde, bychom se meli snazit nahrazovat spalovani fosilnich paliv jinymi zdroji a energie z jadra je jednou z cest, kudy jit. Bohuzel staty a jine entity zainteresovane na produkci fosilnich paliv delaji prostrednictvim uzitecnych idiotu (kteri to casto mysli dobre, jen nedokazi porovnat rizika technologii) hodne, aby tento bezuhlikovy zdroj energie zdiskreditovaly. Kdyz to neudelame, nase deti a hlavne vnukove nas budou proklinat behem kazde prestavky, co na stavbe betonovych hrazi kolem pribreznich regionu budou mit.
    Skrýt celý příspěvek

    • Jirosi
      21:28 22.10.2021

      Bohužel je to jen pro ty co nemají hluboko do peněženky. Případně si dokáží prosadit menší bezpečnostní požadavky, než u klasických JE.
      V podstatě je to asi jako krátké pronájmy ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Bohužel je to jen pro ty co nemají hluboko do peněženky. Případně si dokáží prosadit menší bezpečnostní požadavky, než u klasických JE.
      V podstatě je to asi jako krátké pronájmy bydlení, co prý není hotel.
      Nebo alternativní taxi, co není taxi. ¨U obou jde o jediné, neplnit legislativní požadavky, a neplatit daně.
      Skrýt celý příspěvek

      • Sidon
        22:59 22.10.2021

        A ty mensi bezpecnostni pozadavky budou deklarovany v RfP pristi rok, nebo proste vite, ze to reaktor v roce 2025 plnit nebude? Bez cestovani v case moc nerozumim tomu, jak neco ...
        Zobrazit celý příspěvek

        A ty mensi bezpecnostni pozadavky budou deklarovany v RfP pristi rok, nebo proste vite, ze to reaktor v roce 2025 plnit nebude? Bez cestovani v case moc nerozumim tomu, jak neco podobneho muzete tvrdit. Vubec nejlepsi by bylo, kdyby jste byl konkretni misto prikladu pritazenych za vlasy, jejichz konkretni aplikace skripe hlavne kvuli neschopnosti legislatora reagovat na inovativni modely podnikani.
        Skrýt celý příspěvek

        • Jirosi
          13:57 23.10.2021

          Problém těch bezpečnostních požadavků jsou náklady, které to přináší na stavbu.
          Proto se JE celou dobu zvětšovaly, aby se ty náklady rozpočítali na jednotku výkonu.
          Tady se ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Problém těch bezpečnostních požadavků jsou náklady, které to přináší na stavbu.
          Proto se JE celou dobu zvětšovaly, aby se ty náklady rozpočítali na jednotku výkonu.
          Tady se bavíte o "mikro" jednotce, ale o stále stejných makro nákladech. Jediné jak je snížit je přistoupit na hru o tom, že tady nejsou potřeba.
          Dříve se také myslelo, že tyhle věci nejsou potřeba. Proto neměli reaktory RBMK ochranou obálku, ale historie nás poučila. Což, zpětně prodražuje stavbu = vymýšlí se jak to obejít.

          ¨Legislativa platí pro všechny stejně, jak pro ty co si objednají místo do hotelu přes internet, nebo pro ty co si objednají taxi přes apku v mobilu.
          Stále se jedná o Hotel, a ten musí mít kolaudaci jako hotel+daně. Stejně tak se jedná o taxi službu. Způsob propojení klientů s dodavateli, nemění princip služby.
          Stejně tak, malí reaktor je stále reaktor se všemi možnými negativy.
          Skrýt celý příspěvek

          • SYN_
            23:24 23.10.2021

            Tak napřed k té taxislužbě "co není taxislužbou" - zajímavé je že ji nestíhá finanční úřad ale žaloby jejich "kolegů" co se pravidelně perou o prominentní štafly... tu ozbrojenou ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Tak napřed k té taxislužbě "co není taxislužbou" - zajímavé je že ji nestíhá finanční úřad ale žaloby jejich "kolegů" co se pravidelně perou o prominentní štafly... tu ozbrojenou svoloč už bych dávno rozehnal, a ne že jim ještě přiznávat extra parkovací místa a využívání vyhražených pruhů. Ty jejich napadaní kolegové nepotřebují, což je samozřejmě jeden z důsledků toho že opravdu nejsou klasická taxislužba. A vůbec se nedivím že oficiálům smrdí režim kdy zákazník dopředu ví kolik bude platit (a podle toho se může rozhodnout zda takovou službu chce nebo nechce).
            Dále k těm "hotelům nehotelům" které podle vás musí mít kolaudaci jako hotel (daňové požadavky viz výše, jen ať se daní) - stát je oprávněn něco požadovat pokud to má nějaký racionální podklad (jinak je to státní buzerace). U hotelu jsou zvýšené požadavky vybuceny zvýšenou koncentrací osob na jednom místě, navíc spojenou s lokálním stravováním a zábavou. Krátkodobý pronájem bytu nepřináší žádné zvýšení zátěže oproti stavu pro kterou byl už zkolaudován, tedy pokud už nebyl ve stylu "králíkárny nahusto" postaven ale to už je otázka stavebního úřadu a požadavků při stavbě.
            No a konečně k předmětu článku - že se dnes v Evropě rozvinul vysoký stupeň protijaderného bláznění je podle mně fakt který kdo nevidí je blázen. O tom že stačí "jen" plnit požadavky je hezké mluvit když se ty požadavky průběžně šroubují "do nekonečna". Po Fukušimě se bohužel neodstartovala vlna celosvětového kontrolování proti-tsunami hrází ani odolnosti budov proti zemětřesení (přestože to by oproti jaderné elektrárně mohlo zachránit tisíce obětí které skutečně zemřely a šly by zachránit, ale na to se výdaje výrazně nezvyšují, bere se to jako nutné zlo) ale vlna stress-testování JE. V dúsledku podobných zčásti (neříkám že všechno jsou nesmysly, ale prodralo se jich tam hafo) nesmyslů z jaderné energetiky komplet vycouvaly evropské strojírenské země v čele s Německem, kde zavládlo "zelené peklo" akorát je dost zajímavé že se podoným tempem nevěnují utlumení uhelných elektráren (kterým stále dále povolují rozšiřování těžebních území a to i na úkor rezervací s pralesem a tak).
            Reaktory menších výkonů budou mít logicky některé požadavky nižší právě proto že nejsou stejné jako stokrát větší bratříčci (na benzinový zapalovač taky nebudete klást stejné nároky jako na nádrž benzínky, přestože pracuje se stejnou látkou).
            Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            08:14 24.10.2021

            SYN_: Pozor já neobhajují taxikáře, pokud jste to tak pochopil.
            Hotel- má jinou kolaudaci, právě aby nerušil ostatní nájemníky. Ti si totiž nepořídily byt v lokaci "hotel", ale ...
            Zobrazit celý příspěvek

            SYN_: Pozor já neobhajují taxikáře, pokud jste to tak pochopil.
            Hotel- má jinou kolaudaci, právě aby nerušil ostatní nájemníky. Ti si totiž nepořídily byt v lokaci "hotel", ale obytný dům!
            Když někdo nechce kupovat byt v bytovém domě pro bydlení, pak prostě může požádat o změnu kolaudace, nebo si rovnou koupit už tak kolaudovanou budovu. Nikoliv obcházet platnou legislativu, a spoléhat na mlžení o reálném stavu věci.

            Vím, že je tam i spousta histerie. Ale třeba při jedné z posledních smrští byla poškozena střecha na Temelíně (musel být odstaven, ale nebylo to na jaderné části). Přitom to nebyli jen testy na Tsunami, a zemětřesní. Ale právě na katastrofy v místě málo pravděpodobné, třeba ta vichřice.

            Německo plánovalo ukončit JE už někdy od roku 2000. Po Fukušimě to jen zkrátily o pár let. To zda to skutečně nastane, je další otázka.
            Staré uhlené (málo efektivní utlumují), a místo nich postavili efektivnější.
            Proti tomu v CR posledních 15.let jen blbě kecáme.

            Ne, ty požadavky právě nejsou menší. Oni často mají být "žádné", jinak nelze dosáhnout pod ceny současných "předražených" JE.
            Jsem příznivcem JE, ale tohle je cesta do pekla.
            Skrýt celý příspěvek

          • SYN_
            12:22 24.10.2021

            _Jirosi: Obecně chápu a sdílím neefektivitu "micro" jaderných reaktorů a jsem proti stavbám typu "velká banka malých reaktorů" (ve stylu řekněme 12x 400MW a podobné), ovšem pro ...
            Zobrazit celý příspěvek

            _Jirosi: Obecně chápu a sdílím neefektivitu "micro" jaderných reaktorů a jsem proti stavbám typu "velká banka malých reaktorů" (ve stylu řekněme 12x 400MW a podobné), ovšem pro odlehlé lokace které "plný" blok moderní JE nepotřebují ani zdaleka (a rozhodně není řešení k nim budovat dlouhou přípojku, ať už by měla posílat energii v jednom či druhém směru) si myslím že je podobný blok celkem racionální řešení...
            O požadavcích si tu můžeme nasucho povídat, ale dokud nezačneme probírat konkrétní body tak je to poněkud o ničem :(
            Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            16:22 24.10.2021

            SYN_: Tady nejsme ve sporu, ale pro civilní ziskovou energetiku to fakt nebude.
            Pro vzdálenou armádní základu je to v podstatě jako u té ponorky "nehledíme na peníze".

            SYN_: Tady nejsme ve sporu, ale pro civilní ziskovou energetiku to fakt nebude.
            Pro vzdálenou armádní základu je to v podstatě jako u té ponorky "nehledíme na peníze".

          • GlobeElement
            07:50 25.10.2021

            Ony ty malé jaderné reakotry mají více výhod.

            Prvním je diverzifikace (nefrajeřím, že to slovo umím) tedy větší množství a díky tomu odolnost soustavy proti výpadku jednoho ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Ony ty malé jaderné reakotry mají více výhod.

            Prvním je diverzifikace (nefrajeřím, že to slovo umím) tedy větší množství a díky tomu odolnost soustavy proti výpadku jednoho zdroje. Něco jako interet versus někdejší systém jednoho centrálního počítače a pracovních stanic.

            Z toho plyne i větší bezpečnost v případě válečného konfliktu.

            Dalším je menší riziko následků v případě nehody. V malém reaktoru není tolik štěpných látek a i kdyby došlo k havárii, následky nebudou tak velké.

            Dále, pružnější reakce na měnící se poptávku po energii v místě. Reaktor v Olomouci může jet na 100% a ve Zlíně na 50%.

            Snazší výměna paliva. V případě potřeby odstavím reaktor ve Zlíně a po dobu výměny paliva zásobuji z jiných zdrojů.

            O malých městských reaktorech se už hovoří nějaký ten pátek a důvod, proč zatím nebyly postaveny je ekonomicko-politický. Ekonomický - zatím se to nevyplatilo, politický - lidé se jaderných reaktorů bojí.

            Přestože taková uhelná elektrárna má větší produkci radioaktivního odpadu než jaderná.
            Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            08:48 25.10.2021

            GlobeElement: Problém je, že to jsou spíše přání než reálné věci.
            -Jenže, ono se to neplánuje jako „reaktor“ v každé vesnici. Ale zase poměrně velká elektrárna třeba z 50. ...
            Zobrazit celý příspěvek

            GlobeElement: Problém je, že to jsou spíše přání než reálné věci.
            -Jenže, ono se to neplánuje jako „reaktor“ v každé vesnici. Ale zase poměrně velká elektrárna třeba z 50. reaktory. Ve výsledku, když se něco stane, máte to jako ve Fukušimě, odejdou všechny, nebo jsou v zóně jako v Černobylu.
            -Při dnešní chytré munici, vlastně větší počet cílů. Kdy pro každý musíte vyčlenit prostředky C-RAM dost blbý nápad.
            -Takhle se nedá s reaktory pracovat. Krom toho všechny koncepty pracují s trvalým palivem (10-20.let), pak výměna celé technologie. Rozebrání opět ve speciální továrně.
            -V 60.letech se mluvilo i o zemních pracích pomocí jaderných zbraní (opravdu to realizovali), ale takhle se jaderná energie používat nedá. Ty rizika to prostě vylučují.
            -Možná to má něco s tím, že se uprostřed měst nestaví. Na likvidaci domácích topenišť se vynakládají prostředky. Historicky tam některé jsou (teplárny), z doby kdy to bylo ignorováno.

            -Ale stále tu je ten problém, proč stavět potencionálně nebezpečný zdroj bez ekonomické návratnosti?
            Jsem zastáncem jaderné energie, ale i ta přece musí být přínosem. To, že se nedokončil Temelín, ani se nedostavuje, je velice vážná chyba. Řešit Dukovany je sice potřeba, ale tam je nový zdroj stejně omezen ukončením provozu stávajících bloků, to v Temelíně by mohl fungovat ode den dokončení.
            Skrýt celý příspěvek

          • SYN_
            07:22 27.10.2021

            GlobeElement: neříkám že všechny body "diverzifikace" jsou nesmysl, ale s tím balancováním Olomouc vs Zlín už jsme si v Evropě dávno poradili, a jmenuje se to distribuční síť která ...
            Zobrazit celý příspěvek

            GlobeElement: neříkám že všechny body "diverzifikace" jsou nesmysl, ale s tím balancováním Olomouc vs Zlín už jsme si v Evropě dávno poradili, a jmenuje se to distribuční síť která podobné problémy řeší levou zadní... proto u nás výhody malých reaktorů dost ztrácejí... problémy "hlídání" bohužel nejde přehlížet takže v našich podmínkách opravdu ekonomicky vítězí centralizace. To se může měnit s časem a místem, ale nečekal bych tam drastické skokové změny...
            Skrýt celý příspěvek

          • GlobeElement
            08:00 27.10.2021

            SYN
            Olomouc a Zlín byl příklad, neber mě za slovo.
            Reálně jsou ty malé reaktory určeny pro vzdálená a izolovaná místa. Alespoň zatím. My jsme malá země, v podstatě nemáme hory, ale ...
            Zobrazit celý příspěvek

            SYN
            Olomouc a Zlín byl příklad, neber mě za slovo.
            Reálně jsou ty malé reaktory určeny pro vzdálená a izolovaná místa. Alespoň zatím. My jsme malá země, v podstatě nemáme hory, ale jinde řeší velké plochy, velké přírodní překážky a místní zdroj energie potřebují.
            Skrýt celý příspěvek

      • Storm
        22:09 23.10.2021

        No ja ti nevím jirosi... Jaderný reaktor moderních ponorek je v podstate taky jaderná elektrárna... Elektrický přenos výkonu na lodní šroub / pumpjet je mnohem tišší než převodovka ...
        Zobrazit celý příspěvek

        No ja ti nevím jirosi... Jaderný reaktor moderních ponorek je v podstate taky jaderná elektrárna... Elektrický přenos výkonu na lodní šroub / pumpjet je mnohem tišší než převodovka pohaněná turbínou... A já jsem o případu kdy třeba USA přišlo o ponorku roztavením paliva nebo jiné havárii reaktoru slyšel naposled... Naposledy... Naposledy... No myslím si že asi nikdy... Pokud se pletu tak mě oprav... A to tam měli na jedné ponorce reaktor velikosti psacího stolu... Na průsery s reaktorama na vodě se specializují jiné země... Proto se taky u té Nové válí v blátě na dně tolik bordelu...
        Skrýt celý příspěvek

        • Miroslav
          22:24 23.10.2021

          Povedal by som, že jadrová ponorka sa napríklad nemusí obávať teroristického útoku napríklad a keď príde k havárii, tak ten reaktor klesne na dno oceánu kde nejak zvlášť neprekáža. ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Povedal by som, že jadrová ponorka sa napríklad nemusí obávať teroristického útoku napríklad a keď príde k havárii, tak ten reaktor klesne na dno oceánu kde nejak zvlášť neprekáža. To už taký útok alebo havária takéhoto reaktora by bola oveľa závažnejším problémom a vyžaduje aj nepomerne vyššie náklady na ochranu
          Skrýt celý příspěvek

          • Storm
            20:00 24.10.2021

            Jaha Miroslave , takže ty bys teda třeba řekl, že reaktor umístěný uprostřed strategicky důležité letecké základny ( pokud tam mají základnu tankery tak asi bude strategicky ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Jaha Miroslave , takže ty bys teda třeba řekl, že reaktor umístěný uprostřed strategicky důležité letecké základny ( pokud tam mají základnu tankery tak asi bude strategicky důležitá že? ) je více na ráně těm tvým teroristům jo? Myslel jsi to přesně takhle?

            Pokud jsi to tak myslel, tak mi prosím jinak vysvětli jaký je rozdíl mezi uvázanou jadernou ponorkou uprostřed námořní vojenské základny a zakopanou jadernou elektrárnou uprostřed vojenské letecké základny...

            Díky...
            Skrýt celý příspěvek

          • Miroslav
            21:07 24.10.2021

            Neviem ako si to myslel ty, ale rozpíšem, ako som to myslel ja...

            Náklady na bezpečnú prevádzku jadrového reaktora by som rozdelil medzi interné a externé hrozby. Interné ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Neviem ako si to myslel ty, ale rozpíšem, ako som to myslel ja...

            Náklady na bezpečnú prevádzku jadrového reaktora by som rozdelil medzi interné a externé hrozby. Interné hrozby:

            - Technické poruchy
            - Nesprávne riadenie
            - Konštrukčné vady
            - Výrobné vady
            - Prírodné katastrofy

            Medzi externé hrozby by som zaradil predovšetkým ozbrojený konflikt, sabotáž alebo teroristický útok.

            Interné hrozby môžu postihnúť reaktor jadrovej ponorky rovnako ako reaktor ktorý zásobuje leteckú základňu. Tam je myslím ten dôraz na elimináciu hrozieb maximálny. Jediný rozdiel je v riešení, ak už k havárii veľkého rozsahu príde. Jadrová ponorky v ideálnom prípade klesne na dno oceánu 5-6 km pod hladinou a tým je problém fakticky vyriešený.

            Podstatné sú asi náklady na elimináciu externých hrozieb. Kým hrozba napríklad teroristického útoku na jadrovú ponorku sa limitne blíži nule a teda nejaké zvláštne opatrenia nie sú nutné, tak v prípade reaktora na leteckej základni by som si tak istý nebol. Tam už potrebuješ fyzickú ochranu objektu, PVO na vzdušnú ochranu alebo drahé podzemné riešenie umiestnenie reaktora.

            Proste aby si uchránil jadrový reaktor na tej základni, to bude určite stáť viac ako ten reaktor na ponorke.
            Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            08:03 25.10.2021

            Spíše bych řekl, že ponorku po vyřazení reaktoru (jedno jaký důvod) může do přístavu odtáhnout skoro každá loď.

            Na té základně, ten výkon nahradí zase jen to uhlí. Stejně jako u ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Spíše bych řekl, že ponorku po vyřazení reaktoru (jedno jaký důvod) může do přístavu odtáhnout skoro každá loď.

            Na té základně, ten výkon nahradí zase jen to uhlí. Stejně jako u OZE, budou ten systému muset udržovat pro případný provoz.
            Skrýt celý příspěvek

        • The88
          23:05 23.10.2021

          Malokdy s Jirosim souhlasim, ale v tomhle ma naprostou pravdu. A ze bezpecnostni pozadavky na JE a atomovou ponorku jsou uplne jiny, to myslim je zrejme. To neznamena, ze je ta ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Malokdy s Jirosim souhlasim, ale v tomhle ma naprostou pravdu. A ze bezpecnostni pozadavky na JE a atomovou ponorku jsou uplne jiny, to myslim je zrejme. To neznamena, ze je ta ponorka nebezpecna. Znamena to, ze nema takovou bezpecnostni redundanci, jako JE. Cili, presne jak Jirosi rikal, bud se slevi z bezpecnostnich standardu, nebonto bude zoufale neekonomicke.
          Skrýt celý příspěvek

          • GlobeElement
            07:53 25.10.2021

            Ta neekonomičnost se v současné době energetické krize rychle odpařuje.

            Ta neekonomičnost se v současné době energetické krize rychle odpařuje.

          • Jirosi
            10:50 25.10.2021

            GE: Energetická krize maximálně zdrží výrobu toho reaktoru. Ale to jen dál prohloubí cenový rozdíl mezi klasickou velkou JE, která je na jednotku levnější, proti dražšímu SNR. ...
            Zobrazit celý příspěvek

            GE: Energetická krize maximálně zdrží výrobu toho reaktoru. Ale to jen dál prohloubí cenový rozdíl mezi klasickou velkou JE, která je na jednotku levnější, proti dražšímu SNR.
            Tedy SNR si může pomoc ve srovnání z nejadernými zdroji. Ale proti velké JE, což je jeho konkurent bude stále tahat za kratší konec.
            Skrýt celý příspěvek

          • GlobeElement
            11:15 25.10.2021

            Jirosi - to je asi pravda, ale podstatné je, že se to už vyplatí. Ne tolik, jako velká elektrárna, ale už to nebude v červených číslech.
            A pořízení bude mnohem jednodušší - ze ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Jirosi - to je asi pravda, ale podstatné je, že se to už vyplatí. Ne tolik, jako velká elektrárna, ale už to nebude v červených číslech.
            A pořízení bude mnohem jednodušší - ze zřejmých důvodů.
            Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            13:09 25.10.2021

            GE: Super, a kolik to teda stojí v porovnáni třeba tou koegenerací, když se to vyplatí?
            Ty zjevné důvody jsou spíše opačného charakteru.
            Vyšší pořizovací cena, složitější ...
            Zobrazit celý příspěvek

            GE: Super, a kolik to teda stojí v porovnáni třeba tou koegenerací, když se to vyplatí?
            Ty zjevné důvody jsou spíše opačného charakteru.
            Vyšší pořizovací cena, složitější legislativa, větší bezpečnost, co 10.let nový reaktor, v případě problému okamžité odstavení, atd.
            Skrýt celý příspěvek

          • GlobeElement
            07:37 26.10.2021

            Ta složitější administrativa a náročnější povolování hovoří proti velkým elektrárnám, ne proti malým. Ty z logiky věci mají menší dopad na okolí a tedy narážejí na menší bariéry. ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Ta složitější administrativa a náročnější povolování hovoří proti velkým elektrárnám, ne proti malým. Ty z logiky věci mají menší dopad na okolí a tedy narážejí na menší bariéry. Je snadnější postavit okresku než dálnici.

            Už tady zaznělo že cena reaktoru na jaderných ponorkách, což je jaderná elektrárna, je oproti velké elektrárně tak čtvrtinový. Modulární reaktory, jaký se vyvíjí i v Řeži, budou ještě levnější. Ale jejich výhoda bude v levném palivu a relativně snadné instalaci. Nebude to mnohahektarový areál typu Dukovany.
            Skrýt celý příspěvek

        • Jirosi
          08:38 24.10.2021

          Storm: Uvědomujete si vůbec kolik ta Jaderná ponorka stojí?

          Nový blok v Dukovanech má stát cca 150mld. Kč. Výkon cca 1200MW.
          Oproti tomu USA v roce 2020 odsouhlasily vývoj 2 ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Storm: Uvědomujete si vůbec kolik ta Jaderná ponorka stojí?

          Nový blok v Dukovanech má stát cca 150mld. Kč. Výkon cca 1200MW.
          Oproti tomu USA v roce 2020 odsouhlasily vývoj 2 ponorek za cenu 212mld. Kč (9,5mld UDS). 1ks = 100mld Kč.

          Není problém udělat bezpečný reaktor, ale problém kolik to bude stát. Což, se trošku rozchází z teorií bude to "levnější".
          PS: Ona ponorka má dost výhodu danou místem, kde se pohybuje (nekonečný zdroj chladiva/odlehlost). A právě tím, že cena ní požadavek, ale použití osvědčeného řešení i 50.let starého.
          Skrýt celý příspěvek

          • SYN_
            12:35 24.10.2021

            Inu, nové ponorky včetně vývoje jsou holt drahé, a obzvláště první kusy... abysme to měli s čím porovnat, řekněme si že poslední ponorky série "688" stály (přepočteno na dolary ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Inu, nové ponorky včetně vývoje jsou holt drahé, a obzvláště první kusy... abysme to měli s čím porovnat, řekněme si že poslední ponorky série "688" stály (přepočteno na dolary roku 2019) necelé 2 miliardy, takže asi 40Mld korun... a to samozřejmě ponorka se neskládá ze samotných reaktorů a věci jako zbraně a sensory a řídící systém jsou taky drahé...
            Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            16:26 24.10.2021

            SYN_: Každá JE, je v podstatě prototyp. Přitom poklesu výstavby nových reaktorů to jinak ani být nemůže.
            Pokud bychom neobjednávali 1. blok, ale "4." co potřebujeme, také by byla ...
            Zobrazit celý příspěvek

            SYN_: Každá JE, je v podstatě prototyp. Přitom poklesu výstavby nových reaktorů to jinak ani být nemůže.
            Pokud bychom neobjednávali 1. blok, ale "4." co potřebujeme, také by byla cena jinde. Přitom, i když to půjde maximálně rychle, tak se v roce 2030 začne stavět (blok), tatím co zakázka na ponorky by měla být hotová.

            JE se také neskládá z "reaktoru", ale z dalších technologických, logistických, atd. celků, které je nutné postavit (renovovat). Pro ty ponorky nebudou stavět nové loděnice.
            Skrýt celý příspěvek

          • Storm
            20:04 24.10.2021

            Uvědomuju si především to, že pohon jaderné ponorky včetně reaktoru stojí pouhý zlomek ceny celé té jaderné ponorky včetně všech systémů...

            Uvědumujete si to také?

            Uvědomuju si především to, že pohon jaderné ponorky včetně reaktoru stojí pouhý zlomek ceny celé té jaderné ponorky včetně všech systémů...

            Uvědumujete si to také?

          • rabo123
            00:24 25.10.2021

            No porovnávať Dukovany a ponorky je troška od veci. Atom vs Atom ? Virginia má rektor 210MW a tu sa bavíme o jednom bloku s 1200MW.

            No porovnávať Dukovany a ponorky je troška od veci. Atom vs Atom ? Virginia má rektor 210MW a tu sa bavíme o jednom bloku s 1200MW.

          • rabo123
            00:32 25.10.2021

            "Uvědomuju si především to, že pohon jaderné ponorky včetně reaktoru stojí pouhý zlomek ceny celé té jaderné ponorky včetně všech systémů...

            Uvědumujete si to také"

            Zlomok? Ohio ...
            Zobrazit celý příspěvek

            "Uvědomuju si především to, že pohon jaderné ponorky včetně reaktoru stojí pouhý zlomek ceny celé té jaderné ponorky včetně všech systémů...

            Uvědumujete si to také"

            Zlomok? Ohio - hlavnú hodnotu má munícia a motor. Seawolf - tam je je to o cene vývoja. Virginia - vývoj, motor, výzbroj, elektronika...
            Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            07:42 25.10.2021

            Storm: "Uvědomuju si především to, že pohon jaderné ponorky včetně reaktoru stojí pouhý zlomek ceny celé té jaderné ponorky včetně všech systémů..."

            Pokud by stál zlomek, proč ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Storm: "Uvědomuju si především to, že pohon jaderné ponorky včetně reaktoru stojí pouhý zlomek ceny celé té jaderné ponorky včetně všech systémů..."

            Pokud by stál zlomek, proč nemají všechny ponorky světa Jaderní pohon, proč je sakra ta jaderná ponorka o tolik dražší...


            rabo123: Ano, ale i při séiové produkci byla cena 1ks Virgine 6 bilion UDS (2011), tzn jako opět jako ty Dukovany.
            Ano, hlavní hodnotu má výzbroj. Což, je často samostatně nakupovaná část.

            Mě jen přijde hloupé tvrdit, že na základě použití něčeho v sakra drahé věci ( i v sériové produkci). Vznikne něco co bude levné, přitom se raději nikde nepíše za kolik to bude. Ale za to se všude píše jak to bude skvělé..
            Skrýt celý příspěvek

          • GlobeElement
            07:57 25.10.2021

            A z toho plyne, že malá jaderná elektrárna pro jedno město bude mnohem levnější, než velká typu Temelín.
            Všechno na ní bude levnější, protože sériové. Reaktor, chlazení, turbína, ...
            Zobrazit celý příspěvek

            A z toho plyne, že malá jaderná elektrárna pro jedno město bude mnohem levnější, než velká typu Temelín.
            Všechno na ní bude levnější, protože sériové. Reaktor, chlazení, turbína, všechno. Odpadní teplo použitelné pro vytápění. Úspora na elektrickém vedení a jeho údržbě.
            Pořád to bude drahé, já vím. Ale už ne astronomicky drahé.
            Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            11:13 25.10.2021

            GE: Město přece neřeší zda si může postavit JE typu "Temelín". Případně její dražší alternativu v podobě SNR.
            Město řeší jak levně zásobovat obyvatele teplem. To bez větších ...
            Zobrazit celý příspěvek

            GE: Město přece neřeší zda si může postavit JE typu "Temelín". Případně její dražší alternativu v podobě SNR.
            Město řeší jak levně zásobovat obyvatele teplem. To bez větších problémů řeší kogenerace na plyn. Přitom zásobník na celý rok může stát za městem.
            V létě se potřebná energie vyrobí pomocí FVE, tohle není scifí jako SNR. Tohle už dnes řeší i města v CR ( Praha, Brno).
            Jak to začne fungovat, tak prostě žádná sériová produkce SNR nemá důvod začít. Stále tu budou potřeba i velké zdroje, ale tam zase řešíte tu jednotkovou cenu = Klasická JE.

            Moc si neumím představit ten volební slogan zastupitele ve městě postavím vám JE uprostřed města :)
            Skrýt celý příspěvek

          • GlobeElement
            07:41 26.10.2021

            Jirosi, na plyn zapomeň. To je slepá ulička, dodavatel je nespolehlivý, cena poroste, skladuje se to špatně. Navíc produkuješ ten smrtelně jedovatý CO2.

            FVE má problém se ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Jirosi, na plyn zapomeň. To je slepá ulička, dodavatel je nespolehlivý, cena poroste, skladuje se to špatně. Navíc produkuješ ten smrtelně jedovatý CO2.

            FVE má problém se skladováním. V noci slunce nesvítí a navíc FVE farma zabírá spoustu místa a logicky nejlepší podmínky pro fotovoltaiku jsem přesně tam, kde jsou nejlepší podmínky pro zemědělství, proto je FVE panelů plná Haná. FVE farmy jsou zločin.
            Skrýt celý příspěvek

          • tomas.kotnour
            14:27 26.10.2021

            Těch 210 MW u reaktoru Virginie je tepelný výkon, tedy ekvivalent 3100+ MW temelínského bloku.

            Těch 210 MW u reaktoru Virginie je tepelný výkon, tedy ekvivalent 3100+ MW temelínského bloku.

        • Jirosi
          12:27 24.10.2021

          PS: Pokud je cena 1200MW bloku 150mld. Kč, pak cena za 1MW u SNR nemůže překročit 152milionů Kč. Při vyšší ceně to nedává smysl.
          Zkuste se zamyslet co se za to dá postavit, bez ...
          Zobrazit celý příspěvek

          PS: Pokud je cena 1200MW bloku 150mld. Kč, pak cena za 1MW u SNR nemůže překročit 152milionů Kč. Při vyšší ceně to nedává smysl.
          Zkuste se zamyslet co se za to dá postavit, bez ohledu na další technologie. Třeba, panelový dům v Praze (2*7+6) z cenou za byt 6+mil. Kč má tržní hodnotu cca 120mil Kč.
          Přitom je to 30-40.let starý dům.
          Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            12:29 24.10.2021

            *SNR nemůže překročit 125 milionů Kč.

            *SNR nemůže překročit 125 milionů Kč.

          • GlobeElement
            07:59 25.10.2021

            To není tak úplně pravda. Postavit velkou elektrárnu je složité i politicky a kvůli záběru místa a přírodním podmínkám. Zabere několik kilometrů čtverečních, díky svým rozměrům ...
            Zobrazit celý příspěvek

            To není tak úplně pravda. Postavit velkou elektrárnu je složité i politicky a kvůli záběru místa a přírodním podmínkám. Zabere několik kilometrů čtverečních, díky svým rozměrům musí mít stabilní podloží, už to blbé chlazení ovlivní klima v regionu.
            Čím bude menší, tím budou menší (a tedy lacinější) i tyto aspekty.
            Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            13:26 25.10.2021

            GE: To těžko, CR si zatím z těmi dvěma lokalitami bez problémů vystačí.

            Zatím co kolaudovat novou lokalitu pro JE znamená celé to kolečko znova. Jen se podívejte jak to vypadá se ...
            Zobrazit celý příspěvek

            GE: To těžko, CR si zatím z těmi dvěma lokalitami bez problémů vystačí.

            Zatím co kolaudovat novou lokalitu pro JE znamená celé to kolečko znova. Jen se podívejte jak to vypadá se stavbou uložiště. Přitom tam se má jen uložit, žádná štěpná reakce se tam dít nebude.
            Levnější je, když celé to kolečko podělíte velkým výkonem. U malého výkonu máte stejné požadavky, ale dělíte je malým číslem.

            Právě proto je takový tlak tu legislativu změnit, aby ty požadavky byli nižší. Pokud, by konstrukčně plnily ty limity. Tak by se ty podmínky nemuseli měnit.
            Skrýt celý příspěvek

    • The88
      23:09 23.10.2021

      Chtel jsem se zeptat ¿Co mate proti uhlovodikovym palivum? Pak jsem si ale precetl tu aktivisticky procitenou cast o stavbe hrazi...

      Chtel jsem se zeptat ¿Co mate proti uhlovodikovym palivum? Pak jsem si ale precetl tu aktivisticky procitenou cast o stavbe hrazi...

      • Miroslav
        12:59 24.10.2021

        Všetko má svoje výhody aj nevýhody.

        Výhody fosílnych palív:

        - Skladovateľnosť
        - Cena
        - Relatívne vysoká účinnosť
        - Bezpečnosť
        - Ťažká zneužiteľnosť
        - Relatívne jednoduchá ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Všetko má svoje výhody aj nevýhody.

        Výhody fosílnych palív:

        - Skladovateľnosť
        - Cena
        - Relatívne vysoká účinnosť
        - Bezpečnosť
        - Ťažká zneužiteľnosť
        - Relatívne jednoduchá distribúcia

        Nevýhody fosílnych palív:

        - Dlhodobá neudržateľnosť
        - Zvyšujúce sa náklady kvôli stále ťažšej dostupnosti
        - Ekologický aspekt v globálnom meradle
        - Neobnoviteľnosť zdrojov
        - Ľahká zraniteľnosť distribučných kanálov

        Naproti tomu jadrová energia je relatívne ekologická a dlhodobo udržateľná. Nevýhodou je vyššia cena z dôvodu nutnosti neustálej evolúcie, hlavne z dôvodov bezpečnostných. Problémom je aj to, že prevádzkovateľ musí byť morálne spôsobilý a spoľahlivý. Proste nemôžeš dať jadrové technológie do rúk nejakej africkej krajine kde sa vojenským prevratom menia vlády zo dňa na deň. Myslím, že jedinou Africkou krajinou ktorá má jadrový reaktor je JAR
        Skrýt celý příspěvek

        • Jirosi
          16:27 24.10.2021

          Nevýhody fosílnych palív:
          -Přímý dopad na zdravý lidi žijící v okolí jejich využití.

          Nevýhody fosílnych palív:
          -Přímý dopad na zdravý lidi žijící v okolí jejich využití.

          • GlobeElement
            08:01 25.10.2021

            I v místě těžby, viz Turow.

            P.S. Škoda, že zdejší systém diskusí neumožňuje opravit již zveřejněný příspěvek, což?

            I v místě těžby, viz Turow.

            P.S. Škoda, že zdejší systém diskusí neumožňuje opravit již zveřejněný příspěvek, což?

    • Vrata
      14:06 24.10.2021

      Sidon: "bohuzel staty a jine entity zainteresovane na produkci fosilnich paliv delaji prostrednictvim uzitecnych idiotu (kteri to casto mysli dobre, jen nedokazi porovnat rizika ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Sidon: "bohuzel staty a jine entity zainteresovane na produkci fosilnich paliv delaji prostrednictvim uzitecnych idiotu (kteri to casto mysli dobre, jen nedokazi porovnat rizika technologii) hodne, aby tento bezuhlikovy zdroj energie (jadernou) zdiskreditovaly."

      No, mam pocit, ze vubec nesledujete sdelovaci prostredky. Protijaderni aktiviste jsou preci vesmes zeleni magori a ne producenti fosilu:
      Vy jste si nevsiml, ze jeden z nejvetsich vyvozcu fosilnich paliv, tj. Rusko, vyvyji, produje, vyvazi a u sebe stavi jaderne elektrarny? Naproti tomu zelene Nemecko jaderky odstavuje? Nevzpominate na besneni rakouskych zelenych aktivistu pri snaze zastavit stavbu a uvedeni do provozu JE Temelin? Tehdy je nas ministr zahranici Karel Schwarzenberk nazval "magory" ("ja ty magory znam"). Nevite o neuvedeni do provozu dostavene prvni a jedine JE v Rakousku? Podotykam, ze Rakousko rozhodne neni vyvozce fosilnich paliv.
      Skrýt celý příspěvek

      • GlobeElement
        08:02 25.10.2021

        Přesně, zelení mozci jsou proti jakékoliv energii.

        To dav se nechal zlbnout a bojí se jaderných elektráren.

        Přesně, zelení mozci jsou proti jakékoliv energii.

        To dav se nechal zlbnout a bojí se jaderných elektráren.

      • Torong
        12:14 25.10.2021

        Vrata:
        Špatně čteš. Sidon nepíše, že to dělají státy závislé na prodeji uhlovodíkových paliv. On píše, že tyto státy to dělají prostřednictvím užitečných idiotů. Tedy Rusko si ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Vrata:
        Špatně čteš. Sidon nepíše, že to dělají státy závislé na prodeji uhlovodíkových paliv. On píše, že tyto státy to dělají prostřednictvím užitečných idiotů. Tedy Rusko si platí "ekologické" organizace na západě a teď sklízí plody své práce. Výsledkem green deel je západ závislý na Ruském plynu a na libovůli Ruska ten plyn dodat nebo nedodat.
        Skrýt celý příspěvek

        • Jirosi
          13:27 25.10.2021

          Už někdy od 70-80.let :(

          Už někdy od 70-80.let :(

          • GlobeElement
            07:43 26.10.2021

            Už od 60. let. Tzv mírové hnutí na západě bylo financováno KGB. Zatímco v okupovaném Československu Rusové rozmísťovali jaderné hlavice, v Německu zelení demonstrovali proti ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Už od 60. let. Tzv mírové hnutí na západě bylo financováno KGB. Zatímco v okupovaném Československu Rusové rozmísťovali jaderné hlavice, v Německu zelení demonstrovali proti Pershingům.
            Skrýt celý příspěvek

        • Vrata
          18:06 25.10.2021

          Jo, asi jsem to spatne pochopil. Na druhou stranu si nemyslim, ze uzitecni idioti v Nemecku by bez Ruska zanikli. Tahle blanivina tam podle mne davno jede samospadem.

          Jo, asi jsem to spatne pochopil. Na druhou stranu si nemyslim, ze uzitecni idioti v Nemecku by bez Ruska zanikli. Tahle blanivina tam podle mne davno jede samospadem.

    • rabo123
      00:13 25.10.2021

      Ale zachytil ste plávajúci rektor z RF ?

      Ale zachytil ste plávajúci rektor z RF ?

      • SYN_
        07:32 27.10.2021

        Ano, jistě, pro odlehlé lokality kam se nevyplatí táhnout dálkové vedení je to vcelku zajímavá možnost... samozřejmě pouze "příbřežní".

        Ano, jistě, pro odlehlé lokality kam se nevyplatí táhnout dálkové vedení je to vcelku zajímavá možnost... samozřejmě pouze "příbřežní".

        • GlobeElement
          09:26 27.10.2021

          A nesmí přijít bouřka.

          A nesmí přijít bouřka.